EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČR S HOVĚZÍM A VEPŘOVÝM MASEM
Seminární práce z předmětu Kvantitativní metody analýzy a popisu životního prostředí a udržitelného rozvoje
Barbora Gallová 1.ročník SKE FHS 2009
Obsah ÚVOD, METODIKA PRÁCE EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU S MASEM (CELOSVĚTOVĚ) ZMĚNY STRAVOVACÍCH VZORCŮ Vyšší konzumace potravin Změny ve sloţení potravy Zvyšující se poptávka po ţivočišných produktech (především masu) Příčiny vyšší spotřeby masa Prognózy produkce masa VLIVY POZMĚNĚNÝCH STRAVOVACÍCH VZORCŮ NA ŢP (DOPADY VYŠŠÍ SPOTŘEBY MASA) Odlesňování Emise skleníkových plynů Degradace půd Ohroţení vodních zdrojů ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR S HOVĚZÍM A VEPŘOVÝM MASEM ROK 2005 ROK 2006 ROK 2007 ROK 2008 EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČR S MASEM (POROVNÁNÍ EKOLOGICKÝCH PARAMETRŮ ARGENTINY A NIZOZEMÍ) ZÁVĚR ZDROJE
1
Úvod Stále se zvyšující produkce masa je zatíţena řadou negativních vlivů na ţivotní prostředí. Je to provázaná soustava příčin a následků, která spojuje jednotlivé dopady vysoké ţivočišné produkce. Prvotním znatelným dopadem takovéto produkce je odlesňování, jako způsob získávání nových pastvin či orné půdy pro pěstování krmiv. Přílišné odlesňování je zase příčinou degradace půd – eroze, dezertifikace. Samotné intenzivní zemědělství působí celou řadou negativních faktorů na kvalitu a vůbec dostatek pitné vody. To vše samozřejmě opět ovlivňuje člověka a jeho činnost, resp. pouze v některých, těmito problémy zasaţených oblastech. Zahraniční obchod je na úrovni globálního obchodu nedílnou součástí politik a strategií všech států. Proto kaţdý stát, jenţ je v této sekci aktivní, se svými činy podílí na podobě ţivotního prostředí Země.
Metodika práce Celá práce je metodicky rozdělena na 4 části.V první části se věnuji popisu soudobého spotřebního trendu (míněna konzumace potravin). Uvádím zde proměnu stravovacího vzorce velké části obyvatel Země. Věnuji se jednotlivým charakteristickým aspektům proměny ve stravování – obecně vyšší konzumaci potravin, změnám ve sloţení potravy, zvyšující se poptávkou po ţivočišných produktech a to zejména po mase, příčinám této vyšší spotřeby (masa) a prognózami produkce masa. Ve druhé části se věnuji vlivům těchto trendů ve stravování na ţivotní prostředí. Třetí část uţ je zaměřena konkrétně na zahraniční obchod ČR s hovězím a vepřovým masem. Je uvedena i vlastní analýza dat dovozu a vývozu hovězího a vepřového masa a to ve čtyřletém období (2005-2008). Tato statistika byla zpracována podle vstupních dat Českého statistického úřadu, z databáze Zahraničního obchodu. Pro rok 2005 se mi nepodařilo nalézt celková data. V tomto případě jsem pracovala s Trţním informačním systémem Státního zemědělského intervenčního fondu, kde jsem získala data pouze do října roku 2005. I kdyţ jsem tyto data zpracovala a v závěrečném zhodnocení s nimi pracuji jako celistvými, mají pouze orientační charakter vývoje dovozu a vývozu v roce 2005. Polední část se věnuje samotným ekologickým aspektům. Neboli dopadům produkce masa na ţivotní prostředí států, ze kterých maso dováţíme. Jsou zde srovnávány jednotlivé sloţky ţivotního prostředí dvou států. Jedná se o Argentinu, jako zástupce neevropské země a Nizozemí, jako zástupce země evropské. Většina dat pochází z databáze FAO (AQUASTAT, FAOSTAT, COUNTRYSTAT). V závěru shrnuji všechny fakta a uvádím moţná řešení některých problémů.
2
EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU S MASEM (CELOSVĚTOVĚ) Změny stravovacích vzorců Donedávna závisely stravovací vzorce (opakovaný způsob stravování, který je pozorovatelný u různých skupin obyvatelstva)1 vesměs na lokálních zdrojích potravy. S rozvojem dopravy a konzervačních technik během 20. století však došlo k moţnosti většího výběru potravin a následnému posunu od tradičně konzumovaných potravin a jídel k současným preferovaným potravinám.2 Taková to celková přeměna stravovacích vzorců, stravovacích návyků, s sebou ale přináší řadu negativních dopadů, nejen na zdraví člověka ale především na „zdraví“ ţivotního prostředí. Následující odstavce odkazují na jiţ zmiňovanou přeměnu stravovacích vzorců a na dopady s ní související.
Vyšší konzumace potravin Pro posouzení takovéto změny globální potravinové situace na úrovni konzumovaného mnoţství, se vyuţívá měření konzumovaných potravin v kilokaloriích (kcal) na osobu za den. Níţe uvedené analýzy FAOSTAT (největší světová báze dat organizace Food and agriculture organization) ukazují, jak konzumace potravin (nutriční hodnota potravin) na globální úrovni neustále stoupá. Nutriční hodnota potravin od poloviny šedesátých do konce let devadesátých stoupla přibliţně o 450 kcal na osobu za den a v rozvojových státech dokonce o 600 kcal. Tato změna není ale patrná ve všech oblastech světa. Například kalorický přísun se nezměnil v oblasti subsaharské Afriky a v posledních letech se potravinová situace zhoršuje v ekonomicky tranzitních zemích. Naopak energetický přísun v potravinách dramaticky vzrostl ve východní Asii (1000 kcal na osobu za den) a to především v Číně. Dále pak v oblastech Blízkého východu a severní Afriky (přes 700 kcal na osobu za den).3 Tab.1:Globální a regionální konzumace potravin na osobu (kcal na osobu za den) Region
1964 1966
1974 1976
1984 1986
1997 1999
2015 2030
Svět
2358
2435
2655
2803
2940 3050
Rozvojové země
2054
2152
2450
2681
2850 2980
Blízký východ a severní Afrika
2290
2591
2953
3006
3090 3170
Subsaharská Afrika včetně J.Afriky
2058
2079
2057
2195
2360 2540
Latinská Amerika a Karibská oblast
2393
2546
2689
2824
2980 3140
1
Gerbens-Leenese & Nonhebel, 2005 Gerbens-Leenes & Nonhebel, 2002 3 FAOSTAT 2003 2
3
Východní Asie
1957
2105
2559
2921
3060 3190
Jiţní Asie
2017
1986
2205
2403
2700 2900
Industrializované země
2947
3065
3206
3380
3440 3500
Tranzitní země
3222
3385
3379
2906
3060 3180
Zdroj: FAOSTAT 2003
Změny ve sloţení stravy Růst konzumace potravin je doprovázen signifikantními změnami ve sloţení stravy. Dochází k posunu od konzumace potravin jako jsou okopaniny a hlízy k více masitým produktům a rostlinným olejům. Tabulka č. 2 ukazuje, jak se zvyšuje počet ţivočišných a rostlinných zdrojů v rozvíjejících se a industrializovaných zemí.4 Tab.2: Rostlinné a ţivočišné energetické zdroje (kcal na osobu za den) Region
1967 - 1969
1977 - 1979
1987 - 1989
1997 - 1999
T
T
T
T
V
A
V
A
V
A
V
A
Rozvojové země
2059 1898 161 2254 2070 184 2490 2248 242 2681 2344 337
Tranzitní země
3287 2507 780 3400 2507 893 3396 2455 941 2906 2235 671
Industrializované země 3003 2132 871 3112 2206 906 3283 2333 950 3380 2437 943 T, total kcal; V, kcal rostlinného zdroje; A, kcal ţivočišného zdroje (včetně rybích produktů). Zdroj: FAOSTAT 20035
Zvyšující se poptávka po ţivočišných produktech (především masu) Pokud se při sledování změny stravovacích vzorců zaměříme pouze na ţivočišné produkty, především maso, zjistíme, ţe poptávka po ţivočišných produktech enormně roste a vůbec celý sektor ţivočišné výroby se nebývale rozrůstá. Následující tabulka dokazuje tento vysoký nárůst roční produkce masa z 218 milionů tun mezi léty 1997-1999 na předpokládaných 376 milionů tun masa v roce 2030. Tab.3: Konzumace masa na osobu Region Svět
Maso (kg za rok) 1964 - 1966 1997 - 1999 2030 24.2 36.4 45.3
Rozvojové země
10.2
25.5 36.7
Blízký východ a severní Afrika
11.9
21.2 35.0
9.9
9.4 13.4
Subsaharská Afrika včetně J.Afriky 4
FAOSTAT 2003, www.fao.org/docrep/005/AC911E/ac911e05.htm
4
Latinská Amerika a Karibská oblast
31.7
53.8 76.6
Východní Asie
8.7
37.7 58.5
Jiţní Asie
3.9
5.3 11.7
Industrializované země
61.5
88.2 100.1
Tranzitní země
42.5
46.2 60.7
Zdroj: FAO 2003
Je zajímavý ještě jeden trend a to skutečnost, ţe se značně odlišuje produkce masa u vyspělých, industrializovaných států a u rozvojových zemí. FAO ve své zprávě za rok 2006 uvádí, ţe významně roste asijský podíl na světové produkci vepřového masa, který dosáhl v roce 2006 více neţ 58 %. Americké kontinenty, podle této zprávy, stagnují podílem na světové výrobě 17 %, Afrika 1 %. Evropa včetně Ruska redukovala svůj příspěvek na 24 %. Z jednotlivých zemí je největším výrobcem vepřového masa Čína, jejíţ podíl na světové produkci v roce 2006 dosáhl téměř 49 %. Naopak ústup výroby je patrný ve většině evropských zemí. Následující graf rozvádí situaci nárůstu produkce masa od 70.let do roku 2004. Z grafu je patrný enormní nárůst produkce masa u rozvojových států a to především v 90.letech. Graf. 1: Produkce masa vyspělých (developed) a rozvojových (developing) zemí
Zdroj: FAO 2005
5
Příčiny vyšší spotřeby masa Pokud se budeme ptát po příčinách nárůstu konzumace masa, je uváděno pět základních předpokladů z nichţ světový vývoj výroby a spotřeby potravin, tedy i masa, vychází. Za prvé se jedná o růst populace (ročně asi 1,1 %, tj. 75 – 80 milionů obyvatel, nejvíce v Africe a na Středním východě, více neţ polovina v Asii, pokles je ve většině nových členských států EU). Dále pak posílení ekonomického růstu (Asie, východní Evropa, Rusko, Afrika, Latinská Amerika, + 3,1 aţ 3,3 % světového HDP za rok). Změny ve stravovacích zvyklostech (zvýšený příjem obyvatel vyvolá větší poptávku po potravinách, a tím podnítí růst domácí produkce nebo zvýšení importu), rozdíly mezi produkcí a spotřebou potravin (Čína, jiţní Korea, Indonésie a Střední východ budou stále významnějšími dovozci) a trţně orientované reformy (výsledky jednání Světové obchodní organizace – WTO – o liberalizaci obchodu).6 Zajímavý postřeh, ohledně spotřeby masa, uvedli Norman Myers a Jennifer Kent ve své stati z roku 2003 o „ vlivu lidského blahobytu na přírodní prostředí“. Zásadní změnu ve spotřebě vidí v tzv. nových konzumentech, obyvatelích především rozvojových států, kteří dosahují statusu střední třídy (jejich kupní síla – PPP, je dostatečně velká a především rychle stoupající) a kteří přejímají spotřební vzorce chování (spotřební aktivity) podle západního modelu. Přičemţ Myers a Kent zdůrazňují především dvě spotřební aktivity mající značný dopad na ţivotní prostředí, a zároveň patřící mezi první ukazatele rostoucí kupní síly státu. V první řadě se jedná právě o jiţ zmiňovaný nárůst spotřeby masa a následně pak o zvýšení pouţívání automobilů.
Prognózy produkce masa Podle prognóz z roku 2006 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by měla globální produkce masa do roku 2016 vzrůst aţ na přibliţně 300 milionů tun. V průběhu následujících let by podle Agra Europe London měl přijít boom produkce vepřového masa, objem výroby se má zvýšit aţ o jednu třetinu. U hovězího masa se předpokládá nárůst pouze 24%.
6
www.agroweb.cz/Vyroba,-spotreba-a-obchod-s-masem__s182x30424.html
6
VLIVY POZMĚNĚNÝCH STRAVOVACÍCH VZORCŮ NA ŢP (DOPADY VYŠŠÍ SPOTŘEBY MASA) Odvětví chovu hospodářských zvířat prochází, díky stále větším tlakům ze stran spotřebitelů, procesem technických a geografických změn. Extenzivní pastva stále zaujímá a degraduje obrovské plochy půdy, je tu rostoucí trend směrem k intenzifikaci a industrializaci. Chov hospodářských zvířat se také posunuje zeměpisně, a to v prvé řadě z venkovských oblastí do okolí měst, aby byla blíţ zákazníkům, dále pak ke zdrojům krmiva, ať uţ jde o oblasti krmných plodin či dopravní a obchodní osy, kam je krmivo dováţeno. Prostřednictvím těchto (a nejen těchto) změn se oblast hospodářských zvířat dostává do přímého boje o vzácnou půdu, vodu a další přírodní zdroje. Níţe je uveden zúţený výčet významných dopadů chovu dobytka na ţivotní prostředí.
Odlesňování Podle zprávy FAO z roku 2006 narůstá díky vyšší spotřebě masa tlak na přeměnu přirozených ekosystémů na zemědělskou půdu . Ţivočišná výroba nyní pouţívá celých 30% z celkové plochy pevnin. Většinu této plochy zabírají pastviny, ale toto číslo zahrnuje také cca 33% z celosvětové plochy orné půdy – tato plocha se pouţívá pro pěstování krmiva.Protoţe se kvůli získání nových pastvin kácí lesy, je ţivočišná výroba hlavní příčinou úbytku lesů, především v Latinské Americe. Např. v oblasti Amazonie bylo 70% z celkově vykácené plochy přeměněno na pastviny.7 (http://www.vegspol.cz/view.php?cisloclanku=2007060008). Mýcení lesů kvůli nové zemědělské půdě či pastvinám také sniţuje moţnost zpětného zachycování oxidu uhličitého a přispívá tak k rychlejší změně klimatu. Podle vědců je odlesňování zodpovědné za 20 % emisí skleníkových plynů vzniklých jako důsledek lidské činnosti.8 Co se týká prognóz do budoucna, nic nenasvědčuje tomu, ţe by se tlak na přeměnu přirozených ekosystémů na ornou půdu zmenšoval. Ruku v ruce s nárůstem populace a spotřeby masa se bude zvyšovat poptávka po potravinách. Nabídka však nemůţe drţet krok, protoţe výnosy vzrostou jen v omezené míře.9 Vědci z Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) navíc ve své zprávě za rok 2007 předpovídají, ţe i jen mírné globální oteplení povede ke sníţení zemědělské úrodnosti v tropických a subtropických zemích.10
Emise skleníkových plynů Kromě CO2, o kterém jsem se zmínila výše, produkuje ţivočišná výroba ještě další, více škodlivé skleníkové plyny. Jedná se o oxidy dusíku, kterých tento sektor vytváří 65% z celkového objemu emisí, přičemţ tyto plyny mají 296x silnější vliv na skleníkový efekt neţ CO2 ( vyšší tzv. „ohřívací potenciál“- global warning potential, GWP- neţ má CO2). Dále se chov dobytka podíl na 37% z celkového objemu emisí metanu (GWP je 21x vyšší neţ u CO2), který vzniká v trávicím traktu přeţvýkavců, a 64% z celkového objemu celosvětových emisí amoniaku (důleţitý činitel acidifikace prostředí).11 7
www.vegspol.cz/view.php?cisloclanku=2007060008 www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2151260 9 FAO 2006 10 IPCC 2007 8
7
Názornou ukázkou vlivu stavu hospodářských zvířat na mnoţství těchto skleníkových plynů můţe být skutečnost, ţe v České republice vedl pokles stavu hospodářských zvířat od roku 1990 k poklesu zemědělských emisí metanu o 45% a oxidu dusného ubyla zhruba třetina.12
Degradace půdy Celková výměra pastvin činní 26% zemského povrchu planety, vyjma ledovců.Celková plocha vyuţívaná na produkci krmiv pak činní 33% celkové orné půdy. Celkově tedy chov hospodářských zvířat představuje 70% veškeré zemědělské půdy a 30 % půdního povrchu planety. Cca 20% pastvin a luk je zásadně poškozeno přílišným vypásáním, zhutněním a 13 erozí. Zejména suché půdy jsou těmito trendy negativně ovlivněny, jelikoţ hospodářská zvířata jsou často jediným zdrojem obţivy pro lidi, kteří v těchto oblastech ţijí.14 Především pak erozí je ohroţena většina kultivovaných zemědělských půd na světě. Ze 14,7 milionů km2 je více neţ 9 milionů ohroţeno plošnou erozí způsobenou vodou. Nejdůleţitější příčinou těchto vodních erozí je, jak uţ bylo naznačeno, v prvé řadě odlesnění, které působí asi 40% všech potíţí, dále nadměrná pastva (29%) a nevhodné zemědělské postupy (24%).15 Nejvíce postiţeným kontinentem je Afrika - území jiţně od Sahary, Sahelu. Lze konstatovat, ţe nadměrné vyuţívání půdy je důleţitým činitelem rozšiřování Sahary. Další významně ohroţené oblasti se vyskytují v Asii a z menší části i v Latinské Americe. Erozí je ohroţena i zemědělská půda ČR, a to přibliţně jedna polovina. Nejčastěji se jedná o erozi vodní následovanou erozí větrnou.16 .
Ohroţení vodních zdrojů V současné době lidé vyuţívají přes 4 000 km3 vody za rok (pro porovnání, Bajkalské jezero, největší zásobník sladké vody na světě, obsahuje 23 000 km3 vody). Z toho je určeno 70-80 % pro zavlaţování, 20% průmyslu a 6% pro spotřebu domácností.17 Chov hospodářských zvířat jako odvětví představuje 8% globálně lidmi spotřebované vody a jeho hlavní část tvoří zavlaţování krmných plodin. Jedná se pravděpodobně o odvětví nejvíce znečišťující vodu, která přispívá k eutrofizaci a s tím souvisejícím problémům. Nejvýznamnější zdroje znečištění pocházejí ze zvířecích odpadů, antibiotik, hormonů, hnojiv a pesticidů pouţívaných pro krmné plodiny a kalů z erodovaných pastvin. Například v USA, kde se nachází čtvrtá největší půdní plocha na světě, se odhaduje, ţe jsou hospodářská zvířata zodpovědná za 55% erozí a kalů, 37% pouţitých pesticidů, 50% pouţitých antibiotik a třetinu dusíku a fosforu ve sladkovodních zdrojích.18
11
12
Moldan 2006 www.foeeurope.org/agriculture/publications/E&A_national/HnutiDuha_Zemedelstvi.pdf
13
www.vegspol.cz/view.php?cisloclanku=2007060008 H. Steinfeld, P. Gerber, T. Wassenaar, V. Castel, M. Rosales, C. de Haan - 2006, 390 pp, zpráva org. LEAD 15 Moldan 2006 16 Mze čr 2007 17 Moldan 2006 18 viz. pozn. č.14 14
8
Se zvyšující se prosperitou společnosti lidé konzumují kaţdým rokem stále více masa a mléčných výrobků. Předpokládá se, ţe globální produkce masa vzroste více neţ dvojnásobně z 229 milionů tun v letech 1999/2001 na 465 milionů tun v r. 2050, produkce mléka vzroste z 580 na 1043 milionů tun.
9
ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR S HOVĚZÍM A VEPŘOVÝM MASEM V OBDOBÍ 2005-2008
Rok 2005 Dovoz Ţivý jatečný skot a prasata jsou dováţena především ze Slovenska (skot), Německa, Dánska a Nizozemí. Hovězího masa se dovezlo za období leden-září 12 397,2 tun, za období října to bylo 1 552,6 tun. Hovězí maso se přivezlo převáţně z Rakouska, Polska, Slovenska a Německa. Vepřového masa se dovezlo okolo 76 070,6 tun za období leden-září, v říjnu se přivezlo 12 508,9 tun a to hlavně z Německa, Rakouska, Polska a Dánska.
Vývoz Jatečný skot se z ČR dováţí především do Rakouska, Itálie, Německa. Ţivá prasata se zase vyváţí především na Slovensko a do Německa. V roce 2005 se za období leden-září vyvezlo 1 022,8 tun hovězího masa a v říjnu to bylo kolem 204,2 tun. Hovězí maso se vyvezlo hlavně do Rakouska, Slovenska a Německa. Vepřové maso, které se exportovalo do Slovenska, Rakouska, Německa, Polska (především), bylo vyvezeno za období leden-září v mnoţství 15 791,1 tun a v říjnu to bylo 1 782,8 tun. Graf č.2 Zahraniční obchod s masem 2005 (tuny) 100 000,00 90 000,00 80 000,00 70 000,00 60 000,00 50 000,00
Hov.maso Vepř.maso
40 000,00 30 000,00 20 000,00 10 000,00 0,00 Dovoz
Vývoz
Zdroj ČSÚ Pozn. Z důvodu nenalezení dat pro měsíc listopad a prosinec jsou uvedená data nekompletní a závěr, jenţ z nich vyplývá pouze přehledový.
10
Rok 2006 Dovoz Hlavními dovozci ţivého jatečného skotu pro rok 2006 bylo Slovensko. Co se týče dovozu ţivých jatečných prasat, tak ty se dováţeli především z Dánska, Nizozemska, Slovenska a Německa. Hovězího masa bylo dovezeno na 16 117,8 tun a to z Rakouska, Německa, Irska, Polska, Slovenska a co se týče dovozu z neevropských zemí tak se jedná o dovoz z Uruguaye, Brazílie a Argentiny. Vepřového masa se dovezlo okolo 112 743,2 tun a to z Německa, Polska, Rakouska, Nizozemska, Španělska, Dánska, Belgie a Francie.
Vývoz Ţivého jatečného skotu ČR nejvíce vyvezla v roce 2006 do Rakouska, Německa a Slovinska. Jatečných prasat ČR vyvezla do Slovenska a Německa. Hovězího masa, v přepočtu 2 248,5 tun vyvezla do Slovenska, Německa, Rakouska, Polska, Nizozemska a Maďarska. A vepřového masa vyvezla nejvíce do Slovenska, Německa, Rakouska a Maďarska a to okolo 21 269,5 tun. Graf č.3 Zahraniční obchod ČR s masem 2006 (tuny) 120 000,00 100 000,00 80 000,00 Hov.maso
60 000,00
Vepř.maso
40 000,00 20 000,00 0,00 Dovoz
Vývoz
Zdroj: ČSÚ
11
2007 Dovoz Ţivého jatečného skotu se, jako v předešlých letech, nejvíce dovezlo ze Slovenska a to 4 425 ks. Ţivých prasat, 152 266 ks, naopak z Dánska, Nizozemska a Německa. Za rok 2007 bylo dovezeno 17 907,9 tun hovězího masa a to především z Rakouska, Německa a Polska. Vepřového masa se hlavně z Německa, Polska, Rakouska a Nizozemska přivezlo 131 282,3 tun.
Vývoz V roce 2007 bylo exportováno 130 036 ks ţivého skotu, především do Rakouska, Německa a Chorvatska. Prasata se vyvezla v přepočtu 138 825 ks do destinací jako Slovensko a Německo. V témţe roce se vyvezlo okolo 3 857,2 tun hovězího masa do Slovenska, Rakouska a Polska. 28 185,7 tun vepřového masa bylo exportováno převáţně do Slovenska. Graf č.4 Zahraniční obchod ČR s masem 2007 (tuny) 140 000,00 120 000,00 100 000,00 80 000,00
Hov.maso
60 000,00
Vepř.maso
40 000,00 20 000,00 0,00 Dovoz
Vývoz
Zdroj: ČSÚ
12
Rok 2008 Dovoz Za celý rok 2008 se dovezlo do ČR 4 034 ks ţivého skotu, především ze Slovenska. Dále pak 286 957 ks ţivých prasat. Nejvíce kusů se dovezlo z Německa, Nizozemska a Dánska. Za rok 2008 bylo dovezeno 14 707,1 t hovězího masa. K hlavním dovozcům hovězího masa patřilo zejména Polsko, Německo a Rakousko. Za rok 2008 bylo dovezeno do ČR 149 092,2 t vepřového masa. Mezi hlavní dodavatele patřilo Německo, Rakousko, Polsko, Španělsko a Nizozemsko.
Vývoz V roce 2008 bylo vyvezeno z ČR 197 803 ks ţivého skotu. Nejvíce kusů směřovalo do Rakouska, Německa a Chorvatska. Jatečná prasata (159 877 ks) byla vyvezena hlavně na Slovensko. Za rok 2008 bylo vyvezeno z ČR 5 808,8 t hovězího masa. Hovězí maso směřovalo převáţně do Rakouska, na Slovensko a do Polska. V roce 2008 bylo exportováno z ČR 34 372,1 t vepřového masa. Export vepřového masa směřoval výhradně do zemí EU, největší podíl masa směřoval na Slovensko. Graf č.5 Zahraniční obchod ČR s masem 2008 (tuny) 160 000,00 140 000,00 120 000,00 100 000,00
Hov.maso
80 000,00
Vepř.maso
60 000,00 40 000,00 20 000,00 0,00 Dovoz
Vývoz
Zdroj: ČSÚ
13
Z výše uvedených grafů můţeme vysledovat následující trendy pro zahraniční obchod ČR s hovězím a vepřovým masem: dovoz výrazně převaţuje nad vývozem, výrazně převaţuje dovoz vepřového masa dovoz hovězího masa má spíše stagnující aţ klesající tendenci (z dovezených 16 117,8 tun za rok 2006 na 14 707,1 tun za rok 2008) dovoz vepřového masa výrazně vzrostl ( z 112 743,2 tun za rok 2006 na 149 092,2 tun za rok 2008) vývoz hovězího i vepřového masa mezi lety 2006-2008 mírně vzrostl (pro hovězí z 2 248,5 tun na 5 808,8 tun, pro vepřové z 21 269,5 tun na 34 372,1 tun) Tato situace odpovídá spotřebnímu trendu ČR jiţ od roku 2000, kdy podle analýz ČSÚ činila v letech 2000-2006 celková spotřeba masa v ČR průměrně 85,1 kg na obyvatele na rok. Vepřového masa se průměrně spotřebovalo 41,1 kg a hovězího 10,8 kg na obyvatele a rok. Ve spotřebě masa v ČR mělo tradičně nejvyšší podíl maso vepřové (48,3 % z celkové spotřeby). Spotřebu masa byla celkově hodnocena jako vyrovnaná u vepřového a hovězího masa (12,7 % z celkové spotřeby masa). podle ČSÚ klesá produkce skotu v ČR od roku 1990. Na tomto poklesu se podílí sníţení celkového stavu skotu. Spotřeba hovězího masa na obyvatele klesla od roku 2000 do roku 2007 o 2,1 kg, tj. o 17 % na 10,2 kg, přičemţ v roce 1990 činila 28 kg na obyvatele a rok.
EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČR S MASEM (POROVNÁNÍ EKOLOGICKÝCH PARAMETRŮ ARGENTINY A NIZOZEMÍ) Z výše uvedených fakt uţ víme, jaký je celosvětový trend stravovacích vzorců, tzn. obecně vyšší konzumace potravin (pouze v některých oblastech) a především tedy zvyšující se konzumace masa, jenţ má dalekosáhlé vlivy na různé sloţky ţivotního prostředí. Tento trend je patrný i v ČR, hlavně co se týká spotřeby vepřového masa. Je tedy otázkou jaké jsou ekologické dopady produkce masa v zemích, ze kterých dováţíme. Mezi největší dovozce masa do ČR (hovězího či vepřového) patří Německo, Rakousko, Nizozemsko, Dánsko, Polsko. Ze zemí třetího světa je to pak Argentina, Uruguay a Brazílie. Vybrala jsem tedy jednoho zástupce ze zemí EU (Nizozemsko) a jednoho ze zemí třetího světa (Argentina) a podrobila je komparaci podle ekologických parametrů naznačených v kapitole o dopadech vyšší spotřeby masa.
14
Argentina Produkce argentinského hovězího masa tvoří 9% celkové světové produkce (0,1% vepřového masa, 1,5% ovčího a skopového masa a 20,5% koňského masa). Hovězí maso se v Argentině produkuje na 300 tisících farmách, skopové a ovčí maso na 130 tisících statcích a vepřové na 70 tisících statcích.
Odlesňování Celková rozloha Argentiny činní 278 040 000 ha, z toho 273 669 000 ha je země a 4 371 000 tvoří vodní zdroje. Lesní plocha v roce 2005 činila 33 021 000 ha. Podle FAO došlo mezi lety 1990-2005 ke ztrátě přibliţně 2 241 000 ha lesa, a to nejvíce v devadesátých letech (1 492 000 ha).19 V devadesátých letech celosvětově došlo k největším ztrátám přirozeného lesa. Důvodem je především nárůst zemědělských ploch. V Argentině se rozrostla mezi lety 1996-2006 plocha pěstování geneticky modifikované sóji (na 18 mil. ha). Většina takto vypěstované sóji se vyuţívá jako krmivo pro dobytek.20
Emise skleníkových plynů Velkým ekologickým problémem je podle studie National University of the Centre of the Province of Buenos Aires z roku 2007, UNICEN, vysoká emise skleníkových plynů konkrétněji CO2. Podle této studie bylo zjištěno, ţe více neţ 47% CO2 je vyprodukováno chovem dobytka. S chovem dobytka přímo souvisí doprava krmiv, která se na emitovaném CO2 podílí velkou měrou. Celkově je Argentina jedním z největších producentů skleníkových plynů na světě. Produkce masa je pro Argentinu ale stále velmi důleţitou ekonomickou aktivitou a proto se neočekává zásadní ústup emisí skleníkových plynů.21
Degradace půd Ţivočišná výroba zasahuje skoro do celé oblasti Argentiny, od pamp aţ po Patagonii. Pampy jsou typické velmi úrodnou půdou, která je ideální pro zemědělství a chov dobytka. Problémy, ke kterým ale v blízké budoucnosti můţe docházet související především s intenzivní ţivočišnou výrobou, jsou eroze a destrukce těchto travin. V oblasti Patagonie, kde je semi-aridní klima, můţe zase nárůst chovu skotu a intenzivního farmaření (monokultury) v kombinaci se silnými větry vést k dezertifikaci, která je ve většině případů nevratným dějem.22 Podle statistik FAO je v Argentině degradováno 23,49% veškeré půdy, přičemţ většina je středně aţ silně degradovaná.23
19
FAO 2005 ISAAA 2007 21 www.theargentimes.com/socialissues/environment/livestock-casts-its-long-shadow-in-argentina 22 www1.american.edu/ted/argbeef.htm 23 www.fao.org/landandwater/agll/glasod/glasodmaps.jsp?country=NLD&search=Display+map+! 20
15
Ohroţení vodních zdrojů V Argentině se vyuţívá 75% dostupné vody z vodních zdrojů pro zemědělství. Dalších 16% se vyuţívá v domácnostech a 9% v průmyslu.24 Podle nedávného výzkumu, jehoţ výsledky byly uveřejněny v časopise Journal of Environmental and Public Health 2009, je velká část podzemní vody v Argentině kontaminována vysokým mnoţstvím arzenu (karcinogenní látka). Z výzkumů vyplynulo, ţe 97% odebraných vzorků podzemních a povrchových vod, které jsou běţně konzumovány lidmi a dobytkem, překračují limity nastavené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Takto kontaminovaná voda můţe být nejen zásadní dopad na zdraví lidí, ale můţe mít vliv i na kvalitu ţivočišné výroby.25
Nizozemí Nizozemí je jednou z čelních zemí ve výrobě mléka a hovězího a vepřového masa na světě. Nicméně celková produkce masa v Holandsku klesá.27 Je to zapříčiněno některými ekologickými problémy, se kterými se Holandsko potýká. 26
Odlesňování Nizozemí má rozlohu 4 153 000 ha. Země tvoří 3 388 000 ha a vodní tělesa představují 765 000 ha. Les pokrývá 365 000 ha země (údaj pro rok 2005), přičemţ v roce 1990 to bylo pouze 345 000 ha.28 FAO uvádí, ţe k podobným trendům došlo během devadesátých let u většiny průmyslově vyspělých zemí a to z důvodu technologického vývoje, které začíná činit zemědělství ekonomicky neţivotaschopné.
Emise skleníkových plynů Celkový CO2 ekvivalent šesti skleníkových plynů v roce 2006 vzrostl o 3 % v porovnání s roky 1990 a 1995. V porovnání s rokem 2005 stoupl ekvivalent pouze o 2%. Ţivočišná výroba na těchto emisí nemá zásadní podíl a to z důvodu vyuţívání moderních ekologicky šetrných technologií.29
24
http://earthtrends.wri.org/text/water-resources/country-profile-6.html
25
http://www.hindawi.com/journals/jeph/2009/216470.html
26
http://www.bnve.nl/main.php?p_tal_id=5&p_fld_id=175 http://www.nationmaster.com/time.php?stat=agr_liv_pro_ind-agriculture-livestock-productionindex&country=nl-netherlands 28 FAO 2005 29 http://www.pbl.nl/en/publications/2008/Greenhouse-Gas-Emissions-in-the-Netherlands-1990-2006.html 27
16
Degradace půd Jedná se především o vysoký obsah dusíku a fosfátu v půdě. Znečištění, které je těmito minerály způsobeno je z velké části výsledkem vysoké hustoty dobytku. Populace vepřů dosahuje takových rozměrů jako samotná populace obyvatel (15 mil.). Skotu se chová kolem 5 milionů. Vysoké emise dusíku a fosforu mají velmi negativní dopad na kvalitu vody.30 V Nizozemí je degradováno kolem 11,8% půdy, přičemţ většina je degradovaná slabě nebo středně.31
Vodní zdroje V případě Nizozemí je to pouhých 34%, kdy největší část vodních zásob spotřebovává průmysl (61%).32 Vodní zdroje nejsou nějakým zásadním problémem narušeny, z důvodu vyuţívání moderních technologií.
30
31 32
http://www.fao.org/WAIRDOCS/LEAD/X6133E/X6133E00.HTM
http://www.fao.org/landandwater/agll/glasod/glasodmaps.jsp?country=NLD&search=Display+map+! www.earthtrends.wri.org
17
Závěr Růst populace, posílení ekonomického růstu některých zemí, změny ve stravovacích zvyklostech, rozdíly mezi produkcí a spotřebou atd. To všechno jsou příčiny větší spotřeby potravin obyvatel planety Země. Tento trend však není stejný ve všech oblastech. Probíhá nerovnoměrně a způsobuje tak propastné rozdíly v přístupu k potravinám mezi oblastmi světa. Zvyšující se konzumace masa, jíţ se tato seminární práce zabývá, patří mezi celosvětové spotřební trendy, dokazující, především u rozvojových zemí, zvyšující se kupní sílu obyvatel daného státu. Tento „novodobý“ trend, stejně jako zvyšující se nákupy automobilů, má velký vliv na stav ţivotního prostředí. Neustále se zvětšující chovy dobytka zabírají velkou plochu půdy, dochází k přílišnému odlesňování, které je velmi patrné především v oblastech Jiţní Ameriky. Odlesňování má za následek degradaci půdy. Jedná se hlavně o erozi a dezertifikaci. Eroze zase ohroţuje kvalitu vody. Přílišné zavlaţování, kterého se hojně vyuţívá při intenzivním zemědělství, zase zasoluje půdu a působí tak opět její degradaci. Intenzivní zemědělství produkuje zase z velké části krmiva pro dobytek, kterého neustále přibývá. Tento začarovaný kruh má základ ve stereotypu lidském chování a jednání, které ho je hojně vyuţíváno na poli obchodu (vnitrostátního i mezinárodního). Média, která posilují úlohu stereotypního chování lidí (vyšší spotřeba je nutná a dobrá), svou činností zároveň podporují obchod, ekonomický růst. Opět se tedy dostáváme do bludného kruhu, ze kterého není snadné vystoupit. Nicméně v rámci principu předběţné opatrnosti můţeme zamezit vzniku neţádoucích dopadů této vyšší spotřeby (masa) na ţivotní prostředí, nebo omezit vliv těchto dopadů. Například namísto přílišného odlesňování z důvodů vzniku pastvin se můţe vyuţívat metod konzervace půdy a pastvin s vysázenými stromy, společně s omezením pohybu dobytka v ohroţených územích. Zlepšením stravy dobytka se zase můţe dosáhnout omezení procesu fermentace a následného vzniku metanu. Plné zpoplatnění vody a zdanění by zase mohlo pomoc odradit podnikatele od přílišné koncentrace dobytka v okolí měst. Jak je vidět, existuje celá řada řešení, které by mohli zefektivnit ţivočišnou výrobu a tím předejít negativním vlivům, je ale otázkou zda-li si tato opatření mohou dovolit státy rozvojové, nemající ţádný ekonomický nadbytek na ekologicky šetrnější technologie či postupy.
18
Zdroje práce s literaturou : MOLDAN, B.:.Ekologická dimenze udrţitelného rozvoje.UK v Praze:Karolinum, 2006 GERBENS-LEENES, P.W. & NONHEBEL, S.: Consumption Patterns and Their Effects on Land Required for Food. Ecological Economics, 2002, vol. 42, pp. 185-199 GERBENS-LEENES, P.W. & NONHEBEL, S.: Food and land use. The influence of consumption patterns on the use of agricultural resources. Appetite, 2005, vol. 45, pp. 24–31 práce s databázemi : FAOSTAT, AQUASTAT, COUNTRYSTAT, ČSÚ, databáze Zahraničního obchodu Trţní informační systém Státního zemědělského intervenčního fondu internetové odkazy : www.fao.org/docrep/005/AC911E/ac911e05.htm www.agroweb.cz/Vyroba,-spotreba-a-obchod-s-masem__s182x30424.html www.vegspol.cz/view.php?cisloclanku=2007060008 www.foeeurope.org/agriculture/publications/E&A_national/HnutiDuha_Zemedelstvi.pdf www.theargentimes.com/socialissues/environment/livestock-casts-its-long-shadow-inargentina www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2151260 www1.american.edu/ted/argbeef.htm www.fao.org/landandwater/agll/glasod/glasodmaps.jsp?country=NLD&search=Display+map +! http://earthtrends.wri.org/text/water-resources/country-profile-6.html http://www.hindawi.com/journals/jeph/2009/216470.html http://www.bnve.nl/main.php?p_tal_id=5&p_fld_id=175 http://www.nationmaster.com/time.php?stat=agr_liv_pro_ind-agriculture-livestockproduction-index&country=nl-netherlands
19
http://www.pbl.nl/en/publications/2008/Greenhouse-Gas-Emissions-in-the-Netherlands-19902006.html http://www.fao.org/WAIRDOCS/LEAD/X6133E/X6133E00.HTM www.earthtrends.wri.org Výroční zprávy : FAO 2005, 2006 IPCC 2007 LEAD, H. Steinfeld, P. Gerber, T. Wassenaar, V. Castel, M. Rosales, C. de Haan 2006 Mze ČR 2007
20
