Listopadové teze k budoucímu směřování ODS Petr Nečas, listopad 2002
1
1.
ÚVOD
1.1. Chci členům ODS a delegátům XIII. kongresu představit své základní úvahy o budoucnosti ODS. Jedná se o text soustředěný do tří základních okruhů: 1. reforma organizační struktury a stranických mechanismů, 2. struktura programového vybavení ODS, 3. politická strategie. V textu jsou představeny základní teze, za kterými jsou samozřejmě i hlubší úvahy a detaily neuváděné v tomto dokumentu. V diskusi na regionálních sněmech a kongresu jsem připraven tyto detaily doplnit. 1.2. Nejsem nepopsaný list papíru a za mou politickou dráhou je zřetelná stopa tvořená mými výsledky, vystoupeními v médiích, na kongresech či ideových konferencích. Z těchto zdrojů lze čerpat (např. www.petr-necas.cz) další desítky stran dokumentů a textů na téma ODS tvořících s těmito „Listopadovými tezemi“ organický celek. 1.3. V letošních sněmovních volbách zaznamenala česká levice významný úspěch. Součet hlasů pro ČSSD a KSČM dosáhl 48%, což se na dohled blíží historickému výsledek voleb z roku 1946, kdy sociální demokraté a komunisté získali 55%. Je naším úkolem a posláním tento trend obrátit, zajistit vítězství ODS a vytvoření nesocialistické a nelevicové vlády. 1.4. K tomu je nezbytné učinit celou řadu kroků. Nyní je ten nevhodnější čas. ODS si zachovala silné postavení na radnicích, dojde u ní k personálním změnám, má zřetelné představitele v krajích a nejsilnější zastoupení v Parlamentu (v součtu poslanců a senátorů). 1.5. Je to ideální šance. V tomto volebním období nejsme již výtahem k moci, nejsme stroj na vládnutí a neneseme odpovědnost za vládu v naší zemi. Musíme této šance využít.
2.
REFORMA ORGANIZAČNÍ STRUKTURY A STRANICKÝCH MECHANISMŮ (nemá proběhnout na současném kongresu)
2.1. Současná organizační struktura ODS odpovídá době vzniku ODS, tedy počátku 90. let. Došlo v podstatě pouze k jedné významnější změně: byl posílen vliv regionálních sdružení jako důsledek krajského uspořádání naší země. Regiony, do té doby fungující pouze jako místo k výměně informací mezi nejvyššími orgány strany a oblastmi a také jako mechanismus pro generování kandidátních listin pro sněmovní volby, získaly reálného politického partnera v podobě krajských zastupitelstev a jejich členů zvolených za ODS. 2.2. Naopak, oblastní sdružení jsou v současné době bez zrcadlového obrazu ve veřejné správě, protože v letošním roce dojde k zániku okresů. Na oblastní (a tedy v podstatě okresní) struktury je však „pověšená“ manažerská struktura a představují základní nadmístní nebo nadkomunální strukturu, která je ještě dohlédnutelná a kde můžeme brát
2
v úvahu vzájemnou osobní znalost lidí. Oblasti jsou fungujícím článkem strany. Oblastní sněmy by však měly být více reprezentativní a početnější, což stěžuje manipulaci s hlasováním. Klíče k zastoupení jednotlivých místních sdružení by měly být nastaveny tak, aby oblastní sněm měl minimálně 70 delegátů. 2.3. Podobným způsobem by regionální sněm měl být tvořen nejméně 70 delegáty. Členská základna je tak více zastoupena a stěžuje se vytváření předem dohodnutých a politickými obchody ovlivněných hlasovacích bloků. 2.4. Nejsem sám, kdo považuje současnu podobu výkonné rady za neefektivní hybrid bez jakéhokoliv skutečně výkonného prvku (viz. mé vystoupení na XII. kongresu v Ostravě či text M. Římana „ODS 2003: Čas k rozhodnutí“). ODS potřebuje reprezentativní nejvyšší orgán strany mezi kongresy, zvláště, když volební kongresy jsou jen jednou za dva roky a potřeba každoročního řádného kongresu tak klesá.
Republikový sněm ODS 2.5. Proto navrhuji vytvořit Republikový sněm ODS jako nejvyšší orgán strany mezi Kongresy. Zásady pro jeho vytvoření: jedná se o zhruba 60 členný orgán zasedající minimálně 6-8 krát ročně, z titulu své funkce v něm zasedají předsedové regionů, předsedové klubů krajských zastupitelů, místopředsedové poslaneckých klubů (např. na každých uzavřených 15 členů klubu jeden místopředseda) a další delegáti z regionálních sdružení (například na každých uzavřených tisíc členů v regionu jeden delegát), členy sněmu by byli i členové vedení strany, tento orgán by úkoloval a pravidelně kontroloval práci vedení strany i stínové vlády
Celostátní konference krajských zastupitelů 2.6. Považuji za nutné zlepšit komunikaci mezi jednotlivými reprezentanty ODS v krajských zastupitelstvech i komunikaci s ostatními úrovněmi ODS. Proto navrhuji vytvoření Celostátní konference krajských zastupitelů. Zásady pro její vytvoření: orgán strany pro koordinaci a výměnu zkušeností na krajské úrovni, volí předsedu konference, který se z titulu své funkce stává členem vedení strany, podobně jako předsedové poslaneckého a senátorského klubu, schází se v podobě „valné hromady“ všech krajských zastupitelů zvolených za ODS 12krát ročně.
3
Celostátní konference starostů a primátorů ODS 2.7. Do úvah o lepší komunikaci všech úrovní strany a jejich zastoupení ve vedení strany je nezbytné zakotvit i komunální úroveň. Navrhuji vytvořit Celostátní konferenci starostů a primátorů ODS jako základní komunikační, koordinační a reprezentaci zajišťující článkek strany tvořený klíčovými komunálními politiky ODS. Zásady pro její vytvoření: je možná buď forma „valné hromady“ všech starostů a primátorů z řad ODS (z organizačních důvodů uskutečnitelné do počtu asi 500-600 osob), nebo delegační princip, schází se 1-2 krát ročně, volí předsedu konference, který je z titulu své funkce členem vedení strany, konference starostů a primátorů by mohly vzniknout i na krajské úrovni. Zřízení obou celostátních konferencí není samoúčelným vytvářením dalších orgánů strany. Jde o vytvoření dalších komunikačních článků nejen ve vertikálním směru, ale i horizontálně na stejné úrovni strany. Jedná se o důležitá diskusní fóra, která by však generovala nejen politické postoje na dané úrovni (krajské či komunální), ale i přímo zástupce krajských i komunálních politiků v nejvyšším vedení strany. Navíc lze předpokládat, že reprezentanti krajské a komunální politiky budou zastoupeni i mezi dalšími kongresem volenými členy v grémiu či výkonné radě.
Výkonná rada 2.8. Musí projít transformací ke skutečně exekutivnímu orgánu. Zásady pro její vytvoření: opuštění principu regionálního zastoupení (to je zajištěno v republikovém sněmu), vytvoření skutečné volené „vlády ODS“, tvořena předsedou, 1. místopředsedou, ostatními místopředsedy, předsedy poslaneckého a senátorského klubu, předsedy obou konferencí a dalšími cca pěti celostátně významnými osobnostmi volenými kongresem (celkový počet členů VR ODS by neměl překročit 15) zasedá neméně jednou za dva týdny
Grémium ODS 2.9. Článek pro operativní každodenní řízení strany tvořený předsedou, 1. místopředsedou, ostatními místopředsedy a předsedy poslaneckého a senátorského klubu. Zasedá zpravidla 1-2 krát týdně. Místopředsedové jsou se souhlasem výkonné rady pověřeni konkrétními kompetencemi.
4
Stínová vláda ODS 2.10. Do stanov ODS by měla být postupně zapracována stínová vláda jako základní programové a koncepční těleso ODS představující naši reálnou alternativu stávající vlády v oblasti personální i programové. 2.11. Projekt stínové vlády ODS v minulém volebním období skončil neúspěchem. Není zde místo pro rozsáhlou analýzu příčin, některé však jsou důležité: významná část stínové vlády nevzala jmenování jako obrovskou, životní politickou šanci se prosadit, u řady členů se projevil nedostatek pracovitosti, kreativity a zřetelnosti či dokonce kombinace těchto faktorů (u některých i všech tří), stínová vláda byla apriorně negativně od počátku vnímána médii, významnou částí veřejnosti i členské základny, stínová vláda nepracovala pravidelně, zřetelně, soustavně a systematicky, ale spíše nahodile, nárazově a mediálně nepřesvědčivě, předseda stínové vlády nevzal její práci jako možná svůj nejdůležitější úkol, ale spíše jako nemilované či možná i nechtěné dítě, u části sympatizantů i členů byla nerealistická očekávání výsledků stínové vlády, její členové nemají žádná stínová ministerstva a rozsáhlé administrativní a odborné zázemí skutečných ministerstev. 2.12. ODS musí nabídnout věrohodnou, veřejnosti přijatelnou alternativu socialistické vlády v programové i personální oblasti. • • • -
ODS musí v opozici generovat ve veřejnosti rezonující politické postoje a témata. Pro tento úkol nestačí jen stávající stranické instituce, tedy výkonná rada, grémium, poslanecký a senátorský klub. „Stínová vláda“ musí být dlouhodobým politickým a zásadním projektem, nikoliv pouze momentálním nápadem, pouhou rutinní povinností opozice či politickým „odkopem od vlastní branky“. Vytvoření tohoto institutu má celou řadu slabých míst či rizik: institut je zdiskreditován ve veřejnosti i u médií u části členů ODS je vůči jejímu ustavení nechuť, může být i neochota potenciálních kandidátů v ní pracovat, aby si politicky neublížili stínová vláda nemá doposud žádné oficiální postavení ve struktuře ODS a jejich stanovách musí být vytvořena mediální strategie stínové vlády, pokud se neprosadí v médiích, jsou sebegeniálnější koncepce a materiály na nic a pak je stínová vláda bezcenná.
Odborné komise ODS 2.13. Na celostátní úrovni by se měly transformovat do podoby poradních kompetenčních týmů stínových ministrů.
5
2.14. Diskusi si zaslouží zřízení odborných komisí na regionální úrovni jako poradních orgánů našich krajských zastupitelů a členů krajských rad, kde kraje mají významné kompetence (např. školství, zdravotnictví, sociální péče, doprava apod.).
Hlavní kancelář a manažerská síť 2.15. Celá páteřní administrativní struktura musí být efektivnější, pružnější a zajištující rychlou komunikaci. Je nezbytné zvýšit kvalifikační předpoklady pro pracovníky v HK i manažerské síti a nebát se i v návaznosti na jejich kvalifikaci zajímavějšího finančního ohodnocení. Jen tak získáme či udržíme kvalitní pracovníky. Šetřit zde se nevyplácí. Musí být zajištěna pravidelná a trvalá evaluace práce, včetně písemných hodnocení. Diskusi musíme podrobit dvojkolejnost manažerské sítě, tvořenou její vazbou na oblastní a regionální rady a současně podřízeností hlavnímu manažerovi. Spíše na bázi externistů (ale je možná i organizační jednotka v HK) je nezbytné vytvořit mediálněanalytickou strukturu, která bude zajišťovat na odborné úrovni výstupy z mediální sféry, sociologických dat, politického marketingu, průzkum veřejného mínění apod. Jedná se o jeden ze základních podkladů pro kvalifikované rozhodování klíčových orgánů strany. Pracujme profesionálně, nejen intuitivně amatérsky!
Některé vnitrostranické mechanismy. 2.16. Do mechanismu primárních voleb musí být postupně zapojeni všichni členové ODS a delegační princip by měl být postupně omezován (viz. můj projev na XII. kongresu v Ostravě). Jsem si vědom rizik s umělým vstupem členů a jejich pokusem ovlivnit sestavení kandidátních listin pro komunální, krajské či parlamentní volby. Zkušenosti však ukazují, že toto riziko neeliminuje ani současný delegační princip. Zapojení všech členů strany do klíčového procesu generování našich zástupců na komunální, krajské či parlamentní úrovni je nezbytné a podporuje aktivitu členské základny. 2.17. Musíme se vrátit k k vytváření a distribuci informací pro všechny členy ODS typu dřívějšího Bulletinu či Mezi námi. Buď v elektronické či listové podobě musíme pravidelně nejméně jednou za dva týdny dopravit tyto informace i k tomu poslednímu členovi ODS. A to buď do jejich počítače nebo poštovní schránky. Šetřit zde není na místě. Každý člen má právo na rychlé i exkluzivní informace z politiky. I to může být jednou z motivací členství v ODS. 2.18. Dnešní komunikační a informační technologie umožňují nejen rychlý přenos informací shora dolů, ale mohou být v případě zásadních politických rozhodnutí použity pro zjištění názorů uvnitř členské základny. Dovedu si například představit konzultační hlasování oblastních rad k závažným politickým otázkám, které umožní získání reprezentativního vzorku členů ODS, a to v časovém horizontu několika dní, či dokonce hodin.
6
2.19. Alespoň jednou ročně se musí scházet ideová konference ODS, musí být organizovány semináře či školení pro členy ODS. Organizátory mohou být jak jednotlivé struktury ODS (ideové konference), tak i instituce ODS blízké. Je nezbytné přestat mluvit o vytvoření „Evropské akademie ODS“ jako zdroje našich politiků pro eurounijní úroveň a skutečně ji vytvořit! 2.20. Nebojme se využívat dostupných průzkumů veřejného mínění, a to i námi na komerční bázi zadaných. Vyhneme se tak mnoha problémům, včetně přesvědčování voličů v tématech, která nepovažují za prioritní. 2.21. Současný mechanismus schvalování nového členství místními radami napomáhá zapouzdřování místních sdružení. Proto navrhuji, abychom se vrátili k původnímu systému, kdy členství vzniklo podepsáním přihlášky a zaplacením členského příspěvku. Člen by se pak obrátil na místní sdružení s žádostí o registraci, kterou by musela schválit místní rada. Účast na sněmech, možnost být volen apod. by vznikla až registrací v místním sdružení. V případě odmítnutí žádosti o registraci má však člen možnost odvolat se ke smírčímu výboru. To současný stav neumožňuje.
3.
STRUKTURA PROGRAMOVÉHO VYBAVENÍ ODS Dlouhodobý program
3.1. Dlouhodobý program ODS byl jako mnohými nechtěné dítě vytvořen v roce 1995. To, že s myšlenkou na jeho napsání přišel J. Zieleniec neznamená, že se automaticky jedná o hloupost, ideovou odchylku či dokonce sabotáž. Tehdejší dokument neodpovídá současnému stavu naší země (jsme v NATO, máme tržní ekonomiku, fakticky vstupujeme do EU, máme v mnoha ohledech standardní, na stranách založenou, politickou scénu). 3.2. ODS potřebuje sama sobě vydiskutovat i veřejnosti představit svou dlouhodobou vizi naší společnosti a naší země. Voliči si zaslouží 10-15 letý výhled na základní cíle naší politiky. A to i za situace, kdy si tento dokument přečte jen velmi málo voličů či dokonce i členů ODS. 3.3. Naše země i svět kolem nás prošla za poslední léta příliš mnoha změnami, než abychom je mohli ignorovat a třeba i sami sobě pro sebe nesepsat svou dlouhodobou vizi společnosti. Tento dokument bude představovat základní ideové východisko a ukotvení naší politiky. Nemusí obsahovat žádné za každou cenu novinky, jsem přesvědčen, že naše dosavadní ideové východiska a postoje představují dobrý základ pro podobný dokument.
Střednědobý program 3.4. ODS rozpracovala celou řadu zajímavých programových konceptů (rovná daň, rovný důchod, profesionalizace armády, antifederalistický postoj v EU apod.). Některé 7
z těchto konceptů se staly součástí hlavního proudu české politiky (profesionalizace armády), některé naopak naráží na realitu české politické scény a neexistenci politických spojenců (rovná daň, rovný důchod). 3.5. Vzhledem k realitě a nutnosti koaličního vládnutí těžko uskutečníme puristicky čisté řešení mnoha problémů. Přesto bychom neměli rezignovat na další rozpracování těchto programově vyhraněných konceptů (rovná daň, rovný důchod, antifederalismus apod.) a po doplnění programově vyhraněných konceptů i z jiných oblastí by měly vytvořit základ střednědobého programu ODS na 6-8 let. Témata jako rovná daň zde mohou být „zaparkována“. 3.6. Střednědobý program má představovat jakýsi maják, ke kterému se mají blížit naše krátkodobé koncepty. Někdy majáků dosáhnou, někdy ne. Bude činit naši politiku více transparentní. Bude-li například někdo navrhovat zvýšení počtu daňových sazeb u daně z příjmu, bude z našeho střednědobého programu jasné, že je to opačná cesta od cesty k rovné dani a proto ji nepodpoříme. Naopak, u snížení počtu daňových sazeb bude zřejmá naše podpora. Podobných příkladů lze najít bezpochyby více.
Krátkodobé programy 3.7. Vždy na časový horizont 2-4 let musí být zpracovány základní resortní koncepce, které budou tvořit páteř našeho volebního programu. To bude klíčovým úkolem stínové vlády. Resortní dokumenty a programy musí být doplněny o tzv. akční plány (vím, že to slovo zní hrozně, ale v západní politologické literatuře se jedná o standardní pojem), které budou obsahovat katalog základních kroků a řešení s časovým plánem realizace po našem vstupu do vlády. 3.8. ODS již nevystačí jen s jednoduchými slogany typu „menší daně, více svobody, méně přerozdělování“. Nemůžeme se nechat zatlačit do pozice strany, která má vyhraněné postoje v oblasti ekonomické, zahraniční či bezpečnostní, ale ostatní témata ji míjejí. Musíme voličům nabídnout naše konkrétní recepty a alternativy v problémech týkajících se jejich každodenního života. Proto musíme mít jasné odpovědi v oblastech, jako je zdravotnictví, školství, sociální politika, úroveň veřejných služeb. Musíme mít zřetelné odpovědi na některé výzvy spojené se současností, jako je vysoká mobilita kapitálu, migrace či stárnutí populace. 3.9. ODS si nesmí nechat nadále krást témata a dopustit jejich monopolizaci českou levicí, jako je problematika rodiny, vzdělání či sociální soudržnosti. To jsou přece klasická pravicová témata, kde máme co říci!
8
Metodika vytváření programů 3.10. Je zjevné, že zatímco krátkodobé programy budou zpracovány stínovou vládou, dlouhodobý program jako obecně politická vize by měl být zpracováván pracovní skupinou grémia.
4.
POLITICKÁ STRATEGIE
4.1. ODS se musí zřetelně vymezit vůči stávající vládní koalici. Není žádný důvod uzavírat politické obchody, dávat politické úvěry či bianco šeky. Tím spíše, že dříve či později budou socialisté směřovat k vytvoření rudo – rudé vlády za přímé či nepřímé podpory komunistů. Musíme představit pravicovou alternativu politiky a orientovat se na vítězství ve volbách a vytvoření nesocialistické vlády. Hrubou chybou by bylo dělat vstřícnou politiku vůči socialistům s tím, že příště si vyberou ke spolupráci nás a ne komunisty nebo lidovce! 4.2. ODS musí cíleně budovat samu sebe jako všelidovou stranu nerezignující dopředu na získání hlasů v žádné sociální skupině, vrstvě či třídě. K tomu musíme cíleně budovat „voličskou koalici“, tedy množinu voličů, kteří nás volí z různých důvodů. Někteří proto, že jsou našimi přesvědčenými zastánci, jiní proto, že je osloví některý dílčí prvek našeho programu, další jen proto, že jsme pro ně ta nejméně špatná varianta. Váha hlasu ve volební urně těch druhých nebo třetích však váží stejně, jako hlas přesvědčených voličů! Nesmíme tedy rezignovat na přelétavé, nestálé, nerozhodnuté voliče i prvovoliče. Naše politika nesmí spočívat pouze v dalším utvrzování přesvědčených! 4.3. Při úsilí být „catch all party“ nesmíme ztratit svůj liberálně-konzervativní charakter. Máme se kde inspirovat ze zdrojů konzervativních, klasicky liberálních i libertariánských. V mnoha oblastech si můžeme dovolit znít vícehlasně při respektování základních programových kořenů naší politické strany (blíže např. můj příspěvek v knize „Česká konzervativní a liberální politika, CDK, Brno 1999, tento příspěvek lze najít i na www petr-necas.cz). 4.4. ODS se musí stát krystalizačním jádrem „pravicového hnutí“, konglomerátu různých institucí a organizací vymezených nelevicově a antisocialisticky. Musíme opět získat podporu pravicově orientovaných intelektuálů a opinion-makerů. 4.5. Z těchto i celé řady jiných důvodů je nejvyšší čas zastavit neproduktivní střety s významnou částí české mediální elity. ODS si musí uvědomit, že jen malou část voličů dokáže oslovit přímo. Profesionální a korektní přístup k médiím je podmínkou našeho volebního úspěchu. 4.6. ODS nesmí dopustit, aby se dostala do pasti izolace. A to jak politické a společenské, tak i mediální.
9
