Člověk může být zahlcen sebelítostí nebo odkryje netušené možnosti životních sil. S vírou zaklepat na dveře pana doktora

cena 34 Kč / ročník 41

www.i-brana.cz

S vírou zaklepat na dve e pana doktora Rozhovor s Tomášem Hanušem str. 6

Dilema ve vlaku P íb h na str. 22

Nabídka spolupráce s StB

Foto Lubor Habrda, design Ond ej Koš ák

Kauza str. 26

Člov k m že být zahlcen sebelítostí nebo odkryje netušené možnosti životních sil

Milí čtená i,

občas se n který politik nebo noviná rozhodne prožít den na invalidním vozíku. Na vlastní k ži chce zkusit, jaké to je, když v té či oné zastávce metra není bezbariérový vstup, jak s vámi jednají na ú adech, v hospodách aj. Pak sv j experiment p edloží národu či na ministerstvu a možná i p isp je ke zm n legislativy. Jenomže je to jenom zkouška, jist užitečná, ale stále jenom zkouška. Jaké to je doopravdy být postižený, to v d t nem že. Nedávno bylo možno v Praze experimentáln vyzkoušet život schizofrenika. Člov k vstoupil do simulovaného prost edí, kde na n j sv t p sobil p esn tak, jak ho psychicky nemocný vnímá. Studenti v p ti minutách zkusili to, co mnozí zažívají stále a tém bez úlevy. Jenom kv li t m n kolika minutám byl p ítomen psychiatr, aby v p ípad nutnosti poskytl první pomoc jedinc m, kte í by zkoušku neunesli a zhroutili se. Ot esení mladí zdraví lidé vycházeli s tím, že to bylo strašné! Byli š astní, že se mohli rychle vrátit zp t do svého „normálního“ sv ta. Život s postižením, a už jakýmkoliv, nelze doopravdy vyzkoušet. Ani člov k s darem velké empatie neví, jak se druhý cítí a co prožívá, pokud sám není postižen tím stejným „osudem“. Lze ale o život s postižením psát. Lze vydávat hodnov rné sv dectví, jaké to je ve skutečnosti. Lze studovat problematiku lidí, kte í z mnoha d vod musí p ekonávat ješt i jiné bariery, než které život klade do cesty každému člov ku. A v neposlední ad lze s postiženými být – ne na zkoušku, ale doopravdy. A to je d ležité. Jako t eba auto i všech článk , které vám o život s postižením p edkládáme pro poučení a povzbuzení. Nakonec ješt drobnou poznámku. Podobn jako nelze vyzkoušet život s postižením, nelze vyzkoušet život s Kristem. Bu k es any jsme, nebo ne. Ani Ježíš si nep išel život člov ka jen tak zkusit. Stal se člov kem, mužem plným bolestí, zkoušený nemocemi, vzal na sebe všechno postižení sv ta.

ŠÉFREDAKTOR

z obsahu:

SLOVO

3

Dobrý pastý

Vladimír Horský

ROZHOVOR

6

S vírou zaklepat na dve e pana doktora

Tomáš Hanuš

TÉMA

10

Život s postižením

Noemi Komrsková

P ÍB H

22

Dilema ve vlaku

Daniel Smetana

DO PÍSMA

24

Dobyvatelé pozapomenuté archy

Viktor Ber

KAUZA

26

Nabídka spolupráce s STB

Vlado Fajfr

K DISKUSI

32

Opakovaný h ích SERIÁL

34

Travička, jaro a písnička

Tomáš Najbrt

FOKUS

37

K es anské vyučování a život

Kate ina Špringlová

POST SCRIPTUM

38

Subkultura

Jana Šrámková

p ipravujeme:

TÉMA

Proč v ím v Krista

Bronislav Matulík a kolektiv autor

Dobrý pastý Jan 10, 1-18 Vyrůstal jsem na vesnici. Jako mal kluci jsme asto pozorovali pastý e s jeho dv ma psy a velikým st dem ovc . P i el se st dem na n jakou v t louku, sednul si nebo se postavil n kde na kraj do st nu, psi si lehli vedle n ho a ovce se klidn p sly. Pokud se n kter za ala od st da odd lovat, jen se postavil a zavolal nebo zap skal a ove ka se poslu n vr tila. Když neposlechla, uk zal psovi - ten ob hnul st do, n kolikr t za t kal a neposlu n ovce zab hla zp tky. Byl jsem t m pln nad ený a ve sv klukovsk du i ce jsem si kal, že až budu velký, budu urit pastý em.

Pastý v Bibli

Obraz pastý e je velice siln biblick t ma. Pastý sk povol n za n již u samotn ho bela a nikdy nebylo jednoduch . Nebyla to ta kr sn idylka, jakou vid ly moje d tsk o i. Na mnoha m stech Star ho i Nov ho z kona můžeme st, že pastý sk povol n bylo n ro n . Pastý chr nil svoje ove ky proti drav zv i i zlod jům, byl s nimi ve dne i v noci. Byl jejich vůdcem a p iv d l je na dobr pastviny. Byl jejich l ka em a staral se o nemocn a poran n . Dobrý pastý sv st do miloval a byl ochotný sn et tvrdost a nepohodl pastý sk ho života.

Nen tedy vůbec p ekvapuj c , že Starý z kon nazýv pastý em ty nejv t Bož služebn ky. Mojž , Jozue, kn z, kr l, prorok i vojevůdce jsou nazv ni pastý i. V jednom z nejzn m j ch žalmů (Žalm 23) David p e: „Hospodin je můj pastý …“ A proroci Izaj , Jeremj a Ezechiel jako pastý e p edstavuj i o ek van ho Mesi e. Na toto o ek v n tak navazuje P n Jež , když v na em odd le s m sebe nazýv „Dobrým pastý em“.

Ovce

Pastý pe uje o st do ovc . Ale co je vlastn ta ovce za zv e? Pastý z na vesnice ob as musel p ehnat st do z jedn ch pastvin na druh skrz vesnici. Jednou li kolem na ich oken. Byla u n s jedna zn m , kter se pod vala ven a pov d : „Vid te ty pinavý a smradlavý zv ata… - tak to jsme my. K nim n s P n Jež p ipodob uje!“ A m la pravdu. Když se dostanete do bl zkosti toho st da, už to nevypad tak p kn jako z d lky. Ty ovce nejsou kr sn a b lou k , jak si n kdy p edstavujeme, a opravdu moc nevon . V dob mých st edo kolských studi jsme dokonce m li dv ove ky doma. Pod z minkou u en jsem 3



je ob as vyvedl na pastviny za vesnici. Jednou jsem si s nimi vyzkou el jednoduchou hru. Když se pokojn p sly, schoval jsem se a pozoroval, co budou d lat. Zvedly hlavu, zjistily, že tam nejsem, a v tom v jejich chov n nastala radik ln zm na. P estaly se p st, za aly žalostn be et a pob hat z m sta na m sto. M sto klidu byl zni ehonic chaos a zmatek. Pak jsem se jen zvednul a zavolal. Pro jistotu p ib hly trochu bl ž a znovu se za aly klidn pop sat. P n Jež nemohl použ t lep p klad. asto se n s zachyt kdejak p na, asto svoje okol neosln me p jemnou vůn svých skutků a sv ho chov n a dokonce to as od asu nep jemn p chne. I když si lov k neust le dokazuje, jak je dokonalý a samostatný tvor, Bož slovo i samotn výsledky lov ho chov n ukazuj , že bez dobr ho veden (bez Dobr ho pastý e) jeho kon n sm uje do chaosu a zmatku. Jenže lov k nechce být „ovc “. Vždy ta je „hloupým“ zv etem, bez vlastn ho rozumu. Ano, takový dojem by na e evangelium mohlo vzbudit a ur it se najdou n kte , kte tento p klad s posm kem vů i k es anům použij . Jenže je to skute n tak? Možn nen ovce moc chytr zv e, ale v tomto p pad je mnohdy chyt ej než lov k. Moc dob e v , kam m j t a kde j bude dob e – s jej m Dobrým pastý em. To nen hloupost, ale moudrost. Dokonce by se dalo ct, že to je životn nutnost. Bez n j by nena la cestu domů, nena la by dobrou pastvu ani napajedlo s dobrou vodou k pit . Bez n j je odsouzen k z niku. Stejn tak to v každý dobrý pastý , a proto zatoulan ove ky hled , aby je p ivedl zp t. Zn me my, k es an , sv ho „Dobr ho pastý e“ a jsme ochotn Ho n sledovat? Katolický u itel Angelo Scarano ve svých koment ch ned ln ch biblických textů napsal, že je naprosto paradoxn , když k es an sly Jež ův hlas, a p itom jde za hlasem ciz m. Sly evangelium, zn Dobr ho pastý e, a klidn odch z jinam. Jedn podle svých citů, podle b žných standardů okol … N kdy to může vypadat i tak, že p ich z zlod j, zavol , a my

Ing. Vladimír Horský (45 ) vystudoval lesnickou fakultu a 20 let pracoval ve svém oboru. Nyní je druhým rokem viká em ve Sboru Církve bratrské v Havlíčkov Brod . Je ženatý, má jednadvacetiletou dceru a sedmnáctiletého syna.

4

mu sami b ž me naproti a jdeme s n m. Asi je n m v tom Jež ov st du p li t sno. Možn si p ipad me p li omezen a tak si p ece můžeme n kdy už t. Nebo ne? Alespo na chv li. Ta „hloup “ ove ka si n kdy po n l pe než „chytrý“ k es an, protože moc dob e zn hlas sv ho pastý e a jde jen za n m. Ciz hlas ji neodl k .

Dobrý pastý

Jež v na em p b hu k , že On je ten Dobrý pastý . Je pot eba si uv domit, ke komu zde vlastn mluv . N p b h navazuje bezprost edn na dev tou kapitolu a tam v posledn ch dvou ver ch Jež oslovuje farizee a des tou kapitolou hned pokra uje d l v rozhovoru s t mito muži. Jestliže Jež t mto znalcům z kona k , že On je t m Dobrým pastýem, pak nen možn nevzpomenout 34. kapitolu proroka Ezechiele, kde s m P n Bůh mluv proti patným pastý ům Izraele. k , že jim už nedovol p st a že je požene k zodpov dnosti. „Vysvobod m sv ovce z jejich ch t nu… j s m o n budu pe ovat,“ k panovn k Hospodin. A o kousek d l p id v : „Ustanov m nad nimi jednoho pastý e, který je bude p st, Davida sv ho služebn ka…“ Jež to farizeům ne k p mo, ale nazna uje tak, aby mohli pochopit, kdo On vlastn je.

Dobrý pastý jde vp edu

Ovce nemůžete hn t p ed sebou. Pastý jde p ed nimi a ovce ho n sleduj . Jež jako Dobrý pastý jde p ed n mi. Nikoho nežene p ed sebou a nikoho nenut . Je to jen a jen tvoje rozhodnut , jestli půjde za n m v jeho st d . On ov em el p ed n mi cestou, kterou bychom nikdo z n s nikdy nezvl dli. Ta cesta Ho dovedla až na golgotský k ž. Musel proj t utrpen m. Protože na sob nesl provin n n s v ech, byl odsouzen Bohem, svým Otcem. Zem el a zažil hrůzu pekla. T et den ale nad t mto v m zv t zil a vstal z mrtvých. I kdybych se snažil ve sv m život sebev c, bez Jež e Krista bych skon il odsouzen v pekle. Cesta n sledov n Dobr ho pastý e, p ipojen se k Jeho st du, za n pro každ ho pr v u jeho k že. Jsi ochotný tam p ij t a vložit na n j v echnu patnost a h ch? On to vezme na sebe a v t zn projde tam, kde ty bys nem l anci.  Tak astnou cestu. VLADIMÍR HORSKÝ

Adresa redakce: Brána, Soukenická 15, 110 00 Praha 1 e-mail: [email protected]

Vážení čtená i, dostává se vám do ruky první z letošních dvojčísel. Upozor ujeme tedy, že v červnu Brána nevyjde! Další dvojčíslo bude prázdninové, t šit se na n j m žete na p elomu června a července. Vaše redakce OznÁMenÍ

Manželství, po jakém toužíte?

Manželská setkání - Letní týdenní kurz

je zam en na harmonizaci a prohloubení vztahu partnerského a vztahu k Bohu, zahrnuje teoretickou a praktickou část (p ednášky a práce v menších skupinách), pro d ti je zajišt n soub žný program; d ti do t í let mají osobního pečovatele Témata: Jak to B h myslel s mužem ženou • Co nap ed, co potom, aneb priority Jsem zdrav sebev domá osobnost? • Umíme si odpoušt t? Jsme rozdílní i se svými pot ebami • Jak to spolu mluvíme? A budou jedno t lo – jednota v sexu Vysoké Mýto 4. - 11. 7. 2009 Bližší informace: www.genea-spr.cz nebo www.cb.cz/omar P ihlášky do 30. 5. 2009: manželé Láskovi, tel. 777 344 468, email: [email protected] Garanti kurzu: Bohunka a Pepa Horští Odbor pro manželství a rodinu p i Rad CB (603 230 602) Kurz je po ádán Odborem pro manželství a rodinu p i Rad Církve bratrské Zveme všechny, kte í touží po prohloubení, budování a obnovení manželského vztahu v kontextu Biblických princip . Rovn ž zveme ty, kte í se cht jí v novat služb manžel m, nebo o ní uvažují. Kurz m že sloužit jako součást p ípravy na službu manžel m a rodinám ve sborech a sborových společenstvích. Doporučujeme kazatel m, viká m, člen m staršovstva, pracovník m ve sborech a stanicích.

redakce a administrace: Soukenická 15, 110 00 Praha 1 tel. 222 31 26 56, fax 222 31 64 62 www.i-brana.cz • e-mail: [email protected] Číslo 5-6/2009, ročník Bratrské rodiny 41, Českobratrské rodiny 67 • Vyšlo 29. 4. 2009 • Vychází 10x ročn , cena 34 Kč Šéfredaktor: Bronislav Matulík • redakční rada: Mgr. Miloš Hejzlar, Ji í Sedláček, Jana Matulíková, Mgr. Mat j Hájek, Ing. Peter Komrska, Anna chrásková, Ing. Karel Fojtík j.h. • Výtvarník: Ond ej Koš ák • Sazba: Olga Sovová Vydavatel: KODeX o.p.s. • IČ 13161229 • ev. č. MKČr: e 5080 • ISSn 1803-828X • Tisk: GrAFOTecHnA PrInT, s.r.o. Praha Objednávky u sborových distributor nebo na adrese redakce.

5

S vírou zaklepat na dve e pana doktora rozhovor s Biblí v ruce s prof. tomášem Hanušem Ježíš citoval rčení: Léka i, uzdrav sám sebe. Jaký jste pacient, pane doktore? S vd nost mus m ci, že jsem zat m p li nestonal. Ze t kr tkodobých hospitalizac se dvakr t jednalo o traumatologick z ležitosti a sp e mali kosti, ale i p i nich se uk zalo, že asi moc dobrý pacient nejsem. Projevilo se to p edev m netrp livost . V z sad k l ka i chod m nerad, pokud možno se nejrad ji „obhospoda m“ s m v co nejkrat dob . Jiné rčení íká: Léka e nepot ebují zdraví, ale nemocní. Denn se pohybujete ve sv t nemocných, jak vás to ovliv uje? Ovlivn n t m nepochybn jsem, ale moje pr ce nen jen s nemocnými. Vyu uji studenty, m me tak výzkumnou aktivitu a zdravotn výchovnou. Takže se 6

vlastn snaž me o to, abychom t ch pacientů m li co nejm n a aby se n m pacienti nevraceli s recidivami nemoc , kterým lze p edch zet. Výroku P na Jež e rozum m tak, že byl zam en na ty, kte si mysleli, že jsou duchovn a mor ln zdrav . Jinak ale nelze stoprocentn souhlasit s t m, že l ka e zdrav lid nepot ebuj . ada aktivit l kaů je nam ena pr v do prevence, tedy k p edch zen nebo aspo v asn mu zachyt v n nemoc vznikaj c ch i vzniklých. V oblasti urologie se to týk nap . tvorby mo ových kamenů, infekc , ale i n dorů. Hraje zde svou roli nap . i životospr va, pitný režim, výživa, nadv ha, stresov složka atd. Zde v ude je l ka v interakci se zdravými a je to možn důležit j , než když pak zasahuje v průb hu t kter nemoci.

Foto Bronislav Matulík

S urologií v Bibli možná nejvíc souvisí Pavlova rada timoteovi: Nenu se pít vodu, ale kv li svému žaludku a kv li svým častým nemocem mírn užívej vína. Jak d ležitý je pitný režim a čím asi timoteus trp l? Tu jsme u důležit ot zky cel urologie, ale nejen urologie. Z kladem zdrav životospr vy je, abychom dob e „hospoda ili“ s tekutinami pro na e t lo. ast ot zka s t mto souvisej c , kolik toho m lov k denn vyp t, nen pln p esn . Z lež na fyzick a du evn aktivit , na teplot okoln ho prost ed atp. Sp e bychom se m li pt t, kolik toho m me vymo it. M lo by to být kolem litru a půl mo e za 24 hodin, což zhruba odpov d p jmu v ce jak dvou litrů tekutin. P evažovat by samoz ejm m ly tekutiny typu pramenit dobr voda, rozhodn ne moc miner lek a už vůbec ne mnoho alkoholu i siln k vy. A je t k Timoteovi – z Pavlovy moudr rady se lze domn vat, že Timoteus m l asi n jak zaž vac obt že. Cit t je to velmi sympatický a asi nejen pro urology. Ledaskdo se t m oh n , když m v t chu na sklenku v na než na sklenku vody. V echno v ak m být „vybalancov no“ a voda mus jist p evažovat. Lukáše Pavel nazval milovaným léka em možná i proto, že mu pomáhal s jeho ostnem v t le. Jak snášíte lásku církve, která se na vás s takovou d v rou neustále obrací? Každ ho l ka e t dův ra pacienta, je-li j m vyhled v n apod. Na druh stran každ dův ra zavazuje. No a když lov k na sebe bere jakýkoliv z vazek, je to n ro n z hlediska profesn ho i asov ho. Limity l ka e jsou dan – jeho asem, ment ln i fyzickou odolnost a samoz ejm i odbornost , kompetentnost . Každ mu pacientovi pomoci nemohu.

Dův ru sn m tak, že se snaž m br t svůj kol jako sou st služby. V t to souvislosti ale mus m ci, že v ordinaci mezi pacienty z c rkve a mimo c rkev rozd ly ur it ne in m. A že byl Luk milovaným l ka em, tomu jsem vždycky rozum l tak, že m l asi dar v t empatie, a t m p dem ho jeho pacienti r di vid li. Co soudíte o pacientech zoufale obcházejících jednoho léka e za druhým, jako ona dvanáct let nemocná žena z evangelia? Co byste jim poradil? Prvn pocit, který lov k m , je politov n , ast, sympatie. Zvl t jedn -li se o objektivn chorobu dosud nerozpoznanou, nel enou nebo l enou nespr vn . Jsou ale bohužel typy pacientů, kte jsou st le nespokojen , nap . že se jim l ka nedostate n v nuje, zveli uj sv p znaky atp. Býv to v t inou ur itý projev nadm rn sob st ednosti. Ale to jsou jen výjimky. Kraličtí p ekládají, že byla mnoho trápena od léka . Jste chirurg, jaké to je vzít do ruky skalpel, íznout do živého a více nebo mén p sobit pacient m bolest? Každ nemoc znamen „n co nemoci“, což p in du evn i fyzick trapy. Už jenom ta diagnostika nemus být p jemn , nebo ona trýzniv nejistota, než se lov k dozv „kone nou diagn zu“, ne vždy p znivou zpr vu. Mysl m, že l ka vn m hů e situaci, kdy m p ed sebou, t eba v z chrance i na akutn ambulanci, bolest se sv jej c ho pacienta, než když m p ed sebou pacienta na opera n m s le sp c ho v celkov anest zii, by m u init t eba i veliký ez pro nap . objemný n dor ledviny…

Prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc. (58) narodil se v Praze, promoval v roce 1975 na 1. Léka ské fakult Univerzity Karlovy v Praze, po promoci nastoupil na chirurgickém odd lení nemocnice v Liberci, absolvoval roční vojenskou základní službu na Morav , od roku 1976 dosud pracuje na Urologické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Členem Církve bratrské je od roku 1969, v letech 1999 – 2007 byl presbyterem žižkovského sboru CB. S manželkou evou mají 3 d ti – Alenku Dezortovou (28), V rku (25) a Petra (22).

Ješt naposledy k oné žen , praví se, že na vyléčení vynaložila všechno, co m la. Jakou cenu má zdraví? Odpov je možn pojmout z v ce pohledů. Z pohledu l ka e je zdrav nejvy hodnota, kterou mus chr nit a pom hat zachov vat a zlep ovat podle Hippokratovy p sahy a cel ho kodexu l ka e. Z hlediska pacientů je jejich zdrav nesm rn důležit , stejn tak když onemocn nejbliž , zejm na d ti, vnou a7

ta… To zase d v pln jiný pohled na cenu a význam zdrav . Z pohledu poskytovatelů zdravotn p e vid me, jak je zdrav drah a bude m d l t m draž . Nikdy na to nebude dostatek pen z. K tomu je t eba velik moudrosti, proz ravosti, zku enost , diskuze a vyhodnocov n , co opravdu je pro pacienty nejlep a co si ten který st t může dovolit hradit atd. Víra tvá t uzdravila, ekl Ježíš na adresu n kterých lidí. O jaké ví e mluvil? Lze ji zodpov dn aplikovat i na t lesné uzdravení? Postoj pacienta k nemoci je velice důležitý. Ve chv li, kdy se lov k za n nemoci podd vat a nechce spolupracovat, je ance na uzdraven daleko hor než tam, kde je pacient motivovaný a podporovaný svým okol m a tzv. „bojuje“. Nejednou se ale st v , že naopak je to pacient, kdo podporuje sv deprimovan okol , rodinu, spolupacienty, pom h person lu atd. Na druhou stranu postoj pacienta nelze p ece ovat i nad azovat l b na z klad poznatků sou asn v dy. Modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni, čteme u Jakuba. Léka ská praxe ve vás spíše posiluje nebo oslabuje d v ru v moc modlitby a víru v uzdravení? V život k es ana je modlitba dých n m. Jako l ka se modl m a pros m za moudrost a pomoc ve sv m profesn m kon n . Bez modlitby bych necht l být ani jako k es an, ani jako l ka .

m e. Je myslitelné takto tvrd p ipravovat pacienta na smrt? I l ka je v t chto situac ch vystaven ur it mu tlaku z bl ž c ho se konce. Jako l ka jsem si v t to f zi nikdy nep isvojoval pr vo působit n jak pastora n , zejm na ne na nev c . Na to l ka nem pr vo. Pokud v ak pacient s m za ne kl st ot zky, vždy se snaž m odpov dat co nejpravdiv ji i v situaci, kde progn za nen dobr . D ve se mlžilo až lhalo, kdežto rodina se informovala naplno. V tom byla asymetrie. Dnes se za n u pacienta. Když se ale vid , že je to nad jeho s ly, p izve se n kdo z jeho bl zkých, aby pomohl un st t hu nedobr informace. O nemocném Asovi Písmo praví, že se ve své nemoci nedotazoval Hospodina, nýbrž vyhledal jen léka e. Setkal jste se i s opačným p ípadem? Mysl m, že Asa ud lal dob e, že se obr til na l kae, i když ostatn v ci dob e ned lal. V c lov k by m l s v rou v P na Boha zaklepat na dve e pana doktora. To je rada do v edn ch dnů. V m o mlad m muži, který „tzv. skrze v ru“ velmi dlouho „bojoval“ s n dorem mo ov ho m chý e. Hodn se modlil. Sou asn se vrhnul tak na alternativn medic nu. Jedl až neuv iteln množstv bizarn zeleniny a ovoce. Stra n zhubnul, n dor cht l zlikvidovat vyhladov n m. Tak je to patn , takto n s k es ansk v ra nevede. Je to v rozporu s t m, že m me už vat darů zem a tedy i poznatků v dy k p i o sv t lo.

Biblické p ísloví íká, že jazyk moudrých hojí. Kdy jste si poprvé a nebo t eba naposledy uv domil moc svého slova? Poprv asi t sn po promoci na vojn , když jsem l il voj ky jako již tzv. plnohodnotný l ka . Brali m v žn a možn v c než se pat ilo z hlediska m zkuenosti. Krom toho se ke mn na o et ovnu n kdy hl sili i obyvatel onoho mal ho moravsk ho m ste ka, kde jsem sloužil. Tehdy jsem si uv domil, že m m zodpov dnost velikou. A kdy naposledy? P i každ vizit . lov k mus v žit slova, v žit m ru informace a povzbuzen . Nejt ž v ak býv hovo it s pozůstalými, zejm na tam, kdy p i la smrt ne ekan .

Na Božím soudu se n kte í budou Ježíše ptát: Kdy jsme t vid li nemocného? Potkal jste už n kdy v ordinaci nemocného Krista? To je ot zka z važn a nejen pro v c ho l ka e – abych n koho pot ebn ho nepominul v z plav jiných povinnost . Krista jsem v ordinaci nevid l, alespo o tom nev m, ale mnohokr t jsem vid l lidi, kte Krista znali a bylo to na nich dob e vid t. Vždycky jsem r d, když person l pozn , že pacient – k es an je tichý, nen ro ný lov k, že sn d l nemoci, nevyžaduje zbyte nou pozornost… Oproti tomu je koda, když n kdo m na stolku sice „se tosovanou“ duchovn literaturu, Bibli otev enou p i každ vizit , ale sestry o n m kaj : „Ten n s sekýruje…!“

Nemocnému Chizkijášovi ekl prorok Izajáš, aby ud lal po ízení o svém dom , protože ze-

V korintském sboru bylo mnoho nemocných a mnozí umírali. Hovo me chvíli o nemocech círk-

8

ve. Jakou diagnózu byste vystavil dnešní církvi, čím nejvíce stoná? To nen snadn ot zka, na to bychom asi mohli uspo dat celoc rkevn kongres. M m-li v kr tkosti odpov d t, pak vid m troj diagn zu: ztr ta kontinuity, individualismus a preference prožitku. N kdy si k m, zda ta na e CB je tou CB, do kter jsem se narodil a jej mž lenem jsem už asi 40 let.

Mysl m, že dne n c rkev nem moc z jem o kontinuitu se svými duchovn mi otci, nezaj m se o sv „ko eny“. Je to jist t m, že do c rkve p i lo – a to je jinak jen dob e! – mnoho nových lid , kte pot ebu t to kontinuity asi nemaj . M v ak osobn vždy motivuje, když n kdo aktu ln p ipomene Luthera, Starou Jednotu bratrskou, Blahoslava, Komensk ho, nebo Bonhoeffera aj., co v echno d lali, když v ili v t hož Boha jako my dnes. Ve sborech je snad v ce než d ve patrn izolace, individualismus, a to nemysl m jen na jednotlivce, ale i rodiny. Chyb spont nn sborotvornost, být prost r di spolu. Jist zde hraj roli nava a v udyp tomný nedostatek asu. T et z možných diagn z se podle m týk prožitku vlastn zbožnosti. Zd se mi, že se v ce d na můj osobn prožitek v ry, na moment ln moje aktu ln duchovn c t n sp e než na snahu o aktu ln aplikaci biblických principů do na k es ansk praxe

v edn ho života. Lid pak se zav enýma o ima „jen“ zvedaj ruce, zp vaj , kl t se… Asi i to n kdy k živ v e pat , ale pro m je to m lo. Jsem v ak r d, že jsem vyrůstal v CB a zůst v m v n i se v emi jej mi „diagn zami“ i mými neduhy d l. V Bibli čteme, že Ježíš uzdravoval každou nemoc a jeho jizvami jsme uzdraveni. Je n jaká duchovní nemoc, kterou by církev opravdu v bec nemusela trp t? Vybavilo se mi „sedm smrtelných h chů“ a t i – duchovn život ohrožuj c – diagn zy, což je „ž dost o , ž dost t la a pýcha života“. Bylo by jist pro v echny l pe, kdyby jimi c rkev netrp la, ale to bychom se už vymykali sv p irozenosti… Hovo it bychom tak m li o hierarchii hodnot, o hled n Bož ho kr lovstv na prvn m m st , o na z vislosti na sv m zdravotn m stavu atp. Ani ve hmotn krizi by se v c lov k snad nemusel až tolik b t o svoji životn rove atp. Jakub dal k es an m konkrétní rady: Vede se n komu z vás zle? A se modlí! Je n kdo dobré mysli? A zpívá Pánu! Jak často je vám do zp vu a jak se udržujete ve stavu dobré mysli? Modlitba, hudba a zp v, to jsou moudr rady. Osobn si sp e zahraji n jakou p se na piano, než abych si zazp val, i když v sou asnosti m m dobrý důvod ke zp vu – narodila se n m prvn vnu ka – Ani ka. Jsme za to velmi vd n . A jak jinak se udržuji ve stavu dobr mysli? Hlavn pohybem. V Krkono ch na b žk ch, na kole, cestov n , držb sk pr ce na chalup …. Dost lituji, že jsem musel kvůli operaci kolena p estat hr t basketbal. D kuji za rozhovor.



BrONISLAV MAtuLíK

9

m p telkyni ve výcarsku, kter pracuje v organizaci „V ra a postižen “. Sama je z eteln postižen – v obli eji, na rukou i nohou. Je vdan , m dv kr sn d ti a hezk ho manžela. kala mi: „V , na mn je hned vid t, jak jsem postižen , ale jak je postižený můj muž, to nevid nikdo.“ Jak je to s na m postižen m, je n kdo, kdo nen nijak postižený? Pro jsme ve sv m život nedok zali to, co druz , pro nejsme jin , pro se za n co ve sv m život styd me a pro se nemůžeme vždy p ed lidi i p ed P na Boha stav t s hlavou vzty enou, pro d l me to, co nechceme, pro je n kdy „duch hotov a t lo mdl “? Pro m me strach ze samoty, bolesti, nemoci a smrti? Podle velikosti a schopnost mozkov kůry využ v me každý jen velmi malou st svých darů a možnost – kde se ztr c ten zbytek a pro je tomu tak? Pro m lokdo a jen n kdy zaž v pocit, že je „milý p ed Bohem i lidmi“ a pro zvl t my e i neum me moc hovo it o svých darech (i když si jich jsme v domi), ale um me hovo it o tom, co neum me, nebo kde jsme nemožn my, nebo na i bl zc , ale ch peme to tak jako sv postižen ? lov k m pot ebu vytv en syst mů a pravidel a vytvo il krit ria d len lid do skupin, různ k ly normality i abnormality, podle toho, eho nebo koho je v c a koho, nebo eho m n – co se od v t iny odli uje. Pozornost lid nepout ani tak „norm ln “ lov k, ale nadnorm ln – (Supermani, Barbie – Miss – hlavn ve sd lovac ch prost edc ch), tento

M

10

nOeMI KOMrSKOVÁ

Život s handicapem je nevýhodou. Ale jak to bývá, i nevýhoda se m že prom nit ve výhodu. Člov k nemusí promarnit své utrpení. Nemusí utíkat p ed novou skutečností. M že ji s Boží pomocí p ijmout a dát se na novou cestu. fakt vede jin lidi k pocitům selh n a nenapln n sv lohy, k pocitům minut c le, který je pro lov ka ve spole nosti nebezpe ný, protože bere odvahu, nad ji, chu do života.

Foto archiv autorky

život

„Co je lov k, že jsi na pam tliv?“ – je jobovsk biblick ot zka. lov k byl a je velkou ot zkou s m o sob , s m sob i jeden druh mu. Odpov d je vlastn tolik, kolik na zemi žilo lid – jak koliv zev eobecn n je u lid složit , protože lov k je origin ln stvo en , jedinec neopakovatelný s obrovskou variabilitou v ech danost – asu, um st n , vzhledu, schopnost , vývoje, informac , zdravotn ho, soci ln ho a psychick ho vybaven , duchovn ch darů, p tomnosti i m ry jeho traumat, bolest , limitů i nedokonalost . „Bůh stvo il lov ka, aby byl jeho obrazem, muže a ženu stvo il je.“ (Genesis 27,28) lov k je Bož m obrazem, a to ne jen ten nejlep , nejkr sn j , nejmocn j , nejnadan j , nejzdrav j , ale každý lov k, a pokud žije, dostal dar ŽIVOTA – m anci, m smysl a m c l – jen to asto nev . Pracovala jsem s malými d tmi s diagnosou t žk psychomotorick retardace. Pro svou muzikoterapeutickou pr ci jsem pot ebovala m t d t r da, abych 11

mohla nav zat vztah. To d tko asto neum lo z eteln komunikovat a j jsem tedy hledala, co je na n m kr sn , pro si ho budu v žit a budu ho m t r da – a da ilo se, za nali jsme komunikovat – pohledem, zvukem, sm vem, dotekem. Dodnes si pamatuji n dhern o i, asy, rysy obli eje, ru i ku, hl sek jako z klad pro dal terapii, n kdy jsem ji prož vala jako Bož z zraky a to je nezapomenuteln . Život m smysl – nabýv hodnoty, pokud je v n m vztah. I tam, kde stoj me u lůžka lov ka nekomunikuj c ho, z lež na tom, zda a jaký vztah k t to skute nosti zaujmeme. Zn m rodi e i d ti, a dokonce i profesion ly, kte u takov ho lůžka stoj nebo kle s velkou pokorou a l skou, a sami si odn ve sv m srdci velký dar, že mohli trochu pochopit ctu k životu i k D rci života, sklonit se p ed n m a nebrat svůj život a jeho dary nadarmo.

P ed Domem Nad je ve Vysok m Mýt , kde bydl 80 seniorů, je d tsk h i t . asto n s ve er ru mlad lid , kte experimentuj ve v ech oblastech života. N kdy se mi poda ilo je poprosit o klid, protože bud lidi s bolestmi, n kdy se to neda . Zaj mav bylo, když jsem je pozvala na exkurzi do na eho domu. Uk zala jsem jim, kde senio i žij , kde m me zdvih ky v koupeln , hygienick pomůcky, kde se sch z me k j dlu, ke cvi en , zp vu, v ajovn k pr ci, k pobožnostem, kde je l ka a sestry. Vid li výzdobu domu a kr sn výrobky t chto lid . Tato skupina ml deže p estala d lat probl my a dodnes mne ti mlad zdrav – dostali informaci a promluvilo to k jejich životům. Život je ance ke vz jemn mu pochopen – ke vztahu. Podle psychoterapeuta F. Knoblocha se ve sv m život vztahujeme ve sv mysli k lidem, kte n s ovlivnili kladn nebo z porn , ke sv mu skupinov -

Život je fajn i na vozíku rozhovor s Luborem Habrdou

tvá žena p ed deseti lety vážn onemocn la a „skončila na vozíku“. Vnímáš to jako tragickou událost, nebo n jak jinak? Voz k je podle na ich zku enost jedn m z nejob van j ch stra ků. P ed n kolika m s ci jeden z na ich p tel zakon il vypr v n o sv autonehod konstatov n m, že „chyb lo p r centimetrů a skon il taky na voz ku“. Aktu ln m zaujalo vyj d en pana Ko ky u soudu, že by rad ji bral sv ho syna na voz ku, jen kdyby žil. Nebo jindy slých me lituj c 12

pozn mky typu: „Takov mlad !“ Pro odpov „Takov star !“ na adresu zpravidla autorky Pavla opravdu nechod daleko… Na voz ku se nekon , ale za n . Za n s jiným životem a novou anc odhodit nepodstatn . Pravda, tuto anci mnoz nedok ž využ t, a pak tedy opravdu kon , a to zklaman a zatrpkl . Pavla je v t zem. V t zem p edev m nad bolest a frustrac , a pak ov em tak nad svými limity. Jako nejbliž sv dek jej ho z pasu býv m zasažen nejhlub m respektem k jej state nosti a s le. P kladem starým n kolik m lo m s ců je nový zdravotn probl m, který z ejm souvis s jej z kladn nemoc , ale o n mž jsme dosud nem li ani tu en . Toto nov nevyl iteln onemocn n mnoh jinak zdrav pacienty p iv d k psychiatrům a doh n k depres m i se-

bevražd m, ov em Pavla se s n m b hem n kolika týdnů dok zala vyrovnat natolik, že o n m t m nikdo nev .

Jak v bec zmín né onemocn ní zm nilo tvou manželku?

Zm na, kterou Pavla pro la po sv m onemocn n p ed deseti lety, m fascinuje. Z mil ho a p telsk ho, ale pon kud nesebev dom ho a dost depresivn ho individua rozkvetla do osobnosti odzbrojuj c svou empati , otev enost , radost i humorem. Zdrav j pl ou na rameni, opu t ným býv nejbliž m p telem. Mnohým dod v nad ji a nadleh uje b emena. D ky nemoci dos hla zralosti, kter v t ina z n s tzv. zdravých nedos hne za celý život. No fakt, nep eh n m! Dob e, m i svoje slab chvilky, ale za ty prý můžu výhradn

mu sch matu: ke svým autorit m, lidem, kte jsou na n s z visl , lidem sou adným – se kterými m me rovnocenný vztah, a k intimn m partnerům – ve smyslu erotick m. I kdybychom žili v izolaci ve v zen , na pust m ostrov i sami na lůžku, st le budeme n kter hodnoty uzn vat kvůli n komu, kdo by m l radost, kdybychom p ežili nebo n co d lali. Nebo kvůli n komu, komu chceme n co dok zat, nebo se od n j odd lit. A si to uv domujeme nebo ne, n kdo n m byl a je autoritou a jiný pot ebuje jako autoritu n s – je na n s z vislý. Pot ebujeme i lidi bl zk ve smyslu p telstv a partnerstv . Nen vztah vlastn důvod, pro jsme byli stvo eni a nen to vlastn sama podstata života, jeho smysl? Jsme stvo eni pro vztah, P n Bůh n s cht l m t r d a m . Kdo z lid n s m r d a koho m me r di my? Pro a na jak dlouho?

Foto archiv L. a P. Habrdových

j . V ak si je tak zpravidla odsk u. Pro je v t zem? Z cel ady důvodů bych r d zdůraznil dv v ci: Jednak je nemoc i s voz kem, podle mne, sou-

st Bož ho pl nu pro Pavlu. Od jej ch deseti let ji P n Bůh nechal adou různých tr pen p ipravovat na chv le t žkých zkou ek, aby mohla obst t. Pavla tuto cestu bolesti p ijala. A za druh voz k Pavlu osvobodil. Pohled do tv e smrti n s oba osvobodil – od mnohých zbyte ných p t ž , od různých masek. M lo n s zaj m , co si

Postižení

V dne n dob pojem „postižen “ proch z reviz . M. Hor kov mluv o tom, že term ny naru en , postižen , defektn jsou z hlediska etick ho p ekonan . V pedagogice se nahrazuje pojem postižen pojmem „d t se specieln mi pot ebami“. Snaž me se nemluvit tolik o nevýhod , ale nazývat lidi jejich pozitivy (ne ta brýlat , ale ta v tom erven m svetru) – chceme si zvykat lidi nestigmatizovat, ale hodnotit je pozitivn . T bory pro rodiny s postiženými d tmi v r mci diakonie na c rkve jsme posledn roky nazývali „pro jinak kr sn d ti“. Bach rozli uje mezi postižen m, poruchami, omezen m, soci ln m znevýhodn n m. Postižen ve smyslu n sledku postižen , tedy osobnostn ho nezpracov n , bylo deinov no (Sov k) jako „porucha integrity osobnosti“.

o n s lid mysl a jak na n působ me, nepot ebujeme se jim l bit.

A jak vnímáš v daných životních souvislostech sám sebe?

Pavly postižen si uv dom te ve zlomku vte iny prvn ho pohledu, proto jsem byl tak pozv n k tomuto rozhovoru. Ov em j , zd nliv zdravý, nesu skryt – a m v m pocit t ž – postižen , o kter m jsem dosud ekl jen ty em lidem. Tato na e dv postižen se s taj , nebo snad n sob . A jejich t ha mne p ivedla na pokraj propasti, ve kter vypad smrt jako n dhern krajina zalit zapadaj c m sluncem. Jak rozum m Jobovi ve 3. kapitole: „A zanikne den, kdy jsem se zrodil, noc, kdy bylo e eno ,Je po at muž.‘… Pro dop v Bůh b dn mu sv tlo, život t m, kdo maj v du i ho kost, kdo toužebn ekaj na smrt – a ona nejde, a ji vyhled vaj v c než skryt poklady, t m, kdo radost by j sali a veselili se, že na li hrob?“ Spole n s Jobem uzn v m Bož svrchovanost – m pr vo ud lat cokoli. Na rozd l od Joba nejsem p e-

sv d en o tom, že bych si zasloužil lep osud. M v ra v Boha nebyla ot esena, ale m p edstavy o N m a o Jeho l sce se zhroutily. To se vrac m do obdob p ed dev ti i deseti roky, od t doby se k n m P n sklonil a ta nejt ž tr pen sejmul nebo aspo nadleh il. Proto můžu ct, že n život je fajn bez ohledu na voz k a nemoc. Ov em v nových zkou k ch s m u sebe n kdy zji uji, že se chv j z klady moj dův ry v Bož l sku a v Jeho my lenky o pokoji.

takže vás nepotkala zkouška nad vaše síly?

Mohu dosv d it, že n s nepotkala zkou ka nad na e s ly. Že s každou zkou kou P n Bůh p ipravil i n jak východisko. Pravda, n kdy m l dost zpožd n , klidn i adu let. Ov em když mi Pavla vypr v o nemocech a utrpen n kterých ze svých p tel, tak si uv domuji, že na e cesta je sp e proch zkou rozkvetlým sadem. Pak mi nezbýv , než spolu s Jobem  zmlknout, nebo nerozum m. PtAL Se MAt J HáJeK

13

Disability, Behinderung, postižen deinuje WHO (sv tov zdravotnick organizace) jako omezen , kter po kozený jedinec vn m v porovn n s vrstevn kem nebo jiným lov kem stejn ho pohlav a kulturn ho z zem . Je to tedy subjektivn faktor, a proto nen možn korektn použ vat tento pojem k vyj den stavu nebo dokonce statusu jin ho lov ka. Je zn mo, že k jedn diagnose, kdy lov k je opakovan hospitalizov n a vytržen z b žn ho způsobu života, se může p idružit dal komplikace v oblasti sebep ijet , ztr ty pocitu bezpe , ztr ty možnosti sebeobsluhy i seberealizace a z t že v oblasti vztahů – může doj t k naru en komunikace a socializace, naru en celosti osobnosti. Hor kov mluv o tom, že sebeobrana, seberealizace je důležit kategorie postižen . lov k je individu ln jednota, hodnot c soci ln bytost orientovan na seberealizaci – hled n smyslu. Z tohoto pohledu je p ijateln j pojem znevýhodn n (Handicap, Beenitrechtigung). Znamen p edev m ne nosnou situaci, kterou podstupuje lov k s poruchou nebo postižen m p i p im ených psychosoci ln ch, t lesných, spole enských i profesn ch aktivit ch v souvislosti s bari rami nebo nemožnost zvl dat požadavky okol . Term nem ZNEVÝHODN NÍ se dost v me op t k oblasti VZTAHU lov ka k lidem okolo n j. Znevýhodn n zn me v ichni, už mal d t st le ž d , aby v e bylo spravedliv , aby každý ze sourozenců m l stejný d l okol dy, stejnou l sku obou rodi ů, stejn ance ve kole a aby byla pan u itelka a pozd ji f v pr ci byl spravedlivý a nikomu nenadržoval nebo si na nikoho nezasedl. Ve zv ec i je možn pozorovat nap klad u slepic tak zvaný „klovac d“ – jedna slepice může klovat v echny, dal mimo t prvn v echny ostatn a na konci je jedna, kterou mohou klovat v echny. N co podobn ho se d je ve skupin ch d t nebo nezralých by dosp lých jedinců. Vůd-

Mgr. Noemi Komrsková (57) absolventka Léčebné pedagogiky, terapeutický sm r, terapeut Integrované psychoterapie – F. Knoblocha, supervize v sociálních organizacích. zakládající člen Diakonie CB, manželka kazatele CB Daniela Komrsky, matka dcery Noemi a syna Daniela, babička: Jonatana, Tadeáše, Vojt cha Daniela, Mat je, Magdaleny ester a Marie.

14

ce může skoro v e, a pak jsou n kte , kte mus poslouchat nebo kter je možno ponižovat i ikanovat. Jak je to žasn , když v ele skupiny lid stoj n kdo, kdo se nepovy uje, ale moud e osv cen jedn a vede, aniž by musel druh pon žit, kdo um d vat prostor druhým k využit jejich darů a schopnost . Ono se n kdy na prvn pohled nepozn , kdo je moudrý a schopný obohacovat druh . Zn me takov situace z poh dek („hloupý“ Honza se st v moudrým kr lem, Popelka je n dhernou princeznou, O kliv k tko je kr snou labut ), z biblických p b hů (malý David v t z nad Goliem, Ester zachra uje n rod, Gedeon se boj , ale nakonec v t z ), ale i ze života, kdy lid n jak znevýhodn n udiv svou v rou, l skou, schopnost , moudrost , pochopen m, trp livost . M sto aby znevýhodn n pot ebovali jen na i pomoc, asto pr v oni dok žou druh obohacovat. To, co se jev dnes jako nevýhoda, může být obohacen m pro jedince i pro druh .

Nepromarnit utrpení

Jak to ud lat, abychom v situaci znevýhodn n nezatrpkli nebo nenutili surov druh , aby n m ustoupili? Velmi mne nadchla kn žka: Nepromarni sv utrpen . Toto heslo si můžeme zapamatovat pro sv z pasy, ale nemůžeme k tomu nutit lidi v utrpen . Zde se jedn o vlastn boj a z pas a okol by m lo „st t p i postižen m“ (Žd 10.33b) a nechat prostor každ mu, aby mohl svým z pasem dob e proj t. K tomu bude pot ebovat modlitby, naslouch n i podporu lid okolo n j. Znevýhodn ný by si ale nem l zvyknout na ochran ský p stup okol a zůst vat v roli z visl ho. Když na n j zase za nou být lid n ro n , je to cesta k jeho p ijet z role z visl ho do role partnera. Jak vypad lov k, který nem znevýhodn n , který nezn bolesti? V literatu e je pops n p b h d vky, kter nec tila bolest. Jak kr sn ! Jenže ona nakonec zem ela velmi mlad , protože nel ila sv nemoci ani zran n , nev d la o nich. Hroz n m n co, když sv znevýhodn n nevid me nebo nep ijmeme, když ho nezpracujeme? Dobrotka nazýv mechanismy patologick adaptace – nep ijet : • nik (pasivita, vyhýbav postoje, deprese, nemoc, sebevražda) • nadm rn obrana (potla en , ixace, agrese, obviov n , disoci ln chov n )

• sebepo kozov n (potla en svých pot eb, fyzick zra ov n , nadm rn už v n l ků, z vislost) • n hradn e en , kter jen zd nliv umožn stabilitu (regres, neurotick poruchy) Hor kov k : „Modern lov k dnes vyv j mnoho sil , aby si udržel p jemn pocity. Nevyhnutelnost p ijmout utrpen jako sou st sv ho života vyvol v ok, obranu, hled n pomoci, prož v n viny, a to nejen u trp c ho, ale i u jeho okol .“ Je t eba hledat pochopen sv i sv ho okol a hledat smysl pro dny, ve kterých se c t me znevýhodn n . K ivohlavý uv d cit ty: „V elik ho asu miluje, kdož jest p telem, a bratr v soužen uk že se.“ (P slov 17,17), „ lov k m lokdy c t , co je t st , ale oby ejn v , co t st bylo.“ (F.Rosay), „Nev , jak je t žk b m , kter nenese .“ (Africk p slov )

Co je zdraví?

WHO deinuje pojem zdrav jako celkový stav t lesn , du evn a soci ln pohody. K ivohlavý p id v pohod „duchovn a etický rozm r“. V pohod kodit nen projev zdrav , ale naruen v oblasti vztahů. Goethe: „Od p rody jsme nedostali ž dnou chybu, kter by se nemohla st t ctnost , a ž dnou ctnost, kter by se nemohla st t chybou.“ Maslow: „Růst a rozvoj může nastat prost ednictv m bolesti a konliktu. Pokud lov k bez symptomů choroby neusiluje o růst a napln n v pozitivn m smyslu, nen možn ho považovat za zdrav ho.“

T. de Kruif si klade ot zku: „Co je to být norm ln ? Znamen to udržovat si svou du evn a citovou dom cnost v istot tak, abyste dok zal ž t vcelku astn s m se sebou i s jinými.“ Apo tol Pavel: „Nemysl m, že bych již byl u c le anebo již dos hl dokonalosti, snažn b ž m, abych se j zmocnil, protože mne se zmocnil Kristus Jež ….“ (Fp 3,12) Ve vztahu k znevýhodn n nemus me být zam eni na „t sku v oku bližn ho“, ale bu me si v domi i b evna v na ich o ch. Viditeln znevýhodn n býv l pe e eno terapeuticky, protože je zjevn . Nebezpe n býv sebev dom a pýcha, kter sv limity a znevýhodn n nechce uznat. „Nepot ebuj zdrav l ka e“ – plat i pro n s. Milovat m me bližn ho sv ho jako sami sebe. Tato rovnice plat i pro vztah k znevýhodn n m mu i m ho bližn ho. Protože bojujeme se svými slabostmi, m me anci neubližovat bližn m, kte bojuj s jinými nevýhodami. Když vid m ve sborech tvrdost ve vztahu k lidem se zjevnými nevýhodami, asto mus m bojovat se svou l tost i zlost . N kte lid na voz ku nebo s nemocným d t tem v n ru a zpr vou, že mus p ijmout patnou progn zu, sly od v c ch lid , kte jsou okolo nich: „J v m (k prav v e a pozn n to m daleko), že bude zdravý.“ A to býv cel podpora. Takov bolav lid se ve sv m z pasu propadaj op t do deprese a pocitů viny a opu t nosti a neporozum n . Kde už bude lidem s nevýhodami dobe, když je neum me sn st s jejich bolest v na ich obecenstv ch! P n Jež e mnoh na e nemoci a nevýhody. Kdo z n s by tu byl, kdyby to tak nebylo. Ale i za asů P na Jež e bylo v Izraeli mnohem v ce nemocných, než t ch, kter P n Jež uzdravil. Vzpome me na rybn k Bethesda, P n Jež m l moc uzdravit v echny, ale odvedl si jen jednoho. Mnoz jeho n sledovn ci kon ili na popravi ti. N kdy pro mne býv pot en m skute nost, že n kte lid sice je t netrp li, je t nest li tv v tv velk bolesti nebo smrti, nebo si ji nep ipustili, ale v ichni maj anci a as, budou muset tudy tak j t. P n Jež nem protek n d ti. Miluje n s v ech15

ny stejn a je t v c miluje ty, kte maj nevýhody. „Koho P n miluje, toho p sn vychov v a trest každ ho, koho p ij m za syna.“(Žd 12,6) N kdy je bolest, smutek i nemoc darem, ale to pochop me daleko pozd ji, ne když t m proch z me.

Co m žeme ud lat pro sebe ve vztahu k nevýhod ?

Co m žeme ud lat pro své bližní?

P ijmout je s l skou a ne kritikou, vztahem a bl zkost , naslouch n m, pochopen m. L skou, kter nemus být op tovan , ctou k z pasu druh ho, vlastn v rou i nad j – kter může být i beze slov, ale s modlitbou. James Borst k : „S Bohem se setk v me takov , jac jsme, duchovn postižen a neschopn v mnoha sm rech, chroni t pacienti. P ij m me tato znevýhodn n a neschopnosti, protože On n s takov p ij m , protože n s m r d. My mus me sv viny a nedostatky vydat jemu, protože jeho dobrota je v t , než na e omezenost. Mus me p ijmout jeho radost z l sky k n m a odpou t n . To je uzdravuj c milost – odevzdat svou h nost jemu.“ (In Listening to God, Joyce Huggett) NOeMI KOMrSKOVá

16

Zahrada Místo, kde roste ovoce trp livé práce a lásky k d tem Jak jsem se dostal k pr ci s postiženými lidmi, je del historie. Původn jsem pracoval na železnici jakožto průvod , ov em pozor – n kladn ch vlaků. Pot jsem se skrze l nek v novin ch dostal na civiln službu do Arm dy sp sy na ubytovnu pro bezdomovce. Po skonen služby m d le l kala pr ce s lidmi. Tentokr t jsem se pro zm nu skrz inzer t v asopise dostal do stacion e pro postižen d ti a ml dež p i Diakonii CE. Tam jsem se na dva roky usadil a pracoval s d tmi, o jejichž postižen jsem do t doby nem l ani zd n . Nyn pracuji v Integra n m centru Zahrada v Praze na Žižkov . Zde jsou d ti a dosp l s kombinovaným postižen m ve v ku od 4 do 26 let, to znamen s postižen m jednak t lesným, ale i ment ln m. V tina d t u n s m d tskou mozkovou obrnu a hodn jich je na voz ku. V na em za zen funguje i z kladn kola Zahr dka. U itel si berou sv d ti podle rozvrhu na indivi-

Foto Bronislav Matulík

Neut kat p ed n , p ijmout ji a s Bož pomoc se d t na cestu. Nezůst vat s m ( lov k nen vždycky v dobr spole nosti, když je s m). Br t ji v žn a e it ji. Neb t se, když mus me proch zet bolest , protože P nu Bohu se ta situace nevymkla z ruky. On s m v , co je bolest a c t s n mi, je s n mi svou milost v c, než jsme schopni vn mat. Pro n s i na e bližn plat , že reakce na stres, jako důsledek znevýhodn n a bolest, býv podobn pro v c i nev c , zdrav i nemocn : • pop en – (když sly me patnou zpr vu, napadne n s – to nemůže být pravda) • hled n vin ka (možn i halucinace, zm ny v dom ) – (kdo za to může, kde je chyba) • smlouv n – (takto to p ece nemůže být) • deprese – (nic nem smysl, nemohu d l, nikdo mi nerozum , nem m ž dnou s lu) • sm en – (od ot zky „Pro ?“ k ot zce „ K emu?“) Pro n s i na e bližn plat , že tyto f ze mohou trvat různ dlouho podle toho, jak jsme siln , ale i podle toho, zda p i n s n kdo stoj – zda n m n kdo pom h – zda m me vztah k Bohu i lidem.

du ln výuku. U itelům se odborn k „speci ln pedagogov “, zat mco n m vychovatelům „soci ln pedagogov “. D le v na em za zen funguje rehabilitace. Sestry si berou individu ln d ti na cvi en , což je zejm na pro d ti s mozkovou obrnou a na voz ku velmi pot ebn . V Integra n m centru m m p t tzv. pokojů, ve kterých je 5 až 9 d t , a o n se staraj obvykle dva vychovatel a jeden u itel. Každ d t m svůj individu ln vzd l vac pl n a rozvrh. Na pokoj ch je tak pokojový rozvrh pro spole n innosti, nap . malov n , pracovn výchova, zp v n , koup n , výlety apod. Pro na e d ti je nejhlavn j , aby se dle svých možnost dok zaly o sebe co nejv ce postarat. Pom h m jim v každodenn ch innostech, jako je obl k n a svl k n , hygienick n vyky, pom h n p i j dle a stolov n (n kter d ti se mus krmit). Je sice pravda, že z ejm v t ina d t se v budoucnu o sebe nepostar , ale pokud to jde, je t eba se o to snažit. Na e za zen je do v ku 26 let a d le je na rodi ch, kam sv ratolesti um st . Alternativou jsou chr n n bydlen . Jejich vznik a fungov n je ot zkou pen z. Minulý režim se v t to oblasti velmi negativn podepsal. Tehdy existovaly pouze stavy pro postižen . Byly v t inou schovan v les ch a v pohrani n ch oblastech. Po revoluci za aly k t mto mnohdy neveselým stavům vznikat jako alternativa stacion e a za zen , jako t eba to na e. Jak dal konkr tn innosti d l m? Nap . s hyperaktivn m Jon em chod m t m každý den do t locvi ny, kde Jon chod a b h na elektrick m chodn ku, a potom se r d projede na lapac m aut ku. Tak r d h z m em na ko , ov em d l to kuli cky – vždy si vleze t sn pod ko na lavi ku a pak už je to snadn . Snaž m se ho p esv dovat, aby h zel z v t vzd lenosti, ale zat m se mu moc nechce… Tak chod me dvakr t týdn krmit kamerunsk kozy, kter jsou u n s na zahrad v ohrad a chl ve ku. Jon jim r d d v kousky jablka, mrkve, seno aj. S Liborem, který je na voz ku, ale dok že si s n m dojet, chod me tak do t locvi ny, kde se p etahujeme o vihadlo, h z m mu m do n ru e a on mi ho h z zp t, pak protahujeme ruce. Když m Libor je t chu , d v m mu do rukou „mediciman“ a on ho zved nad hlavu. S na m nejstar m dosp lým „ž kem“ Petrem spolupracujeme v akci cvi n ho va en . To znamen , že n kolikr t do m s ce zajedeme na n kup a potom Petr pom h s loup n m cibule, kr b n m brambor, kr jen m zeleniny, m ch n m surovin, ob r n m ku at atd. V tom je moc ikovný, ale nejrad ji pere pr dlo v pra ce. To už v ak ne se mnou. N kolikr t do roka jezd me na různ výlety, n kdy v ichni (nap . kola v p rod i z jezd k mo i) n kdy jen n pokoj. To pak sed m za volantem a snaž m se, abychom v po dku dojeli do c le. Je pot eba jezdit opatrn , nebo p i rychl m zabržd n se d ti dosti lekaj a v t inou se nedok ž držet jako zdrav jedinci, tud ž se mohou bouchnout, padat do strany aj. Takže ž dn z vod n . V Integra n m centru Zahrada jsou dve e otev en , kdokoliv se může p ij t pod vat. A co m osobn motivuje k t to pr ci? Mimo jin i novoz konn text o posledn m soudu (Mt 25,31-46) a Jež ova slova: „Cokoliv jste u inili jednomu z t chto nepatrných brat , mn jste u inili…“ Mysl m, že je to výzva pro n s pro v echny, pom hat slab m, zast vat se utla ovaných, nav t vovat v zn , opu t n a nemocn nebo star lidi a nemus me se b t ani lid postižených. D ti u n s jsou pro m mnohdy p nosem, užijeme si spole n hodn legrace a t nen nikdy dost. rOBert KOPeCKý www.ICzAHrADA.Cz; www.zSzAHrADKA.Cz

17

zpom n m si, když k n m do rodiny p i la Daninka, roztomil , bystr , kr sn hol i ka. M la tehdy t in ct m s ců, zv dav kukadla, na prav ru ce dva srostl prst ky a t l ko ukon en t sn pod zade kem. Fakt, že jejich nov sest i ka nem nohy, p ijala na e – tehdy ty let – dcerka i jej t letý br ka jako n co, co se v život může st t, za adili tu malou hol i ku do svých her

V

vn mat svoji odli nost. Toužila nebýt v tom sama a opakovan mi kala, že by cht la „dal hol i ku bez noh´“. Už d ve jsme o tom p emý leli, i proto, že jsem v d la, že budu del dobu s Daninkou doma. Modlili jsme se i za to a tehdy jsem p ijala rozhodnut vz t si d t v c a v novat se jim naplno. C tila jsem se v tom astn a t lesn postižen bylo jen trochu v c organiza n ch komplikac a t lesn pr ce.

Rodina s osmi d tmi? I postiženými? Proč ne. a nikdy s jej m postižen m nem li probl m. Ostatn i sama Dani se t m svým postižen m nechala brzdit co nejm n a vždycky o sob kala: „J nejsem postižen , jenom nem m nohy.“ Kdo m l probl my, to bylo okol . Tehdy nebylo obvykl , aby se lid s t ž m

To už jsme m li i dal pokrevn d t , ro n ho chlape ka, Danince bylo sedm a ob star d ti už chodily do koly, když se mi ozvala kamar dka, pracuj c v t dob na porodn m odd leni. Narodil se tam chlapeek, který nem l ruce, a rodi e ho necht li. Od prv-



Pé a se učí žalm a ptá se: „Svévolníci, to jsou spolužáci?“



Čteme p íb h o Kainovi a Ábelovi a dáváme pak holčičkám otázky: „Veru, jak se jmenoval ten hodný bratr?“ „Ábel,“ správn odpoví Verunka. „A jak se jmenoval ten zlý, Moni?“ Když si Moni nem že vzpomenout, napovídáme jí: „Ka...,“ a Moni š astn doplní: „Kábel!“

postižen m zapojovali do b žn ho života, d ti asto vyrůstaly v stavech a dosp l v nich pak trvale žili. Vzpom n m si na různ reakce lid p es sm vn až po hrub . T eba ot zka ciz pan : „A pro voz te tak velkou holku na ko rku? A po vysv tlen , že nem nohy, jej okamžit reakce: „...tak pro ji ned te do stavu?“ “A vy byste tam cht la být, kdybyste nem la nohy?“ odpov d li jsme j . To už m la Dani est let, c tila podobn pozn mky nep jemn a za ala 18

n chv le jsem zatoužila sd let s n m n život a co nejd ve si ho p iv zt domů. D ti byly žasn , t ily se na nov miminko a můj muž tak nevid l ž dný z sadn probl m, naopak, v d li jsme, že chlapeek bude moci chodit a t m n m nep ibude probl m s dopravou p padných dvou invalidn ch voz ků. P n Bůh na emu rozhodnut požehnal ne ekan tak, že po n v t v kojeneck ho stavu, kam mezit m Tom ka p eložili, p ivezla jsem si ho, jako osmitýden-



íkám Monice: „Jestli jsi schovala Verunce tu bačkorku, tak jí hned ekni kam.“ Moni se obrátí na Verunku a ekne vážn : KAM!



Foto archiv rodiny Valíčkových

Dani se ptá Péti, jak zní první žalm. „To kdybych já v d l.“ Dani mu napoví: „Blaze muži...“ A Pé a dokončí: „Jo, blaze muži, kterým žena vládne!“

n miminko, domů na dlouhodobou n v t vu. Pouze s podm nkou, že budu pod vat pravideln zpr vy jednou za m s c, jak p ibýv na v ze a jak d l pokroky. Zpo tku to bylo jednoduch jako p sni ka, bylo to jako bych si p ivezla zdrav d t , ale po n kolika týdnech jsme za ali hledat způsoby, jakými mu nahradit chyb j c podn ty, jak uchopit v c, kterou vid a chce si ji prozkoumat, jak cucat prst ky, jak dos hnout na to, co vid a l k ho to. To už bylo venku teplo a nech vala jsem jeho noži ky bez ponožek a osah vali jsme si tr vu a hra ky nožkama. Jimi se nech vali hladit a pod vali mu k nim v ci. Krom toho jsem se snažila motivovat ho k tomu, aby zkusil trochu hýbat i zakrn lou ru i kou, p estože neuroložka prohl sila, že ji asi nebude schopen v dom ovl dat. Po n jak dob jsme vid li postupn mal pokroky a t m povzbuzeni jsme d l nen siln ru i ku tr novali. P esto m l v t dob Tom k velmi zru n nohy a vypracovan b i n svaly, jak použ val nožky m sto chyb j c ch rukou. Vzpom n m si, když p ijela na n v t vu dosp l sest enice a Tom k ji, jak si hr li, tak zm tl, až zmožena sm chem volala: „B ž pry s t mi svými nohy!“ Probl m nastal, když cht l Tom k chodit. T m, že nemohl l zt po ty ech, cht l chodit velmi brzy a nav c cht l chodit S M. Necht l se nechat držet a vůbec nebyl je t schopen pochopit, že v p pad jedin ho p du by si mohl rozb t hlavu a způsobit si i v žn zran n . Nakonec jsem to rychle vy e ila t m, že jsem mu zaala provl kat p eložen vihadlo pod ruk vky tri ek a to jsem pak pevn držela ve sv ruce nad jeho hlavi kou. Tak jsme byli oba spokojeni, on si samostatn chodil a ob as mi zůstal viset za ram nka v ruce a nech pav se rozhl žel, pro se houpe, když chce chodit. Tak jsme ho u ili padat, když byl tro ku v t a rozum l, co mu chceme ci. V pokoj ku na zemi byl velký m kký molitan a po slovn p prav nastalo obdob , kdy jsme Tom ka z různých stran ne ekan postr ili, aby ztratil rovnov hu a padal na n j. M l za

kol nedotknout se molitanu hlavi kou. Když se mu to poda ilo, m l bod! Dnes už jsou v ichni velc , oba nejstar už maj sv rodiny, Daninka zat m studuje, te moment ln konrok jazykov koly v Londýn . Sama jezd speci ln upraveným autem, je spole ensk a podnikav . Dal syn zat m tak studuje a Tom k je nyn ve druh m ro n ku obchodn akademie pro t lesn postižen . Um plavat, jezdit na kole, hr t na trubku, p e ru kou, um pracovat (i hr t:-)) na po ta i, letos za al tr novat lyžov n a m za sebou prvn z vody. Doma m me je t t i d ti. Dv dcery, kter jsme p ijali do rodiny, když jim byly dva roky, letos kon z kladn kolu, jedna z nich je tak t žce t lesn postižen . M postižen v ech kon etin a nav t vuje speci ln kolu. M me za sebou adu korek n ch ortopedických operac a n vt vy etných odborných poraden. Po obdob velkých a n ro ných probl mů s jej m zdravotn m stavem i výchovou, je dnes v r mci svých možnost ikovn a mil d vka. Vloni se n m poda ilo proj t složitým syst mem různých vy et en a z skat pro ni elektrický invalidn voz k, d ky kter mu je už n kolik týdnů schopna – dovol -li to po as – sama doj žd t zn mou trasou do koly. Nejmlad dcerka se n m narodila p ed jeden cti lety a letos chod do p t t dy Z . Je ikovn a tvo iv , m spoustu z jmů a aktivit. Samoz ejm , že život s tolika d tmi p inesl i spoustu probl mů a starost , ale nen kolem tohoto l nku v echno obs hnout, naopak, r da bych vzpomn la pr v na radostn i humorn situace, kterých bylo tak dost, a kterými n m P n Bůh obohatil život s na imi v emi milými d tmi. Pokud by n koho ze ten ů zaj malo cokoli, co se týk života v rodin , kterou tvo zdrav i postižen , pokrevn i p ijat d ti, r da odpov m nebo se můžeme domluvit na setk n . JANA VALíČKOVá [email protected]

19

wilkersonovo poselství

Katastrofu s glob ln mi n sledky prorokuje zn mý letni n kazatel David Wilkerson z New Yorku. V dokumentu zve ejn n m 7. b ezna t.r. autor zn m knihy Dýka a k ž vysv tluje, že Duch svatý ho pudil k tomu, aby sv vid n p edal d le. Významn m sta v USA, jako New York, maj být zni ena ohn m. Krom toho dojde po cel m sv t k nepokojům, pož rům a rabov n . Wilkerson doporu uje p ipravit si z soby na 30 dn . K t mto ud lostem podle n j dojde „již brzy“ a zdůraz uje, že „jsme pod Bož m soudem“. N mecký baptistický pastor Heinrich Christian Rust, který pat k hnut charismatick obnovy a specializuje se na prorock e i, pro evangelik ln agenturu IDEA do el k rozporuplným z v rům. Nový z kon podle n j na jedn stran jasn mluv o tom, že na konci asů dojde k ot esným ud lostem. Naproti tomu vyj d il podiven na t m, že k es an zde nejsou vyb zen k pok n a obr cen , nýbrž k tomu, aby si ud lali z soby.

P edchoz Wilkersonovo ve ejn proroctv , vydan p ed 35 lety pod n zvem The Vision 1973, vzbudilo ve sv dob z jem, ale pak upadlo v zapomn n .

Homosexuální svatby ve Švédsku

Homosexu ln p ry mohou uzav rat s atky tak již ve v dsku, kde parlament ve Stockholmu schv lil nový z kon, který bude platit od 1. kv tna. Nam sto registrovan ho partnerstv si homosexu lov mohou vybrat mezi c rkevn nebo civiln svatbou. v dsko je p tou evropskou zem , kde je to možn , a již od roku 2002 zde mohou tyto p ry adoptovat d ti. v dsk luter nsk c rkev, kter se od st tu odd lila v roce 2000, ozn mila, že je p ipravena sloužit ob ady pro homosexu ln p ry. Dodala, že term n manželstv nad le ponech pouze pro heterosexu ln svazky.

euthanasie v Lucembursku

Lucembursko m od poloviny b ezna jako t et zem Evropy z kon o euthanasii. Podle n j l ka nebude trestn st h n za to, když vysly prosbu o aktivn pomoc i asistenci p i um r n . P edpokladem je to, že pacient je v medic nsky bezvýchodn situaci a výslovn

NeOPíšeš KÁzÁNí Nové p ikázání pro polské kn ží by mohlo znít Neopíšeš. ímskokatolická církev v Polsku zve ejnila novou sm rnici, v níž duchovním radí, jak se p i tvorb kázání inspirovat už zve ejn nými texty jiných kn ží a zárove neporušovat zákon tím, že z nich budou opisovat celé pasáže. Publikace s názvem Opisovat nebo neopisovat? je pokusem, jak stanovit určitá pravidla v dob , kdy krádeže text cizích kázání doslova bují. Na kázání se stejn jako na další díla totiž vztahuje autorský zákon. P edstavitelé církve tvrdí, že krádeže cizích text jsou doménou mladších kn ží, kte í se dob e orientují na internetu a nemají zkušenosti s mluvením na ve ejnosti. Autor p íručky Wiesław Przyczyna ale chce v it, že díky jeho p íručce se o tomto problému začne víc mluvit a že kn ží se budou od nyn jška bát mluvit v kostele cizími slovy. Nebo se alespo za opisování z cizích kázání budou víc styd t.

20

pros o euthanasii. Z kon vyvolal velk spory. Pro jeho p ijet se v prosinci vyslovilo 31 z konod rců, 26 jich bylo proti a 3 se zdrželi. Lucemburský velkov voda Henri pak uvedl, že z důvodu sv dom nemůže jako katol k z kon podepsat (viz star zpr va Br ny). Aby se zem vyhla st tn krizi, byla zm n na stava. Velkov voda nyn z kony sice podepisuje, ale nepotvrzuje. Z kony o euthanasii plat již tak v sousedn m Nizozemsku a Belgii.

Kritika rezoluce OSN

Svatý stolec se stav proti rezoluci Rady OSN pro lidsk pr va z 26. b ezna o hanoben n boženstv . P edložila ji „nesvat aliance“ t zem , kde se poru uj lidsk pr va: B lorusko, Venezuela a P kist n, který p i t to p ležitosti z rove vystupoval jako mluv Organizace isl msk konference. Arcibiskup Silvano Tomasi vysv tlil, že byla schv lena rezoluce, jež sice vyjad uje znepokojen nad astým hanoben m n boženstv , ale zmi uje se pouze o isl mu. P itom odhadem 200 milionů k es anů žije v obt žných podm nk ch, protože je diskriminuj pr vn i kulturn struktury. K es an jsou nav c diskriminov ni i ve st tech, kde maj v t inu. Arcibiskup konstatoval, že v sou asn dob je nej ast j diskriminovanou skupinou k es ansk spole enstv . Proto je t eba koncept „hanoben n boženstv “ vyjasnit tak, aby nemohl podpo it sou asn z kony proti rouh n , jež n kter st ty použ vaj k tokům, asto n silným, proti n boženským men in m. Tak je tomu pr v v P kist nu, kde stoup po et ob t odsouzených k trestu smrti nebo doživotn mu v zen kvůli „ur žce kor nu“.

zákon o vyrovnání s církvemi bez šance

Sn movn c rkevn komise 26. 3. doporu ila sn movn nep ijmout vl dn n vrh z kona o vyrovn n st tu s c rkvemi. Proti z konu hlasovali komunist , soci ln demokrat a poslanec ODS Vlastimil Tlustý. „Doporu ili jsme Poslaneck sn movn , aby zam tla vl dn n vrh z kona o majetkov m narovn n s c rkvemi a s n boženskými spole nostmi. Domn v me se, že by m la vl da tento n vrh p epracovat,“ ekl po jedn n komise novin ům Bohumil Sobotka ( SSD). „Z kon asi nem v tomto volebn m obdob anci být p ijat, mn to je l to, protože si mysl m, že to je dobrý z kon, který by pomohl obc m v esk republice, ob anům i c rkv m,“ uvedl p edseda komise a m stop edseda KDU- SL Jan Kasal. Komise vyzvala vl du, aby s c rkvemi zah jila nov kolo jedn n . Podle Sobotky by p i jedn n ch m la vych zet „prokazateln a objektivn z majetku, který c rkve a n božensk spole nosti skute n vlastnily do 25. nora 1948“. Vl da je v ak p esv d ena, že z takových podkladů jej n vrh vych z . Rozhodnut komise kritizoval ve sv m vyj d en tak kardin l Miloslav Vlk: „Pro odm tnut vl dn ho n vrhu z kona o majetkov m vyrovn n nem sociln demokracie ve spojen s komunisty ž dn racion ln důvody. Odkazov n na „lid“ je populistick využ v n tradi n protic rkevn animozity a hrub opom jen pr va. Jde tu o politickou nevůli a snahu z skat z odporu vů i katolick c rkvi politick body,“ uvedl Vlk na svých internetových str nk ch.

Nový p eklad Bible 21

V Betl msk kapli v Praze byl na Zelený tvrtek (9. 4.) poprv ve ejn p edstaven nový eský p eklad P sma s n zvem Bible, p eklad 21. stolet , zkr cen Bible21. P ednes nov p eložených biblických textů v pod n Josefa Somra, Jana Potm ila a Evy Holubov p il kal do zcela zpln n ho prostoru slavn kaple stovky lid . „Bož slovo je t eba p ekl dat a vykl dat,“ uvedl p edseda Ekumenick rady c rkv v R Pavel erný s t m, že Bible21 podle jeho n zoru dodržuje v rohodnost původn ch pramenů v kombinaci se soudobým jazykem. Do n sledn prezenta n akce Celon rodn ten Bible se podle organiz torů zapojilo na 80 m st v esk republice a americk Chicago. Bible21 je ur ena sou asn generaci ten ů. Hlavn p ekladatel Alexandr Flek sd lil, že p in nad asov poselstv v sou asn m, tiv m jazyku. Podle týmu biblistů a bohemistů usiluje o maxim ln v rnost původn m hebrejským, aramejským a eckým textům, ale z rove je naps na sou asnou e tinou. Od 1. dubna je voln dostupn na internetových str nk ch www.bible21.cz. e t a morav t biskupov ve sv m oici ln m stanovisku nový eský p eklad Bible21 kritizovali. Upozornili na nep esnosti v p ekladu, jeho rozkol sanost i skute nost, že Bible21 prý nerespektuje Bibli pro katolick k es any, ani st vaj c liturgickou terminologii. Nový p eklad Bible podle stanoviska esk biskupsk konference katolick c rkev neschvaluje (nem tzv. Imprimatur, na rozd l od esk ho ekumenick ho p ekladu). Biskupov tak pouk zali na p epjat ambice p ekladatelů, kter jsou podporov ny reklamn kampan . PODLe ČtK, IDeA, K eS AN DNeS, rADIA VAtIKáN, ČeSKéHO rOzHLASu 6 A reS CLArItAtIS (Ve SPOLuPráCI S CHrIStNet.Cz) zPrACOVAL -JuML-

13. 3. adventisté spustili svoji internetovou televizi Hope TV. Televize pat ící do mezinárodní sít Hope Channel zahájila nep etržité vysílání v češtin a slovenštin . 24. 3. informovala ČTK, že stíhání mladíka, který počátkem lo ského listopadu zbil v Dražovicích u Vyškova p ímo v kostele katolického kn ze Martina Bejčka, bude podmínečn zastaveno. Kn ze napadl, protože jej obt žovalo zvon ní kostelních zvon . S návrhem p išlo po dohod s probační a mediační službou vyškovské státní zastupitelství. 28. 3. prošel centrem Prahy již devátý český Pochod pro život, aby tak p ipomn l, že i za poslední rok bylo v ČR usmrceno um lým potratem více než 25 000 počatých d tí. V letošním roce se organizáto i rozhodli uskutečnit pr vod spíše ve form kajících modliteb za ty, kte í jsou potratem zran ni a za zabité nenarozené d ti, než jako klasickou demonstraci. zúčastnila se asi tisícovka lidí. 30. 3. se v terezínské Malé pevnosti setkali prezident České republiky Václav Klaus, prezident Státu Izrael šimon Peres a litom ický biskup Jan Baxant. 7. 4. se do Ž áru nad Sázavou sjely tisíce lidí na pašijovou hru P íb h o umučení a vzk íšení Ježíše Krista. Rozsahem ojedin lou akci pod širým nebem uspo ádali místní farníci už pojedenácté, rolí se zhostilo 240 lidí. Otcem myšlenky a zárove režisérem pašijí je fará ervin Jansa z kostela svatého Prokopa. -JuML-

21

Dilema ve vlaku aneb co by asi ud lal Pán Ježíš s nemravným časopisem

R

22

jsme se dostali ke Kristu. Pov dali jsme nahlas a b hem rozhovoru jsem si v iml, že z kup ode el vlasatý mlad k a nechal tam noviny. Rozhovor postupn ust val a m napadlo odložen noviny si p e st. Pro bych se nemohl st t jejich novým vlastn kem, když je tady nechal? To už jsem zažil ve vlaku mnohokr t. Lidi si noviny p e tou a m sto, aby si je vzali s sebou nebo je vyhodili, nechaj je dal m pasaž rům k dispozici. S chut jsem rozev el bezprizorn tiskovinu – jenomže vevnit ležel dost tvrdý pornograický asopis! P eb hl mn mr z po z dech. Prvn , co m napadlo, bylo, kdo v echno m vid l. Honem jsem se rozhl žel kolem sebe. asopis vložený do novin se ur it mohl odr žet v oknech i v prosklených dvech na eho kup . Trapn chv le. Dcera si ni eho nev imla, to bylo dobr , jenomže… Pomyslel jsem si: „J tady mluv m o Bohu, sv d m o Kristu a te nahl ž m do takových v c !“ Trvalo to snad jen vte inu, dv . Hned jsem noviny sklapl, ale bylo mi po d trapn . asopis ležel zp t v novin ch, ale co s n m? Napadla m sp sn my lenka: „Co by s t m asi ud lal P n Jež ?“ Odpov

Ilutrační foto archiv

ychl k z Prahy do esk T ebov uh n l obvyklou rychlost bez v t ho zpožd n . Spole n s osmiletou dcerou jsme sledovali, jak v echno v temnot noci let v protism ru a v mžiku miz vzadu za na m oknem. Pov dali jsme si, hr li si, bylo n m spolu dob e, ale nebyli jsme sami. Spole n s n mi v kup sed l postar muž a tak jeden mlad k s dlouhými vlasy. Star p n n s chv li pozoroval a netrvalo dlouho, dal se do e i. Ptal se m , odkud jsem, kam jedeme a co d l m. ekl jsem mu, že jsem kazatel C rkve bratrsk a že jedeme s dcerou domů z Prahy, kde jsme byli nav t vit manželku v nemocnici. P n si cht l z ejm i nad le kr tit as hovorem: „Vid te, to je zvl tn , j bych v s tak tipoval na kantora.“ Nebyl daleko od pravdy, jeden as jsem u il na st edn kole v Nov m M st nad Metuj . Jenomže te jsem kazatelem v Litomy li. Vnit n jsem vyc til dobrou p ležitost i povinnost vydat sv dectv o sv v e v P na Jež e Krista. Za al jsem mu proto vypr v t o Bohu, který je nad n mi, v echno stvo il, je P nem vesm ru a o každ m z n s v . On na to odpov d l, že to zn , že kdysi chodil na konirmaci. Jak hovor pokra oval, postupn

byla hned na sv t : „Ne, to opravdu nejde, půjdu ho zni it na toaletu.“ Do el jsem rychle na z chod a za al rv t asopis do zk odpadn roury. Nebylo to jednoduch . Když se mi to ale po v t m sil poda ilo, ne lo to zase spl chnout! Nakonec se mi v ak povedlo nemravný asopis deinitivn zni it. Sl va! Takov leva… Jenomže v tu chv li mi padl zrak na noviny. „To by byla koda, ty si je t p e tu,“ ekl jsem si. S v t zoslavným pocitem jsem se vracel do na eho kup . Byl jsem hrdý s m na sebe, co jsem dok zal. Jednak jsem vydal sv dectv o Kristu, v ru jsem nezap el, a z rove jsem i zni il pornograický asopis, takže jsem svou v ru je t potvrdil skutkem. Když jsem ale p ich zel ke sv mu kup , uvid l jsem dceru sed t na kraji seda ky s hlavou sehnutou až ke kolenům. „Co se to d je?“ Pod val jsem se dovnit a polilo m horko. Ten mladý muž s dlouhým vlasem sed l zp tky na sv m m st . Úpln se mi rozklepala kolena. Zbledl jsem. „Co m m ud lat?“ V tu chvilku jsem si už nepoložil ot zku, co by ud lal P n Jež na m m m st . Zbab le jsem pro el kolem kup , dcera nedcera, jako bych do n j nepat il, a el d l. Noviny jsem držel vpravo tak, aby je jejich bývalý majitel ani koutkem oka nezahl dl. Do el jsem na druhou stranu vlaku rozhodnut, že noviny stornuji. Spl chl jsem je do druh ho z chodu na eho vag nu. Tentokr t to lo snadn ji. P i n vratu zp t jsem si kal: „T eba si ten mladý muž ekne, že to n kdo vyhodil, nebo odnesl a nech to být.“ Prost , snažil jsem se d lat mrtv ho brouka. Otev el jsem kup , ve el dovnit , ale jak jsem spat-

il dceru, celou skl enou, v d l jsem, že mi to jen tak neprojde. V ichni se na m tak n jak divn koukali. Sedl jsem si na sv m sto a ekal, co bude. A bylo. Mladý muž el rovnou k v ci: „Pane, vra te mi ty noviny!“ M l jsem pocit, že nastala ta nejtragi t j chv le m ho života. Co ci te , když jsem p ed necelou hodinou v em – i onomu mlad kovi – sv d il o P nu Jež i? „No vy, pane, vy jste mi je vzal, tak mi je vra te!“ nal hal vlas . Nezmohl jsem se na nic jin ho, než: „Ono v t ch novin ch ale bylo n co, co vyžadovalo, abych to zni il…“ D val jsem se na n j, jak najednou celý zbrun tn l a ekl: „Jo, jo, jo tak dob e.“ M vnul rukou. Nab dl jsem mu, že jestli chce, tak mu ztr tu zaplat m. Zachoval se jako charakter: „Ne, ne, to je dobrý, nech me to být.“ V esk T ebov jsme s dcerou kone n vystoupili z vlaku. Tu se ke mn mladý muž u n dražn ch z chodků obr til a s žovi ln m hlasem ekl: „Hele, vole, jsme chlapi, ne!?“ Nade mnou se v t chv li jako by rozsv tilo nebe. C til jsem, jak mi ze srdce spadl velký k men. Pomyslel jsem si: „Tak to snad s tou evangelizac nedopadlo pln patn .“ To ale je t nebyl konec. Korunu v emu nasadila moje dcera, kter mi ekla: „Ta ko, když jsi ode el na z chod, ten dlouhovlasý p n se vr til a ptal se, kdo mu vzal jeho noviny? A ten star p n mu ekl, že on ne, že s nimi ode el na z chod ten mladý kazatel, co tady celou dobu mluvil o Jež i.“ Dodnes p i vzpom nce na tuto ud lost chv l m nebesa: „D ky, Bože, že jsem tuto evangelizaci p ežil.“  DANIeL SMetANA

Inzerce

K es anská turistická agentura Mesites

již desátý rok nabízí ubytování v apartmánech u mo e v Chorvatsku za skv lé ceny!

www.mesites.cz

Využitím našich služeb současn podpo íte misijní práci manžel Dohnalových v Chorvatsku. Objekty jsou ideální pro rodinnou, sborovou dovolenou i dovolenou student a mládeže. Objednávejte, dokud jsou ješt volné termíny! [email protected] [email protected] Skype: katadohnal • GSM +385915659536

23

Dobyvatelé pozapomenuté archy 2. SAMUELOVA 6 d 1 S 16 jsme sledovali p b h Davidova vzestupu. Je pomaz n za kr le, p ich z jeden sp ch za druhým. Obliba u kr le Saula (1 S 16,21), v t zstv nad Goli em (1 S 17), sp ch p i vojenských výprav ch, z sk n p zn u lidu, Saulových služebn ků i mezi nejbliž mi Saulovými p buznými (1 S 18). I pot , co David upad do nemilosti u Saula, prov z ho Bož milost. Dobýv Jeruzal m a vede sp n boje s Peli tejci. Dův rným poradcem ve v cech vojenských je mu p mo Hospodin (2 S 5). Davidova výprava pro schr nu p edpokl d vypr v n v 1 S 4,1–7,2. Tam schr na „zradila“ o ek v n automatick ho v t zstv nehodných Izraelitů a „p est hovala se“ mezi Peli tejce. I u nich natropila nesm rnou paseku. Peli tejci na radu svých v tců schr nu naložili na nový vůz a pomoc „kravsk ho ord lu“ se schr ny zbavili. Jej p jezd zp t k Izraelitům byl Bož m zen m, p esto po n vratu schr ny dopad na b t eme sk muže pohroma za to, že se do schr ny pod vali. Schr na nakonec kon v Kirjat-jear mu. „David…se t iceti tis ci…“ (1–3). David se po svých sp ch pou t do nov oblasti. Je to herkulovský kol – poradit si už kone n s tou schr nou, se kterou si doposud nikdo nev d l rady, kter si jakoby žije svým vlastn m životem. „T icet tis c“ zde zn jako výstraha p ipom naj c t icet tis c padlých

O

Viktor Ber, Th.D. (37) Viktor Ber, Th.D. (37), studium na UK HTF (Bc., Mgr.), Jerusalem University College, UK eTF (Th.D.), učitel evangelikálního teologického seminá e v Praze.

24

p i dobyt schr ny Peli tejci (1 S 4,10). Tak „nový povoz“ použitý nyn Davidem pro p evoz schr ny v cezna n odkazuje na stejný dopravn prost edek použitý pro p evoz schr ny Peli tejci (1 S 6,7). Jedn se o znepokojivou analogii. Na jedn stran tento způsob p evozu u Peli tejců zafungoval. Ale nem snad Izrael sv vlastn instrukce ohledn zach zen se schr nou (nap . nosit schr nu na ty ch, Ex 37,5)? Tyto instrukce nemohly být zcela zapomenuty – jsou aktivov ny vyprav em v 1 S 6,15, kde teme o L vijc ch, kte pln svou službu p i schr n (Nu 3). Nyn zde v ak L vijci neiguruj , dokonce ani Eleazar, posv cený k str ži u schr ny v 1 S 7,1. Davida v ak doposud vždy a ve v em prov zel zdar… „Když p i li k N konovu humnu…“ (6–7). P chod k N konovu humnu1 vyzna uje za tek komplikace. Zaj mav je zde p eh zen asov posloupnosti ud lost vyprav em (v EP zde odpov d hebrejsk mu textu). Nejprve sly me o tom, že Uza vzt hl ruku k Bož schr n , pak že se j dotkl. Teprve zp tn teme důvod, že totiž sp ežen vybo ilo z cesty. Do pop ed se tak dost v „vztažen ruky“ a ne jeho p ina2. „Chycen schr ny rukou“ je to, co p ich z n hle a neo ek van . N sledn p ich z reakce: Hospodin vzplane hn vem a zab j Uzu „pro ne ctu“ – zde m me skrytý obt žný výraz ( al) vyskytuj c se v bibli pouze na tomto m st . 1 Pa 13,10 m sto toho nab z z ejm pozd j výklad „protože nap hl ruku na schr nu“, který v ak odkazuje sp e na vn j ud lost než na jej podstatu. S up esn n m tohoto výkladu se setk v me d le v 1 Pa 15,2.12–15. P inou Uzovy smrti tedy bylo, že schr nu nenesli L vijci, kte byli k t to služb Hospodinem ur eni. „T ž David vzplanul…“ (8). Davidův hn v zde působ skute n p ekvapiv a snad nepat i n . Býv

uv d na paralela v 1 S 15,11 (hn v Samuele) a Jon 4,1.4 (hn v Jon ův). Důvodem Davidova hn vu je Hospodinovo obo en se na Uzu. V kontextu vypr v n o Davidovi zde poprv cosi nehraje podle Davidových not. Je to rovn ž důležitý sign l, že v tomto vypr v n nejde v prvn ad o chud ka Uzu, ale pr v o Davida. Ten je zde na pokraji selh n . „V onen den pojala Davida b ze p ed Hospodinem…“ (9nn). Do asn krize p iv d Davida k b zni p ed Hospodinem – nesm rn cen n hodnot biblick moudrosti. Uv domuje si svou nehodnost (v. 9 – jaký kontrast k sebev dom mu dobyvateli p edchoz ch ver ů), p i doprav schr ny do Jeruzal ma již teme o „nesen schr ny“ za použit kulticky odpov daj c ho hebrejsk ho slovesa NS‘ „n st“ (2 S 6,13, viz znovu Ex 37,5; t ž nap . Joz 3). Kladn hodnocen n sledn ho Davidova jedn n se pak ve vypr v n odr ž p i Davidov sporu s M kal a kone n i v ustanoven davidovsk dynastie „nav ky“ v zasl ben 2 S 7. Schr na byla v vodu vypr v n charakterizov na jako „Bož schr na, p i n ž se vzýv Jm no, jm no Hospodina z stupů, trůn c ho nad cheruby“ (2 S 6,2). S podobným ozna en m jsme se setkali už d ve v 1 S 4,4 – zaj mav je, že i tam v souvislosti s nehodným zach zen m s archou. Na t ech m stech knih Samuelových, kter se objevuj p ed na m textem, schr na p mo i nep mo zra uje a zab j : Izraelity p i ztr t schr ny, Peli tejce, b t eme sk muže p i n vratu schr ny. Spole ný jmenovatel zn : nemanipulovatelnost schr nou a tedy Hospodinem, který je p i n vzýv n. Toto bezpodm ne n plat i pro Davida, kr le „dle Hospodinova srdce“. V kontextu vypr v n o davidovsk dynastii v Jeruzal m zde zazn v velk výstraha ohledn politick ho využ v n a zneuž v n Hospodi novy p tomnosti v jeho lidu. VIKtOr Ber

Setk v me se s různými variantami tohoto m stn ho jm na. Nen zcela jasn : „vybo it z cesty“, „nechat spadnout“ i „vyklopit“ (totiž schr nu). 1 2

Inzerce  DOVOLENÁ V KARLOVÝCH VARECH Dv za ízené bytové jednotky a turistická ubytovna. http://web.telecom.cz/futtl e-mail:[email protected]  Jsem 47/161, VŠ, svob., bezd t. Hledám živ. partnera, v ícího muže 42 – 52 let. Žiji v Plzni. Zájmy:turist., p ír., hudba, sport rekr., Bible. Tel:733 513 792

Slovní h íčky s peres Místo, kde Uza neš astn vztáhl ruku proti schrán , bylo Davidem p ejmenováno na Peres-uza, tj. „Uzovo zbo enisko“, na památku Hospodinova „prudkého obo ení se“ na Uzu. zajímavé je, že hned v p edchozí kapitole pojmenovává David jiné místo podobn : Baal-perasím, tj. „Pán pr lom “ (2 S 5,20). Hospodin se tam totiž „prudce obo il“ na Davidovy nep átele – Pelištejce. V obou p ípadech je základem místního jména stejné hebrejské slovo: peres, množné číslo perasím, a související sloveso paras, „prolomit“, „prodrat se“, nebo zde „obo it se“, nap . jako vodní proud. U Baal-perasím je Hospodinovo oboení se d vodem Davidova triumfu. A jako David v triumf p sobí zpočátku i p evoz schrány. Avšak ten, kdo se prve obo il na Davidovy nep átele, se nyní se stejnou prudkostí obrací proti královu služebníkovi Uzovi – možná ješt nečekan ji a záhadn ji, než když se prve skrze Davida a jeho vojsko obo il na Pelištejce. Provázanost t chto dvou epizod, Davidova vojenského triumfu a Davidova prvního neúsp chu, podtrhuje teologickou zv st vypráv ní – Hospodin je nebezpečný zejména svému vlastnímu lidu, v n m a na n m koná své soudy v první ad . M žeme vid t ješt jednu spojnici mezi Baal-perasím a Peres-uza. Na prvn jmenovaném míst p i svém út ku zanechávají Pelištejci „své modlá ské stv ry“ (2 S 5,21). Dochází tak ke srovnání skóre (jako d íve Pelištejci uko istili schránu, nyní David odnáší z boje pelištejské bohy). Ale práv , že odnáší – a nic. Modly se nebrání, neškodí Davidovi, nekoná se žádná pohroma podobná té, kterou mezi Pelištejci zp sobila Hospodinova schrána. Davidovi nikterak neuškodí v boji zajatí pelištejští b žci. Avšak hned vzáp tí se na David v pr vod obo í jeho vlastní B h – Hospodin. A perspektivní politik hned na počátku poznává své meze ve vztahu k Hospodinu, v okamžik, který má být završením jeho do konalého vít zství.

25

Za komunistické totality téměř bez výjimek každému faráři či kazateli nabízela Státní tajná bezpečnost spolupráci. Jak to probíhalo? Někdy nutili násilím, vyhrožovali, jindy to šlo docela hladce. Odmítnout či přijmout mělo ale vždy své následky. Ani kazatel a právník JUDr. Vlado Fajfr nebyl výjimkou. V jeho případě to šlo „hladce“…

Nabídka spolupráce s STB už, který do mne m rn vrazil, když jsem opou t l dopravn odd len Ve ejn bezpe nosti ve Zl n , se ot zal: „Vy jste doktor Fajfr?“ „Ano.“ „Vy jste byl vedouc m spole n rodinn dovolen na Vala sku?“ „Ano.“ „Mohl bych si s v mi pohovo it?“ Vedl mne do m stnosti, kde už sed l jeho kolega. Osloven „vedouc spole n rodinn dovolen “ m lo m t jediný inek: naru it psychickou rovnov hu. Býval jsem totiž „velitelem“ v rekrea n m st edisku na c rkve na Velk Lhot . Byla to hlavn setk n ml deže v turnusech sedmi až trn ctidenn ch. Na každou takovou akci bylo t eba povolen od lidospr vy. Ž dost o sjezdy ml deže by byla ur it zam tnuta. Biblick lekce o život v ry by naru ovaly ateistickou a materialistickou ideologii. Pozvali jsme proto z rove dv , t i rodiny s d tmi a nazvali toto setk n rodinnou dovolenou. Komunist v ak zjistili pravý stav v c . „Posa te se, pros m,“ t m za al rozhovor. „M te mnoho kontaktů s různými lidmi, hovo te s nimi, pozn v te je, v te, jak smý lej , jak maj n zory, jaký maj vztah k na emu z zen , k vl d , jak posuzuj innost KS , jej sil o soci ln spravedlnost a sv tový m r mezi n rody. Nechce-

M

26

me od v s nic jin ho, než jen pravdu, jen pravdu, nic jin ho než pravdu,“ to st le zdůraz ovali. Asi dv hodiny mne takto p esv d ovali, abych jim sd loval jen pravdu. „Vždy vy hl s te t ž pravdu, nen -liž pravda? Ob as se sejdeme na uritých m stech, kter v m sd l me, a tam si spolu pohovo me. Ov em o tom nesm nikdo v d t!“ „Ani manželka?“ ot zal jsem se. „Ani manželka.“ „Pod vejte se,“ odpov d l jsem, „vy zde koute, j te půjdu domů a manželka se m ur it zept : ‚Kdes byl, smrd kou em, jako bys p i el z n jak putyky.‘ eknu j v echno na rovinu, ne-

„Léčba prací“, v roce 1962 nastoupil Vlado Fajfr jako d lník ve strojírnách

Foto Slavoj Matulík a archiv

mohu j lh t. Vid te, že u mne to nen možn .“ Rozhovor skon il. Muži povstali. Podal jsem jim ruku a rozlou il se. M l jsem jednoho p tele, který podlehl jejich n tlaku a stal se spolupracovn kem s StB. Sd loval mi ob as, aby si uleh il, sv zku enosti. Když jsem mu ekl, že jsem odm tl spolupracovat, odpov d l, že jist do t m s ců ztrat m souhlas k vykon v n duchovensk innosti. lov k z nedalek ho sousedstv , znali jsme se jen tak z potk v n , mne zastavil a pov d : „Pane doktore, nikomu to pros m v s ne kejte, musel jsem napojit v telefon na StB. D vejte si pozor na va e rozhovory, v echno je odposlouch v no! Neprozra te to, v te, co by mne to st lo! V m, že si to nech te pro sebe.“ Neuplynuly ani t i m s ce a dostal jsem dopis z Krajsk ho n rodn ho výboru v Brn . St lo v n m, že povolen k vykon v n duchovensk innosti se odn m . Důvodem tohoto rozhodnut je moje pastora n pr ce, zvl t výchova ml deže. Toto moje působen je proti ve ejn mu z jmu. Nesm l jsem se vr tit ke sv mu pr vnick mu povol n . Av ak jak „vzorn p e“ o moje nov zam stn n ! S m c rkevn tajemn k z Okresn ho n rodn ho výboru el se mnou na pracovn odd len a p imlouval se za mne. Nab zeli mi zdrav zam stn n u St tn ch lesů k cet stromy nebo u St tn ch statků chovat dobytek apod. Bylo mi nazna eno, že mohu pracovat kdekoliv jako d ln k, ale ne v kancel i. V terý 2. ledna 1962 jsem nastoupil do ZPS (Z vody p esn ho stroj renstv ) ve Zl n -Malenovic ch. My d ln ci jsme to nazývali „Z vody p ibližn ho stroj renstv “ neboli „l ebna“. Tento z vod mi doporu ila jedna sestra ze sboru, kter tam byla zam stn na. Byl jsem p id len do d lny, kde nebyli ž dn mlad d ln ci, kde prům rný výd lek byl nejvy ze v ech ostatn ch d len. St l jsem p ed fr zou, kterou jsem vid l poprv v život . Výplatu jsem dost val za odvedenou pr ci. Kolik kusů, tolik pen z. Pracoval jsem tedy estn ct hodin denn , než jsem se nau il fr zovat… Po necel m roce jsem m l v t plat než kazatel, ba dokonce v ce než kontrolor v d ln , absolvent strojn průmyslovky, který m u il fr zovat a rozum t výkresům. Fr zoval jsem hlavn suporty na vrta ky, export-

Vlado Fajfr, portrét 1996

n zbož . Byly to velk kusy. Když jsem nasadil spr vn kony, mohl jsem si st Bibli, než fr zov n d lů skon ilo. Veden c rkve dvakr t ž dalo, abych mohl vykon vat p i sv m povol n innost laick ho kazatele ve Zl n . Nebylo n m vyhov no. N hodou jsem se dozv d l, že se lidospr va dotazovala v ZPS, zda by doporu ili vyhov t t to ž dosti. P edseda Z kladn organizace KS prohl sil: „Nikdy, my ho tady hl d me, do smrti nebude k zat!“ Slova, že do smrti nebudu k zat, neplatila dlouho. P ihodila se totiž n sleduj c v c. Tehdejministr zahrani n ch v c SSR Dr. Ji H jek zjistil, že v budov OSN v New Yorku, kde jsou kaple pro diplomaty, nen nikdo z Východn Evropy, kdo by tam mohl konat bohoslužby. Tento nedostatek m l být odstran n. Dr. Jan Urban, kazatel CB v Brn , byl ur en, aby tuto funkci pastora konal osobn . Rada CB v ak dala podm nku: uvoln me Dr. Urbana pro New York, když po dobu jeho nep tomnosti bude v Brn kazatelem m sto n j Dr. Fajfr. A stalo se. P i el za mnou inform tor v tov rn a sd lil mi: „Půjdete ze ZPS  pry , uvolnili jsme v s pro vy funkci.“ z KNIHy VLADO FAJFrA NáDHerNý žIVOt

27

Abbé Pierre

Testament Karmelitánské nakladatelství, s.r.o., Kostelní vyd í, 2009, p eklad: Old ich a Markéta Selučtí, 183 stran

estament, z v i posledn vůle napsan abb Pierrem, je fascinuj c m ten m od prvn str nky do posledn . Ne proto, že by se jednalo o skvost sv tov literatury, ne proto, že byste s autorem vždycky a ve v em museli souhlasit, ale proto, že m te p ed o ima nefal ovanou, autentickou a inspiruj c výpov lov ka, který vzal svou v ru v Krista v žn do v ech důsledků – a nejen ve v cech eholn ch slibů poslu nosti, chudoby a istoty. Abb Pierre (vlastn m jm nem Henri Groues) se narodil roku 1912 v Lyonu v rodin tov rn ka. Jeho život ovlivnil p edev m p klad otce. Býval sv dkem, jak d val j dlo a oble en pot ebným a st hal vlasy bezdomovcům. Ve 28 letech vstoupil do du Kapuc nů. Za v lky se aktivn pod lel na pomoci Židům a v odboji proti N mcům. Po v lce kr tkou dobu působil jako poslanec francouzsk ho parlamentu. Z poslaneck ho platu živil 20 bezdomovců. Když opustil politiku, a bylo toho zapot eb , nev hal j t na

T

ORBIS PICTUS – zUzANA LAPČíKOVÁ Velký vokáln -instrumentální projekt na texty Jana Amose Komenského. Účinkují: zuzana Lapčíková kvintet, zuzana Lapčíková, Aleš Procházka - zp v, hlasy, Český filharmonický sbor Brno, sbormistr Petr Fiala, Filharmonie Bohuslava Martin zlín, dirigent Stanislav Vav ínek. Místo konání:Litomyšl - zámek (Litomyšl) - II. Nádvo í Datum a čas konání: út 23. 6. 2009 20:00

28

ulici a žebrat. V roce 1949 založil ve star m dom na pa žsk periferii prvn sdružen Emauzy na pomoc opu t ným. Sdružen se postupn rozrostlo na 115 komunit ve Francii a okolo 400 dal ch ve v ce než 40 zem ch sv ta. Ne n hodou se abb Pierrovi kalo „otec bezdomovců“. Zem el v lednu roku 2007 ve v ku 94 let. A byl to patrn jeho nej astn j den v život , na který netrp liv a beze strachu o ek val už od sv ho ml d ! Abb Pierre si z skal obdiv a ctu svou otev enost . A takový je i jeho Testament. Za al ho ps t ve svých 81 letech na ž dost synovců a p tel: „Než n s opust , ekni n m, co t život nau il.“ Po dvan cti letech vy el ve Francii a nyn se dost v do rukou i n m v esk m vyd n . Z 27 kapitol Testamentu vyb r m krati ký odstavec pr v z kapitoly nazvan Život m nau il: „…že ž t znamen dostat trochu asu, abychom využili svou svobodu, nau ili se milovat a p ipravili se tak k v n mu setk n s V nou l skou. Byl bych r d, kdybych mohl tuto jistotu nab dnout t m, kte p ijdou po mn , jako d dictv . Tato jistota je kl em k m mu životu i k mým skutkům.“ Abb Pierre byl leckdy kontroverzn m lov kem a p sným kritikem francouzských politických pom rů. Navzdory tomu (a nebo pr v proto) byl jedn m z nejpopul rn j ch Francouzů 20. stolet a možn i celých d jin. Ne lo mu ale o lidskou sl vu a uzn n . O to v ce je pozoruhodn , že sv t nahl žel a nahl ž na otce bezdomovců s respektem a uzn n m. BrONISLAV MAtuLíK

Dorotka Magdalena Frydrychová švandovo divadlo na Smíchov www.svandovodivadlo.cz

Dorotka a jej star sestra Ad la pr v poh bily otce. Živit se maj provozem hospody, kterou zd dily, kde bydl a zp v Kry tof sn c o kari e zp v ka a kam se chod op jet m stn far . Dorotce se zd , že žij v zapomenut m kraji, r da by ode la, klade spousty ot zek a vlastn nic j nesta . Ad la se zase boj vid t v ci, jak jsou. Zp v k Kry tof je zbab lec a far n jak ztratil z o smysl života a v ry. Dorot in kamar d Marek odejde zklam n do sv ta a ona je tak je t opu t n j … Nen dobr se v život up nat na n co velk ho, protože to nemus p ij t a lov ku nen nic dost dobr . Sta radovat se z malých v c , kter už jsou. To chce drama Dorotka ct a to pochop far a n sledn i Dorotka, Ad la a Marek. A toto pozn n podstatn zm n životy a vztahy. Dorotka se sbl ž s Ad lou, Marek se vr t a far hled s sm vem k nebi. vandovo divadlo uv d Dorotku autorky Magdaleny Frydrychov v obsazen (až na výjimku v podob Kl ry Pollertov – Trojanov ) sp e m n zn mých herců, kte ale hraj sv role v rohodn a dob e. Hraje se v komorn m prostoru a hra nen rozd lena p est vkou. Je tak možn neru en sledovat p edstaven , kter je sympatick nejen proveden m, ale i svým obsahem. ANNA CHráSKOVá

U2 - No Line On The Horizon Pop-rock, Universal, 53:43

Ir t U2 ve spolupr ci s osv d enými producenty Brianem Enem a Danielem Lenoisem nato ili kvalitn album s n kolika hity. Nic p elomov ho, p esto stoj za nejeden poslech. No Line On The Horizon totiž pot ebuje být sly eno mnohokr t, aby vynikla pe livost, s jakou bylo zkomponov no. Skv lý zvuk nech v obrovský prostor pro v echny vok ly i každý n stroj, zejm na pro U2 typick vrstvy kytar. Ostatn ve v ech ohledech je pr ce na albu spln na výborn . Jedinou slab str nkou zůst v hudba samotn . Vedle výrazných hitů jako tituln No Line On The Horizon, syrov Breathe a zejm na Magniicent stoj velký po et výpl ových p sn bez výrazn j ch melodi , harmoni , zkr tka muzikantsk rutina. Prvn singl Get On Your Boots je nepovedený pokus o dal Vertigo (prvn singl z minul ho alba) a jeho existenci ospravedl uje jen geni ln jednoduch a vtipn kytarov vyhr vka po prvn m refr nu. No Line On The Horizon nevzbuzuje nad en , ale nep in ani zklam n . U2 s zej na to, co se v minulosti osv d ilo, a výsledkem je dobr deska. Nic v c, nic m . DANIeL MAtuLíK

I letos je Biblická stezka v šesti místech, kde 8. - 10. 5. 2009 prob hnou regionální kola. Jedná se o regiony (v závorkách jsou regionální editelé) Praha (V ra Bíbová), St edočeský region (Lá a Horský), Jiho a západočeský region (Filip Holička) Jihomoravský (Daniela Ko ínková), Severomoravský (Petr Kučera), Východočeský (Honza Homolka). z nich postoupí nejlepší do celostátního finále, které bude 5.-7.6.2009 v Chot bo i. Úst ední téma je Matoušovo evangelium. Studijní materiály jsou na www.dorostovaunie. cz ve t ech číslech Doroš áku. zveme všechny dorosty. Pokud ješt nejste p ihlášeni, neváhejte, a jestli nevíte, kam se p ihlásit, zavolejte na 777 559 235 (HoHo). exit tour 2009 Vzd lávací a zábavná kampa na pražských st edních školách s cílem sdílet s mladými lidmi víru v Krista. 3. - 6. 6. 2009 poprvé v Praze. Více než šest set student uslyší p ednášky na aktuální témata a setká se s k es any z USA, Ostravy i n kolika pražských společenství. Po ádá KAM, ICF, CB šeberov a CB Soukenická. Více na: www.exittour.cz Relax „Dennodenn “ 3. ročník letního festivalu mládeží Církve bratrské 9. – 16. 8. 2009 Hrachov u Sedlčan Mottem letošního Relaxu je slovo „Dennodenn “. Chceme společn hledat cestu k tomu, jak víra v Krista souvisí s každodenním životem. Relax je společným týdenním pobytem mládeží CB. Více na: www.relax2009.info

29

Česká biblická práce ed 80 lety deleg ti na výro n konferenci Jednoty – dnes C rkve bratrsk – hovo ili o tom, jak pomoci en evangelia. Zazn l i n vrh: „Zam stnejme jako c rkev schopn kolport ry.“ Toto slovo dnes mnohým asi mnoho ne k , ale p ed lety kolport r (rozna e i podomn prodejce tiskovin) nebylo pln neobvykl povol n . Byly tak „rozn eny“, i ast ji prod v ny, různ knihy a asopisy, a tak Bible, jej d lky a duchovn literatura. C rkevn kolport i v ak asto pracovali i jako cestuj c kazatel – mision i. N vrh byl vzat v žn a mnoz deleg ti na konferenci sl bili inan n podporu pro tuto pr ci, jak od sborů, tak p edev m deleg ti – podnikatel za sebe.

P

Od návrhu k realizaci

Brat i diskuzi na konferenci neprodlen realizovali. „Po ob d se n s se lo osmn ct pod ka tanem p i modlitebn (na lev stran )… uv domili jsme si, že to nen d lo lidsk , ale Bož a t n s a povzbuzuje spole n nad en pro tuto v c.“ Zvolili výbor v ele s br. kaz. Urb nkem jako p edsedou. Výbor se se el hned n sleduj c den 30. 5. 1929 a založil spole nost, kter na n vrh br. Urb n30

ka p ijala n zev „Biblick pr ce“. Br. Koukol, majitel okol dovny „Lidka“, pro za tek sl bil ro n p sp vek 10.000 K , což pokrylo z kladn plat jednoho kolport ra na rok. Byla zah jena pr ce na stanov ch spole nosti, otev en et a osloveni z jemci o podporu t to pr ce. Na schůzi výboru 27. 9. 1929 ozn mil br. Koukol, že se mu poda ilo zajistit 1000 Nových z konů ( eských) od „Scripture Gift Mission“ a byl p ijat prvn kolport r – p. Mat j, který byl posl n do Opavy a Ostravy. Výbor hledal vhodn zdroje bibl a dal ch tiskovin (let ky, plak ty), z sk val nov podporovatele (ro n lenský p sp vek min. 12 K ) a t m i prost edky na dal ho kolport ra. Br. kaz. Urb nek v ervenu 1931 pož dal o uvoln n pro p li n vyt žen a novým p edsedou se stal br. Koukol – hybn s la a hlavn sponzor cel pr ce. Mezit m se uk zalo, že prvn kolport r zcela zklamal, byl propu t n a byli hled ni dal – hl silo se jich postupn n kolik. Od r. 1932 byli podporov ni t i (Mato ka, Hejzlar a Francuch pro Podkarpatskou Rus) a dal pracovali „ve voln m ase“. Prvn l ta innosti se soust edila na distribuci P sma i jeho st , plak tů s ver i a let ků. Za roky 1933-34 tak bylo roz eno 1146 bibl , 2890

Foto archiv - repro Brána

80. výročí založení pozoruhodné služby církve ve ejnosti

Nových Z konů, 10 436 d lků P sma, n kolik set plak tů, Bratrský katechismus, let ky, atd.

Práce se dále rozši ovala

Brat i c tili, že je t eba j t d l – a tak bylo na rok 1935 vyd no 5000 ks kalend e s biblickými ver i na každý den. D le bylo rozhodnuto „po dat biblick p edn ky a kursy“ (prvn kurs se nakonec uskute nil až v r. 1939) a byl zm n n n zev na „ esk biblick pr ce“. Organizovala se evangeliza n shrom žd n s J. A. Stewartem a za alo se s opravdovou vydavatelskou innost . Na konci r. 1937 bylo d no do tisku Janovo evangelium a epi tola k manům, v roce 1938 Nový Z kon, v roce 1939 „Slova pot en “ (25000 ks). Kone n v z pise z 3. 2. 1940 – tedy již v ase 2. sv tov v lky teme: „Radostn p ijato, že BP vyd bible a to celkem 12000 a 5000 ks NZ… a to podle prvn ho vyd n Kralick ho.“ O m s c pozd ji up esn no: „Redakci sv ujeme kaz. F. Urb nkovi, kaz. A. Chr skovi a Dr. P. Chr skovi. My lenka, jež n s vedla k tomuto rozhodnut , vznikla… z touhy… po vyd n esk Bible eským n kladem… tato touha n s vedla p ed lety k založen BP.“ Nakonec bylo vyd no 15 000 Bibl , 10 000 NZ a 15 000 evangeli . V roce 1942 bylo vyd no 2. vyd n kapesn (25000 ks), v roce 1944 se rozhodlo o 3. vyd n (20 000 ks) a založen „biblick koly pro vzd l n kazatelů“. V le n doba tyto pl ny pozdržela a uskute nily se až po v lce. V roce 1946 bylo vyd no 10000 ks Slovinsk ho Nov ho Z kona a dal vyd n esk ho NZ se Žalmy a různ trakt ty (600 tis ks). Ve koln m roce 1947 zah jil vzd l v n „Biblický stav“ v Kutn Ho e, jako „mezidenomina n kola k výchov pracovn ků mezi slovanskými n rody“. Mimo esk a slovinsk vyd n cel Bible resp. NZ i st byl vyd n i slovenský NZ a pot p ipraven

a vyd n Roh kův p eklad cel ho P sma do sloventiny. Byly zakoupeny a postaveny objekty pro letn biblick kursy u modlitebny na Vala sku, atd.

Vynucený konec po komunistickém p evratu

as se v ak nachýlil a posledn z pis v „Knize z pisů BP“ m datum 12. 12. 1948. BP je t chv li p ežila komunistický p evrat, ale bez možnosti skute n innosti. Biblický stav byl zru en jako prvn . Jistou dobu je t b žely biblick kursy na Vala sku. Stejn se je t p r let da ilo vyd vat biblick kalend e a n kter p ipraven tisky byly vyd ny již pod „jinou hlavi kou“ – nap . Apokryfy v roce 1952 vy-

První zleva zdenek Koukol, Frantisek urbánek a Pavel Chráska Vlevo zápis o ustavující sch zi společnosti “Biblická práce” konané v Kutné Ho e dne 29. kv tna 1929 u p íležitosti konference sbor Jednoty Českobratrské Vlevo naho e: Koláž z titulních stránek publikací, vydaných ČBP

dala Rada Jednoty eskobratrsk nebo v roce 1954 bylo vyd no na dlouhou dobu posledn vyd n Kralick bible v nakladatelstv Blahoslav. Co ci z v rem. esk biblick pr ce nepůsobila dlouho – skute n aktivn necelých 15 let, z nich 6 let v dob okupace a 2. sv tov v lky a v podstat bez vlastn ch placených zam stnanců. P esto je d lo, kter za sebou zanechala ctyhodn , když za v lky a na dal l ta komunismu zajistila esk biblick pr ce P smo pro k es any t jazykových skupin – echy, Slov ky a Slovince. Jej pr ci dnes p evzali jin . PAVeL CHráSKA St.

31

Opakovaný h ích tadeáš Firla kazatel CB, Český t šín  Proto, že jste st le ve sv t , v t le a pokou en blem. Nemus te být t m p ekvapen, z rove nen dobr tuto skute nost podcenit. S m P n Bůh dopou t poku en , aby v s nau il poslouchat, dův ovat. T mto způsobem odhaluje va e srdce, postoje, trvalost vztahů. Tak jako se d ti u chodit nebo jezdit na kole a asto upadnou, tak i Bož d ti se u chodit ve svatosti a padnou n kdy opakovan . Důležit je vst t a znova j t za P nem.

V prvn ot zce se jedn o h ch, který pisatel nechce d lat, tzn. h ch je siln j než on s m. H e , aniž by cht l, nedobrovoln . Ve druh ot zce je probl m opa ný. V textu P sma se nejedn o v domý h ch, jak je uvedeno v dotazu, ale o h ch dobrovolný, z lidsk vůle, znamen to tedy, že tento lov k chce h e it. A v tom je podstatný rozd l. Celý probl m nelze odd lit od kontextu epi toly k Židům. „Autor listu m na mysli lidi, kte jsou nev rni sv v e v Krista a p i tom si svůj postup p edem uleh uj spol h n m na zasl ben odpu t n Bož . Jde tedy sp e o výstrahu proti bran milosti Bož nadarmo (2. Kor. 6, 1).“ (Novotný, A. Biblický slovn k, s. 1350) „Existovala zde ciz u en , kter odv d la k es any od Krista zp tky ke SZ kultu.“ (Fazeka , L. Úvod do NZ, s. 171) H ch t chto osob spo val v odvr cen se od Krista. Nepo tali tedy s jeho ob t za h ch. Sami se j z ekli. Vyvrcholen m tohoto stavu je zneuct n Bož ho Syna, znev žen krve smlouvy a výsm ch Duchu milosti (10, 29). Důsledkem je v dom soudu…

 Nezabývat se opakovaným h chem, ale podn ty a poku en m, kter sv d ke h chu. Pokusit se s Bož pomoc p edch zet p dům. Za jakých okolnosti, v jak m prost ed nej ast ji upad te? Co tete, na co se d v te, co poslouch te? To podn cuje va e my len . „P emý lejte o v em, co je pravdiv , spravedliv , ist ...“ (Fp. 4,8) Moc opakovan ho h chu lze oslabit „vyveden m na sv tlo“, vyzn n m p ed jiným lov kem. Ve dvou se to l pe t hne. „Vyzn vejte h chy jeden druh mu, modlete se, abyste byli uzdraveni.“ (Jak. 5, 16) N P n v t zil Bož m Slovem. Hle te na Krista. U te se od n j. P iln te k n mu. On v m rozum a miluje v s. Odpou t h chy. D ky mu za to.

Daniel Jurčo



32

kazatel CB, Prešov

Lenivos , ne istota, nen vis to je hriech. Ale hriechy s aj zanedban povinnosti: ne tam si P smo, ako by som mal, str cam as na modlitby, nerob m n v tevy druhých. Je to milos pre m a, ke e te h ad m a z pas m s hriechom. Božie slovo hovor , e te sa nesprotivili až do krvi (Žd 12,4; Jk 1,1215). P n Ježi pri iel na to, aby ni il skutky diablove. Ke som v Kristovi, nehre m. Ale m m aj skryt tajomstv , trin stu komnatu, ktor som Bohu e te neodovzdal. Zv zuje ma tajomstvo nevyznan ho hriechu. Okrem Boha som to e te nikomu z ud nevyznal. 

P n Ježi povedal Petrovi, ja som prosil za teba, aby nezahynula tvoja viera (Lk 22,32). P n Ježi st le z pas o n s! Hoci som sa obr til, ale „star ho Adama st le nos m na krku“. Preto sa podd m Bohu a sprotiv m sa diablovi a ute ie (Jk 4,7). Ak chcem skon i s istým hriechom, mus m ho vyzna 

? ?

V mém život existuje h ích, který se neustále opakuje, nechci ho d lat, ale „je to siln jší než já“. Proč h eším, když jsem k es anem? Četl jsem text Žid m 10,26 a te se bojím, že pokud budu v dom h ešit stále znovu, ztratím spasení. Je to tak?

Obsah rubriky nemusí vždy vyjad ovat názor redakční rady.

Existuje n jaký návod, recept, zkušenost na to, jak se zbavit opakovaného h íchu?

pred u mi, nielen pred Bohom. Demaskujem satanovo klamstvo: „P n ti už neodpust ! Str ca milos !“ Raz sme z pasili o jedn ho loveka, ktorý mal pocit straty spasenia, opustenia od Boha, ktorý stil až do t žby zomrie . Pr klad opakuj ceho hriechu vid me na Petrovi. Zaprel, ale P n ho omilostil. Nesk r Peter ukazoval svoje pokrytectvo, Pavol ho napomenul (Gl 2,11-14). Peter nestratil spasenie, aj ke ho tr pil r zny hriech. P n Ježi n m odp a. Osobn trag dia nerie enia hriechu je v tom, že odmietam opusti zlo, lebo mi je prijemn ! Život v dne nom svete neberie hriech tak v žne. Mnoh si z ah uj Božie normy. Chýba b ze pred Bohom. Je to tr falos , že sa neboj me hre i pred Jeho o ami. Jeden kazate poradil ml dencovi, ako sa vyhn porno obr zkom: „Ke chodieva do koly okolo novinov ho st nku, st le a l ka zastavi sa tam. Urob tak, že p jde po druhej strane ulice.“ P n vie vytrhn zbožn ho z poku enia. Nezahr vajme sa s hriechom, utekajme pred n m! Ak milujem viac hriech a svet ako P na Ježi a, dost vam sa na scestie. To, že Duch Sv tý usved uje z hriechu, to je sp sob n vratu. Kres an m hodi bl žnemu z chrann koleso, aby sa neutopil v hriechu! 

tomáš grulich kazatel CB, Praha 9

U různých lid m v z pas s h chem různ podoby. Jeden lov k může v ur it oblasti prož t trval vysvobozen a p esto v jiných oblastech klopýtat. P in, pro to tak je, býv cel ada – od patn strategie boje se h chem, p es různ nepoznan ko eny h chu až po prostou skute nost, že st le je t nejsme v nebi a s h chem budeme bojovat až do konce života. Zvl tn kapitolou opakuj c ho se h chu jsou různ druhy z vislost , kter asto maj celý komplex rozd lných p in. P es t žk zkuenosti, kter n kdo v oblasti opakuj c ho se h chu může m t, v m, že m smysl bojovat a hledat cestu jak z h chu ven. 

I p es toto varov n Bož Slovo po t s t m, že budeme padat do h chu i jako k es an . Jan ve sv m listu p e, že pokud k me, že jsme bez h chu, klameme sami sebe a vede n s k pravideln mu pok n . To, p ed m podle m ho n zoru autor listu Židům varuje, je dlouhodob lehkov žn zneuž v n Bož milosti, jej mž n sledkem může být ztr ta porozum n Kristov ob ti se v emi důsledky, kter to p in . V m v ak, že pro kaj c je vždy odpu t n . N kdy paradoxn v souvislosti s opakovaným p dem, můžeme pozn vat hloubku Bož l sky a p em ru jeho milosti novým způsobem. 

Jednoduchý recept neexistuje, ale p esto lze n co poradit. V boji s h chem nem me zůst vat sami. Bož slovo i zku enost c rkve n s vede k vyzn v n h chů jedni druhým. Zpov je velkou pomoc v boji s h chem a u opakuj c ho se h chu to plat dvojn sob. Dal z sadou je nesoust ed n se pouze na h ch samotný, ale na P na Jež e a zmocn n jeho Duchem. Opakuj c se h ch n kdy nemus m t svoji p inu s m v sob , ale může být jakýmsi symptomem toho, že již del dobu žijeme pouze ze sv s ly. Skute nost narůstaj c ho h chu může sv tit jako kontrolka pot eby duchovn ho zastaven a rozs hlej obnovy. Pokud m opakuj c se h ch n jakou podobu z vislosti, doporu uji hledat odbornou pastora n pomoc.



P IPrAVIL DAVID NOVáK

33

tomáš Najbrt

narozen 1951, studium: pražská konzervato - kytara a kompozice, v N mecku církevní hudba. Hlavní zájem: loutna a historické nástroje. Osm let byl celocírkevním kantorem ČCe. Vytvo il nové doprovody pro K es anský kancionál. Vede p vecké sbory, vystupuje sólov a se soubory.

ž celkem m lokde se zp v spole n . C rkev v ak tuto možnost st le využ v a nab z . D ky za to! Je to kvalitn a pro adu lid i l kav nab dka. D le se zp v je t tak u t bor ku. N kdy s dechovkou a na stadionech… Jinak se z ejm styd me. P itom samotný vlastn fyzický projev – zp v bez z bran – je n dhern innost pro t lo i ducha! V takov souvislosti ocituji slova kdysi prominentn ho a dnes kontroverzn hodnocen ho Zde ka Nejedl ho: „Zp v je nejv rn j m průvodcem lidu a hlasatelem jeho citu a my len .“ Vskutku, p sn lidov i um l doprov zely lidi a n rody po celý život a po stalet byly i ned lnou sou st v ech velkých hnut , my lenkových a um leckých proudů. Tak v život c rkve Kristovy. Jak p zna n , že v listopadu 1989 se v ak zvonilo kl i…! Bez hudby je život nebarevný, chudý. P ed vyn lezem reprodukce zvuku si lid zp vat museli. Spole n – nebo jen tak sami pro sebe. P sni ka m pro zp v ky asto citový vklad. Sou asn kapely a CD se v tinou hodnot podle toho, „jak jsou nabit energi “. Lidov p sn , a m m na mysli i mnoh p sn , kter zp v me p i bohoslužb ch, sp e než energii nab zej nebo uvol uj city. Taky pot ebn a kr sn , že? Hled me soudobou liturgii. Zd se, že injekce, poch zej c z pop music, nejsou to prav . Ani v žn modern hudba nen e en m. Snad pro spole ný zp v p i bohoslužb ch může být inspirac lidov p se . Hlavn jej p ednost býv prostota a zp vnost. Jednu takovou p sni ku ze sb rky Franti ka Su ila p edkl d m. Je jaro, tak se bude hodit.

U

34

A je t p r suchých doprovodných informac : Jedn m ze zakladatelů esk hudebn folkloristiky byl Franti ek Su il (1804 -1868 ), katolický kn z, teolog, p ekladatel, b sn k a p edev m sb ratel n rodn ch p sn . Za al shromaž ovat a zaznamen vat p sn nejd ve z okol sv ho rodi t , pozd ji z různých koutů Moravy, Slezska, z padn ho Slovenska i severn ho Rakouska. Sebraný materi l uspo dal do n kolika souborů. B hem let 1853-1860 dos hl jeho soubor po tu 2361 p sn sv tských i n boženských, kter rozt dil podle n m tů a ž nrů na legendy, p sn historick , žertovn , milostn , svatebn , rodinn , vojensk a hospod sk . V echny zaznamenal v n e dan ho kraje a doplnil je vlastn mi z pisy n p vů. Su ilova sb rka (Moravsk n rodn p sn ) se brzy stala obl beným inspira n m zdrojem na ich skladatelů, a to jak svými texty, tak n p vy. Mezi prvn mi s hl po b sn ch „ze Su ila“ mladý Anton n Dvo k (Moravsk dvojzp vy), po n m n sledovali nap . V t zslav Nov k, Jaroslav K i ka, Ladislav Vycp lek, Bohuslav Martinů, Klement Slavický, Petr Eben, Zden k Luk a ada dal ch. N vraty k lidovým p sn m v ak m ly vždy hlub smysl: P sn totiž p edstavovaly bohatstv , na n ž se n rod odvol val v t žkých dob ch a hledal v n m posilu. Ne n hodou vy la Su ilova sb rka znovu b hem nacistick okupace v roce 1941 a op t ne n hodou ožila s nebývalou silou v normaliza n ch sedmdes tých letech 20. stolet na koncertech p sni k e  Jaroslava Hutky.

Foto Martina eho ová

Travička, jaro a písnička

Píse a její záznam ve formátech mp3 a pdf najdete na www.i-brana.cz

35

Inzerce

Chcete prožít co nejlépe své prázdniny? Radím vám, abyste se p ihlásili do letního tábora, po ádaného každoročn K est. spolkem mladík . Najdete v n m osv žení, radost a p átelství a p ijdete do nového prost edí, které se vám jist zalíbí. Budete mezi svými, kte í vás jist s radostí p ijmou, a budete také míti dosti p íležitostí, abyste podle svých možností p isp li k utvo ení opravdu bratrského ovzduší. Tábo išt je položeno p i zátoce eky Nežárky blízko Hamru, kde je náš starobinec. Spí se v pohodlných stanech, ovšem že na palandách, pokrytých slamníky. O jídlo se stará kucha z povolání, takže nikdo nemusí mít obavu, že se u nás do sytosti a dob e nenají. Rovn ž o sport a hry je v tábo e náležit postaráno. A že duchovní vedení je v dobrých a spolehlivých rukou, toho je zárukou jméno po adatel . K est. spolek mladík má ve v ci tábo ení značné zkušenosti, nebo , pokud vím, byl v naší evangelické ve ejnosti prvý, kdo razil myšlence tábo ení cestu. Z nepatrných začátk vyrostl nyn jší náš tábor, vybavený vším pot ebným, neoplývající však p emršt ným pohodlím (jak tomu v jiných t.zv. táborech bývá), takže je možno stanoviti skutečn levný denní poplatek Kč 8.50 pro členy našich spolk , Kč 10.- pro nečleny. Ve srovnání s jinými tábory jsme pr m rem o 100% levn jší, p i tom však jsme hrdi na to, že krom kucha e nepot ebujeme žádné jiné „pomocné síly“ a že na všecku práci stačíme sami... B.K. Českobratrská rodina 1935 36

NOVINKY PRO DĚTI BIBLE - PŘÍBĚHY NA KAŽDÝ DEN V této knize naleznete na každý den převyprávěný biblický příběh a krátkou modlitbu. Na okraji každé strany naleznete kromě textu a obrázku datum, číslo biblické kapitoly a jednoduchou modlitbičku inspirovanou textem. Knihu ocení rodiče, kteří chtějí naučit své děti pravidelně pracovat s bibKat.č.1847 lickým textem.

548 Kč

DĚTSKÁ BIBLE - ČTI A POZNÁVEJ Srozumitelně převyprávěné biblické příběhy jsou bohatě ilustrovány a doplněny o další informace. Děti se mohou dozvědět jak vypadal Šalamounův chrám, jak žili kočovníci, co obnášela práce tesaře v době Ježíšově a jiné zajímavosti. Kniha je určena dětem, které se chtějí dozvědět více o prostředí a souvislostech, v nichž se udály biblické příběhy.

Kat.č.1843

DOMALOVÁNKY

478 Kč

Obsahují více než 150 nejznámějších biblických příběhů. Děti se na podobě knihy samy podílejí. K inspiraci jim slouží načrtnuté obrázky, o kterých se hovoří v příbězích. Přitom mohou plně uplatnit svoji tvořivost a domalovat obrázky podle svého. Každý výtisk se tak stane originálem!

měkká vazba v kovové spirále

Kat.č.1849

249 Kč

Knihy můžete objednat na adrese: Knihy můžete společnost, objednat naNáhorní adrese:12, 182 00 Praha 8; Česká biblická Česká biblická společnost, Náhorní 12, 182 Praha [email protected] e-mailem: ; faxem: 28400693 9128 e-mailem: [email protected] nebo zakoupit: u všech dobrých knihkupců, v Domě Bible nebo zakoupit: Domě Bible všech dobrých knihkupců, v knihkupectví (Náhorní 12, 182u 00 Praha 8), v internetovém (Náhorní 12, 182 00 Praha 8), v internetovém http://dumbible.vltava2000.cz knihkupectví http://dumbible.vltava2000.cz

K es anské vyučování a život VŽ za alo sv působen je t p ed revoluc na vysoko kolských kolej ch v Brn . Byli jsme tenkr t malou skupinkou studentů p ev žn z nev c ho prost ed , kte poznali P na Jež e a zatoužili p edat to, co o n m poznali, dalm. Skupinka, kter se stala zn m jako Studenti pro Krista, se rychle rozrůstala, po revoluci se n s na letn konferenci se lo t m 250. V r. 1991 jsme byli zaregistrov ni jako ob ansk sdružen pod n zvem K es ansk vyu ov n a život a od r. 1997 jsme lenem esk evangelik ln aliance. V esk republice je v sou asn dob t m 300 000 studentů. V me, že je důležit evangeliem oslovit pr v tyto mlad lidi, z nichž se v budoucnu stanou u itel , novin i, l ka i, podnikatel i v dci – tud ž lid , kte maj zna ný vliv na dal generace. Mnoz z nich maj o Bohu miziv nebo zkreslen pov dom . Z průzkumu, který mezi vysoko kol ky na kolej ch d l me, vyplýv , že v existenci Boha nebo v „n co nad n mi” v t m 40% studentů, av ak jen m lo z nich m o n m konkr tn j p edstavu. Na m z m rem je poskytnout jim solidn informace o Bohu a o v e, p in st evangelium a z skat je pro n sledov n P na Jež e. P estože se na e zem ad k t m nejateisti t j m na sv t , v me, že i dnes Bůh hled sv ztracen a že jsou srdce mnohých mladých lid p ipravena ke zm n . Jen v lo sk m roce odevzdalo svůj život P nu Jež i prost ednictv m SPK v ce než 35 studentů, což je slo do ned vn doby nebýval . Studenti pro Krista v sou asn dob působ v Brn , Ostrav a Hradci Kr lov , v Praze p ipravujeme zah jen služby v z tohoto roku. Postupn bychom cht li zakl dat služby i v dal ch univerzitn ch m stech na zem . Po d me studentsk setk n s p edn kami, z jmov kluby i diskuze nad Bibl , kam mohou p iv st sv spoluž ky a kde mohou l pe poznat Boha, jeho z m ry pro svůj život a službu. Na m z m rem je

K

pomoci mladým lidem, aby Bohu nejen odevzdali svůj život, ale chceme se jim v novat tak, aby mohli růst ve sv v e, z skat hlubok odd n pro P na Jež e a ochotu mu sloužit po celý svůj život na jak mkoliv m st . N kte z absolventů se rozhodli zůstat v KVŽ jako pracovn ci na plný vazek, mnoz působ v jiných k es anských organizac ch, v t ina se aktivn zapojila do služby v různých sborech (p ev žn CB, BJB a K Sb) na nejrůzn j ch rovn ch. Kontakt: K es anské vyučování a život, Hlinky 128, 603 00 Brno; tel.: 543 246 972 [email protected]; www.kvz.cz; www.modrakulna.cz

Nedávno „naše“ studentky zorganizovaly v klubu na kolejích promítání filmu zeitgeist s diskusí. (Film je mezi studenty populární, útočí i na k es anství.) P išlo 13 nev ících! Diskuse se protáhla p es p lnoc a zn lo v ní i evangelium. Další ned li diskuse pokračovala - tentokrát o v rohodnosti Bible. Pro velký zájem prob hla následující ned li další diskuse o evoluci a je z ejmé, že tato setkání budou pokračovat. Boží p sobení zde už nese ovoce – jeden student se modlil za p ijetí Krista.

Pokud v m Bůh klade službu vysoko kol kům na srdce a cht li byste se o n s dozv d t v ce, r di v sbor nav t v me a rozd l me se o to, co Bůh v pro st ed vysokých kol d l . KAte INA ŠPrINgLOVá

37



Subkultura K

ulturn trn ctiden k A2 ned vno zavedl rub- v 8.00 r no a p il t do Moskvy ve stejnou hodinu riku, kter se v nuje problematice subkultur. – v osm r no t hož dne. Je to p esn ten okamžik, V každ m sle p in relexi nebo rozhovor kdy vych z slunce, takže se celou dobu let za sviz prost ed jedn „osobit men inov kultury v r m- tu. Setrv v se v jedin chv li, ve velk m, klidn m ci kultury v t inov “ – jak zn jedna z deinic pojmu. Te , rozlehl m jako Sibi . M l to být as ur ený k vyS každým novým slem ek m, kdy se v t to rubrice zpov d n se z cel ho života. as uvnit letadla sice spolu se svými sestrami a bratry najdu. emu z po- plyne, nep et k v ak ven,“ p e popul rn polsk zn vac ch znaků subkultuspisovatelka Olga Tokarry se jako c rkev vymyk me, P edstavuji si církev jako letadlo czukov ve sv m posledcopak tak nedisponujeme n m rom nu B guni. „specifickým slangem, Irkutsk - Moskva. Nadzemský P edstavuji si c rkev jako od vem, my lenkami – ale zážitek nekončícího svítání. letadlo Irkutsk - Moskva. i paradoxn uniformitou“? Nadzemský z žitek nekon„N sv t“ je malý a zce c ho sv t n . Pop en z prov zaný, s t m mnoho nenad l me. Byla jsem jed- konitost sv ta, možnost vykro it z b hu jeho asu. n m sekul rn m periodikem pož d na o recenzi pr - Doj t p ijet , obnoven , sd let radost. Pohodlný komv vych zej c ho nov ho p ekladu Bible 21. stolet . fort velk ho airbusu, který ov em m lo db o padeV hala jsem, ale souhlasila, vždy k projektu nem m s tistup ový mr z venku. Subkultura vzn ej c se ž dný osobn vztah, nikoho z p ekladatelů nezn m, vysoko nad sv tem. K výsadkům se odhodl v me a a v jist m sm ru zaujat , zaujat pro Bož v ci, pouze z misijn ch elů. Sk eme pak do voln ho jsem si fandila v možn m e objektivity. Redaktorka prostoru, který nezn me, pad ky se neotv raj . Mlumi za izovala recenzn výtisk a vz p t m informo- v me s lidmi o sv t n a nech peme, že na sv t exisvala, že m pan p ekladatel pozdravuje, gratuluje mi tuj i jin denn doby. Jist , n kte byli povol ni za piloty a letu ky, ale ke kn žce a pozdravuje manžela. Co j na to napsat, nen jich mnoho. Na e linka Irkutsk - Moskva je žasnež trochu omluvn „to v te, ty subkultury...“ Individu ln v ra býv na m okol m v t inou p ij - ný dar, ale pochybuji, že je na m prim rn m kolem m na, zato kultura života k es anských komunit ne- budovat a perkovat vlastn subkulturu, kter svi t nad hlavami na ich bližn ch. R di zdokonalujeme sv p est v vzbuzovat div a asto i odpor. Jednoho d s rigidn starobyl formy, jin ho – a to obvykle daleko metody, formy a f gle, ale jen m lo pozn v me kultusiln ji – d s snahy na ich spole enstv o soudobost, ru kolem n s, do kter se pak snaž me v lenit velmi naivn . Netransformujeme, pouze konfrontujeme. „norm lnost“ a cel ta vlna „modern k es ansk Ov emže nejde o to, jestli se n kdy objev me (sub)kultury“. Jej relevance pro kulturu v t inovou býv problematick . Nezapomenu, jak mi jeden ne- v rubrice asopisu A2. Z lež ale, jestli n způsob v c hudebn redaktor s uzn n m prozradil, že nej- života, tr ven asu i um leck ho vyj d en může v t let, který si ob as dop eje, je odjet na chatu do n co o nekon c m sv t n komunikovat tak sekul rn kultu e kolem n s. Cesta oblohou je t nemus lesů, lehce se zhulit a poslouchat Proglas.  JANA ŠráMKOVá „Letadlo Irkutsk - Moskva. Odl t z Irkutsku v st nutn k nebesům.

38

Vylušt te tajenku a vyhrajte knihu! Tajenku zašlete do 21. 6. 2009 (i e-mailem) na adresu redakce.

P IPrAVIL DuŠAN KArKuŠ

Tajenka z čísla 4/2009: Všechno, co máš vykonat, konej podle svých sil. Vylosovaný výherce: Otakar Heider, Plze

Vylosovaný výherce získává knihu Larryho Crabba eč duše z vydavatelství Návrat dom .

39

17. 8. 1761 - 9. 6. 1834

„Posa te se, mladý muži. Bude-li Bůh cht t obr tit pohany, ud l to bez m i va pomoci.“ Tak usadil jeden kazatel p tadvacetilet ho Williama, když vznesl ot zku, zda nen kolem k es anů it evangelium po cel m sv t . S hyperkalvinismem, který kladl takový důraz na Bož svrchovanost, že minimalizoval rozm r lidsk zodpov dnosti, se ov em kalvinista Carey spolu s p teli nehodlal sm it. Jeho srdce ho elo touhou po z chran pohanů v p esv d en , že Velk posl n nebylo pouze kolem apo tolů, ale trvale plat pro c rkev v ech dob. Narodil se ve st edn Anglii. Vyu il se evcem, ale od d tstv prokazoval mimo dn nad n v jazyc ch. S m se nau il latinu, v estn cti etl Nový z kon v e tin , pozd ji zvl dl hebrej tinu, ital tinu, holand tinu a francouz tinu. To již byl ženatý a po tch novi p evzal evcovskou d lnu. K duchovn mu probuzen a osobn v e v Krista dosp l vlivem kolegy je t v dob u en a p ipojil se ke kongrega n mu sboru v Hackletonu. Brzy byl pož d n, aby k zal. Postupem asu se ale st le v c klonil k baptistick mu u en a 5. jna 1783 byl pok t n. etba lodn ho den ku Jamese Cooka prohloubila jeho v e pro zem pis. Vlivem poselstv knih baptistů Fullera a Halla, kte z kalvinistických pozic kritizovali hyperkalvinistickou pasivitu, ho za ala stravovat my lenka, že evangelium mus dosp t i k dalekým n rodům. V roce 1787 se stal ordinovaným kazatelem. Jeho kn že ka Zkoum n povinnosti k es anů použ t prost edky k obr cen pohanů (1792) spole n s k z n m v Nottinghamu („O ek vejte velik v ci od Boha, usilujte o velk v ci pro Boha.“) působila jako katalyz tor založen misijn spole nosti (2. 10. 1792). N sleduj c ho roku se Carey s rodinou (4 d ti) vypravil do Indie, kde m l str vit 41 let v usilovn pr ci, asto v nep edstaviteln t žkých podm nk ch (jeden syn zem el v 5 letech). Jeho manželka se s novou životn situac nikdy nevyrovnala, nedok zala se p izpůsobit a on nebyl schopen j pomoci. T in ct let manželstv bylo t žce poznamen no jej du evn chorobou. P tel poukazovali tak na to, že Carey zanedb v výchovu svých synů… T i z nich p esto pozd ji působili rovn ž jako mision i. Navzdory tomu vykonal Carey se spolupracovn ky V prosinci 1793 p istál John Carey v kalkatském p ístavu, aby zahájil svou jednačty icetiletou indickou misijní práci. z Bož milosti obdivuhodn d lo. P eložil Bibli do osmi indických jazyků, jej sti pak do des tek dal ch. Sestavil pot ebn slovn ky, založil n kolik kol. Byl p esv d en, že nelze spojovat misii s koloniza n m p stupem. Mision i cht li porozum t a p izpůsobit se m stn kultu e a životu. Konvertity vedli k tomu, aby si ponechali svou tradi n kulturu a p in eli do n Krista. Vedouc sborů ustanovovali z ad indických k es anů. Carey se mj. tak zasloužil o z kaz sat – upalov n vdov spolu se zesnulým manželem. I když po et konvertitů za jeho života nedos hl n jak z vratných po tů (za 40 let n kolik tis c), je pr vem ozna ov n za „otce modern misie“. rOBert HArt

Foto archiv

William CAREY

viká CB Brno - Betanie a Nový Lískovec Narozen v únoru r. 1964 v Krom íži, manželka Lenka (v souč. na rodičovské „dovolené“, p edtím misijní pracovnice mezi VŠ studenty), synové Tobiáš (4,5) a Matyáš (2). P vodním povoláním architekt, p es dvacet let pracoval v hnutí KVŽ (Studenti pro Krista) v oblasti studentské misie, učednictví, vyučování a budování vedoucích, sloužil jako zástupce editele hnutí a vedoucí Studijního st ediska KVŽ. Studium: FAST a FA VUT v Brn (Ing.arch.), Schloss Mittersill SC (SMSC Diploma of Christian Studies), Regent College, Vancouver (p es SMSC v Rakousku), Trinity Evangelical Divinity School, Chicago (M.A.R. – Theology, M.A. - Educational Ministries & Leadership), aj. V současnosti slouží jako viká v brn nském sboru CB –Betanie a jeho stanici v N. Lískovci. Zárove pracuje jako partner KAMu v oblasti vzd lávání a podpory r stu vedoucích ve sborech.

á životní cesta s Bohem rozhodn nebyla nudná. Mohl bych tu vypráv t mnoho p íb h o Boží milosti, velikosti a v rnosti … T eba o tom, jak mne ve své velké milosti sám našel v prost edí, kde jsem nem l nikoho, kdo by mi o N m pov d l. Nebo o Božím volání do služby a o počátcích misijního a učednického hnutí mezi studenty (pozd jších Student pro Krista / KVŽ) v osmdesátých letech. P íb hy o tom, jak B h v t ch dobách, navzdory nep ejícímu režimu i našemu mládí a nezkušenosti, každým rokem alespo zdvojnásoboval počet mladých lidí, kte í vydávali své životy Kristu a cht li Jej cele následovat. P íb hy o život z víry, o Boží v rnosti a zaopat ení, když mne po revoluci vedl k opušt ní mé „pozemské kariéry“ a k tomu, abych se, te už oiciáln , by zcela bez prost edk , cele v noval služb . P íb hy o tom, jak nám tvo ivým zp sobem tyto prost edky pro službu zaopat oval, t eba i skrze zkušenost kácení strom , krmení býk a vyvážení hnoje na farm v Norsku. P íb hy o Jeho výchov , často bolestné a poko ující, ale vedoucí k nové nad ji a svobod v N m. P íb hy o Boží v rnosti, která nás drží, o Boží lásce, milosti a moci, o jejichž velikosti jsme se tolikrát v minulosti p esv dčovali a které nám p es r zné t žkosti umož ují dívat se s nad jí do budoucna. Za nejd ležit jší však považuji velikou Boží milost, díky níž se m že p íb h mého omezeného pozemského života stávat součástí nádherného a ohromujícího velkého Božího P íb hu spasení, napl ování Jeho zám r na této zemi a budování Jeho Církve. Asi p ed t emi lety jsme se ženou vnímali Boží sm ování, abychom vírou vykročili do nové etapy našeho života a služby. I v novém kontextu z stává naší touhou to, aby lidé mohli p icházet k poznání Boha skrze Krista, osobn i společn r st v tomto poznání a být dobrými zprost edkovateli tohoto  poznání a r stu v n m dalším lidem.

M

BULLETIN RADY CÍRKVE BRATRSKÉ VYCHÁZÍ JAKO P ÍLOHA ČASOPISU BRÁNA

Aleš Kratochvíl

Dubnová výjezdní Rada prob hla ve dnech 3. - 4. 4. 2009 a m la výborn p ipravené podmínky k jednání v prostorách táborské modlitebny, kde jsme se setkali ke společné práci a také hovo ili s místním staršovstvem. 

Bratr Dalimil Stan k (končí ETS v Praze a studuje nyní psychologii na Palackého univerzit v Olomouci) byl doporučen dopisem olomouckého staršovstva ze dne 23. 3. 2009 do vikariátu. Rada podn t p ijala a rozhodla o nástupu br. Dalimila Sta ka jako nového viká e do Olomouce od 1. 9. 2009. 

Kazatele Radomíra Kalenského navrhl D tský odbor za misijního pracovníka, který by m l v péči mladší v kovou kategorii sbor CB se založenými d tskými kluby Awana. Podn t byl p ijat a kaz. R. Kalenský nastoupil do služeb CB k 1. 4. 2009. 

S úlevou a vd čností jsme p ijali e-mail kazatele Davida Nováka, který je po prod laných operacích konečn doma. D kujeme mnohým jednotlivc m i skupinám za projevenou podporu a modlitby. Zdravotní stav bratra Davida se evidentn zlepšil a umožnil mu již navštívit sbor i kancelá Rady. 

Místop edseda kladn hodnotil konferenci DO, která se konala v Praze 1 dne 28. 3. 2009 za účasti více než 120 pracovník besídek sbor CB. 

Kazatel Pavel Fér byl v ned li dne 15. 3. 2009 za účasti tajemníka zvolen členským shromážd ním za nového kazatele a správce sboru v Husinci, s dohodnutým nástupem v lét 2010. 

Kazatele Pavla Černého zvolilo dne 22. 3. 2009 ve sboru CB Praha 1 – Soukenická za svého staronového kazatele. Bratr Černý se po šestnácti létech vrátí od 1. 1. 2010 ke správ nejv tšího sboru naší církve. Volbu početného 

Požehnaný život kazatele Jana Kalety Bratr Jan Kaleta se narodil 5. 8. 1922 jako t etí z deseti d tí rodiny hutníka Karla Kalety, který se v roce 1926 p est hoval s rodinou do Hrádku. S Hrádkem a jeho širokým okolím a zejména lidmi zde žijícími byl bratr úzce spjatý po celý život, a to v mnoha ohledech. P íkladem mu bylo p sobení otce Karla Kalety, misijního pracovníka Svazu rozhodných k es an . Na míst dnešní hrádecké modlitebny byla postavena „útulna“, která byla domovem rodiny Kaletových a zárove st ediskem „rozhodných k es an “. Jan Kaleta se oženil s Helenou Hudziečkovou a Pán B h jim dal p t d tí. Bratr J. Kaleta se už v mládí rozhodl jít cestou za Pánem Ježíšem a pak v rn kázal Boží Slovo p i svém civilním zam stnání v T ineckých železárnách. V roce 1969 byl ordinován za kazatele a ujímá se správy sboru na Hrádku. V dob jeho kazatelské tém dvacetileté služby hrádecký sbor prožil značný početní i duchovní rozmach. Po odchodu do d chodu v roce 1982 p echází na 5 let na systemizované místo kazatele – správce sboru. Po skončení aktivní kazatelské služby v roce 1987 pomáhá novému správci sboru, kazateli Otto Rusnokovi. Pro mnohé hrádecké z stal nadále duchovní autoritou. Jako sv domitý a oddaný Boží služebník cht l být v rný a stálý ve velkých i malých v cech. P estože byl n kdy trochu p ísn jší, m l bratr velmi laskavé srdce, vždy čas pro druhého a nepostrádal smysl pro humor. M l rád vážnou hudbu a sborový zp v. Bratr J. Kaleta miloval polštinu, byl jazykov nadaný a zvládal aktivn cizí eči. Tyto schopnosti mu umožnily studium KAZATELSKÁ STANICE V SUŠICI Bratr Jan Sp váček byl v ned li dne 5. 4. 2009 uveden tajemníkem do duchovní služby v samostatné kazatelské stanici v Sušici. Součástí 2,5 hodinového programu byla „p edpremiéra otev ení“ nov budované modlitebny (slavnostní bohoslužba kompletn vybaveného sborového domu se bude konat se službou p edsedy v íjnu 2009). Významné události sušické stanice se účastnili členové mate ského sboru Klatovy, vedené kaz. D. Kašperem. Mnozí brat i a sestry ze společenství KS Horaž ovice vyjád ili podporu svému bývalému pastorovi J. Sp váčkovi.

Foto archiv RCB

Sbory, kazatelé a viká i, odbory, konference

zahraniční duchovní literatury a kontakty s kazateli sesterských církví z Polska, N mecka, Švýcarska, Anglie i z dalších zemí. Krom toho bratr léta pracoval v Rad CB, kde zastupoval t šínské sbory. Byl také činný ve spolupráci s obcí na Hrádku. Po sametové revoluci byl zvolen do vesnické rady, ve které p sobil n kolik období. Krédem jeho života byl text ze 4. Mojžíšové 12,3: „A Mojžíš byl muž nejpokorn jší ze všech lidí, kte í bydleli na zemi.“ Náš B h odvolal bratra Jana Kaletu ve v ku 86 let. Zem el 20. 3. 2009. P ipomínáme si požehnaný život bratra kazatele Jana Kalety a s králem Šalamounem vyznáváme: „Blahoslavená je památka spravedlivého.“ (P ísl. 10,7) Rada CB a Redakční Rada BRány 

Bohumil Kej – nezapomenutelný služebník církve 1. 4. 2009 byl odvolán na v čnost náš milý bratr Bohumil Kej ve v ku 95 let. Narodil se v rodin Josefa Kej e 11. června 1913 jako nejstarší ze čty d tí člen Svobodné reformované církve. Bohumil byl všestrann nadaný a po Reálném gymnasiu ve Slovenské ulici následovalo krátké intermezzo na stavební fakult ČVUT, odkud p ešel na práva, která ukončil v roce 1936. Po studiích a vojenské služb se stal roku 1939 koncipientem v advokátní kancelá i. V roce 1941 se oženil s Bohuslavou, roz. Štifterovou, a m l s ní d ti V ru, Pavla, Bohumila. Bratr Kej sv j život napl oval aktivní, v rnou, p íkladnou a kreativní službou. Snadno se pak psaly články k jeho jubilejním narozeninám. V roce 1993 uve ejnil ET-KJ článek k bratrovým osmdesátinám z pera archivá e Rady CB Jana Št pána. Další p íležitost p ipomenout evangelické ve ejnosti devadesáté výročí jeho požehnaného života využil ješt p ed p ti lety v Evangelickém týdeníku – Kostnických jiskrách bratr Ji í Novák. Letopočet 2009 je deinitivní tečkou za bohatým a napln ným životem Bohumila Kej e. Na tomto míst nelze postihnout široké spektrum jeho p sobnosti, protože bratr Kej zanechal Církvi bratrské v mnoha ohledech nesmazatelné stopy. P ipome me dnes alespo n které z nich. Jako právník opustil v pohnutých padesátých letech svou soukromou advokátní praxi a vstoupil do služby v církvi jako první stálý zam stnanec kancelá e Rady církve. Dodnes úst edí CB t ží z jeho odborn odvedené práce vedoucího kancelá e. Významná aktivita bratra Kej e je spjata se Spojeným mužským sborem. Celkem 37 let tento znamenit vedený soubor zpíval v mnoha sborech Církve bratrské i ve sborech dalších církví, často bez povolení církevních tajemník . Bratr často kázal ve svém sboru, na klavír doprovázel sólistu Ji ího Nováka, se kterým neúnavn povzbuzovali členy a p átele našich sbor , ale i jiných denominací. Zasloužil se o vydání K es anského kancionálu v roce 1965, z n hož z stala značná část písní i ve stávajícím novém vydání KK, a sám mnoho písní složil a p eložil ze zahraničních pramen . Ke všem, kte í si bratra Kej e vážili a m li ho rádi, se s vd čností Pánu Bohu p ipojuje Rada CB a Redakční Rada BRány 

členského shromážd ní vedl z pov ení Rady tajemník. Tajemník informoval o výsledcích hlasování dne 22. 3. 2009 staršovstva a členského shromážd ní o setrvání kazatele Daniele Heczka v Praze 6 po 13 letech služby. Sbor vyjád il podporu setrvání svého správce na sboru CB v Dejvicích. Rada ve smyslu ádu, čl. 33 – St ídání kazatel , rozhodla o uplatn ní výjimky a prodloužila setrvání služby kazatele D. Heczka na sboru o t i roky (tj. do léta 2012). 

Trutnovský sbor pozval tajemníka ke služb dne 29. 3. 2009. V ned li ve 14 h. se za vysokého zájmu člen sboru i ve ejnosti konala p ednáška bratra K. Fojtíka na téma narovnání vztah stát – církve. Tajemník byl účastí i kvalifikovanou diskusí vedenou v trutnovské modlitebn mile p ekvapen. Zdá se, že umíst ní viká e Jakuba Ptáčka v Trutnov , (kde se mj. oženil) nese dobré ovoce ve sborové práci. 

Sbor Praha 5 – Smíchov zaslal Rad dne 31. 3. 2009 dopis s n kolika personálními záležitostmi. Jde o ukončení služby kazatele Andreje Beni (ke dni 30. 6. 2009), za jehož výpomocnou službu na stanici Černošice-Mokropsy byla vyjád ena vd čnost. Od 1. 7. 2009 upraví Rada pracovní pom r druhému služebníkovi P. Paluchníkovi na plný úvazek. Dále byl signalizován zám r vytvo ení nového místa pastoračního pracovníka, který má v rostoucím smíchovském sboru opodstatn ní.



Kazatel Petr Grulich vykonal ve dnech 27. - 29. 3. 2009 vizitaci sboru CB Brno – Betánie. Zpráva byla souhlasn projednána a Rada ji postoupila staršovstvu s tím, aby informovalo o záv rech členy sboru.



V Ostrav dne 30. 3. 2009 se konalo SM seniorátní setkání kazatel a viká . Vyučování m l kazatel Daniel Fajfr na téma: Evangelizace skrze místní sbor. Vzhledem k rozsáhlosti seniorátu (9 sbor a 19 kazatel a viká , což je velikostn srovnatelné 

INZERCE

pouze s pražským seniorátem) byl p edložen návrh na vznik St edomoravského (valašsko – hanáckého) seniorátu od 1. 10. 2009. Rada zám r vítá s tím, že do podzimu 2009 prob hnou volby senior a up esní se složení t í moravských seniorát . Grémium hospodá sbor CB m lo své pracovní setkání v sobotu 21. 3. ve sboru na Soukenické. P ítomni byli zástupci 35 sbor CB a celková účast se blížila k p ti desítkám. P ítomni byli kazatelé M. Kloubek a P. Grulich. Byly probrány konferenční návrhy z hlediska finanční zát že. Tajemník informoval, že se Rada zam stnává stanovením pravidel pro systemizaci pracovník v CB. Obdobn se hledají kritéria (duchovní i ostatní), která budou sm rodatná p i zakládání nových sbor CB. Diskutovány byly otázky vývoje „Solidarity“, tak aby finanční zatížení v tších sbor reflektovalo stávající strukturu církve.



Rada projednala a schválila šestitýdenní studijní volno kaz. M. Šrámka, který si p ipravil studijní program (zahraniční seminá k problematice: „Jak nejlépe rozvinout dar kázání“ a studium doporučené literatury k tématu: „Výchovy nových pracovník na sboru“). Dále bylo Radou schváleno ud lení m síčního konferenčního studijního volna kaz. P. Dvo áčkovi, který se chce v novat tématu: psychologie, psychoterapie, psychiatrie, psychopatologie. Studovat bude také spiritualitu „pouštních otc “. 

Tajemník p edstavil návrh na systemizaci pracovního místa archivá e Rady (na 0,5 úvazku), což bylo schváleno. Bratr Jan Št pán p ijal toto místo na dobu určitou jednoho roku s tím, aby mohl do archivní služby církve zapracovat svého nástupce, kterého stále vyhlížíme. 

P IPRAVIL TAJEMNÍK RADY CÍRKVE BRATRSKÉ KAREL FOJTÍK

Hledáme osobní asistentku pro naši dvacetiletou dceru Annu, která má lehčí formu d tské mozkové obrny a epilepsii. Nabízíme p íjemné rodinné prost edí v dom se zahradou, v krásné p írodní lokalit (15km od Prahy) a dostatek soukromí (vlastní pokoj s vybavením a p íslušenstvím). Plat a pracovní doba (péče v domácím prost edí a doprovázení do chrán né dílny) dle dohody (možno uznat jako praxi). Strava a bydlení zdarma. Nástup od zá í 2009. Lucie a Vladimír Dobešovi tel.: 315 783388, mobil:605 281772, e-mail: [email protected]

DOVOLENÁ NA VYSOČIN turistická ubytovna u Pípal , koupání na p ehrad , plná penze za 270 Kč na den, d ti za 200 Kč Tel.:564571072, mob.:776824312 e-mail: [email protected], www.cervenarecice.name