Článek 1 Úvodní ustanovení

Základní škola a mateřská škola Staré Město, okres Frýdek-Místek, příspěvková organizace

S49 SMĚRNICE O ÚČETNICTVÍ Č.j.: ZS SM 79/2011

Účinnost od:

1.4.2011

Spisový znak:

Skartační znak:

S 10

Změny:

Článek 1 Úvodní ustanovení 1

2

3 4 5 6

Účetní jednotka je účetní jednotkou vymezenou v §9, odst. 3) písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a na základě rozhodnutí zřizovatele vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle §13a zákona. Při vedení účetnictví postupuje účetní jednotka v souladu zejména se:  zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,  vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky,  ČÚS pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/19914 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky,  vyhláškou č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), Tato směrnice podrobněji upravuje účetní postupy a metody stanovené výše uvedenými právními předpisy. Účetní jednotka používá k vedení účetnictví účetní software GORDIC, k evidenci majetku používá program GORDIC EMA. Účetní jednotka je povinna vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Účtový rozvrh zpracovává účetní jednotka na základě přílohy č. 7 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky. Pověřuji účetní školy ke změnám a doplněním účtového rozvrhu dle potřeby v průběhu účetního období. Po skončení účetního období bude vždy vytištěn a archivován účtový rozvrh používaný v příslušném účetním období a platný k 31.12. příslušného účetního období.

Článek 2 Účetní doklady 1

Účetní doklad je průkazný účetní záznam, který musí obsahovat:  označení účetního dokladu,  obsah účetního případu a jeho účastníky,  peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,

1

  

2

3 4

okamžik vyhotovení účetního dokladu, okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Účetní doklady vystavuje účetní jednotka bez zbytečného odkladu po uskutečnění účetního případu a na základě prvotních dokladů (např. faktura, doklad o nákupu zboží či služby v hotovosti, bankovní výpis apod.). Všechny doklady podléhají kontrole věcné a formální správnosti:  Věcná správnost – pracovník, který zboží či službu převzal, stvrdí svým podpisem na účetním dokladu (košilce), že údaje na přijatém dokladu odpovídají skutečnosti a jsou v souladu s objednávkou (např. množství, cena, rozsah prací, dodržení smluvních podmínek, kvality, způsobu převzetí zakázky, datum splatnosti). V případě, že doklad bude vykazovat nedostatky, vrátí přijatý doklad pracovník zpět zhotoviteli k doplnění. Po odsouhlasení věcné správnosti předá doklad ke zpracování a úhradě ekonomce účetní jednotky.  Formální správnost - pověřený pracovník zkontroluje a potvrdí svým podpisem, zda účetní doklad obsahuje všechny náležitosti dle § 11 zákona o účetnictví. Jednou za čtvrt roku je prováděna následná kontrola účetních dokladů, faktur a pokladních dokladů. Kontrolou je pověřena paní účetní. K vyúčtování akcí i provozních záloh musí odpovědný pracovník přiložit příslušné doklady (mj. seznamy účastníků, předávací protokoly, jídelníček apod. – vždy ověřený příslušnými podpisy). Bez těchto náležitostí nebude vyúčtování provedeno.

Článek 3 Oběh účetních dokladů 1 Objednávky 1.1 Objednávky pro potřeby školy vystavuje sekretářka nebo hospodářka, při odesílání je zapíše do knihy odeslané pošty, kopii zakládá pro účel likvidace faktur do složky objednávek včetně objednávek zaslaných e-mailovou poštou. Objednávky schvaluje statutární zástupce (tj. ředitelka nebo zástupce ředitelky). Objednávky pro školní jídelnu vystavuje vedoucí školních jídelen. 1.2 Objednávky na investice navrhují pracovníci školy a schvaluje je ředitelka školy. 1.3 Pracovník, který nakupuje na objednávku, předá doklad o nákupu nebo fakturu za nakoupené zboží či služby ihned k likvidaci. 2 Došlé faktury 2.1 Došlé faktury zapíše účetní do knihy došlých faktur a označí datem doručení. Následně provede formální kontrolu správnosti, předkontaci, označí faktury číslem v chronologickém pořadí a zadá údaje do databáze. Faktury za potraviny předá nejdříve k odsouhlasení vedoucí školní jídelny, která zkontroluje, zda faktury souhlasí s dodacími listy, které převzala, opatří faktury zápisem a vrátí je zpět účetní k zaúčtování. 2.2 Ředitelka školy zkontroluje věcnou správnost faktury a podepíše ji. 2.3 Účetní dle data splatnosti faktury vyhotoví platební příkaz a zaúčtovanou fakturu se všemi náležitostmi založí do účetní dokumentace. Podpisové právo má ředitelka školy, zástupce ředitele a hospodářka. Na platebních příkazech se uvádějí vždy dva z těchto podpisů. 2.4 Správci sbírek (inventárních knih) zapíší nakoupené předměty do evidence, zajistí jejich označení evidenčním číslem dle rozlišení typu nabytého majetku. Rovněž zapíší evidenční číslo předmětu na fakturu. 3 Vystavované faktury 3.1 Fakturu za služby, práce a výrobky poskytované základní školou vystavuje odběrateli účetní.

2

3.2 3.3 3.4 3.5

Za věcnou správnost podkladů (adresa, bank. spojení, IČO odběratele) zodpovídá odpovědný pracovník, za formální správnost faktury odpovídá účetní. Účetní zapíše fakturu do knihy odeslaných faktur a při odesílání ji zapíše do knihy odeslané pošty. Po připsání platby na účet u peněžního ústavu zaznamená účetní datum zaplacení do knihy odeslaných faktur. Nezaplacené faktury a případné penále urguje účetní podle platných obecně závazných právních předpisů.

4 Pokladní doklady 4.1 Doklad o nákupu v hotovosti (dále jen paragon) zkontroluje po věcné i formální stránce odpovědný pracovník při nákupu, resp. odběru zboží nebo služby. 4.2 Paragon předloží odpovědný pracovník k vyúčtování či proplacení paragonu. 4.3 Pokladník před proplacením paragonu či vyúčtováním zálohy zkontroluje náležitosti paragonu, provede příslušné peněžní zúčtování, zajistí zapsání předmětů do operativní evidence jejich příslušným pracovníkem. 4.4 Na základě paragonu vystaví pokladník výdajový pokladní doklad se všemi náležitostmi, zejména uvede částku číslicí i slovem, osobu, od které hotovost přijal, popis účetního případu, datum a podpis osoby odpovědné.

Článek 4 Úprava dílčích postupů a metod 1 Pokladna 1.1 Za peněžní hotovost v pokladně školy odpovídá pokladník na základě podepsané dohody o hmotné odpovědnosti. V době jeho dlouhodobé nepřítomnosti určí ředitel v případě nezbytné potřeby jiného pokladníka. V takovém případě se provádí inventarizace pokladní hotovosti a pokladních dokladů. 1.2 Pokladní hotovost je uložena v uzamčené kovové příruční pokladně. Klíče má pokladník (u pokladny ZŠ), vedoucí školní jídelny ZŠ (u pokladny ŠJ), 1.3 Limit pokladní hotovosti je určen v pokladně ZŠ na 20000,- Kč, v pokladně ŠJZŠ 5000,- Kč 1.4 Vyzvedávat pokladní hotovost z peněžního ústavu do pokladny organizace je oprávněna pouze osoba, zmocněná k tomu na základě podpisového vzoru. 1.5 Přijatou peněžní hotovost dle článku 8 této směrnice je odpovědný pracovník povinen odvést do pokladny školy bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den. 2 Banka 2.1 Při platbě kartou z bankovního účtu bude neprodleně předložen doklad o platbě k zaúčtování. 2.2 O pohybech na běžném účtu účtuje účetní na základě bankovních výpisů. 2.3 Bankovní výpisy vystavuje banka vždy za období uplynulého měsíce a tyto jsou účetní jednotce zasílány poštou v listinné podobě. Účetní jednotka může požádat banku o zasílání výpisů z běžného účtu v elektronické podobě. V tom případě však zajistí, aby poslední výpis v daném roce obdržela také v listinné podobě, nejlépe se stavem k 31.12. daného roku. 3 Provozní zálohy 3.1 O poskytnutí a výši provozní zálohy rozhoduje statutární zástupce (tj. ředitelka školy nebo zástupce ředitelky). 3.2 Zálohu na akci vyúčtuje odpovědný pracovník do 5 pracovních dnů po skončení akce nebo do termínu určeného při převzetí zálohy. Provozní zálohu na běžné nákupy v rámci přiděleného finančního obnosu zúčtuje odpovědný pracovník v posledních třech pracovních dnech běžného měsíce.

3

3.3

3.4

Zálohu nelze vyúčtovat postupně. Pracovníkovi, kterému byla poskytnuta záloha, nebude proplacena samostatná účtenka mimo vyúčtování této zálohy. Pracovníkovi, kterému byla poskytnuta záloha, nelze do vyúčtování této zálohy poskytnout další. Vyúčtování akce schvaluje vedoucí ekonomického úseku (ředitel).

4 Cestovní příkazy – vyúčtování 4.1 Vyúčtování cestovního příkazu zpracuje pracovník, vyslaný na služební cestu první den svého opětovného nástupu do práce a předkládá k potvrzení odpovědnému pracovníkovi (pověřenému k povolování pracovních cest); k vyúčtování přiloží i příslušné doklady. 4.2 Vyúčtována může být jen pracovní cesta předem oznámená a povolená statutárním zástupcem školy, tj. ředitelkou. 4.3 Zahraniční pracovní cesty do Slovenské republiky budou vyúčtovávány jako cesty v tuzemsku – stravné. Nutné finanční náklady spojené s jízdným nebo platbami za vleky a další nutné vedlejší výdaje budou přepočteny aktuálním směnným kurzem devizového trhu vyhlášeným ČNB a platným v den podpisu povolení cesty ředitelkou školy. Všechny požadované úhrady musí být doloženy účty a směna měny musí být doložena ověřeným dokladem směnárny. 4.4 Pracovní cesty osobními vozidly v tuzemsku mohou být povoleny jen se sjednaným havarijním pojištěním – zodpovědnost zaměstnavatele za škody vzniklé na vyslaném vozidle. 4.5 Odpovědný pracovník potvrdí uvedené údaje podpisem ve vyúčtování služební cesty (datum a podpis) a předloží cestovní příkaz do 10 dnů po uskutečnění cesty pokladníkovi školy. 5 Zásoby 5.1 Se zásobami čistících prostředků hospodaří vedoucí čety uklízeček a ve školní jídelně vedoucí školních jídelen. 5.2 Vedoucí školních jídelen odpovídá za sklad potravin. Objednává a přebírá potraviny, kontroluje správnost došlých potravinových faktur, vede evidenci potravin ve skladu. Inventura ve skladu potravin se provádí dvakrát ročně. 6 Nákladové středisko 6.1 Nákladovým střediskem ve smyslu této směrnice mohou být pedagogické nebo provozní útvary či úseky školy, samostatný projekt nebo akce, vymezená část činnosti školy, a to jak v oblasti hlavní činnosti školy, tak v oblasti její hospodářské činnosti. 6.2 Zřízení nákladového střediska navrhuje hospodářka a schvaluje ředitel školy. Nákladovému středisku se přidělí číslo a název (např. školní jídelna, ...). 6.3 V organizaci jsou zřízena tato střediska:  1 – fin. prostředky OÚ  2 – fin. prostředky ref. školství- státní rozpočet  4 – VHČ –(doplňková činnost) – cizí strávníci  5 – nájemné tělocvičny  6 – fin.prostředky EU -smlouva  9 – Fondy (použití fondů kromě FKSP)

Článek 5 Dlouhodobý majetek účetní jednotky 1 Dlouhodobý nehmotný majetek 1.1 Dlouhodobý nehmotný majetek zahrnuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, databáze a ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterých ocenění převyšuje částku 60 000 Kč. 1.2 Účetní jednotka jej eviduje v knize DNM v programu GORDIC EMA, kde je uvedeno:

4

1.3 1.4

 název dlouhodobého nehmotného majetku,  datum jeho pořízení,  pořizovací cena,  datum jeho vyřazení,  hodnota jeho technických zhodnocení V účetnictví je zachycován na účtech účtové skupiny 01. Účetní jednotka se rozhodla, že o technických auditech a energetických auditech, lesních hospodářských plánech, plánech povodí a povodňových plánech nebude účtovat na dlouhodobém nehmotném majetku.

2 Dlouhodobý hmotný majetek 2.1 Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek definovaný v §14 vyhlášky 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, dobou použitelnosti delší než jeden rok a oceněním převyšujícím částku 40 000 Kč. 2.2 Účetní jednotka jej eviduje v knize DHM v programu GORDIC EMA, kde je uvedeno:  název dlouhodobého hmotného majetku,  datum jeho pořízení,  pořizovací cena,  datum jeho vyřazení,  hodnota jeho technických zhodnocení  odpisy dlouhodobého hmotného majetku 2.3 V účetnictví je zachycován na účtech účtové skupiny 02x, 03x, 2.4 Účetní jednotka účtuje o majetku ve vlastnictví zřizovatele, který jí byl svěřen k hospodaření odděleně od majetku nabytého vlastní činností. Toto je zajištěno pomocí analytického členění účtů. 3 Drobný dlouhodobý nehmotný majetek 3.1 Drobný dlouhodobý nehmotný majetek je dlouhodobý nehmotný majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je v částce 7 000,- Kč a nepřevyšuje částku 60 000,- Kč v jednotlivém případě. 3.2 Účetní jednotka se rozhodla, že hranici pro ocenění drobného dlouhodobého nehmotného majetku vykazovaného na účtu 018 stanovenou vyhláškou nesnižuje. 3.3 Účetní jednotka jej eviduje v knize DDNM v programu GORDIC EMA, kde je uvedeno:  název drobného dlouhodobého hmotného majetku,  datum jeho pořízení,  pořizovací cena,  datum jeho vyřazení, 3.4 Pořizovací hodnota drobného dlouhodobého nehmotného majetku nebude časově rozlišována a bude účtována do nákladů v tom účetním období, ve kterém dojde k pořízení tohoto majetku. 4 Drobný dlouhodobý hmotný majetek 4.1 Drobný dlouhodobý hmotný majetek je dlouhodobý hmotný majetek (movité věci, popřípadě soubory majetku), který je charakterizován samostatným technicko-ekonomickým určením, a jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 000 Kč. 4.2 Účetní jednotka se rozhodla, že hranici pro ocenění drobného dlouhodobého hmotného majetku vykazovaného na účtu 028 stanovenou vyhláškou nesnižuje. 4.3 Účetní jednotka jej eviduje v knize DDHM v programu GORDIC EMA, kde je uvedeno:  název drobného dlouhodobého hmotného majetku,  datum jeho pořízení,  pořizovací cena,  datum jeho vyřazení,

5

4.4 4.5

4.6

Pořizovací hodnota drobného dlouhodobého hmotného majetku nebude časově rozlišována a bude účtována do nákladů v tom účetním období, ve kterém dojde k pořízení tohoto majetku. Ředitelka organizace stanoví správce kabinetů, kteří odpovídají za svěřený inventář. Správci jsou povinni zapisovat nově pořízený majetek do evidence, navrhovat neopravitelný a zastaralý majetek k vyřazení a provádět inventarizaci u svěřených inventářů. Veškeré nově zaznamenávané předměty budou uváděny do inventárních knih v celých Kč, při dodržení pravidla zaokrouhlování.

5 Odpisy hmotného a nehmotného majetku 5.1 Účetní jednotka odpisuje dlouhodobý majetek vždy na základě odpisového plánu, který podléhá schválení zřizovatelem. 5.2 Vyhotovením odpisového plánu, jeho aktualizací a výpočtem odpisů je pověřena ekonomka účetní jednotky. Způsob odpisování dlouhodobého majetku nelze po celou dobu odepisování měnit. Odpisy budou zaokrouhleny na celé Kč. 5.3 Odpisy budou vypočteny vždy za celý měsíc a odepisování dlouhodobého majetku bude zahájeno následující měsíc po zařazení majetku do užívání. V případě technického zhodnocení, budou odpisy vypočteny ze zůstatkové ceny majetku zvýšené o hodnotu technického zhodnocení počínaje měsícem následujícím po dokončení technického zhodnocení a jeho zařazení do užívání. 6 Drobný majetek 6.1 Drobný hmotný majetek je majetek, jehož ocenění je nižší než 3.000,-- Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok a dále majetek bez ohledu na výši pořizovací ceny jehož doba použitelnosti je kratší než 1 rok. 6.2 Účetní jednotka vede drobný hmotný majetek v hodnotě:  201,- až 500,- Kč v sešitech POE11 (501/30)  501,- až 3.000,- Kč v sešitech POE2 (501/44) a současně na účtu 902 6.3 Drobný hmotný majetek v hodnotě do 500,- Kč bude proúčtován přímo do spotřeby na nákladový účet 501. Tento majetek nebude s přihlédnutím k významnosti tohoto majetku evidován v podrozvahové evidenci. 6.4 Drobný nehmotný majetek je nehmotný majetek , jehož ocenění je nižší než 7.000,--Kč a doba upotřebitelnosti delší než 1 rok. 6.5 Účetní jednotka vede drobný nehmotný majetek v hodnotě:  201,- až 1.000,- Kč v sešitech …..…..(518/xx)  1.001,- až 7.000,- Kč v sešitech …..…..(518/xx) a současně na účtu 901 6.6 Drobný nehmotný majetek v hodnotě do 1.000,- Kč bude proúčtován přímo do spotřeby na nákladový účet 518. Tento majetek nebude s přihlédnutím k významnosti tohoto majetku evidován v podrozvahové evidenci. 7 Majetek evidovaný na majetkových účtech k 31.12.2009 7.1 Drobný dlouhodobý nehmotný majetek evidovaný na majetkových účtech nehmotného majetku v účtové skupině 01 k 31.12.2009, který nesplňuje vymezení stanovené v článku 5, části 3., bude na majetkových účtech veden až do doby jeho vyřazení z účetní evidence. 7.2 Drobný dlouhodobý hmotný majetek evidovaný na majetkových účtech hmotného majetku v účtové skupině 02 k 31.12.2009, který nesplňuje vymezení stanovené v článku 5, části 4., bude na majetkových účtech veden až do doby jeho vyřazení z účetní evidence.

Článek 6 Oceňování majetku a závazků v cizích měnách (§24 odst. 6) zákona)

6

1

2

3 4 5

Pro ocenění majetku a závazků v cizích měnách ke dni uskutečnění účetního případu, kterým je:  Vznik závazku ke dni doručení faktury v cizí měně,  Úhrada závazku ke dni odepsání z účtu účetní jednotky,  Vznik pohledávky ke dni vystavení faktury v cizí měně,  Úhrada pohledávky ke dni připsání na účet obce,  Výběr hotovosti v cizí měně,  Výdej hotovosti v cizí měně, bude účetní jednotka používat aktuální kurs ČNB Pro potřeby DPH bude používán aktuální kurs ČNB ke dni povinnosti přiznat daň. V případě oceňování majetku a závazků v cizích měnách oceněných v pevném kursu nebo jiném aktuálním kursu bude aktuální kurs použit pouze pro potřeby DPH, nikoliv pro ocenění majetku a závazků v cizí měně v účetnictví. V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu bude k okamžiku účetního případu použit kurs, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány. Majetek a závazky v cizích měnách k rozvahovému dni budou vždy přepočítány aktuálním kursem k rozvahovému dni. V rámci sestavování čtvrtletních mezitímních účetních závěrek nebudou závazky a pohledávky v cizích měnách přepočítávány na aktuální kurs ke dni sestavování mezitímní účetní závěrky. Článek 7 Rozhodnutí o nastavení hladiny významnosti dle odst. 5.5 ČÚS 701

1 Účtování na rozvahových účtech k okamžiku uskutečnění účetního případu 1.1 Bez ohledu na výši ocenění budou účtovány všechny účetní případy týkající se:  Pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku a zásob,  Zařazení majetku do používání po jeho dokončení, včetně jeho technického zhodnocení,  Vzniku pohledávky ke dni vystavení faktury (daňového dokladu), nebo ke dni splatnosti podle smlouvy,  Veškerých bankovních operací dle výpisů z bankovních účtů,  Veškerých pokladních operací na základě údajů z pokladních knih,  Stavu a pohybu cenin,  Veškerých závazků z úvěrových smluv, smluv o poskytnutí dotací, přijatých faktur,  Veškerých závazků z vyúčtování platů a odměn a odvodů pojistného a daní po skončení příslušného měsíce, 2 Účtování na rozvahových účtech k okamžiku sestavení účetní závěrky 2.1 K rozvahovému dni budou proúčtovány opravné položky k pohledávkám po lhůtě splatnosti. V průběhu účetního období nebude o opravných položkách účtováno. 2.2 K rozvahovému dni budou proúčtovány bez ohledu na výši ocenění na dohadných účtech aktivních veškeré nevyúčtované přijaté dotace, a to podle výše způsobilých výdajů vynaložených v příslušném účetním období a stanoveného podílu dotace na těchto způsobilých výdajích, 2.3 K rozvahovému dni budou na dohadných účtech pasivních zachyceny nevyúčtované náklady vztahující se k uplynulému účetnímu období. Pro nevyúčtované náklady se stanoví hladina významnosti ve výši 1% příslušného nákladu vykázaného na nákladovém účtu v předcházejícím zdaňovacím období. Nevyúčtované náklady, jejichž předpokládaná výše nepřesáhne stanovenou hladinu významnosti nemusí být takto proúčtovány. U nákladů, na které byly hrazeny zálohy a účetní jednotka nemá dostatek informací k vyčíslení skutečných nákladů se předpokládaná výše nákladů může stanovit ve výši uhrazených záloh v příslušném účetním období. Na dohadných účtech nebudou zachyceny náklady, které jsou plně přeúčtovávány jiným účetním jednotkám nebo subjektům (např. přeúčtovávané energie).

7

3 Účtování o nákladech a výnosech k okamžiku uskutečnění účetního případu 3.1 K okamžiku uskutečnění účetního případu budou účtovány veškeré náklady a výnosy vztahující se k účetním případům vymezeným v části 1.1, odstavci 1), a to zásadně časově rozlišené, pokud není v této směrnici stanoveno jinak. 3.2 Časově se nebudou rozlišovat tyto účetní případy:  pořizovací cena drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku zachycená v nákladech v tom účetním období, kdy dojde k pořízení tohoto majetku,  pojistné majetku, které spadá do více účetních období a každoročně se opakuje, toto bude zahrnuto do toho účetního období, ve kterém dojde k úhradě nákladu,  náklady na předplatné novin, časopisů, které spadají do více účetních období a každoročně se opakují, tyto budou zahrnuty do toho účetního období, ve kterém dojde k úhradě nákladu. 4 Účtování o nákladech a výnosech k rozvahovému dni 4.1 K rozvahovému dni budou proúčtovány nevyúčtované náklady, které překročí nastavenou hladinu významnosti stanovenou v části 1.1 odstavci 1). 4.2 K rozvahovému dni budou zúčtovány veškeré opravné položky k pohledávkám po lhůtě splatnosti vykázané v účetnictví k 31.12. přecházejícího roku, k jejichž úhradě došlo v průběhu účetního období, 4.3 K rozvahovému dni bude do nákladů proúčtována předpokládaná výše daně z příjmu právnických osob za příslušný rok prostřednictvím dohadného účtu pasivního, v rozdělení na hlavní a doplňkovou činnost. 5 Účtování na podrozvahových účtech v průběhu účetního období 5.1 V průběhu účetního období bude účtováno na účtu 901 – jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek, o pořízení a vyřazení drobného dlouhodobého nehmotného majetku, jehož doba použitelnosti je delší než 1 rok a jehož ocenění je vymezeno v článku 5, části 6. 5.2 V průběhu účetního období bude účtováno na účtu 902 - jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek, o pořízení a vyřazení drobného dlouhodobého hmotného majetku, jehož doba použitelnosti je delší než 1 rok a jehož ocenění je vymezeno v článku 5, části 6. 5.3 V průběhu účetního období bude účtováno na účtech 939 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k prostředkům EU a 941 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k prostředkům EU o přiznaných popřípadě jinak přislíbených dotacích z EÚ k jejichž čerpání dojde v následujících obdobích. 5.4 V průběhu účetního období bude účtováno na účtech 942 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům 943 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům o přiznaných popřípadě jinak přislíbených dotacích z jiných zdrojů ze zahraničí než EU, k jejichž čerpání dojde v následujících obdobích. 5.5 V průběhu účetního období budou z účtu 911 odúčtovány úhrady odepsaných pohledávek v průběhu účetního období. 5.6 Ostatní informace o majetku a závazcích v podrozvahové evidenci se považují za významné až k rozvahovému dni. 6 Účtování na podrozvahových účtech k rozvahovému dni 6.1 K rozvahovému dni budou na účtu 911 – odepsané pohledávky proúčtovány odepsané pohledávky v případě, kdy existuje vysoká míra pravděpodobnosti, že v budoucnu dojde k úhradě těchto odepsaných pohledávek. Pro odepsané pohledávky se stanoví hladina významnosti ve výši 1 000,- Kč v jednotlivém případě. Odepsané pohledávky, u kterých neexistuje vysoká míra pravděpodobnosti, že budou uhrazeny a dále odepsané pohledávky pod stanovenou hranici významnosti nebudou v podrozvahové evidenci sledovány. 6.2 K rozvahovému dni budou na účtu 912 – odepsané závazky, proúčtovány odepsané závazky, v případě, kdy je ke dni odepsání závazku znám věřitel a účetní jednotka má záměr na základě jeho žádosti či jiného podnětu odepsaný závazek uhradit. Pro odepsané závazky se stanoví hladina významnosti ve výši 1 000,- Kč v jednotlivém případě. Odepsané závazky za

8

6.3

neznámým věřitelem, nebo u kterých účetní jednotka nemá záměr tyto uhradit a dále odepsané závazky pod stanovenou hranici významnosti nebudou v podrozvahové evidenci sledovány. K rozvahovému dni budou na ostatních účtech podmíněných závazků a podmíněných pohledávek účtovány ty potenciální pohledávky a závazky, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne 1% z celkové hodnoty krátkodobých či dlouhodobých závazků a pohledávek vykázaných v rozvaze k 31.12. předcházejícího účetního období. Podmíněné závazky a pohledávky nepřesahující stanovenou hladinu významnosti nemusí být na podrozvahových účtech zachyceny.

Článek 8 Odpovědnost jednotlivých zaměstnanců a připojování podpisových záznamů 1

2

3

4

Pověřuji ekonomku školy k těmto činnostem v oblasti účetnictví:  Ke změnám a doplňkům účtového rozvrhu,  Ke změnám a doplňkům odpisového plánu, který bude následně předložen zřizovateli ke schválení,  Ke změnám způsobu rozvrhování společných nákladů na hlavní a doplňkovou činnost, které povedou k věrnějšímu zobrazení nákladů na hlavní a doplňkovou činnosti,  Ke stanovení způsobu stanovení výpočtu dohadných účtů nevyúčtovaných nákladů,  K vydávání číselníků dokladů, středisek a účetních knih, Pro nové účetní případy platné od 1.1.2010 jsou jako osoby odpovědné za tyto účetní případy určeni tito zaměstnanci:  pro výpočet opravných položek k pohledávkám po lhůtě splatnosti ekonomka školy Tyto osoby připojí na vnitřní účetní doklad svůj podpisový záznam dle přílohy č. 1 k této směrnici. Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu podle zvláštního právního předpisu, anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity v případech, kdy je vyžadován vlastnoruční podpis. U případů týkajících se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky lze použít jako podpisový záznam vlastnoruční podpis nebo zaručený elektronický podpis anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě. Osoby odpovědné za činnosti uvedené v této směrnici připojí na příslušný doklad svůj podpisový záznam podle přílohy č. 1 k této směrnici

Článek 9 Závěrečná ustanovení 1 2 3

Tato směrnice se použije poprvé pro účetní období začínající po 1. 1. 2010. Tato směrnice současně ruší dosud platnou směrnici č.j.: 1 – 2009 – Kontrolou dodržování této směrnice pověřuji ekonomku účetní jednotky.

Ve Starém Městě, 1.4.2011

Mgr. Barbora Mazurová, ředitelka školy

9

Příloha č. 1 Podpisové vzory

Titul, Jméno a Příjmení

Funkce Ředitelka Zástupce ředitelky Ekonom

10

Podpisový vzor