LIKO-NOE (report 3. týden výstavby) Hezký večer milé Likosačky a Likosáci, Každému týdnu, který jsme prožili při výstavbě našeho centra, se snažím dát příznačný název pro daný týden z hlediska prováděných prací (týden růstu …). Tento týden jsem, ale nazval po zcela nepracovní činnosti a to týdnem MINY. Mnozí z vás pracujících na naší centrále ve Slavkově zřejmě tuší o jakou záležitost jde. V pondělí, když jsme prováděli výkop pro osazení zemního přivaděče vzduchu, objevili jsme ve výkopu kulatý plechový kotouč. Zrovna jsem odběhl do kanceláře na schůzku s panem Musilem nad plány našeho budoucího jezera, když v tom zazvonil telefon. Pane Kovaříku ve výkopu je něco kulatýho, plechovýho asi mina a nikdo k ní nechce jít.
Na stavbě v ten okamžik pracovalo okolo 25 lidí a údajná mina ve výkopu ležela pod okny naší stávající administrativní budovy. Bylo velmi těžké vysvětlit pracovníkům, aby přestali pracovat, protože každý maká na 100%, abychom dosáhli našeho cíle 27 dní. Po všemožných nálezech (hasičské hadice, trubky, …) při našem kopání jsme nechtěli jakkoliv riskovat a přivolali pyrotechnickou hlídku. Celá stavba se zastavila po dobu 3 hodin a o to cennějších hodin zalitých sluncem (na obrázku není páska uzavírající stavbu tak jak ji znáte ŽIVÉ STAVBY).
Doufal jsem v duchu, že to mina není, protože pokud bychom ji skutečně našli, pozdrželo by to stavbu o několik dní, protože by bylo třeba dokonale projít staveniště s hledačem min. Po příjezdu pyrotechnické hlídky z Olomouce, pyrotechnik konstatoval, že se jedná o staré plechové kolečko z kladky. Stavba se tak mohla opět rozjet na plné obrátky. Podařilo se nám tak ochránit bezpečí všech a dokonce i krtka pobíhajícího po výkopu.
Pokračovali jsme tedy ve výkopu zemního přívodu vzduchu a montáže hliníkových roštů pro prosklenou fasádu. Dokončili jsme také kompletní systém podlahového větrání/vytápění a chlazení.
Úterní den přinesl pro naši stavbu první deštivé počasí po dobu stavby. Původní plán bylo stříkat na akustické komory a klimakomoru pod zemí naši tvrdou stříkanou izolaci, kterou bychom ochránili náš dům proti zemní vlhkosti, protože tato pěna je uzavřená a působí jako kompaktní hydroizolace. Museli jsme aplikaci ovšem posunout, protože tvrdé pěny jsou velmi náchylné na teploty a vlhkosti při aplikaci na rozdíl od měkké difúzně otevřené pěny ICYNENE, které omezení v aplikaci nemá téměř žádné (pokud není pod - 38°C). Provedli jsme tedy zatím vytažení spodní izolace z PVC fólie na stěny, abychom byli připraveni pro aplikaci na slunečný den, který byl hlášený na středu.
Úterní deštivý den jsme využili na zásyp zemního přívodu vzduchu (výkop pověstné miny).
Středeční den přinesl slunečné počasí a my mohli po vyschnutí komor aplikovat tvrdou izolaci. Naši kluci (aplikátoři) vytvořili dokonalou kompaktní vrstvu na komorách, umíme již dnes dokonale zateplit horní objekt, který dýchá a spodní stavbu pod zemí, kterou je třeba chránit proti vodě. Celé komory budou pokryty vrstvou této hydroizolace a aplikovali jsme na pěnu ještě speciální nástřik, který vytvořil kompaktní pogumovanou vrstvu. Dokonalé v každém detailu bez spojů a přerušení, kterými by mohla voda ohrožovat objekt.
Ve středu jsme také prováděli betonáže horní nášlapné vrstvy podlahy a tvořil se tak již podklad pro finální interiér.
Práce probíhali na všech frontách jak uvnitř v interiéru tak i venku jsme osadili naše první okno. Nádherný mohutný kus skla (kalené trojsklo, které v tomto rozměru a provedení byli schopni vyrobit pouze v jediné sklárně v Evropě a to v Rakousku). Skla mají obrovskou hmotnost a instalovali se pomocí jeřábu a speciální savky, která sklo držela. Pohled z venkovní strany na usazování prvního okna (velmi přesná a precizní práce) a zevnitř ten pohled stojí za to.
Postupně přibývalo sklo za sklem a objekt dostával novou tvář. Venku zatím úřadovala vytyčovací četa (Libor Musil, Martin Diviš, Lukáš Kovařík). Tvořili jsme budoucí tvar našeho jezera. Na panu Musilovi byla vidět neskutečná radost, když může něco takto tvořit venku na stavbě mimo kancelář. I fotograf nám zanechal svůj otisk.
Přijeli k nám ve středu také jímky pro budoucí systém kořenové čističky, kterou již od pondělí začínáme budovat.
Ve čtvrtek a pátek probíhal samotný výkop jezera. Při výkopu jsme opět objevili všemožné poklady od našich předchůdců, včetně betonového sloupu na dně jezera.
Stěny jezera bude chtít zpevnit a nahradit novým materiálem místo stávající stavební suti a skládky, na tomto budeme intenzivně pracovat již od pondělí. Na ukázku pár fotek budoucího jezera, bude to nádhera a již ze strany mola, kde jsme vybetonovali základ pro molo, když jsem stál nahoře jsem měl chuť si v jezeru zaplavat ☺.
A byl tu pátek, mnozí pracující se těšili na tento den, protože připadal na 1.5.2015 a tedy svátek a prodloužený víkend. Nás na stavbě spíše omezoval, protože nemohli jezdit nákladní auta na stavbu a přišli jsme o pracovní den, pokud by bylo třeba něco vyrobit či upravit nebylo by kde, protože většina výroben měla volno. To stejné nás potká ještě v nastávajícím týdnu, kdy je v pátek opět svátek. Ale my jsme na stavbě nezaháleli a pracovali na plné obrátky. Dokopali jsme jezero, zabetonovali schodiště do našich komor.
Objekt již byl pokrytý sklem, včetně atikových skel a chystali jsme kotvení na obvodové stěny, abychom mohli osazovat v sobotu nosné nerezové rošty pro zelenou fasádu. Vše je kombinací dřevěných roštů, které se překrývají a eliminují se tak zcela tepelné mosty, kterými by mohlo unikat teplo.
Naši kluci (aplikátoři) začali vytvářet dokonalý kabátek pro naši horní stavbu. Celý dům jsme postupně pokryli naši unikátní izolací ICYNENE, která umožní domu dýchat. Protože poprchalo, bylo nutné aplikaci provádět místy i pod plachtou. Pěna obklopila opravdu každý detail i ve složitých obloucích a zákoutích u skel. Pokud bychom neměli tento unikátní izolant, nemohli bychom starými deskovými systému vůbec takovou architektonicky (tvarově) složitou stavbu realizovat.
V pátek jsme také zasypali a hutnili hlínu kolem našich komor, abychom se dostali z hlubokého výkopu a připravili si tak pracovní prostor pro osazování systémů jímek jelikož prostor mezi LIKO-NOE a stávající administrativní budovou je poměrně malý.
V pátek jsme stihli dle plánu nachystat také kotvy do základů pro osazování nerezových roštů a mohla tak přijít sobota a osazování těchto roštů, které nám připravila naše kovovýroba. V sobotu ráno jsem nemohl již dospat a vzbudil jsem se kolem čtvrté ranní. Čekal nás totiž nelehký úkol osadit těžké nerezové rošty pomocí autojeřábu poměrně velmi blízko obrovských a drahých skel. Jeden špatný prudký pohyb a nerezový rošt by sklo rozbil na tisíce kousků a vzhledem k unikátnosti skel, by výroba nových trvala několik týdnů. Přišlo tedy ráno a začali jsme montáží, pohyby opravdu milimetrové a vše s každým pohybem několikrát kontrolováno. Téměř hodinářská práce.
Již samotné navezení roštů z kovovýroby na stavbu bylo poměrně logisticky složité.
Nejnáročnější bylo usazení posledního rohového dílce, protože zde bylo největší sklo a velmi blízko pak hrana čelní stěny s hlavním vstupem do objektu. Rozhodli jsme se pro lidskou sílu, přece jen je lidská ruka stále citlivější jako rameno jeřábu. Hezky jak se říká, vzali jsme to do teplých a osadili tento těžký dílec na místo ručně. Horní dílec již byl montován jeřábem z parkoviště přes jezero, protože ten by ručně osadit nešel.
Vše bylo na místě a my se mohli kochat budoucími tvary zelených fasád včetně jezera.
V souběhu sobotního dne probíhali přípravné práce pro betonáž stropu atik komor a střechy schodiště, tyto úkony probíhali i dnes v neděli a ve dnes ve večerních hodinách jsme dokončili poslední betonáž na objektu komor a schodiště.
Totéž platilo mimo hlavní staveniště, kde jsme v sobotu a dnes odváželi vykopanou stavební suť pomocí 6 souprav nákladního auta s vlekem a velkého 24 tunového bagru, abychom vyčistili prostor u motokrosové trati.
Dnes od ranních hodin jsem prováděli lemování budoucích zelených fasád nerezovým plechem, který bude ohraničovat budoucí zelenou fasádu. Ještě více se tak vykreslili budoucí tvary zelených koláčů. Jsme tak připraveni na další týden kdy budeme roztahovat závlahy za stěnou a již osazovat zelenou fasádu. Můžete se s námi na následujících obrázcích kochat nádhernými tvary z dílny pana architekta Fránka.
Dnes jsme také položili základ budoucímu krbu, který bude tvořit srdce a teplo objektu. K tomuto krbu bude navázána relaxační zóna objektu a věřím, že v budoucnu právě u tohoto krbu vznikne nejedna geniální myšlenka na produkt, vylepšení produktů a dalších vývojářských vizí.
Máme před sebou poslední týden. Čeká nás mnoho úkolů a dokončování. Dominantou bude zejména stavba krbu, výstavba jezera, montáž zelené fasády, osazení kořenové čističky, dokončení zasklení u krčku se schodištěm, terénní úpravy a izolace komor. I následující týden bude plný tvrdé a poctivé práce jako tomu bylo doposud. Chtěl bych tímto poděkovat všem pracovníků, kteří pracují na našem unikátním projektu, protože mnozí jsou zde se mnou od počátku a mají za sebou každý den porci 12 – 16 hodin práce a neustále jsou schopni tlouci kladivem, vrtat, šroubovat a další spoustu úkolů s hlavním cílem, dokončit tento unikátní projekt včas. Všichni jsou velmi oddaní a seznámení s naším cílem a atmosféra co je na stavbě je také unikátní. Každý pomáhá každému, když je to třeba. Pokud potřebujete s něčím pomoci, nikdo mi zatím neřekl, nemám na to čas, není to moje práce, počkej chvíli … Když zapisuji každý den do deníku proběhnuté práce za uplynulý den, uvědomuji si jakou porci práce odvádí každý na stavbě, je to vynikající a i v tomto ohledu unikátní. Všichni na stavbě táhnou za jeden provaz a za to jim po 20 dnech 14 hodinách, 27 minutách a 19 sekundách, které uběhli v tuto chvíli od začátku stavby patří velké DÍKY !!!. S většinou dodavatelů pracujeme poprvé na společném projektu a ještě projektu takového rozměru a významu, myslím že pro všechny to bude silným zážitkem na celý život. Držte nám palce na poslední ¼ průběhu stavby a sledujte nás na www.zivestavby2020.cz. Jedeme do finále!!! Ing. Lukáš Kovařík
