PozemkovÈ ˙pravy
KomponovanÈ krajiny obdobÌ baroka DÌl 1. DochovanÈ stopy prostorovÈ skladby, vizu·lnÌ a v˝znamovÈ znaky Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc., Fakulta architektury, »VUT, Praha Doc. Ing. Petr SkleniËka, CSc., Fakulta lesnick· a environment·lnÌ, »ZU v Praze, Centrum pro krajinu s.r.o., Praha hodnot·m, kterÈ jsou v†procesu tvorby krajiny neopominutelnÈ, aù se jedn· o tvorbu n·stroji ˙zemnÏ pl·novacÌmi nebo formou pozemkov˝ch ˙prav. V˝znam baroka pro Ëeskou krajinu vöak spoËÌv· p¯edevöÌm v†tom, ûe po velkorys˝ch rybniËnÌch ˙prav·ch obdobÌ renesance nen·sledovalo delöÌ obdobÌ kultivace zemÏdÏlskÈ krajiny (s v˝jimkou renesanËnÌch zahrad a baûantnic), n˝brû obdobÌ ˙padku doby bÏlohorskÈ. P¯Ìchod baroka k†n·m a jeho rozvoj je totoûn˝ s†obdobÌm pobÏlohorsk˝m. PolitickÈ ud·losti na poË·tku 17. stoletÌ zp˘sobily velkÈ zmÏny ve spoleËenskÈm i hospod·¯skÈm ûivotÏ. Do »ech p¯ich·zÌ mnoho cizinc˘ ñ feud·l˘, kte¯Ì s†sebou p¯in·öejÌ novÈ n·zory na hospod·¯sk˝ ûivot a na v˝tvarn˝ projev. ZÌsk·vajÌ rozs·hlÈ pozemkovÈ majetky, jejichû kvalita a stav byly r˘znÈ. NovÌ majitelÈ panstvÌ byli rozdÌlnÌ ve vztahu k†p˘dÏ a ke sv˝m panstvÌm. Projevovala se rozdÌln· kulturnost. »asto teprve dalöÌ generace vojev˘dc˘ t¯icetiletÈ v·lky vynikly vztahem k†umÏnÌ, k tvorbÏ, ke kultu¯e. ÑT¯icetilet· v·lka zp˘sobila velk˝ hospod·¯sk˝ rozvrat, zpustoöila mÏsta, vesnice a cel· rozs·hl· ˙zemÌ. VÏtöina p˘dy byla opuötÏna, nebyla obdÏl·v·na dlouhou dobu a poËet obyvatel, zvl·ötÏ na venkovÏ, klesl mnohde aû na polovinu. Trvalo nÏkolik desÌtek let v†17. stoletÌ, neû doölo k†urËitÈmu uklidnÏnÌ a konsolidaci. MnozÌ cizÌ feud·lovÈ p¯inesli s†sebou i novÈ ekonomickÈ n·zory. Jejich snahou bylo zv˝öit produktivitu vöech v˝robnÌch sloûek panstvÌ ñ zemÏdÏlstvÌ, lesnictvÌ, rybnÌk·¯stvÌ a drobnÈho pr˘myslu. S velk˝mi zmÏnami v†hospod·¯skÈm ûivotÏ doch·zelo i ke zmÏn·m v†ûivotÏ kulturnÌm a v˝tvarnÈm. V†podstatÏ nic nep¯ek·ûelo tomu, aby feud·lnÌ velkostatek p¯etv·¯el podle nov˝ch z·sad, kterÈ slibovaly zv˝öit produktivitu, aniû by doölo ke zmÏn·m struktury skladby spoleËnosti.î (Valtr, 1986). Na p¯Ìkladu LiteÚska ve st¯ednÌch »ech·ch jsou patrnÈ zmÏny v†zemÏdÏlskÈ a lesnÌ krajinÏ, z·vislÈ na specifick˝ch p¯ÌrodnÌch a kulturnÌch podmÌnk·ch: ÑNivy vÏtöÌch tok˘ byly v baroku hydrologicky zmÏnÏny vlivem stavby ml˝n˘, pil, hamr˘ s dlouh˝mi n·hony. Do baroka spad· i souËasnÈ vymezenÌ lesnÌ oblasti na H¯ebenech. Les doËasnÏ expandoval po t¯icetiletÈ v·lce, kdy ch·traly, ba zanikaly celÈ vsi (nap¯. Rejkovice). Otev¯enÈ enkl·vy a linie jsou tu v˝sledkem t¯Ì historicky specifick˝ch proces˘: tradiËnÌho udrûov·nÌ ploch po zanikl˝ch st¯edovÏk˝ch sÌdlech, novÈ kolonizace (hlavnÏ myslivny) a degradace aû z·niku lesa n·sledkem krajnÏ intenzivnÌ tÏûby d¯eva v souvislosti s pozdÏjöÌm rozvojem pr˘myslu (skl·¯skÈ a ûeleznÈ hutÏ). Pro niûöÌ polohy jsou dodnes p¯ÌznaËnÈ öirokÈ p¯echody od lesa k pastvin·m danÈ lesnÌ pastvou, naposledy öiroce praktikovanou v baroku.î (S·dlo a H·jek, 2004).
Ochrana a rozvÌjenÌ kulturnÌch a estetick˝ch hodnot v†n·strojÌch krajinnÈho pl·nov·nÌ se opÌrajÌ o identifikaci dochovan˝ch stop historickÈho v˝voje krajiny a pozn·nÌ vztah˘ a souvislostÌ prostorov˝ch a estetick˝ch (nÏkdy i umÏleck˝ch). P¯Ìtomnost takov˝ch stop a vztah˘ je v†r˘zn˝ch typech krajiny rozdÌln· a z·visÌ nejenom na p¯ÌrodnÌch podmÌnk·ch a vhodnosti pro hospod·¯skÈ vyuûitÌ (zemÏdÏlsk· v˝roba, lesnÌ hospod·¯stvÌ, rybniËnÌ hospod·¯stvÌ), ale tÈû na historickÈm v˝voji. Do osudu baroknÌch komponovan˝ch krajin mohou v†dobrÈm i ve zlÈm z·sadnÏ promluvit pozemkovÈ ˙pravy. Schopnosti projektanta identifikovat urËujÌcÌ znaky tÏchto kulturnÏ a historicky cenn˝ch krajin a se znalostÌ vÏci na nÏ citlivÏ reagovat v†n·vrhu pozemkov˝ch ˙prav umoûnÌ nejenom ochr·nit, ale i doplnit jejich dochovanÈ poz˘statky v†z·jmu obnovy hlavnÌch rys˘ p˘vodnÌ struktury. PrvnÌ Ë·st naöeho dvoudÌlnÈho p¯ÌspÏvku proto nejd¯Ìve p¯edstavuje z·kladnÌ v˝vojovÈ souvislosti, kterÈ daly vzniknout baroknÌm komponovan˝m krajin·m, definuje obecnÈ principy jejich utv·¯enÌ, jeû demonstruje na konkrÈtnÌch p¯Ìkladech. Druh˝ dÌl, kter˝ vyjde v†p¯ÌötÌm ËÌsle, se zamϯuje vÌce na metodickÈ principy pozemkov˝ch ˙prav, na praktick· doporuËenÌ jak baroknÌ komponovanÈ krajiny identifikovat a jak· opat¯enÌ jsou v†souladu s†jejich ochranou a obnovou. V˝znam baroka pro Ëeskou krajinu V obdob̆baroka je patrn˝ nov˝ p¯Ìstup ke krajinÏ. Ñ»lovÏk se snaûÌ se p¯Ìrodu st·le vÌce vÏdecky pozn·vat, aby ji mohl technicky ovl·dat a ekonomicky vyuûÌvat. P¯Ìroda ztratila nimbus nedotknutelnosti, jemuû byli lidÈ vyd·ni a jemuû se museli podrobit. VÏda zaloûen· na galileovsko-kartezi·nskÈ racionalitÏ zaloûila novodobÈ sebeporozumÏnÌ ËlovÏka, kter˝ p¯Ìrodu pozn·v·, prakticky ovl·d· a pod¯izuje ji sv˝m cÌl˘m a pot¯eb·m. Z·mÏrnÈ koncipov·nÌ krajiny je tedy vlastnÌ pr·vÏ baroku, jehoû estetick· a funkËnÌ kultivace obohatila Ëeskou krajinu takov˝m zp˘sobem, ûe by byl jejÌ dneönÌ obraz bez tÏchto hodnot tÈmϯ nemysliteln˝.î (Kupka, 2007). Vlivy baroka na tv·¯nost krajiny jsou vöak v†r˘zn˝ch ˙zemÌch velmi rozdÌlnÈ. NÏkde se jedn· o p¯Ìtomnost drobn˝ch prvk˘ bez cÌlenÏ vytv·¯en˝ch vz·jemn˝ch souvislostÌ, jinde se dochovaly rozs·hlÈ a kompoziËnÏ sv·zanÈ krajinnÈ ˙pravy. V†nÏkter˝ch ˙zemÌch je z¯etelnÏ patrn˝ vliv mocn˝ch feud·lnÌch rod˘, kontinuita pÈËe o krajinu trvajÌcÌ nÏkolik staletÌ nebo n·vaznost bohat˝ch vlastnÌk˘ panstvÌ nebo naopak ˙padek ˙drûby krajiny v†urËitÈm ËasovÈm obdobÌ. »esk· krajina b˝v· Ëasto oznaËov·na za krajinu baroknÌ, coû ve skuteËnosti nenÌ p¯esnÈ. DneönÌ podobu krajiny dotvo¯ily krajinnÈ ˙pravy (utilit·rnÌ hospod·¯skÈ z·sahy nebo tÈû v˝tvarnÏ ch·panÈ pozdnÏ romantickÈ a novoromantickÈ ˙pravy) druhÈ poloviny a konce 19. stoletÌ. BaroknÌ obdobÌ vöak vtisklo ËeskÈ krajinÏ nÏkdy jiû obtÌûnÏ rozpoznatelnÈ stopy typickÈho zemÏdÏlskÈho a lesnÌho hospoda¯enÌ, typickÈ stopy urbanistick˝ch struktur vesnic a ve vazbÏ na v˝znamnÈ architektonickÈ objekty a soubory tÈû z·kladnÌ, v˝tvarnÏ pojatÈ a symbolicky podloûenÈ prostorovÈ vazby, zaloûenÈ na baroknÌm ¯·du a euklidovskÈ geometrii. Vöechny tyto stopy, projevujÌcÌ se v†utilit·rnÌch ˙prav·ch zemÏdÏlskÈ krajiny, v†komponovan˝ch ˙prav·ch s†geometrick˝mi systÈmy dominant, prostorov˝ch os a prostorov˝ch celk˘ nebo v†symbolick˝ch znacÌch poutnÌ krajiny, spoluvytv·¯ejÌ charakter krajiny, projevujÌ se ve vizu·lnÌ scÈnÏ a spoluvytv·¯ejÌ estetickou atraktivnost a tÌm i estetickou hodnotu krajiny. TakovÈ znaky pat¯Ì k†mimoekonomick˝m
PromÏna krajiny baroknÌho obdobÌ ñ prostorovÈ vztahy a prvky vizu·lnÌ scÈny V†krajinÏ byly vytv·¯eny novÈ pozemkovÈ celky o velkÈm rozsahu, kterÈ byly v·z·ny buÔ na d¯ÌvÏjöÌ objekty dvor˘, jeû byly p¯estavov·ny, anebo na novÏ postavenÈ. Feud·lnÌ velkostatek zÌsk·val rozs·hlÈ a ucelenÈ pozemky. Na nich pak byly prov·dÏny pot¯ebnÈ technicko ñ hospod·¯skÈ ˙pravy, vytyËov·ny hranice pozemk˘ orn˝ch a travnat˝ch, zakl·d·na komunikaËnÌ sÌù a prov·dÏna pot¯ebn· vodohospod·¯sk· opat¯enÌ. V˝mÏry jednotliv˝ch pozemkov˝ch celk˘ ñ hon˘ dosahovaly nÏkolika desÌtek ba i nÏkolika set hektar˘. ÑTÌmto zp˘sobem byly pro feud·lnÌ velkostatek vytv·¯eny vöechny p¯edpoklady pro intenzivnÌ v˝robu z†hlediska utv·¯enÌ zemÏdÏlskÈho p˘dnÌho fondu a moûnosti organizace pr·ce. ProvedenÈ ˙pravy se jiû tenkr·te velmi osvÏdËovaly a vyhovovaly 20
PozemkovÈ ˙pravy
Obr. 1: NovÏ zaloûen˝ (1735) pansk˝ dv˘r Bisingrov (Bissingenhof) na »imelicku m· velkorysou ñ tÈmϯ Ñz·meckouî dispozici v†neobyËejnÈm mÌstÏ krajiny ñ na poloostrovÏ vybÌhajÌcÌho do plochy starÈho rybnÌka (www.geolab.cz).
Obr. 3: Hospod·¯sk˝ dv˘r Voköice obhospoda¯uje upravenou zemÏdÏlskou krajinu z·padnÌ Ë·sti historickÈ krajiny JiËÌnska (interpretace mapy stabilnÌho katastru od V. Valtra, ortofoto souËasnÈho stavu, www.mapy .cz)
i pozdÏji p¯i zav·dÏnÌ progresivnÌ metody zpracov·nÌ p˘dy, technologie a agrotechniky.î (Valtr, 1986). Krajina 17. a 18. stoletÌ byla v†¯adÏ p¯Ìpad˘ ztv·rnÏna do podoby rozs·hl˝ch komponovan˝ch krajinn˝ch ˙prav. Jejich z·kladem je rozmÌstÏnÌ d˘leûit˝ch bod˘ - uzl˘ kompozice. TÏmi jsou zpravidla objekty z·mku, hospod·¯sk˝ch dvor˘, kaplÌ, poutnÌch kostel˘ nebo jin˝ch staveb a rovnocennÏ takÈ terÈnnÌ dominanty v˝razn˝ch v˝öin a prostorov˝ch akcent˘. V†souladu s†kompoziËnÌmi principy baroknÌ architektury a zahradnÌ a parkovÈ kompozice vznikajÌ v†krajinÏ geometrickÈ soustavy, majÌcÌ nejenom v˝znam organizov·nÌ prostoru a pod¯ÌzenÌ krajiny jednotnÈmu ¯·du, ale tÈû v˝znamy symbolickÈ.
KrajinnÈ ˙pravy obdobÌ baroka se opÌrajÌ o v˝tvarnÏ prostorovÈ principy tvorby spjatÈ se†symbolick˝mi v˝znamy a duchovnÌmi cÌli. Ve v˝tvarnÏ prostorovÈm pojetÌ se v†baroku v˝raznÏ uplatÚovaly tv˘rËÌ principy, kterÈ prolÌnaly krajinnou tvorbou do 19. i 20. stol. Jedn· se o to, ûe p¯i ˙prav·ch krajiny chce ËlovÏk vytvo¯it v†krajinÏ svou stopu. Stopa je tÌm v˝raznÏjöÌ, ËÌm vÌce se odliöuje od bÏûnÈho obrazu krajiny ñ od p¯irozenÈ struktury, p¯irozenÈ vizu·lnÌ rozmanitosti. Vkl·d· do krajiny stopy racionality, kterÈ z·mÏrnÏ nebo mimodÏk nab˝vajÌ symbolickÈho v˝znamu a estetick˝ch hodnot. Obecn˝m principem vöak je vytvo¯it svÈbytn˝ (lidsk˝ - kulturnÌ) v˝tvarn˝ ¯·d v†p¯ÌrodÏ, nov˝ v˝tvarn˝ ¯·d organizujÌcÌ prostor s p¯ÌrodnÌmi prvky (zahrada, park, baûantnice, obora, les, rybnÌky, pole, pastviny, louky), organizujÌcÌ krajinu s osÌdlenÌm a hospod·¯sk˝m vyuûitÌm. Tento v˝tvarn˝ ¯·d je zpravidla geometrick˝ (vyuûÌvajÌcÌ nikoliv jenom p¯ÌmkovÈ, n˝brû i k¯ivkovÈ tvary). Prostorov· struktura baroknÌch ˙prav je zpravidla tvo¯ena dominantami, osami a prostory. ArchitektonickÈ dominanty vytv·¯ejÌ v†krajinÏ pohledovÈ cÌle a p¯edstavujÌ uzlovÈ body krajinnÈ kompozice. »asto b˝v· kompozice gradov·na ke zv˝raznÏnÌ dominanty ñ je korunov·na dominantou. »asto vöak m· kompozice vÌce dominant ñ hlavnÌ a podruûnÈ. P¯ÌrodnÌ dominanty hrajÌ v†krajinn˝ch kompozicÌch velkou roli. Protoûe b˝vajÌ n·padnÈ a z†krajiny dob¯e viditelnÈ, orientujÌ geometrickou osnovu a p¯ispÌvajÌ tak k†Ëitelnosti a pochopitelnosti z·kladnÌch prostorov˝ch vztah˘ vytvo¯en˝ch v†krajinÏ. ProstorovÈ osy mÌvajÌ v†krajinÏ dvojÌ podobu. FyzickÈ osy ñ trasy cest, okrasnÈ nebo ovocnÈ aleje vytv·¯ejÌ hmotnou prostorovou osnovu ñ z·klad kompozice. Tyto osy ËlenÌ prostor a spolu s†dalöÌmi prvky urËujÌ prostorovou skladbu, charakter segmentace a mϯÌtko krajinnÈ struktury. Vizu·lnÌ osy ñ pr˘hledy a d˘leûitÈ smÏry vnÌm·nÌ prostoru - mohou b˝t podpo¯eny a usmÏrnÏny fyzick˝mi osami alejÌ. Paprsky vizu·lnÌch os nabÌzejÌ moûnost vnÌm·nÌ krajinnÈ kompozice a potvrzujÌ orientaci v†prostoru. SymbolickÈ osy - nehmotnÈ spojnice v˝znamn˝ch bod˘ krajiny - vyjad¯ujÌ skrytÈ symbolickÈ souvislosti a stejnÏ jako dalöÌ osy upevÚujÌ pocit soudrûnosti a kontinuity krajiny. GeometrickÈ obrazce, tvo¯enÈ prostorov˝mi osami p¯edstavujÌ zakotvenÌ kompozice do prostoru. Skryt· (nebo oËividn·) logika geometrickÈ konstrukce d·v· jistotu, spojitost mezi prvky krajiny a prvky umÏl˝mi ñ do krajiny vloûen˝mi. NÏkterÈ geometrickÈ osnovy vynikajÌ uzav¯enostÌ, povÏtöinou vöak vyuûÌvajÌ dalek˝ch pr˘hled˘ a tudÌû dlouh˝ch vizu·lnÌch os na krajinnÈ dominanty, leûÌcÌ daleko mimo vlastnÌ komponovanou krajinu.
Obr. 2: BaroknÌ krajinn· kompozice K¯inecka svazuje v˝znamnÈ dominantnÌ body krajiny (www.geolab.cz) GeometrickÈ principy vych·zely v†krajinÏ takÈ z†estetickÈ p˘sobivosti kultivovanÈ a hospod·¯sky p¯etv·¯enÈ krajiny. ZemÏdÏlskÈ hospoda¯enÌ ñ pÏstov·nÌ plodin ñ vyûadovalo v krajinÏ p¯ÌmÈ hranice pozemk˘, agr·rnÌ terasy, viniËnÌ trati, vodnÌ strouhy a kan·ly. Hospod·¯skÈ ˙pravy krajiny mÏly racion·lnÌ povahu a tÈ povÏtöinou odpovÌdalo geometrickÈ ËlenÏnÌ, kterÈ m˘ûeme povaûovat za p¯edobraz geometrick˝ch kompozic krajiny baroka a klasicismu. Hospod·¯sky vyuûÌvan· pastevnÌ krajina takovÈ ËlenÏnÌ nemÏla a archetyp prehistorickÈ pastevnÌ krajiny v†nivÏ ¯eky se solitÈrnÌmi stromy a skupinami se Ëasto obr·ûÌ jako vzor v†idealizovanÈ parkovÈ krajinÏ druhÈ pol. 18. a 19. stol. 21
PozemkovÈ ˙pravy
Prostory. VymezenÌ, charakter a morfologie prostor˘ v†krajinÏ ñ to jsou d˘leûitÈ rysy krajinnÈ kompozice. »astÈ je vymezenÌ lesnÌmi porosty s†p¯irozen˝mi, avöak pravideln˝mi okraji. O v˝tvarnÈm z·mÏru a pot¯ebÏ jasnÈ formy svÏdËÌ zpevnÏnÌ okraj˘ lesnÌho porostu alejemi okrasn˝ch strom˘, potvrzenÌ pr˘sek˘ a os v†lesnÌch porostech alejemi (druh· pol. 18. stol.). VymezenÌ jednotliv˝ch prostor˘ alejemi, kterÈ ve vnÌm·nÌ celku tvo¯Ì mohutnÈ pohledovÈ p¯edÏly, v†detailu vöak pr˘hlednÈ ñ odpovÌd· baroknÌm princip˘m jasnÈho form·lnÌho vymezenÌ na jednÈ stranÏ a neurËitosti na druhÈ stranÏ. Skladba jednotliv˝ch prostor˘, vymezen˝ch okraji porost˘, alejemi nebo v˝razn˝m terÈnem vytv·¯Ì d˘leûitÈ rysy krajinnÈ scÈny.
Obr. 4: »imelicko ñ na schÈmatu alejov˝ch v˝sadeb s†vyznaËen˝m detailem je patrn· prostorov· skladba krajiny (Vorel, 1997)
Obr. 5: »imelicko - detail dochovan˝ch prvk˘ krajinn˝ch ˙prav (www.env.cz) 22
PozemkovÈ ˙pravy
Symbolick˝ v˝znam baroknÌ krajiny SymbolickÈ v˝znamy, promÌtajÌcÌ se do hmotn˝ch prvk˘ krajiny a do jejich prostorov˝ch vztah˘, jsou dob¯e rozpoznatelnÈ ve stop·ch, souvisejÌcÌch s†poutnÌmi mÌsty a cestami v†krajinÏ. M˘ûeme hovo¯it o baroknÌm poutnictvÌ a jeho vlivu na krajinu. Jedn· se o jeden z†fenomÈn˘, kterÈ se v†baroknÌ dobÏ rozvinuly do neb˝valÈ ö̯e forem a podob. Je to ˙kaz, kter˝ je dob¯e vymeziteln˝ pobÏlohorsk˝m obdobÌm a ukonËen˝ dekrety Josefa II. HlavnÌ rozvoj poutnictvÌ nast·v· po roce 1648, kdy jiû v†zemi nebylo mÌsto pro nekatolickÈ vyzn·nÌ. Tvrd˝m z·sahem proti poutnictvÌ pak byly dekrety Josefa II. z†let 1782-1784, kdy byla poutnÌ mÌsta hromadnÏ ruöena a chr·movÈ poklady ve vÏtöÌ m̯e promÏnÏny v†mince. AËkoli poutÏ i nad·le pokraËovaly a pokraËujÌ i dnes, nikdy nedos·hly podoby a rozkvÏtu doby p¯edjosefÌnskÈ a nikdy jiû nemÏly takov˝ vliv na podobu naöÌ krajiny jako tomu bylo v pomÏrnÏ kr·tkÈ obdobÌ baroknÌho poutnictvÌ.
Obr.†6: »·st SvatÈ cesty na mapÏ druhÈho vojenskÈho mapov·nÌ z†let 1836-1852. (www.cenia.cz) Zcela unik·tnÌ je paöijov· cesta s 25 zastavenÌmi v are·lu poutnÌho mÌsta v ÿÌmovÏ. NÏkde vöak ölo jen o prostou kapliËku nad stud·nkou nebo jen o boËnÌ olt·¯ ve farnÌm kostele. Charakteristick˝mi prvky vÏtöÌch poutnÌch center vöak b˝vajÌ rovnÏû ambity, v nichû p¯esp·vali poutnÌci p¯ich·zejÌcÌ zdaleka, nach·zejÌce tu ˙toËiötÏ p¯ed nep¯ÌznÌ poËasÌ. V†souvislosti s†poutnÌmi mÌsty vznikaly i ust·lenÈ poutnÌ cesty, kterÈ byly prov·zeny k¯Ìûi (jednoduchÈ d¯evÏnÈ k¯Ìûe, nÏkdy s†plechovou postavou Krista, umnÏ vy¯ez·vanÈ d¯evÏnÈ k¯Ìûe, malÈ kamennÈ k¯Ìûe, k¯Ìûe s†kamennou podezdÌvkou, do nÌû je zasazen ûelezn˝ k¯Ìû s†korpusem Uk¯iûovanÈho, velkÈ kamennÈ, v˝jimeËnÏ zdÏnÈ k¯Ìûe), sochami a obrazy svÏtc˘, kapliËkami, boûÌmi muky (zdÏnÈ z†kamen˘ nebo cihel), kaplemi a kostely. DrobnÈ cÌrkevnÌ stavby doplÚovaly skupiny strom˘, coû byl zvyk jeötÏ z†p¯edk¯esùanskÈho obdobÌ. NejËastÏji to byla dvojice nebo trojice, jako doprovod drobn˝ch sakr·lnÌch staveb se vöak objevuje i jednotliv˝ strom Ëi Ëtve¯ice. PodÈl cesty se tÈû obezdÌvaly a jinak upravovaly prameny Ëi zdroje pitnÈ vody. Na mostech po celÈ zemi se na pamÏù shozenÌ ìmuËednÌka zpovÏdnÌho tajemstvÌî z†mostu objevujÌ plastiky svatÈho Jana NepomuckÈho. Pro odpoËinek poutnÌk˘, jejichû poutÏ se konaly kaûdoroËnÏ se ûeleznou pravidelnostÌ, vznikaly p¯i poutnÌch cest·ch hospice a z·jezdnÌ hostince, mnohde s kaplÌ pro zboûnÈ rozjÌm·nÌ poutnÌk˘. Z†rozboru tradice baroknÌch poutÌ v†ËeskÈ krajinÏ vyplynulo pozn·nÌ, ûe baroknÌ poutÏ se nevepsaly do ËeskÈ krajiny jen vlastnÌm poutnÌm mÌstem, ale ¯adou dalöÌch doprovod-
Osudy poutnÌch mÌst se postupnÏ v˝znamnÏ propojovaly s ûivotem okolnÌch vsÌ, mÏst a mÏsteËek. Vedle prostÈho a jistÏ velmi d˘leûitÈho pozn·v·nÌ, p¯in·öelo s sebou poutnictvÌ takÈ hospod·¯sk˝ rozkvÏt mÌst, kter· byla cÌlem poutÌ. Budovaly se poutnÌ stezky, podÈl tÏchto cest se stavÏly öpit·ly a hostince. P¯i z·jezdnÌch hostincÌch vznikaly kaple ke zboûnÈmu rozjÌm·nÌ poutnÌk˘. Existence poutÌ dala vzniknout n·dhern˝m alejÌm strom˘, radi·lnÏ se sbÌhajÌcÌm k†poutnÌmu mÌstu a chr·nÌcÌm poutnÌky p¯ed nep¯ÌznÌ poËasÌ. Protoûe se soukrom˝mi poutÏmi byla spojena Ëetn· nebezpeËÌ, zaËali jezuitÈ a jinÌ knÏûÌ zav·dÏt pouti spoleËnÈ a slavnÈ za vedenÌ knÏûÌ a za dozoru staröÌch lidÌ. Takov· baroknÌ pouù mÏla sv˘j ¯·d, kter˝ se mÏnil podle roËnÌho obdobÌ. Z·stup poutnÌk˘ smϯujÌcÌ k†poutnÌmu mÌstu nesl v†Ëele poutnÌ prapor s†vyobrazenÌm patrona jejich kostela, bratrstva Ëi cechu, nebo na nosÌtk·ch milostnou sochu nebo obraz. PoutnÌci, neû doöli k†cÌli, k poutnÌmu kostelu, se zastavovali u architektonicky ztv·rnÏn˝ch zastavenÌ, p¯ev·ûnÏ s†obr·zky Kristov˝ch paöijÌ Ëi s†vyobrazenÌmi z·zraËn˝ch mari·nsk˝ch obraz˘, u k¯Ìû˘, k¯Ìûk˘ a boûÌch muk, Ëasto p˘sobivÏ zasazen˝ch do krajiny. PÌsnÏmi a modlitbami velebili k¯Ìûe, sochy svat˝ch a kostely (¯ada dochovan˝ch poutnÌch a modlitebnÌch knih, poutnÌch itiner·¯˘). V†samÈm z·vÏru poutnÌ cesty pak b˝valo zvl·ötÏ zd˘raznÏnÈ mÌsto (tzv. poklona), z†nÏhoû mohli poutnÌci poprvÈ spat¯it cÌl svÈ cesty, poutnÌ kostel. PoutÏ tedy pom·haly urbanizovat Ëeskou krajinu. SouË·stÌ poutnÌch mÌst b˝valy k¯ÌûovÈ cesty, mnohdy situovanÈ v n·dhernÈm p¯ÌrodnÌm prost¯edÌ. 23
PozemkovÈ ˙pravy
Tento p¯ÌspÏvek vznikl v r·mci v˝zkumnÈho projektu NPV 1R44058 ÑObnova mimoprodukËnÌch funkcÌ zemÏdÏlskÈ krajiny v procesu pozemkov˝ch ˙pravî.
n˝ch objekt˘ a poutnÌch cest, kterÈ k¯iûovaly krajinu. StarÈ poutnÌ stezky, vyuûÌvanÈ jeötÏ v†ned·vn˝ch stoletÌch, jsou postupnÏ po ztr·tÏ svÈ funkce zapomenuty. Jako p¯ipomÌnky se objevujÌ opuötÏnÈ kapliËky, boûÌ muka Ëi k¯Ìûe stojÌcÌ nejen uprost¯ed polÌ, ale i p¯i silnici, vz·cnÏ i uprost¯ed mÏsta. PoutnÌ cesta je cenn· nejen sporadick˝mi architektonick˝mi objekty, z†nichû mohou nÏkterÈ b˝t kulturnÌmi nemovit˝mi pam·tkami, ale sv˝m v˝znamem historick˝m a duchovnÌm. Pam·tkov· obnova jednotliv˝ch staveb m· svÈ opodstatnÏnÌ, avöak teprve sdruûenÌ tÏchto objekt˘ v†p˘vodnÌm ¯etÏzci jim d·v· nezamÏnitelnou a jedineËnou hodnotu. Z†tÏchto hledisek je proto velmi cenn· i vlastnÌ, po staletÌ vyuûÌvan· trasa sama o sobÏ. PoutnÌ cesty pat¯Ì ke kulturnÌmu dÏdictvÌ a k v˝znamn˝m hodnot·m kulturnÌ a historickÈ charakteristiky krajinnÈho r·zu.
V†p¯ÌötÌm ËÌsle: KomponovanÈ krajiny obdobÌ baroka; DÌl 2. Identifikace a principy ochrany v†pozemkov˝ch ˙prav·ch. Literatura: KUPKA Ji¯Ì. 2007. PoutnictvÌ a Ëesk· baroknÌ krajina, rukopis. S¡DLO Ji¯Ì, H¡JEK Pavel. 2004. »esk· baroknÌ krajina: co to vlastnÏ je? DÏjiny a souËasnost 3 a 4. VALTR V·clav. 1986. Krajin·¯skÈ ˙pravy v†17. a 18. stoletÌ. ZelenÈ systÈmy a jejich v˝znam v†krajinnÈm obraze. D˘m techniky »SVTS, Praha. VOREL Ivan. 1997. »imelicko - Up¯esnÏnÌ hranic krajinnÈ pam·tkovÈ zÛny rozborem prostorov˝ch vztah˘. SbornÌk KrajinnÈ dÏdictvÌ, Praha. ❑ ❑ ❑
Konference o cyklistickÈ dopravÏ v MladÈ Boleslavi
AV ¥07
KONFERENCE ASFALTOV… VOZOVKY 2007 27. ñ 28. listopadu 2007 »eskÈ BudÏjovice
Ing. Vladislav Rozsypal, EDIP s.r.o.,
[email protected] ⁄vod Ve dnech 4.-5. ¯Ìjna 2006 se v DomÏ kultury v MladÈ Boleslavi uskuteËnila konference s n·zvem Navrhov·nÌ komunikacÌ pro vyklisty a anal˝za pot¯eb budov·nÌ cyklistickÈ infrastruktury v »R. Po¯adateli konference byli Centrum dopravnÌho v˝zkumu a EDIP s.r.o. V p¯edn·ökovÈm s·le se shrom·ûdilo 102 posluchaˢ a 15 z·stupc˘ po¯adatelsk˝m firem. P¯edn·ökov· Ë·st PrvnÌ den dvoudennÌ konference byl plnÏ vÏnov·n p¯edn·ök·m z˙ËastnÏn˝ch odbornÌk˘. Na ˙vod zaznÏly kr·tkÈ ˙vodnÌ p¯ÌspÏvky n·mÏstka prim·tora MladÈ Boleslavi pana PovöÌka a z·stupce St·tnÌho fondu dopravnÌ infrastruktury Ing. HavlÌËka. V odbornÈ Ë·sti vystoupili s p¯edn·ökou z·stupci po¯·dajÌcÌch firem EDIP s.r.o. a CDV Brno, d·le zamÏstnanci mÏstsk˝ch ˙¯ad˘, projektanti, z·stupci ökol apod. JednÌm z hlavnÌch bod˘ programu byl i v˝klad k TP 179 Navrhov·nÌ komunikacÌ pro cyklisty a sezn·menÌ s probÌhajÌcÌmi V˝zkumn˝mi projekty na tÈma cyklistick· infrastruktura v »R, Anal˝za pot¯eb budov·nÌ cyklistickÈ infrastruktury (CVD).
TÈmata: ➧ Materi·ly a zkuöebnictvÌ ➧ V˝stavba, ˙drûba a opravy asfaltov˝ch vozovek ➧ Environment·lnÌ technologie, bezpeËnostn a ûivotnÌ prost¯edÌ
Odborn· exkurze Celkem 30 ˙ËastnÌk˘ konference se ve Ëtvrtek 5. ¯Ìjna z˙Ëastnilo odbornÈ exkurze ÑUk·zky ¯eöenÌ cyklistickÈ dopravy v MladÈ Boleslaviì. Exkurzi uspo¯·dala firma EDIP s.r.o. Exkurze byla urËena zejmÈna pracovnÌk˘m st·tnÌch, krajsk˝ch, obecn˝ch a mÏstsk˝ch ˙¯ad˘ a projektant˘m. Trasa nebyla n·roËn·, uk·zala souËasn˝ stav a nÏkter· zajÌmav· ¯eöenÌ cyklistickÈ dopravy v MladÈ Boleslavi. ⁄ËastnÌci byli sezn·meni s tvorbou, ˙Ëelem a ˙skalÌmi generelu cyklistickÈ dopravy, a to p¯Ìmo v terÈnu a na kole. Generel cyklistickÈ dopravy, kter˝ firma EDIP s.r.o. pro mÏsto zpracovala byl v z·¯Ì 2006 schv·len zastupitelstvem. ⁄ËastnÌci exkurze se z˙Ëastnili slavnostnÌho otev¯enÌ novÈ zprovoznÏnÈ stezky pro cyklisty Mlad· Boleslav ÑHejtm·nkaì - BezdÏËÌn. ÑSt¯Ìh·nÌ p·skyì byli kromÏ jin˝ch p¯Ìtomni takÈ prim·tor mÏsta pan Kvaizar a jeho n·mÏstek pan PovöÌk. PoËasÌ bÏhem exkurze se vyda¯ilo, p¯i kr·tkÈ zast·vce s v˝kladem O Generelu cyklistickÈ dopravy MladÈ Boleslavi svÌtilo na ˙ËastnÌky exkurze slunÌËko. Z·vÏr Konference Ñnavrhov·nÌ komunikacÌ pro cyklisty a anal˝za pot¯eb budov·nÌ cyklistickÈ infrastruktury v »Rì splnila ˙Ëel. ⁄ËastnÌci byli sezn·meni s Technick˝mi podmÌnkami TP 179 Navrhov·nÌ komunikacÌ pro cyklisty a s probÌhajÌcÌmi v˝zkumn˝mi projekty na tÈma problematiky cyklistickÈ dopravy. NemÈnÏ zajÌmavÈ byly p¯Ìklady ¯eöenÌ cyklistickÈ infrastruktury z r˘zn˝ch mÏst, nap¯ z MladÈ Boleslavi, Chebu nebo z PlznÏ.
Po¯adatelÈ: SdruûenÌ pro v˝stavbu silnic Praha a »esk· silniËnÌ spoleËnost, sekce AsfaltovÈ vozovky Organiz·tor: PRAGOPROJEKT, a.s., st¯edisko SVS
REZERVUJTE SI »AS PRO TUTO MEZIN¡RODNÕ AKCI
VÃDECK… ODBORN… PUBLIKACE V »eskÈ republice zaËÌna vych·zet nov˝ mezinarodnÌ vÏdecky recenzovan˝ Ëasopis Journal of Landscape Studies. »asopis publikuje p˘vodnÌ vÏdeckÈ pr·ce, kr·tk· sdÏlenÌ, recenze publikacÌ i pr·ce reöersnÌ povahy v anglickÈm jazyce. PodmÌnkou je vÏdeck˝ charakter p¯ÌspÏvku, ale vÌt·ny jsou i pr·ce se zamϯenÌm na design s v˝stupy pro ¯eöenÌ problÈmu krajiny. KlÌËovÈ oblasti, na nÏû se Ëasopis zamϯuje jsou: krajinn· ekologie, krajinn· architektura, krajinnÈ pl·nov·nÌ, politika a management vyuzivanÌ krajiny, ekologie, zemÏdÏlstvÌ, vodnÌ hospoda¯stvÌ a lesnictvÌ. »asopis m· tiötÏnou i on-line podobu. V z·jmu podpory citace Ël·nku bude moûnÈ z internetu volnÏ stahovat celÈ Ël·nky. VÌce na: vww.centrumprokraiinu.cz/ils/ ❑ ❑ ❑
(P¯evzato - Ëasopis DopravnÌ stavitelstvÌ)
24
