Stati
121
Acta onomastica LV
Lucie J í l k o v á (Praha) VÝSLOVNOST MAĎARSKÝCH JMEN U ČESKÝCH MLUVČÍCH: KORESPONDENCE PŘEDCHOZÍ ZNALOSTI A REALIZOVANÉ VÝSLOVNOSTI1) PRONUNCIATION OF HUNGARIAN NAMES BY CZECH SPEAKERS: CORRESPONDENCE OF PREVIOUS KNOWLEDGE AND IMPLEMENTED PRONUNCIATION This article illustrates the tendencies in pronouncing selected Hungarian names by Czech speakers. When choosing the names, two main criteria were considered: 1) that the names were likely to be familiar to Czech speakers and simultaneously 2) that they contained a sound with problematic pronunciation. The selected names were incorporated in test sentences, which the respondents recorded on a voice recorder. The number of respondents was 65. After the recording, the respondents marked the names they had already known. The aim of my analysis was to find the extent to which previous knowledge influences pronunciation. In most cases, respondents with previous knowledge were more successful compared to those without any knowledge and achieved the appropriate pronunciation more frequently when employing the principle of phonological approximation, e.g. Sándor Petőfi [ʃaːndor pɛtɛːfɪ] and sometimes when employing the original pronunciation, e.g. [ʃaːndor pɛtœːfɪ]. However, in the case of the toponym Harkány, surname Rákóczi and first name Lajos, the previous knowledge did not play any role, and both groups of respondents pronounced these names almost equally, most frequently [harkaːnɪ], [raːkoʧɪ], [laːjoʃ]. The most frequent principle employed was the spelling (graphic) pronunciation, e.g. Frigyes [frɪgɪjes], Sólyom [soːlɪjom], Arany [aranɪ], Harkány [harkaːnɪ], including a variety of modifications such as frequent changes in the vowel length, e.g. Sándor [saːndoːr]. Respondents without any previous knowledge of the names often showed a wide range of pronunciation varieties. Keywords
výslovnost cizích jmen, maďarská vlastní jména, principy výslovnosti přejatých slov
Úvod Výzkum výslovnosti vybraných maďarských vlastních jmen (antroponym a toponym) českými neprofesionálními mluvčími je předmětem autorčina dlouhodobějšího zájmu.2) Jeho první výsledky byly představeny na konferenci 160 let
1)
Článek byl napsán s podporou projektu Výslovnost neintegrovaného lexika v češtině, 2013– 2015, GA ČR, 13-00372S. 2) Výzkum se tak řadí k dalším, dosud nepříliš četným výzkumům výslovnostního úzu přejatých slov a cizích vlastních jmen v češtině. Dalšími články a studiemi, které se výslovnostním územ přejatých slov rovněž zabývají, jsou práce A. Říhové, Jak si Češi říkají o
Acta onomastica LV
122
Stati
pražské hungaristiky3) a následně shrnuty v článku, který vyjde ve sborníku z této konference. V článku jsou jednak prezentovány veškeré, u respondentů zachycené výslovnostní varianty zkoumaných maďarských jmen, jednak byla provedena jejich analýza, a to především s ohledem na rozdílný grafický zápis některých souhlásek v češtině a v maďarštině a s ohledem na kolísání vokalické délky. Předkládaný text představuje další fázi výzkumu; odpovídá na otázku, do jaké míry (a zda vůbec) koresponduje předchozí znalost maďarských jmen s realizovanou výslovnostní podobou, jinými slovy, dosahují-li respondenti náležité výslovnostní podoby maďarských jmen, tj. výslovnosti založené na respektování pravidel výslovnosti přejatých slov a cizích vlastních jmen, tehdy, znají-li tato jména z dřívějška. Sběr materiálu, testovací věty Vybraná maďarská jména byla začleněna do tzv. testovacích vět, které byly následně respondentům předkládány k přečtení. Celkový počet respondentů činil 65, z nich bylo 37 mužů a 28 žen, všichni se středním či vysokoškolským vzděláním. Čtení vět bylo nahráváno na diktafon Sony ICD-UX534F. Do testovacích vět byla zvolena taková maďarská jména, která by jednak mohla být českým respondentům dostatečně známa (ze školy, z médií atd.), jednak obsahují pro české respondenty potenciálně výslovnostně (resp. pravopisně) problematické hlásky. Testovací věty měly tuto podobu:
croissant? Naše řeč 88, 2005, s. 50–53; táž, Croissant – jedna z francouzských výpůjček v češtině. Sociolingvistický pohled. In: V. Patráš (ed.), Súčasná jazyková komunikácia v interdisciplinárnych súvislostiach. 5. medzinárodná konferencia o komunikácii, Banská Bystrica 3.–4. 10. 2003, Banská Bystrica 2004, s. 457–465; V. Štěpánové, K dnešním možnostem výzkumu mluvené češtiny. In: Sborník z konference Interfaces, Vratislav 2013, (v tisku); táž, Devatenáct set softwarů a hardwarů (analýza vybraných výslovnostních jevů v češtině). In: Varia XXII. Zborník príspevkov z XXII. kolokvia mladých jazykovedcov, Nitra, 5.–7. 2012, Bratislava 2013 (v tisku); táž, Nová možnost zkoumání (nejen) zvukové roviny jazyka – korpus Monolog, Lingvistika Praha 2013 [on-line], publ. 10. 7. 2013. Přístupné z: http://lingvistikapraha.ff.cuni.cz/node/186 [cit. 2014-05-05]; T. Dubědy, Prononciation des gallicismes gastronomiques en tchèque. In: T. Duběda, Actes du colloque. Au carrefour du bilinguisme, de la psycholinguistique et de la phonétique, Paris 2013, s. 42– 48. Online publikace přístupné z: http://www.ea-anglais.univ-paris8.fr/IMG/pdf/07_Dubeda. pdf [cit. 2014-05-05]; L. Jílkové, Jak v češtině vyslovujeme slova franchising a franchisa? In: D. Blagoeva – S. Kolkovska – M. Lišková (eds.), Проблеми на неологията в славянските езици / Problems od Neology in Slavic Languages. Българска Академия на науките / Bulgarian Academy of Sciences, Sofia 2013, s. 242–256; táž, K výslovnostnímu úzu výrazu management (nejen na základě dokladů z korpusu DIALOG), Korpus – gramatika – axiologie, 9, 2014, s. 30–40. 3) Informace o konferenci, včetně programu, jsou zveřejněny na stránce http://kses.ff.cuni. cz/160lethungaristiky [cit. 2014-05-05].
Stati
123
Acta onomastica LV
V roce 2002 získal Nobelovu cenu za literaturu maďarský spisovatel Imre Kertész. Spisovatel Sándor Márai prožil značnou část svého života v emigraci. Pécs má český název Pětikostelí. Básníci Sándor Petőfi a János Arany byli dobří přátelé. Ferenc Rákóczi II. má pamětní desku na pražském Malostranském náměstí. Hudební skladatel Ferenc nebo také Franz Liszt je znám svými Uherskými rapsodiemi. Lajos Kossuth je zásadní osobností maďarských dějin, konkrétně roku 1848. Současným maďarským prezidentem je János Áder. V letech 2005–2010 byl prezidentem Maďarska László Sólyom. Bedřich je německy Friedrich a maďarsky Frigyes. Spisovatel a básník Dezső Kosztolányi mimo jiné přeložil do maďarštiny Romea a Julii Williama Shakespeara. V divadelní hře Kočičí hra, kterou napsal István Örkény, svého času excelovala Dana Medřická. Letos chci navštívit vyhlášené termální lázně Harkány. Po přečtení testovacích vět byly respondentům předloženy testovací věty v písemné podobě a oni ke každému maďarskému jménu poznamenali, zda je znají z dřívějška. Náležitá výslovnost testovaných jmen Základní pravidla pro výslovnost přejatých slov a cizích vlastních jmen v češtině jsou dvě. Podle prvního pravidla je využíván repertoár domácích hlásek, pokud se v přejatém slově objeví hláska, jíž čeština nedisponuje, pak se tato hláska – podle jistých pravidel – nahradí nejbližší hláskou domácí; v souladu s druhým pravidlem se pravidelně přízvuk přesouvá na první slabiku slova, ať se v původním jazyce nachází přízvuk kdekoli.4) Maďarská jména obsažená v testovacích větách měla být v souladu s těmito pravidly vyslovena následujícím způsobem: Imre Kertész [imre kertés], Sándor Márai [šándor máraji], Pécs [péč], Sándor Petőfi [šándor petéfi], János Arany [jánoš araň], Ferenc Rákóczi [ferenc rákóci], Ferenc Liszt [ferenc list], Lajos Kossuth [lajoš košut],
4)
K tomu viz práce M. Romportla et al., Výslovnost spisovné češtiny. Výslovnost slov přejatých, Praha 1978; Z. Palkové, Fonetika a fonologie češtiny, Praha 1994, 1997; J. Hůrkové, Česká výslovnostní norma, Praha 1995; V. Strahla, Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen, Praha 1999, a J. Zemana, Výslovnost a skloňování cizích vlastních jmen v češtině 6. Polská, maďarská, estonská a latinská osobní jména, Hradec Králové 2006; týž, Základy české ortoepie, Hradec Králové 2008.
Acta onomastica LV
124
Stati
János Áder [jánoš áder], László Sólyom [lásló šójom], Frigyes [friďeš], Dezső Kosztolányi [dežé kostoláňi], István Örkény [ištván erkéň], Harkány [harkáň].5) Ze záznamů výslovnosti je zjevné, že některé souhlásky, které jsou v češtině zaznamenávány jedním grafémem, jsou v maďarštině zapisovány spřežkami, digrafy. Rozdílný pravopis v češtině a v maďarštině se projevuje u hlásek palatálních: ly [j], gy [ď], ty [ť], ny [ň], sykavek: sz [s], s [š], zs [ž] a afrikáty: cs [č]. Pokud se v česky prosloveném textu vyskytne nějaké maďarské jméno obsahující některou z těchto souhlásek, je třeba ji vyslovit právě způsobem naznačeným v hranatých závorkách, jinými slovy, při jejich realizaci je důsledně uplatňován tzv. princip fonologické aproximace.6) Při vyslovování maďarských samohlásek se situace může jevit jako poněkud nepřehlednější, neboť se při něm uplatňuje jednak princip fonologické aproximace, jednak princip výslovnosti pravopisné (grafické). Maďarština, na rozdíl od češtiny, disponuje zaokrouhlenými samohláskami: ö, ő, ü, ű.7) Zatímco výslovnost hlásek labializovaných se v češtině řídí principem fonologické aproximace, tedy jsou nahrazovány hláskami domácími: ö [e], ő [é], ü [i], ű [í], ve dvou případech se výslovnost samohlásek řídí právě principem výslovnosti pravopisné. Prvním případem je výslovnost maďarského dlouhého é, které je v maďarštině mnohem zavřenější než 5)
V přepisech výslovnosti je využívána česká fonetická transkripce; její zásady jsou vyloženy na internetových stránkách Fonetického ústavu FFUK v Praze http://fu.ff.cuni.cz/vyuka/ transkripce/ [cit. 2014-05-05]. V přepisech v tomto článku ale na rozdíl od ní není užíváno odlišného symbolu pro krátké a dlouhé i; pro zaokrouhlené samohlásky jsou užívány symboly: [ö], [ö:], [ü], [ü:]. 6) Princip fonologické aproximace je jedním z osmi principů stanovených T. Dubědou a kol. v publikaci Loanwords and foreign proper names in Czech: a phonologist’s view. In: J. Emonds – M. Janebová (eds.), Language Use and Linguistic Structure. Proceedings of the Olomouc Linguistic Colloquium 2013, Olomouc 2014, s. 313–321. Tyto principy postihují možnosti, jak je v češtině realizována výslovnost přejatých slov. Jsou jimi tedy: 1. princip fonologické aproximace (využívání repertoáru domácích hlásek s oporou o výslovnost v původním jazyce), 2. princip výslovnosti pravopisné či grafické (například výslovnost [man] – a nikoli [men] – ve slově [superman]; 3. princip výslovnosti původní (citátové); 4. princip analogie se zdrojovým jazykem (např. výslovnost jména Robert v češtině [roubrt], s níž se lze setkat např. v českých médiích, ačkoli v angličtině je toto jméno vyslovováno [robrt]); 5. princip analogie s cílovým jazykem (např. nenáležitá výslovnost slova protežovat [proťežovat]); 6. princip výslovnosti ovlivněné třetím jazykem (např. nevhodná výslovnost rodného jména ve spojení jména a příjmení Charles Baudelaire [ča:rls bodle:r]; 7. princip výslovnosti pod vlivem univerzálií (tj. typologicky běžné fonologické procesy, např. vokální harmonie) a konečně 8. výslovnost nejasně motivovaná. 7) Samohlásková délka má v maďarštině, stejně jako v češtině, fonologickou platnost, tedy může rozlišovat význam slova, v maďarštině včetně hlásek labializovaných, např. tör (láme, rozlamuje) vs. tőr (dýka).
Stati
125
v češtině a výrazně se blíží k výslovnosti výslovnost maďarského krátkého a, které blíží se výslovnosti českého krátkého samohlásky v česky prosloveném textu, výslovnosti pravopisné: é [é], a [a].
Acta onomastica LV
dlouhého českého í. Druhým případem je je v maďarštině zavřenější než v češtině a o. Vyskytnou-li se tyto dvě maďarské jsou ovšem vyslovovány podle principu
Výslovnostní principy uplatňované respondenty Ačkoli by bylo žádoucí, aby respondenti při výslovnosti maďarských jmen uplatňovali zmíněný princip fonologické aproximace, při výzkumu se ukázalo, že jednoznačně převažujícím principem je výslovnost pravopisná, grafická. Svědčí to o tom – a u neprofesionálních mluvčích je to naprosto pochopitelné –, že respondenti často nejsou obeznámeni s odlišným grafickým záznamem některých souhlásek v češtině a maďarštině. Z mnoha případů pravopisné (grafické) výslovnosti uveďme namátkou opakovaně se vyskytnuvší výslovnost rodného jména Frigyes [frigijes], příjmení Sólyom [sólijom], Arany [arani], toponyma Harkány [harkáni] atd. Princip fonologické aproximace byl rovněž uplatňován, ovšem v daleko menší míře. Např. u toponyma Harkány byla výslovnost [harkáň] zaznamenána pouze v sedmi případech. Principem, který se dále uplatňoval, byl vliv univerzálií. V článku T. Dubědy et 8) al. je tento princip prezentován na výslovnosti slova peloton, u kterého lze slýchat i výslovnost [peleton]. V první, přízvučné, a tedy percepčně výraznější slabice se vyskytuje samohláska e, která se může objevit i ve slabice následující, druhé, tedy méně výrazné. Samohlásky v prvních dvou slabikách se „zestejní“. Ve výslovnosti maďarských jmen se tento princip opakovaně projevil tehdy, pokoušeli-li se respondenti o labializovanou výslovnost maďarských samohlásek ö, ő. Dlouhá labializovaná samohláska se objevila v příjmení Petőfi. Její zvláštnost, exotičnost zřejmě navedla některé respondenty k tomu, aby ji uplatnili nejen ve druhé slabice, ale i v slabice předcházející. Ve výzkumu byl tento jev zachycen opakovaně, a to včetně rozmanitého kolísání vokalické délky: [pötöfi], [pötö:fi], [pö:töfi]. V jednom případě došlo i k přesunu labializované výslovnosti na první slabiku, přičemž druhá slabika byla již vyslovena nelabializovaně: [pö:tefi]. Krátká labializovaná samohláska se objevila v příjmení Örkény, u něhož byla zaznamenána výslovnost [ö:rkön]. Respondenti uplatňovali výjimečně i výslovnost původní (citátovou), tedy výslovnost věrně kopírující výslovnost v maďarštině, např. [petö:fi]. Ve dvou případech lze mluvit o výslovnosti podle principu analogie s třetím jazykem. Došlo k ní u příjmení Rákóczi a Áder. Digraf cz ve jméně Rákóczi byl opakovaně vyslovován [č], zde lze zřejmě uvažovat o vlivu polštiny, která je v tomto 8)
O. c. v pozn. 6.
Acta onomastica LV
126
Stati
případě tím třetím jazykem, který ve výslovnosti tohoto jména zanechal stopu, případně angličtiny (viz častý výraz Czech). Příjmení Áder bylo, tentokrát však jedinou respondentkou, vysloveno [ádr], přičemž koncové r bylo vysloveno tak, jak je to obvyklé v angličtině, tj. respondentka realizovala rotacizované šva; v tomto případě je tedy třetím jazykem jednoznačně angličtina, jejíž výslovnostní kvality respondentka uplatnila při výslovnosti maďarského jména v češtině. Jako poslední princip je v citovaném článku (Duběda a kol., 2014) zmíněna výslovnost nejasně motivovaná. Ta je prezentována na výslovnosti slova country, které je v češtině běžně vyslovováno jako [kántri], ačkoli v angličtině se v první slabice samohláska dlouze nevyslovuje. Dloužení první slabiky v češtině tedy nelze vysvětlit žádným z předchozích principů, je to výslovnost nejasně motivovaná. V průzkumu zde prezentovaném lze nalézt řadu příkladů, které lze zřejmě také přiřadit do této skupiny, např. Harkány [herkáni], Imre [imr], Kossuth [kostup], Petőfi [peterfi] a mnohé další. Ovšem na rozdíl od příkladu výslovnosti [kántri] nelze v těchto případech říci, že by šlo o výslovnosti běžné u většiny českých mluvčích, možná jde jen o náhodná přeřeknutí jednotlivců, o problémy s optickou identifikací grafémů. Korespondence předchozí znalosti a realizované výslovnosti V následujícím textu budou postupně analyzována testovaná jména s ohledem na provázanost realizované výslovnosti a předchozí znalosti těchto jmen. U každého jména je nejprve analyzována jeho výslovnost respondenty, kteří je označili jako jméno jim z dřívějška známé, následně výslovnost tohoto jména druhou skupinou respondentů, tedy těch, kteří je jako jméno známé z dřívějška neoznačili. Výslovnosti obou skupin jsou pak porovnány a je zjišťováno, jak významnou, resp. zda vůbec nějakou, roli hrála předchozí znalost při vyslovování toho kterého jména. Testovaná jména jsou nadále uváděna podle počtu lidí, kteří je označili jako známé. Ferenc Liszt Pouze u spojení jména a příjmení Ferenc Liszt lze říci, že je jako jméno známé z dřívějška označila většina respondentů, tedy 40 z celkového počtu 65, přičemž všech 40 toto jméno vyslovilo náležitě [ferenc list]. V případě tohoto jména je tedy vliv předchozí znalosti na realizovanou výslovnost jednoznačný. Zároveň je ale zjevné, že spojení jména a příjmení Ferenc Liszt je výslovnostně i pravopisně dost jednoduché. Podíváme-li se na výslovnosti respondentů, kteří je jako z dřívějška známé neoznačili (25 respondentů), zjišťujeme, že rodné jméno Ferenc [ferenc] vyslovilo náležitě 23 respondentů, jeden je vyslovil [férenc] a jeden [fran]. Příjmení Liszt vyslovila náležitě [list] zhruba polovina z nich, dále byly zachyceny výslovnosti [lisc] (5),9) [lic] (3),
9)
Číslo v kulaté závorce značí počet respondentů, kteří dané jméno takto vyslovili.
Stati
127
Acta onomastica LV
[lišt] (2), [lič] (1), [lisәzәtә] (1). Korespondence předchozí znalosti a realizované výslovnosti je v případě spojení jména a příjmení Ferenc Liszt zřetelná, u druhé skupiny je, zvláště v případě příjmení, výrazně nižší než u první skupiny. Ferenc Rákóczi Spojení jména a příjmení Ferenc Rákóczi označil jako jméno známé z dřívějška rovněž dosti vysoký počet respondentů, a to 31, tedy téměř polovina. Z těchto 31 respondentů však pouze dva respondenti dosáhli náležité výslovnosti příjmení, tj. [rákóci]. Nejčastější zachycenou výslovností tohoto příjmení bylo [rákoči] (16), následovaly výslovnosti [rákoši] (5), [rákoci] (3), [rákóči] (2), [rákosči] (1), [rákoš] (1) a [rákosci] (1). Výslovnost maďarského digrafu cz [c], který je projevem historického pravopisu, je pro respondenty zjevně neobvyklý, proto jej většinou vyslovují jako č, případně š, ale nikoli jako c. Výslovnost cz jako [č] může být v případě českých respondentů možná ovlivněna polštinou, v níž se cz vyslovuje právě jako [č], případně angličtinou. Ze zachycených výslovností je dále zjevné, že respondenti u příjmení Rákóczi často pozměňují vokalickou délku. Dlouhé ó ve druhé slabice je často zkracováno. To snad lze, zřejmě i v případech dalších maďarských jmen obsahujících dlouhé ó, vysvětlit tím, že v češtině se dlouhé ó prakticky nevyskytuje, lze se s ním setkat pouze ve slovech cizích původu a při emfatické výslovnosti. Celkově lze říci, že u příjmení Rákóczi je korespondence náležité výslovnosti [rákóci] a předchozí znalosti nízká. Historická postava Ference Rákócziho II. je respondentům často známa, ovšem u jejího příjmení je rozšířená výslovnost [rákoči]. U 34 respondentů, kteří jméno Ferenc Rákóczi jako jméno z dřívějška známé neoznačili, rovněž převažovala výslovnost [rákoči] (12), vždy šest respondentů vyslovilo [rákoši] a [rákoci] a již jen ve dvou či jednom výskytu byly zachyceny výslovnosti [rákoš], [rákosči], [rákosi], [rakóči], [rákoczi], [rádoči], [rákóšči]. Nezbývá než konstatovat, že předchozí ne/znalost se při vyslovování spojení jména a příjmení Ferenc Rákóczi nijak výrazně neprojevila. Sándor Petőfi Spojení jména a příjmení Sándor Petőfi označilo jako jméno známé z dřívějška 29 respondentů. Rodné jméno Sándor vyslovilo náležitě, v souladu s principem fonologické aproximace, [šándor], 20 respondentů, tedy většina z těch, kteří toto jméno označili jako jméno známé z dřívějška. Sedm respondentů však uplatnilo výslovnost pravopisnou, [sándor], dále se vyskytly ještě výslovnosti [šandór] (1) a [sandor] (1). Nedá se tedy říci, že by všichni respondenti, kteří toto jméno označili jako známé z dřívějška, měli zautomatizovánu náležitou výslovnost rodného jména Sándor [šándor]. Příjmení Petőfi by mělo být vysloveno [petéfi]; tato výslovnost byla zachycena u 16 respondentů. Sedm respondentů vyslovilo [petö:fi], tedy uplatnili výslovnost napodobující věrně výslovnost v maďarštině. Po jednom výskytu se pak ještě objevily výslovnosti [petöfi], [pö:tö:fi], [pötöfi], [pö:tefi], [pétöfi], [petrófi].
Acta onomastica LV
128
Stati
Vezmeme-li v úvahu, že běžný (neprofesionální) uživatel češtiny nemívá zažité pravidlo o nahrazování cizích hlásek domácími při výslovnosti cizích jmen, tedy budeme pro tuto chvíli považovat za přijatelnou i výslovnost [petőfi], vidíme, že korespondence předchozí znalosti a realizované výslovnosti je v případě příjmení Petőfi vysoká. Ještě ale lze doplnit, že byly zaznamenány i rozličné kombinace ne/náležité výslovnosti spojení jména a příjmení, opakovaně např. výslovnost [sándor petéfi]. „Ideální“ výslovnosti, [šándor petéfi], dosáhlo 11 respondentů. U respondentů, kteří toto spojení jména a příjmení jako z dřívějška známé neoznačili, převažovala v případě rodného jména pravopisná výslovnost [sándor] (17), náležitá výslovnost [šándor] byla zachycena u osmi respondentů, méně početné varianty pak byly [sandór] (5), [sandor] (4), [šándór] (1) a [sándór] (1). V případě výslovnosti příjmení je situace velmi rozmanitá. Náležité výslovnosti [petéfi] dosáhlo sedm respondentů, pět respondentů realizovalo výslovnost původní [petö:fi], stejný počet vyslovil [petófi], čtyři respondenti [petofi] a již jen více méně jednotlivě byly zachyceny varianty [pétofi], [petofí], [petéfí], [petéfi], [petefi], [peterfi], [pö:töfi] a [pötö:fi]. Jen pro zajímavost lze uvést, že dva respondenti dosáhli náležité výslovnosti rodného jména i příjmení [šándor petéfi] a dva realizovali výslovnost původní [šándor petö:fi]. Přesto lze konstatovat, že v případě spojení jména a příjmení Sándor Petőfi se jednoznačně prokázala vyšší korespondence realizované výslovnosti a předchozí znalosti; respondenti, kteří je označili jako jméno známé z dřívějška, daleko častěji dosahovali náležité, případně původní výslovnosti, než respondenti, kteří toto jméno dříve neznali. Pécs Toponymum Pécs označilo jako jméno z dřívějška známé 25 respondentů a náležitě [péč] je z nich vyslovilo 22, tedy naprostá většina. Ještě se objevily výslovnosti [péšč] (2), [péš] (1). U 40 respondentů, kteří toto jméno jako známé z dřívějška neoznačili, se jako nejčastější varianty rovněž vyskytla výslovnost náležitá [péč], ovšem jejich počet, 16, zdaleka není většinový, jako tomu bylo v případě respondentů s tímto toponymem obeznámených. Druhou nejčastější variantou bylo [péc] (14), ve třech případech byla zachycena výslovnost [péc(s)], rovněž ve třech případech [pésc] a v jednom případě výslovnost čistě grafická [pécs]. Dále se spíše jednotlivě objevily výslovnosti [péš], [pescé], [peč]. V případě toponyma Pécs, jakkoli nijak zvlášť pravopisně ani výslovnostně složité není, se korespondence předchozí znalosti a realizované výslovnosti projevila velmi výrazně. Lajos Kossuth Spojení jména a příjmení Lajos Kossuth označilo jako z dřívějška známé 24 respondentů, jeho náležitá výslovnost zní [lajoš košut]. S jedinou výjimkou vyslovili všichni respondenti rodné jméno Lajos s dlouhou samohláskou v první slabice [lájoš]. Pouze jeden respondent respektoval samohláskovou délku a vyslovil [lajoš]. U jména
Stati
129
Acta onomastica LV
Lajos tedy pozorujeme podobnou tendenci jako u jména Rákóczi. Respondentům je jméno známé, ovšem běžná uzuální výslovnost je nenáležitá. Příjmení Kossuth bylo rovněž někdy postihováno úpravou samohláskové délky, tentokrát však byla dloužena slabika druhá. Výslovnost [košút] byla zachycena u 9 respondentů; častější byla výslovnost náležitá [košut] (12), po jednom výskytu byly zaznamenány výslovnosti [kóšut], [kosut], [kazux]. 41 respondentů toto spojení jména a příjmení jako z dřívějška známé neoznačilo. V případě rodného jména přesto dva z nich realizovali výslovnost náležitou [lajoš], celých 20 respondentů pak vyslovilo [lájoš], tedy výslovnost, která byla jako jednoznačně převažující varianta zachycena i u respondentů, kteří toto jméno z dřívějška znali. 9 respondentů realizovalo výslovnost pravopisnou [lajos] a rovněž devět výslovnost někde na pomezí výslovnosti pravopisné a stereotypní [lájos]. Jednotlivci pak ještě vyslovili [láo], [lajoj]. Korespondence předchozí známosti a realizované výslovnosti se v případě rodného jména Lajos téměř neprojevila. V případě příjmení je situace jiná. Z 41 respondentů, jimž jméno Lajos Kossuth není z dřívějška známé, jich 19 vyslovilo [kosut], tedy realizovali výslovnost pravopisnou, grafickou. Menší část, sedm, vyslovila [kosút], čtyři respondenti vyslovili [košút], tři dospěli k náležité výslovnosti [košut], jednotlivě pak byly zachyceny ještě varianty [koščut], [kasux], [košuč], [kozut], [kosús], [kostup], [kočux], [kosuthә]. Korespondence je v případě příjmení Kossuth velmi výrazná. Předchozí neznalost se projevila velkým počtem realizovaných variant a dost vysokým počtem respondentů, kteří se řídili pravopisnou, grafickou podobou.10) Harkány Toponymum Harkány označilo jako známé 19 respondentů, náležité výslovnosti [harkáň] dosáhli čtyři respondenti. Převažující byla výslovnost pravopisná, [harkáni], po jednom výskytu se ještě objevily výslovnosti [harkání] a [harkani]. 46 respondentů, kteří toto toponymum neoznačili, rovněž nejčastěji vyslovilo [harkáni] (40), tři dosáhli výslovnosti náležité [harkáň], jednotlivě ještě byly zachyceny výslovnosti [harkéni], [herkáni], [harkán]. V případě jména Harkány se tedy korespondence předchozí znalosti a realizované výslovnosti neprojevila. Obě skupiny respondentů v naprosté většině případů v souladu s pravopisnou podobou vyslovili [harkáni]. 11)
10)
V případě výslovnosti [lájoš] lze zřejmě uvažovat také o mylné analogii s výslovností rodného jména János [jánoš]. 11) U tohoto toponyma se evidentně šíří výslovnost [harkáni], což potvrzují nejen výsledky tohoto testu, ale i doklady z českých internetových stránek cestovních kanceláří nabízejících pobyty v termálních lázních Harkány. Namátkou citujme: Vážení klienti, naše cestovní kancelář ve spolupráci s cestovní kanceláří Thermal Travel v Harkánech přichází v roce 2013 s několika změnami, o kterých bychom Vás rádi informovali. (http://www.eichlerbus.cz/
Acta onomastica LV
130
Stati
István Örkény Spojení jména a příjmení István Örkény označilo jako z dřívějška známé 19 respondentů. Náležitá výslovnost v jeho případě zní [ištván erkéň]. Rodné jméno István vyslovili náležitě všichni, zde je tedy korespondence předchozí znalosti a realizované výslovnosti úplná. U příjmení je ovšem situace komplikovanější, rozmanitější. Lze se tedy domnívat, že respondenti nemají jméno István Örkény zautomatizováno jako celek, daleko lépe jsou obeznámeni s výslovností rodného jména než příjmení. Náležitou výslovnost [erkéň] realizoval pouze jediný respondent, dva kopírovali výslovnost v maďarštině [örkéň]. Nejčastěji se vyskytla výslovnost pravopisná s tím, že počáteční ö bylo nahrazeno e, tj. [erkéni] (8), další zachycené varianty byly [örkéni] (3), [erkeni] (2), [erkéňi] (1), [ö:rkeni] (1), erkén (1). 46 respondentů spojení jména a příjmení István Örkény jako známé neoznačilo, přesto v případě rodného jména poměrně značný počet respondentů, 30, dospěl k náležité výslovnosti [ištván]. Šest respondentů se řídilo grafickou podobou a vyslovilo [istván], jednotlivě pak ještě byly zachyceny varianty [istján], [istvan], [isván], [istán]. Korespondence je v případě rodného jména výrazně nižší u respondentů, kteří jméno jako známé z dřívějška neoznačili. V případě příjmení Örkény se dvěma respondentům podařila náležitá výslovnost [erkéň], jednomu výslovnost původní [örkéň], převažovala výslovnost pravopisná, grafická [orkéni] (12), následovala výslovnost [erkéni] (9), kterou lze do jisté míry rovněž označit jako pravopisnou, dvakrát byly zachyceny výslovnosti [ö:rkeni], [örkéňi], [örkéni] a [orkeni], po jednom výskytu pak varianty [örkeňi], [örkeni], [örkneni], [orkéň], [erkeni], [érekeni], [ökréni], [érkeni], [ö:rkeni], [ö:rkön], [órkeni]. Počet variant je výrazně vyšší u respondentů, kteří spojení jména a příjmení jako z dřívějška známé neoznačili, nápadně vyšší je však i počet respondentů. Příjmení Örkény je tedy pro obě skupiny respondentů na vyslovení zhruba stejně obtížné, respondenti se často uchylují k pravopisné výslovnosti a jejím různým modifikacím. János Arany Spojení jména a příjmení János Arany označilo jako jméno z dřívějška známé 11 respondentů, jeho náležitá výslovnost je [jánoš araň]. Podobně jako u předchozího jména respondenti vesměs neměli problémy s výslovností rodného jména, výslovnost [jánoš] realizovalo 9 z nich, zbývající dva vyslovili [jános]. U příjmení Arany byla
Pendulum.aspx) [cit. 2014-05-05]; Naše cestovní agentura Vám nabízí ubytování v Harkánech ve více než 46 hotelech, apartmánech a penzionech a to nejen přímo ve městě, ale i v okolí Harkán, kde najdeme města Siklós, Matty, Ócsárd, Nagyharsány a Palkonya. A pokud například hledáte pouze hotely v Harkánech, vyzkoušejte záložku Ubytování pro upřesnění výběru. (http://harkany.b-madarsko.cz/) [cit. 2014-05-05].
Stati
131
Acta onomastica LV
nejčastěji realizována výslovnost pravopisná [arani] (5), dále výslovnost pravopisná doprovázená prodloužením samohlásky v druhé slabice [aráni] (3) a konečně tři respondenti příjmení Arany vyslovili náležitě [araň]. Korespondence předchozí znalosti a realizované výslovnosti se tedy u výslovnosti příjmení spíše neprojevila, převažovala výslovnost pravopisná. U druhé skupiny respondentů, tj. u 54, kteří spojení jména a příjmení János Arany jako z dřívějška známé neoznačili, převažovala v případě rodného jména rovněž výslovnost [jánoš], 32, ale s ohledem na počet respondentů ne tak výrazně, jako tomu bylo v první skupině respondentů. Další výslovností s vysokým počtem výskytů, 22, byla výslovnost pravopisná, [jános], jednotlivě pak byly zachyceny varianty [janci], [džános]. Příjmení Arany bylo ve dvou případech vysloveno zcela náležitě [araň], zdaleka nejčastěji byla ale opět uplatňována výslovnost pravopisná [arani] (31), dále pravopisná výslovnost doplněná dloužením samohlásky [aráni] (6), více méně jednotlivě pak byly zachyceny ještě výslovnosti [eréni], [áraj], [áráni], [aráň], [adrani]. Celkově lze ke spojení jména a příjmení János Arany říci, že rozdíly mezi oběma skupinami jsou minimální; rodné jméno respondentům problémy nečiní, ovšem v případě příjmení jednoznačně převažuje výslovnost pravopisná. Imre Kertész, János Áder, László Sólyom, Dezső Kosztolányi, Frigyes Další jména označilo jako z dřívějška známá již jen velmi málo respondentů. U spojení jména a příjmení Imre Kertész to bylo osm respondentů, náležité výslovnosti [imre kertés] dosáhlo šest z nich, zbývající vyslovili příjmení [kertéš]. Spojení jména a příjmení János Áder označilo pět respondentů a překvapivě tři z nich jej vyslovili s nenáležitou sykavkou v rodném jméně [jános áder], z nich jeden ještě vyslovil příjmení Áder [ádr], tj. se snad snažil uplatnit výslovnostní kvality běžné v angličtině při vyslovování maďarského jména. Zbývající dva vyslovili náležitě [jánoš áder]. Spojení jména a příjmení László Sólyom označili jako z dřívějška známé čtyři respondenti, jeden vyslovil jméno i příjmení náležitě [lásló šójom], jeden provedl krácení samohláskové délky v rodném jméně [láslo šójom], zbývající vyslovili [lásco sólim] a [láslo sólim]. Spojení jména a příjmení Dezső Kosztolányi označili jako z dřívějška známé 4 respondenti, dva vyslovili rodné jméno i příjmení v souladu s výslovností v maďarštině [dežö: kostoláňi], jeden vyslovil [déžo kostoláni(j)] a jeden [desó koštoláni]. Rodné jméno Frigyes označili jako známé tři respondenti, dva dosáhli náležité výslovnosti [friďeš], jeden vyslovil [frigjéš]. Pro velmi nízký počet respondentů, kteří spojení jména a příjmení Imre Kertész, János Áder, László Sólyom, Dezső Kosztolányi, Frigyes označili jako známá z dřívějška, není v jejich případě již prováděno porovnání se skupinou respondentů, kteří je neznali. Obecně lze říci, že u příjmení Kertész převažovala v druhé skupině respondentů výslovnost [kertéš], rodné jméno Imre nebylo výslovnostně nijak problematické; spojení jména a příjmení János Áder nečinilo žádné problémy, ovšem spojení jména a příjmení László Sólyom, zvláště samozřejmě příjmení Sólyom činilo
Acta onomastica LV
132
Stati
respondentům velké potíže, často se uchylovali k pravopisné výslovnosti a jejím modifikacím, celkově u něj bylo zachyceno velké množství výslovnostních variant, u rodného jména László pak docházelo především k různým úpravám samohláskové délky; v případě spojení jména a příjmení Dezső Kosztolányi se jako problematické ukázalo jak jméno, tak i příjmení, obojí bylo u druhé skupiny respondentů zachyceno v rozmanitých variantách; vysoký počet variant byl zachycen rovněž u rodného jména Frigyes, respondenti se opět často při výslovnosti řídili pravopisnou podobou. Závěrečná poznámka Testování výslovnosti vybraných maďarských osobních a zeměpisných jmen v závislosti na předchozí znalosti těchto jmen ukázalo ve většině případů jednoznačnou korelaci obou faktorů, tj. pokud byli respondenti s testovaným jménem obeznámeni z dřívějška, byli v jeho vyslovování sebejistější, snáze dosahovali náležité, případně původní výslovnosti, zatímco respondenti s daným jménem neobeznámení se nejčastěji uchylovali k výslovnosti pravopisné, grafické. U obou skupin respondentů se však ukázala nápadná shoda při vyslovování toponyma Harkány, u příjmení Rákóczi a u rodného jména Lajos. U zeměpisného jména Harkány naprosto převažovala výslovnost pravopisná, [harkáni], předchozí obeznámenost s tímto jménem rozhodně neznamená, že respondenti je umí náležitě vyslovit. Výmluvný je v tomto smyslu komentář jedné respondentky, která realizovala pravopisnou výslovnost [harkáni], a hned dodala: tam jsem byla. U příjmení Rákóczi a rodného jména Lajos převažoval v obou případech výslovnost nenáležitá, avšak u českých mluvčích velmi rozšířená, tj. [rákoči], [lájoš]. Spojení jmen a příjmení méně známých (např. László Sólyom) se ukázala jako výslovnostně velmi obtížná, velké množství zaznamenaných variant svědčí často o naprosté bezradnosti respondentů, jak tato jména vyslovit, přitom, jak bylo popsáno výše, výslovnost maďarských souhlásek, které se zaznamenávají graficky jinak než v češtině, je naprosto pravidelná. Respondenti však tyto odchylky (s výjimkou dvou respondentů, kteří téměř všechna jména vyslovili náležitě, aniž by se kdy maďarsky učili) neznají, a proto si výslovností maďarských jmen nejsou jisti.
[email protected] Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Letenská 4 116 46, Praha 1
