ČLOVĚK A JEHO PROSTŘEDÍ

ČLOVĚK A JEHO PROSTŘEDÍ

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Institute of Technology And Business In České Budějovice

Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

KAPITOLA 1: ČLOVĚK A JEHO PROSTŘEDÍ Klíčové pojmy: čistota vnitřního ovzduší, význam rostlin, eliminace rizik

Cíle kapitoly:  Pochopit význam soužití člověka a přírody  Poznat sílů rostlin při čištění ovzduší  Pochopit závažnost znečištění a nutnost hledání řešení tohoto celosvětového problému

1.1 PLANETA ZEMĚ, ČLOVĚK A OVZDUŠÍ Pro člověka je nejdůležitější složení vzduchu v dechové zóně. Rostliny a

voda na Zemi čistí znečištěné ovzduší. Možnosti znečištění ovzduší:  z přirozených zdrojů - např. sopečná činnost, lesní požáry, bakterie,

prašné bouře

 znečištění způsobené člověkem - např. průmysl, zemědělství, automobilová a letecká doprava, domy, apod. Tato forma znečištění má podstatně větší vliv

1.2 JAK PŮSOBÍ POKOJOVÉ ROSTLINY V UZAVŘENÝCH PROSTORECH? • jako „zelené plíce“ => čistí vzduch

• zvyšují vlhkost vzduchu o 10% • rostliny s velkým množstvím listů vydají za den do prostoru až 1 l vody • likvidují chemické těkavé látky z ovzduší

Příklad rostlin, které čistí vnitřní ovzduší s uvedením látky kterou odstraňují: Aglaonema - odstraňuje benzen Palma horská - odstraňuje formaldehyd a benzen Chryzantéma - odstraňuje formaldehyd, benzen a trichloethylen Dračinec - odstraňuje trichlorethylen, benzen Gerbera - odstraňuje formaldehyd a benzen Tchýnin jazyk - odstraňuje trichlorethylen Břečťan popínavý - odstraňuje benzen Toulcovka - odstraňuje trichloethylen

Význam zeleně ve městech a obcích: • pro pročišťování vzduchu • snižování hluku a prašnosti • prostor k odpočinku, sportování Rostliny plní funkci: • ekologickou • čistí vzduch • snižují prašnost • vypařují vodu • absorbují chemické sloučeniny obsažené ve vzduchu.

1.3 VLIV ZELENĚ NA SNIŽOVÁNÍ PRAŠNOSTI: Účinek stromové a keřové zeleně na snižování prašnosti závisí na následujících faktorech: • Absolutním povrchu listové plochy: čím je hustší koruna a má drobnější listy, tím je větší listová plocha

• Kvalitě povrchu listů: čím jsou plochy listů drsnější (zvrásněnější či ochlupacené, popř.lepkavé), tím více váží sedimenty

• Umístění listů zejména na jejich sklonu k proudění vzduchu: listy kolměji postavené zachycují prachové částice více

• Pohyblivosti listů: účinnější jsou dřeviny s méně pohyblivými listy, tj.s kratšími listovými řapíky

• Tvaru koruny: větší účinnost mají dřeviny s kulovitou korunou než s korunou jehlancovitou

• Charakteru sedimentu: větší částice ulpívají méně než menší

1.4 DŮVODY ZNEČIŠTĚNÍ VNITŘNÍHO OVZDUŠÍ  nedostatečné větrání vnitřních prostor  úspory tepelné energie  stavební materiály obsahují těkavé chemické látky  vybavení produkující škodlivé chemické látky do ovzduší

 technologie bydlení a provozů je zdrojem chemických látek, které zůstávají ve vnitřním prostředí

Toto všechno škodí našemu zdraví!!!

NÁVODY, JAK ŽÍT VE ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ JAK ŽÍT BEZ PLÍSNÍ:

 Správně regulujte teplotu v bytě, domě – nepřetápějte, otužujte se.  Pozor na ideální vlhkost prostředí (nesušte prádlo v bytě, vařte s pokličkou na hrncích, když uklízíte, tak větrejte).  Pravidelně větrejte!  Potraviny napadené plísněmi ihned odstraňte z bytu!  Pravidelně uklízejte svůj byt s použitím vhodných čisticích prostředků.  Pokud se již plíseň objevila, v místě výskytu oškrábejte malbu, stěrku nebo tapetu, a to vždy ve větší ploše, než se plíseň vyskytuje.  Povrch konstrukcí po odstranění plísní je třeba opatřit minimálně dvěma až třemi nátěry protiplísňového přípravku, ale hlavně je potřeba zjistit příčinu zaplísňování.  Zkontrolujte těsnost krycích lišt překrývajících spáry po obvodě okenních rámů a balkónových dveří.  Pro trvalou likvidaci plísní je třeba odstranit příčiny jejich vzniku, a to zlikvidovat tepelné mosty ve střešních konstrukcích, provést vnější zateplení objektu, opravit těsnění spár mezi panely apod.

NÁVODY, JAK ŽÍT VE ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ JAK ŽÍT BEZ PLÍSNÍ:

 Po odstranění plísní opatřete stěnu novou vápennou malbou s přísadou protiplísňového přípravku.  Neumisťujte nábytek těsně ke stěnám, aby se zachovalo proudění vzduchu kolem zdí.  Novostavbu je nutné před uvedením do provozu nechat dostatečně přirozeně vyschnout.  Volba vhodného tvaru stavby a střechy nám umožní rychlý odvod vody.  Dobře provést hydroizolaci a drenáž budovy.  Důležitá je péče o střešní krytinu, udržováním funkčních okapů a dešťových svodů.  Zakrytím komínů se sníží vlhkost zdiva.  Udržování funkčních rozvodů vody a kanalizace.  Pravidelná kontrola ústředního topení a vodovodních baterií.  Rychlá a včasná oprava závad vzniklých v rozvodech, zamezí se dlouhodobému úniku vody nebo splašků do zdiva.  Instalace účinného odsávacího zařízení v kuchyních a koupelnách.

NÁVODY, JAK ŽÍT VE ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ ABY NEDOŠLO K ZAPLÍSNĚNÍ BYTŮ A DOMŮ Z POTRAVIN V DOMÁCNOSTI, JE POTŘEBA:  Potraviny uskladnit v čistém prostředí podle hygienických zásad a návodu výrobce.  Vyhnout se nákupu potravin, které podléhají hnilobě a zaplísnění.  Dbát na pravidelný a důkladný úklid prostor, kde jsou potraviny uloženy a sledovat jejich záruční dobu a případnou degradaci.  Provádět pravidelné odmrazování a čištění chladničky včetně vymytí octovou vodou.  Průběžně třídit odpad a ukládat ho mimo obytný prostor

NÁVODY, JAK ŽÍT VE ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

JAK ZABEZPEČIT VĚTRÁNÍ VNITŘNÍCH PROSTOR BYTŮ A DOMŮ, ABY SE NÁM ZDRAVĚ ŽILO?  Zajistit si optimální tepelně-vlhkostní mikroklima, které je jednou z nejdůležitějších složek pro zajištění zdravého ovzduší uvnitř budov.  Udržovat optimální relativní vlhkosti vzduchu okolo 50 %. Pokud bude vlhkost vyšší, tak zabraňuje vysychání sliznic, ale vede ke vzniku plísní (například rodu Alternaria, Aspergillus..) hlavně v chladných a nevětraných rozích místností, nadpražích a ostěních. Důsledkem je pak zvýšená nemocnost obyvatel, časté alergie, nevolnosti, záněty průdušek, malátnosti, únavy.  V současnosti nastupuje vysoká relativní vlhkost vzduchu v uzavřených prostorách z důvodu utěsňování okenních spár v celém rozsahu bez alternativní náhrady.  Pozor - při vyšší relativní vlhkosti vzduchu nad 60 % zvyšuje až na dvojnásobek procento přežívajících mikroorganismů ( Staphylococus, Streptococus) vzhledem k výskytu mikroorganismů při relativní vlhkosti 30 až 40 %.

NÁVODY, JAK ŽÍT VE ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ  Při poklesu relativní vlhkosti se naopak výrazně snižuje počet roztočů v textiliích a tudíž i výskyt alergií na roztoče.  Mezi hlavní zdroje vlhkosti v budovách patří především metabolismus člověka (produkce 50 až 250 g vodní páry/h, podle druhu činnosti), koupelny (produkce 700 až 2600 g vodní páry/h), kuchyně (produkce 600 až 1500 g vodní páry/h) a sušení prádla (produkce 200 až 500 g vodní páry/h/5 kg).  V řadě zemí se pro dodržení optimální relativní vlhkosti vzduchu mezi 35 a 45 % doporučuje (nebo i nařizuje) nucené řízené větrání bytů, s trvalou intenzitou větrání n = 0,3 až 0,5 h-1.  Nejúčinnějším způsobem, jak snížit mikrobiální koncentrace v budovách, je dokonalé větrání s přívodem čistého venkovního vzduchu. Pozor na prach v domácnostech, zvláště na velmi malé částice pod 1 mikrometr, které ohrožují dýchací cesty a jsou další hlavní příčinou postižení astmatem. Pachové mikroklima - mimo běžné pachy z kouření, přípravy jídel se v interiéru vyskytují i styreny, formaldehydy a odpary z nátěrů.

NÁVODY, JAK ŽÍT VE ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

 Jako měřitelná hodnota se všeobecně udává koncentrace 0,10 % CO2 a pro odstranění pocitu vydýchaného vzduchu z produkce tělesných pachů pak dokonce 0,07 % CO2 (tj. 700 ppm = 1 300 mg/m3).  Zásadním způsobem lze kvalitu pachového mikroklimatu v budovách ovlivnit pouze dostatečným přívodem čerstvého vzduchu. Základní a ve světě uznávaná hodnota intenzity větrání se udává 25 m3/hod čerstvého venkovního vzduchu na jednu osobu pro odvedení běžných tělesných pachů.  Toxické mikroklima je vytvářeno toxickými plyny s patologickými účinky. V interiéru budov je zdravotně nejzávažnějším plynem CO.  Ve špatně nebo cirkulačně větraných kuchyních s neodvětranými plynovými sporáky vznikají oxidy dusíku NOx až 50 mikrogramů/m3 s prokazatelně karcinogenními účinky.  Formaldehyd způsobuje ve vyšších koncentracích dráždění očí a sliznic, současně je i alergenem a potenciálním karcinogenem.

KONTROLNÍ OTÁZKY, STUDIJNÍ MATERIÁLY

Jaká je optimální relativní vlhkost vzduchu v interiéru? Jaký význam má zeleň v obcích a městech? Jak působí pokojové rostliny v uzavřených místnostech? Co je důvodem zhoršování kvality vnitřního ovzduší? Studijní materiály: BEDNÁŘOVÁ, P., KREJSOVÁ, J. Zdravé domy pro zdravé lidi, VŠTE v Českých Budějovicích, 2008, ISBN 978-80-903888-9-5, str.79-86