ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2012

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2012 Název projektu: Kultura aktivního stáří v programech měst a obcí MSK s využitím ICT Číslo projektu:

01548/2012/RRC

Hlavní řešitel projektu:

doc. PhDr. Helena Kolibová, CSc.

Spoluřešitelé projektu:

Ing. Magdalena Chmelařová, Ph.D., doc. PhDr. Anna Václavíková, CSc., PhDr. Věra Juříčková, Ph.D.

V Opavě 30. září 2013

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 3 1

2

CÍLE VÝZKUMU A ZPŮSOB PREZENTACE JEHO VÝSLEDKŮ ............................. 5 1.1

METODOLOGIE ........................................................................................................ 6

1.2

VÝZKUMNÝ VZOREK ............................................................................................. 6

ANALÝZA VÝSLEDKŮ ................................................................................................ 10 2.1

DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ............................................................................... 10

3 SWOT ANALÝZA KULTURA PODPORY AKTIVNÍHO STÁŘÍ V PROGRAMECH MĚST A OBCÍ MSK ............................................................................................................... 18 3.1

SILNÉ STRÁNKY .................................................................................................... 18

3.2

SLABÉ STRÁNKY ................................................................................................... 19

3.3

PŘÍLEŽITOSTI ......................................................................................................... 21

3.4

HROZBY ................................................................................................................... 23

3.5

FUNKČNÍ POTENCIÁL SENIORA MSK .............................................................. 24

3.5.1 4

5

Klíčové momenty ............................................................................................... 25

SENIOR A JEHO EKONOMICKÝ POTENCIÁL V MSK ............................................ 28 4.1

Volnočasové aktivity seniorů .................................................................................... 30

4.2

Vzdělávání ................................................................................................................. 36

4.3

Dobrovolnictví ........................................................................................................... 38

4.4

Vliv ICT na životní styl osob 55+ ............................................................................. 39

4.5

Přátelsky podnětné prostředí ..................................................................................... 41

4.6

Strategie kultury aktivního stáří ze strany měst a obcí MSK .................................... 43

Analýzy společenské podpory aktivního stáří optikou legislativních předpisů ............... 45 5.1

Bariéry aktivnějšího trávení volného času ................................................................. 45

6 NÁMĚTY NA ROZVOJ DISKUSE A KONKRÉTNÍ OPATŘENÍ K OPTIMALIZACI KULTURY STÁŘÍ V REGIONÁLNÍM KONTEXTU .......................................................... 49 7

Výstupy projektu .............................................................................................................. 51

Závěrečná zpráva projektu – Kultura aktivního stáří v programech měst a obcí v MSK s využitím ICT

ÚVOD Generace 55+ je ekonomicky, vzdělanostně a sociálně silně diverzifikovaná skupina osob s nerovnoměrně rozloženými příjmy, dovednostmi, schopnostmi (např. jazyková a počítačová gramotnost, pracovní mobilita či spotřební chování) a možnostmi. Moravskoslezský kraj má v rámci české společnosti druhé nejvyšší zastoupení věkové skupiny osob 65+ v ČR v populaci, ale v žádném případě není regionem osídleným pouze penzisty. V programech měst a obcí kraje se objevují diferencované přístupy, s menším nebo větším využitím např. sponzorských, lobbistických či jiných vazeb. Na jedné straně se střetává nabídka péče a možností k aktivnímu stárnutí, které respektují ekonomickou základnu státní i regionální provenience a na druhé straně se objevuje sociálně-psychologické zázemí, jež lze vymezit jako míru očekávání ze strany obyvatel vůči zabezpečovací funkci státu a spíše menší míru vlastní zodpovědnosti a iniciativ. Problematika stárnutí má transdisciplinární charakter, přesahuje hranice administrativních kompetencí či úrovní veřejné správy a propojuje společenské vstupy, jež naplňují řadu rovin a sektorů. Náš projekt se snažil zachytit problém v komplexní šíři: -

Humanitární rovina – kultura aktivního stáří funguje jako součást ochrany seniorů před případnou stigmatizací a stereotypizací cílové skupiny.

-

Sociologická rovina – úroveň převládající kultury aktivního stáří zrcadlí obraz občanského zapojení v kontextu společenského přijetí stáří jako důležitého zdroje inspirace, životní zkušenosti a mezigenerační participace při rozvíjení kvality života.

-

Finanční rovina – kultura aktivního stárnutí se zaměřuje na posílení prvků soběstačnosti jedinců a je schopna omezovat nutné ekonomické vstupy společnosti pro péči o pasivně staré osoby.

-

Organizační rovina - kultura aktivního stáří posiluje schopnost rodiny pečovat o své blízké (princip subsidiarity v praxi), příznivě ovlivňuje vytíženost sociálních institucí, zapojení NNO a veřejného sektoru v péči o cílovou skupinu.

Hlavní dilemata společenské podpory cílové skupiny se odvíjejí od problematizace stáří jako životní etapy s vysokou ekonomickou zátěží společnosti, zejména v rostoucích nákladech na zdravotně sociální systémy. Stáří je nadále mediálně komentováno jako životní etapa, přirozeně provázená nižším společenským statusem. Tlak moderních společností na výkon jednotlivce a možnosti jeho seberealizace ovlivňují tradičně vštěpované rodinné hodnoty (úcta k prarodičům a starším lidem) a jsou tak osobám ve vyšším věku téměř nepřátelské ne-li přímo ageistické. Problém stárnutí je dokumentován v různých oblastech sociálních a ekonomických problémů společnosti: -

bydlení a prostorová segregace – bariéry volného pohybu nebo umístění např. sociálních ústavů mimo či na okraji běžné zástavby,

-

důchodový systém, jeho náklady a disproporce výběrů a výdajů,

-

mediální kultura a atributy image stáří,

-

volnočasové aktivity a podpora vzdělávání seniorů,

-

sociální péče – charakteristika nabídky služeb, čekací doby na přechod klienta do alternativ ústavní péče, role klíčových poskytovatelů služeb z NNO, 3


-

účast a diskriminační praktiky na regionálním trhu práce,

-

zdravotní péče - omezování výdajů, etická dilemata efektivnosti péče o seniory, zacházení s klienty – seniory.

Aktivní stárnutí by nemělo být jen cílem jednotlivce, ale hlavně cílem veřejné politiky. Ta může přispívat k utváření prostředí, ve kterém senioři žijí, aby umožňovalo aktivní a zdravý způsob jejich života. Představa aktivního a soběstačného stáří spočívá na možnosti seberealizace jednotlivce i ve vyšším věku s využitím aktivní spoluúčasti známého prostředí a komunitních vazeb v přirozených podmínkách. Přínos je možné spatřit v rovině ekonomické, ale i psychologické a sociální. Podpora aktivního stáří se nemůže odehrávat mimo kontext mezigenerační solidarity. Vzájemná solidarita je podmínkou existence civilizace. Solidaritu měst a obcí s jejich obyvateli lze považovat za neoddiskutovatelnou. Kontexty a motivy společenských programů zejména na úrovni měst a obcí by měly být senzitivnější vůči rozdílným potřebám osob 55+. Výsledky šetření jsme se snažili pojmout jako zdroje inspirace veřejné správě a s cílem iniciovat návrh společenské, ekonomické, sociální podpory pro zvýšení kvality života cílové skupiny seniorů v kontextu mezigenerační solidarity v demografické realitě regionálního prostoru.

4


1 CÍLE VÝZKUMU A ZPŮSOB PREZENTACE JEHO VÝSLEDKŮ Cílem výzkumu bylo formulovat východiska a nastínit určité praktické možnosti, jak informovat o sociální realitě lokální politické reprezentace a posílit podporu měst a obcí v prožívání aktivního stáří populace na základě mezigenerační solidarity ve prospěch kontinuálního vývoje lokální komunity Moravskoslezského kraje. Typickým znakem naší současné reality jsou změny vnitřního a vnějšího prostředí, ekonomická krize a od ní se odvíjející nestabilita a nejistota, které ovlivňuje životní podmínky v prostoru regionu a kvalitu života jejich obyvatel. Současná společnost pod tlakem demografického alarmismu nastolila problém řešení stárnutí populace a péče o seniory, což se promítlo do řady strategií institucí i výzkumných počinů na různé úrovni. Společenská podpora cílové skupiny seniorů má symbolické konsekvence. Jde o naplnění humánních a kulturních aspektů vyjádřením postoje společnosti vůči stárnoucím lidem, že nezůstali na své stáří sami, že se společnost zajímá o spokojené stáří svých seniorů. Volba adekvátní společenské podpory seniorů, jež po dlouhou dobu nebyla vnímána jako aktuální problém, je možná se znalostí analýz aktuálního stavu nabízených aktivit, služeb, možností sociální politiky a jejich nástrojů a zároveň intepretace představ seniorů samotných o formách a prioritách společenského zájmu. Zcela jistě je třeba zdůraznit, že podpora se musí týkat velké škály potřeb seniorů: -

instrumentální úroveň potřeb (kompenzace úbytku fyzických sil v sebeobsluze, donáška nákupů, obědů, nabídka fyzické pomoci s hygienou, oblékáním, praktická pomoc apod.),

-

sociální potřeby bezpečí a jistoty (existence funkční podpory včetně finančních garancí, aby municipalita nekladla zvýšené ekonomické požadavky a nepřenášela náklady péče na seniory a jejich rodiny),

-

emocionální potřeby (setkávání, společenství, mezigenerační i vrstevnické vazby),

-

potřeby uznání a prestiže (zájem o člověka, inspirace a informování o vnějším světě, úcta ke zkušenostem a dílu starších občanů),

-

seberealizace (smysluplné aktivizační programy).

Rámec výkladu byl dán snahou interpretovat data z realizovaných empirických výzkumů a uvést je do aktuálních souvislostí. V neposlední řadě šlo o to, prezentovat východiska v důsledku jejich společenských vazeb. Hodnota dat a závěrů pramení z autentičnosti zdrojů. Segmentační proměnné zachytily geografické skutečnosti – neboť byly získané ze spontánního vyjádření osob 55+ s bydlištěm v Moravskoslezském kraji v regionálním prostoru Bruntálska, Frýdecko-Místecka, Novojičínska, Ostravska, Opavska a Karvinska. Výzkum zapracoval: Identifikační proměnné segmentace o Demografické faktory – počet obyvatel, věkové kohorty, strom života, gender o Sociálně ekonomické faktory (příjem, zaměstnání, vzdělání) o Psychologické faktory (názory, aktivity, zájmy) Reakční proměnné segmentace 5


o Životní strategie o Životní styl Informační výpověď je využitelná pro opatření v mikro, mezo a makro rovině společnosti a charakterizuje ekonomický, kulturní, sociální, symbolický a zvláště lidský kapitál (teorie P. Bourdieu) osob 55+ v regionálním kontextu. Naším záměrem bylo zachytit vnímání generace 55+ v několika ohledech, jednak jejich postojů, potřeb a pocitů, jednak jejich hodnocení konkrétní nabídky a podpory aktivního stárnutí na úrovni měst a obcí Moravskoslezského kraje včetně jejich bariér.

1.1 METODOLOGIE Průzkum cílové skupiny osob 55+ probíhal v několika etapách. První fáze byla naplněna teoretickou analýzou současného stavu poznání k tematickému okruhu stáří a potřeb seniorů. Byla zpracována demografická analýza a SWOT analýza podpory aktivního stáří v regionálních podmínkách, byly realizovány rozhovory s odborníky a praktiky, pracujícími ve službách pro seniory apod. Po důkladné analýze bylo konstruováno dotazníkové šetření. Výzkum respektoval aktuální požadavky na sběr a zpracování dat, kdy se kombinoval kvantitativní a kvalitativní přístup. Kvantitativní výzkum vycházel z dat získaných ze standardizovaného dotazníku (příloha č. 1). Dotazování bylo realizováno v přímé interakci mezi tazateli a respondenty. Sběr dat probíhal v průběhu dubna až srpna 2012. Tazateli byli studenti Slezské univerzity, oboru Veřejná správa a regionální politika. Dalšími metodami, které jsme využili při komplexním pohledu, byly obsahová analýza dokumentů, webových stránek měst a obcí, demografická analýza a SWOT analýza.

1.2 VÝZKUMNÝ VZOREK Referenčním rámcem provedených analýz bylo uplatnění kritéria věku. Pojali jsme osoby 55+ jako homogenní skupinu a vycházeli jsme z toho, že koncept stáří je sociálním konstruktem se specificky definovanými znaky, kterému jsou často připisovány stereotypní atributy. Přestože jsme určili jako limit dosažení konkrétní úrovně chronologického věku (vzhledem k různým podmínkám stanovení důchodového věku v ČR byla určena hranice 55+), předpokládali jsme a naše výzkumy potvrdily, že ve věkové skupině dochází k odlišnostem dynamiky biologického věku (stupeň opotřebení fyzického těla a zdraví) respondenta, psychického věku (intelektuální kapacita a duševní výkonnost) se sociálním věkem. Projekt měl vytýčené tři cílové skupiny – skupinu osob 55+, skupinu zaměstnavatelů firem malého, středního a velkého podnikání a skupinu poskytovatelů sociálních služeb v prostoru Moravskoslezského kraje. Primární cílovou skupinou výzkumného šetření společenské podpory aktivního stáří bylo 660 respondentů, jejichž výběr vycházel z metody kvótního výběru na základě dat z ČSÚ. Tento záměrný výběr vytvořil soubor respondentů, kteří jsou z hlediska vybraných sociálně demografických znaků - podle pohlaví, vzdělání, věku a ekonomické aktivity zastoupeni stejným způsobem, jako jsou tyto kategorie zastoupeny v celkové populaci Moravskoslezského kraje. Výběrový soubor tedy splňuje podobné parametry rozložení vybraných sociálně demografických znaků jako základní soubor. Způsob výběru respondentů a jejich počet odpovídá nárokům, jeví se jako dostačující pro zaručení vysoké míry reprezentativity a možného zobecnění na základní soubor – obyvatele Moravskoslezského kraje. 6


Informace o struktuře vzorku podle stěžejních sociálně-demografických charakteristik jsou uvedeny v přiložených tabulkách. Pohlaví

Celkem v%

Celkem

muž

320

48,5

žena

340

51,5

Celkem

660

100,0

Okres

Celkem v%

Celkem

Karviná

150

22,7

Ostrava

180

27,3

79

12,0

107

16,2

Opava

89

13,5

Bruntál

55

8,3

Celkem

660

100,0

Nový Jičín Frýdek Místek

Věk

Celkem v%

Celkem

55-59 let

152

23,0

60-64 let

150

22,7

65-74 let

217

32,9

75-79 let

65

9,8

80+ let

76

11,5

Celkem

660

100,0

Vzdělání

Celkem v%

Celkem

základní

134

20,3

střední bez maturity

235

35,6

středoškolské s maturitou

212

32,1

79

12,0

660

100,0

vysokoškolské Celkem

Jak v současné době žijete

Celkem v%

Celkem

Ve vlastní domácnosti s partnerem

324

49,1

Ve vlastní domácnosti s dětmi

123

18,6

Ve vlastní domácnosti sám/a

159

24,1

V zařízení sociální péče - domov pro seniory

36

5,5

jinak

2

0,3

nájemní byt

1

0,2

v domácnosti s partnerem - jeho vlastnictví

1

0,2

LDN

1

0,2

7

Závěrečná zpráva projektu – Kultura aktivního stáří v programech měst a obcí v MSK s využitím ICT s manželkou i dcerou

1

0,2

s dětmi v jejich domě

1

0,2

649

98,3

11

1,7

660

100,0

Celkem žádné údaje Celkem

Kde bydlíte

Celkem v%

Celkem

ve vlastním domě (nebo v domě své rodiny)

276

41,8

ve vlastním bytě

176

26,7

v družstevním bytě

100

15,2

v pronájmu

51

7,7

v domově s pečovatelskou službou

15

2,3

v domově pro seniory

27

4,1

jiný typ, kde...

3

,5

nájemní byt

1

,2

v domě partnera Celkem žádné údaje Celkem

Jste obyvatel

1

,2

650

98,5

10

1,5

660

100,0

Celkem v%

Celkem

sídlo do 5 000 obyvatel

149

22,6

sídlo 5 000 - 20 000 obyvatel

158

23,9

sídlo 20 000 až 50 000 obyvatel

109

16,5

sídlo nad 50 000 obyvatel

233

35,3

Celkem

649

98,3

11

1,7

660

100,0

žádné údaje Celkem

Co nejlépe vystihuje vaše postavení pracující

Celkem v%

Celkem 132

20,0

nezaměstnaný

16

2,4

pracující důchodce

68

10,3

389

58,9

47

7,1

652

98,8

důchodce důchodce vykonávající brigády Celkem žádné údaje Celkem

8

1,2

660

100,0

Druhá cílová skupina byla tvořena firmami. Výzkum vycházel z údajů polostrukturovaných rozhovorů se zaměstnavateli, byl dán výběrem 37 firem, které byly rozděleny v souladu s obecně známými kritérii na podíl v malých, středních a velkých firem napříč celým

8


Moravskoslezským krajem. (8 firem okres Ostrava, 9 firem okres Bruntál, 4 firmy okres Frýdek-Místek, 8 firem okres Opava, 1 firma okres Nový Jičín, 7 firem okres Karviná). Třetí cílovou skupinou, byla skupina poskytovatelů sociálních služeb, u realizovaného výzkumného polostrukturovaného rozhovoru byla tvořena 27 poskytovateli (Ostrava 6 poskytovatelů; Karviná, Opava, Nový Jičín a Bruntál byly zastoupeny 5 poskytovateli, Frýdek Místek 1 poskytovatel).

9


2 ANALÝZA VÝSLEDKŮ 2.1 DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA Věková a pohlavní struktura Index stáří v roce 2011 dosahoval hodnoty 110,4 pro celou Českou republiku. Na každých 100 dětí tedy připadalo 110 osob starších 65 let. V Moravskoslezském kraji se tento index příliš neliší od celorepublikového průměru (v roce 2011 byl index stáří v Moravskoslezském kraji 109). Jednotlivé okresy v Moravskoslezském kraji se však věkovou strukturou od sebe odlišují. V okresech Karviná a Ostrava-město poměr starších osob výrazně převyšuje krajský průměr, naopak index stáří v okrese Nový Jičín svědčí o převaze dětí nad osobami staršími 65 let. Zaměříme-li se na skupinu obyvatel starších 55 let, získáme regionálně podobné výsledky jako u indexu stáří pro věkovou skupinu 65+ . V roce 2011 v Moravskoslezském kraji na 100 dětí připadalo 206 osob starších 55 let. V okresech Karviná a Ostrava-město byl poměr opět vyšší, připadalo zde 216, resp. 214 osob starších 55 let na 100 dětí. Nejnižší poměr byl opět u okresu Nový Jičín (191 osob starších 55 let na 100 dětí). Podíl osob starších 55 let na celé populaci je ve všech sledovaných územních jednotkách poměrně homogenní a v současnosti osciluje mezi 29-31 %. Tabulka 1: Počet obyvatel starších 55 let a věkové indexy v okresech Moravskoslezského kraje Věk

Moravskoslezský kraj

Bruntál

FrýdekMístek

Karviná

Nový Jičín

Opava

Ostravaměsto

55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95+

87 549 86 391 67 448 50 595 33 852 25 283 13 237 3 355 525

7 367 7 831 5 260 3 436 2 548 1 728 944 259 31

14 828 14 725 11 153 8 433 5 781 4 547 2 378 574 90

18 602 18 056 15 016 11 477 7 353 5 206 2 644 664 126

10 695 10 609 8 173 5 849 3 869 2 919 1 602 427 57

12 931 12 321 8 575 7 455 5 117 3 697 1 861 477 70

23 126 22 849 19 271 13 945 9 184 7 186 3 808 954 151

55+ Indexy 65+/(0-14)

368 235

29 404

62 509

79 144

44 200

52 504

100 474

108,6 205,8 29,9 36,3

100,6 208,2 30,5 37,2

104,8 198,8 29,5 36,0

115,8 215,7 30,1 36,3

98,7 190,5 29,0 35,6

103,1 198,6 29,6 36,1

115,9 213,8 30,5 36,7

55+/(0-14) 55+/celkem 55+/18+

Zdroj: Věkové složení obyvatelstva v roce 2003-2011, Český statistický úřad, vlastní výpočet Stárnutí populace je ovlivněno úmrtnostními poměry a úrovní porodnosti. Obě tyto složky se vyvíjejí ve prospěch stárnutí populace České republiky. Porodnost je dlouhodobě na nízké úrovni a úmrtnostní poměry se zlepšují (viz dále část o vývoji naděje dožití). Na vývoji indexu stáří (Graf 1) je patrné kontinuální stárnutí obyvatelstva České republiky i Moravskoslezského kraje.

10


Graf 1: Vývoj indexu stáří v ČR a v Moravskoslezském kraji, 2003-2011 120,0

110,0 100,0 90,0 ČR 80,0

Moravskoslezský kraj

70,0

60,0 50,0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: Věkové složení obyvatelstva v roce 2003-2011, Český statistický úřad, vlastní výpočet Graf 2: Věková a pohlavní struktura obyvatel starších 55 let v Moravskoslezském kraji v roce 2011 100+ 95 90

MUŽI

ŽENY

85 80 75 70 65 60 55 10000

8000

6000

4000

2000

0

2000

4000

6000

8000

10000

Zdroj: Věkové složení obyvatelstva v roce 2011, Český statistický úřad, vlastní výpočet Zajímavý je poměr věkové kategorie 55+ na obyvatelstvu starším 18 let, v roce 2000 byl poměr osob starších 55 let 29 % ze všech dospělých. V současnosti osoby starší 55 let tvoří více než třetinu. Poměr starších osob v dospělé populaci dlouhodobě roste stejně jako ostatní parametry sledující stárnutí populace. S rostoucím počtem starších osob v populaci lze proto do budoucnosti předpokládat větší tlak na samosprávy obcí, vedení krajů i politickou reprezentaci republiky na uspokojení požadavků této skupiny obyvatelstva. 11


Skupina obyvatel starších 55 let je velmi heterogenní z hlediska svých potřeb, zájmů, pracovní aktivity, fyzické a duševní síly. Je proto dobré podívat se na věkovou strukturu této skupiny obyvatelstva podrobněji. Téměř čtvrtinu z této skupiny tvoří osoby do 60 let. Další čtvrtina spadá do skupiny 60-64 let. V těchto dvou skupinách převažují lidé ekonomicky aktivní. Druhá polovina osob spadá do skupiny starších 65 let, kde převažují lidé ve starobním důchodu. Skupina osob starších 80 let, u kterých lze předpokládat zdravotní omezení a snížení soběstačnosti a tedy i zvýšené nároky na zdravotní či sociální péči, tvoří 12 % ze studované skupiny 55 a více letých. V absolutních číslech to bylo více než 42 tisíc osob ve věku 80+ (rok 2011) v celém Moravskoslezském kraji, z toho 13 tisíc v Ostravě. Vyšší úmrtnost mužů v každém věku způsobuje, že podíl žen ve vyšších věkových skupinách narůstá. Z hlediska pohlaví mezi staršími obyvateli převažují ženy. V celé skupině obyvatel starších 55 let je 57 % žen. V nejnižší věkové kategorii 55-59 let je to jen 51 %, ale v kategorii 80+ je zastoupení žen již 70%. Naděje dožití Ukazatel naděje dožití vynesený v grafu (Graf 3) vypovídá o pozitivní změně úmrtnostních podmínek v posledních desetiletích. Jak u mužů, tak u žen v osmdesátých letech úmrtnost stagnovala. Po roce 1990 se změnou společenské situace a s tím souvisejícím zlepšením životních podmínek dochází v ČR k růstu naděje dožití při narození. V Moravskoslezském kraji lze tento trend také pozorovat. Naděje dožití u mužů stoupla z hodnot okolo 66 let na 72 let. U žen je střední délka života vyšší než u mužů, ale vzrůstající trend se projevuje obdobně u obou pohlaví. U žen vzrostla naděje dožití téměř o 6 let a v některých okresech Moravskoslezského kraje atakuje hranici 80 let. V okresech Bruntál, Karviná a Ostrava-město napovídají dlouhodobě nižší hodnoty naděje dožití na horší úmrtnostní poměry než v ostatních okresech Moravskoslezského kraje (viz Graf 3). V Moravskoslezském kraji naděje dožití u mužů plynule stoupala stejně jako naděje dožití u žen, ale úrovně se vzájemně nepřiblížily. Je patrné, že zejména horší úmrtnostní poměry mužů jsou pro region typické a naděje dožití u mužů v Moravskoslezském kraji patří k nejnižším v celé ČR. Tyto tendence jsou pravděpodobně důsledkem nižší sociální úrovně a specifického životního stylu obyvatel Moravskoslezska. Dosavadní vývoj naznačuje, že rozdíly mezi regiony, jako je Moravskoslezský kraj a např. Praha, budou v následujících letech spíše narůstat. Nicméně i v Moravskoslezském kraji bude pravděpodobně narůstat hodnota naděje dožití a stárnutí populace se bude nadále prohlubovat.

12


Graf 3: Vývoj naděje dožití mužů a žen v okresech Moravskoslezského kraje, 1981-2010 85,0

Bruntál 80,0

ženy 75,0

Karviná

70,0 65,0

Frýdek-Místek

Nový Jičín

muži

60,0

Opava Ostrava-město

Hlavní město Praha (R)

Zdroj: Demografická příručka 2011, Český statistický úřad Vzdělanostní struktura starších osob v Moravskoslezském kraji V roce 2011 žila na území kraje pětina obyvatel, jež ukončila školní docházku základním vzděláním, 35 % osob mělo střední školu bez maturity. Přibližně čtvrtina obyvatel ukončila své vzdělávání maturitou a 11 % úspěšně absolvovalo vysokou školu. V porovnání se vzdělanostní strukturou České republiky je patrné, že obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji má v průměru nižší vzdělání (viz Graf 4). V kraji je vyšší zastoupení osob bez vzdělání, se základní školou a s výučním listem. Naopak je zde nižší podíl osob s maturitou a s vysokoškolským diplomem. Vzdělanostní struktura je závislá na věku. V Moravskoslezském kraji je to patrné zejména na podílu osob se základním vzděláním, kdy téměř třetina osob starších 60 let má jen základní vzdělání. Osob se střední školou bez maturity a osob vyučených je mezi staršími generacemi relativně více než v celé populaci, rozdíl již není tak markantní jako u osob se základním vzděláním. V Moravskoslezském kraji vyučení spolu s lidmi se základní školou tvoří více než dvě třetiny všech osob starších 60 let. Jsou to lidé, kteří pravděpodobně celý život manuálně pracovali, jejich příjem byl nízký a jejich životní způsob tomu přizpůsobený. Lze předpokládat, že jejich potřeby ve stáří budou specifické a budou předchozímu životnímu způsobu odpovídat. Mezi osobami staršími 60 let je naopak nižší zastoupení osob s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Zastoupení vysokoškoláků mezi staršími osobami však není zanedbatelné. V Moravskoslezském kraji podíl činil 8 %, tj. téměř 21 tisíc osob s vysokoškolským vzděláním. Částečně se zde projevuje diferenční úmrtnost, kdy vzdělanější lidé mají vyšší naději dožití, dožívají se vyššího věku a jejich podíl mezi staršími lidmi významně neklesá. Druhým aspektem je nárůst počtu osob s diplomem ve vyšším věku vlivem zvyšování kvalifikace během života. To ilustruje podíl osob s doktorským a vyšším vzděláním, který je mezi staršími osobami dokonce vyšší než podíl v celé populaci.

13


Graf 4: Vzdělanostní struktura obyvatelstva 15+ a 60+, Moravskoslezský kraj, v % bez vzdělání

základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední všeobecné (s maturitou) úplné střední odborné (s maturitou) nástavbové studium

vyšší odborné vzdělání bakalářské

15+

magisterské

60+

doktorské

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

Zdroj: SLBD 2011, Český statistický úřad, Veřejná databáze, vlastní výpočet Lidé starší 60 let v Moravskoslezském kraji mají v průměru nižší vzdělání než stejně staří lidé v celé populaci ČR. Zejména zastoupení osob se základním vzděláním je významně vyšší. Také v rámci věkové skupiny platí tvrzení, že s věkem klesá zastoupení osob s vyšším vzděláním a že stoupá podíl osob se základním vzděláním. Ve skupině 60-69letých je 21 % osob se základní školou, mezi staršími 80 let je osob se základním vzděláním již polovina. Nejvyšší ukončení vzdělání je v České republice i v Moravskoslezském kraji závislé na pohlaví. (viz Graf 5). U starších žen je typickým vzděláním ukončená základní škola (40 % žen). Mezi muži je nejčastější forma vzdělání střední škola bez maturity, resp. vyučení (48 % mužů). Mezi vysokoškoláky převažují muži absolutně i relativně. Zatímco 11 % starších mužů má vysokoškolský titul, u starších žen je to jen 5 %. Mezi 80 a více letými ženami je 58 % těch se základním vzděláním (u mužů 24 % 80letých má ZŠ). Podíl vysokoškoláků mužů se i ve vysokém věku pohybuje okolo 10 %, mezi ženami 80+ je to méně než 2 %.

14


Graf 5: Vzdělanostní struktura obyvatelstva 60+ podle pohlaví, Moravskoslezský kraj, v % bez vzdělání neukončené základní vzdělání

základní vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity)

úplné střední všeobecné (s maturitou) úplné střední odborné (s maturitou)

nástavbové studium vyšší odborné vzdělání

bakalářské

ženy

magisterské

muži

doktorské

0,0

20,0

40,0

60,0

Zdroj: SLBD 2011, Český statistický úřad, Veřejná databáze, vlastní výpočet Za deset let mezi dvěma posledními sčítáními došlo ve vzdělanostní struktuře obyvatel Moravskoslezského kraje k výrazným proměnám. V roce 2001 mělo 45 % starších 60 let vychozenou jen základní školu, zatímco v roce 2011 klesl podíl osob se základním vzděláním na 30 %. Diferenciace mezi okresy není výrazná, ve vzdělanostní úrovni starších osob vyčnívá jen Ostrava-město, což je přirozený důsledek toho, že ve městech se osoby s vyšším vzděláním koncentrují kvůli pracovním příležitostem. V okrese Bruntál byl zaznamenán nejvyšší podíl osob se základním vzděláním (51 %). Naopak v Ostravě lidí se základním vzděláním bylo relativně nejméně (39 %). Vysokoškolské vzdělání bylo nejčetnější v Ostravě (8 %), v ostatních okresech oscilovalo mezi hodnotami 3-4 %. Budeme-li předpokládat, že vývoj v posledním desetiletí byl v jednotlivých okresech rovnoměrný, lze konstatovat, že všechny okresy Moravskoslezského kraje mají nižší vzdělanostní úroveň než okres Ostrava-město.

15


Graf 6: Vzdělanostní struktura obyvatelstva 60+ podle okresů, Moravskoslezský kraj, v %

základní a bez vzdělání

střední vč. vyučení (bez maturity)

Bruntál Opava Karviná

úplné střední (s maturitou)

Frýdek-Místek Nový Jičín

vysokoškolské

Ostrava-město

0,0

20,0

40,0

60,0

Zdroj: SLBD 2001, Český statistický úřad, Veřejná databáze Pracující důchodci V roce 2011 bylo v celé České republice 182 tisíc pracujících důchodců starších 60 let (vzhledem k tomu, že v současnosti je vstup do starobního důchodu okolo 60 let, vztáhli jsme pracující důchodce na populaci 60 a víceletých osob). Tento počet představoval 8 % ze všech osob v této věkové skupině. V Moravskoslezském kraji bylo pracujících důchodců starších 60 let přibližně 15 tisíc, což činilo 5,4 %. Tabulka 2: Pracující důchodci podle věku v Moravskoslezském kraji a v ČR Moravskoslezský kraj Věk 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 - 84 85 - 89 90 a více 60+

Obyvatelstvo celkem

pracující důchodci

87 636 85 079 65 561 47 802 34 178 24 821 13 188 3 406

3 360 8 203 4 321 1 529 468 144 34 7

274 035

14 706

pracující Obyvatelstvo důchodci celkem % 749 143 3,8 744 247 9,6 560 669 6,6 386 777 3,2 310 596 1,4 232 113 0,6 121 729 0,3 32 952 0,2 5,4 2 389 083

Česká republika pracující důchodci 27 639 95 543 56 172 19 723 7 274 2 326 563 112 181 713

pracující důchodci % 3,7 12,8 10,0 5,1 2,3 1,0 0,5 0,3 7,6

Zdroj: SLBD 2011, Český statistický úřad, Veřejná databáze Nejvyšší zastoupení pracujících důchodců bylo zaznamenáno ve věkové skupině 60-64letých osob (13 % v České republice, respektive 10 % v Moravskoslezském kraji). S věkem poměr pracujících důchodců klesá. V Moravskoslezském kraji u osob nad 75 let už pracuje méně než procento důchodců.

16


Mezi okresy Moravskoslezského kraje je nejvyšší poměr pracujících důchodců v okrese Ostrava-město. Pobytové sociální služby pro seniory Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) bylo ke konci roku 2011 v Moravskoslezském kraji 64 domovů pro seniory a 160 domů s pečovatelskou službou. Nejvíce míst v domovech pro seniory nabízí okres Ostrava-město (téměř 1600 míst), nejméně bylo zaznamenáno v okrese Bruntál (436 míst). Počet míst v domech s pečovatelskou službou je nejvyšší v okrese Karviná (téměř 1400 míst), nejmenší v okrese Opava (cca 300 míst). Celkový počet míst v obou typech zařízení mezi lety 2008 a 2011 kontinuálně rostl (viz Graf 7). V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji neuspokojeno 8746 žádostí o domov pro seniory. V České republice počet neuspokojených žádostí klesal v menší míře, přesto poměr neuspokojených žádostí na počet starších obyvatel je v Moravskoslezském kraji vyšší než v republikovém průměru. Na 100 osob starších 75 let připadá v Moravskoslezském kraji 12 neuspokojených žádostí o domov pro seniory (v ČR 8 neuspokojených žádostí na 100 osob starších 75 let). Graf 7: Vývoj počtu míst v domovech pro seniory v okresech Moravskoslezského kraje (2008-2011) 2008

1 800

2009

2010

2011

1 600

1 400 1 200 1 000 800 600

400 200 0

Bruntál

Frýdek-Místek

Karviná

Nový Jičín

Opava

Ostrava-město

Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2008-2011, MPSV

17


3 SWOT ANALÝZA KULTURA PODPORY AKTIVNÍHO STÁŘÍ V PROGRAMECH MĚST A OBCÍ MSK Záměrem této části bylo sestavit přehled sledující prostorovou připravenost společnosti v komunitním rámci. Data byla posouzena a zpracována SWOT analýzou, jejímž hlavním cílem bylo vyhodnotit a utřídit klíčové informace získané z primárních i sekundárních zdrojů a představit úhel pohledu k přehlednější orientaci identifikovaných problémů. Metodologický postup se odvíjel od využití primárních i sekundárních postupů V rámci sekundárních informačních zdrojů k charakteristice prostředí byla využita: -

data Českého statistického úřadu – publikace o sčítání lidu, domů a bytů, projekce obyvatelstva v krajích, věkové složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje apod.

-

vybraná data Úřadu práce,

-

realizované studie např. Projekt WD 55-07-1. Regionální disparity v územním rozvoji. Projekty MPSV www.vupsv.cz, Projekt SU Společenská podpora aktivního stáří v kontextu mezigenerační solidarity apod.

-

domácí a zahraniční odborné články,

-

polostrukturované rozhovory s volenými zástupci měst a obcí orgánů samosprávy.

Bylo realizováno samostatné výzkumné šetření potřeb cílové skupiny, jež vytvořilo základ informací primárního výzkumu a jejich interpretace. Základem SWOT analýzy je utřídění silných a slabých stránek, s cílem zachytit a představit stávající podmínky rozvoje sociální reality Moravskoslezského kraje, jež ovlivňuje prostor a péči o cílovou skupinu osob 55+. Indikátory SWOT analýzy byly zvoleny v souladu s cíli projektu a zvolené cílové skupině osob 55+. Šlo o: -

obecné podmínky sociální podnětnosti prostředí, které byly označeny jako přátelskost prostředí, byť pojem naznačuje vstřícnost a empatii, indikátor se snaží objektivně popsat realitu a socioekonomické charakteristiky prostoru,

-

aktivity, volný čas zachycuje faktory, jež jsou klíčovou strukturou podpory aktivního stáří v programech měst a obcí, ale i potřeb seniorů,

-

využití technologií usiluje vzhledem k zaměření projektu a mapování dominantních trendů v jejich implementaci ke kvalitě života či inspiraci životního stylu.

3.1 SILNÉ STRÁNKY Přátelskost prostředí -

Tlak na zvyšování bezbariérovosti veřejného prostranství a budov na základě dopadů demografického alarmismu.

-

Změny dopravní obslužnosti v souladu s individuálními preferencemi cílové skupiny a narůstající podíl nízkopodlažních vozidel hromadné dopravy.

-

Optimalizace struktury sociálních a zdravotnických zařízení a služeb pro specifické potřeby početné skupiny ekonomicky závislé populace seniorů.

18


-

Výzkumy participujících aktérů (Veřejná správa, NNO a VŠ) o charakteristikách osob 55+ jako skupiny se specifickou mentalitou, životním stylem a potřebami, včetně přizpůsobení nabídky služeb pro cílovou skupinu osob 55+ (výrazná převaha osaměle žijících žen v důsledku jejich vyšší naděje dožití).

-

Heterogenita existujících sociálních služeb, zejména aktivit NNO pro potřeby cílové skupiny, síť zařízení klíčových organizací Slezské diakonie a Charity.

-

Komunitní plány prezentují nabídku pro spektrum široké populace včetně seniorů.

-

Výše průměrné mzdy na místě mezi kraji a její příznivý růst.

-

Výše průměrného důchodu na 2. místě v krajském srovnání a jeho příznivý růst (průměrný starobní důchod bez souběhu jiných důchodů činil 10 123 Kč. v ČR a v MSK 10 194 Kč.).

Aktivity, volný čas -

Systém univerzitního technického a humanitního vzdělání (existence 3 veřejných vysokých škol a 2 soukromých VŠ) a jejich nabídka vzdělávacích programů pro seniory (škála univerzit třetího věku) včetně úzkých pracovních i smluvních kontaktů s vysokými školami v pohraničních oblastech Polska a Slovenska.

-

Dostatečná kapacitně dimenzovaná síť veřejných knihoven.

-

Značný potenciál technické odbornosti a jejich uplatnění v průmyslových zónách na úrovni okresů.

-

Profesní specializovaná letitá nabídka studijních a učebních oborů středních odborných škol pro potřeby regionu.

-

Prostorový pohyb a rostoucí připravenost obyvatelstva k mobilitě za prací.

-

Senioři začínají představovat segment, který pravidelně sportuje, vyhledává kulturní a společenské akce, služby v cestovním ruchu. Utrácí za koníčky v aktivitách pro volný čas – chovatelství, ruční práce, zahradničení apod.

Využití ICT -

Využívání technologií k poradenským a informačním počinům, webovým stránkám měst a obcí zejména ke zdravotním programům (Mapa stárnutí, slevové nabídky apod.).

-

Zvyšování počítačové a internetové gramotnosti seniorů nabízením bezplatných nebo částečně hrazených kurzů, postupné zvyšování stupně užívání prostředků ICT obyvatelstvem kraje.

-

Zavádění a rozmach informačních technologií v pracovním prostředí zvyšuje jak počítačovou gramotnost, tak zájem o ICT zejména ve věkové skupině 50-60 let, kteří se dostatečně pružně adaptují na podporu technologií v aktivním stárnutí.

-

Senioři začínají představovat segment, který začíná do technologií investovat, kupují high-tech výrobky.

-

Odstranění nedostatků v pokrytí území signálem mobilních telefonů.

3.2 SLABÉ STRÁNKY Přátelskost prostředí -

Obtížně řešitelné ekologické problémy. Znečištěné životní prostředí a obtížně odhadnutelné akcelerační a retardační důsledky na život a rozvoj regionu. 19


-

Přesun věkového těžiště ze středního věku ke stáří, prohlubující se demografické stárnutí populace kraje, diferencovaný výskyt lokalit s odloženým, postupujícím i zrychleným stárnutím na základě procesů přirozené reprodukce a migrační dynamiky, klesající daňová výtěžnost zvyšující se skupiny populace. Celkový populační úbytek se zvýšil a odsunul MSK z pozice nejlidnatějšího kraje na 3. místo krajského srovnání, Přirozený přírůstek vykázaly okresy Frýdek-Místek, Nový Jičín, přírůstek stěhováním okresy Opava a opět Frýdek-Místek. V okresech Karviná a Ostravě město ubývá obyvatel oběma způsoby. Migrací i přirozenou měnou ubývá obyvatel v okrese Bruntál. Migrační saldo dosáhlo záporné hodnoty, počet přistěhovalých do kraje nepřevýšil počet vystěhovalých.

-

Míra nezaměstnanosti dlouhodobě převyšuje celorepublikový průměr, jeden z nejvyšších vzestupu míry nezaměstnanosti se značným podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob. Dlouhodobý strukturální nesoulad mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce.

-

Největší počet příjemců důchodů v celé ČR (2010 z celkového počtu 2 819 093 bylo v kraji 340 914 příjemců důchodů, z toho u starobních důchodů z celkem 1 645 436 bylo 194 881 důchodců v MSK, což sumarizuje 2. místo kraje v ČR za hlavní městem).

-

V současnosti dochází k omezování veřejných sociálních programů v oblasti péče o seniory, přičemž náklady spojené se stárnutím jsou stále více přenášeny na jedince a jeho rodinu. Systémová podpora společnosti k cílové skupině seniorů je dílčí, řešení sociálních a ekonomických problémů je pomalé s rostoucí zátěží pro sociální, důchodové a zdravotní systémy (nedostatek peněz na samostatný uspokojivý život v důchodu).

-

Oddělené financování i kompetence zdravotní péče, sociálních služeb a sociálního zabezpečení, což v rámci přehazování nákladů i odpovědnosti dopadá tíživě především na staré lidi, jejichž problémy mají zdravotně sociální charakter (nemocnice v rámci úsporných programů propouští z ošetřování seniory, aby péči o ně převzaly sociální služby, přičemž obecní úřady mají limitované prostředky pro péči v jejich domově a využívají soustředění seniorů do kolektivních zařízení, kde náklady péče jsou hrazeny sociálním zabezpečením).

-

Nerovnoměrná sít sociálních služeb – koncentrace zejména ve městech. Rozdíly v občanské vybavenosti obchody, službami a občanskou infrastrukturou.

-

Systém pomoci nerespektuje propojení rodinných vazeb a současného využívání možností formálních a neformálních pečovatelů, což zesiluje riziko sociálně konstruované závislosti osob 55+, přičemž poskytování pomoci starým lidem prostřednictvím formální péče je označováno jako selhání jejich vlastní rodiny (nezájem, neochota, parazitování).

-

Rozsáhlá území s nedostatkem kvalitní infrastruktury pro cestovní ruch, zejména v periferních oblastech.

-

Morální i fyzická zastaralost značné části dopravní infrastruktury. Soustavný růst jízdného a přepravného, snižující se hustota hromadné dopravy, jež omezuje seniory v dopravě k lékaři, za kulturou či za rodinnými příslušníky.

-

Hodnoty indexu demografického stáří jsou v genderovém rozlišení zásadní. V MSK je největší počet vyplácených vdovských důchodů, z celkového počtu 579 324 osob má kraj 71 991 žen, přičemž tyto osoby v dosaženém průměrném vdovském důchodu bez souběhu jiných důchodů jsou na posledním místě mezi kraji a současně pobírají nejmenší částku v krajském srovnání.

-

Růst počtu sociálně nepřizpůsobivých obyvatel (marginalizace populace a výskyt nových sociálních rizik). 20


-

Pozvolna se rozvíjející intelektuální základna regionu a limitovaná podpora univerzit ze strany regionálních institucí a hospodářské sféry.

-

Problematika zajištění a uplatnění pracovních sil, nízká kvalifikační úroveň lidských zdrojů, vysoký počet lidí bez kvalifikace nebo s jednostranně zaměřenou kvalifikací.

-

Neustále klesající počet pracovních příležitostí, přesahující poptávka po práci nad její nabídkou, přetrvávající rigidita pracovních úvazků, neochota zaměstnávat na částečné úvazky.

-

Větší počet obyvatel se zdravotním postižením jako následkem práce v těžkém průmyslu. Největší počet osob v plném invalidním důchodu (z celkového počtu 321 439 bylo v MSK 42 721).

-

Ztráta ekonomické síly osob 55+, která jim zajišťuje určitou nezávislost a stimuluje aktivní stáří.

-

Chybějící identifikace potřeb sociálních služeb na mikroregionální úrovni. Nedostačující nabídka kapacit domovů pro seniory a nedostatečný počet lůžek následné péče.

-

Chybějící depistáž, tj. cílené vyhledávání seniorů, kterým hrozí sociální vyloučení.

-

Absence terénních služeb zaměřených na problematiku týrání, zanedbávání se špatného zacházení se seniory.

-

Nedostatek pomoci ze strany neziskové sféry, slabé využití potenciálu dobrovolnictví pro seniory i seniory vykonávanými.


Vysoká kriminalita, vyšší pocit ohrožení seniorů v důsledku neetického jednání, trestné činnosti a úbytku mezigenerační solidarity včetně lhostejnosti.

-

Málo kapacit pro seniorské trávení volného času – parky a hřiště pro seniory.

-

Málo kapacit bytů a chráněného bydlení v seniorských střediscích.

-

Tlumený spolkový život tj. málo středisek, kde se na základě klubových a terénních programů mohou senioři potkávat, komunikovat a realizovat osobní či týmové projekty a vyjadřovat se k lokálním otázkám.

Využití ICT -

Dílčí zapracování technologií na webových portálech měst a obcí (zejména jednoduchost přístupu k informacím, velikost a rozlišení písma).

-

Nižší počítačová gramotnost seniorů a limitovaná kapacita přístupu k internetu zdarma pro seniory.

-

Dílčí zapracování a využívání technologií v pobytové péči seniorů.

3.3 PŘÍLEŽITOSTI Přátelskost prostředí -

Naděje dožití mužů a žen poroste, úmrtnostní poměry se zlepší.

-

Nastartování mezigenerační komunikace je schopno obohatit regionální rozvoj komunity a pomoci zvyšovat sounáležitost s širším společenstvím.

21


-

Výrazně přibude osob s nárokem na starobní důchod, posun věkové hranice pro odchod do důchodu vzestup jen dočasně ztlumí. Bude docházet k vyššímu zapojení žen a seniorů do tvorby ekonomických hodnot, což se odrazí na rozvoji komunitního života.

-

Funkční institucionální zázemí pro řešení problémů trhu práce. Připravenost regionu k realizaci specifických programů (zaměřených na vybrané skupiny obyvatelstva tj. nejen osoby 55+, ale i bývalé zaměstnance v těžkém průmyslu v předdůchodech).

-

Podpora tvorby nových pracovních míst pro osoby 55+ pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, zaměření na rekvalifikace a celoživotní vzdělávání.

-

Podpora developerských aktivit a intenzivnější rozvoj seniorského bydlení a programů na podporované sociální bydlení.

-

Využití technické odbornosti, kreativity a dovednosti pracovní síly v regionu.

-

Flexibilnost pracovní síly, připravenost k rekvalifikaci. Tradiční zaměstnanost žen.

-

Vysoká spjatost obyvatelstva s regionálním prostorem.

-

Využití velkého vzdělanostního a školícího potenciálu vysokých škol ke zvýšení úrovně i kvality života oblasti s možností vzdělávat se v programech celoživotního vzdělávání cílové skupiny.

-

Růst významu technologií na ochranu životního prostředí a větší zájem o jejich praktickou aplikaci.

-

Růst významu technologií ve zdravotnictví, větší zájem o jejich praktickou aplikaci k posilování soběstačnosti seniorů.

-

Zhodnocení škály sportovního vyžití a velkého potenciálu stadionů, hřišť, tělocvičen a bazénů pro seniorské programy a léčebné účinky lázeňských středisek.

-

Provázání formální a neformální péče, participace neformálních pečovatelů na zjištění pomoci osobám 55+.

-

Nastartovat změnu v pobytové péči o seniory, dát prostor individuální práci s klientem a zajímat se o osud každého jedince ve stáří, jeho rodinu, aby byla garantována důstojnost dožití.


Senioři představují zvyšující se kupní sílu a zákaznický potenciál.

-

Využití příkladů dobré praxe a úzkých pracovních i smluvních kontaktů veřejné správy MSK v pohraničních oblastech Polska a Slovenska.

-

Aplikace příkladů dobré praxe podpory aktivního stáří z příhraničí pro seniorské začleňování a omezování důsledků chudoby.

-

Zkvalitnění života seniorů na základě zvýšení obecného povědomí a informovanosti o proseniorských akcích.

-

Lepší propagace možností a organizace klubového života (kluby seniorů, ženské, zájmové kluby).

-

Lepší propagace možností kurzů počítačové gramotnosti, volných přístupů k internetu pro cílovou skupinu, ekonomické zvýhodnění cílové skupiny ve vzdělávání.

22


Využití ICT -

Připojení všech škol a obcí (obecních úřadů) na internet, jež odpovídá nárokům na digitální životní styl (počítač, internet, mobilní telefon, digitální hudební přehrávač aj.).

-

Zkvalitňování výkonu veřejné správy (implementace informačního systému státní správy, ISSS), přiblížení veřejné správy občanovi a cílovým skupinám.

-

Využívání ICT v domácnostech – pro práci, zábavu i pro organizaci života – elektronické nákupy, komunikace s bankou, s úřady, se školou a zdravotnickým zařízením atd.

-

Pokles cen technologií v posledních letech stimuluje dostupnost ICT i v nižších příjmových kategoriích (využívání mobilních telefonů v cílové skupině a dostupnost internetu na veřejných místech zdarma nebo za velmi nízký poplatek. Přístup k využití ICT tak přestává být otázkou dostupnosti jako dříve a stává se otázkou volby jednotlivce.

3.4 HROZBY Přátelskost prostředí -

Deficit komunikace mezi všemi věkovými skupinami negativně ovlivňují zachovávání kontinuálního vývoje lokálních komunit.

-

Absence a přehlížení národních strategií zejména Národního programu přípravy na stáří.

-

Přetrvání nemotivujícího sociálního systému a neflexibilního trhu práce.

-

Rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost postihující osoby 55+, pokles možnosti najít zaměstnání. Nízký podíl výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti oproti nákladům na pasivní politiku.

-

Zhoršující se situace veřejných rozpočtů v důsledku nižších příjmů a tlaku na vyšší výdaje.

-

Odchod odborníků z regionu v důsledku klesající konkurenceschopné nabídky na seberealizaci, absence rodinné podpory rodičů, omezení osobního styku na telefonický příležitostný kontakt.

-

Ageismus a infantilizace stáří, považující proces stárnutí za negativní důsledek kvalitativní diferenciace životního cyklu v generalizační zkratce: chudoba=pasivita=závislost na druhých.

-

Generační propast, rostoucí sociální rozdíly (podle věku, příjmu, lokality apod.).

-

Zhoršování mezigeneračních vztahů, pokles solidarity, odmítání kulturního poselství a uznání seniorů za životní dílo a projevování úcty k jejich životním zkušenostem.

-

Krize rodiny a osamocenost seniorů v důsledku odchodu absolventů a mladých lidí z regionu, omezování osobních kontaktů, nedostatečně blízké vztahy, vyšší tlak na společenskou podporu.

-

Zhoršená kvalita života související s absencí pomoci a podpory z důvodu nedostupnosti pečovatelské služby v oblasti či nemožnosti poskytování péče ze strany rodiny.

-

Izolovanost seniorů od společnosti, pokles jejich zájmu o veřejné dění. Vyšší úroveň existenční úzkosti a deprese. 23


-

Ekonomizace a byrokratizace poskytování zdravotní péče pro cílovou skupinu.

-

Sociální polarizace. Rostoucí zranitelnost některých kategorií obyvatelstva.

-

Rostoucí životní náklady, ekonomická nejistota.

-

Zvyšování finanční spoluúčasti pacientů na standardní zdravotní péči.

-

Vznik třídy deklasovaných, nárůst kriminality.

-

Všeobecný pokles zájmu o seniory, přezírání jejich názorů, myšlenek a potřeb.

-

Další tlak na vyloučení seniorů z trhu práce.

-

Narůstání „pohraničního syndromu“.


Absence systémové podpory rodinné péče o seniory.

-

Oddělování formální a neformální péče.

-

Absence prostředků ozvláštnění života a zajištění jeho kvality. Udržování mýtu, že senioři jsou velká skupina neaktivních lidí, přestali být spotřebiteli a jsou zákaznickými „outsidery“ jak v oblasti nákupu a zajištění péči tak u volnočasových aktivit.

Využití ICT -

Rezignace na užívání ICT a informační exkluze seniorů, vyloučení na základě počítačové a internetové negramotnosti.

-

Zpomalování či odklady v postupu připojování škol a obcí (obecních úřadů) na internet.

-

Nedostatečný přístup k rychlému internetu, pomalé odstraňování nedostatků v pokrytí území signálem mobilních telefonů.

-

Pomalá implementace informačního systému státní správy – ISSS.

-

Neschopnost cílové skupiny seniorů využít ICT efektivním způsobem.

-

Neschopnost cílové skupiny pečovatelů využít ICT efektivním způsobem, dílčí využitelnost asistivních technologií v péči o osoby 55+.

-

Poruchové informační systémy elektronické veřejné správy (e-Government).

-

Digital Divide – rozdělení společnosti podle možnosti a schopnosti přístupu k ICT, především k internetu, narušování bezpečnosti a ochrany soukromí při užívání ICT.

3.5 FUNKČNÍ POTENCIÁL SENIORA MSK Popisovaná cílová skupina osob 55+ je početnou skupinou blízkých populačních ročníků žijících v regionálním prostředí Moravskoslezského kraje. Jejich společné charakteristiky jsou dány konkrétními společenskými proměnami, sociálními a politickými souvislostmi, Generační podoba jejich stárnutí se ve srovnání s podobou stáří např. jejich rodičů značně liší např. délkou dožití, kvalitou života, společenskými vstupy v oblasti technologií ve zdravotnictví či sociálními normami důchodového systému.

24


Generace osob 55+ je strukturována řadou indikátorů1, jde o rozdíly politického, náboženského, vzdělanostního, profesního zázemí, dále se liší sociální příslušností, etnickou příslušností, národnostním zařazením, rodinným zázemím apod. V rámci projektu Společenská podpora aktivního stáří v kontextu mezigenerační solidarity byl prostřednictvím dotazníkového šetření zkoumán názor na možnosti aktivního stáří. Objektem zkoumání byly jejich potřeby, spokojenost s finanční situací, způsob trávení volného času, participace ve veřejném a rodinném životě, dosažená informační gramotnost a strategie plánů do budoucna. Prostřednictvím nejčastějších charakteristik ze zpracovaných výsledků byl sestaven profil alternativních sociálních znaků osoby 55+ žijící v MSK podle vybraných indikátorů genderového postavení a věku. Následující údaje vznikly spojením největších četností dat z výzkumu a se stručností a intuitivní srozumitelností sumarizují klíčová stanoviska respondentů. Cílem šetření bylo získat informační základnu jako východisko hledání a navrhování možných způsobů řešení. 3.5.1 Klíčové momenty Hlavním mementem vyjádření respondentů, soustředěných největších četností postojů, je otevření se možnostem dalšího rozvoje a využívání předností stárnutí v životní etapě. S menší četností se objevuje soustředění na stáří jako zavírající se dveře života. Konkrétně lze z výsledků zachytit: -

Objektivní percepce dynamiky vlastního života, vnímání života jako kontinuálního procesu. Postoje a mínění většiny lidé jsou formovány vnějšími skutečnostmi. Starší osoby jednají ve zpětné vazbě vůči působení jejich bližšího sociálního, věcného a organizačního prostředí. Pod tlakem se snadno dostanou do stresu a negativního pociťování. Proto je důležité, aby společnost a nejbližší okolí pomáhaly starším osobám nalézat a udržovat smysluplnost života a potřebnost jejich životních rolí, dávaly jim prostor pro samostatná rozhodnutí, sdílelo informace, aby cílová skupina získávala povědomí o širším kontextu (péče o zdraví, existenci apod.). Je třeba jednat s úctou a minimalizovat dehonestující, hrubé či lhostejné či jednání vůči osobě starších osob.

-

Klíčový pocit, že se ženy a muži necítí být staří, což lze interpretovat nejenom jako projev genderové shody udávající pozitivní životní spokojenost plynoucí z poměru chronologického věku respondentů v kontrastu s fyzickým sociálním a psychickým věkem, ale i s kvalitou života včetně spolunažívání s ostatními. Dále lze z hodnocení vyvozovat i přijetí proměny svého stáří vůči předchozí generaci a přenosu rodinné zkušenosti, jak stárli a dožívali rodiče a prarodiče dnešních seniorů. Respondenti tak prezentují konzervativním způsobem aktuální společenský obraz ve svých postojích, názorech, hodnotách a sociálních kompetencích včetně využívání ICT.

-

Životní dráha a životní způsob jsou ovlivňovány velkou společenskou zkušeností a ekonomickým postavením jedince, dosahovanými sociálními jistotami, přičemž struktuře sociálních sítí seniora je přisuzována stejná, ne-li nejvyšší důležitost. Životní spokojenost

1

Starší lidi nelze považovat za minoritu a stáří není okrajovým minoritním problémem většinové společnosti, ale přirozeným vyústěním koloběhu života, který dopadá na veškerou populaci a společnost

25


je odvozována spíše od nemateriálních stránek života než z ekonomického zajištění (viz zdroje úsporných programů). -

Mezigenerační solidarita a pomoc stárnoucím rodičům je ovlivněna rodinnými normami, geografickou vzdáleností (blízkost bydliště do 5 km.), počtem dětí v rodině, jejich pohlavím a dosaženou vzdělaností potomků, protože přítomnost dětí v rodině, jež dosáhly vysokoškolského vzdělání, zvyšuje pravděpodobnost jejich odchodu za prací z regionu s limitovanou strukturou příležitostí ke kontaktům a upřednostněním různých druhů podpory na dálku.

-

Zjištěné hlavní životní hodnoty, zejména úroveň sebeúcty a důstojnosti jsou provázeny potřebou maximalizovat pozitivní a minimalizovat negativní pocity k životu i sobě (zejména při zvládání náročných životních událostí, upřednostnění hodnoty klidnějšího života, větší prožitek z přítomného okamžiku, životní nadhled a zkušenost).

-

Vazba na rodinu je dominantní orientací seniorů a nejdůležitější sociální jistotou v procesu jejich stárnutí. Role původní rodiny je obvyklým zdrojem sociální opory. Dospělé děti jsou často jediným zdrojem pomoci z okolí v praktické rovině (pomoc s úklidem, nákupem, v sebeobsluze, v jednání s úřady apod.). Rodinná síť je někdy rozšířená o vnoučata a jejich rodinné příslušníky, tzn. i vícero prarodičovských párů, které rozšiřují zdroje podpůrné sítě jedince. Graf 1. Životní hodnoty schopnost si vydělat prostředky na vzdělání udržet partnerský vztah žít slušný život na výchově dětí na rodině 0

50 žena

100

150

200

250

300

muž

Zdroj: Výzkum a vlastní propočty -

Důraz na vlastní autonomii, osvobození od povinností, schopnost ovlivňovat vývoj vlastního života jak v ekonomickém zajištění tak trávení volného času. Získaná svoboda seniorů je v realitě všedního dne limitována zejména mediálním tlakem, ale i příjmovou chudobou skupiny, byť ekonomická situace většiny seniorů je lepší než situace předchozí generace a zřejmě než situace následující generace.

-

Kvalita života je spojována s vnějším prostředím bydliště, jež je vnímáno jako spíše přátelské! (Jen 0,5% respondentů považuje své prostředí za vyloženě nepřátelské.) Naopak absolutní spokojenost s místem bydliště vyjadřují spíše ženy (62 os.).

-

Smysl života je nalézán podle životních hodnot v přirozeném sociálním prostředí (rodina je významný stabilizující moment uspokojení ze zdařilé výchovy dětí, kvality partnerství), čímž respondenti naplnili úroveň sebeúcty a důstojnosti vlastní osoby včetně schopnosti 26


dostát morální závazky ve vztahu k sobě a druhým (naplnění rodičovských a prarodičovských rolí). Proměna životních rolí vykazuje nejzásadnější dynamiku. Tabulka 1

Výběr sociálních rolí mužů a žen (preference v sestupném pořadí)

muži

ženy

dědeček

babička

otec malých dětí

matka malých dětí

otec dospělých dětí

matka dospělých dětí

partner

partnerka

tchán

být sama

být sám

tchyně

vdovec

vdova

Zdroj: výzkum a vlastní propočty -

Poměr jednotlivých činností v životě žen a mužů je podmíněn rodinným zázemím, výchovou a individuální zkušeností (život v seniorském věku v páru či singl po ztrátě partnera) stejně jako hedonistickými trendy.

-

Pocit osamělosti sílí vzhledem k ubývajícím vazbám na sociální síť především vrstevnických skupin a poklesu míry udržovaných zejména partnerských a rodinných vztahů.

-

Odlišná dovednost obou pohlaví pracovat s počítačem a využívat ICT nevypovídá o schopnosti vyrovnat se s inovacemi, jako spíše o individuálních preferencích a využité podpoře včetně síly osobní motivace zvyšovat počítačovou gramotnost (např. možnost komunikovat přes Skype s vnoučaty, rodinnými příslušníky má větší hodnotu než obecné požadavky na celoživotní vzdělávání).

-

Důležitost zdraví ve stáří má prioritu v hodnotovém žebříčku respondentů, avšak zdraví není vnímáno jen jako nepřítomnost nemoci, je strukturováno v souladu základních neoddělitelných komponent, konkrétně odolnosti, zdatnosti a schopnosti adaptace na měnící se podmínky.

-

Dilema volby historicky starších tradičních forem péče o seniory či závislé osoby v koncepci rodinných sil a sítí včetně využívání terénních služeb poskytovaných v přirozeném prostředí nebo využívání pobytových služeb podle Zákona o sociálních službách č.108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů od 1. 1. 2007. Tyto služby však poskytují diametrálně odlišné podmínky od běžného života moderní společnosti s omezením soukromí, zpřetrhání sociálních vazeb a organizace života podle stanoveného harmonogramu s omezeným kontaktem s vnějším světem.

-

Volnočasové aktivity osob 55+ jsou poznamenány jednak kvantitativním navýšením množství volného času a novými možnostmi jeho svobodné organizace. Klíčovými činnostmi seniora jsou poslech rozhlasu a sledování televize. Odpočinkové a relaxační aktivity jsou frekventovanější u seniorů nad sedmdesát let, kde dochází k omezování aktivit mimo domov.

27


4 SENIOR A JEHO EKONOMI CKÝ POTENCIÁL V MSK Zpravidla přežívá představa, že osoba, která se přibližuje k hranici důchodového věku, není již tak výkonná a v konkurenci s mladými zaostává. Jako příklad poslouží výsledek výzkumu u vybraných firem v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje. Z celkového počtu 40 zaměstnavatelů, kteří byli osloveni v průběhu dotazníkového šetření vybraných firem a zaměstnavatelů v Moravskoslezském kraji na dotaz, zda souhlasí s prodlužováním věku odchodu do důchodu, uvedlo 23 nesouhlas, přičemž zároveň 18 z nich potvrdilo, že budou seniory nadále zaměstnávat, naopak 11 z nich uvedlo, že nebudou, protože již nestačí potřebám firmy, 3 firmy uvedly také negativní odpověď, ale bez jakéhokoli zdůvodnění. Objevily se také odpovědi vyjadřující souhlas s prodlužováním věku odchodu do důchodu, v jednom případě bez dalšího zdůvodnění, ve 3 případech firmy uvedly výhrady, jedna firma se k dané otázce nevyjádřila vůbec. V odpovědích jsou tedy uvedena vyjádření kladná, záporná, zdůvodňující negativní odpověď i žádná. Míra zaměstnanosti osob ve věku 55 - 64 let činila podle výsledků sčítání obyvatelstva v roce 2011 v Moravskoslezském kraji, kde se naopak soustředily profese převážně výrobního nebo dělnického zaměření, jen 37, 8 %. Potvrzuje se, že v některých zaměstnáních je možné pokračovat i ve vyšším věku, v jiných, zejména fyzicky nejvíce náročných profesích, to lze již jen obtížně. Proto jen velmi malý díl starobních důchodců proto pracuje v průmyslu a stavebnictví, dominantním sektorem pro jejich pracovní uplatnění je oblast služeb, ve které pracují tři čtvrtiny všech aktivních důchodců. Data z následující tabulky vycházejí z výběrového šetření pracovních sil v České republice za 1. čtvrtletí roku 2012. Tabulka č. 2 Vybrané ukazatele – míra nezaměstnanosti, míra ekonomické aktivity, míra zaměstnanosti (%) 55-59 let 60-64 let 65 a více let Míra 6,8 3,3 2,8 nezaměstnanosti Míra ekonom. 74,8 26,2 4,5 aktivity Míra 69,8 25,4 4,4 zaměstnanosti Zdroj: ČSÚ, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/2400195FCA/$File/310112q158.pdf, http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/2400195FF0/$File/310112q161.pdf, http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/240019602E/$File/310112q164.pdf. Řada z nich, jak vyplynulo z dotazníkového šetření v Moravskoslezském kraji, by raději uvítala možnost trávit svůj volný čas podle svých představ, věnovala se koníčkům, zájmovým aktivitám, ale finanční propad je žene zpět na trh práce. Mnozí se uplatňují ve zdravotnictví, školství, jako specialisté v určitém oboru i jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Ekonomická aktivita seniorů tedy není jen projevem schopnosti seniorů aktivně a efektivně trávit svůj volný čas, je také nutností a snahou, jak si udržet přiměřenou životní úroveň. Dvě třetiny domácnosti důchodců bez zaměstnání uvádějí, že s měsíčním příjmem vycházejí s obtížemi. Bývají to nejčastěji případy tzv. předčasných odchodů do starobních důchodů, z důvodu zdravotních, celkové únavy organismu z každodenní práce (hlavně dělnické profese), Největší problémy s příjmy mají starobní důchodci či důchodkyně, kteří žijí sami. 28


Ze zhodnocení ekonomické aktivity seniorů v Moravskoslezském kraji v roce posledního sčítání obyvatelstva, tedy v roce 2011, pak z uvedených údajů vycházejí následující čísla z celkového počtu 2 353 200 starobních důchodců v celé ČR bydlelo v Moravskoslezském kraji 278 300, tj. 8,5% a to je zároveň největší počet seniorů ze všech krajů ČR. Z celkového počtu starobních důchodců v MSK pracovalo 12 600 seniorů, tj. 22,8%, tedy necelá čtvrtina. V poměru ke všem ekonomicky aktivním seniorům v celé republice to bylo 12,45. V Moravskoslezském kraji, jak potvrzují čísla, žije největší počet seniorů z celé republiky a také jejich ekonomická aktivita patří k největším. V neposlední řadě, a zde je i možné vysvětlení pro již dříve uvedenou ekonomickou aktivitu osob v předdůchodovém věku v Moravskoslezském kraji, jednotlivé regiony zažívají již několik let citelný odliv mladých a produktivních pracovních sil, z důvodu nedostatku pracovních míst, kvalifikovaných a perspektivních zaměstnání. Pak se více otevírá prostor pro skupinu seniorů či pro osoby takřka před důchodem. Data pro následující tabulky byla získána z výběrového šetření pracovních sil v České republice za 1. čtvrtletí 2012. Tabulka č. 3 Zaměstnanost v národním hospodářství (tis.) ZAMĚSTNANOST V NH Území

55-59

65 a více

60-64

Celkem

Muži

Ženy

Muži

228,4

Celke mmm 188,4

Celá ČR

518,8

290,4

127,3

Hlavní město Praha

70,8

34,3

36,5

39,7

Středočeský kraj

67,2

36,9

30,3

Jihočeský kraj

32,2

19,6

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

61,1

75,2

44,0

31,2

24,8

15,0

18,7

10,4

8,3

26,5

18,2

8,3

10,3

6,8

3,5

12,6

10,1

7,0

3,1

3,1

1,5

1,7

Plzeňský kraj

29,2

17,2

12,0

13,5

9,1

4,4

4,6

2,9

1,7

Karlovarský kraj

12,9

7,7

5,1

5,1

3,6

1,5

1,9

1,1

-

Ústecký kraj

39,3

23,5

15,8

11,1

7,9

3,2

3,7

2,1

1,5

Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj

31,5

12,9

8,6

6,3

4,8

1,6

3,3

2,5

0,9

28,0

16,3

11,7

10,6

7,0

3,6

4,5

2,6

1,9

25,6

14,1

11,4

7,2

5,4

1,8

2,2

1,2

1,0

Kraj Vysočina

24,8

14,2

10,6

5,8

4,2

1,6

1,9

1,3

-

Jihomoravský kraj

56,8

32,8

24,0

20,7

13,3

7,3

9,9

5,7

4,2

Olomoucký kraj

29,4

16,9

12,5

8,2

6,2

2,0

2,6

1,4

1,2

Zlínský kraj

29,8

16,4

13,4

8,4

5,9

2,5

3,7

2,1

1,6

Moravskoslezský

51,3 27,5 23,8 15,0 10,0 5,0 4,6 2,4 kraj Zdroj: ČSÚ, zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/2400195FC8/$File/310112q111.pdf.

2,3

Jak vyplývá z předchozí tabulky, Moravskoslezský kraj se nachází na 4. místě v pořadí krajů s uvedenou mírou zaměstnanosti 70,9 tisíc pracovních sil (podle VŠPS), a to i za podmínek ne příliš příznivých, kdy nadále dochází k útlumu průmyslu a těžby uhlí. Díky tomu Moravskoslezský kraj zaujal opět 4. pozici v objemu zaměstnaných žen do 59 let věku, ale i v kategorii seniorek 60-64 let a 65 a více let. Ačkoli ženy odcházejí do důchodu dříve než muži, v mnoha případech pokračují ve svém zaměstnání na zkrácený úvazek a dochází u nich k souběhu důchodu i přivýdělku. Mnohé ženy však volí odchod do důchodu, aby svou aktivitu zaměřily na rodinu (hlídání vnuků, starost o domácnost aj.) a především na péči o své rodiče či prarodiče. Tyto ženy se tak ocitají mezi dvěma plochami „aktivit“ – svými vlastními povinnostmi a starostmi zaměřenými na ošetřování blízkých osob (tzv. sendvičová generace). 29


Tabulka č. 4 Nezaměstnanost a dlouhodobá nezaměstnanost (tis.) NEZAMĚSTNANOST

DLOUHODOBÁ NEZAM.

55 a více

50-59

Území Celkem

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

Celá ČR Hlavní město Praha

46,7 3,1

28,9 2,2

17,8 0,9

36,4 1,7

18,9 1,1

17,5 -

Středočeský kraj

3,3

1,6

1,7

2,5

1,3

1,2

Jihočeský kraj

1,7

0,8

0,9

1,6

-

1,2

Plzeňský kraj

2,4

1,9

-

1,6

0,8

0,8

Karlovarský kraj

2,6

1,8

0,8

2,2

0,9

1,3

Ústecký kraj

3,3

2,0

1,3

3,2

1,8

1,5

Liberecký kraj

2,0

1,3

-

1,2

-

-

Královéhradecký kraj

2,6

1,5

1,1

1,9

-

1,3

Pardubický kraj

2,6

2,2

-

1,1

-

-

Kraj Vysočina

2,0

1,2

0,8

1,9

1,1

-

Jihomoravský kraj

7,5

4,1

3,3

5,1

2,7

2,4

Olomoucký kraj

2,6

1,8

0,8

1,5

1,1

-

Zlínský kraj

2,7

1,9

0,8

2,4

1,6

0,8

Moravskoslezský kraj 8,3 4,6 3,7 8,5 4,8 Zdroj: ČSÚ, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/2400196030/$File/310112q137.pdf, http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/2400195FDF/$File/310112q143.pdf .

3,8

Zajímavé jsou také údaje obecně o nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti. S největším počtem nezaměstnaných se potýkaly opět kraje Moravskoslezský a Jihomoravský. Dlouhodobá nezaměstnanost zahrnuje všechny nezaměstnané, kteří jsou bez práce déle než jeden rok. Za 1. čtvrtletí roku 2012 dlouhodobě nezaměstnaných bylo celkem 36,4 tisíc, z nichž 8 500 bylo právě z Moravskoslezského kraje. V Moravskoslezském kraji, stejně jako v dalších krajích České republiky, jsou v současné době také realizovány prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost z Evropského sociálního fondu projekty zaměřené na zvýšení zaměstnanosti a posílení pracovní integrace osob starších 50 let. Za některé lze uvést např. program Čas na změnu, Aktivní 50+, Aktivně za jistou šancí, Cesta k úspěchu, Komplexní vzdělávání měkkých dovedností zaměstnanců a zaměstnavatelů v oblasti průmyslu informačních a komunikačních technologií atd. Od roku 2013 sice již nebudou podmínky pro pracující důchodce tak výhodné jako v letech předešlých, protože vláda prosadila zrušení slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč za měsíc a od roku 2014 počítá se zvýšením zdravotního pojištění. Postavení seniorů se tak znevýhodní. Je otázkou, nakolik se podaří Národní program přípravy na stárnutí na období do roku 2017 naplnit. Bude jistě záležet především na důchodcích a na jejich postoji k těmto novým skutečnostem, ale i na sociálním cítění zainteresovaných stran.

4.1 Volnočasové aktivity seniorů Při zjišťování aktivit, kterými nejčastěji moravskoslezští senioři vyplňují volný čas, lze porovnat tyto činnosti z genderového hlediska (graf č. 1). 30


Aktivity vyplňující volný čas osob 55+

Graf 1 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

ŽENY

MUŽI

Zdroj: výzkum a vlastní propočty Nejvýraznější rozdíly mezi muži a ženami v trávení volného času byly zaznamenány u věkové kategorie 55-59 let a u osob se středním vzděláním bez maturity. Nejvýraznější rozdíl v trávení volného času mezi muži a ženami lze specifikovat ve využití časového prostoru k vlastním aktivitám. Sedmdesát procent žen uvedlo, že svůj volný čas tráví vařením a úklidem, tj. činnosti na udržování chodu domácnosti, kdežto mužů, kteří se zabývají péčí o základní životní potřeby a aktivity, je jen necelá čtvrtina, tj. třikrát více žen se ve volném čase zabývá domácími pracemi. Diference se týkají: -

tradiční péči o domácnost,

-

kutilství a ručních práce – 50 % mužů a 36 % žen,

-

v práci na PC a s internetem – 34 % mužů a 28 % žen,

-

vzdělávání – 18 % mužů a 13 % žen,

-

sport – 14 % mužů a 10 % žen.

Potvrzuje se i zde genderový stereotyp, kde se největší rozdíl klasicky objevuje v péči o domácnost – tato doména žen (vaření, úklid) se objevuje třikrát více u žen než u mužů (ale asi i jedna čtvrtina dotazovaných mužů vaří a uklízí). Muži jsou naopak aktivnější v kutilství a ručních pracích, více pracují na PC a s internetem, vzdělávají se a sportují. Dá se říci, že dokáží více využít volný čas pro své zájmové aktivity. Převážná část respondentů 77 % se přiklání k tomu, že volný čas ve věku 55+ pociťují ve větší míře než dříve. Všeobecně se mladší generace domnívá, že vyšší věk přináší více času. Neplatí to však pro celé věkové rozpětí skupiny seniorů od 55+ až 80+. Může se zdát překvapivé hodnocení žen, které dominovaly v kladných oceněních změn k lepšímu ve vyšším věku v množství volného času, přestože na nich zůstává péče o domácnost a případná péče o člena rodiny, ať už jsou to vnoučata nebo péče o stárnoucí rodiče. Na základě těchto výsledků lze vyvodit, že nejvíce volného času pociťují osoby v kategorii 80+ let, poté pak osoby v 75 -79 letech. Převážná většina osob v 55 až 59 letech také vnímá pozitivní posun;

31


avšak 43 % respondentů v této věkové kategorii však více volného času nepociťuje. V této věkové skupině je ještě značná většina z nich v pracovním poměru. Graf 3

Aktivity vyplňující volný čas mužů 55+ podle věku

Zdroj: výzkum a vlastní propočty Graf 4

Aktivity vyplňující volný čas žen 55+ podle věku

Zdroj: výzkum a vlastní propočty Nejvýraznější rozdíly v trávení volného času mezi muži a ženami se objevují: -

55-59 let – ženy v této věkové kategorii tráví svůj volný čas výrazně jinak než muži; věnují se více sledování TV, četbě, luštění křížovek i kultuře;

-

75-79 let – v této kategorii byl mimo jiné zaznamenán větší rozdíl ve vzdělávání – ve volném čase se vzdělává o 23 % více mužů než žen.

32


Graf 5 Aktivity vyplňující volný čas mužů 55+ podle vzdělanostní struktury


Aktivity vyplňující volný čas žen 55+ podle vzdělanostní struktury

Zdroj: výzkum a vlastní propočty Nejvýraznější rozdíly v trávení volného času mezi muži a ženami se objevují: - Organizace práce ve smyslu aktivit soběstačného jedince se týká kromě péče o domácnost a kutilství, také obecné pohyblivosti, udržování kontaktů v blízké zájmové komunitě, -

výrazný rozdíl je mezi muži a ženami u návštěv kostela – o 16 % více žen než mužů se středním vzděláním bez maturity chodí ve volném čase do kostela; více žen (84 %) než mužů (71 %) se věnuje četbě,

-

aktivita a soběstačnost v běžném životě rozvíjí osobnost jedince, jeho kompetence, dovednosti - o 14 % více mužů než žen tráví svůj volný čas prací na PC, ženy více než muži luští ve volném čase křížovky a pracují na zahradě.

33


Po vyvrcholení kariéry v pracovním procesu je změna životního rytmu či změna identity jedince významnou okolností života. Přijetí změn a způsob adaptace na nové podmínky vykazují genderovou odlišnost. Ženy jsou při naplňování svých životních rolí do jisté míry zvýhodněny. Profil jejich celoživotních aktivit v souběhu práce v zaměstnání a zajištění chodu domácnosti je mírně odlišen o pozitivně hodnocený čas mimo povinnost práce mimo bydliště. Navíc ženy této věkové kohorty často pečují uvnitř rodiny o její členy (vnoučata, dožívající generace rodičů), a nadále udržují provoz domácnosti apod. Tato základna zřejmě evokuje rozdíly ve vnímání „užitečnosti podle pohlaví“ i orientace seniora na péči o blaho ostatních. Muži (zejména obyvatelé paneláků bez povinností v péči o nějaké reality – chatu, dům, zahradu či bezprostřední podporu stárnoucích rodičů) zažívají tvrdší pád z aktivity práce do pasivity důchodu, což se zřejmě projevuje v genderovém rozlišení, kde převládá hodnocení aktivity žen nad mužskými protějšky s jedinou výjimkou dovedností – ve využívání technologií. Závislost vlastností mezi věkem a genderovými stereotypy se projevuje v tradičních polohách názorů, souhrnně lze říci, že s nižším věkem lze očekávat vyšší míru autonomie a samostatnosti. Osoby 55+ před dosažením důchodového věku jsou považovány a označovány za mentálně mladší s potřebným nadhledem a zdravější. Ve vyšším věku inklinuje profilování ve spíše pasivnější poloze. Tabulka 1

Nejčastější a nejméně časté aktivity v životě seniorů (podle pohlaví)

Jaká aktivita nejvíce vyplňuje Váš volný čas Označte náplň svého volného času

Označte náplň svého volného času

Muž

Žena

5 největších četností

5 největších četností

Poslouchám rozhlas, sleduji televizi Čtu knihy a tiskoviny

80 %

81 %

72 %

Poslouchám rozhlas, sleduji televizi Čtu knihy a tiskoviny

Spím a odpočívám

63 %

Vařím, uklízím, peru

70 %

Chodím do přírody

56 %

Spím a odpočívám

60 %

Kutím, dělám ruční práce

50 %

Luštím křížovky, sudoku

56 %

5 nejmenších četností

78 %

5 nejmenších četností

Nudím se

12 %

Sportuji

10 %

Pečuji o jinou osobu

12 %

Vzdělávám se

13 %

Sportuji

14 %

Nudím se

13 %

Chodím do kostela

18 %

Pečuji o jinou osobu

18 %

Vzdělávám se

18 %

Chodím do kostela

25 %

Zdroj: výzkum a vlastní propočty V tabulce můžeme sledovat převahu pasivních četností nad aktivními. Nejčastější aktivitou, kterou ženy i muži starší 55 let vyplňují svůj volný čas, je poslech rozhlasu a televize (81 %). Druhou nejčastější aktivitou je četba. Bude zajímavé sledovat, jak se bude proměňovat tato četnost s nástupem další generace. Dá se předpokládat, že se mezi nejčetnější aktivity posune 34


užívání počítače a internetu včetně sociálních sítí. Již nyní uvádí práci na PC a s internetem 34 % mužů a 28 % žen. Je zřejmé, že ženy jsou více vytíženy péčí o domácnost. S přibývajícím věkem také potřebují na stejnou činnost více času. Poměrně velká část seniorů ve volném čase pasivně odpočívá, což samozřejmě odpovídá i změnám, které je během stárnutí provázejí. Nelze očekávat, že senior bude stejně aktivní jako mladý člověk a na obnovu sil potřebuje více času. Poměrně překvapivé je zjištění, že pouze 18 % z nich pečuje o jinou osobu – nebylo zde specifikováno, jaký je důvod péče, resp. o jakého rodinného příslušníka se jedná. Nepotvrdil se v našem výzkumu fenomén současnosti, o kterém hovoří sociologové, že stárne první generace masové rozvodovosti a přibývá osamělých žen na prahu stáří, které pečují o své rodiče a rozvedení muži mají menší podporu svých dospělých dětí. Za pozitivní lze považovat fakt, že pouze přibližně desetina respondentů uvádí, že se v seniorském věku nudí. Mezi nejméně uváděné aktivní činnosti patří vzdělávání a sport, a to jak u mužů, tak u žen. Zde lze spatřovat prostor pro navýšení nabídky města obcí, ať už v nabízených akcích, motivace pro ně, lepší informovaností o nich či jejich zpřístupněním (dopravou, finanční dotací apod.) Důležité je i nepřehlédnout fakt, že většina mužů i žen hodnotí své stáří pozitivně – jsou spokojení a případně se těší, co další den přinese. Zástupci obou pohlaví rozdílně vnímají pocit stáří. Pokud se tyto pocity objeví, jsou spojeny zejména se zdravotními problémy, tak to vnímají především ženy. Výraznější rozdíly lze nalézt mezi jednotlivými věkovými i vzdělanostními kategoriemi. Rozlišení nejčastějších a nejméně častých aktivit podle věkových kategorií nám ukazuje tabulka č. 2. Tabulka 2 Nejčastější a nejméně časté aktivity v životě seniorů podle věku Jaká aktivita nejvíce vyplňuje Váš volný čas Největší četnosti 55-59 let 60-64 let 65-74 let 75-79 let 80 a více Čtu knihy a tiskoviny 75 % 73 % 72 % 82 % let 82 % Poslouchám rozhlas, sleduji TV 76 % 81 % 80 % 86 % 89 % Luštím křížovky, sudoku 41 % 59 % 53 % 52 % 53 % Spím a odpočívám 56 % 63 % 59 % 46 % 89 % Využívám počítač, internet 48 % 40 % 26 % 15 % 8% Chodím do přírody 53 % 54 % 53 % 60 % 36 % Nejmenší četnosti Nudím se 7% 9% 11 % 12 % 33 % Chodím do kostela 14 % 17 % 26 % 28 % 30 % Vzdělávám se 19 % 20 % 15 % 14 % 5% Pečuji o jinou osobu 16 % 16 % 16 % 17 % 7% Sportuji 23 % 13 % 9% 6% 0% Cestuji 39 % 32 % 21 % 20 % 4% Chodím na kulturní akce 36 % 40 % 30 % 34 % 16 % Zdroj: výzkum a vlastní propočty

35


Údaje ukazují na proměnu aktivit v různých věkových skupinách. Věk hraje podstatnou roli v individuálních preferencích respondentů. Celkově změnu v podobě více volného času pociťují osoby vyššího věku, oproti tomu například osoby ve věkové hranici 55-59 let tolik volného času nepociťují, což může být způsobeno zejména pracovními povinnostmi, vazbou na rodinu a péčí o vnuky a opatrování žijících vlastních rodičů. Výrazně se prosazují pasivnější trávení volného času s přibývajícím věkem. V nejvyšší věkové kategorii obsadily první tři místa čtení, poslouchání rozhlasu a sledování televize, včetně odpočinku a spánku. Ve volném čase osoby 80+ spíše relaxují a tráví čas s rodinou. Tato věková kategorie také uvádí nejvyšší četnost v kolonce „nudím se“ – omezení činností se zde negativně projevuje. Je však pozitivní zjištění, že možnosti aktivního způsobu života se skutečně výrazně zmenšují až s věkem 80+. Přesto lze konstatovat, že zejména u sportovních aktivit je velmi nízký počet již v nejmladší sledované věkové kategorii 55-59let (pouze 23 %) a nadále výrazně klesá až k nulové hodnotě v kategorii 80+. Podobnou klesající tendenci lze pozorovat u cestování a návštěvy kulturních akcí a vzdělávání – zde se bariéry trávení volného času aktivnějším způsobem s věkem kumulují.

4.2 Vzdělávání Za velmi důležitou lze považovat oblast vzdělávání. Proto je kladen důraz na neustálou interakci mezi vzděláváním, učením, prací a osobním životem jedince. Z celoživotního učení a vzdělávání dospělých a seniorů se tak postupně stávají běžné prvky moderního života. Zjednodušeně je možné říct, že v 21. století uspěje pouze ten, kdo bude držet krok s vývojem poznání. Koncept společnosti je prezentován jako společnost vědění, v jehož struktuře je v popředí koncept celoživotního učení charakterizující jakoukoli moderní společnost.2 Zájem o poznávání patří k psychickým potřebám, ale mnohdy s věkem klesá. Senioři vzdělávání odmítají jako pro ně nepotřebné. Jako jeden z velmi důležitých motivačních činitelů lze pokládat motivaci k porozuměním a komunikací s vnoučaty, např. v rozvíjení práce s PC se umožní nové cesty komunikace. Vzdělávání není pouze o nových informacích. Samozřejmě vzdělávání posiluje i sociální vazby a umožňuje se zařadit do nových sociálních skupin. Na základě vyhodnocených materiálů je možno konstatovat, že z hlediska věku jsou v rámci vzdělávání zastoupeny všechny věkové skupiny. Respondenti ve věku 55-59 let se zapojili do vzdělávání v 29 % případů. Toto třetinové zastoupení se udržuje až do věku 75 let. Následně již dochází k poklesu: ve věku 75-79 let uvádí účast ve vzdělávání pouze 9 % respondentů. Nejvíce se dále vzdělávají lidé, kteří mají vysokoškolské vzdělání - celkem 41 % ze všech dotázaných vysokoškolsky vzdělaných respondentů pokračuje ve vzdělávání. Výsledek lze pravděpodobně přisoudit jejich pozitivnímu vztahu ke studiu a návykům učit se a poznávat, které většinou patří do jejich životního stylu. Již dost výrazný pokles lze vidět u lidí se vzděláním středním bez maturity a středoškolským vzděláním (12-15 %). Nejméně se vzdělávají ve skupině se základním vzděláním, ti se zapojují v rámci volného času do vzdělávacích aktivit jen v 10 procentech. Nabídka vzdělávacích aktivit je pestřejší ve větších městech, kde jsou v nabídce i univerzity třetího věku. Podle výsledků je ale překvapivě např. v Opavě účast ve vzdělávacích aktivitách 2

RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L. Teoretický kontext a metodologická východiska. In Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno, 2008, s 26.

36


nižší než v Bruntále. Graf č. 2 ukazuje účast ve vzdělávání v jednotlivých okresech, graf, č. 3 potom nabízí srovnání se spokojeností, resp. nespokojeností Graf 2

Aktivita vzdělávání ve vztahu k okresům


Spokojenost s nabídkou vzdělávání v jednotlivých okresech

Zdroj: výzkum a vlastní propočty . Nejširší spektrum nabídky jednoznačně kladně hodnotí senioři ve větších městech či obcích, a to městech v rozmezí počtu obyvatel 20 000 až nad 50 000 (67 % seniorů), v sídlech nad 50 000 obyvatel je spokojeno 63 % osob. Zde je větší nabídka institucionalizovaného vzdělávání, ale i klubů, přednáškových aktivit, vzdělávacích kurzů. Co se týče respondentů žijících v sídle s 5 000 až 20 000 obyvateli, tak zde je spokojenost (51 %) s nespokojeností (49 %) prakticky vyrovnaná. Největší nespokojenost (76 %) byla zjištěna v sídlech do 5 000 obyvatel, kde považují nabídku za minimální. Při porovnání spokojenosti respondentů vzhledem k věkové skladbě lze vidět, že s nabídkou vzdělávání v místech bydliště je spokojeno asi 55 % seniorů ve všech věkových kategoriích. Výjimkou je věková skupina 65-74 let, kde spokojenost klesá na 47 % a převažuje nespokojenost. Co se týče stupně dosaženého vzdělání seniorů, nejvíce spokojení s nabídkou jsou respondenti s vysokoškolským vzděláním (66 %), po nich následují osoby se středoškolským vzděláním ukončeným maturitní zkouškou (57 %). U lidí 37


se základním vzděláním a středním bez maturity převařuje mírně nespokojenost nad spokojeností. Je pravděpodobné, že nabídka vzdělávacích aktivit pro tuto skupinu by měla být rozšířena. Vhodná by byla analýza zájmu seniorů o tematické zaměření a formy vzdělávání.

4.3 Dobrovolnictví V české populaci je dobrovolnictví poměrně novým fenoménem. Senioři mohou v oblasti dobrovolnictví působit hned ve dvou rolích – jako příjemci i poskytovatelé dobrovolnických služeb. Dobrovolnictví je přímou ukázkou mezigenerační solidarity v praxi, kdy děti, studenti či lidé v produktivním věku mohou pomáhat seniorům a také samozřejmě i naopak – senioři dokážou svými zkušenostmi, moudrostí a životním nadhledem obohatit životy mladších generací. Senior – naplňuje potřeby seberealizace, senioři dobrovolníci se cítí být užitečnými a někomu prospěšnými, mohou nově naplnit smysl života. V našem výzkumu jsme sledovali, jak vidí svou prospěšnost městu nebo obci samotní senioři. Zaměřili jsme se v rámci dobrovolnictví vzhledem k podpoře aktivního stáří spíše na roli seniora poskytovatele než příjemce (graf č. 7). Graf 4

Prospěšnost seniorů ve městě či obci podle věku

50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 55-59 let

60-64 let Ano jsem

Ano, chci

65-74 let Nechci

75-79 let

80 a více let

Nevím, nepřemýšlím o tom

Zdroj: výzkum a vlastní propočty Na základě provedeného dotazníkového šetření bylo zjištěno, že více než polovina respondentů ve věkové skupině respondentů 65–74 let reagovala kladně na alternativu pomáhání ve prospěch obce či města, ve kterém žijí. S přibývajícím věkem (nad 75 let) dochází k zájmu o tyto aktivity. Nejméně zastoupenou věkovou kategorií byla kategorie od 55-59 let, z čehož můžeme usuzovat, že tito lidé stále patří mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo, proto na ostatní aktivity ještě nemají tolik času jako jejich starší respondenti. Celkově se dá shrnout, že cílová věková skupina 55+ se nechává oslovit příležitostmi k výkonu dobrovolnictví až po ukončení profesní dráhy, ale ještě v době, kdy se cítí být vitálními. Z hlediska místa bydliště nejvíce zájmu projevili obyvatelé na Novojičínsku, nejméně obyvatelé Frýdecko-Místecka. Z genderového hlediska se potvrdil logický předpoklad, že větší zájem seniorů o pomoc potřebným projeví ženy (45%) než muži (33%). 38


Graf 5

Zájem seniorů o pomoc potřebným podle pohlaví

50 40 30 20 10 0 rozhodně ano

spíše ano ženy

spíše ne

rozhodně ne

muži

Zdroj: výzkum a vlastní propočty V celostátním měřítku se nabízí více inspirujících projektů – např. Senioři seniorům, nebo projekt Náhradní babička. Prospěšný by mohl být soupis příkladů dobré praxe, kde by se mohli senioři inspirovat.

4.4 Vliv ICT na životní styl osob 55+ Význam využívání moderních technologií nelze spatřovat pouze v ekonomické dimenzi a nevznikají pouze vlivem věku, ale také mohou vznikat díky příjmu, vzdělání nebo pohlaví. Výzkum prokázal, že respondenti kladli největší důraz na vyhledávání informací o zdraví, toto pro ně je důležité, protože zdraví znamená plnohodnotný a soběstačný život. Díky otevřenému světu, kdy mladí lidé častěji vyjíždějí studovat nebo pracovat do zahraničí, tak druhou volbou se staly komunikační prostředky, které zajistí spojení s blízkými, i když jsou daleko. Největší zájem o nové moderní technologie projevily osoby mezi 65 až 75 věkem. Výzkum se také zaměřil na instituce, které pečují o seniory a zda tyto moderní asistivní technologie jsou nedílnou součástí jejich vybavení. Formou polostrukturovaného pohovoru bylo osloveno celkem 27 institucí v Moravskoslezském kraji. Z toho čtyři instituce (Domov sv. Anny, Studénka, Domov Paprsek, p. o., Nový Jičín, Domov pro seniory Kamenec, Slezská Ostrava, p. o., Domov U jezera, p. o., Hlučín) využívají všechny varianty typické pro tyto technologie, jak transportní a pohybové pomůcky, tak tísňové a alarmovací systémy, monitorovací systémy a také technologie pro osoby se zrakovým a sluchovým postižením.3 Dalších osm zařízení byly domovy, které využívaly pouze tři ze čtyř typů technologií, ve většině případů jim chyběly monitorovací systémy nebo technologie pro osoby zrakově a sluchově postižené. Další oslovené instituce uvedly, že využívají pouze transportní a pohybové pomůcky nebo alarmující systémy. Bohužel pět organizací uvedlo, že nevyužívá žádnou z těchto technologií. Dále bylo zjištěno, že nejvíce se využívají různé tísňové a alarmovací systémy (22 oslovených zařízení v Moravskoslezském kraji), pak transportní a pohybové pomůcky (21 zařízení) a bohužel nejméně se využívají monitorovací technologie (7 z oslovených), které upozorní na negativní jevy a rychleji zajistí bezpečné prostředí pro jedince. Při výzkumu kvantitativního typu – v standardizovaném dotazníku byly 660 respondentům položeny tyto otázky: 3

KOLIBOVÁ a kol. Společenská podpora aktivního stáří v kontextu mezigenerační solidarity. 1 vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2012. ISBN 978-80-7248-789-9

39


-

Používáte ve svém životě počítač a internet a kde máte k němu přístup?

-

Používáte někdy internet?

-

Ve kterých oblastech byste uvítal/a přístup k novým technologiím pro zlepšení kvality života?

Zjišťovali jsme také, zda využívání počítače a internetu patří mezi oblíbené volnočasové aktivity u osob 55+. Z celkového počtu respondentů přibližně 16,7 % mužů a 14,4 % žen uvedlo, že patří, ale když se měli rozhodnout, zda tyto aktivity patří mezi pět oblíbených, tak jenom 11,8 % mužů a 6,7 % žen je takto označili. Z výsledků také vyplynulo, že obyvatelé bydlící v sídle, kde je více obyvatel, mají větší možnosti zařadit tyto nové technologie mezi své aktivity. Z dat také vyplynulo, že hlavními kritériem není jenom pohlaví (u mužů patří mezi pět důležitých aktivit více než u žen), ale také využívání nových technologií souvisí se vzdělanostní strukturou respondentů. Data a graf nám ukázaly, že v Moravskoslezském kraji je stále mnoho obyvatel 55+, kteří nemají zájem využívat procesy či služby, které poskytuje počítač. Využívání počítače podle kritérií – sídlo a pohlaví do 5 000 obyvatel

od 5 000 - 20 000 obyvatel

od 20 000 až 50 000 obyvatel

nad 50 000 obyvatel

ano

10,53%

9,09%

ne

35,09%

23,81%

8,77%

žena

Graf 4

7,02%

12,12%

38,10%

11,90%

43,86%

22,81%

muž

ano

45,45%

47,37%

ne

0%

20%

33,33%

40%

26,19%

60%

80%

24,56%

100%

Zdroj: výzkum a vlastní propočty Internetové prostředí dnes představuje nejenom prostředí, kde najdu libovolnou informací, ale také prostředí televize, rozhlasu či zábavy. Nabízí v jednom více procesů či služeb a umožní také přiblížit svět a jeho krásy z prostředí domova, cestování napříč a poznávání nového se stává blízké i těm, kteří už z důvodu zdraví či finančních možností nemohou aktivně poznávat cizí země. Proto bylo zajímavé také zkoumat odpovědi, zda vůbec vedle počítače využívají senioři také služby, které nabízí globální síť internet. Mezi základní služby internetu patří vyhledávání 40


informací (odborné nebo praktické, čtení novin, jenom tak necílené hledání jakékoliv informace, …), komunikační on-line a off-line prostředky (e-mail, chatování, telefonování, jakákoliv elektronická komunikace například zasílání sms zpráv, …), vzdělávání či internetová zábava (televize, hry, rozhlas, …).

žena

Graf 5

Využívání služeb internetu podle kritérií – sídlo a pohlaví do 5 000 obyvatel

od 5 000 - 20 000 obyvatel

od 20 000 až 50 000 obyvatel

nad 50 000 obyvatel

ne, nemám zájem

25,69%

24,84%

ne, ale chtěl bych

6,25%

5,10%

4,17%

ano, několikrát týdně

muž

0,64%

6,25%

ano, každý den

28,47%

ne, ale chtěl bych

6,94%

ano, několikrát do roka

0,69%

ano, několikrát do měsíce

3,47%

ano, každý den

6,25% 0%

10%

6,48%

6,47%

6,48%

2,55%

8,19% 12,04%

8,33%

1,91%

3,02%

8,28%

30%

5,56% 12,04%

40%

4,74% 8,62%

1,85%

10,83%

12,93%

4,63%

7,64%

20%

4,31%

20,38%

5,56%

ano, několikrát týdně

8,19%

0,00%

5,10%

ne, nemám zájem

5,60%

13,89% 3,82%

4,86%

ano, několikrát do měsíce

21,12%

4,63%

8,92%

1,39%

ano, několikrát do roka

24,07%

50%

60%

3,45% 13,36%

70%

80%

90% 100%

Zdroj: výzkum a vlastní propočty Z analýzy statistických dat, které byly zpracovány v rámci výzkumu lze konstatovat, že osoby 55+ umí využívat služby internetu, že se zvýšila nejenom jejich počítačová gramotnost, ale také internetová. Využívání internetu také souvisí s pohlavím, muži se těmto procesům věnují více než ženy, záleží také na vzdělání a mezníkem je také stáří, protože senioři 75+ využívají tyto služby zřídka. Pro seniory jsou důležité jednak aplikace typu vyhledávacích služeb, vyhledávají zejména informace o zdraví nebo potřebné informace ze společnosti a světa, podle odpovědi lze konstatovat, že jim také učarovaly aplikace komunikačních prostředků, ty jim pak přiblíží členy rodiny nebo přátelé i přes vzdálenost bydliště a tím jim umožňují překonat pocit osamocení a také jim dávají pocit kontaktu s lidmi.

4.5 Přátelsky podnětné prostředí Základní strategie podpory aktivního stáří spočívá ve využití nástrojů, které jsou schopny udržet cílovou skupinu seniorů co nejdéle v běžném prostředí s ohledem na míru soběstačnosti jedince a možností podpory a péče vybraných druhů služeb ideálně přímo v domácnostech uživatelů.

41


Přirozené prostředí života seniorů podporuje jejich schopnosti a přináší větší míru nezávislosti ve stáří. Rodina či neformální pečovatelé (sousedé, přátelé aj.) jsou současně institucí první volby péče o seniora v úbytku jeho míry samostatnosti. Pokud jsou možnosti neformálního sektoru vyčerpány, je pečovatelská služba realizována terénní formou, primárně pro osoby seniorského věku. Bohužel v současnosti dochází k omezování veřejných sociálních programů v oblasti péče o seniory, přičemž náklady spojené se stárnutím jsou stále více přenášeny na jedince a jeho rodinu. Hodnocení vhodnosti životního prostoru domácího specifického prostředí a vybavení (soustředění největších četností z dat výzkumu): -

Senioři mají vyšší nároky na bezbariérovost prostředí, kde žijí. Především považují za vhodné bezbariérové přístupy ve vnějším prostoru bydlení, do hromadné dopravy s kratšími vzdálenostmi. Oceňují možnost žít ve smíšeném ne jednogeneračním prostředí s atmosférou obce či města, což označují za klíčový stabilizační prvek a zdroj spokojenosti, který omezuje pocity prostorové opuštěnosti. Hodnotí zejména dostatek městské zeleně a upravenosti v bezprostředním okolí svého bydlení. S narůstajícím věkem jim činí potíže spojení pěší zóny a cyklistů nebo in line bruslařů, vyžadují lepší rozmístění mobiliáře – laviček, které by podporovalo možnost kontaktu s jinými lidmi, zvláště vrstevnické skupiny apod. Senioři jsou převážně spokojeni se soukromím svého domova.

-

Využití ICT a přístup k službám internetu. Přístup k internetu hodnotí obě pohlaví v poloze spokojenosti na úrovni spíše ano (M 117, Ž 112). Služby internetu jsou schopny limitovat osamělost, díky nim je senior schopen získávat informace včetně komunikace s lékařem či pečovatelskými službami a komunikovat na sítích s přáteli či rodinnými příslušníky nebo garantují jeho pocit bezpečí a soběstačnosti (např. telefony s tísňovým voláním, signalizační zařízení apod.). v současnosti je počítačová gramotnost nezbytností. Od starších osob se očekává nejen využívání internetových služeb, ale ovládání technologií v praktickém životě. Digitální disponibilita by měla být podporována aktivní politikou ze strany obce či města a konkrétní opatření by měla navyšovat přístup cílové skupiny k technologiím (poradenství o výseči pomůcek pro konkrétní handicap) a aby byl kurz medializován a uzpůsoben možnostem osob 55+.

-

Slevy a služby obce s ekonomickým zvýhodněním cílové skupiny, byly konkretizovány respondenty jako zejména režim platby a slev na domácí mazlíčky, dotace na kulturní nabídky kina či divadla či nižší jízdné pro seniory aj., kde senioři vykazovali spokojenost na úrovni spíše spokojeni (M 131, Ž 146). Příklady dobré praxe - konkretizovány tvořivé přístupy jednotlivých měst a obcí (dotované senior taxi pro dopravu cílové skupiny v Rychvaldu a Bohumíně S nabídkami kulturního vyžití senioři byli spokojeni (M 145, Ž 140), jen minimum seniorů se vyjádřilo, že kulturně strádá. Výzkum prokázal kulturní diverzitu potřeb cílové skupiny 55+.

-

Diference se objevily v hodnocení bezpečnosti místa pobytu, zejména seniorky se obávají kriminality a nejsou spokojeny s přístupem policistů (pro spíše ne se vyjádřilo 131 žen), muži se cítí více v bezpečí (pro spíše ano se vyjádřilo 117 mužů). Situaci prospívá také zájem municipality na organizování kurzů sebeobrany a instalaci bezpečnostních řetízků na dveře seniorů podle jejich zájmu.

-

Dostupnost služeb pro seniory, denní centra a klubovou činnost hodnotí senioři převážně kladně (nejvyšší četnost se vyskytla u obou pohlaví v odpovědi spíše ano), Výjimkou jsou přímo realizované akce pro seniory (Bohumín - výlet autobusem po městě).

-

Nabídky vzdělávacích příležitostí se soustředily v mnohých případech na kurzy Univerzit třetího věku, které přijali senioři zřejmě za své – nejvyšší četnost u obou pohlaví byla 42


zaznamenána spíše ano, ovšem v závěsu stojí vyjádření spíše ne – což svědčí o tom, že např. rozdílné služby jsou v městech a na vesnicích, ale odpovídají i osobním rozdílnostem v přístupu ke vzdělávání. -

Spokojenost s životním prostředím a zejména s ovzduším v místě bydliště je rozporuplná – nejfrekventovanější výpověď u obou pohlaví bylo spíše ano, ale druhá nejčetnější výpověď byla rozhodně ne – což je zapříčiněno vzdáleností bydliště od průmyslových aglomerací. Zejména obyvatelé v Ostravsko karvinské aglomeraci jsou vystaveni většímu smogu, odlehlejší okresy díky blízkosti Jeseníků či Beskyd smogovou inverzí až tak netrpí.

4.6 Strategie kultury aktivního stáří ze strany měst a obcí MSK Společenské procesy v regionálním kontextu zejména ve smyslu naplňování strategie podpory aktivního stáří spočívají v akcentu jednotlivých aktérů v komunitě na prosazování partikulárních zájmů. Sociální fungování u stárnoucí společnosti se týká: -

jedince či systému,

-

prostředí,

-

jejich vzájemné interakce.

Model sociálního fungování je tak poznamenán mezigenerační vstřícností a solidaritou. Solidarita je poskytována ve vzájemných kombinacích a kontextu souvislostí (Možný, 2004) jako solidarita: -

proklamovaná tj. explicitně proklamovaná hodnota vztahových mechanismů napříč generacemi ve společnosti,

-

solidarita poskytovaná jako emocionální, hmotná a instrumentální podpora z hlediska poskytovatelů podpory,

-

solidarita očekávaná, jež tvoří kulturní pozadí legitimity vzájemné podpory.

Na utváření mezigenerační solidarity v konkrétním prostředí se podílejí: -

motivační faktory (volební program a deklarace cílových priorit),

-

podpůrné faktory (reálné možnosti a připravenost poskytovat podporu včetně finančního zázemí),

-

limitující faktory (jde o solidaritu očekávanou, která ale díky koalicím nebo např. volebním výsledkům bývá jen proklamovaná),

-

specifické faktory se v konkrétním časovém období na solidaritě také profilují, jsou obvykle vyvolány ekonomickou krizí, úbytkem prostředí pro činnost na mezo úrovni apod. V praxi jsme často svědky reality, kdy představitelé veřejné správy ovládají technologii moci, ale postrádají nosné ideje a realizují jen účelově správcovská opatření.

Převládající formy municipálních přístupů lze stručně formulovat v podobě: Strategie zdi – spočívá v budování (v lepším případě jen) udržování bariér a překážek, v uznávání hranic mezi seniory a aktivní společností, což posiluje konzervativní přístup veřejné správy obhajovaného převládajícím neoliberálním postojem v posuzování „nároků“ seniorů a hodnocení jejich ekonomické zátěže pro veřejné rozpočty.

43


Strategie normalizace problémové situace – spočívá v převládající toleranci a nevšímavosti veřejné správy, jež nepovažuje problém demografického alarmismu včetně proměny profilu generační podoby stáří za tak závažný. Strategie vnější pomoci vytváří postoj, že společnost a konkrétně sociální stát se postará o zajištění sociálních jistot svých obyvatel. Strategie vnitřní pomoci posiluje schopnosti cílové skupiny řešit svou situaci a adaptaci ve stáří vlastními silami, což vyvolává potřebu projektových přístupů v neposlední řadě místní strategie na podporu rodin pečujících o své seniory s využitím potenciálu nestátních neziskových organizací, sociálně odpovědného chování klíčových firem a jejich filantropických počinů. Výsledky prokázaly, že představa o stáří je mezi populaci regionálního prostoru orientována proti šedesát let uplatňovanému modelu, kdy jsou lidé v závěrečné fázi životní dráhy vytrženi z přirozeného sociálního prostředí a pro pomoc a podporu druhých osob jsou soustředěni do anonymních velkých institucí, kde dožívají odříznuti od vnější společnosti v uzavřeném formálně spravovaném prostoru často na okraji měst s obtížnou dopravní dostupností. Současně šetření ověřilo reálnost formulace nového rizika evropské sociální politiky (Krzyzowski) v jeho regionálním rozměru, jímž je skutečnost, že intergenerační rozšíření populace (současně žijící generace prarodičů, rodičů, dospělých dětí a pravnoučat) je poznamenána poklesem natality tj., že se prarodiče dožívají dospělosti svých vnuků, ale počet členů nejmladší generace má ubývající trend. Toto zázemí v praxi ovlivňuje možnosti rodiny pečovat o zestárlé příslušníky, přičemž vzdálenost bydliště omezuje i mezigenerační výpomoc a vazby staré generace vůči dětské složce širší rodiny. Strategie společenské podpory aktivního stáří a kultura aktivizace, podpory a péče cílové skupiny v programech měst a obcí by se měla orientovat na podporu rozvoje terénních a ambulantních služeb, aby lidé nemuseli na sklonku života opouštět své přirozené sociální prostředí a resocializovat se na nové životní podmínky pro klienta nepřirozených hodnot, norem a vzorců chování totálních institucí. Deficity v mezigenerační solidaritě a zejména komunikační bariéry mezi všemi věkovými skupinami se negativně promítají v zachovávání kontinuálního vývoje lokálních komunit.

44


5 Analýzy společenské podpory aktivního stáří optikou legislativních předpisů V Moravskoslezském kraji žilo k 31. 12. 2011 celkem 1 230 613 obyvatel, což představuje 11,71 % z celkové populace. Jedná se o třetí největší kraj z hlediska počtu obyvatel (po Praze a kraji Středočeském). V Moravskoslezském kraji bylo k 31. 12. 2011 celkem 345 484 důchodců, jejich složení podle typu důchodu a průměrná výše důchodu je uvedena v následující tabulce. Tabulka č. 1 Počet důchodců v Moravskoslezském kraji v r. 2011 Počet Průměrná výše důchodu Druh důchodu Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 95445 107790 203235 12233 9190 10619 Starobní důchod 10 360 370 5698 5657 5658 Poměrný starobní důchod 30373 21847 52220 8230 7036 7729 Invalidní důchod 0 71566 71566 0 10962 10962 Vdovský důchod 11520 0 11520 12898 0 12898 Vdovecký důchod 3169 3404 6573 5485 5501 5493 Sirotčí důchod 140517 204967 345484 11387 9574 10311 Úhrn Zdroj: Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2011, vlastní zpracování

Podpora aktivního stáří, tj. snaha jedince pokračovat v pravidelné pracovní aktivitě se v současné době projevuje absencí legislativních překážek pro práci v důchodu. Po dosažení důchodového věku si může občan přivydělat, tzn., může současně pobírat starobní důchod a mít neomezený příjem ze zaměstnání, z podnikání či jiné výdělečné činnosti. Z výše uvedených modelových propočtů a grafů daňového zatížení je patrné, že největší negativní dopad v oblasti zdanění práce měly změny u pracujících důchodců. Jejich daňové zatížení rokem 2013 prudce stouplo, a to na cca 31,1 %. Řada důchodců v současnosti se podílí na pracovní aktivitě zejména z důvodu nízkého důchodu a zrušení slevy na poplatníka silně snižuje motivaci k práci zejména u nižších příjmů.

5.1 Bariéry aktivnějšího trávení volného času Za nejvýznamnější faktor, který brání větší aktivitě seniorů, jsou považovány zdravotní potíže – ty stoupají úměrně s narůstajícím věkem. Především ženy se základním vzděláním si myslí, že kdyby na tom byly zdravotně lépe, mohly by své stáří prožívat aktivněji. Lze obtížně posoudit, zda skutečně mají větší zdravotní potíže, nebo přikládají zdraví větší váhu než muži nebo zda se zdravotní obtíže více vyskytují s vyšším věkem žen. Objektivní příčiny – tedy především ve smyslu postrádání větší nabídky aktivit lze najít spíš u mužů, nejvíce ve věku mezi 75 a 79 lety, zde jsou nejvýraznější rozdíly mezi muži a ženami. Nabídka aktivit je také vázána na místo bydliště, resp. velikost obce. Zde nejhůře hodnoceny jsou obce do 5000 obyvatel. Celkově se bariéry vzhledem k malé nabídce měst a obcí objevily na třetím místě (16 %) za zdravotními potížemi (36 %) a financemi (30 %). V nižším věku se více projevují problémy s finančním zabezpečením aktivit. Na druhou stranu pouze necelých 9 % uvádí, že potřebují finanční podporu od někoho dalšího, jinak jsou schopni s příjmy vystačit. Problém nastává u dojíždění za aktivitami nebo platbami nadstandardních služeb a aktivit.

45


Co brání prožívání aktivního stáří dle věku?

Graf 6 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

55-59 zdraví

finance

60-64

65-74

příležitosti v místě bydliště

75-79 rezignoval/a jsem

80+ let nemám s kým

Zdroj: výzkum a vlastní propočty Tabulka č. 4 ukazuje, jak se liší jednotlivé části Moravskoslezského kraje v pohledu na bariéry aktivního života ve věku nad 55 let. Zejména ve Frýdku Místku je nevyšší překážkou příležitosti v místě bydliště, zároveň se objevuje nejvyšší procento v možném sociálním kontaktu (téměř o 10 % víc než je celkový průměr). Tabulka 4

Co brání prožívání aktivního stáří v regionálním rozlišení Příčiny zdraví

finance

příležitosti rezignoval/a nemám s kým v místě jsem bydliště 16 % 6% 8%

okres Karviná

39%

31 %

Ostrava

33 %

34 %

16 %

5%

12 %

Nový Jičín Frýdek Místek Opava

41 %

23 %

18 %

8%

10 %

37 %

15 %

21 %

6%

22 %

29 %

43%

17 %

5%

6%

Bruntál

38 %

36 %

12 %

4 ˇ%

10 %

Zdroj: výzkum a vlastní propočty Realizovaný výzkum přiblížil pohledy seniorů v Moravskoslezském kraji na možnosti a podporu aktivního stáří. Poslední graf článku ukazuje, jak převažuje ve všech okresech hodnocení seniorů, že místo, kde prožívají svůj život, považují za přátelské seniorům. Objevují se však i ti, kteří by požadovali změny. I míra spokojenosti vykazuje značné rezervy.

46


Graf 7 Je dle Vašeho názoru místo Vašeho života (obec, město) prostorem, který je přátelský seniorům? (v %) 70 60 50 40 30 20 10 0 Karviná

Ostrava Ano

Nový Jičín

Frýdek Místek

Spíše ano

Spíše ne

Opava

Bruntál

Ne

Zdroj: výzkum a vlastní propočty Je zřejmé, že veřejná správa se znalostí místního prostředí a potřeb svých občanů by měla být schopna nejúčinněji formovat věkově přátelské prostředí, vytvářet podmínky pro to, aby se cílová skupina osob 55+ stala aktivní a respektovanou částí komunitního rozvoje. V rámci mezigenerační solidarity bychom měli poskytovat garanci důstojného stárnutí. Z našeho výzkumu vyplývá, že je vhodné rozšířit nabídku aktivit a především informovanost o nich a lze doporučit tyto kroky: A/ v oblasti aktivit - zajistit, aby proklamovaný zájem o seniory nezůstal pouze na předkládaných plánovaných akcích a aktivitách, ale byl skutečně realizován v praxi; -

organizovat aktivity se seniory, nikoliv pro seniory – jejich aktivním zapojením se zajistí jejich větší motivace a sníží kritičnost k pořádané aktivitě;

-

průběžně ověřovat zájem a spokojenost seniorů, např. anketami nebo diskusemi se zástupci města – senioři zejména ocení možnost přímého kontaktu se zastupiteli;

-

mezi nejméně uváděné činnosti patří vzdělávání a sport, a to jak u mužů, tak u žen. Zde lze spatřovat prostor pro navýšení nabídky, ať už v nabízených akcích, motivace pro ně, lepší informovaností o nich či jejich zpřístupněním (dopravou, finanční dotací apod).

-

podporovat dobrovolnictví – inspirovat se projektem Senioři seniorům;

-

podporovat klubovou činnost (příležitost pro osamocené seniory),

-

organizovat akce pro více generací, pro prarodiče s vnoučaty (podpora mezigenerační solidarity).

B/ v oblasti informovanosti Součástí výzkumu v rámci projektu byla analýza webových stránek vybraných měst Moravskoslezského kraje, která ukázala, že hodnocené webové stránky mají své určité přednosti, ale i zároveň i poměrně velký prostor pro zlepšení. Pro články týkajících se aktivního stáří chybí podněty, což je výzva pro obce a města pro větší spolupráci s tiskem. Veřejná správa by mohla dodávat témata, aby byla cílová skupina zobrazována v reálném i lepším světle v regionálních listech. Doposud mezi seniory převažují informace získané od 47


známých. Chybí informace o aktivitách, pořádaných akcích, dobrých příkladech, osvědčených zkušenostech, sdílení životních příběhů apod. za velmi pozitivní považujeme uveřejňování příkladů dobré praxe, kde se mohou ostatní senioři, ale i obce a města inspirovat. Je zřejmé, že senioři mají tendenci selektivně vybírat z aktivit ty, ve kterých se neprokáže úbytek jejich schopností. Města a obce by měla podpořit právě mechanismy kompenzace a optimalizace – tedy volit ty aktivity, které zvládnou. V první řadě je nutné podporovat možnost zachování a podporování autonomie – senior v každém věku nechce být pasivní, chce přinejmenším rozhodovat o svých aktivitách. Je dobré nezapomínat, že senioři nejsou děti, ale lidé, kteří už autonomie dosáhli. U většiny z nich je představa kvalitního a plnohodnotného života spojena se stálou touhou autonomii udržet. Trávení volného času ve stáří také ale odpovídá jejich dosavadnímu životnímu stylu, který především u nejpasivnějších seniorů (se základním vzděláním) se obtížně mění. Nabídka organizace volného času by neměla být o podpoře pasivity, ale naopak o podpoře aktivity, samozřejmě v souladu s jejich schopnostmi a možnostmi.

48


6 NÁMĚTY NA ROZVOJ DISKUSE A KONKRÉTNÍ OPATŘENÍ K OPTIMALIZACI KULTURY STÁŘÍ V REGIONÁLNÍM KONTEXTU Podoba kultury stáří v regionálním kontextu má hluboký dopad na aktuální sociální realitu. Potenciál symbolické síly skupiny osob 55+ vykazuje názorovou a postojovou rozmanitost, jež je často zjednodušeně interpretována neoliberální optikou, s akcentujícím statusem osob za ekonomickým zenitem a vyššími nároky na zdravotní a sociální péči společnosti. V regionálních strategiích MSK je problematika společenské podpory osob 55+ zmiňována spíše okrajově. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 – 2014 akcentuje témata činnosti domovů pro seniory a prevence kriminality. Strategie rozvoje MSK na léta 2009 – 2016 se věnuje zvyšování jazykové vybavenosti i u starších osob, jež oprávněně pojímá jako východisko jejich zaměstnatelnosti. Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na léta 2009 – 2013 se především orientuje na bezbariérovost a přístupnost do veřejných budov. Některé dokumenty téma téměř nezpracovávají. (Strategie rozvoje MSK na 2009 – 2020, Návrh řešení socioekonomicky znevýhodněných oblastí Moravskoslezského kraje). Z tematických analýz lze vyjádřit, že veřejná správa ovládá technologii moci před a po volbách a že v období mezi volbami naplňuje spíše účelově správcovské činností. Možná také proto, že na evropský rok (EY 2012) nebyly v České republice vyčleněny zvláštní prostředky. Národní strategie přesahovala působnost jednoho ústředního orgánu státní správy a vyžadovala spolupráci všech ministerstev a dalších orgánů státní správy. Financování mělo probíhat ze stávajících zdrojů - např.: ESF, PROGRESS, programů pro rozvoj ICT, programů v oblasti zdraví, apod. Výsledné obsahové zázemí kultury stáří v regionálním prostoru je mixem vzájemných interakcí a projevem hierarchie hodnot společnosti a lze oprávněně pochybovat, že se ve svém výsledku projevuje jako stabilizující prvek činnosti municipality. Dynamika reality je rozporuplná, proto lze navrhnout pro veřejnou diskuzi tato klíčová témata: -

Přijmout vizi a rozšířit strategii zmocňování (empovermentu) generace osob 55+ , která by se sama měla podílet na změnách v sociálních systémech. Je třeba podporovat sebeorganizaci starších lidí a všechny formy jejich společenské účasti. Rámcové společenské podmínky je třeba vytvářet tak, aby senioři měli možnost zasadit se sami o své žádosti, aby byli rovnoprávně zastoupeni ve společenských a politických grémiích včetně mezigeneračního naslouchání rad seniorů v obcích včetně námětů obyvatel v domovech pro seniory (Charta občanské společnosti).

-

Podpora pečovatelské kapacity rodin by se měla stát jednou z priorit veřejné politiky. Zejména je vhodné podporovat sociální péči a ošetřovatelství spolu s rehabilitací na úkor oblasti akutní medicíny a vnímat domácí a institucionální péči a ošetřovatelství jako velmi náročný, společensky a politicky významný úkol a přiměřeně tomu ho honorovat. Přiznat oficiální status pečujícím neformálním pečovatelům – nejčastěji ženám v péči o zestárlé rodiče, což může pomoci řešit aktivní politiku zaměstnanosti v regionálním ohraničení. Pokud člen/ka rodiny bude pečovat jako neformální pečovatel/ka, na základě právního zakotvení statusu neformálního pečovatele by měla moci získat finanční kompenzaci, daňové zvýhodnění, možnosti dovolené a důchodového pojištění. Jeví se jako vhodné využívat nástroje ke stimulaci iniciativ dobrovolnické podpory a různých forem sousedské výpomoci a podpůrných skupin pečujících lidí. 49


-

Vytvářet a stimulovat klima bez věkových bariér. Propagovat v povědomí veřejnosti pozitivní obraz stáří a mezigenerační solidarity. Zvyšovat povědomí o příležitostech, které s sebou stárnutí obyvatelstva přináší. Zlepšovat mediální kulturu o seniorech, realizovat v regionálním tisku kampaně, semináře pro veřejnost apod.

-

Posilovat činností vedoucích k důstojnému stárnutí. Starším lidem musí být umožněn přístup k novějším technologiím. Proces je třeba nasměrovat nejen na vzdělávání seniorů, ale i na to, aby se senioři i bez znalosti novějších technologií orientovali v oblasti veřejných služeb. Je vhodné legislativně podpořit daňové asignace dospělých dětí ve prospěch posílení starobních důchodů rodičů.

Zvýšení zaměstnatelnosti a přizpůsobování pracovního místa starším osobám. -

Usilovat o zvýšení šancí na získání zaměstnání prostřednictvím finanční motivace zaměstnavatele a na úrovni obcí a měst podporovat konkrétní interakci mezi uchazeči o zaměstnání a potenciálními zaměstnavateli. Vytvářet prostor pro zapojování sociálních partnerů a spolupracujících organizací a navrhovat metody vedoucí ke zvýšení zaměstnanosti starších osob na trhu práce. Nastartovat diskuzi v regionálním kontextu, pořádat kulaté stoly k přípravě doporučení, které mohou prokazatelně vést ke zvýšení zaměstnanosti starších osob v lokalitě jak v malém a střední podnikání, tak u klíčových zaměstnavatelů oblasti (např. sdílená pracovní místa – starší a mladší pracovník na jednu pracovní pozici apod.).

-

Rekvalifikace a poradenství, vzdělávání uchazečů se zaměřením na specifika starších osob v klíčových okruzích (měkké dovednosti, získání pracovního místa a počítačové dovednosti).

-

Ochrana zdraví při práci a prevence zdraví na pracovišti. Programy prevence nemoci v zaměstnání a vhodné nastavení pracovního místa osobám 55+.

-

Reflektovat specifické potřeby starších osob. Spolupracovat na úrovni regionální samosprávy měst a obcí pro zajištění vhodného bydlení seniorům s cílem zajistit důstojné stárnutí, respektovat individuální potřeby a vhodné residenční služby.

-

Do společenské podpory aktivního stáří zapojovat relevantní aktéry, tj. regionální a místní samosprávy (pro jejich znalost místního prostředí a potřeb svých občanů), neziskové organizace (pro jejich připravenost realizovat zajímavé, inovativní projekty na podporu aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity) i ostatní subjekty např. malé a střední podnikání, klíčové zaměstnavatele v oblasti (pro jejich možnosti pracovního uplatnění a zaměstnatelnosti osob 55+, pro produkci uživatelsky přátelských výrobků a služeb a filantropické počiny a dobrovolnictví zaměstnanců k cílové skupině seniorů.

Kultura aktivního stáří je postupem tvořivého hledání alternativ společenské podpory regionální samosprávy. Naopak kultura pasivního stáří je tolerancí k vylučování seniorů na okraj společnosti a přihlížení jejich čekání na smrt.

50


7 Výstupy projektu 1. Kolektivní monografie v anglickém jazyce Kolibová et al. Název monografie: HABITUS OF 55+ PEOPLE IN THE REGIONAL CONTEST OF THE MORAVIAN-SILESIAN REGION ISBN 978-80-7248-823-0 Názvy příspěvků s autory v monografii v českém jazyce a) Kultura podpory aktivního stáří v programech měst a obcí Moravskoslezského kraje (SWOT analýza), autorka Helena Kolibová b) Senioři v Moravskoslezském kraji z hlediska demografie a statistiky, autorka Lenka Zemánková c) Obraz genderového stáří jako autonomní kapitoly života, autoři Helena Kolibová, František Koliba d) Senior a jeho potenciál aneb ekonomická (ne)aktivita osob 55+, autorka Anna Václavíková e) Analýzy společenské podpory aktivního stáří optikou daňové legislativy, autorky Jana Janoušková, Šárka Sobotovičová f) Podoby stárnutí v Moravskoslezském kraji, autorka Věra Juříčková g) Technologie a jejich vliv na životní styl osob 55+, autorka Magdalena Chmelařová 2. Příspěvek v recenzovaném časopise ECON, ISSN 1803-3865 Název příspěvku: Inter-generation solidarity in the care of seniors - alternatives form community planning, Helena Kolibová, Magdalena Chmelařová 3. Kolektivní monografie v českém jazyce Kolibová a kol. Název monografie: Kultura aktivního stárnutí na rozcestí ISBN 978-80-7248-884-1 Názvy příspěvků s autory v monografii a) Přátelské prostředí na podporu kultury aktivního stárnutí v regionálním okruhu, autoři Helena Kolibová, František Koliba b) Podnikatelské prostředí a jeho participace na kultuře stáří, autorky Anna Václavíková, Lucie Kamrádová c) Digitální prostředí a moderní technologie v životě seniorů v MSK, autorka Magdalena Chmelařová d) Institucionální prostředí pro kulturu stáří, autorky Jana Žáčková, Soňa Harasimová e) Kreativní prostředí pro podporu aktivního stárnutí, autorka Věra Juříčková 4. Interaktivní webový portál projektu na adrese http://projekt-msk.fvp.slu.cz/ Tento portál je propojen na další výstupy projektu publikované eportálu fakulty a) Elearningový kurz pro seniory CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ - MOBILY A INTERNET ANEB KOMUNIKUJEME, přístup jako host bez klíče a klikem na tuto adresu http://elearning.fvp.slu.cz/course/view.php?id=480

b) Specializované mapy na podporu aktivního stárnutí v Moravskoslezském kraji na adrese http://elearning.fvp.slu.cz/course/view.php?id=481 c) Webová prezentace všech výstupů projektu na odkazu PODPORA VĚDY A VÝZKUMU V MSK 2012 - VÝSTUPY PROJEKTU "Kultura aktivního stáří v programech měst a obcí MSK s využitím ICT" (msk_2012), kde je přístup jako host s klíčem k zápisu msk_2012.

Na tomto portálu je popsána postup realizace projektu: 51


kvantitativní a kvalitativní výzkum, SWOT analýza, verze dotazníků a je tady publikována závěrečná zpráva realizačního týmu. 5. Výstupy projektu byly prezentovány na workshopech a mezinárodní vědecké konferenci. a) Workshopy – prezentování výzkumné částí projektu Termín konání 5. 6. a 6. 6. 2013 b) Mezinárodní vědecká konference – prezentování výstupů projektu Termín konání 7. 6. 2013 Název konference: HABITUS SENIORŮ A STĚŽEJNÍ TÉMATA AKTIVNÍHO STÁŘÍ Příspěvky na konferenci 1) Analýzy, návrhy a doporučení – výstupy projektu „Kultura aktivního stáří v programech měst a obcí MSK s využitím ICT“, přednášející Helena Kolibová, Magdalena Chmelařová, Anna Václavíková, Věra Juříčková 2) Rovnosť prístupu k vzdelávaniu všetkých generácii – vzdelávanie v neskoršom veku je prínosom pre spoločnosť, přednášející Daniela Drobná (SR) 3) Uroki starości. Z doświadczeń starego filozofa, přednášející Bartlomiej Kozera (PL) 4) Spoleczna percepcja starości w krajach Unii Europejskiej, Regina Giermakowska (PL) 5) Spokojené stáří věc komunitního zájmu, přednášející Helena Kolibová 6) ICT jako nová šance pro seniory v Moravskoslezském kraji, přednášející Magdalena Chmelařová 7) Senior a jeho ekonomický potenciál, přednášející Anna Václavíková 8) Mezigenerační solidarita, přednášející Věra Juříčková 9) Role sociálních služeb, které nejsou primárně určené seniorům, přednášející Jana Žáčková 10) Filantropie firem v MSK, přednášející Lucie Kamrádová 11) Příklady dobré praxe – domovy pro seniory, přednášející Soňa Harasimová 12) Analýzy aktivit věnovaných seniorům v Moravskoslezském kraji, přednášející Adam Kožaný

52

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2012

Recommend Documents