Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Podnikání a oceňování
Legislativní a manaţerské aspekty společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce
Autor:
Michaela Josífková Ekonomika a management malého a středního podnikání
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Natália Štefanková, Ph.D.
2016
Prohlášení.
Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 27. dubna 2016
Michaela Josífková
Poděkování
Děkuji kolektivu pedagogických pracovníků Bankovního institutu vysoké školy za vstřícný a obětavý přístup při výuce. Díky tomu se mi podařilo získat řadu nových poznatků, které vyuţiji ve své praxi. Studium Bankovního institutu vysoké školy jednoznačně splnilo mé očekávání. Zvlášť touto cestou děkuji vedoucí mé bakalářské práce paní JUDr. Natálii Štefánkové, Ph.D.
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na problematiku činnosti manaţera při zaloţení společnosti s ručením omezeným a odměňování jednatelů s ohledem na moţné řešení souběhu smlouvy o výkonu funkce a pracovněprávní smlouvy člena statutárního orgánu společnosti. V práci je podána historie vzniku společnosti s ručením omezeným a vývoj této formy podnikání během období 20. a začátku 21. století s postupným přechodem do současnosti. Bakalářská práce se podrobně zabývá implementací právních úprav souvisejících se společností s ručením omezeným a rolí jednatele, a to jak do rekodifikace soukromého práva v ČR, to znamená do konce roku 2013, tak i po rekodifikaci od 1. 1. 2014. Na závěr bakalářské práce je pojednáno o moţných východiscích při řešení souběhu funkcí s ohledem na postupné změny související legislativy. Klíčová slova: Společnost s ručením omezeným, s.r.o., vznik, zaloţení, jednatel, manaţer, smlouva o výkonu funkce, souběh funkcí.
Annotation This Bachelor's thesis focuses on the process leading to the establishment and incorporation of a limited liability company, on activities performed by a manager and his/her position in said process, on the legal regulation of the relationship between the executive and the company with regard to the concurrence of the executive’s service agreement and employment agreement in a limited liability company. This work also includes a brief history of the process of the incorporation of a limited liability company and the development of such process in the 20th century and in the early 21st century, including the requirements of the existing legal regulations. This work focuses in detail on how the legal regulations and the judicature connected with the position of the executive, the concurrence of the executive’s position and employment relationship were incorporated into the private law in the Czech Republic up to the end of 2013 and what changes have been introduced since the recodification of 1st January 2014. At the end of this work possible solutions of the concurrence of positions with regard to the current status of the legislation after the recodification of the law in the Czech Republic are examined. Key words: Limited liability company, Ltd., incorporation, establishment, executive, manager, service agreement, concurrence of positions.
O b s a h: Úvod práce ............................................................................................................................................................. 6 Smysl a cíl ............................................................................................................................................................... 9 1 Dějinný vývoj společnosti s ručením omezeným ..................................................................................... 11 1.1 Společenská situace a potřeba vzniku nové společnosti .......................................................................... 11 1.2 Vývoj v Rakousku-Uhersku a českých zemích ........................................................................................ 11 1.3 Poválečný vývoj právní úpravy společnosti s ručením omezeným ........................................................ 13 1.4 Znovuzavedení společnosti s ručením omezeným do československého právního řádu ...................... 13 1.5 Společnost s ručením omezeným v Obchodním zákoníku ...................................................................... 13 2 Aktuální právní úprava společnosti s ručením omezeným obecně ........................................................ 16 3 Zaloţení společnosti s ručením omezeným .............................................................................................. 22 3.1 Vklad a správa vkladů ............................................................................................................................... 27 3.2 Ţivnostenská oprávnění............................................................................................................................. 29 3.3 Název firmy ................................................................................................................................................ 31 3.4 Předmět podnikání/předmět činnosti ....................................................................................................... 32 3.5 Sídlo společnosti ......................................................................................................................................... 32 3.6 Práva a povinnosti společníků .................................................................................................................. 33 3.7 Jednatelé a jejich počet a způsob jejich jednání...................................................................................... 36 4 Vznik společnosti s ručením omezeným ................................................................................................... 38 4.1 Splnění vkladové povinnosti společníků................................................................................................... 42 4.2 Doklady týkající se předmětu činnosti - předmětu podnikání společnosti............................................ 43 4.3 Zajištění sídla společnosti .......................................................................................................................... 44 5 Manaţerské a právní jednání po vzniku společnosti .............................................................................. 46 6 Souběh funkce jednatele a vedoucího zaměstnance ................................................................................ 51 6.1 Vývoj právní úpravy .................................................................................................................................. 51 6.1.1 Obchodní zákoník ...................................................................................................................................... 51 6.1.2 ZOK, NOZ .................................................................................................................................................. 54 7 Vývoj judikatury vyšších soudů................................................................................................................ 56 8 Výsledky...................................................................................................................................................... 59 Závěr práce .......................................................................................................................................................... 63 Seznam pouţité literatury ................................................................................................................................... 65 Seznam zkratek.................................................................................................................................................... 70
5
Úvod práce Téma bakalářské práce „Legislativní a manaţerské aspekty společnosti s ručením omezeným“ jsem zvolila proto, ţe mi toto téma umoţnilo zapracovat do bakalářské práce poznatky z oblasti korporátního práva, ekonomiky a organizace obchodních společností a koresponduje s oborem, který jsem si zvolila v rámci studia. Zároveň toto téma odpovídá problematice, kterou v současné době řeším v rámci svých podnikatelských aktivit. Podle mého názoru si právě oblast společností s ručením omezeným zaslouţí náleţitou pozornost. Z hlediska korporátního práva, zejména pak ustanovení NOZ a ZOK, je moţné, podle mého názoru, vymezit postavení společnosti s ručením omezeným mezi ostatními právnickými osobami, které připouští český právní řád tak, jak je uvedeno na následujícím schématu na obrázku číslo 1.
Obr. 1 Právnické osoby
Korporace
Fundace
Ústav
Obchodní korporace
Spolek
Obchdní společnosti
Osobní
Družstva
Kapitálové
Společnost s ručením omezeným
Akciová společnost
Vysvětlivky: Barva ohraničení
- rozdělení podle NOZ
Barva ohraničení
- rozdělení podle ZOK
Barva výplně
- postupné vymezení s.r.o. mezi ostatními právnickými osobami
Zdroj: vlastní zpracování, 2016.
6
V České republice je nejpouţívanějším a nejoblíbenějším typem právnické osoby společnost s ručením omezeným. Jedná se o obchodní společnost, která je soukromoprávním sdruţením osob, vzniká na základě společenské smlouvy a převládajícím účelem zaloţení tohoto typu společnosti je podnikání. Společníci poskytují do svého podnikání vklady a rozdělují si zisk, kterého dosáhli, popřípadě společně se podílejí na docílených úsporách.1 Za závazky, tedy za splnění povinností společnosti za dobu jejího trvání, neručí a podnikatelské riziko nesou pouze do výše svého vkladu (myšleno zde jako investice) do společnosti. Při neúspěchu společnosti jsou to potom tyto vklady, o které mohou přijít. 2 Přestoţe na jedné straně by se mohlo říci, ţe se v průběhu let společnost s ručením omezeným stala či mohla stát, s ohledem na moţnost minimálního základního kapitálu synonymem nedůvěryhodnosti,3 protoţe představuje zvýšené kreditní riziko, přesto získala velkou oblibu, o čemţ svědčí a jednoznačně to i dokazují počty zaloţených a stále zakládaných společností tohoto typu. Tyto informace jsou doloţeny tvrdými daty sledovanými a zveřejněnými informačním zdrojem pro organizační statistiku v Registru ekonomických subjektů (RES) vedené Českým statistickým úřadem4 a dokládá je následující tabulka.
Tab. 1 - Počty zaloţených s.r.o. v jednotlivých letech
ROK 1991 1992 1993 1994 1995 1996
Počet s.r.o. 19 892 39 959 62 735 83 641 102 406 118 340
ROK 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Počet s.r.o. 135 045 151 271 167 064 181 819 191 476 196 772
ROK 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Počet s.r.o. 207 755 219 648 231 169 244 417 261 449 280 395
ROK 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Počet s.r.o. 297 647 315 289 332 005 348 463 365 149 384 788 405 889
Zdroj: vlastní zpracování, 2016. Na základě dat poskytnutých Českým statistickým úřadem.
1
PELIKÁNOVÁ, I., ČERNÁ, S. a kol., 2006. Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a družstva. II. díl, Praha: ASPI, a.s., s. 44. ISBN 80-7357-149-8 2 DĚDIČ, J., KALINOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I., 1998. Právo obchodních společností. 1. vydání, Praha: PROSPEKTRUM spol. s r.o., s. 24. ISBN 80-7175-064-6 3 tamtéţ, s. 383 4 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: registr ekonomických subjektů [online]. [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/20_registr_ekonomickych_subjektu
7
Obr. 2
Počty zaloţených s.r.o. v jednotlivých letech 450000 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
0
Zdroj: vlastní zpracování, 2016. Na základě dat poskytnutých Českým statistickým úřadem.
Tento typ společnosti je kombinací prvků a rysů jak společnosti kapitálové, tak společnosti osobní - oddělení majetku společníků od majetku společnosti, coţ představuje ochranu vlastního majetku v případě negativního dopadu podnikání, dále nízké riziko ručení společníků za závazky společnosti a účast společníků formou poskytnutého kapitálu, která dnes můţe být tvořena i nízkou hodnotou minimálního základního jmění ve výši 1 Kč, malou administrativní náročnost, jednoduché a flexibilní fungování společnosti. Toto hledisko však není zcela určující. Momentálně vykonávám svoji činnost jako fyzická osoba, která má příjmy z podnikání (umělecká produkce) a z jiné výdělečné činnosti (tanec). Úvahy o změně právní formy podnikání mne vedou k záměru přejít z osoby samostatně výdělečné činné, která podniká pod svým jménem, ručí za své závazky celým svým majetkem, do stanového obratu můţe účtovat v soustavě daňové evidence, můţe prokazovat náklady anebo je uplatňovat paušálně, nemusí být plátcem daně z přidané hodnoty a nemusí být zapsána v obchodním rejstříku, na osobu právnickou, a to na společnost s ručením omezeným, která můţe být zaloţena i jako společnost jednočlenná. Společnost s ručením omezeným je nejjednodušší typ kapitálové společnosti, ale s mnoha prvky společnosti osobní, zejména s vysokou mírou angaţovanosti na chodu společnosti, a jak je uvedeno výše, oproti osobě samostatně výdělečně činné, je můj osobní majetek oddělen od podnikatelského rizika. Tyto skutečnosti jsou proto dalšími hledisky, které hovoří pro tento typ právnické osoby. 8
Smysl a cíl Cílem této bakalářské práce proto bude zkoumání procesu vedoucího k zaloţení společnosti s ručením omezeným z hlediska jednotlivých právních a manaţerských aspektů. Zaměřím se zejména na své předpokládané postavení jako společníka a jednatele společnosti vykonávajícího svoji činnost na základě smlouvy o výkonu funkce ve vazbě na vznik pracovněprávního vztahu jednatele, kdy zhodnotím, zda za současné právní úpravy je přípustný či nepřípustný souběh smlouvy o výkonu funkce a pracovněprávní smlouvy člena statutárního orgánu společnosti. Základní hypotézy, které bych v této práci chtěla ověřit, jsou tvrzení, ţe:
Podle současné právní úpravy mohu jako jednatel společnosti pracovat pro tuto společnost i na základě pracovněprávního vztahu.
Také po rekodifikaci soukromého práva jsou pouţitelné judikáty týkající se této problematiky z doby před rekodifikací. A přestoţe judikáty nemají v českém právním řádu normotvornou povahu, z důvodů
poţadavku právní jistoty lze dovodit, ţe z postulátu vázanosti soudce zákonem nevyplývá bezvýhradně (a contrario) absence vázanosti soudní judikaturou,
5
a tak dochází ke
skutečnému výkladu právní normy. V případě, ţe tyto hypotézy nebudou potvrzeny, pokusím se stanovit východiska a opatření, která by byla vhodná realizovat za účelem posílení právní jistoty správného uspořádání vztahů ve společnosti. K potvrzení či vyvrácení stanovené hypotézy pouţiji metodu komparace, na jejímţ základě budu provádět srovnání současné právní úpravy s dřívější právní úpravou před rekodifikací soukromého práva. Tato metoda je nezbytně nutná, jelikoţ v rámci současné právní úpravy neexistují judikáty, na základě kterých by bylo moţné hypotézu ověřit. V rámci zkoumání judikatury pak pouţiji metodu analýzy, jejímţ prostřednictvím se budu vypořádávat se sloţitou strukturou rozhodnutí ve vazbě na skutkovou větu judikátu, která je rovněţ indukcí vyplývající z celého obsahu rozhodnutí. Tyto metody je nutné pouţít, jelikoţ jsou základními principy při výkladu zákona a navazujících rozhodnutí soudů. 5
BENEŠ, advokátní kancelář [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.bcak.cz/nekolik-poznamek-kzavaznosti-soudni-judikatury-v-ceskem-pravu/
9
Metodou dedukce se budu snaţit aplikovat závěry z předchozích zkoumání na konkrétní skutkovou situaci, která by vznikla po zaloţení společnosti, jelikoţ jen tato forma zkoumání umoţňuje vyvozovat konkrétní závěry z předchozích zkoumání, které přinesly poznání v rovině obecnějších pojmů a závěrů. Při zpracování tématu jsem vycházela z právních předpisů České republiky upravujících uvedenou tématiku, z odborné literatury, z článků v odborných časopisech, z odborných článků na internetu a soudních rozhodnutích.
10
1
Dějinný vývoj společnosti s ručením omezeným
1.1
Společenská situace a potřeba vzniku nové společnosti Společnost s ručením omezeným je poměrně pozdní organizačně podnikatelská
sdruţovací forma, která vznikla v Německu koncem 19. století. 6 Z pohledu historie je nejmladší formou obchodních společností. Vznik tohoto typu společnosti byl cílenou, teoretickou a legislativní činností, a to především v Německu. Nejednalo se tedy o samovolný historický vývoj. Na rozdíl od původu většiny právních institucí dnešní doby se neodvíjí z kořenů římského práva, ale její vznik byl podnícen poţadavkem na takový druh společnosti, která by naplňovala poţadavek omezeného ručení společníků, avšak její struktura by byla jednodušší neţ struktura akciové společnosti. Projevilo se to především po roce 1884, kdy byly přijaty předpisy, které zakládání akciových společností zpřísňovaly a čím dál více od jejich zakládání odrazovaly.7 Bylo proto potřeba na tyto byrokratické předpisy o akciových společnostech reagovat. První hlasy zasazující se o vznik nového druhu společnosti se ozývaly z Německa, kde v čele tehdejší vlády stál Otto von Bismarck, který podporoval průmysl a obchod tehdejšího Německa. Jiţ v roce 1892 schválil Říšský sněm zákon o s.r.o. a díky precizní práci tehdejších zákonodárců platí, výsledná podoba zákona s malými odchylkami v Německu dodnes. Význam tohoto zákona se projevil v praxi, kdy v 90. letech 19. stol. počet s.r.o. překročil jen v SRN 500 000 a stal se vzorem pro právní úpravy v dalších zemích, například Portugalsku a Velké Británii.8
1.2
Vývoj v Rakousku-Uhersku a českých zemích Co se týká Rakouska-Uherska, konkrétně neuherské části říše, platil v době přijetí
německého zákona, všeobecný zákoník obchodní (ADHGB), který upravoval obchodní společnosti (veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost, na základě státní koncese zakládanou komanditní společnost na akcie, akciovou společnost a další obchodně-právní instituty, které se pouţívají dodnes. Jakmile německá praxe ukázala výhody, které s sebou s.r.o. přinesla, ukázala se záhy také v Rakousku-Uhersku politická vůle pro vytvoření stejného
6
PELIKÁNOVÁ, I., ČERNÁ, S. a kol., Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a druţstva.II. díl,Praha: ASPI, a.s., 2006, s. 379. 7 PELIKÁNOVÁ, I., ČERNÁ, S. a kol., Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a druţstva.II. díl,Praha: ASPI, a.s., 2006, s. 45. 8 DVOŘÁK, T., Společnost s ručením omezeným, 3. vydání. Praha: ASPI, 2008, s. 1.
11
nebo obdobného typu společnosti, jejíţ existence by podporovala nejenom další hospodářský růst země, ale i podnikání. Úsilí zákonodárců o vytvoření s.r.o. vyvrcholilo v roce 1906 přijetím zákona č. 58/1906 ř. z., o společnosti s ručením omezeným. Zákon nabyl účinnosti na tehdejší poměry ve velmi krátké době, pouze 3 měsíce po svém vyhlášení, a to k 15. 6. 1906.9 Zákon však nebyl účinný ve všech zemích v rámci monarchie, ale jeho platnost se omezovala pouze na neuherskou část říše. Vývoj s.r.o. v Uhrách byl zbrzděn zamítavým postojem uherského sněmu, a v důsledku toho se s.r.o. v Maďarsku začaly objevovat aţ ve dvacátých letech 20. století. Do té doby se v Uhrách vyskytovaly s.r.o. jen sporadicky, a to na základě vyuţití moţnosti sloţitého přenosu sídla společnosti v rámci habsburské monarchie. 10 Uzákonění úpravy obchodní společnosti, jeţ kombinuje znaky společností osobních i kapitálových, však ve své době vyvolalo velkou diskusi, přičemţ bylo poukazováno především na střet konstrukce omezeného ručení se zájmem na ochranu věřitele. Bylo dovozováno, ţe tyto společnosti budou velmi náchylné k úpadku a nezískají na trhu důvěryhodné postavení. 11 I přes nedůvěřivý přístup konzervativních kritiků získávala společnost s ručením omezeným v řadách komercionalistů stále více přívrţenců. Jejím významným zastáncem v českém prostředí byl Antonín Bílý. Jiţ v průběhu legislativních prací seznamoval v časopise Právník odbornou veřejnost, s novým typem obchodní společnosti.12 Do československého právního řádu byl zákon o společnostech s ručením omezením přejat recepční normou, zákonem č. 11/1918 Sb. z. a n., o zřízení samostatného státu československého. Na Slovensku neplatilo za Rakousko-Uherska právo rakouské, nýbrţ uherské, a proto bylo nutno rozšířit působnost zákona o společnostech s ručením omezením i na slovenské území. Stalo se tak zákonem č. 271/1920 Sb. z. a n. „Popularitu“ společnosti s ručením omezeným však mezi zakladateli významně ovlivnily změny v oblasti daňového práva, zákon č. 304/1919 Sb. z. a n. spolu se zákonem. č. 31/1920 Sb. z. a n. Těmito předpisy byly zrušeny veškeré daňové výhody a společnosti s ručením omezeným tak začaly podléhat
9
DVOŘÁK, T., Společnost s ručením omezeným, 3. vydání. Praha: ASPI, 2008, s. 2. DVOŘÁK, T., Společnost s ručením omezeným, 3. vydání. Praha: ASPI, 2008, s. 3. 11 BRÜNING, Marcela. Společnost s ručením omezeným a reformy její právní úpravy v právních řádech ČR a SRN: Přijetí a vývoj právní úpravy společnosti s ručením omezeným. Oberschleißheim, 2012. Dostupné také z: file:///C:/Users/Sarka/Downloads/DPTX_2011_2__0_35834_0_65372.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, Katedra obchodního práva. Vedoucí práce Prof. JUDr. Stanislava Černá, CSc. –str. 22 - Harrer, Haftungsproblemebei der GmbH, 1990, str. 1. 12 DVOŘÁK, T., Společnost s ručením omezeným, 3. vydání. Praha: ASPI, 2008, s. 3. 10
12
stejným daňovým předpisům jako akciové společnosti. Tato změna se projevila sníţením počtu nově zakládaných společností s ručením omezením.13
1.3
Poválečný vývoj právní úpravy společnosti s ručením omezeným Po
druhé
světové
válce
přinesla
změna
společensko-ekonomické
formace
v Československu zásadní obrat, neslučující se se soukromým podnikáním a forma společnosti s ručením omezeným se na několik desetiletí vytratila z československého právního řádu. Právní úprava společnosti s ručením omezeným byla sice ještě dvakrát novelizována, ale v novém právním řádu ČSSR však pro ni nebylo místo. Zákon č. 58/1906 ř. z., o společnostech s ručením omezeným byl k 1. 1. 1951 zrušen novým občanským zákoníkem, zákonem č. 141/1950 Sb., a s ním i všechny existující společnosti s ručením omezeným (§ 568 odst. 2 zákona č. 141/1950 Sb.).14
1.4
Znovuzavedení společnosti s ručením omezeným do československého
právního řádu S přechodem od plánovaného hospodářství k trţnímu vyvstala potřeba obnovit soukromé podnikání a formy obchodních společností. Do hospodářského zákoníku, zákona č. 109/1964 Sb., byla proto s účinností od 1. 5. 1990 novelou č. 103/1990 Sb. včleněna ustanovení § 106a a následující ustanovení. §106a – 106f o obchodních společnostech obsahovala právní úpravu společnou všem obchodním společnostem, ustanovení §106n – 106q se vztahovaly pouze na formu společnosti s ručením omezeným. Základní kapitál, nazýván „kmenové jmění“, byl upraven v § 106n odst. 4 hospodářského zákoníku a jeho minimální výše činila 100 000 Kč.
1.5
Společnost s ručením omezeným v Obchodním zákoníku Následně s účinností ode dne 1. 1. 1992 byla právní úprava společnosti s ručením
omezeným upravena v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (také jen ObchZ), která byla platná v českém právním řádu do konce roku 2013. Obchodní zákoník upravoval obchodní společnosti samostatně a definoval společný základ pro všechny obchodní společnosti v § 56 a následujících. Konkrétní úprava společnosti s ručením omezeným potom byla obsaţena v § 105 a následujících a byla úpravou výlučnou. 13 14
DVOŘÁK, T., Společnost s ručením omezeným, 3. vydání. Praha: ASPI, 2008, s. 4. DVOŘÁK, T., Společnost s ručením omezeným, 3. vydání. Praha: ASPI, 2008, s. 5.
13
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jakoţto obecný předpis soukromého práva se aplikoval na obchodní společnosti čistě výjimečně. Působnost této úpravy byla účinná 21 let, avšak za tuto dobu byla podrobena poměrně častým legislativním úpravám, které odráţely společenskou poptávku a vývoj v naší společnosti obecně. V rámci dějinného vývoje společnosti s ručením omezeným je nutné na tomto místě také zmínit nejpodstatnější předěl v rámci novelizace, který se váţe k souvislostem zkoumaným touto prací, a to je souběh funkce statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu jednatele ke společnosti. Zákonem č. 351/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, bylo s účinností od 1. 1. 2012 do ObchZ zahrnuto ustanovení § 66d Pověření obchodním vedením, čímţ byl legislativně do 31. 12. 2013 přímo vyřešen problém, který nyní opětovně zkoumám touto prací. „(1) Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu21) zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. (2) Při pověření obchodním vedením podle odstavce 1 zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, stanovená tímto zákonem za porušení povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. (3)
Jestliže
jsou
činnosti
spadající
pod
obchodní
vedení
vykonávány
15
v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu 21) zaměstnancem společnosti, který je současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem, mzdu či odměnu z dohody sjednává nebo určuje ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů. (4) Pověření obchodním vedením podle odstavce 1 nezahrnuje účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti ani jiné činnosti v rámci obchodního vedení
15
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
14
společnosti, které tento zákon nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu.“ 16 V souvislosti s přijatým paragrafovým zněním bych ještě v rámci legislativního procesu poukázala na druhé čtení vládního návrhu zákona (sněmovní tisk 310), které proběhlo dne 21. 9. 2011, coţ není opravu zase tak dávno, kdy bývalý ministr spravedlnosti České republiky pan Jiří Pospíšil doporučoval přijetí zmíněného paragrafu 66d proto, ţe české soudy rozhodují o souběhu příliš restriktivně a souběh je i běţnou praxí v rámci i jiných států Evropské unie. Poslanec Marek Benda řekl: „Takže je snaha toto vyřešit, abychom nezadělávali do budoucna na velké problémy.“17
16
EPRAVO.CZ[online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/2011/sb01232011.pdf 17 POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR: Digitální knihovna [online]. 2011 [cit. 2016-03-05]. Dostupné z:http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/023schuz/s023055.htm#r4
15
2 Aktuální právní úprava společnosti s ručením omezeným obecně Po významné rekodifikaci soukromého práva v roce 2012 se český právní řád od roku 2014 navrací ke kontinentálním právním konvencím, zaloţeným na římském právu. Hlavním pramenem práva společnosti s ručením omezeným je od 22. 3. 2012 platný a od 1. 1. 2014 účinný zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích)18. Přestoţe obsahuje podstatnou úpravu obchodních společností, jedná se čistě o dílčí článek víceúrovňové struktury právní úpravy těchto společností, neboť se nejedná o všeobsahující kodex pro obchodní společnost. Zákon o obchodních korporacích totiţ úzce navazuje na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, 19 který obsahuje obecnou úpravu právnických osob. Občanský zákoník (NOZ) se stal středobodem soukromého práva a zákon o obchodních korporacích (ZOK) je k němu zvláštním zákonem (lex specialis), který postihuje a upřesňuje úzce vymezený okruh právnických osob, a to obchodních korporací.20 To znamená, ţe zákon o obchodních korporacích má v případě rozporu aplikační přednost před obecnou úpravou občanského zákonu, nicméně někdy není lehké rozhodnout, která z paralelních úprav je speciální, a má proto při aplikaci přednost21. Právní úpravu pro společnost s ručením omezeným paralelně obsahují (včetně relevantních evropských předpisů) i další právní předpisy, například: Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a řada souvisejících podzákonných předpisů.
18
MINISTERSTVO VNITRA ČR [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=90/2012&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 19 MINISTERSTVO VNITRA ČRSbírka zákonů [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z:http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=89/2012&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 20 MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR: Zrušení obchodního zákoníku [online]. [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obchodni-korporace/obecne 21 JOSKOVÁ, L., ŠAFRÁNEK, J., ČOUKOVÁ, P., PRAVDA, P., PRAVDOVÁ, M. Nová společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2015, s. 13.
16
Obecně je právní úprava vztahující se i na společnosti s ručením omezeným chápána jakoţto právní úprava se zvýšeným výskytem kogentních ustanovení, od nichţ se nelze v rámci smluvní volnosti odchýlit, avšak i pro zákon o obchodních korporacích platí obecné výkladové pravidlo, na základě kterého platí, ţe „nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“ 22 S ohledem na výše uvedené je proto kogentní povahu jednotlivých ustanovení takto zvaţovat a lze konstatovat, ţe právní normy upravující status obchodních korporací jako právnických osob (právní subjektivita, struktura orgánů, přeměna právnické osoby apod.) budou zásadně kogentní a odchýlení se od nich bude mít za důsledek jejich absolutní neplatnost, kdeţto u jiných ustanovení je třeba hlubší posouzení.23 Platná právní úprava společnosti s ručením omezeným má 4 roviny:24 Tab. 2 Rovina první: NOZ Právnické osoby – Obecná ustanovení (§ 118 – 209) Normuje právní osobnost právnických osob, jejich ustanovení a vznik, název, sídlo a účel právnických osob, obecné principy tvorby orgánů právnických osob, jednání za právnickou osobu a zrušení a zánik právnických osob (pokud zvláštní zákon nestanoví jinak). Rovina druhá: NOZ Právnické osoby – Korporace – Obecně o korporacích (§ 210 – 213) Normuje korporace jako právnické osoby tvořené společenstvím osob, povinnost loajality (pokud zvláštní zákon nestanoví jinak). Rovina třetí: NOZ Právnické osoby – Korporace – Spolek (§ 214-302) Úprava spolků, jako zvláštní podkategorie korporací (jen stanoví-li tak zákon). Rovina čtvrtá: ZOK Obchodní korporace – Obecná ustanovení (§ 1 – 94), Společnost s ručením omezeným (§ 132 – 242). Zdroj: vlastní zpracování, 2016
Je třeba poznamenat, ţe zákon o obchodních korporacích není pokračovatelem obchodního zákoníku. Podstatná ustanovení obchodního zákoníku byla zcela zrušena a jejich
22
ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 1 odst. 2 ŠVARC, Zbyněk et al. Základy obchodního práva po rekodifikaci soukromého práva. 4 vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014, s. 107. 24 JOSKOVÁ, L., ŠAFRÁNEK, J., ČOUKOVÁ, P., PRAVDA, P., PRAVDOVÁ, M. Nová společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2015, s. 13. 23
17
část byla vtělena do nového občanského zákoníku. Ten nyní obsahuje například obecná ustanovení o obchodním tajemství, firmě, ustanovení o některých smluvních typech a zajištění závazků. Druhá část obchodního zákoníku je v zákoně o obchodních korporacích. Zákon o obchodních korporacích je rozdělen na tři části: část první upravuje obchodní korporace (§ 1 – 773), část druhá obsahuje ustanovení závěrečná a přechodná (§ 774 – 785) a část třetí účinnost zákoníku o obchodních korporacích (§ 786). Hlava I je členěna na 11 dílů (§ 1 – 94) a obsahuje: společná ustanovení, zaloţení obchodní korporace, jednočlennou společnost, vklad, základní kapitál, podíl, orgány obchodní korporace, vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z funkce, podnikatelská seskupení, neplatnost obchodní korporace a zrušení a zánik obchodní korporace a ustanovení o likvidaci. Hlava IV upravuje společnost s ručením omezeným a je členěna na 6 dílů a obsahuje: obecná ustanovení (§132 – 149), práva a povinnosti společníků (§ 149 – 166), orgány společnosti (§ 167 – 201), zánik účasti společníka ve společnosti (§ 202 – 215), změny základního kapitálu (§ 216 – 240), v pododdíle 1 obecná ustanovení (§ 216 – 218), v pododdíle 2 zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti (§ 219 – 226), v pododdíle 3 zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů (§ 227 – 232), v pododdíle 2 sníţení základního kapitál a díl 6 řeší zrušení společnosti (§ 241 – 242). Shora uvedené členění proto v zákoně o obchodních korporacích opět vytváří navazující strukturu zákonných ustanovení, veškerých úprava společnosti s ručením omezeným uvedená v Hlavě IV není úpravou vyčerpávající. Je nutno upozornit, ţe nadstavbová výstavba legislativních pravidel znamená, ţe vše, co je uvedeno v obecných ustanoveních v Hlavě I, zejména skutečnosti týkající se vkladu, základního kapitálu, podílu, orgánů obchodní korporace, vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z funkce, podílu na zisku a jeho čerpání a podobně platí pro společnost s ručením omezeným, pokud není výslovně v Hlavě IV stanoveno něco jiného. 18
Pro společnost s ručením omezeným rovněţ platí přechodná ustanovení, která se týkají společností vzniklých jiţ před účinností zákona. Zákon o obchodních korporacích a nový občanský zákoník se pouţijí na korporace, které vznikly (byly zapsané do obchodního rejstříku) od 1. 1. 2014. Společnostem, které vznikly před tímto datem, stanovil zákon v přechodných ustanoveních jednu povinnou a jednu volitelnou podmínku jejich dalšího působení. Povinná podmínka přizpůsobení byla uvedena v § 777 odst. 2 ZOK25 tak, ţe obchodní korporace vzniklé před touto úpravou jsou povinny do 6 měsíců přizpůsobit listiny, které jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK. Nepovinná podmínka podřízení se ZOK byla stanovena v § 777 odst. 5 ZOK 26 zákona o obchodních korporacích tak, ţe obchodní korporace vzniklé před touto úpravou se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti ZOK změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Volba tedy byla moţná pouze u této nepovinné podmínky, nicméně zákon rozhodování společníků těchto společností limitoval datem 31. 12. 2015. Ohledně výhodnosti tohoto kroku vznikly v právní praxi spory, kdyţ na straně jedné zastánci tvrdili, ţe uspořádání poměrů ve společnosti podle zákona o obchodních korporacích nevyvolá v budoucnu jakékoliv interpretační problémy, které se budou týkat pouţitelnosti předpisu, jelikoţ bude vţdy vše řešeno podle jediného zákona, a to zákona o obchodních korporacích. Odpůrci tohoto kroku pak tvrdili, ţe dobrovolné podřízení se novému zákonu naopak interpretační problémy přinese, jelikoţ k tomuto zákonu není zatím ţádná judikatura a výkladové problémy jsou spíše vyšší neţ niţší. Ačkoliv by se zdálo, ţe tyto diskuze po uplynutí termínu 31. 12. 2015 odpadnou, nestalo se tak, jelikoţ Nejvyšší soud ČR vydal dne 12. 1. 2016 stanovisko Cpjn 204/2015,27 ţe lhůta dvou let uvedená v zákoně je lhůtou toliko pořádkovou, a nikoliv prekluzivní (propadnou), proto se společnosti k tomuto kroku mohou rozhodnout kdykoliv.
25
§ 777 odst. 2) ZOK „Obchodní korporace přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona listiny podle odstavce 1 úpravě tohoto zákona a doručí je do sbírky listin. Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci.“ 26 § 777 odst. 5) ZOK „Obchodní korporace uvedené v odstavci 4 se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Údaj o tom zapíše obchodní korporace do obchodního rejstříku. Změna společenské smlouvy nabývá v tomto případě účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku.“ 27 PAVEL VRCHA, soudce NS ČR [online]. [cit. 2016-02-20]. Dostupné z: http://vrcha.webnode.cz/news/prijate-stanovisko-ook-ns-k-nekterym-otazkam-zapisu-obchodnich-korporaci-doobchodniho-rejstriku/
19
Podřídí-li se obchodní korporace vzniklá před 1. lednem 2014 postupem podle § 777 odst. 5 ZOK (jenţ pro tento krok stanoví pořádkovou lhůtu dvou let od účinnosti zákona) zákonu o obchodních korporacích jako celku, přestávají být ustanovení obchodního zákoníku uvedená v § 777 odst. 4 ZOK „součástí“ jejího zakladatelského právního jednání. Společnosti, které se nové právní úpravě nepodřídí, jsou povinny přizpůsobit své společenské smlouvy kogentním ustanovením nové právní úpravy – doplnění o povinné náleţitosti, a to určení počtu jednatelů, určení druhů podílů kaţdého společníka a práv a povinností s nimi spojených, ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně jednatele.28 Z hlediska hypotézy stanovené touto prací je nutno rovněţ zkoumat přechodná ustanovení týkající se smlouvy o výkonu funkce u jiţ zřízených společností ve vazbě na pravidla, která pro tento smluvní typ zavádí ZOK a NOZ. Ustanovení § 777 odst. 3 ZOK stanoví: „Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se uzpůsobí tomuto zákonu do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný.“ Toto přechodné ustanovení je tedy velmi důleţité i pro nově zřízené společnosti, jelikoţ jasně stanoví, ţe smlouvy o výkonu funkce, které by neobsahovaly kogentní ustanovení nebo byly uzavřeny podle jiných pravidel, neţ zákon připouští, jsou stiţeny sankcí bezplatného výkonu funkce statutárního orgánu. Legální definice společnosti s ručením omezeným obsaţená v § 132 odst. 1 ZOK , jakoţto prvního paragrafu hlavy IV, definuje společnost s ručením omezeným jako: „společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.“ Odstavec 2 obsahuje označení firmy „společnost s ručením omezeným“, které může být nahrazeno zkratkou „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“29 V § 133 ZOK se vymezuje podíl společníka, který se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak a § 134 v odst. 1 ZOK stanoví, ţe plnění věřiteli poskytnuté společníkem z důvodu jeho ručení podle § 132 odst. 1 se započítává na splnění jeho nejdříve splatné vkladové povinnosti
28
JOSKOVÁ, L., ŠAFRÁNEK, J., ČOUKOVÁ, P., PRAVDA, P., PRAVDOVÁ, M. Nová společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2015, s. 19-20. 29 Podle pravidel českého pravopisu se za tečkami i ve zkratkách píšou vţdy mezery (Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=780), nicméně ZOK v § 132 odst. 2 píše zkratky bez mezer. V tomto se liší od ObchZ. [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dnost_s_ru%C4%8Den%C3%ADm_omezen%C3%BDm https://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dnost_s_ru%C4%8Den%C3%ADm_omezen%C3%BDm
20
a v odstavci 2 je řečeno, ţe pro případ, není-li započtení možné, poskytne společníkovi náhradu za jeho plnění společnost. Nedosáhne-li společník náhrady plnění od společnosti, poskytnou mu náhradu za jeho plnění společníci v poměru, v jakém nesplnili svou vkladovou povinnost podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku ke dni, v němž byl společník vyzván k plnění. V případě plnění společníka z titulu ručení poskytne náhradu plnění společník, respektive společníci, přestoţe není zdůrazněno, ţe společník náhradu můţe poţadovat, protoţe tato moţnost je soukromém právu zahrnuté (imanentní), a tak záleţí na dohodě společníka a společnosti.30 Teprve praxe prokáţe, zvláště v judikátech a rozhodnutích Ústavního soudu, ale také i v komentářích právních expertů, osvědčila-li se nová právní úprava společnosti s ručením omezeným, 31 nebo ne a naopak bude vyţadovat obvyklé novelizace, na které si museli podnikatelé v rámci legislativních smrští od sametové revoluce jiţ zvyknout.
30
INTEGRA CENTRUM s.r.o. [online]. [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: https://www.integracentrum.cz/aktuality/kapitalove-spolecnosti-sro-1-dil-definice-spolecnosti-s-rucenimomezenym-310 31 tamtéţ
21
3
Zaloţení společnosti s ručením omezeným V okamţiku, kdy se budoucí zakladatelé (případně budoucí zakladatel) názorově
sjednotili stran otázek vzniku a budoucí existence společnosti a byly ukončeny přípravné práce vedoucí k zaloţení společnosti, například přípravná smlouva, nastupuje samotný aktivní proces směřující k zaloţení a vzniku společnosti, který u společnosti s ručením omezeným probíhá ve dvou etapách. V českém právním řádu se jedná o proces na sebe navazujících, ale zcela a ostře se odlišujících právních a souvisejících jednání. První etapou je zaloţení společnosti, jeţ je nezbytným předpokladem pro realizaci druhé etapy, kterou je vznik společnosti zápisem do obchodního rejstříku.
Při zaloţení společnosti vznikají práva
a povinnosti čistě smluvním stranám – zakladatelům. Vzniku společnosti tedy vţdy předchází její zaloţení (pokud nejde o právní nástupnictví v rámci přeměny obchodní společnosti). Společnost vzniká aţ dnem zápisu do obchodního rejstříku, který vede krajský soud podle sídla zaloţené společnosti. 32 Teprve od tohoto okamţiku existuje společnost, jakoţto právnická osoba, tedy subjekt odlišný od společníků.33 Společnost jednáním,
34
s ručením
omezeným
se
ustanovuje
zakladatelským
právním
které určí alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět podnikání/činnosti,
jaký má právnická osoba statutární orgán a jak se vytváří, nestanoví-li to zákon přímo, a dále, kdo jsou jeho první členové statutárního orgánu. 35 Pro toto jednání se vyţaduje písemná forma.36 Společnost s ručením omezeným se tedy zakládá zakladatelským právním jednáním, a to dnem podpisu společenské smlouvy37 (povinná příloha návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku). Podpisem smlouvy vznikne smluvní vztah mezi společníky a tímto smluvním vztahem jsou všechny strany společenské smlouvy vzájemně vázány. Mluvíme tedy o zakladatelském dokumentu. To je podstatou zaloţení.38 Můţe se jednat o vícečlennou nebo také i jednočlennou společnost, a proto se v této souvislosti zakladatelský dokument nazývá společenská smlouva anebo zakladatelská listina. Podle počtu zakladatelů 32
Poznámka autorky: Pro území Hlavního města Praha je krajským soudem Městský soud v Praze JOSKOVÁ, L., ŠAFRÁNEK, J., ČOUKOVÁ, P., PRAVDA, P., PRAVDOVÁ, M. Nová společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2015, s. 23. I 34 ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 122 35 Tamtéţ § 123, odst. 1 36 Tamtéţ § 123, odst. 2 37 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 122 38 PELIKÁNOVÁ, I., ČERNÁ, S. a kol., 2006. Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a družstva. II. díl, Praha: ASPI, a.s., s. 385. 33
22
zakládajících společnost je tedy rozdíl v pojmu, který je odlišný při zaloţení společnosti s ručením omezeným jedním zakladatelem a více zakladateli. Při zaloţení společnosti s ručením omezeným jako jednočlenné společnosti jde o jednání jediného subjektu zakladatele, kterým můţe být fyzická nebo právnická osoba, zakládání této společnosti se zde děje s jednostranným právním jednáním, a proto se příslušná listina jmenuje zakladatelská listina.39 Při zaloţení vícečlenné společnosti se jedná o právní jednání dvou nebo více stran (nejvyšší počet účastníků není jiţ po rekodifikaci soukromého práva od roku 2014 omezen). Výsledkem jednání dvou nebo více stran je společenská smlouva, kterou se zakládají právní vztahy mezi společníky. Je nosným dokumentem společnosti, a to po celou dobu její existence. Zanikne teprve aţ spolu se společností. Pokud společenská smlouva neobsahuje ujednání o době trvání společnosti, zakládá se nevyvratitelná právní domněnka, ţe se společnost zakládá na dobu neurčitou.40 Podle výroku z rozsudku NS ČR ze dne 8. 6. 1999, sp. zn. 32 Cdo 2295/98, ve kterém se posuzovala otázka rozhodujícího právního významu, která přísluší zásadně Nejvyššímu soudu, který tak mimo jiné naplňuje i svou roli sjednocovatele judikatury obecných soudů, 41 se konstatuje, ţe „je možné uzavřít smlouvu o budoucí společenské smlouvě, pokud u společenské smlouvy lze určit předmět plnění“. Nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření pacta de contrahendo, o jejichţ podstatných náleţitostech byli účastníci dohodnuti, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle uzavřít smlouvu bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Z důvodů vzniku práva přednosti uţívání názvu firmy lze po rekodifikaci vyuţít předzápis firmy do obchodního rejstříku. 42 Jedná se o předzápis před prvním zápisem za podmínek, ţe ho navrhnou všichni zakladatelé řádně zaloţené obchodní korporace, doloţí zakladatelské právní jednání a k návrhu na zápis do obchodního rejstříku dojde do jednoho měsíce od předzápisu. Pokud tento termín nebude dodrţen, rejstříkový soud předzápis vymaţe.
39
ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 8, odst. 2 40 DĚDIČ, J., KALINOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I., 1998. Právo obchodních společností. 1. vydání, Praha: PROSPEKTRUM spol. s r.o., s. 40. 41 ÚSTAVNÍ SOUD [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z:http://www.usoud.cz/aktualne/k-povinnostinejvyssiho-soudu-radne-vyporadat-otazky-zasadniho-pravniho-vyznamu/ 42 ČESKO. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob § 48 odst. 2
23
Společenská smlouva i zakladatelská listina vyţadují speciální formu, a to formu veřejné listiny. Legální definice pojmu „veřejná listina“ je obsaţena v § 567 NOZ: „Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla“. Pro potřeby zákona o obchodních korporacích je veřejnou listinou notářský zápis 43, který se podepisuje za přítomnosti notáře,44 jenţ notářský zápis o právním jednání vyhotoví.45 Podobu notářského zápisu a jeho náleţitosti upravuje notářský řád. Notářský zápis musí obsahovat: a)
místo, den, měsíc a rok právního jednání,
b)
jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
c)
jméno a příjmení, bydliště, rodné číslo (není-li, tak datum narození) účastníků a jejich zástupců,
d)
prohlášení účastníků o tom, ţe jsou svéprávní,
e)
údaj, jakým způsobem byla ověřena totoţnost účastníků,
f)
obsah právního jednání,
g)
údaj o tom, ţe byl zápis po přečtení účastníky schválen,
h)
podpisy účastníků (= zakladatelů) nebo jejich zástupců,
i)
otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.46
Na výše uvedené obecné ustanovení o náleţitostech zakladatelského právního jednání (§ 123 NOZ) navazuje ustanovení zvláštní, 47 které stanovuje, jaké náleţitosti musí mít společenská smlouva nejenom při ustanovení a zaloţení, ale také taxativní vymezení náleţitostí, které musí mít společnost po celou dobu trvání existence, tedy aţ do svého zániku, kterým je den výmazu z veřejného rejstříku.
43
ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 776, odst. 2 44 ČESKO. Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozd. předp. § 1, odst. 1 45 ČESKO. Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozd. předp. § 62 odst. 1 46 ČESKO. Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozd. předpisů § 63 47 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 146
24
Údaje, které musí společenská smlouvy obsahovat po celou dobu její existence: a)
firmu společnosti,
b)
předmět podnikání nebo činnosti společnosti,
c)
určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,
d)
určení druhů podílů kaţdého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,
e)
výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly
f)
výši základního kapitálu a
g)
počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.
Údaje, které lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypustit: a)
vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění,
b)
údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být podle tohoto zákona voleni valnou hromadou,
c)
určení správce vkladů
d)
u nepeněţitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněţitého vkladu. Vyhotovená společenská smlouva nebo zakladatelská listina je tedy s presumcí
zákonnosti a správnosti veřejnoprávního aktu. Veškeré změny společenské smlouvy, zákonným či smluvně upraveným způsobem, musí mít opět formu notářského zápisu. K zaloţení společnosti můţe zakladatel zmocnit na základě speciální plné moci i svého obecného zmocněnce nebo advokáta. Speciální plnou moc můţe nahradit generální plná moc v případě, ţe obsahuje výslovné zmocnění k uzavření konkrétní společenské smlouvy. Na plné moci musí být úředně ověřen podpis zmocnitele a plná moc se stane nedílnou součástí společenské smlouvy, tedy její přílohou. Pokud plná moc nemá uvedené náleţitosti je absolutně neplatná, k čemuţ soud vţdy přihlédne i bez návrhu. Přestoţe jsou zákonem stanoveny obligatorní náleţitosti společenské smlouvy, nelze v důsledku nedostatku některých náleţitostí konstatovat, ţe je smlouva neplatná či ţe společnost po zápisu nevznikla. Je třeba ji konfrontovat s ustanoveními o neplatnosti společnosti.48 Před zápisem je
48
ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 92
25
moţnost uplatnit neplatnost vadné smlouvy a po zápisu musí být aspoň v souladu s příslušným zmíněným ustanovením. Společnost ve fázi zaloţení ještě nemá právní subjektivitu, a proto nemůţe nabývat práva a povinnosti vlastním jednáním ani jednáním jiných osob. To znamená, ţe společníci jsou pouze v postavení zakladatelů společnosti, která ještě nemá právní existenci, a společníky společnosti s právní subjektivitou se stanou teprve vznikem společnosti, tedy dnem zápisu do obchodního rejstříku. Společnost v této fázi ještě nemá orgány společnosti. V rozsudku NS ČR ze dne 12. 3. 2002, sp. zn. 29 Odo 328/2001 konstatoval, ţe „jednatelé mohou před vznikem společnosti činit pouze úkony směřující k jejímu vzniku, které jim výslovně svěřoval zákon. Uzavření smlouvy o odměňování jednatelů společnosti nelze považovat za úkon související se vznikem společnosti ve smyslu § 64 obchodního zákoníku, neboť uzavření takové smlouvy není nezbytné pro vznik společnosti, když činnost jednatelů v tomto období je, jak patrno, velmi omezená. Není ani najisto postaveno, zda se osoby navržené do funkce jednatelů jednateli společnosti po jejím vzniku skutečně stanou. Kromě toho nic nebrání tomu, aby smlouvy o odměňování jednatelů společnosti byly uzavřeny bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti.“ Nicméně po zaloţení společnosti do doby jejího vzniku je nutno uskutečnit řadu právních jednání, které realizují zakladatelé. Působení takzvané předběţné společnosti vůči třetím osobám je omezeno na výslovnou právní úpravu. 49 Veškeré právní jednání před vznikem společnosti je jednáním toho, kdo jedná za společnost a také on je oprávněn a zavázán z tohoto jednání. Jedná-li více osob, jsou oprávněny a zavázány společně a nerozdílně. To znamená, ţe v této fázi můţe za společnosti jednat kdokoliv a v jakýchkoliv otázkách. „Platí tedy, že za předběžnou společnost lze jednat, tedy zákon konstruuje specifický případ zákonného zastoupení, přičemž se podpůrně a přiměřeně použijí také pravidla pro zastoupení a zákonné zastoupení. Naopak se nepoužijí pravidla pro jednání za právnickou osobu.“50 Proto po vzniku společnosti jednatelé sepíší veškerá jednání svých společníků (nebo zakladatelů), ke kterým došlo ve fázi předběţné společnosti, a dají je valné hromadě ke schválení. Jsou-li tato jednání schválena do tří měsíců po vzniku společnosti, přebírá společnost účinky těchto jednání na sebe a platí, ţe od počátku byla ona společnost z těchto 49
ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 127 ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 23. 50
26
jednání vázána a informuje o tom své smluvní partnery. Informuje je o tom, převzala-li smluvní jednání nebo ne. V případě, ţe společnost nepřevezme tato jednání na sebe, zůstává vázána či zůstávají vázány ty osoby, které před vznikem společnosti jednaly. Zákon připouští, aby tyto osoby pohledávky z takových jednání postoupily společnosti anebo aby vzniklé závazky společnost převzala či k nim přistoupila.51 NS ČR v rozsudku ze dne 29. 8. 2001 sp. zn. 29 Odo 30/2001 posuzoval otázku, zda smlouva o postoupení pohledávky, kterou tvoří nároky na náhradu ţivého a mrtvého inventáře, popřípadě zásob podle zákona o půdě, můţe mít povahu souvisejícího se vznikem společnosti ve smyslu § 64 obchodního zákoníku (jednání jménem společnosti před zápisem do obchodního rejstříku) a konstatoval, ţe „závazek, jehož účelem je, aby společnost mohla bezprostředně po zapsání do obchodního rejstříku provozovat svou činnost je závazkem souvisejícím se založením společnosti ve smyslu § 64 obchodního zákoníku.“
3.1
Vklad a správa vkladů Osoby, které se na činnosti společnosti podílejí, se nazývají společníci. Jejich práva
a povinnosti jsou stanoveny zákonem nebo společenskou smlouvou (zakladatelkou listinou). Základní povinností zakladatelů (tedy budoucích společníků) společnosti s ručením omezeným je jejich vkladová povinnost vůči společnosti. Kaţdý ze zakladatelů do ní musí vnést vklad, investici, tedy určitý kapitál, který vytvoří základní kapitál společnosti. Vklad je tak atributem existence společnosti. Vkladem je tedy peněţní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. Minimální výše vkladu je 1 Kč,52 a tudíţ i minimální výše základního kapitálu společnosti je 1 Kč.53 V této souvislosti je však potřeba si uvědomit, ţe 1 Kč nebude postačovat ani na hrazení nákladů spojených se zaloţením společnosti a předběţná společnost se tak vlastně dostává do debetu. Od počátku je závislá na externím financování. Takţe hned ze začátku můţe dojít k tomu, ţe bude mít záporný vlastní kapitál a společnost hned v úvodu ztratí kredibilitu.
51
ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 1879 a následující ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 142 53 Poznámka autorky. Za platnosti ObchZ, byla minimální výše vkladu i 200.000 Kč, ale v konečném důsledku se stejně jednalo čistě o účetní poloţku, která vůči věřitelům neměla ţádný význam, neboť zákon nenutil společnost, aby danou hotovost udrţovala, tedy aby měla majetek v té hodnotě. 52
27
Ke svému tvrzení uvádím názorný příklad změny vlastního kapitálu po zaúčtování nákladů na zaloţení společnosti. Zadání příkladu: Je zaloţena společnost s ručením omezeným s minimální výší základního kapitálu 1 Kč. Celkové náklady spojené se zaloţením společnosti jsou 27.000 Kč. Jaký bude vlastní kapitál společnosti po zaúčtování nákladů na zaloţení společnosti? Řešení – viz obr. 3 Obr. 3 Rozvaha zaloţené společnosti a výše vlastního kapitálu podle zadání: Aktiva Peníze: 1 Kč
Pasíva Vlastní kapitál:
1 Kč
Základní kapitál:
1 Kč
Rozvaha zaloţené společnosti po zaúčtování ztráty, vyplývající z nákladů na zaloţení společnosti Aktiva Peníze: 1 Kč
Pasíva Vlastní kapitál:
- 26.999 Kč
Základní kapitál: Ztráta:
1 Kč - 27.000 Kč
Zdroj: vlastní zpracování, 2016.
Závěr: Na příkladu je vidět, jak nedostatečný je minimální základní kapitál, který můţe vést hned po zaloţení společnosti k zápornému vlastnímu kapitálu. Za předmět vkladu je věc, kterou se vkladatel zavazuje vloţit do společnosti za účelem nabytí své účasti v této společnosti. Společníci tedy převádějí majetek na společnost a to je potaţmo i důleţitý osobnostní prvek, který spojuje tyto osoby se společností. Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (peněţní vklad) nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (nepeněţitý vklad). Jedná se potom o věci movité nebo nemovité, pohledávky a jiné. V případě nepeněţitého vkladu nemusí jít o věc vyuţitelnou k podnikání,54 nesmí to však být práce nebo sluţby a po dobu trvání společnosti ani po jejím zrušení nemá společník právo na vrácení předmětu vkladu. 54
HEJDA, J., BACHROŇVÁ, N., FINGER, L., PROSSER, M., VANĚČKOVÁ, V. Společnost s ručením omezeným. 1. vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2014, s. 135.
28
Nepeněţitý vklad musí ocenit znalec, který vyhotoví věrohodný, přezkoumatelný a korektní posudek; a to nestranně a nezávisle na tom, pro koho nebo v čí prospěch je znalecký posudek vypracováván. 55 Částka určená ve znaleckém posudku se započítává na emisní kurz a tímto emisním kursem se rozumí vklad a případné emisní nebo vkladové áţio56 (rozdíl mezi cenou nepeněţitého vkladu určenou posudkem znalce nebo její reálnou hodnotou a výší vkladu společníka). Protoţe společnost nemá před svým vznikem právní osobnost, nemůţe nabývat majetek. Proto musí zakladatelé v zakladatelském dokumentu pověřit osobu, která bude správcem vkladů, která s tím souhlasí a která bude vklady přijímat a spravovat splacené nebo vnesené předměty vkladů nebo jejich částí. Tímto správcem můţe být i zakladatel nebo některý ze zakladatelů a není-li dohodnuto jinak, obstarává tato pověřená osoba správu vkladů podle ustanovení o příkazu.
57
Správcem vkladů bývá pověřována i banka, zejména
v případech splácení peněţitých vkladů, neboť ty se splácí na zvláštní účet banky, a to i v případě, kdy se bude jednat o vklad ve výši 1 Kč. Správcem vkladů tedy můţe být kdokoliv, jak fyzická, tak právnická osoba. Před vznikem společnosti je nutné splatit alespoň zčásti (30 %) peněţité vklady 58 a zcela vnést vklady nepeněţité.59 Povinností správce vkladů je vydávat potvrzení o splacení vkladů či vnesení a toto je později povinnou přílohou návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku a po vzniku společnosti správce vkladů předměty vkladů předá.
3.2
Ţivnostenská oprávnění Společnost s ručením omezeným, jakoţto společnost obchodního práva, můţe být
zaloţena za účelem podnikání, ale také i za jakýmkoliv jiným, zákonem povoleným účelem. Pro účely podnikání můţe tedy i společnost (právnická osoba) za podmínek stanovených ţivnostenským zákonem provozovat ţivnost, a to na základě ţivnostenského oprávnění. Živností je soustavná činnost provozována samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským
55
ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 10 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 15 odst. 4 57 ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 2430 a následující 58 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 148 59 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 23 odst. 2 56
29
zákonem,
60
a proto, v případě podnikání, musí společnost získat zvolené oprávnění
k podnikání, které je potom také povinnou přílohou návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. V případě ţe se bude jednat o podnikání, které není ţivností, budou zakladatelé postupovat podle zvláštních právních předpisů, které daný typ činnosti upravuje. Jednou z moţností je mimo jiné například i činnost pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor, která není ţivností, a proto k jejímu provozování neprobíhá ohlášení a registrace u ţivnostenského úřadu,61 coţ je jedna z moţností, jak urychlit zaloţení a vznik společnosti. Vrátím-li se však ke standardnímu ţivnostenskému oprávnění, zákon definuje dva druhy ţivností – ţivnost ohlašovací a ţivnost koncesovanou. Ţivnost ohlašovací se provozuje na základě ohlášení a dělí se dále na ţivnost řemeslnou, vázanou a volnou. U ţivnosti řemeslné a vázané musí ohlašovatel splňovat mimo všeobecných podmínek i zvláštní podmínky, takzvanou podmínku odborné způsobilosti. Ţivnost
volná
vyţaduje
u
podnikatele,
netrvá-li
ţádná
z překáţek
provozování
ţivnosti,62pouze splnění všeobecných podmínek provozování ţivnosti. Ţivnost koncesovaná, se nazývá koncese (státní povolení k provozování ţivnosti). Koncese se uděluje na základě ţádosti a ţadatel musí kromě všeobecných podmínek splňovat i zvláštní podmínky provozování ţivnosti, tj. odbornou nebo jinou způsobilost, pokud ji ţivnostenský zákon nebo zvláštní předpisy poţadují. Ohlášení se podává kterémukoliv obecnímu ţivnostenskému úřadu – centrálnímu registračnímu místu (CRM) na jednotném registračním formuláři (JRF) pro právnické osoby, který nahrazuje různé typy formulářů pro podání, které podnikatel musí učinit před vstupem do podnikání, a to zejména na ţivnostenském úřadě, příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně i úřadu práce, 63 a to spolu s doklady o tom, ţe společnost byla zaloţena, doklad prokazující právní důvod pro uţívání prostor a doklad o zaplacení správního poplatku. Podává se buď poštou, elektronicky (se zaručeným elektronickým podpisem nebo do datové schránky) anebo prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Czech POINT). Ţivnostenský úřad provede zápis do ţivnostenského rejstříku do 5 pracovních dnů ode dne
60
ČESKO. Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů § 2 ČESKO. Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozd. předpisů § 3 odst. 3, písm. ah) 62 ČESKO. Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů § 8 63 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU[online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument159758.html 61
30
doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis, splní-li ohlašovatel podmínky stanovené zákonem.64 Za hlavní manaţerská rozhodnutí při zakládání společnosti povaţuji rozhodnutí zakladatele či jím pověřené osoby v těchto otázkách: a)
název firmy,
b)
předmět podnikání/předmět činnosti,
c)
sídlo společnosti,
d)
výše základního vkladu a sloţení vkladů peněţitých nebo nepeněţitých,
e)
práva a povinnosti společníků,
f)
jednatelé a jejich počet a způsob jejich jednání.
3.3
Název firmy Klíčovou zásadou tvorby obchodní firmy, ne-li přímo jejím principem je legalita, kdy
firma je jak vytvořena, tak užívána v souladu se zákonem. „Předmětem firemního práva je obchodní firma. Obsahem práva k obchodní firmě je právo podnikatele činit pod obchodním firmou zapsanou v obchodním rejstříku veškerá právní jednání a právo požadovat, aby kdokoliv jiný stejnou nebo podobnou (zaměnitelnou) firmou neužíval.“65 Obchodní firma, její obchodní jméno je tedy jedním z identifikačních údajů o zakládané společnosti, které musí být nezaměnitelné s identifikačními údaji jiné firmy (tedy s jinou firmou). Jedná se o jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku (osoba, která není zapsaná v obchodním rejstříku, nemá firmu). Podnikatel nesmí mít víc obchodních firem. Obchodní firmu právnické osoby – společnosti s ručením omezeným, tvoří její název. Název se skládá z firemního kmene a firemního dodatku. Pro její název nejsou platná téměř ţádná omezení s výjimkou povinného dodatku „společnost s ručením omezeným anebo postačí zkratka „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“ Název však nesmí být klamavý. Název firmy je prvkem identity, ochranného označení, které je jako nehmotný statek předmětem průmyslového vlastnictví a zvláštním typem nehmotného statku osobnosti
64
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU[online]. [cit. http://www.mpo.cz/dokument77394.html 65 ROZEHNAL, Aleš et al. Obchodní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. s. 19.
31
2016-03-01].
Dostupné
z:
podnikatele.66„Je-li již v mezidobí od založení do vzniku obchodní korporace jednáno pod obchodní firmou již uvedenou v zakladatelském právním jednání, má se za to, že firma byla použita poprvé. To však za předpokladu, že dříve nebyla pro jinou právnickou osobu zapsána podobná nebo zaměnitelná firma, popřípadě nebyla jako nezapsaná jako dřívější užívána.“67 A právě z tohoto důvodu, z důvodu ochranného označení názvu firmy, je moţné do obchodního rejstříku provést předzápis firmy tak, jak bylo jiţ výše popsáno; zejména dnes, kdy moment zaloţení společnosti a její vznik z důvodu promptnosti zápisu skrze zápis provedený notářem splývá. Pro kontrolu, zdali název firmy jiţ neexistuje, postačí nahlédnutí na webové stránky justice.cz.
3.4
Předmět podnikání/předmět činnosti Společnost s ručením omezeným nemá zákonné omezení v definici a účelu
společnosti. Nicméně účel zaloţení společnosti je potřeba vymezit. Zakládá-li se společnost za účelem podnikání, uvede svůj předmět podnikání. Má-li být účelem podnikání něco jiného, uvede se předmět činnosti. Hlavní rozdíl je spatřován v tom, ţe činnost odlišná od podnikání je výdělečná činnost a jejím cílem není zisk, ač tento vykazuje.68 Takţe zakladatelé musí dbát na to, aby disponovali příslušnými oprávnění, avšak oprávnění podnikat vzniká společnosti aţ dnem zápisu do obchodního rejstříku. U koncese to je dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Přesné označení oboru ţivnosti se provede v souladu s terminologií ţivnostenského zákona.
3.5
Sídlo společnosti Právní úprava sídla společnosti byla značně rozkolísaná. Od formální adresy, přes
adresu, ze které byla společnost statutárními orgány řízena, přes správu společnosti, kde se s ní můţe stýkat veřejnost, přes formální adresu, kterou můţe být i byt, pokud to neodporuje rozsahu a činnosti společnosti, aţ po doloţení právního důvodu uţívání prostor. V současnosti pro sídlo společnosti postačí uvedení názvu obce. To má tu výhodu, ţe v případě, ţe se změní sídlo společnosti, nemusí se měnit zakladatelský dokument, ale pouze jednatel rozhodne o změně adresy rozhodnutím a dojde ke změně zápisu v obchodním 66
ŠVARC, Zbyněk et al. Základy obchodního práva po rekodifikaci soukromého práva. 4. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014, s. 37. 67 ROZEHNAL, Aleš et al. Obchodní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. s. 81. 68 HEJDA, J., BACHROŇVÁ, N., FINGER, L., PROSSER, M., VANĚČKOVÁ, V. Společnost s ručením omezeným. 1. vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2014, s. 42.
32
rejstříku. V případě, ţe je tedy uveden v zakladatelském dokumentu pouze název obce (například Praha), zapíše se při návrhu na zápis do obchodního rejstříku jiţ plná adresa sídla společnosti. Plnou adresou se rozumí název obce, případě její části, ulice, číslo popisné nebo orientační nebo evidenční a poštovní směrovací číslo. Sídlo společnosti se můţe nacházet i v bytě za předpokladu, ţe to nenaruší klid a pořádek v domě.69 Platí nadále i princip, na jehoţ základě se lze dovolat skutečného sídla, pokud bude zápis sídla v obchodním rejstříku pouze formální, coţ je prvkem ochrany třetích osob. Společnost musí mít současně právní důvod uţívání ke svému sídlu, kterým je například vlastnictví.
Pokud společnost není vlastníkem nemovitosti (bytu, nebytového prostoru,
budovy opatřené číslem popisným nebo evidenčním) musí doloţit jiný právní titul k tomuto sídlu a tím je nájemní nebo pachtovní smlouva. Musí tedy mít souhlas jeho vlastníka, a to s úředně ověřeným podpisem a s tím, ţe společnost zde bude mít sídlo.
3.6
Práva a povinnosti společníků Jak jiţ bylo zmíněno, práva a povinností společníků jsou stanoveny zákonem nebo
společenskou smlouvou (zakladatelkou listinou). Tato práva se dají dále dělit na práva a povinnosti osobní a dále na práva a povinnosti majetkové. Přestoţe je právní osobnost společnosti s ručením omezeným zaloţená fikcí a společník jako takový, jedná-li se o
fyzickou
osobu,
je
zaloţen
svým
narozením,
tak
průniky
a
vlivy
tohoto
společníka/společníků do existence a chodu společnosti nelze abstrahovat. Proto také i práva a povinnosti společníka, neboť bez nich společnost s ručením omezeným nemůţe existovat a ani nemůţe realizovat vlastní naplňování činnosti společnosti. Mezi práva společníků patří například právo na podíl na zisku, na vyplacení zálohy na podíl na zisku, právo na podíl na likvidačním zůstatku, právo na informace a na jiţ shora uvedené právo účastnit se hlasování na valné hromadě, také právo se domáhat se neplatnosti usnesení valné hromady. Mezi povinnosti společníků patří povinnost loajality společníka, vkladová povinnost, příplatková povinnost, povinnost odevzdat kmenový list, ručení společníků a ručení společníků v postavení vlivné/ovládající osoby při úpadu společnosti. Velmi důleţitým prvkem je právo na podíl. Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí, 70 na coţ dále navazují 69
ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 136 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 31 70
33
obecná ustanovení o podílu, která jsou ovšem blíţe modifikována v ustanoveních týkajících se společností s ručením omezeným. Společenská smlouva tak můţe připustit vznik různých druhů podílů. S jedním druhem podílů jsou spojena práva a povinnosti. Ty ostatní, se kterými nejsou spojena ţádné zvláštní práva a povinnosti, představuje základní podíl. Pokud to určí společenská smlouva, můţe společník vlastnit více podílů, a to i podílů různého druhu. V tomto případě různé druhy podílů a jejich obsah bude určen ve společenské smlouvě. Pokud tak určí společenská smlouva, můţe být podíl společníka představován kmenovým listem a je-li také podle společenské smlouvy dovolen vznik více podílů pro jednoho společníka, můţe společnost vydat kmenový list pro kaţdý podíl. Vydání kmenového listu k podílu je podmíněno tím, ţe není omezena ani podmíněna jeho převoditelnost. Kmenový list je cenný papír na řad a nelze ho vydat jako zaknihovaný cenný papír. Kmenový list nelze veřejně nabízet ani ho přijímat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.71 Podíl tedy představuje pozici společníka a jeho váhu ve společnosti. Podíl je určen zlomkem nebo procentem. Výše podílů je tedy vtělena do zakladatelského dokumentu v návaznosti na vůli společníků, avšak meze lze spatřovat v dobrých mravech a také jistých moţnostech jejich logického ospravedlnění.72 Ovšem toto – výše podílů a způsob jeho určení není zákonnou povinností obsahu tohoto dokumentu, a pokud tedy nebude jeho obsahem, platí obecné ustanovení pro společnost s ručením omezeným, ţe podíl společníka se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu73. Podíl je věcí, neboť „věc v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí“ 74 a dále se dělí na věci hmotné a nehmotné. Hmotné věci mají povahu samostatného předmětu ovladatelnou částí vnějšího světa a nehmotné věci jsou pak práva nebo jiné věci bez hmotné podstaty a dalšími znaky věci nadále jsou uţitečnost a ovladatelnost. A protoţe tato obecná ustanovení o věci se aplikují i na společnost s ručením omezeným, můţe společník podíl nejen vlastnit, ale také ho zastavit, dědit ho nebo vydrţet.75
71
ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 135 – 137 72 HEJDA, J., BACHROŇVÁ, N., FINGER, L., PROSSER, M., VANĚČKOVÁ, V. Společnost s ručením omezeným. 1. vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2014, s. 117. 73 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 133 74 ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 489 75 EPRAVO.CZ[online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z:http://www.epravo.cz/top/clanky/obchodni-podil-v-sropo-rekodifikaci-92750.html
34
Právem osobním je právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ní, tedy potaţmo i právo společníka podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni,76 osobně nebo prostřednictvím svého zástupce, ovšem s tím, ţe se jedná o pojem ve smyslu řízení zkreslený, neboť moţnosti má stanovené jenom zakladatelskými dokumenty (podílet se na ustavování orgánů společnosti, rozdělování zisku a podobně), neboť „nikdo není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení“77 a to ani valná hromada. Přesto můţe člen statutárního orgánu poţádat nejvyšší orgán o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení. 78 „Existence pokynu je v takovém případě vázána na vůli statutárního orgánu s tím, že pro něj není závazný“.79 Vrátím-li se však k právům společníků podílet se na řízení společnosti, děje se tak na valné hromadě nebo mimo ni, a je-li společenskou smlouvou připuštěno hlasování s vyuţitím technických prostředků, musí být ověřena totoţnost osoby oprávněné hlasovat a její hlasovací podíly, s nimiţ je hlasovací právo spojeno. Podmínky pak stanoví společenská smlouva a vţdy se uvedou v pozvánce nebo v návrhu na rozhodnutí, rozhoduje-li se per rollam. Pokud podmínky neobsahuje společenská smlouva, určí je statutární orgán. Za hlasování s vyuţitím technických prostředků se povaţuje i korespondenční hlasování.80 Podmínkou pro zahájení valné hromady je zjištění její usnášeníschopnosti. Neurčí-li společenská smlouva jinak, i zde tedy vidíme smluvní volnost úpravy společenské smlouvy při hlasování, valná hromada je usnášeníschopná při přítomnosti společníků, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Pokud neurčí opět společenská smlouva jinak, má kaţdý společník jeden hlas na kaţdou 1 Kč vkladu a valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, neurčí-li společenská smlouva jinak. Přestoţe ZOK neobsahuje pro stanovení počtu hlasů, pokud nemají vazbu na výši vkladu, omezení, je potřeba stanovení hlasů bez vazby spravedlivě prokázat. V zákonem stanovených situacích je moţné společníkovi odejmout hlasování (valná hromada například rozhoduje o jeho nepeněţitém vkladu, o jeho vyloučení nebo o podání
76
ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 167 odst. 1 77 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 195 odst. 2 78 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 51 odst. 2 79 ROZEHNAL, Aleš et al. Obchodní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. s. 81. 80 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 167
35
návrhu na jeho vyloučení soudem), 81 avšak zbavení společníka moţnosti práva hlasovat moţné není, neboť by tak přišel o právo podílení se na řízení společnosti.82 Jednají-li všichni společníci ve shodě, neplatí zákaz výkonu hlasovacích práv. Zákon předpokládá i jinou výši hlasů, a to kvalifikovanou většinu všech společníků – alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků, a to například k přijetí rozhodnutí o přímé změně obsahu společenské smlouvy, k rozhodnutí, jehoţ důsledkem je nepřímá změna společenské smlouvy, k rozhodnutí o připuštění nepeněţitého vkladu nebo o moţnosti započtení nepeněţité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti a k rozhodnutí o zrušení společnosti likvidací.83 Pokud se mění společenská smlouva a je zasahováno do práv nebo povinností pouze některých společníků, je vyţadován souhlas těchto společníků. Pokud však změny zasahují do práv a povinností všech společníků je vyţadován souhlas všech společníků.84
3.7
Jednatelé a jejich počet a způsob jejich jednání Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, ledaže
společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán.85 Statutárním orgánem je jeden nebo více jednatelů, a pokud tak určí společenská smlouva, tvoří jednatelé kolektivní orgán.86 Ze shora uvedených skutečností proto ke zvolenému tématu a pro diskusi v závěru mé práce připojuji následující manaţerské aspekty, jako svůj úhel pohledu na problematiku zaloţení společnosti. Fáze zaloţení je zcela klíčová z hlediska individualizace společnosti, kde jako klíčové oblasti vnímám práva a povinnosti společníků a počet jednatelů a způsob jejich jednání. Jako manaţer připravující zaloţení společnosti mohu vyuţít dvou základních modelů při zaloţení společnosti. Jedním je pouţití vzorů společenských smluv (zakladatelské listiny), které najdu 81
ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 173 82 JOSKOVÁ, L., ŠAFRÁNEK, J., ČOUKOVÁ, P., PRAVDA, P., PRAVDOVÁ, M. Nová společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2015, s. 91. 83 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 171 odst. 1 84 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 171 odst. 2 85 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 44 odst. 5 86 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 194
36
na síti internet nebo mi budou nabídnuty u notáře a spokojit se s tím. V případě druhého modelu mám moţnost detailně řešit obsah společenské smlouvy zejména v části týkající se práv a povinností společníků, počtu jednatelů a způsob jejich jednání za společnost (bude-li jejich počet vyšší neţ jeden), a to ve vazbě na zákonnou úpravu a moţnosti, které mi poskytuje ZOK. Tento postup však bude zcela jistě manaţersky i finančně náročnější, bude zahrnovat konzultace zakladatelů s notářem či advokátem při stanovení nových či odlišných práv a povinností společníků či jednatelů. S jistou lze však přijmout závěr, ţe tento postup nelze opomíjet jen pro jeho časovou, personální a finanční náročnost, protoţe je třeba si uvědomit, ţe pozdější změny ve společenské smlouvě lze dosáhnout toliko jejím dodatkem (není-li změna vyvolána vnějšími vlivy) a dodatek společenské smlouvy, jímţ by se nově upravila práva a povinnosti společníků lze dosáhnout toliko dohodou všech společníků, kterých se taková změna dotýká. Úvahu nad těmito aspekty manaţerského jednání při zaloţení společnosti proto uzavírám s tím, ţe rozhodující pro postup manaţera bude, zda bude zakládána jednočlenná společnost či vícečlenná společnost. V případě jednočlenné společnosti bude ekonomičtější vyuţít model první, tedy pomocí jednoduchého vzoru zaloţit společnost, jelikoţ jediný společník můţe kdykoliv v průběhu jejího trvání přijmout rozhodnutí o změně zakladatelské listiny podle aktuálních potřeb a vývoje společnosti. V případě vícečlenné společnosti bude nezbytně nutné věnovat zakladatelskému jednání patřičnou pozornost, nepodcenit tlak zakladatelů na manaţera, směřující k maximální rychlosti a ekonomizaci procesu zaloţení společnosti a akcentovat všechny významné prvky procesu individualizace společnosti, které společnost odliší od uţívaných vzorů společností s více společníky v praxi. Jak jiţ bylo zmíněno, důleţitou roli při činnosti společnosti hraje její statutární orgán, kterým je jednatel nebo jednatelé, je-li jich více. V případě, ţe bude počet jednatelů dosahovat tři a více, je nutno ze strany zakladatelů rozhodnout, zda budou pracovat jako kolektivní orgán (obdoba představenstva v akciové společnosti) či budou ve výkonu funkce samostatní. Pokud budou jednatelé alespoň dva, je nutno stanovit způsob, jakým tito jednatelé budou za společnost jednat, zda společně, či samostatně, a to se všemi důsledky z tohoto kroku vyplývajícími. Velmi důleţitým krokem je stanovení parametrů pro smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti - o tomto bude pojednáno v samostatné kapitole této práce. 37
4
Vznik společnosti s ručením omezeným Od okamţiku zaloţení společnosti je třeba důsledně rozlišovat okamţik jejího
vzniku, kterým je aţ konstitutivní význam zápisu v obchodním rejstříku, kterým vzniká právnická osoba, 87 jakoţto organizovaný i právně samostatný útvar, neboť právní úprava vychází z koncepce, ţe právnická osoba neexistuje přirozeně vlastní vůlí, ale byla vytvořena právem či na základě práva a vůli této právnické osobě dodává teprve její zástupce, tedy orgán této společnosti. Právnická osoba má práva a povinnosti, které se slučují s její povahou i bez zřetele na její předmět činnosti.88 Lhůta související s procesem zaloţení a vznikem společnosti s ručením omezeným je šest měsíců. Jedná se o šestiměsíční lhůtu od podepsání společenské smlouvy, kdy je potřeba podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku, jinak nastávají tytéţ účinky jako při odstoupení od smlouvy, jako by zakladatelé od smlouvy odstoupili. V tomto případě je zmeškání lhůty k podání návrhu na zápis spojen s účinkem zániku společenské smlouvy od počátku (ex tunc). Tuto lhůtu však lze podle potřeb zakladatelů včas i jinak modifikovat ve společenské smlouvě, to znamená ji zkrátit nebo i prodlouţit.89 Návrh na zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku podává osoba oprávněná k tomu podle zákona anebo osoba, která je k tomu uvedenou osobou zmocněná. Osobou ze zákona oprávněnou jsou všichni jednatelé 90 zaloţené společnosti uvedení ve společenské smlouvě. Podpisy všech navrhovatelů musí být na návrhu v listinné podobě úředně ověřené = legalizované. Procesní postavení jednatelů je takové, ţe jde v zásadě o nerozlučné společníky. Formulář zaslaný elektronicky musí mít uznávaný elektronický podpis nebo musí být zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jeţ návrh na zápis podává.91 Návrh na zápis se podává v písemné nebo v elektronické podobě, a to výlučně na předepsaných formulářích spolu s listinami o skutečnostech, které mají být do rejstříku zapsány a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti se zápisem. Listiny se vyhotovují a ukládají v českém
87
ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 126 odst. 1 ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 20 89 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 9 90 ČESKO. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů § 46 odst. 2 91 ČESKO. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob § 22 88
38
jazyce. Navrhovatel však můţe poţádat, aby zápis byl proveden v jakémkoliv cizím jazyce.92 Na stránkách Ministerstva spravedlnosti je takzvaný inteligentní formulář, 93 který se „intuitivně“ vyplní a lze ho zaslat soudu jak v elektronické, tak v listinné podobě.94 Rejstříkové řízení má povahu takzvaného registračního principu, podle kterého listiny, které jsou předloţené, jsou zkoumány z pohledu splnění zákonných formálních předpokladů. Teprve potom následuje hledisko obsahu, avšak za správnost skutečností ve veřejném rejstříku leţí odpovědnost hlavně na zapisované osobě. Zápis do obchodního rejstříku sice není vázán na právní moc usnesení, kterým se zápis povoluje, ale přesto lze dovodit závěr, ţe ač společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku, tak od počátku (ex tunc) právní mocí usnesení o povolení zápisu. Takţe pokud by došlo ke zrušení usnesení o povolení zápisu společnosti do rejstříku, tak dojde i k výmazu zápisu jiţ zapsané společnosti. 95 Pokud nebude usnesení o povolení zápisu zrušeno v odvolacím řízení, tak společnost nabývá dnem, kdy byla zapsána, právní subjektivitu a zahajuje svou činnost. Od tohoto okamţiku má společnost právní osobnost a je povinna vést zákonné údaje a spolehlivé údaje o svých majetkových poměrech.96 V obchodním rejstříku je při zápisu uveden alespoň den vzniku společnosti, její název, adresa a sídlo a předmět činnosti a jméno a adresa bydliště nebo sídla kaţdého člena jejího statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje a údaje o vzniku jeho funkce.97 Zapisované údaje jsou zapisovány v souladu s ustanoveními zákona o veřejných rejstřících.
92
ČESKO. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob § 24 MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR[online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik 94 ČESKO. Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 17 95 DĚDIČ, J., KALINOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I., 1998. Právo obchodních společností. 1. vydání, Praha: PROSPEKTRUM spol. s r.o., s. 40. 96 ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 119 97 ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 120 93
39
Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí obsahovat přílohy, a to alespoň v tomto rozsahu a mohou být v listinné anebo elektronické podobě (ve formátu Portable Document Format): a)
Společenská smlouva/zakladatelská listina
b)
Doklad o splacení či splacení části předmětu vkladu
c)
Znalecký posudek – je-li součástí vkladu nepeněţitý vklad
d)
Souhlas zapisovaných osob se zápisem do obchodního rejstříku
e)
Oprávnění k podnikání
f)
Právní důvod k uţívání prostor, v nichţ je umístěno sídlo k podnikání
g)
Doručovací adresa Alternativou k podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku podávanému osobou
k tomu oprávněnou ze zákona, tedy jednateli, a k činnosti rejstříkových soudů jsou nyní notáři, kterým bylo svěřeno oprávnění provádět zápisy do veřejných rejstříků. V rámci elektronizace justice a zkvalitnění podnikatelského prostředí spustilo následně Ministerstvo spravedlnosti aplikaci a notáři mohou přímo provádět online zápisy do obchodního rejstříku. „Zápis do veřejného rejstříku může provést pouze ten notář, který sepsal jak podkladový notářský zápis, popřípadě všechny podkladové notářské zápisy, je-li jich více, tak i notářský zápis o osvědčení. Pokud tedy notáři, který sepsal podkladový notářský zápis, žadatel nepředloží i ostatní listiny, požadované pro zápis, nemůže žadatel zápis požadovat u jiného notáře.“98 Za provedení zápisu, notář vyúčtuje 300 Kč plus DPH a za sepsání notářského zápisu, kterým se osvědčí podmínky, aby byla společnost zapsána, si notář vyúčtuje 1.000 Kč plus DPH. Tyto soudní poplatky odvádí notář rejstříkovému soudu a představují tak příjmy státního rozpočtu.
„Notář na základě sepsání podkladového notářského zápisu a po
zaplacení soudního poplatku provede přímo zápis do veřejného rejstříku a ihned po provedení zápisu vydá osobě výpis z veřejného rejstříku s provedenými změnami. Zároveň zašle rejstříkovému soudu v elektronické podobě písemnosti do spisu a založí příslušné listiny do sbírky listin.“99
98
NOTÁŘSKÁ KOMORA ČR, [online]. [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://www.nkcr.cz/index.php?page=obchodnispolecnosti 99 STATNISPRAVA.CZ[online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.statnisprava.cz/rstsp/clanky.nsf/i/robert_pelikan:_zalozeni_firmy_bude_rychlejsi_a_levnejsi_ministe rstvo_spustilo_online_zapisy_do_rejstriku_15051415_08752575
40
Osobám, které jsou také zapsány v této souvislosti do obchodního rejstříku, jako například členové orgánů společnosti, těm zašle notář výpis z rejstříku do tří pracovních dnů. V případě zápisu provedeného notářem se celý zápis do obchodního rejstříku zjednoduší a zejména zrychlí a není spojen s rizikem čekání na vyřízení věci u soudu. U soudu totiţ probíhá při zápisu do obchodního rejstříku soudní řízení. Ovšem obecně má rejstříkový soud za povinnost zápis provést nebo o něm rozhodnout nejpozději do pěti pracovních dnů, takţe faktická časová úspora zase není tak významná.100 Kdeţto notář, v případě splnění příslušných podmínek, řízení nevede a zápis do obchodního rejstříku provede rovnou a ţadateli tak poskytne komplexní sluţbu one-stop-shop, to znamená od zaloţení společnosti aţ po její zápis do veřejného rejstříku, a to při jedné návštěvě (za předpokladu, ţe nejsou potřebné další podklady pro vznik společnosti, jako jsou ţivnostenská oprávnění a podobně). Nezbytné přímé náklady na vznik společnosti s ručením omezeným nejsou zanedbatelné a dosahují částky ve výši 10.000 Kč. Zahrnují „odměnu notáře (odvíjí se podle výše základního kapitálu společnosti) ve výši nejméně 4.000 Kč (bez DPH) za sepsání zakladatelské listin či smlouvy; správní poplatek 1.000 Kč za ohlášení živnosti (živnostenské oprávnění není nezbytné pro veškerou podnikatelskou činnost) a soudní poplatek 6.000 Kč za první zápis do obchodního rejstříku.“101 V případě, ţe první zápis osoby do obchodního rejstříku provede přímo notář, je stanoven sníţený soudní poplatek, a to ve výši 2.700 Kč. 102 S ohledem na poţadavky Evropské komise k podpoře malých a středních podniků lze v budoucnu očekávat osvobození od soudního poplatku při zápisu do rejstříku. Návrh zákona zní: „Pokud tento zápis provede notář na podkladě notářského zápisu o zakladatelském právním jednání o založení společnosti s ručením omezeným, které obsahuje jen povinné náležitosti předepsané občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích a podle kterého vkladová povinnost má být splněna splacením v penězích.“103
100
EPRAVO.CZ, [online]. [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/prime-zapisy-doobchodniho-rejstriku-notari-98009.html 101 EPRAVO.CZ, [online]. [cit. 2016-03-04]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/k-novele-zakona-osoudnich-poplatcich-a-prvozapisu-sro-100551.html 102 MINISTERSTVO VNITRA ČR,[online]. [cit. 2016-03-22]. Dostupné z:http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=87/2015&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 103 EPRAVO.CZ, [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/k-novele-zakona-osoudnich-poplatcich-a-prvozapisu-sro-100551.html
41
Mezi hlavní manaţerská rozhodnutí související se vznikem společnosti povaţuji jednání zakladatele nebo jím pověřené osoby v těchto oblastech: a)
zajištění splnění vkladové povinnosti společníků,
b)
zajištění dokladů pro realizaci zápisu společnosti do obchodního rejstříku v části předmětu podnikání/předmětu činností,
c)
zajištění sídla společnosti. Tato manaţerská jednání pod písmenem a), b) vychází především z údajů uvedených
ve společenské smlouvě (zakladatelské listině). S ohledem na tuto skutečnost je proto zapotřebí jiţ při zaloţení společnosti myslet na následné kroky, které bude nutno realizovat za účelem vzniku společnosti.
4.1
Splnění vkladové povinnosti společníků Jak jiţ bylo shora uvedeno, jsou zakladatelé v zakladatelském dokumentu povinni
stanovit osobu zajišťující správu vkladů. Správce vkladů musí zaloţit účet v bance (nebo u spořitelního či úvěrového druţstva). K zaloţení účtu musí bance předloţit originál zakladatelského dokumentu, banka si udělá fotokopii anebo předá bance jiţ ověřenou kopii zakladatelského dokumentu. Na zaloţený účet správce vkladů sloţí sám peněţité vklady, které vybral od zakladatelů společnosti, a to ve výši, v jaké se zavázali splatit své vklady. Transparentnější moţností je, kdyţ zakladatelé pošlou své vklady na účet přímo, a tak banka sama vidí, který ze zakladatelů a v jaké výši splnil v souladu se společenskou smlouvou svou povinnost (anebo nesplnil) a vydá správci vkladů potvrzení. Toto potvrzení banky je vlastně cílovým dokladem, který se dokládá obchodnímu rejstříku anebo notáři. Peněţité vklady jsou blokovány na bankovním účtu aţ do vzniku společnosti. Důraz na rychlost zápisu v obchodním rejstříku a vzniku společnosti je zde proto, neboť společnost je do doby uvolnění a dispozice s bankovním účtem, na které se nachází peněţité vklady, odkázána na půjčky anebo na jiné externí zdroje, které potřebuje eventuálně čerpat. Banka umoţní čerpat pouze náklady zřizovací nebo vrácení emisních kurzů zakladatelům.104 Zavázali-li se zakladatelé v zakladatelském dokumentu k nepeněţitému vkladu, který správce vkladů také spravuje, bude se lišit cílový doklad pro obchodní rejstřík nebo pro notáře 104
ROZEHNAL, Aleš et al. Obchodní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. s. 240.
42
podle toho, o jakou věc se jedná. V případě nemovité věci se jedná o písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci. 105 V případě movité věci se jedná o předání, není-li ve společenské smlouvě určeno jinak. Pokud z povahy věci movité není předání moţné, tak se odevzdávají datové nebo jiné nosiče, dokumenty a podobně.106 Jedná-li se o závod nebo jeho část je vnesen účinností smlouvy o vkladu. Pohledávka je vnesena účinností smlouvy o vkladu pohledávky. Pohledávka společníka za kapitálovou společností můţe být započtena pouze smluvně proti pohledávce společnosti na splacení emisního kurzu, má podobu písemné smlouvy, jejíţ obsah schvaluje valná hromada.107 Vnesený předmět vkladu před vznikem společnosti nabývá společnost vlastnické právo okamţikem svého vzniku a vlastnické právo k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, dnem jejího zapsání do tohoto seznamu. Nepeněţitý vklad se zapisuje i do obchodního rejstříku a na rozdíl od peněţitých vkladů musí být vnesen do vzniku společnosti v plné výši, kdeţto u peněţitých vkladů stačí splacení vkladů ve výši 30 % a jeho zbytek pak nejpozději do pěti let ode dne vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti.
4.2
Doklady týkající se předmětu činnosti - předmětu podnikání společnosti Cílem manaţerského jednání je dosáhnout dokladu pro zápis do obchodního
rejstříku. V tomto případě je osobou, která jedná za zaloţenou společnost vţdy jednatel, jednání tohoto subjektu se vyţaduje na ţivnostenském či jiném úřadě. Vzhledem k tomu, ţe předpokládám, ţe moje budoucí společnost bude zaloţena za účelem podnikání, bude další jednání zaměřeno toliko tímto způsobem a cílovým dokladem bude ţivnostenské oprávnění. Stejně jako v případě banky poţaduje i ţivnostenský úřad fotokopii společenské smlouvy, jejíţ pravost je ověřována pro účely řízení u ţivnostenského úřadu pracovníkem ţivnostenského úřadu. V závislosti na rozsahu poţadovaných ţivnostenských oprávnění je nutno se připravit rovněţ na skutečnost, ţe bude nutno zajistit odpovědného zástupce s náleţitou odbornou způsobilostí, pokud tuto osobu ţivnostenský zákon vyţaduje. S tímto bude pro manaţera rovněţ spojená nutnost zajištění působení takové osoby ve společnosti na 105
ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 19 106 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 20 107 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 21
43
smluvním základě, tedy vyhodnotit, která z forem součinnosti bude pro společnost nejvhodnější. Obvykle zřejmě najde prostor dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr, případně i pracovní poměr, bude-li účast odpovědného zástupce na činnosti společnosti předpokládána ve větším rozsahu.
4.3
Zajištění sídla společnosti Součástí zakladatelského dokumentu je vymezení sídla společnosti alespoň v rozsahu
uvedení názvu obce, jak je uvedeno v předchozí kapitole. K provedení zápisu do obchodního rejstříku je nutno uvést jiţ konkrétní specifikaci sídla společnosti včetně předloţení dokladu osvědčujícího právní důvod k uţívání prostor, v nichţ je sídlo společnosti umístěno. Průzkumem jsem zjistila, ţe v praxi je nejčastěji vyţívána forma potvrzení o udělení souhlasu s umístěním sídla společnosti, kterým se osvědčuje, ţe osoba mající právo k sídlu společnosti (vlastnické, či odvozené – např. právo nájmu) souhlasí s umístěním sídla společnosti. Osoba vydávající toto potvrzení je povinna doloţit své právo, na základě kterého vydává svůj souhlas, obvykle výpisem z katastru nemovitostí, smlouvou o nájmu, na jejímţ základě je oprávněna umístit podnájemce do najatých prostor a podobně. Součástí manaţerského jednání proto bude vyjednat podmínky, za nichţ bude sídlo společnosti uţíváno, a provést rozvahu, zda se sídlo společnosti bude krýt s provozovnou společnosti, v níţ bude vykonávána činnost společnosti, či zda se bude jednat o sídlo administrativní či korespondenční. V těchto úvahách je nutno vycházet z konkrétních potřeb společnosti a její budoucí činnosti. Ke shora uvedeným skutečnostem proto ke zvolenému tématu a pro diskusi v závěru mé práce připojuji následující manaţerské aspekty, jako svůj úhel pohledu na problematiku zaloţení společnosti. Základním manaţerským aspektem pro tuto část je rozhodnutí, zda vznik společnosti realizovat návrhem do obchodního rejstříku nebo prostřednictvím notářského podkladového zápisu.
Rozhodující v tomto případě bude, zda notář, u kterého zakladatelé realizovali
zakladatelské právní jednání, je schopen tuto sluţbu poskytnout či nikoliv. Notáři totiţ neposkytují tuto sluţbu povinně, coţ se podle mých ověření a vznesených poţadavků v rámci výzkumu k této práci potvrdilo. Ne zdaleka všichni mnou oslovení notáři jsou schopni tuto sluţbu poskytovat, a to zřejmě s ohledem na personální a technické vybavení jejich kanceláře. 44
Pokud jsem hledala negativa postupu prostřednictvím notáře, zjistila jsem, ţe zápisy provedené notáři podléhají následné kontrole rejstříkového soudu a není vyloučena moţnost, ţe v případě, ţe by došlo k zápisu skutečností, které jsou podle názoru soudu v rozporu se zákonem nebo jeho výkladem, můţe rejstříkový soud zahájit řízení o odstranění této neshody z moci úřední. V případě zápisu společnosti přímo rejstříkovým soudem je tato pravděpodobnost výrazněn niţší, aţ ţádná.
45
5
Manaţerské a právní jednání po vzniku společnosti Tato kapitola je zaměřena na postavení fyzické osoby jako jednatele a zaměstnance
společnosti. Bezprostředně po vzniku společnosti je potřeba realizovat řadu právních jednání, kterým se dovršuje proces zaloţení a vzniku společnosti. Zápisem do obchodního rejstříku bylo společnosti s ručením mezeným přiděleno identifikační číslo a společnost získala postavení a status právnické osoby. Zakladatelé se stali společníky společnosti a jednatelé společnosti jsou oprávněni zastupovat společnost v rozsahu statutárních orgánů způsobem jednání uvedeným ve společenské smlouvě a obchodním rejstříku. Na tomto místě je vhodné rozlišit způsob rozhodování společnosti a rozhodování jednatelů. Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným je valná hromada, která rozhoduje o nejdůleţitějších věcech společnosti. Valnou hromadu tvoří společníci této společnosti. Významným pojítkem s kapitálovou
společností
je většinový
princip
rozhodování. Rozhoduje tak většina, a to v závislosti na velikosti vkladů jednotlivých společníků. Tímto způsobem se tedy společníci nepřímo účastní v orgánech společnosti, protoţe společnost rozhoduje právě prostřednictvím valné hromady. Základním rozhodnutím společnosti po jejím zaloţení je schválení, či neschválení právního jednání učiněného zakladateli před vznikem společnosti.108 Statutárním orgánem společnosti jsou jednatelé, ale ti nemusí být zároveň a nutně i jejími společníky. Jednatelé rozhodují o obchodním vedení společnosti. 109 Pro způsob jednání jednatelů je rozhodující jejich počet, který je uveden ve společenské smlouvě/zakladatelské listině. ZOK připustil v případě, ţe má společnost více jednatelů, způsob jejich rozhodování jako kolektivního orgánu (obdoba představenstva akciové společnosti), tedy s moţností rozhodování většinou přítomných jednatelů přítomných při procesu rozhodování (na takzvané jednatelské radě) a s moţností kooptace.110 V případě, ţe není ve společenské smlouvě/zakladatelské listině uvedeno, ţe více jednatelů tvoří kolektivní 108
ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 127 a viz pojednáno na v práci na straně 24 109 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 195 odst. 1 110 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 194 odst. 2
46
orgán,
rozhodují
jednatelé
většinou
všech
hlasů
jednatelů,
pokud
společenské
smlouva/zakladatelská listina neurčuje jinak. Jednatelé jsou povinni zajistit zákonné povinnosti po vzniku společnosti, zejména splnění povinností ze strany správce vkladů, v případě peněţitých vkladů provést přeregistraci vkladového účtu v bance na účet běţný, aby společnost mohla realizovat platby. Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od svého vzniku. Z tohoto důvodu je nutno společnost registrovat u správce daně k plnění jednotlivých daňových povinností (obvykle daň z příjmu, daň ze závislé činnosti, daň silniční, DPH). Předpokládám, ţe ve své budoucí společnosti budu činná nejen jako společník, ale i jako jednatel společnosti. Zda je moţné, abych ve společnosti působila i jako zaměstnanec, je předmětem zkoumání této práce. Z tohoto důvodu je nutné nejprve se zaměřit na postavení jednatele – fyzické osoby. Funkce jednatele při zaloţení společnosti nevzniká volbou, ale dohodou zakladatelů a osobou, která tuto funkci přijímá, protoţe společnost ještě neexistuje. Před vznikem společnosti je moţné uzavřít s touto osobou smlouvu o výkonu funkce s odkládací podmínkou s účinností ke dni vzniku společnosti. Ke vzniku funkce tedy nedojde uzavřením zakladatelského dokumentu. Účinnosti smlouva o výkonu funkce nabude aţ po schválení valnou hromadou po zápisu společnosti do obchodního rejstříku, kdy objektivně dojde ke vzniku funkce jednatele společnosti.111 Rovněţ po vzniku společnosti je moţno uzavřít smlouvu o výkonu funkce jednatele. Praktický rozdíl bude v tom, ţe pokud je smlouva uzavřena s odkladem účinnosti v rámci zakladatelského právního jednání, jsou známy budoucímu jednateli podmínky výkonu jeho funkce, zejména podmínky týkající se odměny za výkonu funkce a případného zákazu konkurence. Smlouvou o výkonu funkce se tedy smluvní formou upravují práva a povinnosti jednatele
vůči
společnosti.
Smlouva
se
řídí
přiměřeně
ustanoveními
NOZ
o příkazu. 112 „Nikterak však použití tohoto typu úprav práv a povinností člena obchodní korporace nenařizuje“. Plyne-li tudíţ z konkrétní smlouvy o výkonu funkce něco jiného, uţijí 111
ROZEHNAL, Aleš et al. Obchodní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. s. 206. § 59 odst. 1 ZOK Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaţe ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se nepouţijí. 112
47
se přiměřeně ustanovení ke konkrétní smlouvě. „Jiný smluvní typ není výslovně zakázán, je tedy nasnadě použít jako smlouvu o výkonu funkce např. i smlouvu pracovněprávní.“113 Schválení obsahu a změn smlouvy o výkonu funkce patří do obligatorní působnosti valné hromady, avšak zákon neupravuje okamţik jejího uzavření. Souhlas lze udělit před uzavřením smlouvy, po jejím uzavření anebo i kdykoliv v budoucnu za existence společnosti, ale je třeba mít na paměti, ţe účinnost smlouvy tak nastane aţ okamţikem udělení tohoto souhlasu valné hromady. Do účinnosti souhlasu se řídí člen orgánu přiměřeně ustanoveními smlouvy o příkazu, zákonem, společenskou smlouvou. 114 Povinnou náleţitostí smlouvy o výkonu funkce je tedy její schválení valnou hromadou a uzavření v písemné formě.115 Nebude-li odměňování v souladu se zákonem, je výkon funkce bezplatný. 116 Na základě přechodných ustanovení platných pro smlouvy o výkonu funkce 117 , které byly uzavřeny za účinnosti ObchZ, musely být tyto smlouvy do 1. 7. 2014 uzpůsobeny ZOK, jinak nastávala bezplatnost výkonu funkce. Ovšem bezplatný výkon funkce neplatí absolutně, pokud nesoulad s ustanovením je překáţkou na straně korporace. V takových případech se určuje odměna jako obvyklá.118 Odstoupení z funkce člena orgánu řeší § 59 odst. 5 ZOK. Nesmí však odstoupit v dobu nevhodnou pro korporaci. Pokud neurčuje společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznamuje člen své odstoupení orgánu, který ho zvolil, a plyne jednoměsíční lhůta od doby doručení tohoto oznámení. Na základě ţádosti člena můţe být valnou hromadou schválena i jiná lhůta, avšak je-li valnou hromadou jediný společník, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li jiný okamţik zániku funkce.119 113
HEJDA, J., BACHROŇVÁ, N., FINGER, L., PROSSER, M., VANĚČKOVÁ, V. Společnost s ručením omezeným. 1. vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2014, s. 164. 114 ROZEHNAL, Aleš et al. Obchodní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. s. 291. 115 § 59 odst. 2 ZOK Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti. 116 § 59 odst. 3 ZOK Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, ţe výkon funkce je bezplatný. 117 ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů § 777 odst. 3 118 § 59 odst. 4 ZOK Budou-li sjednaná smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsaţené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně obchodní korporace nebo nebude-li smlouva o výkonu funkce z důvodu překáţek na straně obchodní korporace uzavřena nebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po vzniku funkce člena orgánu obchodní korporace, odstavec 3 se nepouţije a odměna se určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobné činnosti, kterou člen orgánu vykonával. 119 § 59 odst. 5 ZOK Člen orgánu obchodní korporace můţe ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím
48
Co se dále odměňování týká, uvádí zákon také vymezení sloţek odměn, které je potřeba při odměňování dodrţet. Odměna se skládá ze sloţky odměn, z výše odměn, z výplaty zvláštních odměn a z výhod pro člena orgánu. 120 Pokud tyto poloţky smlouva nebude obsahovat, nebude na ně člen orgánu mít nárok a naopak, ve prospěch člena orgánu lze poskytnout i plnění jiná, opět však se souhlasem valné hromady. Pokud by však došlo k určitému plnění, které obsahem smlouvy o výkonu funkce není, bude se postupovat jako u bezdůvodného obohacení.121 Ustanovení mající významný dosah k posouzení toho, jaké plnění podléhá souhlasu valné hromady, vidím v § 61 odst. 3 ZOK „Ustanovení odstavce 1122 se použije obdobně na určení mzdy i na jiné plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti, nebo osobě jemu blízké.“ S ohledem na tuto skutečnost je proto nutné konstatovat, ţe souhlasu valné hromady podléhá jakékoliv plnění ze strany společnosti ve prospěch jednatele, ať se bude jednat o plnění z právního důvodu vzniklého na základě smlouvy o výkonu funkce či plnění z právního důvodu vzniklého na základě pracovní či jiné smlouvy.
jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na ţádost odstupujícího jiný okamţik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li jiný okamţik zániku funkce. 120 § 60 ZOK Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti obsahuje také tyto údaje o odměňování a) vymezení všech sloţek odměn, které náleţí nebo mohou náleţet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění, b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby, c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a d) údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umoţnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě. 121 JOSKOVÁ, L., ŠAFRÁNEK, J., ČOUKOVÁ, P., PRAVDA, P., PRAVDOVÁ, M. Nová společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2015, s. 191. 122 § 61 odst.1 ZOKJiné plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, neţ na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené podle § 59 odst. 2 nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporace, do jehoţ působnosti náleţí schvalování smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen.
49
Ze shora uvedeného proto vyvozuji pro následné zkoumání hypotézy práce následující, níţe uvedené předpoklady.
Pokud budu vykonávat činnost jako jednatel společnosti, mohu uvaţovat o následující smluvní úpravě práv a povinností: a) smlouva o výkonu funkce uzavřená na základě ZOK A NOZ v předpokládané formě smlouvy příkazní nebo jiného vhodného typu, nebo b) pracovní smlouva či dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) uzavřená na základě zákoníku práce. Do úvahy přichází rovněţ uspořádání vztahů: a) faktický výkon funkce jednatele bez uzavření písemné smlouvy o výkonu funkce a zároveň b) pracovní poměr na základě pracovní smlouvy či dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti) uzavřených na základě zákoníku práce v pozici vedoucího zaměstnance, kdy v rámci pracovní doby budu vykonávat i činnosti jednatele společnosti. Shora uvedené uspořádání vztahů při vyuţití ZOK, NOZ a zákoníku práce je označováno jako souběţné uspořádání vztahů či souběh funkcí (jednatele a vedoucího zaměstnance) a pro rozsah a význam hypotézy bude podrobněji rozebráno v následující části mé práce.
50
6
Souběh funkce jednatele a vedoucího zaměstnance Pokud budu vycházet z předpokladů a závěrů z předchozí kapitoly, můţe dojít na
straně statutárního orgánu společnosti (jednatele, člena představenstva) k takzvanému souběhu funkce v případě, ţe jednatelem je fyzická osoba (nezávisle na tom, zda jednatel uzavřel se společností jakýkoliv druh smlouvy o výkonu funkce podle ZOK nebo NOZ) a zároveň dojde se společností k uzavření pracovněprávního vztahu na pozici vedoucího zaměstnance. 123 V právní teorii a odborné literatuře je tento stav označován jako „souběh funkce jednatele a pracovního poměru“ neboli zkráceně „souběh funkce“.
6.1
Vývoj právní úpravy Aby bylo moţné souběh funkce dále analyzovat, je zapotřebí ho zkoumat zejména
v souvislostech historického vývoje právní úpravy postavení statutárních orgánů v obchodním zákoníku a zejména pak ve vazbě na ostatní předpisy, které se souběhem funkce souvisejí, tedy začlenit vývoj tohoto institutu do celkového vývoje ekonomických a společenských vztahů.
6.1.1 Obchodní zákoník Obchodní zákoník s účinností od 1. 1. 1992 upravoval postavení statutárních orgánů společnosti velmi kuse v § 65124 a § 66.125 Pro jednatele společnosti s ručením omezeným 123
§ 11 zákoník práce „Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance povaţuje rovněţ vedoucí organizační sloţky státu.“ 124 § 65 ObchZ 1) Ustanovení o jednotlivých společnostech určují, které osoby a v jakém rozsahu podléhají zákazu konkurenčního jednání. 2) Společnost je oprávněna poţadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence, nebo převedla tomu odpovídající práva na společnost. Tím není dotčeno právo na náhradu škody. 3) Práva společnosti podle odstavce 2 zanikají, nebyla-li uplatněna u odpovědné osoby do tří měsíců ode dne, kdy se společnost o této skutečnosti dověděla, nejpozději však uplynutím jednoho roku od jejich vzniku. Tím není dotčeno právo na náhradu škody. 125 § 66 ObchZ 1) Osoby, které jsou členy statutárních či jiných orgánů společnosti, mohou ze své funkce odstoupit. Jsou však povinny oznámit to orgánu, jehoţ jsou členy, popřípadě orgánu, který je zvolil nebo jmenoval. Výkon jejich funkce končí dnem, kdy jejich odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který je zvolil nebo jmenoval, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak. Tento orgán je povinen projednat jejich odstoupení na nejbliţším zasedání poté, co se o jejich odstoupení dověděl, pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují lhůtu jinou. 2) Vztah mezi společností a členem statutárního orgánu či jiného orgánu společnosti nebo společníkem při zařizování záleţitostí společnosti se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud z jejich ujednání se
51
byla speciální úprava uvedena v § 133-136, která je obdobná s aktuální právní úpravou v ZOK. Obchodní zákoník souběh funkcí neřešil ani ve svém znění účinném do 31. 12. 2011 a tento souběh funkcí nebyl řešen ani v zákoníku práce. Proto vznikal souběh funkcí fakticky v reakci na úpravu postavení statutárních orgánů jinými předpisy, zejména na úpravu účasti na nemocenském pojištění a na úpravu zdanění příjmů statutárních orgánů. Zejména intenzivně toto začalo být vnímáno od 1. 1. 2009, kdy v souvislosti s účinností zákona č. 187/2006 Sb., zákon o nemocenském pojištění, jednatelé nepatřili do okruhu nemocensky pojištěných osob, které byly vymezeny v § 5 zákona o nemocenském pojištění. To byl spouštěcí impuls k tomu, proč v obchodních firmách byly uzavírány současně smlouvy o výkonu funkce nebo mandátní smlouvy na výkon funkce a současně se uzavíraly i pracovněprávní smlouvy. Jednatel si totiţ nemohl sjednat nemocenské pojištění, a to ani dobrovolně, a neměl tím pádem nárok na dávky nemocenského pojištění. Proto se společnosti začaly uchylovat k tomuto řešení.126 Z pohledu souběhu funkce byla s účinností od 1. 1. 2012 provedena zásadní novela ObchZ zákonem č. 351/2011 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,127 v níţ došlo ke vloţení nového § 66d 128 (pověření obchodním vedením), kterým byla definitivně přímo zákonem
společností nebo jiných ustanovení tohoto zákona upravujících jejich povinnosti nevyplvá jiné určení práv a povinností. 3) Neurčují-li zákon, stanovy nebo společenská smlouva jinak, mohou se statutární a jiné orgány usnášet, jen jeli přítomna nadpoloviční většina jejich členů a k usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího. Stanovy či společenská smlouva mohou připustit i písemné hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání orgánu, pokud s tím souhlasí všichni členové orgánu. Hlasující se pak povaţují za přítomné. 126 Poznámka autorky práce – do té doby byla platná vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1997 Sb. ze dne 7. listopadu 1979 o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech 127 POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: https://www.citacepro.com/slozka 128 § 66d ObchZ Pověření obchodním vedením 1) Statutární orgán společnosti můţe pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být téţ vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu21) zaměstnancem společnosti, přičemţ tento zaměstnanec můţe být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. 2) Při pověření obchodním vedením podle odstavce 1 zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, stanovená tímto zákonem za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. 3) Jestliţe jsou činnosti spadající pod obchodní vedení vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu21) zaměstnancem společnosti, který je současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem, mzdu či odměnu z dohody sjednává nebo určuje ten orgán společnosti, do jehoţ působnosti náleţí rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů. 4) Pověření obchodním vedením podle odstavce 1 nezahrnuje účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti
52
upravena moţnost výkonu funkce statutárního orgánu v pracovněprávním vztahu za podmínek v tomto ustanovení uvedených. Tato novelizace byla vyústěním téměř dvouletého legislativního procesu, během něhoţ zaznívala doporučení k přijetí a chválení zmíněného § 66d ObchZ (pověření obchodním vedením). V rámci výše uvedeného legislativního procesu novelizace ObchZ se znova se vrátím k výrokům během druhého čtení 21. 9. 2011129, kterými bývalý ministr spravedlnosti České republiky pan Jiří Pospíšil doporučoval přijetí paragrafu 66d ObchZ (pověření obchodním vedením). Řekl: „Jedná se o novelu, která reaguje na celou řadu praktických problémů, které se při aplikaci obchodního zákoníku v poslední době vyskytly. Co považuji za velmi důležité, je to, jak návrh byl projednán v ústavněprávním výboru. Jsem velmi rád, že poslanci si osvojili návrh Ministerstva spravedlnosti, který řeší tzv. souběh funkcí. To je velmi důležitá záležitost, která v posledním půlroce vyvolala velké debaty ve společnosti a zvláště mezi podnikateli, kdy soudy začaly negativně posuzovat tzv. souběh funkcí, tzn. souběh funkce člena statutárního orgánu a zaměstnavatele. Konkrétně se jedná o to, že dotyčná fyzická osoba v obchodní společnosti současně byla členem statutárního orgánu, např. členem představenstva, a současně např. ředitelem. Takovýto souběh funkcí byl posuzován podle našeho názoru českými soudy příliš restriktivně. A právě proto, aby se odstranily určité interpretační problémy, tak v této novele, v usnesení ústavněprávního výboru je tento problém řešen tak, aby souběh funkcí za splnění zákonných podmínek mohl být možný a nevznikaly tak problémy. Myslím si, že je to velmi důležité.“130 A také uvedl, ţe souběh funkcí je běţnou praxí i v jiných státech Evropské unie. Ve stejném duchu vystoupil i pan poslanec Marek Benda, který řekl: „Takže je snaha toto vyřešit, abychom nezadělávali do budoucna na velké problémy.“131 Tím restriktivním soudním rozhodnutím, který byl zmiňován v rámci čtení, byl jistě i rozsudek NSS ze dne 9. 12. 2010, vydaný pod č. j. 3 Ads 119/2010 - 58. Toto rozhodnutí se dalo totiţ povaţovat za zlomový bod v otázce souběhu funkcí a vyvolalo mezi podnikateli hysterii.132 Zde NSS dospěl k závěru, „ţe pracovní poměr mezi společností, jejímţ jednatelem ani jiné činnosti v rámci obchodního vedení společnosti, které tento zákon nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu. 129 Poznámka autorky práce – zkráceně zmiňováno v kapitole 1.5 130 POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR: Digitální knihovna [online]. 2011 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z:http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/023schuz/s023055.htm#r4 131 tamtéţ 132 eLAW - právní portál [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.elaw.cz/clanek/zbytecna-hysteriekolem-soubehu
53
byl ţalobce, a ţalobcem jako ředitelem této společnosti nevznikl, a tudíţ nebyl zaloţen ani pojistný poměr. Náplní pracovního poměru nemůţe být výkon činnosti statutárního orgánu, jak tomu bylo v případě ţalobce, a pojistný poměr tudíţ nevznikl.“ 133 Subjekt tedy nebyl účasten nemocenského pojištění, protoţe nebyl v pracovním poměru. Lze proto konstatovat, ţe novelou v období od 1. 12. 2012 do 31. 12. 2013 byla problematika souběhu výkonu funkce vyřešena a přestala být aktuálním tématem mezi podnikateli a statutárními orgány – fyzickými osobami (jelikoţ zaměstnancem ze své povahy nemůţe být osoba právnická). 134 Novela byla vnímána pozitivně a vyvolala kladný ohlas, jelikoţ respektovala převládající způsob uspořádání vztahů ve společnostech.
6.1.2 ZOK, NOZ Zákon o obchodních korporacích s účinností od 1. 1. 2014 opětovně výslovně neosahuje úpravu souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance obchodní společnosti, jakou obsahoval obchodní zákoník po dva roky předtím. Postavení statutárních orgánů je upraveno poměrně široce ve společných ustanoveních pro všechny společnosti v § 44 - 70 ZOK a ve speciálních ustanoveních § 194 – 199 ZOK pro jednatele společnosti. Ačkoliv byla v původním návrhu zákona obsaţena výslovná úprava souběhu funkce, jako tomu bylo v obchodním zákoníku od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013, byla tato úprava v § 47 vypuštěna.135 Následkem je rozchod názorů v právnické obci na souběh pracovního poměru vedoucího zaměstnance a člena statutárního orgánu s překrývajícím se obsahem. Jedna její část se odvolává na právní úpravy ObchZ, které byly účinné v mezidobí let 2012 a 2013 a akcentuje v nové úpravě soukromého práva na tezi „co není zákonem zakázáno, je povoleno.“136 Proto nechť si společnosti samy podle svého uváţení upraví vztahy podle toho, jaké řešení jim vyhovuje. Dále u zastánců moţnosti souběhu funkce dochází k argumentaci další základní zásadou, na níţ stojí NOZ, která spočívá v posuzování platnosti
133
NSS ČR: Informace řízení [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/main2col.aspx?cls=InfoSoud&kau_id=11564&menu=187 134 PRÁVNÍ PROSTOR: Obchodní právo [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.pravniprostor.cz/clanky/obchodni-pravo/k-otazky-nad-soubehem-smlouvy-o-vykonu-funkce-apracovniho-pomeru#pozn1 135 OBCAN.CZ: Články [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.obczan.cz/clanky/predsedapredstavenstva-zamestnancem-aneb-jak-je-to-s-pripustnosti-soubehu-pracovniho-pomeru-s-funkci-clenastatutarniho-organu-po-rekodifikaci 136 . 2/1993 Sb., o vyhlášení listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR, čl.2 odst. 3
54
právních vztahů. Na základě této zásady mají soudy a státní orgány jen omezenou moţnost vyhodnotit právní vtahy jako absolutně neplatné (jen ve striktně uvedených případech) a na všechny právní vztahy je nutno pohlíţet jako na vtahy spíše platné. 137 „Nová úprava soukromého práva nepochybně znamená, že i „nepovolený“ (a tudíž zakázaný) souběh funkcí, může být stíhán „jen“ relativní neplatností. Bude-li tedy pracovní poměr jednatele (člena představenstva) shledán neplatným z důvodu souběhu funkcí, může např. společnost po jednateli (členovi představenstva) požadovat vrácení mzdy, ale například správa sociálního zabezpečení nemůže postupovat podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2010, č. j. 3 Ads 119/2010 - 58 a neuznat (od 1. 1. 2014) účast na nemocenském a tím pádem i důchodovém pojištění.“138 Druhá část jsou zastánci opačného názoru, a to ţe souběh funkcí moţný není. Jedním z představitelů tohoto názoru je i např. spoluautor ZOK JUDr. Jan Dědič. 139 K odpůrcům souběhu se přidal i Tiskový odbor ministerstva spravedlnosti ČR, který vydal tiskovou zprávu, v níţ deklaroval, ţe podle současné právní úpravy je souběh funkce člena statutárního orgánu s pracovním poměrem k téţe činnosti nepřípustný, kdyţ pro tutéţ činnost nemohou být uzavřeny dvě různé smlouvy. Souběţný pracovněprávní poměr dále postrádá základní znak pracovního práva, a to ţe musí jít o závislou práci. V případě, kdy je člen statutárního orgánu obchodní korporace sám sobě nadřízeným, nejde o závislou práci, a tudíţ nemůţe dojít ke sjednání pracovního poměru.140 K úplné komparaci aktuální právní úpravy je nutno dodat, ţe „i v roce 2014 zůstala zachována zásada zavedená od 1. 1. 2012, že odměna jednatele (člena představenstva) zakládá
naprosto
srovnatelné
nemocenské
i
důchodové
zabezpečení
jako
mzda
z pracovněprávního vztahu a je za stejných podmínek jako mzda daňovým nákladem společnosti.“141
137
ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 574 DAŇOVÝ PORADCE ING. PAVEL BĚHOUNEK: Souběh funkcí [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/mohlo-by-vas-zajimat/pracovni-pomer-statutarnich-organu/ 139 JUDr. ROMAN BÁRTA: Aktuální právní úprava souběhu funkcí v obchodní společnosti [online]. [cit. 201602-07]. Dostupné z: http://www.op4u.cz/pub/zmo/Z_150921_009/z_009_027/z_009_027_priloha_2.pdf 140 JUSTICE.CZ: Souběh funkcí již není od 1. 1. 2014 přípustný [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=336831 141 DAŇOVÝ PORADCE ING. PAVEL BĚHOUNEK: Souběh funkcí [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/mohlo-by-vas-zajimat/pracovni-pomer-statutarnich-organu/ 138
55
7
Vývoj judikatury vyšších soudů Shora uvedený legislativní vývoj problematiky souběhu funkce byl ovlivňován
a vycházel zejména z judikatury vyšších soudů v České republice. Za účelem moţné analýzy v závěru práce připojuji i komparaci rozhodnutí vyšších soudů, které jsou v odborné literatuře uváděny a citovány pro institut souběhu funkce nejčastěji. Rozsudkem VS v Praze ze dne 21. 4. 1993 sp. zn. 6 Cdo 108/92 bylo deklarováno, ţe činnost statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, a to ani v případě, ţe není společníkem. Vrchní soud stanovil, ţe: „činnost statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, a to ani v případě, že není společníkem, výkon funkce statutárního orgánu společnosti není druhem práce ve smyslu § 29 odst. 1 písm. a) tehdejšího zákoníku práce, vznik i zánik právního vztahu statutárního orgánu není upraven pracovněprávními předpisy a řídí se obsahem společenské smlouvy.“ 142 Odborníci došli k závěru, ţe „praxe i teorie chápala závěr rozsudku Vrchního soudu v Praze z roku 1993 dlouhou dobu tak, ţe v pracovní smlouvě nemůţe být jako druh práce sjednáno jednatel, apod.“143 Soudní judikatura rovněţ poměrně záhy definovala velmi podstatnou kategorii týkající se činnosti jednatele společnosti, která je mu svěřena výslovně zákonem, a to pojem „obchodní vedení“, jakoţto strategickou náplň činnosti jednatele. Pojem obchodní vedení společnosti obsaţený v obchodním zákoníku by bylo moţné nejlépe charakterizovat jako průběţnou pravidelnou správu záleţitostí společnosti a jejího podniku, tzn. rozhodování o organizačních, technických, obchodních, personálních, finančních a jiných otázkách běţného ţivota. Rozumí se tím řízení společnosti, zejména
142
DAŇOVÝ PORADCE ING. PAVEL BĚHOUNEK: Souběh funkcí [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/mohlo-by-vas-zajimat/pracovni-pomer-statutarnich-organu/ 143 KRAKEN: judikatura [online]. [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/2VSOL570/2014
56
organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o jejích podnikatelských záměrech.144 Tento závěr je plně pouţitelný i pro úpravu obchodního vedení po rekodifikaci v rozsahu uvedeném v ZOK. V roce 2004 přijal NSS ČR rozhodnutí pod č. j. Ads 39/2003-85, které ovlivnilo pohled na souběh funkcí. „Odměna již dostávají za činnost členů představenstva generální ředitel a jeho náměstci - přičemž členy představenstva jsou právě z důvodu funkce generálního ředitele či náměstka, kteréžto vykonávají na základě pracovního poměru, z něhož jsou účastni nemocenského pojištění, je příjmem zúčtovaným jim v souvislosti s výkonem zaměstnání, z něhož jsou nemocensky pojištěni“.145 Soud opřel své rozhodnutí o stanovy společnosti (v daném případě šlo o banku), které stanovily, ţe členy představenstva volí a odvolává valná hromada, a ţe členem představenstva jsou vţdy generální ředitel a jeho náměstci. „Tuto konstrukci pak NSS nazývá „povinným“ členstvím v představenstvu. Nejvyšší správní soud zde tedy akceptoval jako platnou úpravu stanov, která nejenže připouštěla, nýbrž i nařizovala souběh funkcí, z čehož vyplývá, že souběh obou činností je obecně možný. Z rozhodnutí NSS lze tedy dovodit i další závěr, a to, že úpravu stanovující povinné členství vedoucích zaměstnanců ve statutárním orgánu lze zakotvit nejen v případě bank, ale i obecně u akciové společnosti nebo u s.r.o.“146 Doslova zlomovým rozsudkem, který ovlivnil i následnou legislativu a vedl k novelizaci obchodního zákoníku je jiţ zmiňované rozhodnutí NSS ČR ze dne 9. 12. 2010, vydané pod č. j. 3 Ads 119/2010-58, jímţ nebyla uznána účast jednatele na nemocenském pojištění, ačkoli tento měl se společností uzavřenou pracovní smlouvu, která definovala druh práce jako ředitel, přičemţ takto uzavřená pracovní smlouva byla s odkazem na ustálenou soukromoprávní judikaturu povaţována za absolutně neplatnou. V rozsudku bylo uvedeno, ţe povaha společnosti s ručením omezeným nebrání tomu, aby jiné činnosti pro tuto obchodní společnost vykonávaly fyzické osoby na základě pracovněprávních vztahů, pokud náplní pracovního poměru nebo obdobného pracovněprávního vztahu není výkon činnosti statutárního orgánu. Pracovní poměr jednatele společnosti, který uzavře pracovní smlouvu na výkon činnosti ředitele společnosti, nevznikne, pokud je pracovní náplň ředitele shodná 144
NSS ČR: rozsudek NSS č. j. 4 Afs 24/2003-81. [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2003/0024_4Afs_0300081A_prevedeno.pdf 145 RADA & PARNER: Kdy je možný souběh funkce [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://www.radapartner.cz/assets/clanky/17.pdf 146 tamtéţ
57
s činností jednatele, resp. pracovní náplň ředitele neobsahuje jiné činnosti neţ ty, které je povinen vykonávat jako jednatel.147 Tento závěr je plně pouţitelný i pro úpravu obchodního vedení po rekodifikaci v rozsahu uvedeném v ZOK. NS ČR ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 496/2014 ze dne 24. 2. 2015 po mnoha letech připustil moţnost souběţného výkonu funkce člena statutárního orgánu (v tomto případě místopředsedy představenstva) a pracovního poměru na pozici obchodního ředitele. NS ČR dlouhá léta konstantně rozhodoval tak, ţe jedna a tatáţ osoba nemůţe souběţně vykonávat funkci člena statutárního orgánu a činnost na vysoké manaţerské pozici v pracovněprávním vztahu. Podle NS ČR byl takový pracovní poměr neplatný. Tentokrát ale rozhodl jinak, a to z toho důvodu, ţe z podrobného výčtu povinností statutárního orgánu, které měl ve své náplni práce jako obchodní ředitel, vybral ty, které nelze zahrnout pod zastupování společnosti navenek ani pod obchodní vedení.148 Judikatura, která je ve věci souběhu publikována, převáţně nepřipouští souběh výkonu funkce jednatele a vedoucího zaměstnance, i kdyţ právě se shora uvedenými výjimkami, které svědčí pro závěr, ţe v kaţdém konkrétním případě bude nutno zkoumat konkrétní okolnosti, a pokud by i bylo při zaloţení společnosti o souběhu funkce uvaţováno, bylo by toto vhodné upravit tuto skutečnost i přímo v zakladatelském dokumentu. Pokud se týká závěrů této kapitoly pro pracovní smlouvu a její obsah, není vyloučeno ani po rekodifikaci uplatnění rozsudku NSS ČR 3 Ads 119/2010-58 citovaného shora, na základě něhoţ mohou jednatelé (chtějí-li se vyhnout souběhu funkce) uzavřít se společností pracovní smlouvu, v níţ jako druh práce či pracovní náplní nesmí být činnosti obchodního vedení společnosti, a to vţdy s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám činnosti společnosti. Takové pracovní zařazení nebude splňovat kritérium vedoucího zaměstnance podle ustanovení § 11 zákoníku práce a v tomto případě se proto nebude jednat o souběh výkonu funkce.
147
NSS ČR: Rozsudek [online]. [cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0119_3Ads_100_20101210095222_prevedeno.pdf 148 - : http://www.pravniprostor.cz/judikatura/obchodni-pravo/soubeh-clena-statutarniho-organu-a-obchodnihoreditele-spolecnosti
58
8
Výsledky V úvodu bakalářské práce jsem pojala dvě hypotézy, 149 které v rámci této kapitoly
s přihlédnutím ke všem zjištěným a uvedeným skutečnostem této práce vyhodnotím. Je nutné připomenout, ţe všechna zkoumání a předpoklady, které jsou v této práci uvedeny a provedeny, směřují ke konkrétnímu cíli. Tím je optimální proces zaloţení, vzniku a další činnosti společnosti s ručením omezeným, která bude mít převládající předmět podnikání - uměleckou produkci. V této společnosti, jejíţ zaloţení je mým záměrem, budu působit jako společník, jednatel,
případně zaměstnanec. První základní hypotéza byla stanovena tak, ţe tvrzení bylo:
Podle současné právní úpravy mohu jako jednatel společnosti pracovat pro tuto společnost i na základě pracovněprávního vztahu. V rámci této hypotézy je nutno konstatovat, ţe nebyl zjištěn zákonný předpis,
rozhodnutí soudu nebo jakékoliv stanovisko odborné autority, které by explicitně vyloučilo, aby
osoba jednatele měla zároveň sjednán pracovní poměr ve společnosti. Obecně lze tedy konstatovat, ţe jednatel společnosti můţe být zároveň zaměstnancem této společnosti:
Mohu podle současné právní úpravy jako jednatel společnosti pracovat pro tuto společnost i na základě pracovněprávního vztahu. Hypotéza v obecné poloze tedy byla potvrzena. V konkrétní poloze je však pro konečné rozhodnutí o potvrzení nebo vyvrácení této
hypotézy ještě určující, o jaký půjde druh práce nebo jak bude pracovní náplň podrobněji vymezena v pracovní smlouvě nebo jaká práce bude jednatelem v rámci pracovněprávního vztahu skutečně vykonávána. Pokud budou druh práce či podrobnější pracovní náplň (které budou uvedeny v pracovní smlouvě nebo skutečně pro společnost vykonávány) odlišné od obchodního vedení společnosti, tedy nikoliv organizování a řízení podnikatelské činnosti společnosti, včetně rozhodování o jejích podnikatelských záměrech, je výkon tohoto druhu práce pro společnost na základě pracovněprávního vztahu moţný či dokonce aţ nutný. 149
Viz strana 9 odst. 2
59
V případě mého záměru se zaloţením společnosti se tedy jedná o situaci, kdy společnost přijme zakázku na provedení scénického tance výkonným umělcem a je nepředstavitelné, ţe by tuto zakázku plnila společnost vystoupením svého jednatele, jelikoţ taková činnost není předmětem smlouvy o výkonu funkce, a to ani vzdáleně. Budu-li takovou zakázku realizovat ve formě uměleckého vystoupení já sama, bude nutno upravit můj vztah ke společnosti některou z právem aprobovaných forem. Bude upravena pravděpodobně formou pracovněprávního vztahu (navázáním pracovního poměru či dohodami konaných mimo pracovní poměr) nebo případně formou smlouvy podle NOZ. V případě smlouvy podle NOZ však hrozí nebezpečí takzvaného švarcsystému, pokud by se jednalo o opakované a pravidelné plnění závazku prostřednictvím subdodavatele. Proto uzavírám, ţe v takovém případě byla v celém rozsahu hypotéza potvrzena, navázání pracovního vztahu jednatele ke společnosti je téměř nezbytné. Pokud bude druh práce či podrobnější pracovní náplň. (která bude uvedena v pracovní smlouvě nebo bude skutečně pro společnost vykonávána) příbuzná k obchodnímu vedení společnosti, tedy organizování a řízení podnikatelské činnosti společnosti, včetně rozhodování o jejích podnikatelských záměrech, je výkon tohoto druhu práce pro společnost na základě pracovněprávního vztahu problematický. V případě mého záměru se zaloţením společnosti se tedy jedná o situaci, kdy společnost přijme zakázku na provedení produkce videoklipu pro jinou společnost. V takovém případě bude jednatel za společnost realizovat celou řadu právních jednání, a to nejenom v rámci obchodního vedení společnosti, ale bude společnost zastupovat navenek, podepisovat smlouvy o zajištění exteriérů, technického a materiálního vybavení pro natáčení, včetně personálního zajištění. Jako jednatel se sice mohu i natáčení například v taneční sloţce zúčastnit, nicméně převládající činnost bude předmětem smlouvy o výkonu funkce. Vykonávat tyto činnosti jako zaměstnanec společnosti by bylo reálným souběhem funkce, jak je popisováno v předchozích kapitolách. Vzhledem k tomu, ţe po provedené rekodifikaci soukromého práva dosud nebylo vydáno ze strany vyšších soudů stanovisko či judikát, který by na problematiku souběhu funkce reagoval, mohl by být pracovní poměr jednatele vyhodnocen jako neplatný. Pro úplné vyloučení platnosti hypotézy se však domnívám, ţe je nezbytně nutné zkoumat konkrétní poměry ve společnosti, v níţ by byl souběh funkce realizován.
60
Předpokládám-li, ţe se moje společnost bude rozvíjet a za tímto účelem budu angaţovat další osoby v pracovním poměru v počtu jednotek, dostala bych se do postavení vedoucího zaměstnance faktickým způsobem. Pokud by byl souběh judikaturou následně vyloučen, došlo by ke kolizi s nutností řešení souběhu funkce. V případě, ţe by se společnost rozvíjela tak, ţe by byli angaţováni zaměstnanci v počtu desítek a byla precizně stanovena organizační struktura a náplně práce jednotlivých vedoucích zaměstnanců, pak by se v případě jednatele sice jednalo o postavení vedoucího zaměstnance, nikoliv však s náplní práce spočívající v obchodním vedení společnosti (například vedoucí úseku techniky a rekvizit pro produkci společnosti). V tomto případě není třeba platnost hypotézy vylučovat. Uzavírám tedy tezí, ţe platnost hypotézy souběhu funkce a pracovního poměru jednatele společnosti není ani v těchto případech vyloučena, nicméně vţdy bude záleţet na konkrétních okolnostech rozsahu a charakteristiky souběhu a konkrétních okolnostech ve společnosti. Pokud budou druh práce či podrobnější pracovní náplň, které budou uvedeny v pracovní smlouvě nebo skutečně pro společnost vykonávány, totoţné s obchodním vedením společnosti, nelze výkon tohoto druhu práce pro společnost na základě pracovněprávního vztahu doporučit. Převaţujícím názorem v odborné literatuře je, ţe od 1. 1. 2014 nelze výkon funkce jednatele vykonávat ani částečně v pracovněprávním vztahu. Musím proto uzavřít, ţe v pozici „čistého souběhu“ výkonu funkce a pracovního poměru je moje hypotéza těmito názory vyvrácena a realizovat souběh funkce není vhodné.
61
Druhá hypotéza byla stanovena tak, ţe tvrzení bylo:
Také po rekodifikaci soukromého práva jsou pouţitelné judikáty týkající se této problematiky z doby před rekodifikací. Druhou hypotézou, která byla stanovena na podporu hypotézy první - základní, je
pouţitelnost judikátů týkajících se souběhu funkce z doby před rekodifikací soukromého práva. Domnívám se, ţe tato hypotéza byla potvrzena částečně, a to s ohledem na problematiku, kterou judikát řeší. Pokud jsou v rámci judikátu řešeny dílčí skutečnosti, právní kategorie a je podáván výklad k těm ustanovením, které byla novou právní úpravou převzaty z právní úpravy původní, je moţné tyto judikáty aplikovat v celém rozsahu. Typicky se bude jednat o judikát k pojmu obchodní vedení společnosti (rozsudek NSS ze dne 18. 3. 2005, vydaný pod č. j. 4 Afs 24/2003-81 150 ), judikát k výkonu jiné činnosti v pracovním poměru, neţ je činnost jednatele společnosti (rozsudek NSS ze dne 9. 12. 2010, č. j. 3 Ads 119/2010-58151). Pokud jsou v rámci judikátu řešeny komplexní poměry znamenající zákaz souběhu funkce, bude otázkou, jak se vyšší soudy v nové situaci právních norem k této problematice vysloví. Uzavírám s tím, ţe v této části hypotéza potvrzena nebyla, bezvýhradně judikaturu pouţít nelze.
Hypotéza v obecné poloze tedy potvrzena nebyla.
150
NSS: Rozsudek č. j. 4 Afs 24/2003 - 81 [online]. [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2003/0024_4Afs_0300081A_prevedeno.pdf 151 NSS: Rozsudek č. j. 3 Ads 119/2010 - 58 [online]. [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0119_3Ads_100_20101210095222_prevedeno.pdf
62
Závěr práce V rámci závěru musím objektivně konstatovat, ţe hypotézy, které jsem v úvodu práce stanovila, se nepodařilo bez výhrad potvrdit. Zejména v případě základní hypotézy, která se týká moţnosti souběhu funkce jednatele společnosti a pracovněprávního vztahu ke společnosti mám značné výhrady k závěrům převáţně přejímaným v odborné literatuře, tedy, ţe bez zákonného zmocnění (doslovného povolení souběhu funkce formou novelizace ZOK či NOZ) není moţný čistý souběh funkce a pracovněprávního vztahu. Podle mých dosavadních znalostí, je základní právní předpis, kterým je NOZ, postaven na vůdčí zásadě soukromého práva. Navíc se dmnívám, ţe na výsostném místě v zákoně uvedeném, a to přímo v § 1 odst. 2 spočívající v tom, ţe je moţné ujednat vše, co není zákonem zakázáno (s výjimkou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti). Domnívám se, ţe není moţné souběhu funkcí klást překáţky, protoţe souběh funkce není zakázán ani speciálním předpisem, kterým je v tomto případě ZOK. Jediné, co by podle mého názoru mělo být vyhodnoceno je skutečnost, jestli sjednaný souběh funkce a pracovněprávního vztahu nebo vykonávání funkce v rámci pracovněprávního vztahu porušuje dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob. A já mám za to, ţe ani dobré mravy ani veřejný pořádek souběhem funkce ohroţeny nejsou. Proto si já, jako občan, na rozdíl od mnoha odborníků myslím, ţe novelizace NOZ či ZOK výslovným povolením souběhu funkce nutná není. Nutné je naopak správným způsobem vyloţit základní zásady rekodifikovaného soukromého práva a nepoměřovat základní zásady soukromého práva s předchozí judikaturou vyšších soudů. Ta byla totiţ vydána v době, kdy soukromé právo nebylo touto základní zásadou zcela ovládáno. Podle mého názoru základní zásady práva mají prioritu výrazně vyšší, a pokud se této skutečnosti nepodvolí vyšší soudy v judikatuře, nezbude, neţ aby o těchto otázkách rozhodl ústavní soud.
63
Na závěr uvedu citaci, která mne v mnoţství článků probírající problematiku souběhu výkonu funkce zaujala: Je od JUDr. Tomáše Sokola, který jednou napsal: „Možná se mnou někdo nebude souhlasit, ale mně z toho vyplývá závěr, že nikoliv co není zakázáno, je povoleno, ale co není výslovně povoleno, může být zakázáno, resp. vnímáno soudem jako zakázané.“152 A na ten úplný závěr bakalářské práce uţiji pouţívanou citaci slavného civilisty a univerzitního profesora dr. Emanula Tilsche, který napsal – „zákon by měl být z hlediska interesu publika prostředně jasný.“ Jasný zákon – málo sporů, nejasný zákon – příliš mnoho moci soudcovy .153 A to si myslím i já.
152
EPRAVO.CZ: Od povoleného k zakázanému a zpět [online]. In: . 2011 [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/_dataPublic/data/E-pravo_mag/2011_E1_web.pdf 153 Tilsch, E., (1916). Aforismy a myšlenky. Praha: Právnická jednota v Praze, s. 27
64
Seznam pouţité literatury Kniţní literatura DĚDIČ, Jan, Miluše KALINOVÁ a Ivana ŠTENGLOVÁ. Právo v podnikání. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 1998. 408 s. ISBN 80-717-5064-6. DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2008. Právnické osoby. 454 s. ISBN 978-80-7357-344-7. HEJDA, Jan. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2014. Právo (ANAG). 279 s. ISBN 978-80-7263-870-3. JOSKOVÁ, Lucie, Jan ŠAFRÁNEK, Pěva POKORNÁ, Pavel PRAVDA a Markéta PRAVDOVÁ. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Aktualizované vydání. Praha: GradaPublishing, 2015. Právo pro praxi. 232 s. ISBN 978-80-247-5837-4. PELIKÁNOVÁ, Irena a Stanislava ČERNÁ. Obchodní právo. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2006. 548 s. ISBN 80-735-7149-8. ROZEHNAL, Aleš. Obchodní právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014. Právnické učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). 730 s. ISBN 978-80-7380524-1. ŠTENGLOVÁ, I., B. HAVEL, F. CÍLEČEK, P. KUHN a P. ŠUK. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. 994 s. ISBN 978-80-7400-480-3. ŠVARC, Zbyněk. Základy obchodního práva po rekodifikaci soukromého práva. 4., upr. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). 510 s. ISBN 978-80-7380504-3.
Judikatura Rozsudek NS ČR ze dne 8. 6. 1999, sp. zn. 32 Cdo 2295/98. Rozsudek NS ČR ze dne 12. 3. 2002, sp. zn. 29 Odo 328/2001. Rozsudek NS ČR ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. 29 Odo 30/2001. Rozsudek NSS ČR ze dne 9. 12. 2010, č. j. 3 Ads 119/2010-58. Rozsudek NSS ČR ze dne 18. 3. 2005, č. j. 4 Afs 24/2003-81. Rozsudek NSS ČR ze dne 21. 4. 2004, č. j .Ads 39/2003-85. Rozsudek NSS ČR ze dne 9. 12. 2010, č. j. 3 Ads 119/2010-58.
65
Prameny Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenované soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.
Internet BENEŠ, advokátní kancelář [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.bcak.cz/nekolik-poznamek-k-zavaznosti-soudni-judikatury-v-ceskem-pravu/ BRÜNING, Marcela. Společnost s ručením omezeným a reformy její právní úpravy v právních řádech ČR a SRN: Přijetí a vývoj právní úpravy společnosti s ručením omezeným. Oberschleißheim, 2012. Dostupné také z: file:///C:/Users/Sarka/Downloads/DPTX_2011_2__0_35834_0_65372.pdf.Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, Katedra obchodního práva. Vedoucí práce Prof. JUDr. Stanislava Černá, CSc. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: registr ekonomických subjektů [online]. [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/20_registr_ekonomickych_subjektu DAŇOVÝ PORADCE ING. PAVEL BĚHOUNEK: Souběh funkcí [online]. [cit. 2016-0422]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/mohlo-by-vas-zajimat/pracovni-pomerstatutarnich-organu/ eLAW - právní portál [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.elaw.cz/clanek/zbytecna-hysterie-kolem-soubehu EPRAVO.CZ, [online]. [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/prime-zapisy-do-obchodniho-rejstriku-notari-98009.html 66
EPRAVO.CZ, [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/knovele-zakona-o-soudnich-poplatcich-a-prvozapisu-sro-100551.html EPRAVO.CZ, [online]. [cit. 2016-03-04]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/knovele-zakona-o-soudnich-poplatcich-a-prvozapisu-sro-100551.html EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/obchodni-podil-v-sro-po-rekodifikaci-92750.html EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/2011/sb0123-2011.pdf EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/2011/sb0123-2011.pdf EPRAVO.CZ: Od povoleného k zakázanému a zpět [online]. In: . 2011 [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/_dataPublic/data/E-pravo_mag/2011_E1_web.pdf INTEGRA CENTRUM s.r.o. [online]. [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: https://www.integracentrum.cz/aktuality/kapitalove-spolecnosti-sro-1-dil-definicespolecnosti-s-rucenim-omezenym-310 JUDr. ROMAN BÁRTA: Aktuální právní úprava souběhu funkcí v obchodní společnosti [online]. [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: http://www.op4u.cz/pub/zmo/Z_150921_009/z_009_027/z_009_027_priloha_2.pdf JUSTICE.CZ: Souběh funkcí již není od 1. 1. 2014 přípustný [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=336831 KRAKEN: judikatura [online]. [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/2VSOL570/2014 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU [online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument159758.html MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU [online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument77394.html MINISTERSTVO SPRAVEDNOSTI ČR: Sbírka zákonů [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=89/2012&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy MINISTERSTVO SPRAVEDNOSTI ČR: Zrušení obchodního zákoníku [online]. [cit. 201602-22]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/obchodni-korporace/obecne MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
67
MINISTERSTVO VNITRA ČR, [online]. [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=87/2015&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy MINISTERSTVO VNITRA ČR: Sbírka zákonů [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=90/2012&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy NOTÁŘSKÁ KOMORA ČR, [online]. [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://www.nkcr.cz/index.php?page=obchodnispolecnosti NSS ČR: Rozsudek [online]. [cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0119_3Ads_100_20101210095222_pre vedeno.pdf NSS ČR: rozsudek NSS č. j. 4 Afs 24/2003-81. [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2003/0024_4Afs_0300081A_prevedeno.pdf NSS ČR: Informace řízení [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/main2col.aspx?cls=InfoSoud&kau_id=11564&menu=187 OBCAN.CZ: Články [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.obczan.cz/clanky/predseda-predstavenstva-zamestnancem-aneb-jak-je-to-spripustnosti-soubehu-pracovniho-pomeru-s-funkci-clena-statutarniho-organu-po-rekodifikaci PAVEL VRCHA, soudce NS ČR [online]. [cit. 2016-02-20]. Dostupné z: http://vrcha.webnode.cz/news/prijate-stanovisko-ook-ns-k-nekterym-otazkam-zapisuobchodnich-korporaci-do-obchodniho-rejstriku/ POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR: Digitální knihovna [online]. 2011 [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/023schuz/s023055.htm#r4 POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: https://www.citacepro.com/slozka Podle pravidel českého pravopisu se za tečkami i ve zkratkách píšou vţdy mezery (Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=780), nicméně ZOK v § 132 odst. 2 píše zkratky bez mezer. V tomto se liší od ObchZ. [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dnost_s_ru%C4%8Den%C3%ADm_omezen%C3 %BDm PRÁVNÍ PROSTOR: Obchodní právo [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.pravniprostor.cz/clanky/obchodni-pravo/k-otazky-nad-soubehem-smlouvy-ovykonu-funkce-a-pracovniho-pomeru#pozn1 RADA & PARNER: Kdy je možný souběh funkce [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://www.radapartner.cz/assets/clanky/17.pdf
68
STATNISPRAVA.CZ [online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.statnisprava.cz/rstsp/clanky.nsf/i/robert_pelikan:_zalozeni_firmy_bude_rychlejsi_ a_levnejsi_ministerstvo_spustilo_online_zapisy_do_rejstriku_15051415_08752575 ÚSTAVNÍ SOUD [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.usoud.cz/aktualne/kpovinnosti-nejvyssiho-soudu-radne-vyporadat-otazky-zasadniho-pravniho-vyznamu/
69
Seznam zkratek NS ČR
Nejvyšší soud České republiky
NSS ČR
Nejvyšší správní soud České republiky
NOZ
nový občanský zákoník
ObchZ
obchodní zákoník
ř. z.
říšský zákoník
Sb.
sbírka zákonů
Sb. z. a n.
sbírka zákonů a nařízení
s.r.o.
společnost s ručením omezeným
ZOK
zákon o obchodních korporacích
70
