Právní aspekty zaloţení a vzniku společnosti s ručením omezeným (s.r.o.)

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení

Právní aspekty zaloţení a vzniku společnosti s ručením omezeným (s.r.o.)

Vypracovala: Sandra Neterderová Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2013

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:

Ing. Irena Fatrová vedoucí bakalářské práce

Sandra Neterderová Ekonomika a management Finance a řízení Právní aspekty zaloţení a vzniku s.r.o. Cílem práce je zanalyzovat problematiku související se zaloţením a vznikem společnosti s ručením omezeným.

Ing. Roman Fiala zástupce vedoucího katedry Katedra ekonomických studií

Anotace Bakalářská práce se zabývá právními aspekty zaloţení a vzniku společnosti s ručením omezeným. Jejím cílem je zanalyzovat tuto problematiku. Práce je členěna do dvou částí, a to do teoretické a praktické. V teoretické části jsou popsány nejdůleţitější činnosti, které souvisí se zaloţením a vznikem společnosti s ručením omezeným. V praktické části jsou tyto činnosti převedeny do praxe na vybrané společnosti s ručením omezeným, přičemţ jsou zde popsány i povinnosti, které by měla společnost s ručením omezeným po svém vzniku provést. Klíčová slova společnost s ručením omezeným, vznik společnosti, zakladatelská listina, společenská smlouva, zakladatel, společník, základní kapitál, obchodní podíl, ţivnostenské oprávnění, obchodní rejstřík, zaloţení společnosti

Annotation This thesis is focused on the the legal aspects of the establishment and the incorporation of a limited (liability) company. It´s aim is to analyse this issue. This thesis is divided into two parts - theoretical and practical. In the theoretical section we describe the most important activities related to the establishment and the incorporation of a limited company. In the practical part we convert these activities into practice experience and use them on the selected companies with limited liability. Responsibilities, that should be done by a limited company after it´s founding, are described too.

Keywords

limited liability company, genesis of company, Memorandum of Association, social contract , founder, business associate, registered capital, participation in profits, trade licence, commercial register, incorporation.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce paní Ing. Ireně Fatrové, především za její cenné rady, náměty a odbornou pomoc.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Brně dne 17. prosince 2012

……………………………………. Sandra Neterderová

Obsah Úvod……………………………………………………………………………………………………………………………………………..8 I.

Teoretická část .................................................................................................................. 9 1.

Historie společnosti s ručením omezeným ............................................................................... 10

2.

Charakteristika společnosti s ručením omezeným .................................................................... 11

2.1.

Obchodní podíl ...................................................................................................................... 12

2.2.

Základní kapitál...................................................................................................................... 15

2.2.1.

Zvýšení základního kapitálu ............................................................................................... 15

2.2.2.

Snížení základního kapitálu ............................................................................................... 17

2.3.

Vklady společníků .................................................................................................................. 18

2.4.

Společenská smlouva ............................................................................................................ 19

2.5.

Rezervní fond......................................................................................................................... 20

2.6.

Orgány společnosti ................................................................................................................ 20

2.7.

Zákaz konkurence .................................................................................................................. 23

2.8.

Společnost s ručením omezeným v číslech ........................................................................... 24

3.

Založení a vznik společnosti ...................................................................................................... 26

3.1.

Rozhodnutí související se založením společnosti .................................................................. 26

3.2.

Založení společnosti .............................................................................................................. 27

3.3.

Vznik společnosti ................................................................................................................... 28

II.

Praktická část .................................................................................................................. 30 4.

Představení vybrané společnosti............................................................................................... 31

5.

Činnosti související se založením vybrané společnosti.............................................................. 32

5.1.

Zakladatelská listina společnosti ........................................................................................... 32

5.2.

Správce vkladu....................................................................................................................... 36

5.3.

Souhlas s umístěním sídla ..................................................................................................... 36

5.4.

Živnostenské oprávnění ........................................................................................................ 37

5.5.

Prohlášení .............................................................................................................................. 45

6.

Činnosti související se vznikem vybrané společnosti ................................................................ 46

7.

Činnosti vybrané společnosti po zapsání do obchodního rejstříku ........................................... 55

7.1.

Registrace vůči finančnímu úřadu ......................................................................................... 55

7.2.

Další registrace v případě přijetí zaměstnanců do společnosti ............................................. 57

7.3.

Otevření účetních knih vybrané společnosti ......................................................................... 57

8.

Hodnocení podmínek pro podnikání v České republice............................................................ 58

9.

Závěr .......................................................................................................................................... 59

Seznam použité literatury ........................................................................................................... 62 Seznam použitých zkratek .......................................................................................................... 64 Seznam tabulek .......................................................................................................................... 65 Seznam obrázků ......................................................................................................................... 66 Seznam grafů ............................................................................................................................. 67 Seznam formulářů ...................................................................................................................... 68

1

Úvod Neţli kdokoliv z nás začne uvaţovat o zaloţení jakékoliv obchodní společnosti, pak ještě před tímto krokem by měl mít jasný podnikatelský záměr, co bude vyrábět, popřípadě jaké sluţby bude poskytovat. Dnešní trh začíná být přesycený naprosto vším a uchytit se na něm je velmi sloţité. Proto je důleţité mít správně vypracovaný podnikatelský plán společnosti. Ten nám ukáţe, zda je náš záměr ţivota schopný, popřípadě nás upozorní na jeho případná rizika. Dále je třeba podstatné vybrat pro náš záměr nejvýhodnější formu obchodní společnosti s ohledem na předmět podnikání. Pokud budeme schopni zodpovědět si na všechny konkrétní dotazy, přičemţ celkové hodnocení o zaloţení si konkrétní společnosti nám vyjde kladně, pak nám jiţ zbývá „pouze“ vyřídit velké mnoţství formalit, aby daná společnost mohla vzniknout. Pro tuto bakalářskou práci jsem si vybrala obchodní společnost, a to společnost s ručením omezeným, jelikoţ je tato forma v České republice velmi populární. V našem podnikatelském prostředí nalezneme tuto formu společnosti jako nejčastěji zakládanou. Podnikatelé se pro tuto formu nejčastěji rozhodnou především kvůli způsobu ručení a také pro relativně snadnou, nicméně zdlouhavou, cestu k jejímu zaloţení. V neposlední řadě nelze zapomínat i na nízkou výši minimálního základního kapitálu. Práce je členěna do dvou částí, a to do teoretické a praktické. V obou částech se budu snaţit přiblíţit, na co by se měl začínající podnikatel při zakládání společnosti zaměřit, aby tak předešel případným nesrovnalostem. Pro praktickou část jsem si vybrala jiţ vzniklou společnost D&D Advisors, s.r.o., na které se budu snaţit ukázat, jaké kroky vedly k jejímu zaloţení. Současně velmi krátce uvedu, jaké povinnosti by měla společnost splnit po jejím vzniku.

8

I. Teoretická část

9

1. Historie společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je v porovnání s akciovou společností relativně nový pojem. První zákon týkající se společnosti s ručením omezeným vznikl v Německu v roce 1892, přičemţ počátky akciové společnosti sahají aţ do středověku. Právní úprava společnosti s ručením omezeným se začala velmi rychle rozšiřovat i do dalších zemí, kde byla modifikována potřebám jednotlivých států. V samostatné Československé republice byla převzata říšská a zemská právní úprava, a to zákonem č. 58/1906 ř. z. Tento právní předpis byl pouze jednou novelizován zákonem č. 271/1920 Sb. z. a n. Po roce 1945 byl v té době stále platný zákon č. 58/1906 ř. z. novelizován dvakrát, nicméně k ţádným zásadním změnám novelizacemi nedošlo. Samotná politická situace nepřála soukromému podnikání. Z tohoto důvodu byl vydán zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, který s účinností k 1.1.1951 zrušil zákon č. 58/1906 ř. z. a s ním všechny související předpisy. Právní úprava obchodních společností tím pádem byla zrušena a důsledkem toho zanikly veškeré obchodní společnosti včetně společnosti s ručením omezeným na plných 40 let. Aţ po převratu v roce 1989 byla přijata novela hospodářského zákoníku zákonem č. 103/1990 Sb., kterou došlo k obnově společnosti s ručením omezeným. Samotná novela byla velmi stručná, obsahovala pouze šest paragrafů. Novou právní úpravu přinesl aţ zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který platí přes velmi četné novely dodnes.

10

2. Charakteristika společnosti s ručením omezeným Právní úprava společnosti s ručením omezeným se řídí převáţně zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Konkrétně je vymezena § 105 a následujících, přičemţ se na ni současně vztahují i ustanovení společná pro všechny obchodní společnosti, a to § 56 – 75b ObchZ. Pro společnost s ručením omezeným jsou charakteristické tyto znaky:  společnost můţe zaloţit jedna fyzická nebo právnická osoba, maximálně však 50 společníků (stanoveno dle § 105 odst. 3 ObchZ),  minimální výše základního kapitálu je stanovena na 200.000,- Kč (stanoveno dle § 108 odst. 1 ObchZ),  minimální výše vkladu společníka společnosti je stanovena na 20.000,- Kč (stanoveno dle § 109 odst. 1 ObchZ),  naopak maximální výše vkladu není stanovena, proto se dá říct, ţe je neomezena,  při vzniku společnosti musí být splaceno nejméně 30 % z kaţdého vkladu, celkově minimálně však alespoň 100.000,- Kč (stanoveno dle § 111 odst. 1 ObchZ),  pokud je společnost zaloţena pouze jedním společníkem, ten pak musí celý základní kapitál splatit v celé jeho výši (stanoveno dle § 111 odst. 2 ObchZ),  v případě, ţe společník nesplatil celý svůj vklad, je tak povinen učinit maximálně do pěti let od vzniku společnosti (stanoveno dle § 113 odst. 1 ObchZ),  společnost ručí za svoje závazky celým svým majetkem (stanoveno dle § 106 odst. 1 ObchZ),  v případě, ţe společník nesplatil celý svůj vklad, poté ručí za závazky společnosti do výše svých nesplacených vkladů uvedeného v obchodním rejstříku (stanoveno dle § 106 odst. 2 ObchZ),  orgány společnosti s ručením omezeným jsou valná hromada, jednatelé a dozorčí rada,  pokud nevznikl rezervní fond při zaloţení společnosti, je třeba jej vytvořit ve výši 10 % z čistého zisku ve chvíli, kdy společnost vykáţe zisk, přičemţ částka nesmí přesáhnout 5 % z hodnoty základního kapitálu (stanoveno dle § 124 odst. 1 ObchZ),  povinně musí být označena vybranou zkratkou společnosti, a to „společnost s ručením omezeným“, „spol. s r.o.“, nebo „s.r.o.“ 11

Společnost s ručením omezeným lze označit dle obchodního zákoníku následovně: „Obchodní společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání, nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje.“1 Přesná definice společnosti s ručením omezeným neexistuje a na toto téma vznikají rozsáhlé právní diskuze. „Lze však říct, že společnost s ručením omezeným je tradičně označována za obchodní společnost kapitálového typu, respektive za kapitálovou společnost s prvky osobní společnosti.“2 Za kapitálovou společnost je povaţována z důvodu jejich charakteristických rysů. Konkrétně se jedná například o povinnost vytvořit základní kapitál, povinnost společníků splatit svoje vklady, existencí obchodního podílu, má danou organizační strukturu. Je zde také moţnost změnit společníka, neboť účast u kapitálových společností není trvalá, coţ by u osobní společnosti mělo za následek její zánik. Za prvek osobní společnosti je povaţována účast společníků na veškeré činnosti související s chodem společnosti, samotné řízení společnosti nepřebírají třetí osoby a společníci jsou společnosti známi.

2.1. Obchodní podíl Obchodní podíl lze definovat následovně: „Obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak.“3 V případě, ţe je společnost zaloţena více společníky platí, ţe kaţdý z nich má jeden obchodní podíl. Pokud jej bude chtít navýšit nebo naopak sníţit, přičemţ sníţení nesmí ohrozit výši základního kapitálu, obchodní podíl se bude v určitém poměru také sniţovat nebo zvyšovat. Za předpokladu, ţe veškeří společníci společnosti učiní stejné vklady, výše obchodního podílu pak zůstane neměnná. Celková výše vkladů všech společníků musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti tak, jak je zapsáno v obchodním rejstříku.

1

§ 56 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přeprac. vyd. Praha : ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357344-7. 3 § 114 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku 2

12

Obchodní podíl v této formě společnosti nemůţe tvořit cenný papír. Výjimku tvoří akciové společnosti, u kterých je moţné mít více „obchodních podílů“ (akcií) a současně tato listina náleţí mezi cenné papíry. Společníci se mohou ve společenské smlouvě však dohodnout na tom, ţe se výše obchodního podílu nebude určovat podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, tedy je moţné se dohodnout ve společenské smlouvě tak, ţe jeden ze společníků, který vloţí do společnosti peněţitý vklad např. 100.000 Kč, bude mít výši obchodního podílu 25 % a další společník, taktéţ při výši vkladu 100.000 Kč, bude mít výši obchodního podílu 75 %. Důleţité je ve společenské smlouvě společnosti dobře upravit podmínky pro převod obchodního podílu na jiného společníka či jinou osobu stojící mimo společnost. Zde Obchodní zákoník dává moţnost společníkům upravit podmínky převodu obchodního podílu tak, aby mohli ztíţit či zjednodušit převod obchodního podílu na jiného společníka či třetí osobu. Obecně zákon poţaduje pro uskutečnění převodu obchodního podílu předchozí souhlas valné hromady společníků, tedy takováto valná hromada rozhoduje zákonem předepsaným kvórem hlasů (či ve společenské smlouvě stanoveným kvórem hlasů o převodu obchodního podílu). Bez takovéhoto souhlasu valné hromady se nemůţe převod obchodního podílu vůbec uskutečnit. Ve společenské smlouvě lze však dohodnout, ţe k převodu obchodního podílu není třeba souhlasu valné hromady. Ve společenské smlouvě bývá obvykle přísněji upraven souhlas pro převod obchodního podílu na jinou osobu dosud stojící mimo společnost. V těchto případech bývají stávající společníci preferováni v nabytí obchodního podílu před třetí osobou. Dá se říct, ţe stávajícím společníkům náleţí předkupní právo, kdy jim bývá minimálně sdělena nabídka, a to za stejných podmínek (zejména cenových) pro odkup podílu, za kterých bude nabídnut třetí osobě. Jiná situace je však u společnosti, která má pouze jediného společníka. U takovéto společnosti je obchodní podíl vţdy převoditelný na třetí osobu a to bez souhlasu valné hromady, respektive rozhodnutí stávajícího jediného společníka. Po udělení souhlasu valnou hromadou, pokud je to v souladu se společenskou smlouvou či zákonem, dochází k samotnému uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu či k uzavření smlouvy o převodu části obchodního podílu ze stávajícího společníka na jiného společníka či třetí osobu. Takováto smlouva o převodu obchodního podílu musí mít vţdy písemnou formu a to pod sankcí absolutní neplatnosti pro rozpor formy se zákonem. Pokud nabyvatelem obchodního podílu má být osoba – společník – který není dosud společníkem společnosti (tzn., ţe se jedná o převod obchodního podílu na třetí osobu), tak takovýto nabyvatel musí ve smlouvě o převodu obchodního podílu prohlásit, ţe se seznámil a přistupuje ke společenské smlouvě, případně ke stanovám, pokud 13

je společnost vydala. Pokud se jedná o společnost s jediným společníkem, tak nový nabyvatel musí prohlásit, ţe přistupuje k zakladatelské listině společnosti. Vţdy se jedná o společenskou smlouvu či zakladatelskou listinu, která je platná v daný moment převodu. Toto prohlášení o přistoupení ke společenské smlouvě/zakladatelské listině je nezbytnou součástí smlouvy o převodu obchodního podílu. Absence tohoto prohlášení zakládá absolutní neplatnost smlouvy o převodu obchodního podílu a rejstříkový soud na základě takovéto vadné smlouvy změnu společníka nepovolí a podaný návrh zamítne. Tento souhlas, jak jiţ bylo výše uvedeno, povaţuji za nezbytné to zdůraznit, musí být součástí samotného textu smlouvy o převodu obchodního podílu, tedy nelze tento souhlas přiloţit k návrhu na zápis do obchodního rejstříku jako samostatnou listinu. Takováto samostatná listina nezhojí vadu smlouvy o převodu obchodního podílu. Podpisy na smlouvě o převodu obchodního podílu musí být všemi účastníky (převodce/převodci, nabyvatel/nabyvatelé) úředně ověřeny, tzn., ţe kaţdý z účastníků úředně ověří svůj podpis při samotném podpisu či dodatečně uzná svůj podpis za vlastní. Toto úřední ověření podpisů účastníků je taktéţ nezbytnou součástí smlouvy o převodu obchodního podílu a to pod sankcí absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy. Účinky převodu obchodního podílu mezi převodcem a nabyvatelem nastávají obvykle dnem podpisu samotné smlouvy, respektive dnem účinnosti stanoveným smluvními stranami v této smlouvě. Účinky převodu obchodního podílu vůči společnosti nastávají však aţ dnem doručení účinné smlouvy o převodu, tedy je třeba podepsanou a účinnou smlouvu o převodu obchodního podílu doručit společnosti. Obvykle se smlouva doručuje jednateli společnosti. Součástí návrhu na vklad do obchodního rejstříku, kterým má dojít ke změně společníka ve společnosti, je tedy i listina prokazující doručení účinné smlouvy o převodu obchodního podílu společnosti. Podpisy na této listině nemusí být jiţ úředně ověřeny. Pokud společník zamýšlí převést jen část svého obchodního podílu, tedy zůstat i nadále společníkem společnosti, byť s menším obchodním podílem, potřebuje k rozdělení obchodního podílu souhlas valné hromady. Společenská smlouva však můţe rozdělení obchodního podílu zcela vyloučit a to z mnoha důvodů. Obvykle se tímto společnost brání „nechtěnému“ vstupu nových společníků. K rozdělení obchodního podílu můţe dojít pouze v případě jeho převodu nebo přechodu na dědice nebo právního nástupce společníka, tedy nemůţe dojít k rozdělení obchodního podílu společníka, který by si pak ponechal oba dva či více rozdělených obchodních podílů. Jak jiţ bylo výše uvedeno, zákon připouští pouze jeden obchodní podíl u společníka. Pro obchodní podíl, který vznikne rozdělením, platí stejné podmínky jako pro obchodní podíl, tzn., ţe výše vkladů společníka musí činit alespoň 20.000 Kč a musí být dělitelná na celé tisíce. Dne

14

22.3.3012 byl vydán zákon pod číslem 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, s pravděpodobnou účinností od 1.1.2014, kde bude nově platit, ţe minimální výše vkladu bude stanovena na 1 Kč. Jakákoliv změna v osobách společníků společnosti se zapisuje do seznamu společníků, který vede společnost a dále do obchodního rejstříku. Jako nejvýznamnější právo plynoucí z obchodního podílu je podílení se na zisku, kdy podmínkou k jeho výplatě je samotného zisku dosáhnout. Ve společenské smlouvě je uvedeno či valnou hromadou rozhodnuto, jakým způsobem se má zisk mezi společníky rozdělit, nejčastěji je to však dle velikosti obchodních podílů. Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, popřípadě valná hromada nerozhodne o jiném vyplacení podílu na zisku, pak platí, ţe je splatný do 3 měsíců ode dne vydání rozhodnutí. Další práva jsou právo na vypořádací podíl, právo na podíl na likvidačním podílu, právo podílet se na řízení společnosti, právo na informace, právo ţalovat jménem společnosti, minoritní práva.

2.2. Základní kapitál „Základní kapitál společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti.“4 Základní kapitál je u společnosti s ručením omezeným stanoven ve výši 200.000 Kč. Jedná se o minimální částku, kterou je společnost zavázána mít po celou dobu své existence k dispozici. Z hlediska věřitelů je minimální základní kapitál tvořen značně omezenými finančními prostředky, coţ pro ně znamená, ţe případným konkursem nic moc nezískají. Současně základní kapitál vymezuje i účast jednotlivých společníků na společnosti v souvislosti s výší obchodního podílu, který se určuje poměrem vkladů k základnímu kapitálu. Základní kapitál musí být vyjádřen v českých korunách, ale neznamená to, ţe nemůţe být splacen v cizí měně. Do zakladatelské listiny nebo společenské smlouvy je proto třeba vyjádřit základní kapitál v české měně, protoţe tato listina se následně předkládá obchodnímu rejstříku, který vyţaduje splnění této podmínky na základě § 58 odst. 1 Obchodního zákoníku. Účetně je základní kapitál povaţován za vlastní zdroje a v rozvaze je vykazován na straně pasiv.

2.2.1. Zvýšení základního kapitálu Základní kapitál společnosti lze zvýšit peněţitými i nepeněţitými vklady společníků za předpokladu, ţe stávající peněţité vklady byly splaceny. Totéţ neplatí u nepeněţitých vkladů, navýšení lze provést i před jejich splacením. 4

§ 58 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku

15

Existují dva způsoby zvýšení základního kapitálu, a to: novými vklady společníků, z vlastních zdrojů společnosti. Valná hromada společnosti s ručením omezeným rozhoduje o tom, zda základní kapitál společnosti zvýši, popřípadě sníţí. K tomuto kroku je potřeba souhlasu nejméně dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků. O samotném aktu musí být sepsán notářský zápis. Jestliţe se základní kapitál zvyšuje peněţitými vklady, pak mají společníci přednostní právo na jeho účasti, a to převzetím závazku ke zvýšení vkladu v poměru svých obchodních podílu, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Společníci nemusejí této nabídky vyuţít, přičemţ jim plyne lhůta 1 měsíce od dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděli, opět pokud společenská smlouva nestanoví jinak. V případě, kdy se některý ze společníků svého přednostního práva vzdá, pak takovýto závazek můţe převzít se souhlasem valné hromady kdokoliv, nejčastěji některý z ostatních společníků. Vzdání se přednostního práva musí mít formu písemného prohlášení s úředně ověřeným podpisem, přičemţ se uvede i v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady. „Usnesení valné hromady musí určit: a) částku, o kterou se zvyšuje základní kapitál, b) lhůtu, do níž musí být závazky ke zvýšení vkladu nebo k převzetí nového vkladu převzaty, popřípadě c) předmět nepeněžitého vkladu a částku, kterou se započítává na vklad společníka.“5 Totoţné údaje musí obsahovat i pozvánka na valnou hromadu, stejně tak prohlášení o převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu. Jestliţe závazek převezme zájemce, který není společníkem, ten musí v tomto prohlášení ještě navíc uvést, ţe přistupuje ke společenské smlouvě a jeho podpis musí být úředně ověřen. V momentu, kdy toto prohlášení bylo doručeno společnosti, se stalo účinným. Jak jiţ bylo uvedeno, zvýšit základní kapitál lze i z vlastních zdrojů společnosti. O tomto kroku rozhoduje valná hromada, kdy vychází z údajů vykázaných v účetních závěrkách. Toto navýšení by se promítlo v poměru dosavadních vkladů společníků. Valná hromada o tomto vydá usnesení, které musí obsahovat především novou výši vkladu společníků společnosti.

5


16

Jednatelé musí podat rejstříkovému soudu návrh na zápis zvýšení základního kapitálu. Jestliţe bude základní kapitál navýšen novými vklady, pak musí mát společníci splaceno nejméně 30 % svých vkladů. Účinnost návrhu na zvýšení základního kapitálu je určena ke dni zápisu.

2.2.2. Sníţení základního kapitálu Jak jiţ bylo zmíněno, o sníţení základního kapitálu rozhoduje valná hromada, a to nejméně dvoutřetinovou většinou všech hlasů společníků. Sníţení základního kapitálu však nesmí ohrozit zákonnou výši základního kapitálu ve výši 200.000 Kč, současně vklad jednoho společníka musí dosahovat výše nejméně 20.000 Kč. O tomto rozhodnutí společníků musí být sepsán notářský zápis. „Rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu musí obsahovat: a) částku, o kterou se základní kapitál snižuje, b) údaj, jak se mění výše vkladů společníků, c) údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splatit vklad anebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo.“6 Tyto údaje musí obsahovat i pozvánka na valnou hromadu. Sníţením základního kapitálu však nesmí zaniknout vklad nějakého ze společníků. Vklady lze sníţit nerovnoměrně za předpokladu, ţe s tímto rozhodnutím souhlasí všichni společníci. Rozhodnutí o sníţení základního kapitálu je třeba oznámit do 15 dnů uplynulých od tohoto rozhodnutí, a to dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. Jestliţe nejde o sníţení základního kapitálu z důvodu uhrazení ztráty nebo vytvoření rezervního fondu, pak je třeba v tomto oznámení vyzvat věřitele společnosti, aby přihlásili svoje pohledávky do 90 dnů od posledního oznámení v Obchodním věstníku. Pakliţe společnost tyto závazky vůči věřitelům nebude schopna uhradit, musí je věřiteli zajistit, a to nejčastěji ve formě bankovní záruky, popřípadě zřízení zástavního práva, ručení apod. K rejstříkovému soudu musí být jednateli podán návrh na sníţení základního kapitálu. Pokud se prokáţe, ţe vše proběhlo v souladu se zákonem (především oznámení věřitelům a jejich případné zajištění), soud takovému návrhu vyhoví. Dnem zápisu do obchodního rejstříku nabývá své účinnosti. Existují však určité situace, kdy má společnost povinnost svůj základní kapitál sníţit. Můţe se tomu tak stát v případě, ţe na společnost přejde její vlastní obchodní podíl a společnost nepřijme ţádná 6


17

opatření týkající se tohoto obchodního podílu. Konkrétně se tato situace můţe stát při vyloučení společníka ze společnosti, kdy obchodní podíl nepřechází na dědice.

2.3. Vklady společníků Vklady společníků jsou definovány následovně: „Vkladem společníka je souhrn peněžních prostředků (peněžitý vklad) nebo jiných penězi ocenitelných hodnot (nepeněžitý vklad), které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti.“7 Nepeněţitým vkladem se rozumí majetek, který lze ocenit a vyuţít v podnikání. Jeho hodnota musí být oceněna podle znaleckého posudku nezávislým znalcem, přičemţ tato hodnota musí být současně uvedena v zakladatelské listině, popřípadě společenské smlouvě. Návrh na jmenování znalce se podává u příslušného rejstříkového soudu současně se soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč. Na základě tohoto návrhu vydá příslušný rejstříkový soud usnesení o jmenování znalce, proti kterému je vhodné podat vzdání se práva na odvolání vzhledem k urychlení vyznačení doloţky o nabytí právní moci. O tomto návrhu musí soud rozhodnout nejpozději do 15 dnů. Znalecký posudek musí obsahovat určité náleţitosti dané obchodním zákoníkem a přikládá se k návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. „Posudek znalce musí obsahovat: a) popis nepeněžitého vkladu, b) použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda hodnota nepeněžitého vkladu, ke které vedou použité způsoby ocenění, odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad, nebo částce, která se má započítávat na vklad do základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, c) částku, kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.“8 Pokud bude vkladatel vkládat do společnosti nemovitost, pak musí písemně doloţit správci vkladu, ţe tuto nemovitost splatil a připojený podpis na této listině si musí nechat úředně ověřit. Vklad bude splacen předáním nemovitosti. Jestliţe bude vkladem do společnosti věc movitá, vklad bude splacen předáním věci správci vkladu (např. zboţí).

7 8

§ 59 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku § 59 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku

18

2.4. Společenská smlouva Společenská smlouva je zakládající dokument vytvořený při zakládání společnosti všemi zakladateli a je povaţována za vůbec nejdůleţitější dokument v existenci společnosti s ručením omezeným. Jestliţe společnost zakládá pouze jeden zakladatel, pak se hovoří o zakladatelské listině. Tyto dokumenty musí mít formu notářského zápisu, u podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena jejich pravost. V případě, kdy dokument uzavírá zmocněnec na základě plné moci, pak se tato listina stává nezbytnou součástí notářského zápisu a zmocnitel je povinen úředně ověřit pravost podpisu. „Společenská smlouva, popřípadě zakladatelská listina, musí obsahovat alespoň: a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, c) předmět podnikání (činnosti), d) výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, f) jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, g) určení správce vkladu, h) jiné údaje, které vyžaduje tento zákon.“9 Ve společenské smlouvě můţe být uvedeno, ţe společnost vydá stanovy za účelem určení podrobnějších záleţitostí v rámci společnosti. Pak by však společnosti určovaly vnitřní poměry rovnou dva dokumenty, a to stanovy současně se společenskou smlouvou, přičemţ by si tyto dokumenty neměly rozporovat. Aby mohlo dojít ke změně společenské smlouvy, je třeba mít souhlasu všech společníků nebo rozhodnutí valné hromady. Ne všechna rozhodnutí jsou však brána jako změna společenské smlouvy. Jde např. o jmenování, odvolání a odměňování jednatelů, dozorčí rady, likvidátorů. Dále se za změnu nepovaţuje převod obchodního podílu, zastavení obchodního podílu, přispět příspěvkem na základní kapitál apod., přičemţ o těchto rozhodnutích musí být sepsán notářský zápis. V případě, kdy dojde ke změně společenské smlouvy, je tuto skutečnost povinna společnost 9


19

doloţit do sbírky listin novým zněním společenské smlouvy včetně všech listin prokazujících tuto změnu.

2.5. Rezervní fond Rezervní fond musí být dle Obchodního zákoníku u společnosti s ručením omezeným povinně vytvořen ve výši stanovené zákonem nebo společenskou smlouvou. Zákon stanovuje jeho minimální výši, ve společenské smlouvě můţe být stanoven i vyšší limit. Rezervní fond lze vytvořit při zaloţení společnosti, popřípadě v průběhu činnosti společnosti. Slouţí k úhradě ztráty společnosti do výše stanovené zákonem. Nad tento limit o něm dále rozhodují společníci, případně je daná problematika řešena ve společenské smlouvě. V případě vytvoření rezervního fondu při zaloţení společnosti platí, ţe na tento účel nelze pouţít vklad společníka do společnosti, ale musí takovýto příplatek poskytnout nad rámec svých vkladů. Pokud se společníci rozhodnou vytvořit rezervní fond aţ v průběhu činnosti společnosti, pak se tak děje v okamţiku, kdy společnost poprvé vykáţe čistý zisk. Výše určená zákonem je stanovena na 10 % z čistého zisku, avšak nesmí přesáhnout 5 % hodnotu základního kapitálu. Fond se poté ročně doplňuje nejméně 5 % z čistého zisku, nejméně však do výše 10 % základního kapitálu. I přesto, ţe účetně nepředstavuje dluh společnosti, je rezervní fond, stejně jako základní kapitál, povaţován za vlastní zdroje a v rozvaze je veden na straně pasiv. Důvodem je poskytování záruky věřitelům, ţe společnost má peníze na krytí případných pohledávek, provozních ztrát. Povaţuji za nutné upozornit, ţe pokud společnost splatila pouze minimální základní kapitál, rezervní fond poté prakticky ztrácí význam z pohledu finančních prostředků, neboť výše rezervního fondu představuje 20.000 Kč, coţ velmi často ani minimálně nepokryje případné finanční ztráty společnosti.

2.6. Orgány společnosti Mezi orgány, které musí společnost s ručením omezeným dle zákona povinně zřídit, patří valná hromada a jednatel, popřípadě jednatelé. Za kontrolní orgán je povaţována dozorčí rada, ale vzhledem k tomu, ţe patří mezi nepovinné orgány, v praxi se zřizuje pouze v ojedinělých případech. Orgány společnosti lze hierarchicky následně uspořádat: Obr. č. 1: Hierarchické zobrazení orgánů společnosti

Valná hromada

Jednatelé

Dozorčí rada

Zdroj: Vlastní závěry

20

2.6.1. Valná hromada Valná hromada je povaţována za nejvyšší orgán společnosti. Rozhoduje o nejvýznamnějších otázkách a uděluje závazné příkazy jednatelům. Do její výlučné působnosti zejména patří schvalování účetních závěrek a rozhodování o zisku či ztrátě, schvalování veškerých kroků učiněných před vznikem společnosti, schvalování stanov, rozhodování o změnách ve společenské smlouvě, rozhodování související se zvýšením nebo naopak sníţením základního kapitálu, rozhodování o fúzi, změně právní formy společnosti. Dále jmenuje, odvolává a odměňuje jednatele, dozorčí radu případně při likvidaci společnosti likvidátora. Při nesplnění své vkladové povinnosti můţe valná hromada společníka vyloučit. Mezi její další kompetence patří schvalování smluv o převodu obchodního podílu, o zřízení zástavního práva ke společnosti, o převodu zisku apod. Pokud není uvedeno ve společenské smlouvě, popřípadě ve stanovách jinak, jednatelé musí ze zákona svolat minimálně jednou za rok valnou hromadu. Pokud tak neučiní oni, valnou hromadu mohou svolat i minoritní vlastníci, kteří svými vklady dosahují minimálně 10 % základního kapitálu. Zasedání můţe svolat téţ likvidátor společnosti za předpokladu, ţe na společnost nebyl prohlášen konkurs (za této situace by vzhledem k přerušení konkursu neměl oprávnění valnou hromadu svolat). V případě, kdy bude mít společnost zřízena i dozorčí radu, pak za určitých podmínek, kdy to vyţadují zájmy společnosti, můţe taktéţ svolat valnou hromadu. Pozvánka na zasedání valné hromady musí být písemná, doručená minimálně 15 dnů před konáním valné hromady. Ve společenské smlouvě, popřípadě stanovách, můţe být určen i jiný způsob formy rozeslání, např. e-mail, fax, telefon, ústní sdělení apod., stejně tak můţe být ve společenské smlouvě uveden jiný rozsah doručení pozvánky všem společníkům. Samotná pozvánka musí vţdy obsahovat místo, datum a čas začátku zasedání, program valné hromady. V neposlední řadě by neměl chybět údaj, zda se jedná o valnou hromadu řádnou, mimořádnou nebo náhradní. V případě, kdy bude třeba program o nějaký bod rozšířit, to bude moţné za předpokladu, ţe budou na valné hromadě účastni všichni společníci. Valná hromada je schopná přijímat rozhodnutí, pokud jsou přítomni společníci s minimálně polovičním počtem svých hlasů. V některých případech, konkrétně u schvalování stanov, rozhodování o změně společenské smlouvy, o zvýšení či sníţení základního kapitálu, schvalování smluv o převodu obchodního podílu, o zřízení zástavního práva k podniku, a pokud jde o rozhodnutí související se zrušením společnosti s likvidací, je třeba minimálně dvoutřetinové většiny všech hlasů. Pokud neurčuje společenská smlouva jinak, kaţdý společník má jeden hlas na kaţdých 1.000 Kč vkladu. Valná hromada zvolí zapisovatele a svého předsedu. Z valné hromady se pořizuje zápis ze zasedání valné hromady a to i v případě, kdy se z tohoto jednání pořizuje notářský zápis. 21

„Zápis o valné hromadě obsahuje: a) firmu a sídlo společnosti, b) místo a dobu konání valné hromady, c) jméno předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů, d) popis projednávání jednotlivých bodů programu valné hromady, e) rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledku hlasování, f) obsah protestu akcionáře, jestliže o to protestující požádá.“10 V okamţiku, kdy dojde ke schválení usnesení valné hromady, nabývá účinnosti za předpokladu, ţe účinnost není podmíněna provedením zápisu do obchodního rejstříku. Valná hromada se nekoná v případě, kdy má společnost jediného společníka.

2.6.2. Jednatelé Jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti. Jednatelů můţe být více, přičemţ jsou pak oprávněni samostatně jednat za společnost, pokud společenská smlouva nebo stanovy nestanoví jinak. Mohou být dosazeni do funkce usnesením valné hromady, rozhodnutím společníků, případně jediného společníka. Tato funkce vzniká v okamţiku, kdy o ní bylo rozhodnuto nebo účinností tohoto rozhodnutí. Výjimku tvoří první jednatel, kterému vzniká funkce aţ dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku. I přesto však můţe v tomto období jednat za společnost. Platí pro něj zákaz konkurence. Jednatel musí splňovat určité podmínky k vykonávání této činnosti: dosaţení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, na jeho majetek nesmí být prohlášen konkurs ani nucené vyrovnání, nesmí trvat ţádná překáţka k provozování ţivnosti, nemá zákaz výkonu funkce, 10


22

nesmí být jednatelem ve 3 společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem. Obchodní vedení společnosti náleţí jednateli. Je povinen zajistit řádné vedení účetní evidence, vést seznam společníků a samotným společníkům podávat informace týkající se společnosti.

2.6.3. Dozorčí rada Dozorčí rada se u společnosti s ručením omezeným nemusí jako jediná povinně zřizovat. Tento krok záleţí pouze na společnících, kdy si případné zřízení dozorčí rady ošetří ve společenské smlouvě. Nejdůleţitější funkce dozorčí rady je především dohlíţet nad činnostmi jednatelů, dělat namátkové kontroly, neboť pokud tuto povinnost zanedbají, odpovídají za případnou vzniklou škodu způsobenou jimi. Dále jsou povinni kontrolovat veškeré doklady související s účetnictvím, od přepočítání pokladny aţ po přezkoumání účetních závěrek. Veškeré svoje závěry členové dozorčí rady předávají obvykle jednou za rok valné hromadě. Dozorčí rada musí být sloţena z nejméně 3 členů, přičemţ není určen maximální počet. Členové jsou voleni valnou hromadou nebo rozhodnutím jediného společníka, popřípadě společníků. Stejně jako u jednatelů musí splňovat k výkonu funkce určité podmínky: dosaţení věku 18 let u fyzické osoby, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, nesmí trvat ţádná překáţka k provozování ţivnosti, na jeho majetek nesmí být prohlášen konkurs ani nucené vyrovnání, nesmí být zároveň jednatelem a členem dozorčí rady ve společnosti, nemá zákaz výkonu funkce. Pro členy dozorčí rady také platí zákaz konkurence. Pokud je to v zájmech společnosti, pak mají členové dozorčí rady právo svolat valnou hromadu, které jsou současně oprávněni se účastnit.

2.7. Zákaz konkurence Obecně slouţí k tomu, aby bylo zabráněno jednateli společnosti v činnostech, které jsou či by mohly být v rozporu se zájmy společnosti. Účelem je zabránit jednateli v jednání, kterým by dosahoval osobního obohacení v širším smyslu a to zneuţití určitých informací či dovedností, které získal v souvislosti s působením ve společnosti, tedy prospěch by nevznikl společnosti, ale jednateli či osobě jednateli blízké. Obchodní zákoník vymezuje základní omezení takovýchto činností 23

jednatele, přičemţ jiţ bývá obvyklé upřesňovat další omezení jednatele ve společenské smlouvě, a to vzhledem k charakteru hospodářské činnosti kaţdé jednotlivé společnosti. Zákon stanovuje důsledky porušení zákazu konkurence jednatele, kdy specifikuje nároky společnosti, které jí vzniknou vůči jednateli. Těmito nároky jsou zejména vydání prospěchu z obchodu, při kterém byl porušen zákaz konkurence. Zákon však stanovuje prekluzivní lhůtu 3 měsíců, ve které musí společnost uplatnit tento svůj nárok. V samotné společenské smlouvě lze tento zákaz konkurence rozšířit i na společníky, coţ v mnoha případech lze jen doporučit. Tímto je moţné předejít tzv. „tunelování“ společnosti samotnými společníky, a to na úkor jiných společníků.

2.8. Společnost s ručením omezeným v číslech V České republice je k 30.6.2012 zaregistrováno 341.528 společností s ručením omezeným. Graf č. 1: Celkový počet společností s ručením omezeným v České republice za jednotlivé roky

Zdroj: ČEKIA

Za první pololetí roku 2012 vzniklo celkem 10.974 nových společností s ručením omezeným, coţ je ve výsledku o 5,6 % méně neţ za předchozí rok.

24

Graf č. 2: Počet nově zaloţených společností v České republice v jednotlivých letech

Zdroj: ČEKIA

Celkově tyto výsledky ukazují na skutečnost, ţe v České republice vzniklo nejméně společností za posledních pět let. Je to dáno tím, ţe je na trhu špatná ekonomická situace, která mnoho potencionálních podnikatelů odradí od samotného podnikání. Mnoho společností má v dnešní době problémy s finanční situací, přičemţ to má nejčastěji za následek nehrazení svých závazků. Banky začaly omezovat poskytování úvěrů z důvodu nedostatku svého kapitálu, stát, firmy i spotřebitelé šetří. V neposlední řadě je jiţ snad ve všech oborech konkurence natolik velká, ţe obavy z vývoje našeho podnikání nás od kroku podnikat v poslední chvíli odradí.

25

3. Zaloţení a vznik společnosti Se zaloţením jakékoliv obchodní společnosti souvisí mnoho rozhodnutí, které je třeba udělat ještě před tím, neţ k samotnému zaloţení společnosti dojde. Proto stojí za připomínku, jakým kritériím bychom měli věnovat před zaloţením společnosti velkou pozornost.

3.1. Rozhodnutí související se zaloţením společnosti Neţ provedeme první úkon na cestě k zaloţení společnosti, musíme zváţit všechna rizika související s podnikáním. Nyní si definujeme samotný pojem: „Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“11 Podnikatel by měl před vstupem do podnikání především zváţit, zda začít podnikat podle ţivnostenského zákona nebo obchodního zákoníku, zváţit výhody a nevýhody existujících právních forem společností a následně nějakou variantu zvolit. V této fázi si musíme zodpovědět velké mnoţství otázek, které nám pomohou vybrat si správnou formu podnikání. Mezi zásadní otázky patří: počet zakladatelů (pokud chceme zaloţit společnost sami, je třeba zváţit, zda by nebyla výhodnější ţivnost), základní kapitál (u společnosti s ručením omezeným tvoří 200.000 Kč; u ţivnosti jde pouze o správní poplatek za ohlášení ţivnosti ve výši 1.000 Kč), způsob a rozsah ručení za závazky (u společnosti s ručením omezeným jde o ručení do výše nesplacených vkladů; u ţivností ručí podnikatel celým svým majetkem, přičemţ i svým osobním), podíl na dosaţeném zisku, případně ztrátě (za předpokladu, ţe je více společníků ve společnosti s ručním omezeným, se zisk/ztráta dělí rovným dílem nebo podle obchodního podílu; u ţivnosti připadne celý zisk po zdanění podnikateli, ztrátu musí uhradit ze svých vlastních zdrojů), účetní hledisko (podnikatel vede daňovou evidenci, případně své příjmy a výdaje vykazuje paušálně; u společnosti s ručením omezeným se vede podvojné účetnictví), administrativní náročnost (u ţivnosti jde pouze o ohlášení ţivnosti; zaloţení společnosti s ručením omezeným je podstatně náročnější a většinou je třeba vyuţít sluţeb advokáta). 11


26

Pokud uţ dojde k rozhodnutí o zaloţení společnosti s ručením omezeným, pak je třeba vybrat předmět činnosti, sídlo podnikání, obchodní název společnosti. Vhodné by bylo provést průzkum trhu, který by odhalil mezery na trhu a pomohl by nám učinit rozhodnutí, jaké činnosti bychom se měli věnovat. Na jeho základě vypracujeme podnikatelský plán, v kterém nalezneme údaje o podnikání, strategiích, předpokládaném zisku společnosti a o dalších budoucích rozhodnutích a plánech společnosti. V případě, kdy bude společnost zaloţena za jiným účelem, neţ je podnikání, bude i přesto podnikatelem z důvodu nutnosti jejího zapsání do obchodního rejstříku.

3.2. Zaloţení společnosti Počátek společnosti s ručením omezeným lze rozčlenit na dvě fáze, a to její zaloţení a následný vznik. K samotnému zaloţení společnosti je třeba sepsat společenskou smlouvu v případě, kdy bude společnost zakládat více zakladatelů. Pokud bude společnost zakládat jeden zakladatel, pak se tento zakládající dokument označuje za zakladatelskou listinu. Jak jiţ bylo v kapitole věnující se společenské smlouvě řečeno, oba dokumenty musí mít formu notářského zápisu, musí obsahovat podpis zakladatele, popřípadě pokud si k tomuto určí zmocněnce, pak musí být nezbytnou součástí tato plná moc s ověřeným podpisem zmocnitele. V této kapitole jsou také vymezeny náleţitosti, které musí zakladatelská listina nebo společenská smlouva obsahovat. Dále lze v těchto dokumentech upravit na ţádost účastníků velké mnoţství podmínek upravených v obchodním zákoníku, jako např. moţnost rozšířit zákaz konkurence na společníky, rozsah a způsob výkonu práv společníků na valné hromadě, vyloučit moţnost rozdělení obchodního podílu, moţnost přechodu obchodního podílu na nástupce společníka, modifikovat působnost valné hromady apod. Také si lze v tomto dokumentu společníky určit, zda společnost vydá organizační řád ve formě stanov. V této fázi je dále třeba splatit svoje vklady do společnosti, kdy je správce vkladu povinen vydat písemné prohlášení, ţe k tomuto ze strany společníků došlo. Pokud bude společnost zaloţena za účelem podnikání vyţadující ţivnostenské oprávnění, pak je třeba tuto ţivnost ohlásit, v jiném případě postačí jiné podnikatelské oprávnění. Ţivnost je definována ţivnostenským zákonem následovně: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem.“12 Druhy ţivností: 12

§ 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

27

 Ohlašovací – mohou být provozovány na základě ohlášení, přičemţ musí současně splnit určité podmínky dány zákonem. Mezi ohlašovací ţivnosti patří: volná – ke zřízení této ţivnosti není třeba prokazovat odbornou ani jinou způsobilost. Je ošetřena v příloze nazvané „Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách č. 1 aţ 3 ţivnostenského zákona“, v které nalezneme 80 oborů činnosti. V praxi bývá nejčastěji zřizována, vázaná – pro získání této ţivnosti je podmínkou prokázání odborné způsobilosti. V příloze č. 2 zákona o ţivnostenském podnikání nalezneme všechny obory včetně toho, jaká odborná způsobilost je k danému oboru poţadována, řemeslná - pro získání této ţivnosti je podmínkou prokázání odborné způsobilosti. V příloze č. 1 zákona o ţivnostenském podnikání nalezneme všechny obory včetně toho, jaká odborná způsobilost je k danému oboru poţadována.  Koncesované – pro získání této ţivnosti musí být opět splněna podmínka splnění odborné způsobilosti. Lze ji provádět na základě udělení koncese (státního povolení). Je ošetřena v příloze č. 3 zákona o ţivnostenském oprávnění, kde najdeme poţadavky na odbornou způsobilost k jednotlivým oborům podnikání. Obr. č. 2: Přehled ţivností

Ohlašovací živnost

Volná živnost

Koncesovaná živnost

Vázaná živnost

Řemeslná živnost


Co se týká jednání jménem společnosti před jejím vznikem, pak platí, ţe ten, kdo jedná za společnost v tomto období, je z tohoto jednání také zavázán, obvykle se jedná o samotné zakladatele. Tyto osoby jsou povinni pořídit seznam jednání, které bude potřeba po vzniku společnosti schválit do 3 měsíců. Pokud se tak nestane, tyto závazky pak přejdou na jednající osoby společně a nerozdílně.

3.3. Vznik společnosti Společnost s ručením omezeným, ostatně jako kterákoliv jiná obchodní společnost, vzniká ke dni zápisu společnosti do obchodního rejstříku.

28

„Obchodní rejstřík je veřejná seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě.“13 V tom okamţiku se společnost stává právnickou osobou a nabývá práva a povinnosti související s činností společnosti. Společnost je zaloţena na dobu neurčitou, pokud není ve společenské smlouvě/zakladatelské listině stanoveno jinak. „Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Není-li návrh podán ve stanovené lhůtě, nelze již na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku.“14

13 14

§ 27 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku § 62 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku

29

II. Praktická část

30

4. Představení vybrané společnosti V této části se budu věnovat jiţ zaloţené společnosti s ručením omezeným, na které představím, jak v praxi vypadalo její zaloţení a vznik. Obchodní firma:

D&D Advisors, s.r.o.

Sídlo:

Hlinky 505/118, 603 00 Brno

Identifikační číslo:

276 83 036

Jednatel:

JUDr. Dušan Dvořák

Spisová značka:

C 51819 vedená u Krajského soudu v Brně

Graf č. 3: Vymezení obchodního podílu vybrané společnosti


Základní kapitál:

200.000 Kč

Splaceno:

100 %

31

5. Činnosti související se zaloţením vybrané společnosti 5.1. Zakladatelská listina společnosti Ještě před tím, neţ dojde k sepsání samotné zakladatelské listiny, je třeba ze strany notáře ověřit, zda v obchodním rejstříku není evidována společnost se stejným, popřípadě nějakým způsobem zaměnitelným, názvem. Tento údaj si lze ověřit z veřejně přístupného portálu českého soudnictví www.justice.cz. Dále můţe poţadovat výpis z rejstříku trestů zakladatele, který můţe díky přístupu do aplikace Czech POINT (Český podací ověřovací informační národní terminál) vyhotovit za poplatek 30 Kč bez DPH přímo na místě. Dále si zakladatel určí předmět podnikání, podmínky týkající se základního kapitálu, zakladatelů, obchodních podílů, orgánů společnosti. Většinou se tyto informace řeší prostřednictvím emailové komunikace, aby došlo k úspoře času na obou stranách. Dne 1.3.2006 byla společnost zaloţena notářským zápisem, respektive zakladatelskou listinou o zaloţení společnosti s ručením omezeným, jediným zakladatelem JUDr. Dušanem Dvořákem. Za obchodní název společnosti bylo určeno D&D Advisors, s.r.o. Sídlem společnosti bylo specifikováno pouze Brno. Je to dáno tím, ţe pokud by se do zakladatelské listiny uvedla celá adresa, tzn. Hlinky 505/118, 603 00 Brno, za předpokladu, ţe by došlo ke změně adresy v rámci Brna, společnost by byla nucena pořídit nový notářský zápis s novým sídlem společnosti. V tomto případě lze však tato změna provést pouze listinou o rozhodnutí sídla společnosti vloţenou s návrhem na změnu společnosti do obchodního rejstříku, přičemţ tento úkon vede k ušetření finančních prostředků za další notářské zápisy. Předmětem podnikání bylo dle zakladatelské listiny určeno: -

činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců,

-

realitní činnost,

-

zprostředkování obchodu a sluţeb,

-

reklamní činnost a marketing,

-

sluţby v oblasti administrativní správy a sluţby organizačně hospodářské povahy,

-

pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti,

-

pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných neţ základních sluţeb spojených s pronájmem, 32

-

velkoobchod,

-

specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zboţím,

-

správa a údrţba nemovitostí,

-

pronájem a půjčování věcí movitých,

-

překladatelská a tlumočnická činnost.

Zakladatel se zavázal vloţit a splatit v celé výši v penězích základní kapitál společnosti, nejpozději však do 1 měsíce od podpisu zakladatelské listiny k rukám správci vkladu nebo na účet u banky, který za tímto účelem správce vkladu zřídí. Základní kapitál musel být splacen ještě před vznikem společnosti, tj. jejího zapsání do obchodního rejstříku. Správcem vkladu byl určen zakladatel společnosti, tzn. JUDr. Dušan Dvořák. V zakladatelské listině bylo ohledně obchodního podílu stanoveno: a) Obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. b) Společník můţe mít jen jeden obchodní podíl. Jestliţe se společník účastní dalším vkladem, zvyšuje se odpovídajícím způsobem jeho vklad, popřípadě i jeho obchodní podíl. c) Obchodní podíl můţe společník převést na jinou osobu. d) Smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a nabyvatel musí prohlásit, ţe přistupuje k zakladatelské listině (společenské smlouvě). Podpisy na této smlouvě musí být úředně ověřeny. Převodce ručí za závazky, které přešly převodem obchodního podílu. e) Účinky převodu obchodního podílu nastávají vůči společnosti dnem doručení účinné smlouvy o převodu. f) Obchodní podíl se dědí. Zemře-li společník, je oprávněn vykonávat práva spojená s obchodním podílem dědic. Je-li více dědiců, musí se dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva spojená s obchodním podílem, nebo musí určit společného zmocněnce. Pokud se dědicové nedohodnou, určí na návrh společnosti osobu oprávněnou vykonávat práva spojená s obchodním podílem, do doby skončení řízení o dědictví, soud.

33

g) Rozdělení obchodního podílu je moţné jen při jeho převodu nebo přechodu na dědice. K rozdělení obchodního podílu je třeba souhlasu valné hromady. Při rozdělení obchodního podílu, vzniká-li samostatný obchodní podíl, musí být zachována minimální výše vkladu 20.000 Kč. h) Obchodní podíl můţe být předmětem zástavního práva. Zástavní smlouva musí mít písemnou formu a podpisy na ní musí být úředně ověřeny. Zastavený obchodní podíl nelze po dobu trvání zástavního práva opětovně zastavit. Společnost si určila povinnost vytvořit rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němţ poprvé čistý zisk vytvoří, a to nejméně ve výši 10 % z čistého zisku, avšak ne více neţ 5 % z hodnoty základního kapitálu. Zavázala se tento fond ročně doplňovat o částku nejméně 5 % z čistého zisku aţ do dosaţení výše 10 % základního kapitálu. Do výše 10 % základního kapitálu lze rezervní fond pouţít pouze k úhradám ztrát společnosti. K úplnému objasnění nyní uvedu příklad s tím, ţe budu uvaţovat se základním kapitálem společnosti ve výši 200.000 Kč. V prvním roce vykáţe společnost zisk ve výši 3.000.000 Kč, do rezervního fondu přidělí 10.000 Kč, nikoliv 300.000 Kč. V druhém roce společnost nevytvoří zisk, tudíţ do rezervního fondu nebude nic přidělovat. Ve třetím roce společnost vykáţe zisk ve výši 30.000 Kč, do rezervního fondu vloţí 1.500 Kč. Ve čtvrtém roce společnost vykáţe zisk ve výši 600.000 Kč, do rezervního fondu by tedy měla vloţit 30.000 Kč, nicméně vloţí 8.500 Kč z důvodu splnění podmínky výše rezervního fondu, která je stanovena na 10 % ze základního kapitálu, coţ v tomto případě představuje 20.000 Kč. Tím je tvorba rezervního fondu splněna s ohledem na to, ţe společnost z tohoto fondu nebude čerpat ţádné finanční prostředky. Pokud by se tak stalo, musela by jeho výši opětovně navýšit do zákonné výše, pokud není uvedeno v zakladatelské listině/společenské smlouvě jinak. Orgány společnosti byly v zakladatelské listině definovány následovně: valná hromada – se nekoná a působnost valné hromady vykonává jediný společník společnosti. Rozhodnutí společníka při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu a musí být podepsáno společníkem, jednatel – prvním jednatelem společnosti byl stanoven JUDr. Dušan Dvořák, který bude za společnost jednat a podepisovat. Jednateli náleţí obchodní vedení společnosti, k rozhodnutí 34

o obchodním vedení společnosti, má-li společnost více jednatelů, vyţaduje souhlas většiny jednatelů. Podepisování za společnost se děje tak, ţe k vypsané nebo vytištěné firmě společnosti připojí svůj podpis jednatel, dozorčí rada – nebyla zřízena. Společnost nevydala stanovy. Notářský zápis byl vyhotoven na základě všech skutečností, které byly předány zakladatelem notáři. Notářský zápis obsahuje všechny náleţitosti vyţadované ze zákona. „Náležitosti notářského zápisu jsou: a) místo, den, měsíc a rok úkonu, b) jméno a příjmení notáře, jeho sídlo, c) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, není-li, datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků, d) prohlášení účastníků, že jsou způsobilí k právním úkonům, e) údaj, jak byla ověřena totožnost účastníků, svědků, důvěrníků a tlumočníků, f) obsah úkonu, g) údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen, h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků, i) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.“15 Odměna za notářský zápis je řešena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, v příloze k vyhlášce, a to poloţkou A. Tab č. 1: Odměna notáře za sepsání notářského zápisu včetně jednoho stejnopisu (zakladatelské listiny společnosti)

z prvních 100.000 tarifní hodnoty z přebývající částky aţ do 500.000 Kč tarifní hodnoty z přebývající částky aţ do 1.000.000 Kč tarifní hodnoty z přebývající částky aţ do 3.000.000 Kč tarifní hodnoty z přebývající částky aţ do 20.000.000 Kč tarifní hodnoty z přebývající částky aţ do 30.000.000 Kč tarifní hodnoty z přebývající částky aţ do 100.000.000 Kč tarifní hodnoty Nejméně 15

2,00 % 1,2 % 0,6 % 0,3 % 0,2 % 0,1 % 0,05 % 1.000 Kč

§ 63 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti

35

částka nad 100.000.000 Kč se do tarifní hodnoty nezapočítává nelze-li tarifní hodnotu určit nebo ji lze určit jen s nepoměrnými 3.000 Kč náklady Zdroj: Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví

V našem případě zaplacená částka za notářský zápis představovala 3.200 Kč bez DPH (v současné době 20 %).

5.2. Správce vkladu Správcem vkladu byl dle zakladatelské listiny stanoven v tomto případě jediný zakladatel, který musí dohlíţet na splnění podmínky plynoucí ze zakladatelské listiny týkající se splacení vkladu před vznikem společnosti, tj. splacení vkladu před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Povinností správce vkladu je spravovat splacený vklad s odbornou péčí. Vzhledem k tomu, ţe bylo určeno, ţe vklad bude splacen vkladem peněţitým, mohla by v tomto případě správce vkladu spravovat i banka, kam budou finanční prostředky uloţeny. V okamţiku, kdy dojde ke splacení vkladu, vyhotoví správce vkladu písemné prohlášení o tom, ţe celý vklad byl splacen v souladu se zakladatelskou listinou. Pokud by došlo ze strany správce vkladu k uvedení nepravdivých údajů týkající se splacení vkladu, pak je třeba zmínit, ţe by v takovém případě správce vkladu po dobu 5 let ručil věřitelům společnosti za závazky společnosti, a to rozdílem finančních prostředků tvořící výši uváděných splacených vkladů v prohlášení a vkladů skutečně uhrazených. Prohlášení o splacení vkladu musí být opatřeno ověřovací doloţkou o pravosti podpisu, popřípadě je třeba uznat tento podpis za vlastní. Banky v tomto případě nabízejí zřízení běţných účtů pro dosud nevzniklou společnost. K tomu je třeba doloţit zakladatelskou listinu ve formě notářského zápisu, pověření opravňující jednat za subjekt, průkaz totoţnosti. Banka poté na základě těchto dokumentů zřídí písemnou smlouvou účet pro sloţení vkladu, současně je správce vkladu povinen stanovit podpisový vzor.

5.3. Souhlas s umístěním sídla K zápisu do obchodního rejstříku, stejně tak do ţivnostenského rejstříku, společnost potřebuje doloţit souhlas majitele nemovitosti, kde bude mít společnost umístěné své sídlo. Toto prohlášení musí být učiněno v písemné formě, musí splňovat náleţitosti poţadované obchodním zákoníkem obsaţené v ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. V dokumentu by mělo být obsaţeno číslo popisné a orientační, obec, okres, číslo listu vlastnictví. Je poţadován ověřený podpis majitele nemovitosti s tím, ţe souhlas nesmí být starší neţ 3 měsíce. Současně je třeba si nechat vyhotovit výpis z katastru nemovitostí nemovitosti, kde bude sídlo společnosti umístěno. Adresa musí být v souladu s registrem územní identifikace, adres a nemovitostí 36

(RÚIAN). Pokud se daná adresa nebude shodovat s tímto registrem, je třeba poţádat příslušný úřad (např. stavební úřad, který přiděluje popisné čísla) o prohlášení, ţe tato adresa je v našem znění platná, jinak nebude moci dojít k zapsání návrhu společnosti do obchodního rejstříku. Souhlas s umístěním sídla můţe vypadat následovně: SOUHLAS S UMÍSTĚNÍM SÍDLA Společnost XXX, se sídlem Leitnerova 682/9, Brno, IČ: XXXXXXXX, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vloţka XXX, jako vlastník budovy č.p. 505, umístěné na pozemku parc. č. 337/2, 338/2, katastrální území Pisárky, zapsané na LV č. XXX u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město, souhlasí s tím, aby společnost: D&D Advisors, s.r.o., umístila své sídlo na adrese výše uvedené nemovitosti. V Brně dne ……… ………………………………. úředně ověřený podpis oprávněné osoby Jestliţe společnost nemá vlastní nemovitost, pak můţe vyuţít tzv. registračních sídel. Tuto sluţbu nabízejí především různá office centra, kdy jim za určitý poplatek pohybující se dle lokality a města, přijímají a přeposílají poštu. Výhodou je neumístit sídlo společnosti např. doma, stálost adresy, kdy pak i při našem stěhování zůstává neměnná a poté tuto změnu nemusíme hlásit institucím, které to vyţadují.

5.4. Ţivnostenské oprávnění V současné době lze ohlášení ţivnosti provést na kterémkoliv centrálním registračním místě (CRM) u kteréhokoliv ţivnostenského úřadu. Ohlášení lze provést osobně, zaslat poštou nebo elektronicky, tzn. prostřednictvím elektronické podatelny nebo datové schránky, přičemţ dokument musí být opatřen zaručeným elektronickým podpisem. Dále je moţné vyuţít kontaktního místa veřejné správy Czech POINT. Je však nutné podotknout, ţe v této době společnost s ručením omezeným datovou schránkou ještě nedisponuje. Pro právnické osoby je datová schránka zřízena povinně, nicméně aţ v době, kdy Ministerstvo vnitra obdrţí informaci o tom, ţe společnost byla zapsána do obchodního rejstříku. Není tedy nutné podávat o zřízení datové schránky ţádost. Přístupové údaje do datové schránky přijdou na adresu uvedenou v obchodním rejstříku automaticky. Stejně tak 37

nelze v této době zřídit ani elektronický podpis, jelikoţ ten se také zřizuje aţ v době zapsání společnosti do obchodního rejstříku, neboť je k jeho zřízení třeba prokázat právní subjektivitu. K ohlášení ţivnosti máme vzhledem k výše uvedenému omezené moţnosti. Dne 30.6.2012 nabyla účinnosti novela zákona č. 455/1991 Sb, o ţivnostenském podnikání, která má za úkol sníţit administrativní zátěţ podnikatelů. V našem případě jde o to, ţe současně s ohlášením ţivnosti můţeme na stejném místě prostřednictvím jednotného registračního formuláře oznámit daňovou registraci finančnímu úřadu, oznámit volné pracovní místo úřadu práce. Pokud jde o fyzické osoby podnikající, u nich lze ještě navíc oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti a přihlášení se k účasti na nemocenském pojištění správě sociálního zabezpečení nebo oznámit datum samostatné výdělečné činnosti zdravotní pojišťovně. Tento formulář je tedy velmi nápomocný tím, ţe jiţ není třeba navštěvovat více institucí rozmístěných na různých adresách. Jako zmocněnec jsem se rozhodla pro vyuţití osobní návštěvy Ţivnostenského úřadu města Brna se sídlem Malinovského náměstí 3, Brno. S sebou jsem si vzala notářský zápis dokládající zaloţení společnosti, souhlas s umístěním sídla a v neposlední řadě jsem si vyplnila tiskopis, který lze vyplnit také na místě. Pracovníci na Ţivnostenském úřadu města Brna ocení, kdyţ si originály těchto listin (mimo vyplněného tiskopisu) přinesete okopírované. Dále je třeba doloţit seznam oborů činností náleţejících do ţivnosti volné. Vzhledem k tomu, ţe ve společnosti nefiguruji, je třeba k tomuto účelu doloţit i plnou moc udělenou jednatelem společnosti mé osobě s ověřeným podpisem. Současně je třeba předloţit občanský průkaz. Na místě bylo zjištěno, ţe na společnost nebyly evidovány ţádné jiné ţivnosti, v ţivnostenském rejstříku není vedena. U jednatele společnosti netrvá ţádná překáţka k provozování ţivnosti. Jelikoţ ohlášení ţivnosti proběhlo v souladu se všemi podmínkami stanovenými ţivnostenským zákonem, byla jsem pracovníkem Ţivnostenského úřadu města Brna vyzvána k zaplacení správního poplatku ve výši 1.000 Kč za ohlášení ţivnosti při vstupu do ţivnostenského oprávnění. Nyní je Ţivnostenský úřad města Brna povinen provést zápis do ţivnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne, kdy jsem ohlášení ţivnosti provedla. Současně je povinen vydat mi v uvedeném časovém rozmezí, jako zmocněnci společnosti, výpis z ţivnostenského rejstříku. V případě, ţe by nebyly splněny všechny poţadované náleţitosti, pak mne Ţivnostenský úřad města Brna vyzve k odstranění závad také do 5 dnů. K odstranění chyb nám zpravidla stanoví lhůtu 15 dnů. Na následujících stránkách předvedu vyplněné formuláře, na základě kterých mi bude vydán ţivnostenský list společnosti. Ještě bych k této problematice uvedla, ţe pracovníci Ţivnostenského úřadu města Brna nepoţadují vyplnění těchto formulářů. Lze to provést i způsobem hlášení svých poţadavků pracovníkovi ţivnostenského úřadu, který dané údaje ihned zapisuje do systému a 38

kontroluje je s listinami, které jsou ţadatelé povinni pracovníkovi ţivnostenského úřadu předloţit. Tímto postupem se předejde různým chybám, které by mohly z následujících tiskopisů omylem vzniknout.

39

Seznam oborů činností náležejících do živnosti volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Číslo oboru - název 1) Poskytování sluţeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost 2) Činnost odborného lesního hospodáře 3) Vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov 4) Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 5) Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou ţivočišné výroby) 6) Úprava nerostů, dobývání rašeliny a bahna 7) Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků 8) Pěstitelské pálení 9) Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů 10) Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků 11) Výroba a opravy obuvi, brašnářského a sedlářského zboţí 12) Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků 13) Výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboţí z těchto materiálů 14) Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce 15) Výroba, rozmnoţování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů 16) Výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv 17) Výroba chemických látek, vláken a přípravků a kosmetických prostředků 18) Výroba hnojiv 19) Výroba plastových a pryţových výrobků 20) Výroba a zpracování skla 21) Výroba stavebních hmot, porcelánových, keramických a sádrových výrobků 22) Výroba brusiv a ostatních minerálních nekovových výrobků 23) Broušení technického a šperkového kamene 24) Výroba a hutní zpracování ţeleza, drahých a neţelezných kovů a jejich slitin 25) Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26) Umělecko-řemeslné zpracování kovů 27) Povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů 28) Výroba měřicích, zkušebních, navigačních, optických a fotografických přístrojů a zařízení 29) Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí 30) Výroba neelektrických zařízení pro domácnost 31) Výroba strojů a zařízení 32) Výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií 33) Stavba a výroba plavidel 34) Výroba, vývoj, projektování, zkoušky, instalace, údrţba, opravy, modifikace a konstrukční změny letadel, motorů letadel, vrtulí, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení 35) Výroba dráţních hnacích vozidel a dráţních vozidel na dráze tramvajové, trolejbusové a lanové a ţelezničního parku 36) Výroba jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků 37) Výroba a opravy čalounických výrobků 38) Výroba, opravy a údrţba sportovních potřeb, her, hraček a dětských kočárků 39) Výroba zdravotnických prostředků 40) Výroba a opravy zdrojů ionizujícího záření

40

41) Výroba školních a kancelářských potřeb, kromě výrobků z papíru, výroba biţuterie, kartáčnického a konfekčního zboţí, deštníků, upomínkových předmětů 42) Výroba dalších výrobků zpracovatelského průmyslu 43) Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody 44) Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) 45) Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti 46) Sklenářské práce, rámování a paspartování X

47) Zprostředkování obchodu a sluţeb 48) Velkoobchod a maloobchod 49) Zastavárenská činnost a maloobchod s pouţitým zboţím 50) Údrţba motorových vozidel a jejich příslušenství 51) Potrubní a pozemní doprava (vyjma ţelezniční a silniční motorové dopravy) 52) Skladování, balení zboţí, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě 53) Zasilatelství a zastupování v celním řízení 54) Provozování poštovních a zahraničních poštovních sluţeb 55) Ubytovací sluţby 56) Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály 57) Činnost informačních a zpravodajských kanceláří

X

58) Realitní činnost, správa a údrţba nemovitostí 59) Pronájem a půjčování věcí movitých 60) Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků 61) Projektování pozemkových úprav 62) Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce 63) Projektování elektrických zařízení 64) Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd 65) Testování, měření, analýzy a kontroly 66) Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení 67) Návrhářská, designérská, aranţérská činnost a modeling 68) Fotografické sluţby 69) Překladatelská a tlumočnická činnost 70) Sluţby v oblasti administrativní správy a sluţby organizačně hospodářské povahy 71) Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu 72) Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti 73) Provozování kulturních, kulturně - vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí 74) Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti 75) Praní pro domácnost, ţehlení, opravy a údrţba oděvů, bytového textilu a osobního zboţí 76) Poskytování technických sluţeb 77) Opravy a údrţba potřeb pro domácnost, předmětů kulturní povahy, výrobků jemné mechaniky, optických přístrojů a měřidel 78) Poskytování sluţeb osobního charakteru a pro osobní hygienu 79) Poskytování sluţeb pro rodinu a domácnost 80) Výroba, obchod a sluţby jinde nezařazené

Jméno ohlašovatele: Sandra

Příjmení ohlašovatele: Neterderová

Vztah k právnické osobě: zmocněnec V Brně

dne …………

Podpis ohlašovatele

Formulář č. 1: Seznam oborů činností

41

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ PRÁVNICKÁ OSOBA

ČÁST A - PODNIKATEL 01 Podnikatel

a) obchodní firma / název právnické osoby b) právní forma


společnost s ručením omezeným

c) identifikační číslo

02 Sídlo

a) název ulice e) název obce g) okres

b) číslo popisné 505

Hlinky Brno Brno – město

c) číslo orientační 118 f) část obce Pisárky h) stát ČR

d) PSČ 603 00

03 Předmět podnikání (u ţivnosti volné vyznačte čísla oborů činnosti na seznamu) - ve smyslu § 45 resp. § 50 ţivnostenského zákona ohlašuji ţivnost resp. ţádám o koncesi

Pořadové číslo 1 04 Statutární orgán nebo člen statutárního orgánu

b) jméno Dušan f) rodné číslo 111111/1111

a) titul JUDr. e) datum narození 22.05.1976

c) příjmení

Dvořák

d) titul

05 Bydliště / pobyt *) člena statutárního orgánu na území ČR


Ţleby Rozdrojovice Brno – venkov

b) číslo popisné 298

c) číslo orientační 298 f) část obce Kuřim h) stát ČR

d) PSČ 664 34

06 Statutární orgán nebo člen statutárního orgánu

a) titul e) datum narození

b) jméno f) rodné číslo

c) příjmení

d) titul

07 Bydliště / pobyt *) člena statutárního orgánu na území ČR


b) číslo popisné

c) číslo orientační f) část obce h) stát

d) PSČ

08 Odpovědný zástupce

a) titul e) státní občanství i) místo narození

b) jméno f) rodné příjmení j) okres

c) příjmení g) datum narození k) stát

d) titul h) rodné číslo l) pohlaví ţena/muţ

09 Bydliště odpovědného zástupce


b) číslo popisné

c) číslo orientační f) část obce h) stát

d) PSČ

10 Pobyt odpovědného zástupce na území ČR (pro zahraniční osoby)

a) název ulice e) název obce

b) číslo popisné

c) číslo orientační f) část obce

d) PSČ

42

11 Datum ustanovení do funkce odpovědného zástupce 12 Ustanovení odpovědného zástupce pro předměty podnikání (pořadové číslo předmětu podnikání) 13 Provozovna

a) název ulice b) číslo popisné c) číslo orientační d) PSČ e) název obce f) část obce g) okres h) název provozovny i) umístění provozovny j) datum zahájení provozování ţivnosti v provozovně k) prodejna podléhající kolaudaci ANO/NE l) předměty podnikání provozované v provozovně dle poř. čísla/u ţivnosti volné číslo oboru ČÁST B - DAŇOVÁ REGISTRACE - přihlašuji se ve smyslu § 125 a násl. daňového řádu k registraci u FÚ v Brně I a) k dani z příjmů právnických osob b) k dani z přidané hodnoty (přílohou je přihláška k DPH) A A c) k dani z nemovitosti ode dne e) k dani z příjmů jako plátci:

f) jednání statutárním orgánem, jinou pověřenou osobou nebo zastupování v daňových záleţitostech ANO / NE*)

N

d) k dani silniční ode dne O z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků 1) daně ode dne 2) daně z příjmů vybírané sráţkou podle zvláštní sazby daně ode dne N 3) zajišťující daň z příjmů ode dne O se o první daňovou registraci h) očekávaná daňová povinnost g) jedná příjmů právnických osob 5000 ANO / NE*)

N O N O z daň

daň silniční i) čísla účtu u bank, spořitelních a úvěrních druţstev, na nichţ mám soustředěny prostředky z podnikatelské činnosti účet v ČR – číslo účtu/ směrový (identifikační) kód

měna, ve které je účet veden CZK

vlastníkem účtu je daňový subjekt ANO/NE účet vedený v zahraničí - IBAN j) zahraniční daňové identifikační číslo, stát k) právní předchůdce - daňové identifikační číslo l) název právnické osoby včetně dodatku / právní forma ČÁST C - OZNÁMENÍ PRACOVNÍHO MÍSTA - oznamuji ve smyslu zákona o zaměstnanosti volné pracovní místo / obsazení volného pracovního místa *) ÚP v a) místo výkonu práce b) název profese c) dle KZAM d) vznik/obsazenost ke dni e) pracovně-právní vztah na f) pracovní doba g) počet míst h) výše mzdy dobu určitou/neurčitou i) poţadované vzdělání, praxe j) zveřejňovat ANO/NE k) kontaktní osoba na pracovišti l) poznámky: nabízené výhody, speciální poţadavky apod. ČÁST D - VYBERTE PROVÁDĚNÉ ÚKONY V JEDNOTLIVÝCH ČÁSTECH a) pro ţivnostenský úřad ANO a) pro finanční úřad ANO a) pro Úřad práce počet příloh 01 počet příloh 02 počet příloh ČÁST E – ADRESA PRO DORUČOVÁNÍ a) název ulice b) číslo popisné e) název obce f) část obce

NE 00

c) číslo orientační d) PSČ g) okres h) adresu pouţít i pro následující řízení ANO/NE

ČÁST F – DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE a) telefon

b) datová schránka

Jméno podatele: Sandra

Příjmení podatele: Neterderová

c) e-mail

Vztah k právnické osobě: zmocněnec V Brně

dne ………… Podpis podatele

Formulář č. 2: Jednotný registrační formulář pro právnické osoby

43

Výpis z veřejné části Ţivnostenského rejstříku Platnost k 13.12.2012 22:08:47

Obchodní firma:


Sídlo:

Hlinky 505/118, 603 00, Brno - Pisárky

Identifikační číslo:

27683036

Statutární orgán nebo jeho členové: JUDr. Dušan Dvořák

Jméno a příjmení: Živnostenské oprávnění č.1 Předmět podnikání:

Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona

Obory činnosti:

Činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců Realitní činnost Zprostředkování obchodu a sluţeb

Druh ţivnosti:

Ohlašovací volná

Vznik oprávnění:

05.04.2006

Doba platnosti oprávnění: na dobu neurčitou Odpovědný zástupce: JUDr. Dušan Dvořák

Jméno a příjmení: Seznam zúčastněných osob Jméno a příjmení:

JUDr. Dušan Dvořák

Datum narození:

22.05.1976

Občanství:

Česká republika

Bydliště:

Ţleby 298, 664 34, Rozdrojovice

Úřad příslušný podle §71 odst.2 ţivnostenského zákona: Magistrát města Brna Ministerstvo průmyslu a obchodu osvědčuje, ţe údaje uvedené v tomto výpise jsou k datu platnosti výpisu zapsány v ţivnostenském rejstříku. Obr. č. 3: Výpis z ţivnostenského rejstříku

44

5.5. Prohlášení 5.5.1. Čestné prohlášení jednatele společnosti Čestné prohlášení se rejstříkovému soudu předkládá jako příloha k návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. V našem případě jednatel v něm prohlašuje, ţe souhlasí s touto funkcí společnosti D&D Advisors, s.r.o. Dále v něm prohlašuje, ţe splňuje všechny podmínky pro funkci jednatele (dosaţení věku 18 let, bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům), ţe nejsou dány ţádné překáţky k provozování ţivnosti (na majetek jednatele nebyl prohlášen konkurs ani vyrovnání, nebyl mu uloţen zákaz činnosti) a ţe není společníkem ve více jak 3 společnostech s ručením omezeným. V minulosti tyto četné prohlášení slouţily i jako podpisové vzory, ale novelou obchodního zákoníku, která nabyla účinnosti 1.1.2012, tato povinnost odpadla. Čestné prohlášení musí mít úředně ověřený podpis a zakládá se do obchodního rejstříku společně s výpisem z rejstříku trestů. Čestné prohlášení musí být vyhotoveno i pro členy dozorčí rady, členů představenstva, prakticky pro všechny osoby uvedené v orgánech společnosti.

5.5.2. Prohlášení o zaměstnancích Čestné prohlášení o zaměstnancích by se dokládalo v případě, kdy by měla společnost zřízenou dozorčí radu. V tomto prohlášení by bylo uvedeno, ţe společnost nemá 50 zaměstnanců ve smyslu § 200 odst. 1 obchodního zákoníku. I přesto, ţe je toto ustanovení uvedeno u akciové společnosti, v praxi se aplikuje i na společnost s ručením omezeným.

45

6. Činnosti související se vznikem vybrané společnosti Se vznikem společnosti souvisí jiţ poslední úkon, a to podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Existuje 7 rejstříkových soudů, a to Městský soud v Praze, Krajský soud v Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Příslušným rejstříkovým soudem se stal vzhledem k sídlu společnosti v našem případě Krajský soud v Brně. Návrh na zápis společnosti se podává rejstříkovému soudu buď písemně, nebo elektronicky. Jestliţe zvolíme elektronickou formu, je třeba podání opatřit zaručeným elektronickým podpisem. Návrh musí být podán do 90 dnů od zaloţení společnosti (tzn. od data sepsání zakladatelské listiny nebo společenské smlouvy ve formě notářského zápisu) nebo doručení ţivnostenského nebo jiného oprávnění. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán všemi jednateli společnosti svým jménem (navrhovateli). Návrh nelze podávat jménem nevzniklé společnosti, v takovém případě by rejstříkový soud návrh na zápis společnosti odmítl. Pokud by došlo z nějakého důvodu k potřebě vzít podaný návrh na zapsání společnosti zpět, lze navrhovateli podat takovýto písemný návrh s tím, ţe rejstříkový soud řízení zastaví za předpokladu, ţe zápis je v té době ještě stále neúčinný. V takovémto případě zůstanou všechny listiny zaloţeny u rejstříkového soudu a soudní poplatek bude vrácen ve výši 80 %. U společnosti s ručením omezeným představuje soudní poplatek 6.000 Kč, přičemţ by nám v tomto případě byla vrácena částka 4.800 Kč. Soudní poplatek lze uhradit kolky nebo bezhotovostním převodem na účet soudu. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán na speciálním formuláři, který je moţné dohledat na portálu www.justice.cz. Tento formulář lze stáhnout ve formátu PDF nebo ZFO, případně lze vyuţít inteligentní formulář. Ministerstvo spravedlnosti plánuje v nejbliţší době formuláře ve formátu ZFO zrušit. Co se týče inteligentních formulářů, pak si tato aplikace sama hlídá údaje o tom, zda je správně a úplně vyplněna, čímţ se předchází vrácení návrhu k doplnění nebo přepracování, jelikoţ k vrácení návrhu docházelo v minulosti poměrně často. Na formulářích musí být uvedeno rodné číslo navrhovatelů, popřípadě i zástupce společnosti. Tato informace se však ve výpisu z obchodního rejstříku neuvádí, místo toho tam bývá uvedeno jiţ jen datum narození. Současně s návrhem je třeba doloţit i zákonem poţadované přílohy ve formě listin, přičemţ u kaţdé společnosti mohou být tyto přílohy odlišné. Je to dáno tím, ţe kaţdá společnost má v zakladatelské listině dané svoje konkrétní poţadavky, které musí být v souladu se zákonem, a vzhledem k tomu můţe docházet k určitým odchylkám. Záleţí na tom, jak jsou splaceny vklady (zda peněţitě nebo nepeněţitě), jaké orgány společnost zřídila, zda společnost zakládá jeden nebo více společníků, zda 46

byla společnost zaloţena za účelem podnikání (pak nemusí mít ţivnostenské oprávnění, jde např. o předmět „pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor“) apod. Těchto faktorů je nepřeberné mnoţství, tudíţ si následně specifikujeme, co musíme obchodnímu rejstříku doloţit v našem případě, kdy má společnost jednoho zakladatele a základní kapitál byl splacen peněţitým vkladem. Konkrétně jde o:  notářský zápis (zakladatelskou listinu),  výpis z ţivnostenského rejstříku,  prohlášení správce vkladu,  potvrzení banky o splacení vkladu,  souhlas s umístěním sídla,  výpis z KN,  čestné prohlášení,  výpis z rejstříku trestů,  plná moc. Do sbírky listin se tyto listiny zakládají pouze v jednom vyhotovení. O návrhu musí být rozhodnuto do 5 dnů, přičemţ v našem případě vydaným usnesením o zapsání společnosti do obchodního rejstříku. Je však třeba podotknout, ţe soudy tuto lhůtu zpravidla nedodrţují a mnohdy i po několika urgencích je navrhovatelům, popřípadě jeho zástupci, toto usnesení doručeno i za 10 dní. Opět i v tomto případě je vhodné obratem podat vzdání se práva na odvolání. Pokud bychom tak neučinili, čekalo by se na uplynutí zákonné lhůty 15 dnů k podání odvolání proti rozhodnutí navrhovatelem, nebo jeho zástupcem. Aţ po této lhůtě by toto usnesení nabylo právní moci a společnost by mohla být zapsána do obchodního rejstříku. Osoba, která podává návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku, musí mít na vyplněném formuláři úředně ověřený podpis. Zápisem společnosti do obchodního rejstříku bude společnosti přiděleno identifikační číslo (IČ).

47

Návrh na zápis zapsaných údajů do obchodního rejstříku I. REJSTŘÍKOVÝ SOUD, KTERÉMU JE NÁVRH URČEN Soud

Krajský soud v Brně

Ulice

Husova

Číslo domu

353/15

PSČ

60195

Místo pro nalepení kolkových známek

II. NAVRHOVATEL Jméno a příjmení nebo obchodní firma či název + IČ

Obec a u zahraničních osob i stát

Ulice

Číslo domu

PSČ

Dušan Dvořák

Rozdrojovice

Ţleby

298

66434

48

III-1. ÚDAJE O SUBJEKTU, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM NÁVRHU Obchodní firma nebo název


Adresa sídla

Brno - Pisárky, Hlinky 505/118, PSČ 603 00

Identifikační číslo Právní forma

Společnost s ručením omezeným

Rejstříkový soud

Krajský soud v Brně

Spisová značka Poţadovaná akce

Prvozápis

49

III-2. PŘEDMĚT NÁVRHU NA ZÁPIS SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM ÚDAJ

ZAPISOVANÝ

VYMAZÁVANÝ

Obchodní firma


ÚDAJ

ZAPISOVANÝ

VYMAZÁVANÝ

Adresa sídla Obec

Brno

Část obce

Pisárky

Ulice

Hlinky

Číslo domu

Popisné

Orientační

505

118

PSČ

60300

Stát

Česká republika

ÚDAJ

Evidenční

ZAPISOVANÝ

Popisné

orientační

evidenční

VYMAZÁVANÝ

Předmět podnikání

činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců realitní činnost zprostředkování obchodu a sluţeb

50

ÚDAJ

ZAPISOVANÝ

VYMAZÁVANÝ

Statutární orgán Funkce

Jednatel

Titul

JUDr.

Jméno

Dušan

Příjmení

Dvořák

Titul za jménem Rodné číslo

111111/1111

Statutární orgán Obec

Rozdrojovice

Část obce

Rozdrojovice

Ulice

Ţleby

Číslo domu

Popisné

Orientační

Evidenční

Popisné

orientační

evidenční

298 PSČ

66434

Stát

Česká republika

Den vzniku funkce

5. dubna 2006

Den zániku funkce Den vzniku členství Den zániku členství Doplňující text

ÚDAJ

ZAPISOVANÝ

VYMAZÁVANÝ

Způsob jednání

Za společnost jedná a podepisuje jednatel samostatně.

51

ÚDAJ

ZAPISOVANÝ

VYMAZÁVANÝ

Společníci Titul

JUDr.

Jméno

Dušan

Příjmení

Dvořák

Titul za jménem Rodné číslo

111111/1111

Společníci Obec

Rozdrojovice

Část obce

Rozdrojovice

Ulice

Ţleby

Číslo domu

Popisné

Orientační

Evidenční

Popisné

orientační

evidenční

298 PSČ

66434

Stát

Česká republika

Výše vkladu

200000 v korunách (Kč)

Rozsah splacení

100 v procentech

Výše obchodního podílu

100%

Zástavní právo k obchodnímu podílu Doplňující text ÚDAJ

ZAPISOVANÝ

VYMAZÁVANÝ

Základní kapitál Výše základního kapitálu

200000 v korunách (Kč)

Rozsah splacení 100 v procentech základního kapitálu Doplňující text k základnímu kapitálu

52

V. PŘÍLOHY Pořadové Předkládaná listina číslo

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Počet vyhotovení

Notářský zápis Výpis z ţivnostenského rejstříku Prohlášení správce vkladu Potvrzení banky o splacení vkladu Souhlas s umístěním sídla Výpis z KN Čestné prohlášení - JUDr. Dvořák Výpis z rejstříku trestů Plná moc

1 1 1 1 1 1 1 1 1

VI. DATUM PROVEDENÍ ZÁPISU Ţádám, aby všechny výše uvedené skutečnosti byly zapsány do obchodního rejstříku v zákonem stanovené lhůtě.

VII. ZÁVĚREČNÁ ČÁST Jméno, příjmení a rodné číslo (u cizince datum narození) zástupce navrhovatele

Vlastnoruční podpis / podpisové pole

Sandra Neterderová, 000000/0000

Údaj o zástupci

Úřední ověření pravosti podpisu

obecný zmocněnec

V Brně …………… Formulář č. 3: Návrh na zápis společnosti D&D Advisors, s.r.o.

53

Výpis z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně oddíl C, vloţka 51819

Datum zápisu:

5. dubna 2006

Spisová značka:

C 51819 vedená u Krajského soudu v Brně

Obchodní firma:


Sídlo:

Brno, Hlinky 505/118, PSČ 603 00

Identifikační číslo: 276 83 036 Právní forma: Předmět podnikání:

Společnost s ručením omezeným činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců realitní činnost zprostředkování obchodu a sluţeb

Statutární orgán:

Způsob jednání: Společníci:

Základní kapitál:

jednatel: JUDr. Dušan Dvořák, dat. nar. 22. května 1976 Rozdrojovice 298, PSČ 664 34 den vzniku funkce: 5. dubna 2006 Způsob jednání: Za společnost jedná a podepisuje jednatel samostatně. JUDr. Dušan Dvořák, dat. nar. 22. května 1976 Rozdrojovice 298, PSČ 664 34 Vklad: 200 000,- Kč Splaceno: 200 000,- Kč Obchodní podíl: 100 % 200 000,- Kč Splaceno: 100 % Správnost tohoto výpisu se potvrzuje Krajský soud v Brně

Obr. č. 4: Výpis z obchodního rejstříku Obr. č. 4 Výpis z

54

7. Činnosti vybrané společnosti po zapsání do obchodního rejstříku Po zápisu společnosti do obchodního rejstříku bychom měli oznámit změny příslušnému ţivnostenskému úřadu, a to konkrétně identifikační číslo společnosti, které nám bylo při vzniku společnosti přiděleno. Mezi nově vzniklou společností a bankou můţe být uzavřena smlouva o podnikatelském účtu společnosti. Tento obnos lze převést na tento účet, popřípadě po doloţení vzniku společnosti můţe být hotovost vyplacena správci vkladu společnosti.

7.1. Registrace vůči finančnímu úřadu Po obdrţení oprávnění, popřípadě získání oprávnění k podnikatelské činnosti, je třeba podat do 30 dnů k příslušnému finančnímu úřadu přihlášku k registraci.

Obr. č. 5: Přihláška k registraci pro právnické osoby

55

Touto přihláškou se lze přihlásit k dani z příjmů právnických osob, k dani z přidané hodnoty, ke spotřebním daním, k dani z nemovitosti, k dani silniční, k dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků, k dani z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně od PO, k zajišťující dani. K přihlášce je třeba doloţit výpis z obchodního rejstříku, smlouvu o podnikatelském účtu uzavřenou s bankou, plnou moc určenou k tomuto účelu, jelikoţ v tomto případě bych před úřadem vystupovala jako zmocněnec jednatele. Přihlášku lze podat osobně nebo poštou. Na základě splnění všech poţadovaných podmínek bude společnosti vydán doklad osvědčení o registraci. Pokud se společnost sama nepřihlásí k dani z příjmů, finanční úřad tak učiní sám, přičemţ toto rozhodnutí bývá danému subjektu doručeno do datové schránky. Pakliţe bude společnost zaměstnávat zaměstnance, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů od vzniku povinnosti sráţet daň nebo zálohy, jelikoţ bude z mezd svých zaměstnanců odvádět zálohy na daň z příjmů. Dále se můţe společnost dobrovolně přihlásit k registraci k dani z přidané hodnoty.

Obr. č. 6: Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty pro právnické osoby

56

7.2. Další

registrace

v případě přijetí

zaměstnanců

do

společnosti V případě, kdy by společnost uzavřela pracovní smlouvu se zaměstnancem, popřípadě zaměstnanci, vznikla by jí tímto povinnost registrovat se k dalším institucím: Česká správa sociálního zabezpečení – přihlášení se do registru zaměstnavatelů, jelikoţ společnosti tím vznikne účast na nemocenském pojištění (odvod pojistného), a to do 8 dnů, zdravotní pojišťovna – musí se zaregistrovat u těch pojišťoven, u kterých jsou zaměstnanci pojištěni z důvodu odvádění zdravotního pojištění, a to do 8 dnů, úřad práce – hlášení uvolněných nebo obsazených pracovních míst, a to do 10 dnů, pojišťovna – odvod zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, a to bez zbytečného odkladu.

7.3. Otevření účetních knih vybrané společnosti Otevření účetnictví společnosti D&D Advisors, s.r.o. by vypadalo následovně: Tab. č. 2: Otevření účetních knih společnosti MD – 701 – počáteční účet rozváţný

Základní kapitál

200.000 Kč

D – 411 – základní kapitál MD – 221 – běţný účet

Bankovní účet

200.000 Kč

D – 701 – počáteční účet rozváţný

Zdroj: Vlastní Tab. č. 3: Zahajovací rozvaha

Aktiva

Pasiva

BÚ

200.000

ZK

200.000

Celkem

200.000

Celkem

200.000

Zdroj: Vlastní

57

8. Hodnocení podmínek pro podnikání v České republice Světová banka vydala kocen listopadu roku 2012 svou desátou studii „Doing Business Report 2013“. V ní z různých hledisek hodnotila administrativní, finanční a časovou náročnost při zakládání společnosti. Česká republika skončila na 65. místě z celkově posuzovaných 185 zemí, coţ pro nás znamenalo posunutí se o jedno místo oproti loňskému roku, avšak dozadu. Všechny země jsou hodnoceny podle 10 klíčových činností, které nejvíce ovlivňují moţnosti k zahájení podnikání. Kritéria uplatňované pro Českou republiku: úkony související se zaloţením společnosti, tzn. hodnota základního kapitálu, ostatní náklady související se zaloţením společnosti, prováděné úkony včetně doby vyřízení, hodnocení nákladů, náročnosti a času ke zřízení přípojky na elektřinu ve společnosti, hodnocení nákladů, náročnosti a času potřebného ke zřízení skladu, hodnocení dostupnosti úvěrů, hodnocení činností souvisejících se zajištěním práv k nemovitostem, hodnocení velikosti plateb za daně, jejich časovou náročnost, jak často se odvádějí, administrativa, čas a náklady spojené s dovozem a vývozem zboţí, hodnocení legislativy, obtíţnost vymáhání obchodních smluv, hodnocení prvků ochrany investorů, hodnocení času k zavření podniku plynoucí z platební neschopnosti společnosti, doba řešení a průběh insolvenčního, popřípadě konkursního řízení. Jiţ od roku 2005 se vláda České republiky neustále snaţí sníţit administrativní zátěţ podnikatelů. Slibuje, ţe do roku 2014 by oproti roku 2005 měla klesnout aţ o 30 %. Jestli se tak stane, či ne, nyní nemůţeme posoudit, ale můţeme alespoň doufat, ţe se náklady na plnění všech povinností souvisejících se zaloţením společnosti alespoň částečně sníţí.

58

9. Závěr Cílem této práce, jak napovídá jiţ její název, bylo zanalyzovat problematiku související se zaloţením a vznikem společnosti s ručením omezeným. Práce byla rozdělena do dvou částí, a to do teoretické a praktické. V teoretické části jsem se snaţila přiblíţit nejzákladnější a především nejdůleţitější kroky směřující ke vzniku společnosti. V praktické části jsem tyto kroky převedla do praxe, snaţila jsem se poukázat na různá úskalí, vyplnila jsem i některé k tomu potřebné formuláře. Proces vzniku společnosti s ručením omezeným je relativně zdlouhavý. Neţ podnikatel vyřídí veškeré dokumenty, které k zápisu do obchodního rejstříku potřebuje, můţe uběhnout i více jak 20 dní neţ k samotnému zápisu dojde. V minulosti, kdy byl tehdejším ministrem spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil, se velmi hlasitě mluvilo o tom, jak by se dal tento proces urychlit. Bylo navrhnuto, ţe by rychlejšímu procesu mohli dopomoci notáři. Šlo by o to, ţe by všechny úkony šly vyřídit u notáře, který by pak elektronicky provedl zápis do obchodního rejstříku s tím, ţe by pak nedocházelo ze strany rejstříkových soudů k vykládání nesprávností vyplývající z obsahu notářských zápisů. Současně by elektronicky zaslal i veškeré listiny, které je třeba s návrhem doloţit. Tato změna by se pak ihned promítla v obchodním rejstříku, kdy by fakticky mělo dojít i k okamţitému vytvoření výpisu z obchodního rejstříku. Z 20 dní by pak k zaloţení společnosti mohlo stačit pouhých 20 minut, coţ si troufám říct, ţe je nezanedbatelná změna. Jak všichni zajisté víme, tento resort byl však bohuţel svěřen jinému ministrovi, tudíţ nyní můţeme jen mlčky přihlíţet, zda se tato myšlenka postupem času naplní. Osobně si myslím, ţe pokud by se tato myšlenka stala skutečností, pak by to bylo jen ku prospěchu této věci. Nicméně nyní tento proces čítá velké mnoţství časově náročných činností, které je třeba před samotným vznikem společnosti učinit. Vše začíná u notáře sepsáním zakladatelské listiny, popřípadě společenské smlouvy, kdy tímto dokumentem dojde k zaloţení společnosti. V tomto dokumentu nesmí především chybět název společnosti, jeho sídlo, jména společníků, je třeba si určit předmět podnikání, určit správce vkladu, orgány společnosti, splacení rezervního fondu a základního kapitálu, určit si různá nepovinná, přesto však důleţitá ustanovení. Poté bychom se měli vydat na ţivnostenský úřad, kde v případě, ţe společnost bude zřízena za účelem podnikání, ohlásíme ţivnost. Jednatel v tomto případě rozhodl o ţivnosti volné. Po předloţení všech potřebných dokumentů a zaplacení správního poplatku nám byl do 5 dnů po ohlášení ţivnosti vydán ţivnostenský list společnosti. Následně se 59

správce vkladu vydal do banky, kde zřídil účet pro ještě nevzniklou společnost na sloţení vkladu společnosti. Jakmile všechny tyto kroky provedeme, včetně vyřízení si souhlasu se sídlem, podepsání čestného prohlášení, vyjetí rejstříku z trestů a katastru nemovitostí, pak jiţ je moţné podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku. V tomto případě je třeba uhradit soudní poplatek a s ním doloţit příslušnému rejstříkovému soudu i veškeré k tomu potřebné listiny. Po tomto podání je jiţ třeba jen vyčkávat, kdy nám bude doručeno usnesení o zápisu společnosti. Na nás jiţ záleţí, zda proti němu budeme podávat vzdání se práva na odvolání, aby byl celý proces urychlen. Ten, kdo je neznalý této problematiky a společnost bude zakládat poprvé, velmi často vyuţívá sluţeb advokáta. On tuto problematiku povaţuje za rutinní záleţitost, a jestliţe na zaloţení společnosti spěcháme, pak abychom předešli moţným chybám, které by mohly celý proces prodlouţit, nezbude nám jiná moţnost. Další moţností je zakoupit si předem zaloţenou společnost, tzv. ready made společnost. Zde si můţeme určit předmět podnikání, historii, dobu vzniku v obchodním rejstříku. U takovéto společnosti je pak pouze třeba sepsat notářský zápis o konání valné hromady, kdy se odvolají stávající členové a nahradí se členy novými, tzn. kupujícími. Hned nato se podá návrh na změnu v obchodním rejstříku společně s poţadovanými listinami, uhradí se soudní poplatek, v tomto případě stanoven ve výši 2.000 Kč. Při koupi této společnosti je však třeba si dát pozor na účetní historii, zda společnost není zadluţená. Poté by totiţ veškeré závazky přešly na nového majitele. V případě zakoupení takto zaloţené společnosti apeluji na kupující, aby byli obezřetní, od koho společnost kupují. V poslední části práce jsem jen krátce přiblíţila povinnosti společnosti, které nastanou po jejím zapsání do obchodního rejstříku. Povinnost registrovat se k různým institucím se odvíjí především od toho, zda bude společnost zaměstnávat nějaké zaměstnance. V případě, ţe zaměstnance nebude mít, pak jí vznikne povinnost registrace pouze k finančnímu úřadu. V opačném případě se tato povinnost rozrůstá ještě dále o Českou správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu, úřad práce a k pojišťovnám, u kterých je třeba sjednat zákonné pojištění. Pokud celkově shrneme moţnosti, které bychom mohli vyuţít, pak by pro všechny podnikatele bylo prospěšné, pokud by se časová náročnost a administrativní zátěţ při zakládání společnosti postupně sniţovala. Vláda České republiky se o to od roku 2005 snaţí, avšak výsledky nejsou nějak závratné. Nyní nám nezbývá nic jiného neţ doufat, ţe naši 60

zákonodárci nám zaloţení společnosti usnadní avizovaným návrhem a to v dohledné době. Jelikoţ bude od ledna 2014 platit nový zákon týkající se obchodních společností, snad se do něj, případně do nějaké související vyhlášky, tato změna k lepšímu promítne. Věřím, ţe tato práce bude pro ty, kdo se chystají zaloţit si společnost s ručením omezeným, přínosem při cestě za plnění jejich cílů.

61

Seznam pouţité literatury [1]

Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Platný k 1. 1. 2012

[2]

Zákon o notářích a jejich činnosti (notářský řád) č. 358/1992 Sb. Platný k 1. 8. 2012

[3]

ELIÁŠ, Karel. Kurs obchodního práva: právnické osoby jako podnikatelé. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, 617 s. ISBN 80-717-9391-4.

[4]

DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným: právnické osoby jako podnikatelé. 3., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2008, 428 s. ISBN 978-807-3573-447.

[5]

VYCHOPEŇ, Jiří. Společnost s ručením omezeným z účetního a daňového pohledu. 2. aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 230 s. ISBN 978-80-7357-699-8.

[6]

BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným: právnické osoby jako podnikatelé. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006, 660 s. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN 80-717-9441-4.

[7]

Začít podnikat na živnost nebo založit obchodní společnost aneb Jak vybrat vhodnou právní formu

podnikání?

[online

2012].

[cit.

2012-12-03].

Dostupné

z:

http://www.ipodnikatel.cz/Zahajeni-podnikani/zacit-podnikat-na-zivnost-nebo-zalozitobchodni-spolecnost-aneb-jak-vybrat-vhodnou-pravni-formu-podnikani.html [8]

Studie Doing Business Report 2013 znamená pro ČR zhoršení na 65. místo [online 2012-1113]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/studie-svetovebanky-doing-business-report-2013-zhorseni-cr-65-misto-25205.html

[9]

Novela živnostenského zákona snižující administrativní zátěž podnikatelů [online 2012]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.prokopr.cz/aktuality/novela-zivnostenskeho-zakonasnizujici-administrativni-zatez-podnikatelu/

[10]

Obchodní společnosti – založení a vznik [online 2012-26-01]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zalozeni-vznik-opu-4645.html

[11]

ČEKIA: V Česku vzniká nejméně firem za posledních pět let [online 2012-09-11]. [cit. 2012-1210]. Dostupné z: http://www.cekia.cz/cz/tiskove-zpravy/392-tz120911

[12]

Jednotný registrační formulář [online 2012-10-29]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument68557.html

62

[13]

Administrativní zátěž klesne do roku 2013 až o 30 procent [online 2012-01-10]. [cit. 2012-1210]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument93670.html

[14]

Průvodce živnostenského podnikání pro české právnické osoby [online

2012-07-02].

[cit.

2012-12-10]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument77394.html [15]

Zápis do obchodního rejstříku půjde rychleji a levněji. Víme, co se chystá [online 2011-11-10]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/zapis-do-obchodnihorejstriku-pujde-rychleji/

[16]

Povinnosti obchodní společnosti na úřadech [online 2011-02-09]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z:http://www.ipodnikatel.cz/Zalozeni-obchodni-spolecnosti/povinnosti-obchodnispolecnosti-na-uradech.html

63

Seznam pouţitých zkratek ObchZ

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Ř. z.

Říšský zákoník (1848-1918)

Sb. z. a n.

Sbírka zákonů a nařízení státu československého (od 4.11.1918)

64

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Odměna notáře za sepsání notářského zápisu včetně jednoho stejnopisu (zakladatelské listiny společnosti) ............................................................................................ 35 Tabulka č. 2: Otevření účetních knih společnosti .................................................................... 57 Tabulka č. 3: Zahajovací rozvaha ............................................................................................ 57

65

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Hierarchické zobrazení orgánů společnosti ....................................................... 20 Obrázek č. 2: Přehled ţivností.................................................................................................. 28 Obrázek č. 3: Výpis z ţivnostenského rejstříku ....................................................................... 44 Obrázek č. 4: Výpis z obchodního rejstříku ............................................................................. 54 Obrázek č. 5: Přihláška k registraci pro právnické osoby ........................................................ 55 Obrázek č. 6: Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty pro právnické osoby ............... 56

66

Seznam grafů Graf č. 1: Celkový počet společností s ručením omezeným v České republice za jednotlivé roky........................................................................................................................................... 24 Graf č. 2: Počet nově zaloţených společností v České republice v jednotlivých letech .......... 25 Graf č. 3: Vymezení obchodního podílu vybrané společnosti ................................................. 31

67

Seznam formulářů Formulář č. 1: Seznam oborů činností ..................................................................................... 40 Formulář č. 2: Jednotný registrační formulář pro právnické osoby ......................................... 42 Formulář č. 3: Návrh na zápis společnosti D&D Advisors, s.r.o. ............................................ 48

68

Právní aspekty zaloţení a vzniku společnosti s ručením omezeným (s.r.o.)

Recommend Documents