FOTOKLUB VÝVOJKA
fotografie v Jindřichově Hradci a je pravidelně zvána k externímu členovi Honzovi Hodačovi do Krušných hor. Tyto workshopy jsou zaměřeny na krajinářskou fotografii, akt, módu, portrét atd.
V roce 2001 se v hlavě několika fotoamatérů vyvinul nápad založit tvůrčí skupinu. Zpočátku se Vývojka prezentovala jako univerzitní fotoklub, později se otevřela i nestudentům a nepedagogům a zároveň opustila univerzitní půdu – schůzky se pravidelně začaly konat v českobudějovické kavárně Babylon, kde se také rozjela výstavní činnost členů. Od roku 2002 se zde jednou měsíčně obměňují fotografické výstavy. Nad sklenicemi piva byl dán prostor i konkurenčnímu fotoklubu
Velikonoce atd. Kromě toho se Vývojka věnovala i „seriózní činnosti“. Mezitím, co Ustalovač pomalu upadal, až zcela zanikl (pravděpodobně poté, co neznámý pachatel zničil nástěnku), dále se fotografovalo, vystavovalo, soutěžilo, debatovalo, popíjelo…
Ustalovač, který vznikl z popudu jednoho severočeského výtvarníka – důchodce. Jeho náplní bylo nejen vyvěšování kompromitujících fotografií jednotlivých členů na nástěnce v Babylonu. Snímky byly na různá témata, např. Mikuláš,
Členové se několikrát zúčastnili přehlídky Fotomluvy v menze JU, kterou také pomáhali organizovat. Pravidelně pořádají celostátní soutěž Fotouniverziáda, která je vždy zakončena výstavou v Galerii Nahoře. Probíhají společné výlety zaměřené na fotografování určitého místa s cílem ukázat, jak různě může každý pojmout stejné prostředí za stejných podmínek. Fotografovalo se např. na 1. máje v Písku, společně s prachatickým fotoklubem F 2,8
Skupina je nezávislým a neorganizovaným sdružením a je přístupná všem (jak příznivcům v Netolicích (výsledky tohoto klasické, tak i digitální fotografie). „výjezdního zasedání“ vystavilo netolické muzeum). Dále pak někteří Členství není ničím podmíněno. Na setkání může přijít a bude vítán členové navštívili muzeum vraků kdokoliv, kdo chce jen tak posedět letadel a tanků pod širým nebem a popovídat si nad fotografiemi. ve Zruči u Plzně, bývalou textilní továrnu v Brunce u Humpolce. Kontakt Většina fotovýprav byla pojata www.vyvojka.cz soutěžně. Uskutečnila se akce
[email protected] „24 hodin v Českých Budějovicích“, zakončená výstavou v Jihočeské vědecké knihovně. Vývojka již absolvovala několik společných a spoustu samostatných výstav. V Prachaticích v roce 2002 proběhla expozice s názvem 15 očí. Část klubu se prezentovala v Aukční síni v Žižkově ulici a také v Evropském centru v Krajinské ulici (zde byly k vidění záběry vzniklé v Českých Budějovicích při vstupu České republiky do EU). V letošním roce měli Michal Duda, Jaroslav Klíma a Karel Mika v Galerii Nahoře tematicky zaměřenou výstavu s názvem Okolo kol. V současné době se Vývojka stará o výstavní prostor v kině Kotva. Také spolupracuje s Národním muzeem
vývojka/0
PETR ZNACHOR
0/vývojka
BEDŘICH BENEK
vývojka/0
JINDŘICH ŠEDIVÝ
0/vývojka
PETR LUNDÁK
vývojka/0
ROMAN HLÁVKA
0/vývojka
JAN HODAČ
vývojka/0
HANA NEJEDLÁ
0/vývojka
V L A D I M Í R N E J E D LÝ
vývojka/0
JAN MOJŽÍŠ
10/vývojka
MARTIN ŠÁLEK
v ý v o j k a / 11
PAVEL KYNČIL
12/vývojka
LENKA PUŽMANOVÁ
v ý v o j k a / 13
MICHAL DUDA
14/vývojka
JAROSLAV KLM KLÍMA
vývojka/15
KAREL MIKA
16 / v ý v o j k a
SVATOPLUK BERNARD
v ý v o j k a / 17
PAVLA VLACHOVÁ
18/vývojka
FRANTIŠEK WEYDA
v ý v o j k a / 19
ZDENĚK MENDL
20/vývojka
MAGDA MACOUNOVÁ
vývojka/21
BEDŘICH BENEK
SVATOPLUK BERNARD
Narozen 1961 v Českém Těšíně, vyrůstal v Třinci, od 1984 žije v Českých Budějovicích. Profesí právník, rozumem skeptik, srdcem romantik. Fotografovat začal před 2,5 roky ve fotoklubu Vývojka. Fotografuje proto, aby si vytvářel vlastní svět, pokud možno odlišný od toho skutečného. Díky tomuto přístupu je méně závislý na posledních výbojích fototechniky (zejména digitální) – fotografuje klasickou zrcadlovkou na kinofilm.
Světlo světa mě poprvé osvítilo koncem června 75. roku v Českých Budějovicích. Jako skoro mladého muže s přezdívkou KATO mě asi doživotně ovlivnila scéna z Old Shatterhanda, kde stál muž na kolejích za nádherným mosazným přístrojem. Vše měl znalecky pod kontrolou a navíc měl v ústech tlustý doutník. Tušíte správně – GEODET. Tahle kombinace znalostí a technického umu, uplatňovaná v přírodě i mezi lidmi, se mi stala láskou i obživou. Dovedla mě i k fotografování či náklonnosti k starým poctivým strojům, hlavně těm vonícím benzínem a ke starým mapám. Na těchto mě zajímá nádherný detail. Naopak na krásných ženách celek, jehož je samotná fotografie jen část.
Uplynulý rok byl pro něj v zajetí reflexů a zrcadlení, z nichž vytěžil fotografický cyklus „České Budějovice v oDrazech“, který představil na své první a dosud jediné samostatné výstavě (kavárna Babylon, České Budějovice, únor 2005). Tuto i další svou tvorbu postupně prezentuje na internetu (http://home.tiscali.cz/benekfoto). Kontaktovat jej můžete na:
[email protected].
22/vývojka
Někdy mám pocit, že mě uspokojuje samotný proces vzniku fotografie a výsledek často nevalný je pro mě pojítkem k oné magické chvilce zrodu a k těm milionům myšlenek, které byly v hlavě. Myslím, že okolí to nemusí chápat, ale to je pro mě ta
největší motivace pro fotografování. Třeba ta jedna vytržená realita bude někomu z vás něco asociovat.
samostatných. Dalším jeho dlouholetým koníčkem je jízda na motocyklech a vše kolem nich.
No a můj běžný život se skládá z lásky, geodetického podnikání, učení na JU, sportu, snění a nově i externího doktorandského studia na ČVUT. Jo a taky mám rád sarkasmus G. Bernarda Shawa a pivo BERNARD :-)
Kontakt tel.: 723 927 136 e-mail:
[email protected] www.michalduda.cz
polohu. V klidu se nastaví expozice a když je dostatek času, počká se v klidu i na dobré světlo. Z toho tedy vyplývá, že krajina byla a nadále bude hlavním tématem výstav, které mám v rámci fotoklubu Vývojka, jehož jsem členem.
JAN HODAČ ROMAN HLÁVKA
MICHAL DUDA se narodil na jaře roku 1973 v Českých Budějovicích a na jihu Čech žije dodnes. Vyučil se truhlářem se zaměřením na výrobu nábytku. Již delší dobu pracuje ve firmě zabývající se výrobou nových a restaurováním historických varhan.
Narodil jsem se jako Jihočech a v tomto kraji stále žiji. Dětství a mládí jsem prožil v kraji rybníků a hlubokých lesů na Třeboňsku. To určilo moji fotografickou orientaci na snahu zachytit nádheru tamní krajiny. Z dřívějšího nahodilého cvakání se pomalu snažím o výtvarné pojetí krajinářské fotografie. Samozřejmě, že jsem si vyzkoušel i jiné žánry, jako je fotografování architektury, života ve městě, společenských událostí nebo portrétu.
Fotografovat začal přibližně před šesti lety. Nejraději fotografuje portréty lidí, ale nebrání se ani jiným fotografickým disciplínám, jako jsou móda, krajina, sport, zátiší, Zjišťuji ale, že právě krajina je to, ale i dokument. co budu fotografovat stále nejvíce. Výhodou fotografování krajiny je, Doposud absolvoval cca 15 že nikam neuteče, neotočí se ke výstav a to jak společných, tak mně zády, nevrtí se nebo nezmění
Krušnohorský fotograf „na volné noze“, zakládající člen jihočeského fotoklubu Vývojka, člen spolku pro rozvoj turismu v Krušných horách a v současné době student Vysoké školy báňské. Tento mladý autor se profiluje jako fotograf Ústeckého kraje, hlavním zdrojem inspirace je pro něj příroda Krušných hor. Nejčastěji tvoří v rozsáhlých bukových pralesích kolem oseckého hradu Rýzmburk, kde jej na jeho toulkách ochotně doprovází vládkyně a ochránkyně Krušných hor paní Maribyla. Právě z této oblasti pochází většina autorovy tvorby. Své snímky kromě autorských výstav uveřejňuje v časopise Impulsy
Krušnohoří, měsíčníku Krkonoše, Photo Life a v místním tisku. Pořádá cestopisné besedy spojené s promítáním diapozitivů v Ústí nad Labem pro magazín Koktejl a každoročně pořádá Krušnohorský fotografický workshop v Oseku. Svou první samostatnou výstavu zahájil Jan Hodač v litvínovské Schole Humanitas v květnu 2000. Ve spolupráci se slovinským velvyslancem a vládním zmocněncem pro severozápadní Čechy pak uspořádal výstavu na Slovinsku v městě Jesenice. Do dnešní doby uspořádal více jak deset autorských výstav po celé ČR. Jeho poslední fotografický projekt nese název Krušné hory Mystické a je věnován tajemným krušnohorským pralesům, které byly veřejnosti doposud ukryty pod závojem neprostupné mlhy. Jan Hodač se aktivně věnuje propagaci Krušných hor a fotodokumentaci opomíjených míst a památek, ve spolupráci s Krajským úřadem ÚK vydal katalog přírody Ústeckého kraje, v roce 2005 připravil nástěnný kalendář pro Mosteckou uhelnou společnost s tématikou krušnohorských lesů a nyní pracuje pro nakladatelství Academia na fotografické publikaci o Krušných horách. Kontakt www.hodac.cz,
[email protected] tel.: 777 802 689
JAROSLAV KLM KLÍMA Fotím už pěknou řádku let, externě spolupracuji s několika časopisy a modelingovými agenturami. Poslední roky s nastupující digitalizací fotografických procesů mne doslova uhranuly. Vědom si řady existujících omezení, nedokonalostí a nových problémů, jsem nadšen a denně inspirován nekonečnými možnostmi, které se nabízejí. Jako bych otevřel novodobou Pandořinu skříňku s tisíci andělů a příšer. Topím se, lapám po dechu, v okamžicích extáze jsem bez sebe a v dlouhých obdobích beznaděje taky. Ale fotím. Hlavně slečny – portrét, akt, glamour, módu. Koukám, aby se líbily, mně i sobě. Snad občas dokážu vystihnou okamžik, výraz, který se nevrátí. Pak si s obrázky, které považuji jen za surové kamínky, hraji v počítači. Brousím je. A jestli v nich nakonec i někdo nezúčastněný objeví víc, než jen krásnou slečnu, není to tak úplně promarněný čas.
V posledních letech se mi daří uspořádat dvě autorské výstavy ročně. V lednu 2005 k nim přibyla i společná trojvýstava „Okolo kol“ v Galerii Nahoře v DK Metropol. Nejvíc si ale zatím cením účasti ve finálovém výběru mezinárodní soutěžní přehlídky výtvarného umění dneška – Intersalon 2005. Kontakt www.fotokarta.cz/klm
[email protected]
PAVEL KYNČIL – starší to ročník 1955. Údajně v 5. roce mého věku jsem stiskl spoušť poprvé, když mi táta vložil do ruky fotoaparát, abych postupně do 15 let vytvořil spoustu fotek. A kupodivu zejména sportovních, a to postupně s Flexaretou, Ljubitělem a Pionýrem. Následovala dlouhá přestávka 5 let, kdy jsem s tím začal znovu, abych to zase na nějaký – delší čas, tentokráte až do mých 45 let – přerušil (ne, že bych nefotil, ale nebylo to nic intenzivního). Návrat se konal právě v Jubilejním roce 2000, kdy jsem se
vývojka/23
normálně „pomátl“ a začal naprosto intenzivně znovu. Dnes už „bez toho“ nemohu být. Fotím hlavně zvířata, lidi města a krajiny. Nejraději nic stylizovaného, spíše překvapivé fotky kohokoliv a kdekoliv. Zatím 3 výstavy, nějaké zakázky pro soukromé osoby (portréty, zvířata, domy). Technika od Canonu, nezapomenutelný legendární Pentacon six TL s různými objektivy (mám ho od 1977). Už s ním nefotím, je to srdeční záležitost, dále nějaké „špionážní digitály“, nemám rád umělá světla a miluji stále film, i když na něj už také moc nefotím. Když si však chci zafotografovat, vezmu stařičký foťák Mamiya 645 bez měření, expozimetr a BW nebo diafilm, vyrazím někam do přírody a to se potom dějí věci.
letech šel studovat obor tiskař na polygrafických strojích. Výuční list mu však nestačil, proto si udělal nástavbové studium s maturitou v Brně, obor polygrafický průmysl. Po krátké epizodě v tiskárně zakotvil (šťastně) jako redaktor v Českobudějovických listech. ZDENĚK MENDL Má rád nejen focení, kterému se aktivně věnuje už čtyři roky, ale také motorismus a vše, co k němu patří.
MAGDA MACOUNOVÁ se narodila v Praze, dětství prožila střídavě v Praze, Brně a Českých Budějovicích.
PETR LUNDÁK se narodil 6. června na začátku let osmdesátých, přesněji v roce 1983. Jako většina lidí v ten správný čas začal chodit na základní školu, konkrétně na ZŚ Rožnov. Po devíti
24/vývojka
Po vstupu do druhého manželství (1984) skončil s hvězdným experimentováním a pouze občas vyprodukoval nějakou rodinou fotografii.
V poměrně zralém věku z pocitu přemíry volného času začala zkoušet fotografovat zrcadlovkou. Fotografuje především kočky (protože je má ráda a protože jsou krásné), přírodu a architekturu (protože tyto objekty nekritizují práci fotografa ani výsledné produkty). Své fotografie již stihla prezentovat výstavou v kavárně Babylon.
Narodil se v roce 1951 (Váhy). Celé dětství a pubertu prožil v městečku Nová Bystřice v okrese Jindřichův Hradec. Pracoval v mnoha profesích – pomocný stavební dělník, pomocný dělník v tkalcovně, topič, strojní zámečník, programátor, specialista IT. Studovat začal až po vojně ve věku 25 let – vše dálkově. Napřed se vyučil strojním zámečníkem, následovalo studium na střední škole elektrotechnické a poté studium na MFF UK. Studium na vysoké škole z rodinných důvodů přerušil ve čtvrtém ročníku a prozatím (a asi definitivně) ho zatím nedokončil. Focení se věnoval vždy pouze jako amatér. První pokusy absolvoval ještě jako žák základní školy. Toto experimentování bylo přerušeno nástupem na vojnu v roce 1970. Následovala dlouhá přestávka až do roku 1982, kdy se začal zajímat o astronomii a pořídil si fotoaparát Zenit. V té době se pokoušel fotit noční oblohu a občas pořídil nějaké snímky rodiny nebo přátel.
Vážněji se začal zabývat focením až po dovršení let Abrahámových. Jako dárek k padesátinám dostal kvalitní přístroj (Minolta Dynax 7) a začal se seznamovat podrobněji s technikou fotografie. Objekty jeho focení jsou lidé a především různá zátiší v přírodě – kontrast příroda versus civilizace. V současné době vlastní i digitální fotoaparát Olympus C5060WZ a snaží se experimentovat v oblasti digitální fotografie. Právě tyto své experimenty poskytl pro prezentaci v tomto katalogu.
se rychle stávaly pevnějšími a stabilnějšími. Yashica se brzy vyměnila za Canon EOS 300, který Fotografování se věnuje amatérsky. celé čtyři roky poctivě trpěl pod Fotí hlavně staré automobily stisky již amatérského fotografa. a motocykly, které zároveň sbírá Rok 2005 se stal zlomový. a renovuje. Má za sebou několik Klasické fotokroky Jana Mojžíše se samostatných i společných výstav přečíslovaly na digiběh s Canonem (Galerie Nahoře, kavárna Babylon). EOS 20 D. Věčně hladovému Je zakládajícím členem fotoklubu objektivu tohoto fotografa ponejvíce Vývojka. V budoucnu by chtěl vydat šmakuje zachycení obyčejných lidí ve obrazovou publikaci věnovanou všedním životě nebo právě naopak starým motocyklům. Používá klasické v nevšedních situacích. fotografické postupy, digitální fotografii se zatím nevěnuje. Šikovně svůj zájem ve focení kombinuje se zálibou v cestování. Výsledkem této symbiózy cestování a fotografování jsou autorské výstavy London 2002, Ireland – Smaragdový ostrov 2003, Aotearoa – New Zealand 2005 … a jistě přibudou další. odborný asistent. V Českých Budějovicích žije od roku 1998.
vystudovala elektro, ale již 10 let se věnuje knihovnické práci. Svět fotografování ji přitahoval už v dospívání, nicméně podrobněji se mu věnuje až poslední dva roky s pocitem, že tento svět bude objevovat po celý život. Přes hledáček fotoaparátu vidí totiž věci, kolem kterých by jinak prošla bez povšimnutí. Oblíbená témata: nejraději fotí svět kolem sebe …
Jako každý fotograf, i já mám svá oblíbená témata. Jsou jimi sport a zvěř, nicméně úžasné je i makro, nebo například krajina. Fotografie má kouzelnou moc. Naučí pozorného fotografa vidět věci, které neviděl, vnímat maličkosti, které se zdají všedními a tyto maličkosti zmrazit klapnutím zrcátka. Fotografie umí otevřít oči a dodnes s němým úžasem prohlížím nové fotky. S překvapením zjišťuji, že stále je co objevovat.
V L A D I M Í R N E J E D LÝ LENKA PUŽMANOVÁ
KAREL MIKA Narodil se ve Zlíně v roce 1975. V roce 1998 ukončil studium na Vysokém učení technickém v Brně. Vystudoval obor geodézie a kartografie. V současné době pracuje na katedře pozemkových úprav Jihočeské univerzity jako
JAN MOJŽÍŠ
Webová fotogalerie: www.jmphoto.sf.cz
Narodil se v Českém Krumlově na začátku roku LP 1978. Zdárně vystudoval MŠ, ZŠ, SŠ a kupodivu i dochodil VŠ. První fotografické krůčky odstartoval opožděně až s příchodem nového milénia. Kde jinde by se měl instantní začátečník něco přiučit, než ve společenství moudřejších fotografů? Volba padla na fotoklub VÝVOJKA.
HANA NEJEDLÁ MATOUŠKOVÁ
První nejisté fotokrůčky se zrcadlovkou značky Yashica
Narodila se 20. 6. 1971 v Českých Budějovicích. Původním oborem
Narodil jsem se v Ústí nad Labem v roce 1974. Můj otec, co by fotograf, se mě snažil držet dál od fotografické chemie. Možná to ve mně vzbudilo ten největší zájem o fotografii. Když jsem ke dvanáctým narozeninám dostal svůj první fotoaparát Smena, otevřely se mi brány do nových světů. Uchvácený nad pomalu se oběvujícími fotkami ve vývojce jsem v němém úžasu setrval několik let. V době puberty pak přišel útěk za jinými koníčky. Po letech čas našel zapomenuté sny o krásách fotografie.
se narodila začátkem podzimu roku 1978 na jihu Čech. Vystudovala SUPŠ sv. Anežky v Českém Krumlově, v roce 2002 absolvovala bakalářské studium fotografie na Institutu tvůrčí fotografie. Pracovala jako grafička a fotografka (se zaměřením na reklamní fotografii). Grafickým designem se zabývá i v současné době. Ve volné tvorbě se věnuje zejména zobrazování svého života a okolí prostřednictvím obyčejných věcí, blízký je jí také
vývojka/25
experiment i dokumentární fotografie. Prezentovala se na několika společných výstavách – s fotoklubem Vývojka, v rámci fotografické akce Z okraje do středu, zúčastňuje se soutěží a výstav s Fotoklubem Český Krumlov. Má za sebou i pár samostatných výstav (literární kavárna Měsíc ve dne v Českých Budějovicích, Minigalerie v podloubí v Českém Krumlově, Městské muzeum v Tachově a jinde).
stát se fotografem zvířat. Ten se brzy rozplynul, když jsem zvířata na fotce hledal pouze lupou. Postupné kroky vedly přes fotografii přírody a krajiny k urbánnímu prostředí plnému artefaktů. V současnosti bych se spíše mohl popsat jako expediční a dokumentační fotograf s ostrým tahem pro zachycení atmosféry dálek, situací a především lidí. První připravovanou výstavou je Írán ve výstavních prostorách kina Kotva v Českých Budějovicích Kromě fotografování také maluje. Je a v začátcích je i výstavní členkou výtvarného družstva To jsou. prezentace o Rumunsku.
případně s objektivem z fotoaparátu ZENIT, resp. s objektivem BEROFLEX f = 80–200 mm. Používám hlavně filmy KODAK a KONICA. Filmy inverzní používám pouze zřídka, přičemž je třeba říci, že zpočátku tomu bylo opačně. V současné době fotografuji též kompaktním digitálem OLYMPUS D 540 ZOOM.
Možná jsem své sklony k fotografování zdědila po prastrýci, oblibu v četbě po babičce a podléhání sladkému spánku po otci. A možná bych si měla ještě rozmyslet, která z těchto činností bude v mém životě hrát rozhodující roli… Každopádně posouzení nechám na vás.
Pracuji jako učitel na dopravně zaměřené střední škole.
FRANTIŠEK WEYDA
PAVLA VLACHOVÁ
MARTIN ŠÁLEK
JINDŘICH ŠEDIVÝ
Narodil jsem se koncem dubna roku 1981 v Písku. V roce 2002 jsem dokončil vysokoškolské studium na Zemědělské fakultě JU, nyní pokračuji v postgraduálním programu na Biologické fakultě JU a Ústavu systémové biologie a ekologie.
Narozen 8. června 1976 v Plzni. Fotografování jsem se začal věnovat krátce po roce 1990, tj. v době, kdy se již smělo na nádražích fotit. Fotografuji zejména dopravní prostředky veřejné dopravy, hlavně pak vozidla železniční, obzvláště parní lokomotivy.
Život je pořád koncem něčeho a začátkem jiného. I tak je tomu s vývojem mého pohledu přes hledáček. Mým dětským snem bylo
Zpočátku jsem používal fotoaparát SMENA SYMBOL, později ZENIT E a nyní používám přístroj PRAKTICA MTL 50 se základním objektivem,
26/vývojka
Narodila jsem se ve znamení Střelce roku 1977. Jako čistokrevný Jihočech zůstávám věrná svému regionu. Ačkoliv předmětem mého studia byly pozemkové úpravy a převody nemovitostí, nechala jsem se před čtyřmi roky unést mediální silou internetu. Dnes mě živí vytváření návrhů webových stránek. Ve fotografii mě nejvíce oslovily detaily každodenního života, tvary a experimenty. Své fotografie prezentuji nejen v rámci fotoklubu Vývojka, ale i samostatně.
věd jako entomolog. S tím bylo a je spojeno vědecké fotografování. Mám to štěstí, že se mohu toulat mikrosvěty s nevídanými tvary, které můžete spatřit jen v elektronových mikroskopech. Fotografie „kreslím“ nikoliv světlem, ale svazkem elektronů. Světlo pak využívám v makro- a mikrofotografii. Od roku 1993 vyučuji aplikovanou fotografii na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. V oblasti amatérské fotografie jsem hodně zachycoval přírodu doma, ale i na cestách po světě. Propadl jsem kouzlu makrofotografie, kde se setkává moje amatérské fotografování s profesionálním. Nedílnou součástí mého fotografování se už stal také počítač.
Rád vystavuji a zpřístupňuji svoji práci i ostatním. Každým rokem mám několik výstav; v posledních letech i společně s Vývojkou. Vážím si zařazení do virtuální galerie „WORLD WEBPHOTO GALLERY“ na adrese www.wwg.cz.
studoval na Biologické fakultě Jihočeské univerzity v ČB, kde získal doktorát z hydrobiologie. Tímto oborem se zabývá i nadále jako vědecký pracovník na Hydrobiologickém ústavu AV ČR v Českých Budějovicích. Ve svém zaměstnání používá mikroskop a fotoaparát k odhalování tajemství mikrosvěta ukrytého v kapce vody. Je autorem mikrofotografií řas a sinic, které byly prezentovány na mnoha výstavách v tuzemsku i zahraničí a publikovány v celé řadě populárních i vědeckých časopisů (National Geographic, Scientific American).
PETR ZNACHOR se narodil v roce 1973 v Českých Budějovicích. Během let 1992–2003
Fotografování je jeho hlavní zálibou také v civilním životě. Již před patnácti lety pořídil své
první snímky, které zachycovaly hradní zříceniny na Slovensku. Od té doby se věnuje fotografování hradů systematicky a při svých toulkách navštívil již více než 300 lokalit. A protože fotografování je obrovský žrout peněz, postupem času si jím začal přivydělávat. Stal se vydavatelem vlastních pohlednic s hradní tématikou a na svém kontě jich má již pěkných pár desítek. V poslední době se věnuje kromě komerční fotografie všeho druhu zejména noční fotografii, čehož dokladem jsou i záběry v této publikaci. Své fotografie prezentoval na několika desítkách výstav a je také autorem četných článků v celé řadě časopisů.
Narodil jsem se koncem dubna roku 1949 v Praze. Fotografovat jsem začal v roce 1961 fotoaparátem z bakelitu značky „Pionýr“ (později jej nahradily Ljubitěl, Zenit, kompaktní Minolta, několik Pentaxů a v poslední době je to řada digitálních fotoaparátů). Fotografování mi často v mém životě pomohlo alespoň na chvíli zapomenout na starosti všedního dne. A především mi vždy umožnilo ten malý zázrak – zastavit na zlomek vteřiny čas a mnohdy neopakovatelné okamžiky natrvalo uchovat. Fotografoval jsem vždy převážně přírodu. Vystudoval jsem přírodní vědy a začal pracovat v Akademii
vývojka/27
VÝVOJKA #01 Vydal v roce 2005 fotoklub Vývojka Grafická úprava: Lenka Pužmanová Foto na přední straně obálky: Pavla Vlachová, Lenka Pužmanová, Michal Duda Foto na zadní straně obálky: Jan Hodač, Hana Nejedlá, Petr Znachor Náklad: 500 ks Tisk: Tiskárna Protisk s. r. o., České Budějovice
