Lepší ochrana a podpora práv odborové organizace ve veřejném sektoru Zpráva 105

Evropský odborový institut pro výzkum, vzdělávání a bezpečnost a ochranu zdraví při práci ETUI-REHS Boulevard du Roi Albert II, 5, Box 4 B - 1210 Brusel Belgie Tel. +32/ 2/ 224 04 70 Fax: +32/ 2/ 224 05 02 Email: [email protected] Internet: http://www.etui-rehs.org

Evropská federace odborových svazů veřejných služeb EPSU Rue Royale, 45 B - 1000 Brusel Belgie Tel. : 32 2 250 10 80 Fax 32 2 250 10 99 E-mail : [email protected] Website : http://www.epsu.org

“Lepší ochrana a podpora práv odborové organizace ve veřejném sektoru” Zpráva 105

CELKOVÉ SHRNUTÍ

Wiebke Warneck a Stefan Clauwaert (eds) Marina Monaco Victorita Militaru Isabelle Schömann

“Lepší ochrana a podpora práv odborové organizace ve veřejném sektoru”

OBSAH Obecný úvod ...............................................................Error! Bookmark not defined. Celkové shrnutí a doporoučení................................................................................... 3 1. Úvod .............................................................................................................................. 3 2. Evropská unie ................................................................................................................ 3 3. Rada Evropy .................................................................................................................. 5 4. Mezinárodní organizace práce (ILO).............................................................................. 8 5. Národní analýza............................................................................................................10 6. Všeobecná funkční doporučení.....................................................................................13

NÁRODNÍ TABULKY...................................................Error! Bookmark not defined. Shrnutí.........................................................................Error! Bookmark not defined. Seznam zkratek...........................................................Error! Bookmark not defined.

1

Celkové shrnutí ETUI-REHS/EPSU zpráva 105

Obecný úvod Za účelem zmapování současné situace na území celé Evropy, federace EPSU požádala institut ETUI-REHS o poskytnutí podkladů evropských a mezinárodních norem týkajících se práv odborových svazů ve veřejném sektoru. Cílem výzkumu byly překážky základních práv odborové organizace (svoboda sdružování, kolektivního vyjednávání, kolektivního postupu, informování a konzultace). Hlavní cíl této zprávy je tedy poskytnout informace pro federaci EPSU a jeho přidružené organizace o: •

současných významných evropských (EU a Rada Evropy) a mezinárodních (ILO) normách a dokumentech;

•

různých sledovacích a vynucujících mechanismech týkající se těchto norem a nástrojů, a právního postupu týkajícího se veřejného sektoru (pracovníků);

•

situaci v posuzovaných zemích, konkrétně, určení možných nedostatků;

•

veřejném sektoru, jako celku pokud možná bez ohledu na státní kontrolu organizací zaměstnaneckých vztahů (funkční, smluvní, a tak dále).

Pokud jde o zeměpisné oblasti, zpráva upozorňuje, pokud možná na situaci ve všech členských státech EU (EU-27), se soustředěním na nové členské státy a kandidátské země Chorvatsko a Turecko. Kromě toho, je tato zpráva vypracovaná takovým způsobem, že •

kampaň je směřovaná a prakticky používaná v odborové organizaci;

•

a umožňuje rozpoznat, jaké postupy by mohly nebo měly být použity na různých úrovních k odstranění překážek a k podpoře práv odborové organizace v sektorech EPSU.

•

Ve shromažďování důležitých informací a materiálů, se spoléhá na následující:

•

důležité úřední dokumenty posuzovaných evropských a mezinárodních institucí (EU, Rady Evropy a Mezinárodní organizace práce (ILO)), včetně právních případů ustanovených jejich příslušnými vymáhajícími institucemi;

•

okrajovou literaturu (např. ICFTU každoroční průzkum porušení práv odborové organizace, publikace z Dublinské Nadace, atd.);

•

(doplňkové) informace poskytnuté federací EPSU a/nebo jejími pobočkami.

Informace jsou nashromážděné do prosince 2007. První část zprávy se skládá hlavně z hloubkového rozboru různých možných úrovní ochrany (Evropské unie, Rady Evropy a Mezinárodní organizace práce (ILO)), dostupných nástrojů a dohledu a vykonání řízení, stejně jako právní postupy vycházející z nich. Druhá část zprávy poskytuje samostatný dokument obsahující rozsáhlou analýzu zemí o hlavních problémech a překážkách ochrany práv odborové organizace ve veřejném sektoru určených kontrolními institucemi, zejména Radou Evropy a Mezinárodní organizací práce (ILO). Zahrnuje 27 zemi EU plus kandidátské země, Chorvatsko a Turecko. Tabulka shrnující situace v různých zemích je přiložena v tomto celkovém shrnutí.

2


Celkové shrnutí a doporučení 1. Úvod Hlavním účelem této zprávy je zmapování současné situace posouzením používání a respektování práv odborové organizace ve veřejném sektoru po celé Evropě. Zvláštní důraz je proto kladen na určení trvalých nebo současných překážek a problémů, týkajících se zejména svobody sdružování, práva na kolektivní vyjednávání a práva na kolektivní postup, právě tak jako práva informování a konzultace. Analýza se zaměřuje na tři hlavní fóra nebo úrovně, a to na Evropskou unii, Radu Evropy a Mezinárodní organizaci práce (ILO). Nehledě na rozpoznávání hlavních nástrojů každého fóra nebo úrovně a rozsahu, který pokrývají (nebo nepokrývají) ochranu práv odborových organizací (ve veřejném sektoru), se zaměřuje na dostupné kontrolní a vymáhající mechanismy a jak (Evropské) odborové organizace mohou nebo by měly hrát roli v jejich uskutečnění. Kromě toho, tato zpráva poskytuje jak obecný přehled (část I), tak přehled zemi po zemi (část II) důležitých právních postupů těchto částí s přihlédnutím k ochraně práv odborových organizací ve veřejném sektoru.1 V tomto celkovém shrnutí, budeme stručně zkoumat různé úrovně, nástroje a mechanismy, především za účelem poznání (evropských) odborových organizací, jak by měly nebo mohly (lépe) využít své snahy k zajištění správné a efektivní ochrany práv odborové organizace ve veřejném sektoru. Toto celkové shrnutí by mělo být tedy čteno v souvislosti zejména s částí I, nicméně také s částí II s odvoláním na specifické problémy dané země.

2. Evropská unie Na úrovni EU, je ochrana práv odborových organizací ve veřejném sektoru zajištěna několika způsoby. Co se nástrojů týká, nejvíce důležité jsou Charta základních práv EU a směrnice Rady 2002/14 ustanovující všeobecnou strukturu pro informování a poskytování odborných rad zaměstnancům. Od roku 2007 má EU také specifický systém k zajištění lepší kontroly nad ochranou základních práv obecně, a to Agenturu EU pro základní lidská práva, která byla založená na základě přijetí Charty EU a budování na strukturách a zkušenostech tehdejšího Evropského monitorovacího centra rasismu a xenofobie (EUMC) ve Vídni. V roce 2000, předsedové vlád podepsali Chartu základních práv EU, která v té době měla hlavně politický význam. Tato Charta poskytuje ve článcích 27 a 28, ochranu práv informací a konzultací a práva kolektivního vyjednávání a postupu. Mezitím Charta EU dosáhla zákonného charakteru tím, že je přiložena k Lisabonské smlouvě EU, článek 6 jasně stanoví, že Charta má stejnou zákonnou hodnotu jako Smlouva. Ale také by mělo být zmíněno, že Polsko a Spojené království získalo prostřednictvím odděleného protokolu omezení na používání Charty EU. Oba generální advokáti a ECJ používají Chartu EU jako základ pro své argumentace v četných případech. Ačkoli je zřejmé ze současného právního postupu v případech Viking a Laval (které potvrzují základní přirozenost kolektivních jednání, ale také stanovují určitá kritéria nebo podmínky, tak jako úměrný test), že použití soudní cesty by mohlo znamenat rizika při pokusu ochrany základních (společenských) práv, to by nemělo překážet odborovým organizacím ve vyhledávání, jak by mohly využít Chartu EU jako základ pro argumentace v národních soudních jednáních, ale také v případech informování předložení 1

Kromě úředních dokumentů kontrolních institucí EU, ILO, Rady Evropy, získává dodatečné informace například z průzkumů ICFTU/ITUC nebo analyzované informace od federace EPSU. Tato zpráva je založena na analýzách informací získaných do prosince 2007.

3


Evropskému soudnímu dvoru (ECJ) a dalším institucím EU, Mezinárodní organizaci práce (ILO) a Radě Evropy. Doporučení: (Evropské) odbory by měly používat Chartu základních práv EU jako základ pro své argumentace v soudních jednáních před národními a evropskými soudy, ale také v některých mimosoudních jednáních, čímž hlavně informují mezinárodní a evropské instituce zabývající se porušováním práv odborové organizace a zaměstnanců. Ve všech takových případech by se odbory měly zabývat informováním a konzultováním s federací EPSU a konfederací ETUC o jejich předpovídaných jednání tak, aby mohla být zaručena koordinace a více efektivní jednání. Informační a konzultační směrnice (Směrnice 2002/14/EC) dorazila přesně ve správný čas, aby dala zaměstnancům možnost bránit svá zaměstnání pomocí efektivního, osvědčeného a obvyklého postupu, pokud jde o informace a konzultace o současných a předpokládaných vývojových trendech v činnosti závazků, finanční a ekonomickou situaci, rozvoji zaměstnanosti a hlavně rozhodnutí vedoucí k pravděpodobným změnám v organizaci pracovní síly. Jako podstatný dodatek k dalším směrnicím, například ty na přesun závazků, kolektivní nadbytečnosti a Evropskou radu pracujících, v mnoha členských státech informační a konzultační směrnice představuje podstatný, a v mnoha případech základní, podklad na právo na informace a konzultace zaměstnanců vyplňuje právní mezeru a staví cestu pro větší harmonizaci společenských práv v Evropě. Ale cíle nebude plně dosaženo, dokud členské státy nepřestanou přijímat minimální výklad v křížení opatření a hlavně ve veřejném sektoru. Pracovníci veřejného sektoru by měli mít stejné právo být informováni a konzultování jako pracovníci v soukromém sektoru, tím se předejde diskriminačnímu zacházení. Kromě toho, ve většině těchto směrnicích EU zákonodárce uvede závazek s „ekonomickou aktivitou“, který je zmatečný a překáží vhodnému pokrytí pracovníků ve veřejném sektoru. Ve skutečnosti tato omezující definice nebo kritérium použité v sociálním právu EU se zdá být zákonným prostředkem státních orgánů a/nebo bezpředmětné vzhledem ke specifiku veřejných služeb ve členských státech a kandidátských zemí EU/EEA. Ve veřejném sektoru je naléhavá potřeba hledět do budoucnosti této záležitosti a vyzvat komisi (a další hráče na evropské úrovni) k provedení specifického výzkumu dopadu (mezi dalšími) informační a konzultační směrnice ve veřejném sektoru sledováním, která další činnost může být identifikována. Doporučení: Federace EPSU a její pobočky by měly požadovat po Komisařství (a dalších institucích, jako například EP) provedení specifického výzkumu dopadu (mezi dalšími) informační a konzultační směrnice ve veřejném sektoru, sledováním která další činnost může být identifikována. Ve většině všeobecných podmínek federace EPSU a její pobočky by mohly také zvážit žádost na “dávky veřejného sektoru” (jak je nyní provedeno u malých a středních podniků (SME)) s ohledem na všechny povolené návrhy na zákonodárství EU a zprávy o splňování těchto zákonodárství. Následuje několik rozsudků Evropského soudního dvoru, pomocí nichž je svoboda obchodu ovládána vyššími než základními právy, jako například právo na kolektivní postup (Laval, Viking a Rüfert případy), konfederace ETUC podnikla postup k zajištění takzvaného “odstavce sociálního rozvoje” v základních a vedlejších zákonodárství EU. Tento odstavec by hlavně měl zajistit, aby základní svobody, jak je uvedeno v Názvu I a Názvu III Dohody EU, byly interpretovány takovým způsobem, aby neporušovaly výkon základních práv uznaných v členských 4


státech a společenským právem, včetně práva na vyjednávání, uzavření a vynucení kolektivních dohod a konání protestních akcí zaměstnanců, a také aby neporušovaly samosprávu sociálních partnerů při výkonu těchto základních práv v honbě za zákonnými obchodními zájmy1 a ochranu pracovníků. Federace EPSU by mohla zvážit, jak zajistit a chránit práva odborové organizace ve veřejném sektoru, stanovených jejími vlastnostmi, mohla by se lépe odrážet v tomto odstavci prostřednictvím specifických odkazů. Po podepsání Charty základních práv EU a na základě struktur a zkušeností získaných pomocí střediska EUMC, v roce 2007 EU založilo Agenturu pro lidská práva (FRA). Nehledě na sbírání a analýzu informací o vývoji základních práv (včetně práv odborové organizace, jako v článcích 27 a 28 Charty EU) a vedení výzkumu a dozoru, hlavní funkcí FRA je radit institucím a členským zemím, jak nejlépe realizovat základní práva. To také zajistí spolupráci s ostatními odpovídajícími základními orgány EU a členskými státy a také s těmi z Mezinárodní organizace práce (ILO) a Rady Evropy. Je důležité všimnout si, že agentura FRA nezajišťuje postupy kolektivních nebo jednotlivých stížností. Doporučení: Federace EPSU a její pobočky, věnované hlavně poradenským a zpravodajským službám, by měly předložit agentuře FRA všechny informace o znepokojujícím vývoji týkající se ochrany práv odborové organizace povinných výhod a výhod vzatých na národní úrovni ve veřejném sektoru. Federace EPSU by mohla v tomto kontextu užitečně vypracovat řádné “Zprávy federace EPSU o porušování práv odborové organizace ve veřejném sektoru”, následný příklad výroční zprávy Mezinárodní odborové konfederace (ITUC) o přestupcích odborové organizace, která by mohla být předložena agentuře FRA, ale také orgánům a agenturám jejich mezinárodních a evropských institucí. Také mohou využít agenturu FRA jako brány, například k požadování specifických uskutečnění výzkumu dodržování práv odborové organizace ve veřejném sektoru, jak bylo řečeno výše.

3. Rada Evropy Jako EU Rada Evropy také poskytuje několik nástrojů a postupů k zajištění nebo zvýšení ochrany základních společenských práv obecně a zejména práv odborů ve veřejném sektoru. Co se týče nejdůležitějších nástrojů, odkaz by měl být udělán v Evropské sociální chartě (ESC) z roku 1961 a její upravené verzi z roku 1996 (RESC). Obě stanovují, ve článku 5 a 6, pravidla vztahující se k ochraně práv organizování a práva kolektivního jednání a postupu. Hlavně, jsou ve článku 5 stanovena pravidla, jak by tyto práva mohla nebo měla být použita vzhledem k určitým skupinám veřejného sektoru, jako například policie a ozbrojené síly. Schválené tabulky charty federace ESC a konfederace RESC ukazují, že většina členských států a kandidátských zemí má schválenu buď chartu federace ESC nebo konfederace RESC, včetně článku 5 a 6. V některých zemích tomu tak není (Řecko a Turecko), nebo některé země mají článek 5 a 6 přijatý částečně (a to Rakousko, Lucembursko a Polsko), nebo mají výhrady vztahující se k tomu, jak tyto články použít v jejich kompetencích ve veřejném sektoru nebo u státních zaměstnanců (Německo, Nizozemí a Španělsko). Doporučení: Pobočky federace EPSU v zemích, které nemají (plně nebo částečně) přijaté články 5 a 6 by měly vytvořit úzkou spolupráci s federací EPSU a konfederací 5


ETUC (později danou její zvláštní rolí v dozorčích orgánech a postupech charty (R)ESC) národní činnost zamýšlená, jak mohou být jejich vlády přesvědčeny k přijetí těchto článků co nejdříve. Nepřijetí těchto článků má, mimo jiné, závažný dopad na obrovský, dobře vyvinutý a ochranný právní postup ustanovený dozorčími orgány nepokládá zemím otázku, a tak nechává jejich státní zaměstnance nebo pracovníky veřejného sektoru méně chráněny než ostatních členských států. Jak bylo řečeno výše, v průběhu let Rada Evropy byla schopná vybudovat obrovský ochranný právní proces k uskutečnění práv odborové organizace vsazených do článků 5 a 6 obecně, stejně jako pro veřejný sektor a státní zaměstnance. Proto disponuje dvěma hlavními kontrolními mechanismy: zpravodajským systémem a tzv kolektivními postupy stížností. Jako v případě většiny všech mezinárodních a evropských a některých nástrojů národních základních práv, Rada Evropy také založila zpravodajský systém pro Sociální Chartu, která je jedním z jejich hlavních kontrolních mechanismů. Národní vlády jsou každoročně žádány o zprávu, jak naplňují (několik) základní sociální práva zakotvená v Sociální Chartě. V tomto zvláštním případě, jsou tyto zprávy pak zkoumány Evropským výborem sociálních práv (ECSR), který analyzuje, zda určitě případy ve vnitrostátním zákonodárství jsou v souladu s právními závazky Sociální Charty. Z tohoto důvodu současně ustanovil všeobecné právní postupy vztahující se na každý článek Sociální Charty. Následně, takzvaný Vládní výbor, složený ze zástupců vlády, prohlíží nesouhlasné případy z více sociálních a ekonomický hledisek, za účelem usnesení se na nejvhodnějším postupu a/nebo sankci. Proto je velmi důležité zdůraznit dva specifické rysy zpravodajského systému. První, podle Sociální Charty jsou vlády povinny zasílat kopie národních zpráv, které předkládají zpravodajskému systému národních organizací odborů a zaměstnanců ve svých zemích. Tyto organizace potom mají právo předložit své komentáře a poznámky na tyto národní zprávy dozorčím orgánům Sociální Charty, zejména výboru ECSR. Za druhé, konfederace ETUC má křeslo se statutem pozorovatele (což je, plné právo mluvit a zasahovat, ale nemá hlasovací právo) ve výše uvedeném vládním výboru, který poskytuje federaci EPSU a jeho pobočkám další cestu k zajištění přestupků práv odborových organizací ve veřejném sektoru jsou zvýšeny a příslušné sankce nebo vyžadovány postupy, Doporučení: Pobočky federace EPSU by měly: •

zajistit, aby obdržely kopie národních zpráv předložené jejich vládami výboru ECSR;

•

zajistit, že předkládají důležité a vhodné komentáře na tyto zprávy, zejména poskytující informace o přestupcích práv odborové organizace v zákoně a praxi;

•

zasílat kopie těchto komentářů federaci EPSU, ale také konfederaci ETUC, zejména daným křeslům federace ETUC ve Vládním výboru, který zajistí, aby znovu rostoucí přestupky během porad vyžadovaly příslušné postupy a/nebo sankce.

Kromě zpravodajského systému, Rada Evropy také ustanovila kolektivní postupy stížností ve spojení se Sociální chartou. Aby je členské státy mohly používat, potřebují jejich vlády schválit “Dodatkový protokol poskytující systém kolektivních stížností” (1995). Ačkoli několik členských států podepsalo Protokol, několik jich jej schválilo a tímto je učinily použitelné. (Co se týče seznamu zemí, které (ještě ne) schválily Protokol – uvidíte připojený k první části této zprávy). Schválení tohoto Protokolu je klíčové pro nabídnutí odborovým 6


organizacím další cesty k zajištění lepší ochrany pracovníků a práv odborové organizace v zákoně i praxi. Ve skutečnosti, jakmile členské státy schválí Protokol kolektivních stížností, automaticky se poskytne určitým organizacím s právem uvést stížnosti podle tohoto postupu. Tyto organizace nezahrnují pouze konfederaci ETUC, ale také odborové organizace příslušných zemí. Kromě toho, konfederace ETUC má právo předložit svá pozorování v každé kolektivní stížnosti (a tak, bez ohledu kým a proti které zemi je to uděleno), které poskytují odborovým organizacím dodatečnou možnost předložit důležité informace nebo komentáře. Nehledě na „automatické právo“ postupu kolektivních stížností má další výraznou výhodu ve srovnání se zpravodajským systémem, a to jeho rychlost. Ovšem, vzhledem k tomu, že ve zpravodajském systému kvůli jeho specifickým rysům může být sankce vyhlášena několik let předem a vlády se cítí povinny jednat, podle postupu kolektivních stížností jednoho bodu, průměrně je konečného rozsudku výboru ECSR dosaženo většinou během roku nebo 18 měsíců. Dále je také postup “celkem lehký”, pokud jde o formality a administrativní požadavky a obsahuje hlavně na okamžitý psaný postup, ale s možností projednávání, pokud je to nezbytné. Doporučeni: Pobočky federace EPSU v zemích, které ještě neschválily Protokol kolektivních stížností, jsou přiměny k úzké spolupráci s federací EPSU a konfederací ETUC (později danou jeho zvláštní rolí v dozorčích orgánech a postupech (R)ESC) národní činnost zamýšlená, jak mohou být jejich vlády přesvědčeny ke schválení tohoto Protokolu co nejdříve. Pobočky federace EPSU v zemích, které schválily Protokol jsou přiměny ke zkoumání současné situace, jako dohled nad dodržováním práv odborové organizace ve veřejném sektoru vzhledem k právnímu postupu Sociální Charty, a rozpoznávání případů, stejně jako příprava na možné stížnosti, by mělo být uskutečněno v úzké spolupráci s federací EPSU, ale hlavně s konfederací ETUC, danou zejména jeho úlohou v postupech kolektivních stížností. Jak už bylo zmíněno, schválení Protokolu členskými státy poskytuje národním odborovým organizacím a federaci ETUC s “automatickým právem” přednášet kolektivní stížnost proti těmto členským států. Ale takové automatické právo je, podle pravidel postupu, také uděleno některým, mezinárodním nevládním organizacím (INGO), které mají participační status v Radě Evropy. Proto je důrazně doporučeno, aby federace EPSU zvažovala žádosti o tento participační status. To je povoleno organizacím INGO, které zejména reprezentují na úrovni EU, a to ty, které mají národní členské organizace v několika ze 46/47 členských států Rady Evropy, stejně jako na poli jejich působnosti. Podle internetových stránek Rady Evropy a se zřetelem na dosáhnutí užší jednoty, by měly přispívat k činnostem Rady Evropy a dělat práci Rady Evropy (lépe) známou mezi evropskou veřejností. Žádost o takový participační status musí být podána pomocí oficiálního formuláře a doprovázející složky, která by měla obsahovat (i) statuty, (ii) seznam členských organizací (zmiňující se o jméně organizace v národním jazyce a ve francouzském nebo anglickém překladu), stejně jako přibližný počet členů každé z těchto národních organizací, (iii) zprávu o jejích současných činnostech a (iv) uskutečněné prohlášení, že ucházející se organizace přijímá vydané principy v preambuli a článku 1 ze zákona o Radě Evropy. Daná představa o srovnatelné odborové organizaci nebo jiné (zaměstnavatelské) organizaci v současné době spoléhá na seznam organizací INGO z roku 2007, kde mohou být zmíněny následující: •

Evropská odborová konfederace (ETUC) (*)

•

Evropský odborový výbor pro vzdělávání (ETUCE)

•

Evropská policejní konfederace (EUROCOP) (*) 7


•

Evropská organizace vojáků z povolání (EUROMIL) (*)

•

Evropská konfederace nezávislých odborových svazů (CESI) (*)

•

Evropská policejní rada odborových svazů (CESP) (*)

•

Evropská federace zaměstnanců veřejných služeb (EUROFEDOP) (*)

•

Mezinárodní vzdělávání (IE) (*)

•

Mezinárodní federace veřejných služeb (PSI) (*)

•

Evropská federace nemocnic a zdravotní péče (HOPE)

Další seskupení organizací INGO, například specifické kategorie soudnictví (soudcové, úředníci, soudní zřízenci, právní úředníci, a tak dále) také figurují na tomto seznamu. Hlavní výhodou uvedení v tomto seznamu jako např. INGO je, že federace EPSU by mohla potom také okamžitě použít Sociální chartu Rady Evropy, aby získala přijetí Vládního výboru Evropské sociální charty (ve které mají dva představitelé konfederace ETUC křesla, i když bez hlasovacího práva) jako organizace INGO, oprávněna ukládat kolektivní stížnosti vztahující se k přestupkům Evropské sociální charty. Na seznamu výše zmíněných organizací jsou ty označené hvězdičkou, kterým je také povoleno ukládat kolektivní stížnosti, a zejména rady CESP a federace EUROFEDOP jsou v tomhle ohledu aktivní. Doporuční: Federace EPSU by měla zvážit požadavky Rady Evropy na participační status. Hlavní výhodou by byl,. že federace EPSU by pak mohla žádat okamžitě dozorčí orgány Sociální charty Rady Evropy, aby získala souhlas Vládního výboru Evropské sociální charty jako organizace INGO oprávněné ukládat kolektivní stížnosti, vztahující se k přestupkům Evropské sociální charty.

4. Mezinárodní organizace práce (ILO) Jako EU a Rada Evropy, Mezinárodní organizace práce (ILO) také poskytuje několik nástrojů a postupů k zajištění nebo zvýšení ochrany základních společenských práv obecně a zvláště práv odborových svazů ve veřejném sektoru. Co se týče nejvýznamnějších nástrojů ILO, odkaz by měl být udělán v Konvencích 87, 98, 151 a 154, které se všechny zabývají obecně, nebo specificky veřejným sektorem, základními právy odborové organizace a slouží jako podklad pro různé dozorčí orgány ILO k zajištění obrovského a ochranného souboru právních případů. Pohled na schválené tabulky těchto konvencí (viz níže) ukazuje, že stale může dojít ke zdokonalení, zvláště ve vztahu ke konvencím 151 (o pracovněprávních vztazích ve veřejném sektoru a 154 (o kolektivním jednání obecně, ale se specifickými opatřeními týkající se veřejných služeb). Doporučení: Pobočky federace EPSU v zemích, které nemají ještě schváleny Konvence, by měly rozvíjet úzké spolupráci s federací EPSU, konfederací ITUC a ETUC národní plány, jak mohou být jejich vlády přesvědčeny k přijmutí těchto konvencí co nejdříve. Nepřijetí těchto konvencí má mimo jiné závažný dopad na obrovský, dobře vyvinutý a ochranný právní postup ustanovený dozorčími orgány nepokládá zemím otázku, a tak nechá jejich státní úředníky nebo pracovníky veřejného sektoru méně chráněny než u ostatních členských států. Mělo by být zdůrazněno, že práva a principy obsažené v Konvencích 87 a 98, které patří

8


mezi osm základních Konvencí ILO, musí být respektovány každým členským státem, bez ohledu na to zda je členský stát přijal či nikoli. Jako zabezpečení plnění různých Konvencí a Doporučení je, stejně jako ostatní regulační systémy, také klíčovým prvkem ILO, dozorčí systém ILO skládající se z různých mechanismů zajištujících plnění mezinárodních norem, v rozsahu od zpravodajských systémů přes postupy stížností až k opatření technické podpory. Stručný přehled o různých mechanismech je poskytnut v této zprávě, ale v těchto doporučních bude soustředěno na zpravodajské systémy a postupy stížností pomocí Výboru na volné sdružování Jako Rada Evropy, Mezinárodní organizace práce (ILO) má také regulérní zpravodajské systémy s jejichž pomocí jsou vlády požádány k předložení kopií svých zpráv o zaměstnavatelských a pracovnických organizacích. Tyto organizace mohou mít komentáře ke zprávám vlády; mohou také posílat komentáře k použití konvencí přímo ILO. Tyto zprávy jsou potom překládány Výboru expertů o uplatňování smluv a doporučení (dále “Výbor expertů”), který uskuteční objektivní a technický vývoj stavu žádosti týkající se mezinárodních pracovních norem. Následuje zkoumání, kde Výbor expertů sestaví výroční zprávu, která je potom předložena Mezinárodní organizaci práce příštího června, kdy je zkoumána Konferenčním výborem na Využití norem. Tento Konferenční výbor je tvořený ze zástupců vlády, zaměstnavatelů a pracovníků. Ten zkoumá zprávu ve trojdílném souboru a vybírá z několika pozorování k jednání. Následuje porada, tento Výbor navrhne svá rozhodnutí a doporučí např., že konkrétní vláda potřebuje udělat specifický krok k napravení problému nebo pozve delegaci z organizací ILO nebo odbornou pomoc. Kromě toho, Výbor expertů často sestavuje nezveřejněné přímé požadavky na vlády, směřující na zjevné problémy v normách žádostí a dává zemím dostatečný čas k zareagování a řešení problémů než jsou komentáře zveřejněny. Zákroky Výborů napomáhají sociálním dialogům, požadují po vládách přehled použitých norem, a sdílejí tyto informace se sociálními partnery, kteří mohou také poskytnout informace. Následné sociální dialogy mohou vést k řešením problémů a prevenci. Doporučení: Pobočky federace EPSU by měly: •

Zajistit, aby obdržené kopie národních zpráv nebo odpovědí na přímé požadavky předložené jejich vládami organizaci ILO.

•

Zajistit, že předkládají důležité a vhodné komentáře na tyto zprávy, zejména poskytující informace o přestupcích práv odborové organizace v zákoně a praxi,

•

Zasílat kopie těchto komentářů federaci EPSU, ale také ETUC, koordinovaná činnost může být zajištěna, když tyto přestupky jsou znovu předneseny během porady a jsou vyžadovány příslušné postupy a/nebo sankce.

Federace ETUC by také měla být informována o (vývojích) jako je pozorování, jen pokud je zástupce organizací ILO ve Výboru expertů o sociálních právech, hlavní dozorčí institucí spojenou se Sociální chartou Rady Evropy, zejména zajišťující spojitost a doplňky právního postupu obou institucí, zvláště práv odborové organizace. Mezinárodní organizace práce (ILO) má také k dispozici několik postupů stížností. Nejdůležitější v kontextu s právy odborové organizace jsou postupy stížností před Výborem na svobodu sdružování (CFA). Dané svobody sdružování a kolektivního jednání jsou založenými principy organizací ILO a následně přijaty Konvencemi 87 a 98, CFA a související procedury byly založeny s cílem provádět stížnosti na přestupky svobod sdružování, jestliže dotyčná země schválila příslušné Konvence či nikoli. Později je tedy odlišná od postupů stížností Sociální charty Rady Evropy, vzhledem ke stížnostem, které 9


mohou být použity pouze proti členským státům, které mají schválen související Dodatečný protokol a pouze článek Sociální charty, který členské státy schválily. Podobně, stížnosti na postupy výboru CFA mohou být použity proti členským státům oběma organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků. Pokud se výbor CFA rozhodne přijmout stížnost a nalezne přestupek norem svobody sdružování nebo principů, záleží na zprávě pro řídící instituci a doporučeních, jak může být situace napravena. Vlády jsou následně žádány k podání zprávy o uskutečňování jejich doporučení. Výbor CFA může také vybrat návrh “přímého kontaktu” úkolu vládě týkajícího adresování problému přímo členům vlády a sociálním partnery během průběhu dialogu

Doporučení: Pobočky federace EPSU jsou nuceny zkoumat současnou situaci týkající se dodržování práv odborové organizace ve veřejném sektoru z hlediska právního postupu Mezinárodní organizace práce (ILO) a identifikace postupů nebo situací, které by mohly tvořit část stížnosti .Identifikace takových postupů, stejně jako příprava eventuální stížnosti, by měla být udělána v úzké spolupráci s federací EPSU a ITUC, konfederace ETUC by měla být informována o (vývojích) jako je pozorování, jen pokud je zástupce ILO ve Výboru expertů o sociálních právech, hlavní dozorčí institucí spojenou se Sociální chartou Rady Evropy, zejména zajišťující spojitost a doplňky právního postupu obou institucí, zvláště práv odborové organizace.

5. Národní analýza Druhá část této zprávy obsahuje analýzu jednotlivých zemí. Ačkoli je analýza založena na informacích dostupných z různých pramenů, zaměřuje se hlavně na údajné přestupky zjištěné nejvýznamnějšími dozorčími nebo vynucujícími institucemi ILO (Výbor na svobodu sdružování) a Radou Evropy (Evropský výbor sociálních práv). Je důležité poznamenat, že ačkoli se zaměřují na problémy nebo údajné přestupky v právu a praxi, na které bylo těmito orgány upozorněno, tyto problémy a údajné přestupky by nemusely být nutně považovány za problematické u národních odborových organizací. Za druhé, mělo by být zmíněno, že některé právní případy uvedené v národních zprávách jsou docela staré a mohly by už být mezitím rozhodnuty. Nicméně, tyto informace jsou zahrnuty aby, (i) vytvořily zprávu tak kompletní, jak to bude možné a (ii) poskytly srovnávací analýzy, jak některé země mohou nyní nebo v budoucnu být srovnány se stejnými situacemi údajných přestupků nebo porušeních. Pokud jde o hlavní závěry týkající se práva organizování, práva kolektivního jednání a práva kolektivního postupu ve veřejném sektoru, při prověřování situací v různých zemích, může být zdůrazněno následující. Právo organizování se zdá být zcela nejméně problematickým právem veřejného sektoru ve všech různých zemích, navzdory tomu je z tohoto práva vyjmuta pěkná řádka pracovních skupin: •

zaměstnanci magistrátu (například, Litva);

•

vyšší státní úředníci (například, Rumunsko);

•

ředitelé a zástupci úřadů pro vnitřní záležitosti (Litva);

•

členové ozbrojených sil (například, Litva, Lotyšsko, Francie, Polsko (vojáci z povolání));

10


•

aktivní členové v ozbrojených silách (například, Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko, Polsko);

•

důstojníci ve výzvědné službě (například, Slovensko, Česká republika, Rumunsko);

•

členové bezpečnostní služby (například, Česká republika, Polsko);

•

vyšší zaměstnanci z prefektů (například, Francie);

•

četnictvo (například, Francie);

•

soudci (například, Polsko, Rumunsko);

•

veřejní žalobci a členové ministerstva spravedlnosti (například, Rumunsko);

•

ti, kteří slouží ve Sboru civilní obrany (například, Polsko). Doporučení: Pobočky federace EPSU by měly analyzovat a zvažovat, jak z hlediska mezinárodního a evropského právního postupu mohou/měly by překonat tyto vyloučení uvnitř národního systému, které často přesáhnou co je povoleno organizacemi ILO a Rady Evropy.

Z drobných informací lze zjistit právo na kolektivní jednání, je obtížné posoudit, jaký problém existuje nebo trvá v právu a/nebo praxi, obecně u obou a hlavně ve veřejném sektoru. Analýza znovu ukazuje, že některé skupiny pracovníků veřejného sektoru jsou z tohoto práva vyloučeni, zejména: •

veřejní úředníci (například, Bulharsko);

•

ozbrojené síly (například, Litva, Portugalsko);

•

policie (například, Slovensko, Polsko);

•

pracovníci jmenováni do státní správy a magistrátů, soudci, prokurátoři a vězeňští dozorci (například, Polsko). Doporučení: Pobočky federace EPSU by měly analyzovat a rozvažovat, jak vzhledem k tomuto mezinárodnímu a evropskému právnímu procesu, mohou/měly by překonat tyto vyloučení uvnitř národních systémů, které často překročí, co je povoleno organizacemi ILO a Radou Evropy. Ačkoli lze zjistit drobné informace, je jasné, že obrázek není růžový. Právo na kolektivní jednání pro (určitou skupinu) pracovníky veřejného sektoru často neexistuje, je velmi omezeno nebo zakotveno ve specifických strukturách a postupech, které nejsou povoleny pro stejná jednací práva, pokrytí a účinek jako v soukromém sektoru. Proto je doporučeno pobočkám federace EPSU vypracovat, ve spolupráci s federací EPSU na evropské a národní úrovni strategii orientovanou za účelem ustanovení souvislých a dobře fungujících kolektivních jednacích struktur zahrnujících všechny pracovníky veřejného sektoru, čímž překonají různá omezení a vyloučení, která stále běžně existují v celé Evropě. To je potřeba zvláště, pokud se vezme v úvahu fakt, že právo pracovníků veřejného sektoru uspořádat kolektivní postup je jedním z nejomezenějších práv, a tudíž jsou často (a převážně) zbaveni dvou nejzákladnějších práv pracovníků a odborové organizace. 11


Právo uspořádání kolektivních jednání je nejvíce problematické ve veřejném sektoru. Analýza odhalila, že jsou docela často tímto právem omezeni důležité a velké skupiny pracovníků. Následuje několik příkladů: •

státní zaměstnanci (např. ve skutečnosti Rakousko);

•

policie (např. Belgie);

•

státní úředníci (např. Bulharsko – povoleno pouze několik symbolických stávek);

•

státní správa (např. Maďarsko);

•

zdravotní a sociální péče (např. Česká republika, Slovensko);

•

telekomunikace (např. Česká republika, Slovensko);

•

atomový průmysl (např. Slovensko);

•

státní zaměstnanci (např. Rakousko – ve skutečnosti);

•

policie (např., Belgie);

•

státní úředníci (např. Bulharsko – povoleny pouze symbolické stávky).

Na druhé straně, jsou ostatní skupiny úplně vyloučeny z práva uspořádat kolektivní postup. To má vliv mezi dalšími: Ozbrojené síly (Belgie, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Irsko, Portugalsko, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Slovinsko) Policie (Kypr, Dánsko, Estonsko, Francie, Řecko, Irsko, Polsko, Portugalsko, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Slovinsko) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra (Rumunsko, Francie [komunikační zaměstnanci ministerstva vnitra], Litva [vnitro]) Státní zaměstnanci (Dánsko, Německo, Polsko, Litva a Lucembursko [nadřízený]) Státní služby, úředníci se “základní funkcí” (Maďarsko, Francie [zaměstnanci v pozicích vedoucích]) Soudnictví (Dánsko, Francie, Maďarsko, Španělsko, Česká republika, Lotyšsko, Slovinsko [soudci a žalobci], Lotyšsko [soudci], Lucembursko) Bezpečnostní síly (Česká republika, Francie, Řecko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko [při poskytování základních služeb]) Doporučení Pobočky federace EPSU by měly analyzovat a zvážit, jak vzhledem k mezinárodním a evropským právním postupům, mohou/měly by překonávat tyto vyloučení uvnitř národního systému, která často převýší, co je dovoleno nástroji Mezinárodní organizace práce (ILO) a Rady Evropy. Nehledě na zdůraznění problémů a překážek zemi po zemi, část II této zprávy také poskytuje, v části zvané “Uspořádané činnosti”, specifická doporučení nebo otázky na každý identifikovaný problém. To by mohlo dávat formu doporučením vztahujících se ke změně 12


zákonodárství, potřebě poskytnout informace příslušným vymáhajícím institucím ILO a Rady Evropy, aby mohly důkladně soudit národní situaci a/nebo doporučit dalším specifické činnosti odborové organizace, které by mohly být brány v úvahu. Doporučení: Pobočkám federace EPSU je proto důrazně doporučeno brát podrobně v úvahu analýzu jejich země, stejně jako orientační doporučení. Jsou také žádány informovat federaci EPSU a konfederaci ETUC a krocích, které nebo které už udělaly k překonání problémů a identifikovaných překážek. Kromě toho jsou požádány informovat federaci EPSU a konfederaci ETUC o jiných – běžné nebo možné budoucnosti – problémech, které mohou nastat, pokud jde o ochranu práv odborové organizace ve veřejném sektoru, v zákonu i praxi. To dělá možnost rozhodnout společně o nejlepším a nejefektivnějším způsobu zvýšení povědomí o problému mezi mezinárodními a evropskými institucemi s cílem vymýtit to tak rychle, jak jen to bude možné.

6. Všeobecná funkční doporučení Dané výše uvedené možnosti činnosti na různých úrovních, je důležité použít všechny dozorčí a vynucující mechanismy dostupné na všech úrovních. Stručně řečeno, to může znamenat: EU poskytování zpráv agentury FRA nebo složek případů hrubých porušení práv odborové organizace ve veřejném sektoru; zahájení případů před Evropským soudním dvorem (ECJ) (zejména nyní, při právně závazné Chartě EU); zajištění pravidelného poskytování informací ostatním institucím EU, jako jsou Evropská komise a Evropský parlament, ale také federace ETUC o případech přestupků práv odborové organizace. Rada Evropy zajištění reakcí/komentářů odborové organizace na zprávy vlády, předkládaných zpravodajskému systému; předávání kopií těchto reakcí/komentářů federaci EPSU a zejména konfederaci ETUC, protože hraje úlohu v ověřování dozorčích systémů (například, Vládní výbor a postupy kolektivních stížností); informace odborové organizace poskytované federací ETUC pro projednávání v dozorčích institucích; lepší použití, tam kde je to možné, postupů kolektivních stížností a to ve spolupráci s federací EPSU a konfederací ETUC; pravidelné poskytování informací (to je, mezi oficiálními zpravodajskými etapami) o přestupcích práv odborové organizace, a jejich předání, ve spolupráci s federací EPSU a konfederací ETUC, příslušným dozorčím institucím Sociální charty Rady Evropy.

13


Mezinárodní organizace práce (ILO) zajištění reakcí/komentářů odborové organizace na zprávy vlády, předkládaných zpravodajskému systému předávání kopií těchto reakcí/komentářů federaci EPSU a konfederaci ETUP, ale zejména konfederaci ITUC, protože má úlohu v ověřování dozorčích systémů; poskytování informací o odborové organizaci ETUC, ale zejména konfederaci ITUC pro projednávání v dozorčích institucích; lepší použití, tam kde je to možné, skutečných postupů stížností ve spolupráci s konfederací ITUC/ETUC/EPSU; pravidelné poskytování informací (to je, mezi oficiálními zpravodajskými etapami) o přestupcích práv odborové organizace, a jejich předání, ve spolupráci s federací EPSU a konfederací ETUC, příslušným dozorčím institucím Sociální charty Rady Evropy. Národní úroveň Ohled na použití zákonných postupů k překonání problému práv odborové organizace v právu a praxi; lepší použití postupů kolektivních jednání; další činnosti odborové organizace. Cenné je použití těchto různých cest/mechanismů jednotlivě, je to dokonce více hodnotné pro jejich užití kdekoli je to možné a ve vhodných kombinacích. Hlavní důvody jsou následující: každá úroveň či mechanismus má své výhody i nevýhody ve spojení s: časem potřebným pro dokončení postupů (například, délka trvání postupů kolektivních stížností, průměrně, osmnáct měsíců, zatímco obdobné postupy před Mezinárodní organizací práce (ILO) jsou mnohem delší; zpravodajské postupy jsou průměrně velmi pomalé před vydáním skutečných sankcí); v závislosti na použitých mechanismech/institucích, charakter “sankci” by se mohl značně změnit z obyčejné morálních nebo právních sankcí na zákonné nebo polozákonné sankce; to má přirozeně důležitý vliv na vynutitelnost sankcí. Kromě toho, každá úroveň/mechanismus požaduje činnost od různých činitelů: EU: hlavně národní pobočky, federace EPSU, konfederace ETUC Rada Evropy: hlavně národní pobočky, federace EPSU, konfederace ETUC Mezinárodní organizace práce (ILO): hlavně národní pobočky, federace EPSU, konfederace ETUC (pro informaci) a konfederace ITUC Národní úroveň: hlavně národní/sektorové odborové organizace s podporou od federace EPSU, konfederace ETUC a odtud významné konfederace ITUC Všichni tito činitelé mají hrát roli, ale pokud chtějí být úspěšní, musí spolupracovat. Obecná doporučení S ohledem na tyto skutečnosti je navrženo, aby federace EPSU zvážila prokázání změn informací a činnost cílové struktury, která by mohla zajistit pravidelnou a koordinovanou spolupráci a informace by plynuly mezi sebou, aby její pobočky

14


institutu ETUI-REHS/ETUC usnadnily rozhodnutí o nejvhodnější činnosti pro Radu Evropy a ILO (později také ve spolupráci s konfederací ITUC, danou její zvláštní úlohou a odborností pro využití dozorčích mechanismů ILO) federací EPSU, ve spolupráci se svými pobočkami a s podporou konfederací ETUC nebo institutem ETUIREHS, by měla nejprve stanovit seznam kontaktů na lidi uvnitř každé organizace, kteří by mohli sloužit kontaktním osobám v případě přestupků práv odborové organizace. Sdílení pravidelných informací uvnitř struktury (například, konfederace ETUC by doručila všechny informace o údajných přestupcích podle ujednání dozorčím institucím Rady Evropy Sociální charty pro reakce a komentáře) mohla by také zapojit ostatní členy struktury více informované a nadějné víc aktivní v překládání podobných informací/případů nebo ostatních přestupků práv odborové organizace ve veřejném sektoru. Shromážděné informace by se potom mohly také včlenit do výše zmíněné představy o pravidelné “Zprávě federace EPSU o přestupcích práv odborové organizace ve veřejném sektoru” (inspirování výroční zprávou o přestupcích odborové organizace ITUC).

Proposal: ⊳

To set up an information exchange and action-targeted network: EPSU affiliates

ILO

ITUC

EPSU

ETUI/ETUC CoE

(1) EU: národní pobočky, federace EPSU, konfederace ETUC (2) Rada Evropy: národní pobočky, federace EPSU, konfederace ETUC (3) ILO: národní pobočky, federace EPSU, konfederace ETUC (pro informaci) a konfederace ITUC (4) Národní úroveň: národní/sektorové odborové organizace s podporou od federace EPSU, konfederace ETUC a ITUC.

15


NÁRODNÍ TABULKY Přehled ČLENSKÉ STÁTY

Právo na založení odborové organizace

Právo na připojení/ nepřipojení k odborové organizaci

Právo na Právo na formování formování + + sdružování sdružování ozbrojených policie sil

Rakousko

+

+

+

Belgie

+

+

+

Ochrana zástupců odborů

Společné porady

Dobrovolná odmítnutí

Smír, arbitráž

Právo uspořádat kolektivní jednání

Právo na kolektivní jednání policie, ozbrojených sil

Omezení, atd.

+

+

+

+

+

+

?

Povoleno blokování. Nic určitého pro základní sektory.

+

+ Omezeno na smluvní pracovníky

+

+

-

Omezení soudní praxe; malá ochrana proti výpovědím

Policie (+) Ozbrojené síly (-)

Ve skutečnosti minimum sektorů. Požadavky na pracovníky opatřeny zákony, nikdy nepoužity

Bulharsko

+

+

+

+ Nepovolené ozbrojené síly

?

0

+

Naprostá nezbytnost

Úplný zákaz některým sektorům a civilním zaměstnancům ministerstva obrany; je povolena pouze symbolická stávka

+ Nepovoleno

Kolektivní stížnost č. 32/2005 stále nevyřízená kvůli neshodě se článkem 6.4

Kypr

+

+

+

?

?

+

+

+

Možná žádost pracovníků; rozhodnutí schvaluje odborový svaz

-

Zákonná opatření k zakázání stávek; i když nikdy nepožádali

16

“Lepší ochrana a podpora práv odborové organizace ve veřejném sektoru” ČLENSKÉ STÁTY

Česká republika



?

?


?

-


Společné porady


Smír, arbitráž



Omezení, atd.

?

?

+

+

+

Ozbrojené síly

Vyloučeni: soudci, žalobci, bezpečnostní zaměstnanci

Bezpečnostní a výzvědní služba

Musí uplynout dostatečný časový interval mezi neúspěšným smírem a stávkovou činností

-

Dánsko

+

+

?

?

?

+

+

+

Příliš široký a všeobecný zákaz, ovlivňující železnice a také poštovní služby

-

Státní zaměstnanci mají odmítnuto právo na stávku, bez ohledu na jejich kategorii, hodnost, funkci

Estonsko

+

+

+

-

?

+

+

+

Všeobecně nerozlišený zákaz

-

Státní zaměstnanci mají odmítnuto právo na stávku, bez ohledu na jejich kategorii, hodnost, funkci

Finsko

+

+

+

+

?

+

+

+

Státní zaměstnanci mohou uspořádat kolektivní jednání pouze opatřením kolektivní smlouvy

+ Nepovoleno stávkovat

Zákonný zákaz stávek pro vysoko postavené státní zaměstnance a ty zastupujících stát/zaměstnava tele ve vyjednávání nebo úmluvách

17

Celkové shrnutí ETUI-REHS/EPSU zpráva 105 ČLENSKÉ STÁTY



Francie

+

+ Bez vyšších zaměstnanců z prefektů

+ Povoleno

Německo

+

+

+

Řecko

+ Může být omezeno legislativou

+ Může být omezeno legislativou


+ S omezením


Společné porady


Smír, arbitráž



Omezení, atd.

+ Ne četnictvo

+

+

+

+

Snížení mezd není přiměřené k délce stávky; pouze nejvyšší zástupci odborové organizace mohou vyvolat stávky

?

Úplný a trvalý zákaz stávek: Ministerstva vnitra, věznic, soudců; omezení řídících létání, státních radii/televizí

+

+

-

-

+

Požadavky na vytvoření organizace k vyvolání zákonné stávky jsou nepřiměřené; stávky nezaměřené na kolektivní smlouvu zakázány

+ Civilní zaměstnanci, stejně jako ostatní státní zaměstnanci; armádní zaměstnanci omezeni

+

+

18

+

?

+

Jako všichni státní zaměstnanci

-

Právo na jednání omezuje poštovní a železniční státní zaměstnanci, dokonce i když jsou sektory nyní soukromé; současný soudní spor

Blokády zakázány




Maďarsko

+

?

+

Irsko

+ Problémy s vyjednávacími povoleními

+

+ Garda Siochána také

Italy

+

+

Lotyšsko

+

+

Litva

+ Požadováno Členové minimálně 30 svazu jsou členů chráněni před výpovědí



Společné porady


Smír, arbitráž



+

?

+

+

+

Stávka může být vyvolána pouze na základě souhlasu odborové organizace; vhodné pro státní zaměstnance

?

?

Pouze představitelé odborových organizací s povolením (ne státní zaměstnanci)

+

Nedostačující; vyjednávací povolení

+

Pouze odborové organizace s vyjednávacím povolením jsou oprávněny imunitou; malá ochrana před výpověďmi

?

Činnosti odborové organizace pouze pro odborovou organizaci s licencí (ne pro státní zaměstnance)

+

+

+

?

+ Rozhodnutí omezující stávky; oznámení délky před stávkou

-

Na rozhodnutí, nedostatek informací

Pouze Pouze zastupitelsk zastupitelské é orgány orgány

+

-

?

?

?

+

+

-

+

-

?

+

?

+

2/3 členů musí souhlasit; úplný zákaz v určitých sektorech

-

19

Omezení, atd.

Celkové shrnutí ETUI-REHS/EPSU zpráva 105 ČLENSKÉ STÁTY





Společné porady


Smír, arbitráž



Lucembursko

+

+

+

+

+

+

+

+

+ S výlukami

-

Malta

+

?

+ Ale sporné

?

?

+

+

Není jasné kdo je zahrnut

+

-

Nizozemí

+

+

?

?

+

+

+

+

Soudy mohou rozhodnout, jestli je stávkování předčasné; žádné právo na stávku v minimálním množství služeb ustanovené v zákoně

+

Polsko

-

-

+ Omezení

-

?

+

+

+

-

Portugalsko

+

+

+

+

?

+

+

+

+

-

Rumunsko

+ Značná omezení

?

+ Povinné členství

+ Nepovoleno, povoleno pro civilní zaměstnanci

+

+

+

+

+ Velice omezeno

-

Slovenská republika

+

+

+

Během aktivní služby

+

+

+ Problém: policie

+ Problém: policie

+ Velice omezeno

-

Slovinsko

+

+

+

+

+

+

+

+

+ Velice omezeno

-

20

Omezení, atd.

Článek 6 z Charty FORMÁLNĚ přímo použitelný ve vnitřním systému






Společné porady


Smír, arbitráž



Španělsko

+

+

+

Švédsko

+

Nejasně chráněno

Spojené království

+

+

Omezení, atd.

+

?

+

+

+

+ Možnost ukončení stávky arbitráží mimo článek 64

-

?

?

?

+

+

+

+

+

+

+ Ale povinné členství

+

+

+

+

+

+ Zdvojnásobená pozornost; malá ochrana před výpověďmi

-

+

+

Aktivní zaměstnanci

+

Platný řád také pro veřejný sektor?

+

+ Pro státní zaměstnance ozbrojených sil; omezení policie

Informace poskytnuté ne SPECIFICKÉM U veřejnému sektoru

-

-

Možnost odložení stávek také v hlavních nebo veřejných sektorech

KANDIDÁTSKÉ ZEMĚ Chorvatsko

Turecko

+

+

?

?

Platný řád také pro veřejný sekor?

?

+

21

?

Povinné úvahy vymezující minimální množství služeb v případě stávky ?


Seznam zkratek CCFSR:

Charta základních sociálních práv pracovníků Společenství

CFA:

Výbor na svobodu sdružování (ILO)

CEACR:

Výbor expertů o uplatňování smluv a doporučení (ILO)

CoE:

Rada Evropy

ECHR:

Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod

ECJ:

Evropský soudní dvůr

ECRI:

Evropská komise proti rasismu a intoleranci

ECSR:

Evropský výbor sociálních práv

EPSU:

Evropská federace odborových svazů veřejných služeb

ESC:

Evropská sociální charta

ETUC:

Evropská odborová konfederace

EU:

Evropská unie

EUMC:

Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie

FRA:

Agentura Evropské unie pro základní práva

ILO:

Mezinárodní organizace práce

IOE:

Mezinárodní organizace zaměstnavatelů

ODIHR:

Úřad pro demokratické instituce a lidská práva

OSCE:

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

RESC:

Upravená Evropská sociální charta

UN:

Spojené národy

22

Lepší ochrana a podpora práv odborové organizace ve veřejném sektoru Zpráva 105

Recommend Documents