Literatura období baroka a klasicismu Dr. Hana Melounová
Barokní literatura 16. – 18. století - období třicetileté války (1618 – 1648) – krize životních hodnot, nejistota, utrpení, smrt, člověk se obrací k bohu, naději vidí v posmrtném životě - období absolutistických monarchií s neomezenou mocí panovníka Baroko – z portugalského pérola barroca (nepravidelná perla, perlová ozdoba)
Znaky: - víru nadřazuje rozumu, život věčný životu pozemskému - mystika, touha po poznání boha - citovost, expresivita, pozemská láska je pouze odrazem lásky boží - kontrasty – mezi boží velikostí a lidskou bezvýznamností, spásou a zatracením, vášní a čistotou - zájem o smrt – fascinace smrtí a hrůza z ní Žánry: - duchovní lyrika - legenda - epos - tragédie
Itálie Torquato Tasso (1544-1595) - básník Osvobozený Jeruzalém - duchovní epos, ovlivněn Homérovými eposy Ilias a Odyssea, téma 1. křížové výpravy do Palestiny, osvobození Jeruzaléma a Božího hrobu z rukou muslimů, vítězství křesťanských ideálů - 20 epizod, popis bojů, vítězství, milostné útrapy hlavních hrdinů – Bohumír Bouillonský, Tankred, Klorinda, Erminie, Armida
Španělsko Pedro Calderón de la Barca (1600-1681) - básník, dramatik, představitel zlatého věku španělské literatury - asi 200 divadelních her, většinou filozofická a náboženská témata, „tragédie cti“ Lékař své cti Nejstvůrnější žárlivost Soudce zalamejský Život je sen – filozofické pojetí svobodné vůle a osudu
Anglie John Milton (1608-1674) - zakladatel moderního eposu, navazuje na antické eposy, obohacuje je o křesťanské pojetí světa Ztracený ráj - duchovní epos, 12 částí, biblické téma – vyhnání z ráje, myšlenka svobody a lidské vůle, dobro v člověku vítězí nad zlem, možnost vrátit se do ráje, napravit společnost – alegorie anglické revoluce
John Donne - anglikánský kněz, básník, autor duchovní lyriky, témata tajemství života a smrti - inspirace pro název románu Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana
Německo Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen (1622-1676) - prozaik, autor dobrodružných románů a novel, bojoval ve třicetileté válce Dobrodružství Simplicia Simplicissima (Nejprostší Prostoduchý) - román, popisuje hrůzy války očima venkovského prosťáčka, unesen vojáky, potlouká se světem, ze společnosti uniká do samoty – stane se poustevníkem - humor, realistické vylíčení doby
Česká barokní literatura Jan Amos Komenský (1592-1670) - filozof, teolog, spisovatel, pedagog, reformátor školství, „Učitel národů“, poslední biskup Jednoty bratrské dovršuje tradici českého humanismu, ovlivněn barokem, psal latinsky i česky 1. Spisy pedagogické a didaktické Pedagogika – věda o výchově a vzdělání Didaktika – věda o vyučovacích metodách Velká didaktika (Didactica magna) - zásady moderní pedagogiky, systém výchovy a vzdělání
- rozdělení vzdělání do stupňů po 6 letech – matka, obecná škola (čeština), střední škola (latina), akademie (VŠ) nebo cestování - vzdělání pro všechny (chlapce i dívky, chudé i bohaté, více i méně nadané) - vycházet ze života a k životu se obracet - od jednoduššího ke složitějšímu - názornost, praxe - rozvrh hodin - potřeba kázně, omezení trestů - středem vyučování je žák (ne učitel) - rozvíjet všechny stránky lidské osobnosti - celoživotní vzdělání
Informatorium školy mateřské - předškolní výchova, praktické rady Učebnice: Svět v obrazech (Orbis pictus) – čtyřjazyčná učebnice, spojuje poučení o světě s výukou jazyků Brána jazyků otevřená (Janua linquarum reserata) – učebnice latiny Škola hrou (Schola ludus) – soubor latinských her, využití divadla ve výuce
2. Spisy filozofické Labyrint světa a ráj srdce - alegorie, poutník (autor) prochází městem (světem), provází ho Všezvěd Všudybud (zvídavost) a Mámení (zvyk přejímat bez uvažování cizí názory), nasazují mu růžové brýle, které mají přikrášlit skutečnost, on však poznává neupřímnost, marnost lidského snažení, uchyluje se do svého srdce, k bohu Listové do nebe - list chudých Kristovi a listy Krista lidem, snaha o smírné řešení konfliktů Hlubina bezpečnosti - obraz neklidného světa, v němž je jedinou jistotou bůh
Kšaft umírající matky Jednoty bratrské (kšaft – závěť) - po uzavření vestfálského míru, ztrácí naději na návrat do vlasti, loučí se s ní, odkazuje své dílo a ideály Jednoty bratrské českému národu, věří v jeho budoucnost
3. Spisy pansofické (pansofie – vševěda) Poklad jazyka českého - slovník, měl obsahovat veškerou slovní zásobu češtiny, výklad o gramatice, materiály shořely při požáru Lešna Plán vševědy - zvýšení a rozšíření vzdělanosti napraví lidskou společnost Všeobecná porada o nápravě věcí lidských - nedokončené dílo, objeveno v r. 1935
Bedřich Bridel (1619-1680) - jezuita, kněz, básník, překladatel náboženské literatury Co Bůh? Člověk? - duchovní báseň, mystická, meditativní poezie, zamyšlení nad vztahem boha a člověka, kontrast mezi boží velikostí a lidskou nicotností
B. Bridel jako misionář 1
Adam Michna z Otradovic (1600-1679) - jindřichohradecký varhaník, učitel hudby a zpěvu Česká mariánská muzika - kancionál (zpěvník), oslavuje Pannu Marii, píseň Chtíc, aby spal
Klasicismus - umělecký směr 17. a 18. století - přechod od renesance k romantismu - vzniká ve Francii za vlády Ludvíka XIV., uplatnil se především ve francouzské literatuře, francouzština – módní jazyk evropské šlechty - z. lat. classicus (vynikající, vzorový) Znaky: - navazuje na antické umění – je vzorem - vychází z racionalistické filozofie – zdůrazňuje rozum - nadřazuje rozum citu, smysl pro povinnost osobním zájmům - estetickým ideálem je pravda
- literatura má pevná pravidla – Nicolas Boileau – Umění básnické - literární žánry dělí na: a/ vysoké - epos, óda, hymnus, tragédie - řeší závažné problémy - náměty z antiky, hrdinové z vyšších vrstev - v dramatu – pravidlo 3 jednot (místa, času, děje) - ve verších b/ nízké - bajka, satira, komedie - neurození hrdinové - mají především pobavit
Francie 1. Tragédie Pierre Corneille (1606-1684) Cid - podle španělské předlohy, konflikt mezi povinností a citem, Rodrigo zabije v souboji otce své milé Chimeny, ta žádá jeho smrt, i když ho miluje, ke smíru dojde až po zásahu krále
Jean Racine (1639-1699) Faedra - téma z antiky - podle Euripidovy hry, hl. postava – vášnivá žena, miluje svého nevlastního syna Hyppolita, po domnělé smrti svého manžela krále Thésea se mu vyzná ze své lásky, je odmítnuta, po návratu krále Hyppolita obviní, král ho vyžene, on umírá, Faedra neunese vinu, přizná se, spáchá sebevraždu
Faedra, Théseus, Hyppolitos 1
2. Komedie Moliére (1622-1673) - vl. jm. Jean Baptiste Poquelin - působil v kočovné divadelní společnosti, později ředitel královského divadla v Paříži - 33 komedií, kritika soudobé morálky, pokrytectví, touhy po majetku, postavení žen - jeho postavy – nadčasové typy - porušuje zásady klasicistního dramatu, využívá všech vrstev jazyka
Moilérův hrob - Pere lachese 1
Lakomec - inspirován komedií římského dramatika Plauta Komedie o hrnci, hlavní hrdina lichvář Harpagon podřizuje vše penězům, je pro ně ochoten obětovat i štěstí svých dětí, ztráta pokladnice pro něj znamená ztrátu smyslu života Zdravý nemocný - hypochondr Argan chce provdat svou dceru za lékaře, aby měl léčení zdarma Tartuffe - kritika pokrytectví, hlavní hrdina – Svatoušek získá důvěru bohatého měšťana, ovládá ho, snaží se připravit o majetek, zkáze celé rodiny zabrání až král
Misantrop - autobiografické prvky, hlaví postava neumí jednat s lidmi, podřídit se konvencím, je znechucen životem Škola žen Škola mužů Chudák manžel
3. Bajky Jean de La Fontaine (1621-1695) - nejslavnější klasicistní básník, satirický obraz soudobé francouzské společnosti, vychází z Ezopových bajek
Itálie Commedia dell arte - oblíbená u lidového publika, neměla pevně daný děj – herci improvizovali - ustálené postavy: boháč Pantalone, sluha Scappino, služka Colombina, typické kostýmy - ovlivnila Moliéra, později francouzskou pantomimu Carlo Goldoni - zakladatel italské národní komedie Poprask na laguně Sluha dvou pánů
