Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) ve Zlínském kraji v roce 2012

Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) ve Zlínském kraji v roce 2012 Závěrečná zpráva

Zpracovatel:

TYTO Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny zaregistrované Ministerstvem vnitra pod č.j. VS/1-1/46 345/01-R ze dne 07.03.2001 Nenakonice 500, 783 76 Věrovany IČ 26523141, DIČ CZ26523141 e-mail: [email protected]

Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) ve Zlínském kraji v roce 2012

Zlínský kraj


Závěrečná zpráva

Zpracováno: na základě objednávky č. OBJ/0652/2012/ŽPZE ze dne 16. 3. 2012.

Zpracovatel: TYTO Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny zaregistrované Ministerstvem vnitra pod č.j. VS/1-1/46 345/01-R ze dne 7. 3. 2001 Nenakonice 500, 783 76 Věrovany IČ 26523141, DIČ CZ26523141 e-mail: [email protected] www.tyto.cz

pro Krajský úřad Zlínského kraje Nenakonice, říjen 2012

2


3

ÚVOD Sova pálená (Tyto alba) je druh žijící v otevřené kulturní zemědělské krajině s tradičními prvky vesnických osad (církevní a hospodářské objekty). V tomto typu krajiny se sova pálená celoročně vyskytuje, hnízdí a nachází svoji tradiční potravu. V průběhu 50. a 60. let proběhly v ČR výrazné změny v krajině zemědělského venkova a ve způsobu jejího využívání. Tyto změny z hlediska ekologie krajiny většinou negativního charakteru měly za následek slučování bloků orné půdy, rozsáhlý úbytek lučních porostů, rozptýlené a zapojené zeleně v krajině. Současně se odrazily ve vesnické a sedlácké architektuře, ve změnách způsobu hospodaření a využívání hospodářských objektů. Slučování bloků orné půdy a úbytek rozptýlené zeleně měl za následek postupný zánik či zmenšení biotopů, kde sova pálená nachází dostatek alternativních zdrojů potravy v letech latence hraboše polního (hlavní kořisti) na ostatních zemědělských kulturách. Současně při změnách využívání zemědělských objektů došlo k úbytku tradičních hnízdních možností pro sovu pálenou, podobně tradiční hnízdiště na církevních objektech zanikaly v důsledku uzavírání kostelních věží proti zdivočelé populaci domácích holubů (Columba livia f. domestica). Uvedené negativní faktory byly dále umocněny synantropizací a nárůstem početnosti kuny skalní a tedy výrazně vyšším predačním tlakem na populaci sovy pálené. Vzhledem k úzké a dlouhodobě trvalé vazbě sovy pálené na zemědělskou krajinu a tradiční urbánní prvky došlo v její populaci k výraznému snížení početnosti, přičemž tento druh vymizel i z některých rozsáhlých oblastí, kde dříve pravidelně hnízdil. Na základě uvedených skutečností byla sova pálená zařazena vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb., mezi silně ohrožené druhy živočichů a je chráněna zákonem č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

MATERIÁL & METODA Území Zlínského kraje bylo v letech 1998-1999 součástí rozsáhlého projektu „Ochrana a podpora genofondu sovy pálené na Moravě“. Cílem projektu bylo nabídnout sově pálené nové vhodné hnízdní možnosti, zejména na tradičních hnízdních lokalitách – v hospodářských objektech na zemědělských farmách a také v sakrálních objektech. Předpokladem úspěšnosti projektu bylo důsledné zabezpečení instalovaných budek proti predaci kunou skalní plechovým vikýřem po celém obvodu vletového otvoru. V několika následujících letech probíhala každoročně kontrola a údržba instalovaných budek, budky byly čištěny, poškozené budky opravovány, zničené budky nahrazovány novými, v případě uzavření objektu po rekonstrukci byly budky z těchto objektů přemístěny do náhradních lokalit. Následně pak probíhalo vyhodnocení realizovaných opatření. Takto rozsáhlý objem prací s nároky na personální i technické vybavení byl finančně podporován z Programu péče o krajinu MŽP až do roku 2002. V dalších letech finanční podpora z PPK v důsledku snížení rozpočtových prostředků v PPK nebyla možná. V roce 2003 probíhaly práce na projektu z větší části jen díky entuziasmu několika nadšenců naší organizace. V roce 2004 projekt nebyl realizován, což považujeme za velkou škodu. V letech 2005-2012 bylo možné na předchozí záchranné aktivity navázat za finanční podpory Zlínského kraje.


4

V rámci projektu byla v roce 2012 provedena tato opatření: 1) Základní kontrola instalované sítě 199 budek. Sledována byla obsazenost budek sovou pálenou a dalších necílových druhů ptáků. Při kontrole budek byly vytypovávány další vhodné (potenciální) objekty pro instalaci budek nových. 2) Budky byly na základě nejnovějších poznatků vzhledem k jejich bezpečnosti před predací v případě potřeby zabezpečovány. 3) Sledována byla vhodnost objektů s instalovanou budkou. V případě nevhodné instalace budky (změna využití objektu, uzavření objektu s budkou, na žádost majitele) byly tyto budky přemístěny do vhodnějších objektů v rámci téže nebo jiné farmy. 4) U budek poškozených (při manipulaci se zemědělskou mechanizací, vandaly apod.) byla provedena jejich oprava. 5) U obsazených budek byly zjišťovány údaje z hnízdní biologie sovy pálené: úspěšnost hnízdění, počet druhých hnízdění, počet vyvedených mláďat v prvním a druhém hnízdění, mláďata byla kroužkována, měřena a vážena a určován byl jejich věk. Příležitostně byl realizován odchyt hnízdících ptáků za účelem jejich okroužkování. Tato činnost byla prováděna s maximálním ohledem k hnízdícím sovám – autor je držitelem platného povolení ke kroužkování ptáků pod číslem 804 a výjimky MŽP ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů - sovy pálené, pod č. j. 00426/PA/2007. 6) Z obsazených budek byla odstraňována vývržková drť (budky byly čištěny). 7) Na vybraných lokalitách byla prováděna fotodokumentace průběhu hnízdění sovy pálené a jednotlivých typů hnízdních objektů. 8) Na zemědělských farmách byly kontrolovány nádrže sloužící k uskladnění melasy nebo jiné tekutiny. Nebezpečné nádrže z hlediska možného utonutí sovy pálené (a dalších druhů ptáků) byly na místě zabezpečovány (eventuálně zabezpečení bylo dohodnuto s vlastníkem). Při zpracování dat v kapitole výsledky jsou uváděny zjištěné počty snesených vajec a vyvedených mláďat. V případě, kdy počet vajec nebyl zjištěn kontrolou, je uveden pro dané hnízdění otazník. Podobně u počtu vyvedených mláďat z prvního a druhého hnízdění je v těchto případech uveden otazník. Počet vyvedených mláďat je pak odhadnut na základě průměrného počtu mláďat v úspěšných hnízdech pro hodnocený okres a násoben počtem zjištěných případů.

VÝSLEDKY Výsledky realizace projektu v roce 2012 jsou rozpracovány v textové a tabulkové podobě. Sova pálená hnízdila v roce 2012 celkem na čtyřech lokalitách: Chropyně (KM) - první hnízdění Hluk (UH) - první a druhé hnízdění Nedakonice (UH) - první hnízdění Dolní Němčí (UH) - první hnízdění Výsledky počtu vyvedených mláďat sovy pálené a obsazenost budek jinými druhy shrnuje následující tabulka.


5

Obsazenost hnízdních budek v roce 2012 Okres Část obce

KM KM UH UH UH UH UH UH UH

Střížovice Chropyně Hluk Nedakonice Nedakonice Dolní Němčí Hluk Nivnice Nivnice

Číslo Souřadnice Souřadnice Obsazeno - druh budky - X -Y

1654 1658 3824 3828 3877 3884 3889 3897 3898

17,4416038 17,3885 17,4981701 17,3913196 17,3865017 17,5980249 17,4977758 17,6498246 17,6512039

49,2506829 49,3517 49,0038951 49,0402561 49,0393584 48,9697907 49,0054172 48,9645522 48,963782

Poštolka obecná Sova pálená Sova pálená Sova pálená Rehek domácí Sova pálená Sova pálená Poštolka obecná Poštolka obecná

Vyvedená mláďata 1. hnízdění

Vyvedená mláďata 2. hnízdění

3? 3? 6 8 4 0 7 ? 0

OKRES KROMĚŘÍŽ Větší část okresu Kroměříž je intenzivně zemědělsky využívaná, s vysokých zastoupením zemědělských kultur (190-300 m). Otevřená krajina volně navazuje na tradiční zemědělskou oblast Prostějovska a Přerovska. Obsazenost budek a počet hnízdících párů sovy pálené: Rok 1998 - 3 páry sovy pálené, 1999 - 8 párů, 2000 - 11 párů, 2001 - 22 párů, 2002 - 14 párů, 2003 - pouze 1 neúspěšný pár. Absence hnízdících párů v roce 2003 byla zapříčiněna totálním zhroucením populace hraboše polního a nedostatkem potravy. V roce 2005 bylo zaznamenáno 11 hnízdících párů a v dalších 25 budkách zjištěny starší vývržky. V roce 2006 hnízdilo 6 párů, 2007 – 5 párů, 2008 – 11 párů, 2009 – 3 páry, 2010 – 0, 2011 – 0, 2012 – 1 pár. V letech 2010 - 2011 probíhala fáze populačního pesima hraboše polního (dominantní potravy sovy pálené), což se negativně projevilo na počtu hnízdících párů sovy pálené. OKRES UHERSKÉ HRADIŠTĚ Okres Uherské Hradiště patří svojí geomorfologickou polohou a charakterem krajiny k tradičním hnízdním oblastem sovy pálené na Moravě. Obsazenost budek a počet hnízdících párů sovy pálené: Rok 1998 - 4 páry sovy pálené, 1999 - 8 párů, 2000 - 15 párů, 2001 - 24 párů, 2002 - 16 párů, v roce 2003 v důsledku kritického nedostatku potravy vyhnízdil pouze jediný pár. V roce 2005 bylo prokázáno hnízdění 17 párů, z nichž 14 párů bylo produktivních a 8 párů (47 %) zahnízdilo podruhé v roce. V roce 2006 hnízdilo 7 párů, 2007 – 10, 2008 – 10, 2009 – 9, 2010 – 2, 2011 – 0, 2012 – 3 páry. V letech 2010 - 2011 probíhala fáze populačního pesima hraboše polního (dominantní potravy sovy pálené), což se negativně projevilo na počtu hnízdících párů sovy pálené, kdy po dlouhé době nebyl zjištěn žádný hnízdící pár sovy pálené. OKRES ZLÍN


6

Velká část okresu je pahorkatinná, s vysokým stupněm zalesnění. Sova pálená má vhodné podmínky pro hnízdění pouze v západní části (úvalová část aluvia řeky Moravy), která je zemědělsky využívána. Obsazenost budek a počet hnízdících párů sovy pálené: V letech 1998-1999 hnízdění sovy pálené prokázáno nebylo, v roce 2001 zahnízdily v instalovaných budkách 2 páry. Následně v letech 2002-2003 opět hnízdění prokázáno nebylo. V roce 2005 bylo prokázáno hnízdění 2 párů sovy pálené, v roce 2006 1 páru, v letech 2007-2012 nehnízdil žádný pár sovy pálené. Absence sovy pálené v oblasti Zlínska v letech 2011 – 2012 byla důsledkem populační fáze pesima hraboše polního na celém území ČR.

Výsledky monitoringu nebezpečných nádrží pro sovu pálenou na zemědělských farmách V průběhu let 2001-2012 utonulí živočichové již nalezeni nebyli. Na zemědělských farmách se nachází větší množství vypuštěných nádrží a uzavřených cisteren, jejichž bezpečnost je každoročně prověřována. Seznam druhů a množství živočichů utopených v nádržích na zemědělských farmách na území Zlínského kraje v letech 1996-2012. Drobní pěvci Rehek domácí Havran polní Vrabec sp. Sova pálená Vlaštovka obecná Holub domácí Kočka domácí Sýček obecný Špaček obecný Kavka obecná Poštolka obecná Zvonohlík zahradní Sýkora koňadra Sýkora modřinka Pes domácí Kuna sp. Veverka CELKEM

43 1 1 1 1 4 1 1 1

1

55


7

Obr. 1 – Nadmořská výška instalovaných budek pro sovu pálenou (Tyto alba) (n=208) ve Zlínském kraji v roce 2012.

80

Počet budek

70 60 50 40 30 20 10 0 150-200

201-250

251-300

301-350

351-400

401-450

Hodnoty nadmořské výšky Počet instalovaných budek

Je zřejmé, že většina instalovaných budek a dříve i počet hnízdících párů sovy pálené kulminuje v hodnotách do 400 m n. m. Se vzrůstající nadmořskou výškou počet hnízdících párů sovy pálené klesá.

Preference hnízdišť sovou pálenou V současnosti hnízdí většina párů sovy pálené ve Zlínském kraji v instalovaných budkách na zemědělských farmách, v roce 2012 nebylo zaznamenáno žádné přirozené hnízdiště.

Opravy, přemístění, čištění budek Budky po vyhnízdění a vyvedení mláďat sovy pálené byly vyčištěny. Současně probíhala standardní údržba budek – opravy a přemístění budek na zemědělských farmách. Dvě budky na farmách Skaštice a Suchá Loz byly v roce 2012 zničeny z důvodu demolice zemědělského objektu.

Oprava budky (poškozená) Oprava oplechování budky Přemístění budky Čištění budek Doplněna výstelka CELKEM Instalace nových budek

Kroměříž Uherské Hradiště 5 7 1 2 2 10

Zlín

1 7 6 20

1

CELKEM 12 0 2 9 8 31 0


8

Návrh instalace nových budek pro sovu pálenou Typ budky

Uživatelská evidence

Druh hnízda

budky, Typ hnízdiště

Sova pálená Sova pálená Sova pálená Sova pálená Sova pálená Sova pálená Sova pálená Sova pálená Sova pálená Sova pálená Sova pálená Sova pálená Sova pálená Sova pálená

km117 KM116 KM52 UH205 UH208 UH251 UH200 UH206 UH207 UH250 UH19 UH47 UH74 ZL50

dřevěná budka dřevěná budka dřevěná budka dřevěná budka dřevěná budka dřevěná budka dřevěná budka dřevěná budka dřevěná budka dřevěná budka dřevěná budka dřevěná budka dřevěná budka dřevěná budka

zemědělský objekt zemědělský objekt zemědělský objekt zemědělský objekt zemědělský objekt zemědělský objekt zemědělský objekt zemědělský objekt zemědělský objekt zemědělský objekt zemědělský objekt zemědělský objekt zemědělský objekt zemědělský objekt

Okres

Část obce

Kroměříž Kroměříž Kroměříž Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Zlín

Troubky Pačlavice Martinice Popovice Vlčnov Staré Město Bojkovice Prakšice Vlčnov Buchlovice Míkovice Krhov Nivnice Sazovice

ZÁVĚR Realizace projektu „Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) ve Zlínském kraji“ probíhala v roce 2012 na území o rozloze 1 624 km2. V roce 2012 se potravní podmínky pro sovu pálenou ve srovnání s lety 2009 - 2011 mírně zlepšily, což se odrazilo na počtu hnízdících párů. Prokázáno bylo hnízdění 4 párů sovy pálené (KM - 1x, UH - 3x), z nichž 1 pár hnízdil podruhé v roce. Do přírody bylo vyvedeno cca 25 mláďat sovy pálené. Z necílových druhů ptáků bylo zjištěno hnízdění 3 párů poštolky obecné a 1 páru rehka domácího. Během realizace projektu byla prováděna základní údržba budek –čištění, opravy poškozených budek, přemístění budek v případě uzavření objektu. Současně byly vytipovávány potenciálně vhodné objekty pro instalaci nových budek. V Nenakonicích dne 11. 10. 2012. Vypracoval: Karel Poprach předseda občanského sdružení


FOTODOKUMENTACE

Mláďata sovy pálené (Tyto alba), Hluk (UH), budka č. 3824. Foto: Karel Poprach, 2012.

9


10



11



12

Snůška sovy pálené (Tyto alba), Nedakonice (UH), budka č. 3828. Foto: Karel Poprach, 2012.


13

Hnízdící samice sovy pálené (Tyto alba), Nedakonice (UH), budka č. 3828. Foto: Karel Poprach, 2012.

Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) ve Zlínském kraji v roce 2012

Recommend Documents