KVALITA OVZDUŠÍ V OPOČNĚ A MOŽNOSTI JEHO ZLEPŠENÍ

VŠB - Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum

KVALITA OVZDUŠÍ V OPOČNĚ A MOŽNOSTI JEHO ZLEPŠENÍ Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Ing. David Kupka Ing. Rafał Chłond

zpracováno v rámci projektu Zlepšení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska

Tento projekt je realizován v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013, který je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Za finanční podpory Evropské unie z projektu OP VaVpI názvu Inovace pro efektivitu a životní prostředí.

Autoři:

Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Ing. David Kupka Ing. Rafał Chłond

Recenzent:

doc. Ing. Marian Mikulík, Ph.D.

Ostrava 2012

ISBN 978-80-248-2788-9

OBSAH 1. 2. 3.

Úvod ............................................................................................................................... 4 Cíl a obsah...................................................................................................................... 4 Všeobecné informace ..................................................................................................... 5 3.1 Zákon o ohraně ovzduší ......................................................................................... 5 3.2 Znečišťující látky ................................................................................................... 6 4. Vymezení posuzovaného území..................................................................................... 8 4.1 Region .................................................................................................................... 8 4.2 Okres .................................................................................................................... 12 4.3 Obec ..................................................................................................................... 12 4.4 Klimatické podmínky na území obce................................................................... 13 4.5 Měřicí stanice ve vymezeném území ................................................................... 15 5. Emisní bilance PM z vytápění domácností na území obce .......................................... 16 6. Imisní situace PM plynoucí z vytápění domácností v obci.......................................... 31 7. Povaha a posuzování znečištění ................................................................................... 33 7.1 Imisní kampaň ...................................................................................................... 33 7.1.1 Lokalita......................................................................................................... 33 7.1.2 Rozsah sledovaných látek ve vzorcích......................................................... 33 7.1.3 Analýzy ........................................................................................................ 34 7.1.4 Meteorologická situace ................................................................................ 34 7.1.5 Naměřené koncentrace ................................................................................. 35 8. Původ znečištění........................................................................................................... 46 8.1 Seznam hlavních zdrojů emisí způsobujících znečištění ..................................... 46 8.2 Identifikace původců znečištění ........................................................................... 48 8.3 Modelování........................................................................................................... 53 8.4 Informace o znečištění pocházejícím z jiných oblastí.......................................... 60 9. Návrhová opatření pro zlepšení kvality ovzduší .......................................................... 61 9.1 Obecná opatření.................................................................................................... 61 9.2 Podrobnosti o opatřeních ve vztahu k suspendovaným částicím ......................... 61 9.3 Hodnocení dopadu opatření na kvalitu ovzduší ................................................... 63 10. Příslušné orgány ....................................................................................................... 65 10.1 Krajský úřad ......................................................................................................... 65 10.2 Obecní úřad .......................................................................................................... 65 10.3 Česká inspekce životního prostředí...................................................................... 67 10.4 Ostatní orgány ...................................................................................................... 67 11. Závěr......................................................................................................................... 69 12. Seznam referencí ...................................................................................................... 72

1.

ÚVOD

Publikace "Kvalita ovzduší v Opočně a možnosti jeho zlepšení" je výsledkem realizovaného projektu zlepšení kvality ovzduší v oblastí příhraničí Polska a Česka. Program byl zaměřen především na problematiku prachových částic vznikajících při spalovacích procesech v malých lokálních topeništích. Konkrétním cílem projektu bylo stanovení míry znečištění ovzduší vlivem vytápění domácností v závislosti na použitém druhu paliva a spalovací technologii. Tato publikace uvádí nejdůležitější výsledky ze zpracované studie obdobného názvu. Částice PM (particulate matter) představují znečištění ovzduší formou směsi kapalných a pevných částic a směsi organických a anorganických látek rozptýlených ve vzduchu. Částice mohou obsahovat toxické látky, jako jsou polycyklické aromatické uhlovodíky (včetně benzo(a)pyrenu), těžké kovy, dioxiny a furany. Tyto částice se liší velikostí, složením a původem. PM10 je částice s aerodynamickým průměrem 10 mikronů, který může dosáhnout horních cest dýchacích. Větší zdravotní riziko pak představují jemnější frakce PM2,5, které pronikají až hluboko do plic. Základní směry činnosti pro dosažení přijatelné úrovně emisí prachu jsou zahrnuty v této publikaci. V rámci studie byly zpracovány emisní bilance pro zastavěné části obce, s jejichž pomocí byly na základě klimatických modelů simulovány imisní koncentrace v průběhu topné sezóny roku 2006 a 2007. Účelem tohoto snažení je posouzení významu plošných zdrojů znečišťujících látek ve vztahu k výsledné imisní koncentraci prachu v obci. Ze studie vyplývající závěry byly konfrontovány s měřeními realizovanými na vybraném místě obce v rámci imisní kampaně. Získané údaje poslouží k doporučením a optimálnímu návrhu opatření pro zlepšení kvality ovzduší v obci.

2.

CÍL A OBSAH

Účelem této publikace je definovat opatření na snížení úrovně emisí z plošných zdrojů znečištění v podobě spalovacích zařízení pro vytápění domácností v souladu s požadavky pro místní plány pro zlepšování kvality vnějšího ovzduší, které jsou definovány přílohou XV Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Realizovaná opatření mají přispět ke:  Zlepšení kvality ovzduší, a to snížením hladiny abnormální koncentrace znečišťujících látek,  Zlepšení kvality života a zdraví obyvatel města,  Rozvoji města a růstu spokojenosti občanů, a to prostřednictvím aktivace místních společností (více finančních prostředků zůstává v regionu),  Dodržování právní povinnosti vyplývající ze závazků, které Česká republika přijala při svém přistoupení k Evropské unii.

4

3.

VŠEOBECNÉ INFORMACE

3.1 Zákon o ohraně ovzduší Hlavním nástrojem právních předpisů EU, kterým se stanoví požadavky na ochranu ovzduší v členských státech EU je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (CAFE). Tato směrnice mění ustanovení stávajících směrnic 96/62/ES, 1999/30/ES, 2000/69/ES, 2002/3/ES a rozhodnutí Rady 97/101/ES, kterým se ruší a nahrazují je oba s účinností od 11.06.2010 Kromě kodifikace stávajících právních předpisů posiluje stávající ustanovení směrnice tak, aby byly členské státy povinny vypracovat a realizovat plány a programy zaměřené na řešení non-plnění. Směrnice zavádí nový přístup při kontrole PM2,5, která doplňuje stávající způsoby řízení PM10. To zahrnuje stanovení horní hranice koncentrace PM2,5 ve vzduchu na ochranu obyvatelstva proti příliš vysokému riziku. Je doplněn právně závazný cíl snížit celkové expozici obyvatel PM2,5 v letech 2010 - 2020 v každém členském státě, na základě naměřených dat. Směrnice rovněž počítá s více komplexním monitorováním některých znečišťujících látek, jako PM2,5. To umožní lepší pochopení znečištění a usnadnit budoucí vývoj účinnějších politik v této oblasti.  zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší  nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší  nařízení vlády ze dne 2. února 2011, kterým se mění nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší  vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti  vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování  nařízení vlády ze dne 3. července 2002, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší  nařízení vlády 351/2002 dne 3. července 2002, kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí  nařízení vlády č. 353/2002 Sb. ze dne 3. července 2002, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší  vyhláška č. 357/2002 Sb. Ministerstva životního prostředí ze dne 11. července 2002, kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší

5

Tab, 1 Imisní limity pro suspendované částice prachu [1],[2] Frakce

Doba průměrování

Mez pro posuzování [μg/m3] Dolní Horní LAT UAT

Hodnota imisního limitu [μg/m3] LV

Povolený počet překročení

24 hodin

25

35

50

35

kalendářní rok

20

28

40

-

kalendářní rok

12

17

25

-

PM10 PM2,5

3.2 Znečišťující látky Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen ČHMÚ. Jednotlivé dílčí databáze REZZO, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR. Druh zdroje Typ souboru obsahuje

charakter zdroje způsob evidence

Tab. 2 Členění databáze REZZO na kategorie Malé zdroje Velké zdroje Střední zdroje znečišťování znečišťování znečišťování

Mobilní zdroje znečišťování

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů

stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek

stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW; zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů; plochy na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečištění ovzduší; skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby; zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší

pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla

plošné zdroje

liniové zdroje

bodové zdroje zdroje jednotlivě sledované

zdroje hromadně sledované

6

Nejproblematičtějšími látkami jsou suspendované částice frakce PM10, benzen, benzo(a)pyren, těžké kovy (arsen, méně kadmium a nikl). Tyto látky trvale překračují stanovené limitní hodnoty. S ohledem na zaměření publikace bude v následujícím textu pozornost věnována zejména suspendovaným částicím, a to frakce PM10 a PM2,5 Z celostátního hlediska jsou nejvýraznějšími původci emisí prachu mobilní zdroje (obr. 1). Mezi stacionárními zdroji ve všech krajích s výjimkou Moravskoslezského a Ústeckého dominují malá spalovací zařízení s výkony do 200 kW, kterými jsou především lokální topeniště v domácnostech.

Obr. 1 Podíl kategorií REZZO na emisích TZL v ČR a vybraných krajích (2006)

7

4.

VYMEZENÍ POSUZOVANÉHO ÚZEMÍ

4.1 Region Z pohledu hodnocení kvality ovzduší nevěnuje ČHMÚ Královéhradeckému kraji žádnou zvýšenou pozornost, která by byla odůvodněna vysokou intenzitou dopravy nebo velkými průmyslovými zdroji jako je tomu v případě Prahy a krajů Moravskoslezského a Ústeckého [3]. Správní území Královéhradecký kraj tvoří stejnojmennou zónu o rozloze 4 758 km2, v níž žije 561 tisíc obyvatel ve 448 obcích, přičemž 48 z nich má statut města. Ve městech žije 69 % obyvatel kraje. Téměř celé území kraje náleží do povodí Labe, jen okrajová část Broumovského výběžku k povodí Odry. Na severu a severovýchodě se rozkládají pohoří Krkonoše a Orlické hory, které na jihu a jihozápadě přecházejí do úrodné Polabské nížiny. Významnou část území tvoří krkonošské a orlické podhůří. Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový. Průmysl je soustředěn do velkých měst, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí. V severovýchodní hornaté části kraje s méně příznivými podmínkami pro zemědělství je rozvinut zpracovatelský, především textilní průmysl, který je soustředěn do většího počtu menších měst v podhůří.

Obr. 2 Poloha regionu v rámci ČR

Přibližně 4/5 emisí TZL v kraji připadají na plošné (cca 35 %) a liniové zdroje (cca 45 %) [4]. Plošné zdroje jsou lokální topeniště pro vytápění domácností, které v rámci kategorie REZZO 3 představují 80% podíl, zbývající část zahrnuje stavební činnost a chov hospodářských zvířat. Za liniové zdroje jsou považovány dopravní prostředky vymezené pozemními komunikacemi a dopravními koridory. Překročení ročních imisních limitů pro suspendované částice frakce PM10 se v Královéhradeckém kraji vyskytuje zcela výjimečně, a to při déletrvajících nepříznivých rozptylových podmínkách. Za posledních 5 let se tak stalo jen v roce 2006, kdy byla na stanici Velichovky v okrese Náchod zaznamenána roční průměrná koncentrace ve výši 41,2 μg/m3. Rozhodující měrou se na této situaci podílí intenzivní doprava.

8

REZZO 3

REZZO souhrn

4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2000

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Obr. 3 Trendy plošných a celkových emisí TZL v Královéhradeckém kraji

Koncentrace frakcí PM2,5 jsou v ČR měřeny od roku 2004, ale teprve v roce 2011 byly nařízením vlády stanoveny imisní limity ve výši 25 μg.m-3. Koncentrace PM2,5 ve srovnání s PM10 dosahují obecně nižších hodnot (cca 75 %), přičemž jejich poměr se v průběhu kalendářního roku mění s největším přiblížením v zimních měsících (obr. 4).

Obr. 4 Průměrné měsíční poměry PM2,5/PM10 v roce 2007

9

Velikost území Královéhradeckého kraje, na němž jsou překračovány denní emisní limity prachu silně závisí na klimatických podmínkách. Nejhorší situace nastala v roce 2005, kdy v důsledku velice špatných rozptylových podmínek byl imisní limit překročen na téměř polovině území kraje (tab. 3). Území, kde dojde k překročení imisního limitu alespoň jedné ze znečišťujících látek, je pak dle zákona č. 86/2002 Sb. označováno za oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO, obr. 5). Tab. 3 Rozsah území s překročeným denním limitem PM10 2005

Plocha kraje [km2] 2 284

Podíl na rozloze kraje [%] 48

2006

2 051

43,1

2007

38

0,8

2008

38

0,8

2009

1

0,02

2010

76

1,6

Rok

Obr. 5 Oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví (2006 a 2007)

Roční imisní limity v případě suspendovaných částic frakce PM10 byly v kraji od roku 2002 (od zavedení OZKO) překročeny jen na výše zmiňované stanici Velichovky v roce 2006. Tuto skutečnost částečně dokumentují obr. 6 až obr. 8.

Obr. 6 Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2006 a 2007

10

Obr. 7 Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2008 a 2009

Obr. 8 Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2010

Nejvyšší 24hodinové koncentrace jsou dlouhodobě dosahovány v Hradci Králové, s výjimkou roku 2006, kdy vůbec nejvyšší hodnota 238 μg.m-3 byla zaznamenána na stanici Velichovky v okrese Náchod. Počet nadlimitních dnů se orientačně pohybuje mezi 20 až 70. Tab. 4 Maximální imisní koncentrace v kraji

2005

Max koncentrace PM10 [μg.m-3] 112

Počet nadlimitních dnů [-] 53

2006

238

66

2007

168

27

2008

111

21

2009

178

28

Rok

11

4.2 Okres Okres Rychnov nad Kněžnou o rozloze 982 km2 se rozprostírá v jihovýchodní části Královéhradeckého kraje. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší zde byla naposledy vyhlášena v letech 2005 a 2006, a to přibližně na 50 % rozlohy okresu (především západní část). Emise TZL z velkých stacionárních zdrojů (REZZO 1) jsou zde nejvyšší v kraji. Naopak emise z lokálních topenišť (REZZO 3) odpovídají krajskému průměru. Po okresu Trutnov se jedná o okres s nejvyššími emisemi ze všech zdrojů REZZO, přičemž na každého obyvatele připadá 5,2 kg TZL ročně. Tab. 5 Emisní bilance okresů v kraji za rok 2009 [t/rok] [6] Okres Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov

Obyvatel

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

Souhrn

Podíl v kraji [%]

161 584

16,3

16,9

168,4

201,6

11,0%

79 128

17

27

231,3

275,3

15,1%

112 529

6,3

11,7

275

293

16,0%

79 070

146,7

18,7

246,4

411,8

22,5%

120 539

61,1

326,3

259,5

646,9

35,4%

Obr. 9 Poloha města v rámci okresu Rychnov nad Kněžnou

4.3 Obec Město Opočno s 3200 obyvateli (včetně příměstských částí Čánka a Dobříkovec) se nachází přibližně 16 km severozápadně od okresního města Rychnov nad Kněžnou. Leží na ploché pahorkatině Orlické tabule s průměrnou nadmořskou výškou 290 m. Okolní plochy jsou převážně orná půda (56 %) a lesní porost (20 %). Opočno se orientuje především na turistický ruch, služby a lehký průmysl je soustředěn do severozápadní části katastru.

12

Obr. 10 Satelitní snímek Opočna s vyznačením obytných lokalit

Katastrální výměra Opočna činí 14,01 km2, přičemž 9 % tohoto území představuje zastavěnou plochu, která byla podrobena emisní bilanci TZL ze spalovacích zdrojů pro vytápění domácností za účelem modelování imisních koncentrací suspendovaných částic v ovzduší. Obec je v rámci tříd lokalit pro výměnu informací zavedených Rozhodnutím rady 97/101/EC z 27. ledna 1997 specifikována následovně: Tab. 6 Třídy lokalit pro výměnu informací Parametr

Název

Značení

Typ lokality

pozaďová

B

Typ zóny (oblasti)

venkovská

R

Charakteristika zóny (oblasti)

přírodníregionální

N-REG

Opočno není ve vztahu k Programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje posuzováno jako prioritní obec/město, jelikož ve správním obvodu místního stavebního úřadu nedošlo v posledních 5 letech (od nejaktuálnějších údajů z roku 2010) alespoň ke 3 překročením přípustné úrovně znečištění.

4.4 Klimatické podmínky na území obce Předhůří Orlických hor patří k velmi vlhkému vrchovinnému okrsku mírně teplé oblasti. Průměrné roční úhrny srážek se pohybují okolo hodnot 600 až 700 mm, avšak zimy nejsou bohaté na sněhovou pokrývku. Průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí 7 až 9°C. Podnebí hodnoceného území lze charakterizovat jako klima severního mírného pásu. Podle klimatologického členění ČR [8] spadá Opočno do mírné oblasti MT11, která se vyznačuje následujícími parametry.

13

Tab. 7 Typické klimatické podmínky v oblasti MT11 Parametr

Rozměr

Počet mrazivých dní [-]

110 - 130

Počet ledových dní [-]

30 - 40

Průměrná teplota v lednu [°C]

-2 - -3

Průměrná teplota v dubnu [°C]

7-8

Průměrná teplota v říjnu [°C]

7-8

Průměrný úhrn srážek [mm]

660

Obr. 11 Klimatické oblasti ČR (E. Quitt)

Dlouhodobější pokles denní teploty pod 13°C vymezuje délku topné sezóny, která obvykle trvá od října do dubna (tab. 8). Tab. 8 Dlouhodobý teplotní normál v Opočně Parametr Teplota [°C]

I

II

-0,9 -0,7

III

IV

3,1

8,4

V

VI

VII

VIII

IX

13,4 17,3 19,5 18,8 13,1

14

X

XI

XII

Rok

8,2

3,2

-0,5

8,6

Vývoj teplot za posledních 10 let ve vztahu k dlouhodobému teplotnímu normálu znázorňuje obr. 12. 25

20

průměrná teplota (°C)

15

10

5

0

-5

-10 leden 2001

únor

březen

2002

2003

duben

květen

2004

červen

2005

2006

červenec 2007

srpen

září

2008

říjen

2009

listopad

2010

2011

prosinec DTN

Obr. 12 Dlouhodobé průměry teploty vzduchu v ČR

Tab. 11 uvádí orientační hodnoty směru větru v Opočně, ze kterých plyne, že nejčastěji vane ze západu (cca 61 dní v roce), jihozápadu (46) a severovýchodu (48). Severovýchodní směr je nejtypičtější pro sílu 4° Beaufortovy stupnice, kdy vítr začíná zvedat prach a kousky papíru. Tab. 9 Směr proudění větru v Opočně Parametr

S

SV

V

Četnost [%]

9,6

13,1

8,3

JV

J

JZ

Z

11,1 10,8 12,6 16,8

SZ

Bezvětří

8,8

8,9

4.5 Měřicí stanice ve vymezeném území V Královéhradeckém kraji se nachází 9 měřicích stanic, které dodávají data z monitoringu imisí PM10 do databáze ISKO, avšak přímo ve městě Opočno v současnosti není žádna tato stanice umístěna. Nejbližší měřicí stanoviště jsou přibližně 16 km vzdušnou čarou vzdálené stanice v Rychnově nad Kněžnou (HRNKM) a Šerlich v obci Sedloňov (HSERA). Pouze ve stanici Rychnově nad Kněžnou jsou sledovány frakce PM2,5, a to manuální metodou.

Obr. 13 Síť měřicích stanic monitoringu kvality ovzduší v HKK

15

5.

EMISNÍ BILANCE PM Z VYTÁPĚNÍ DOMÁCNOSTÍ NA ÚZEMÍ OBCE

Jedním ze základních parametrů potřebných pro hodnocení emisní bilance je velikost vytápěné plochy, kterou je možné přibližně stanovit ze statistických údajů zjištěných v rámci sčítání lidu, domů a bytů, jenž se uskutečnilo v roce 2001. Tab. 10 Skladba bytů v Opočně Byty

V bytových a ostatních domech

V rodinných domech

Celkem

Počet

602

587

1189

Průměrná vytápěná plocha na byt [m2/byt]

61,08

91,9

76,30

Vytápěná plocha celkem [m2]

36 770

53 945

90 715

Byty v bytových a ostatních domech

Byty v rodinných domech

Byty v bytových a ostatních domech

49,4%

50,6%

Byty v rodinných domech

59,5%

40,5%

Obr. 14 Poměr počtu bytů (vlevo) a velikosti vytápěné plochy (vpravo) dle typu objektu

Celková velikost vytápěné plochy v obci se dále člení na dílčí položky, které reflektují různou energetickou náročnost jednotlivých budov v důsledku tepelné ztráty. Energetickou náročnost lze vyjádřit prostřednictvím měrné potřeby tepla na vytápění: Tab. 11 Měrná potřeba tepla na vytápění dle typu objektu Tepelná ztráta objektu

Roční měrná potřeba tepla [kWh/m2]

Měrná potřeba tepla [W/m2K]

malá

110

1,1

střední

160

1,6

velká

250

2,5

Uvedené hodnoty samozřejmě představují orientační údaj, který charakterizuje určitý typ objektu. Novostavby se pohybují v rozmezí 80 až 150 kWh/m2a, zatímco staré nezateplené panelové domy se mohou blížit k 250 kWh/m2a. Tuto hranici pak dokonce překračují starší domy postavené z plných cihel bez jakékoli izolační úpravy.

16

Obr. 15 Potřeba tepla na vytápění dle typu objektu

Aby bylo možné zohlednit vliv klimatických podmínek a teplotu v interiéru definující tepelnou pohodu, jsou tabelované hodnoty vztahující se k dlouhodobému teplotnímu normálu přepočítány na skutečný počet denostupňů plynoucí ze středních denních teplot získaných měřením venkovního vzduchu ve sledovaném období let 2006 a 2007. Tab. 12 Charakteristika topné sezóny v Opočně Parametr

2006

2007

Délka topného období [dní]

242

242

Počet dní pod 13°C

202

215

Průměrná teplota vzduchu v TO [°C]

4,7

5,3

Teplota interiéru [°C]

21

21

Počet denostupňů

3 849

3 633

Obr. 16 Průměrné měsíční teploty v Opočně v analyzovaném období

17

Tab. 13 Počet bytů dle způsobu vytápění v Opočně

Uhlí

Způsob vytápění

v RD

v BD

Souhrnně

CZT

0

140

140

Uhlí

310

215

525

Zemní plyn

119

48

167

Biomasa

24

11

35

Elektřina

130

108

238

Ostatní (PB, LTO)

4

80

84

Celkem

587

602

1189

Zemní plyn

Biomasa

Elektřina

CZT

Ostatní

Uhlí

Zemní plyn

Elektřina

Biomasa

Ostatní

35,7%

22,1% 4,1%

8,0%

0,7%

20,3%

17,9%

23,3%

52,8%

1,8%

13,3%

Obr. 17 Poměr počtu bytů dle způsobu vytápění (RD vlevo, BD vpravo) CZT

Uhlí

Zemní plyn

Elektřina

Biomasa

Ostatní

CZT

44,2%

Uhlí

Zemní plyn

Biomasa

Elektřina

Ostatní

22% 33%

14,0%

11,8%

28%

7,1%

2,9%

20,0%

11%

1%

5%

Obr. 18 Poměr počtu bytů dle způsobu vytápění (souhrnně Opočno, souhrnně HKK)

Opočno se vyznačuje nadprůměrným podílem elektrických topných zařízení ve srovnání s hodnotami pro celý kraj, avšak uhlí je pro téměř polovinu domácností stále hlavním palivem používaným pro vytápění, a to zejména na úkor zemního plynu, jenž využívá 14 % bytových jednotek. K roku 2008 stupeň plynofikace činil méně než 50 %. Předpokládá se, že dokončením plynofikace přejde 65 % odběratelů na spalování plynu. Tab. 14 Podíl bytů v Opočně v závislosti na tepelné ztrátě Objekt

MTZ

STZ

VTZ

Podíl na vytápěné ploše [%]

39,5

60,5

0

18

Tab. 15 Množství tepelné energie pro vytápění domácností v závislosti na tepelné ztrátě objektu Parametr

2006

2007

Měrná potřeba tepla u domů s malou TZ [GJ/m2]

0,37

0,35

Měrná potřeba tepla u domů se střední TZ [GJ/m2]

0,53

0,50

Měrná potřeba tepla u domů s velkou TZ [GJ/m2]

0,83

0,78

Potřeba tepla na vytápění domů s malou TZ [GJ]

13 151

12 412

Potřeba tepla na vytápění domů se střední TZ [GJ]

29 249

27 607

Potřeba tepla na vytápění domů s velkou TZ [GJ]

0

0

CZT

Černé uhlí

Hnědé uhlí

Propan-butan

Biomasa

Elektřina

Zemní plyn

47,1% 1,3%

10,0%

16,1% 21,5%

3,4% 0,5%

Obr. 19 Podíl vytápěné plochy dle způsobu vytápění Tab. 16 Množství tepelné energie pro vytápění domácností dle paliva Způsob vytápění

Potřeba tepla na vytápění [GJ/rok] 2006

2007

CZT

4 013

3 788

Černé uhlí

521

492

Hnědé uhlí

18 890

17 829

Zemní plyn

6 464

6 101

Propan-butan

212

200

LTO

2 321

2 191

Biomasa

1 366

1 290

Elektřina

8 613

8 130

Celkem

42 400

40 019

19

Obr. 20 Účinnost transformace energie v palivu na teplo ve spalovacích zařízeních

Obr. 21 Výhřevnost paliv v MJ/kg

Spotřeba paliv je počítána jen pro ta topná zařízení, která představují plošné zdroje emisí, tzn. spalovací zařízení malých výkonů. Z tohoto důvodu jsou v dalším textu z emisní bilance vyřazeny systémy CZT a elektrická topná zařízení, do nichž je energie dodávána z velkých bodových zdrojů spadajících do kategorie REZZO 1, případně REZZO 2. Tab. 17 Spotřebované teplo na vytápění domácností v závislosti na použitém palivu Způsob vytápění

Spotřeba tepla na vytápění [GJ/rok] 2006

2007

Černé uhlí

801

756

Hnědé uhlí

25 187

23 772

Zemní plyn

7 206

6 631

Propan-butan

230

217

LTO

2 668

2 518

Biomasa

1 898

1 791

Celkem

37 810

35 686

20

Tab. 18 Emisní faktory pro typické spalovací technologie Krby a kamna na ČU

PM10 [g/GJ] 450

PM2,5 [g/GJ] 438

Kotle prohořívací na ČU

460

448

Kotle odhořívací na ČU

264

258

Kotle automatické na ČU

70

61

Kotle na HU

1 152

1 097

Kotle na zemní plyn

0,5

0,5

Kotle na propan-butan

0,5

0,5

Kotle na biomasu

109

103

Typ spalovacího zařízení

Tab. 19 Emise prachu v závislosti na spalovací technologii [kg/rok] 2006

Způsob vytápění

100%

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

Kamna a kotle na ČU

212

206

200

194

Kamna a kotle na HU

29 015

27 630

27 386

26 078

Kotle na zemní plyn

4

4

3

3

Kotle na LTO

8

7

8

7

Kamna a kotle na biomasu

171

161

161

152

Celkem

29 409

28 008

27 758

26 435

PM10 [kg/r]

171

8

4

161

90%

80%

80%

PM2,5 [kg/r] 7

4

152 3

7

70%

70% BIO LTO ZP HU ČU

60% 29 015

27 386

40% 30%

60% 50%

27 630

26 078

206

194

2006

2007

40% 30%

20% 10%

161

100%

3

8

90%

50%

2007

BIO LTO ZP HU ČU

20%

212

10%

200

0%

0%

2006

2007

Obr. 22 Podíl paliv na množství emisí z vytápění domácností

Pro možnost srovnání Opočna s jinými obcemi HKK, případně se samotným krajem, byly vyhodnoceny měrné emise jako indikátory emisní bilance zdrojů pro vytápění. Uvedené srovnání je provedeno na základě vážených průměrů zohledňující velikost jednotlivých obcí Tab. 20 Měrné emise prachu 2006

Měrné emise Na obyvatele [kg/ob.] Na plochu zástavby [g/m2] 2

Na vytápěnou plochu [g/m ]

2007

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

9,47

9,01

8,93

8,51

24,10

22,95

3,81

3,62

323,44

308,03

305,28

290,73

21

Tab. 21 Měrné emise prachu v kraji 2006

Měrné emise

2007

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

Na obyvatele [kg/ob.]

5,38

5,13

5,09

4,84

Na plochu zástavby [g/m2]

10,48

9,98

9,91

9,44

Na vytápěnou plochu [g/m2]

178,87

170,34

168,99

160,92

Poznámka: vyjádřeno jako celkové emise v kraji vztažené na celkový počet obyvatel a plochy, tzn. vážené průměry.

Tab. 22 Poměrové vyjádření měrných emisí v Opočně k HKK 2006

Poměr emisí

2007

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

Na obyvatele

1,76

1,76

1,76

1,76

Na plochu zástavby

2,30

2,30

2,30

2,29

Na vytápěnou plochu

1,81

1,81

1,81

1,81

Suma faktorů (ob.+zástavba)

4,06

4,06

4,06

4,05

Tab. 23 Obce s nejvyššími emisemi prachu z vytápění domácností [kg] Pořadí

Obec

1

2006

2007

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

Trutnov

77 310

73 622

73 144

69 656

2

Hradec Králové

65 384

62 276

61 644

58 713

3

Hořice

55 012

52 391

51 933

49 458

4

Broumov

51 484

49 031

48 690

46 370

5

Náchod

49 317

46 967

46 598

44 378

6

Červený Kostelec

49 001

46 667

46 354

44 146

7

Rychnov nad Kněžnou

41 841

39 845

39 512

37 627

8

Dobruška

40 639

38 702

38 353

36 525

9

Dvůr Králové nad Labem

38 354

36 528

36 198

34 475

10

Sobotka

37 512

35 723

35 405

33 717

11

Vrchlabí

37 455

35 670

35 478

33 787

12

Nová Paka

37 055

35 289

35 055

33 385

13

Jaroměř

32 062

30 536

30 235

28 796

14

Hronov

31 141

29 656

29 437

28 033

15

Vamberk

30 889

29 416

29 162

27 771

16

Nové Město nad Metují

29 696

28 282

28 031

26 697

17

Jičín

29 555

28 150

27 886

26 559

18

Opočno

29 409

28 008

27 758

26 435

19

Nový Bydžov

28 938

27 559

27 277

25 977

20

Chlumec nad Cidlinou

28 524

27 162

26 880

25 597

-

SUMA 20

820 578

781 480

775 030

738 102

-

SUMA HKK

2 972 276

2 830 447

2 808 030

2 674 039

22

Z výše uvedeného vyplývá, že emise TZL v Opočně v důsledku vytápění domácností pomocí lokálních spalovacích zařízení představují pouze 1% podíl v rámci HKK, přesto však patří mezi dvacítku největších plošných zdrojů kraje. V přepočtu množství emisí prachu PM10 na jednoho obyvatele zaujímá Opočno 261. příčku ze všech 448 obcí HKK. Nejhůře jsou na tom v tomto ohledu ty nejmenší obce, kde není možnost využívat systémy CZT, ani zemní plyn. Takových se v pomyslném žebříčku před obcí Opočno nachází 175. Vezmou-li se v potaz pouze obce větší než 1000 obyvatel, posouvá se Opočno na 13. příčku. V kategorii obcí nad 3000 obyvatel je již na přední příčce. Tab. 24 Emise prachu na obyvatele v obcích nad 1000 obyvatel [kg/ob.a] 2006 PM10 PM2,5

2007 PM10 PM2,5

Bohuslavice

17,18

16,36

16,22

15,44

2

Vítězná

17,01

16,20

16,11

15,34

3

Sobotka

15,37

14,64

14,51

13,82

4

Provodov-Šonov

14,48

13,79

13,66

13,01

5

Chotěvice

14,19

13,51

13,40

12,76

6

Libáň

13,75

13,10

12,96

12,34

7

Čermná nad Orlicí

13,18

12,55

12,43

11,84

8

Teplice nad Metují

13,03

12,41

12,34

11,75

9

Horní Maršov

12,83

12,22

12,17

11,59

10

Kopidlno

11,96

11,39

11,27

10,73

11

České Meziříčí

11,90

11,33

11,22

10,69

12

Stará Paka

9,76

9,30

9,23

8,79

13

Opočno

9,47

9,01

8,93

8,51

14

Studnice

8,61

8,20

8,12

7,73

15

Smidary

8,59

8,18

8,12

7,73

16

Pecka

8,56

8,15

8,09

7,71

17

Malé Svatoňovice

8,40

8,00

7,95

7,57

18

Ostroměř

8,39

7,98

7,91

7,53

19

Rudník

8,16

7,77

7,72

7,35

20

Solnice

8,14

7,75

7,69

7,32

Pořadí

Obec

1

Tab. 25 Emise prachu na obyvatele ve srovnatelně velkých obcích HKK [kg/ob.a] 2006 PM10 PM2,5

2007 PM10 PM2,5

Opočno

9,47

9,01

8,93

8,51

2

Meziměstí

8,05

7,67

7,62

7,26

3

Rtyně v Podkrkonoší

4,64

4,42

4,38

4,18

4

Smiřice

2,44

2,32

2,30

2,19

Pořadí

Obec

1

23

Obr. 23 Množství PM10 na obyvatele v roce 2007 v okrese Rychnov nad Kněžnou

Obr. 24 Množství PM2,5 na obyvatele v roce 2007 v okrese Rychnov nad Kněžnou

24

Obr. 25 Množství PM10 na obyvatele v roce 2007 v HKK

Obr. 26 Množství PM2,5 na obyvatele v roce 2007 v HKK

25

Emise vztažené na zastavěnou plochu představují do značné míry variaci indikátoru dle obyvatel se změnou pořadí většiny obcí. Pozice Opočna se v tomto ohledu znatelně zlepšuje, přesto ve srovnání se stejně velkými městy má jednoznačně nejvyšší měrné emise. Tab. 26 Emise prachu na m2 zástavby ve srovnatelně velkých obcích HKK [kg/m2a] 2006 PM10 PM2,5

2007 PM10 PM2,5

Opočno

24,10

22,95

22,75

21,66

2

Meziměstí

13,07

12,45

12,37

11,78

3

Rtyně v Podkrkonoší

12,34

11,75

11,67

11,11

4

Smiřice

8,83

8,41

8,33

7,93

Pořadí

Obec

1

Grafické znázornění tohoto parametru pro všechny obce v okrese Rychnov nad Kněžnou a v celém Královéhradeckém kraji pro rok 2007 nabízí obr. 27 a obr. 28, respektive obr. 29 a obr. 30.

Obr. 27 Množství PM10 na m2 zástavby v roce 2007 v okrese Rychnov nad Kněžnou

26

Obr. 28 Množství PM2,5 na m2 zástavby v roce 2007 v okrese Rychnov nad Kněžnou

Obr. 29 Množství PM10 na m2 zástavby v roce 2007 v HKK

27

Obr. 30 Množství PM2,5 v kg na m2 zástavby v roce 2007 v HKK

U následujících obrázků se setkáváme s pojmem suma faktorů. Jedná se o součet podílů měrné emise na obyvatele a měrné emise na zastavěnou plochu v dané obci ku příslušným měrným emisím většího územního celku. Kombinuje tak význam těchto parametrů do jednoho indikátoru, kterým je možné pohodlně identifikovat rozsah zatížení jednotlivých obcí. Vzhledem k tomu, že tato publikace byla zpracována v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika, byla jako výchozí územní celek zvolena celá příhraniční oblast. Tato oblast pokrývá na české straně rozlohu krajů Moravskoslezského, Olomouckého, Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého, zatímco na polské straně zahrnuje Opolské vojvodství a pohraniční části vojvodství Slezského a Dolnoslezského. Okres Rychnov nad Kněžnou na obr. 31 a dále HKK na obr. 32 představují mapové výseky, na nichž jsou uvedeny číselné údaje sumy faktorů platné právě pro jmenovaný nadřazený územní celek (příhraničí). Tyto hodnoty sice nekorespondují s daty, které bychom získali při analýze pouze okresu/kraje, ale názorně ilustrují rozdílné emisní situace v každé obci. Nejnižší hodnoty sumy faktorů můžeme očekávat u velkých měst, jakožto urbanizovaných sídel s vysokou hustotou obyvatel, jenž z velké části pro vytápění domácností využívají zemní plyn nebo teplo prostřednictvím systému CZT. Naproti tomu obce s několika málo stovkami obyvatel bydlících výhradně ve starších rodinných domech vybavených kotli na tuhá paliva se vyznačují hodnotami nejvyššími.

28

Obr. 31 Suma faktorů PM10 roce 2007 v okrese Rychnov nad Kněžnou

Obr. 32 Suma faktorů PM10 v roce 2007 v HKK

29

Jak bylo již zmíněno výše, číselné údaje sumy faktorů na obr. 32 se vztahují k celé analyzované česko-polské příhraniční oblasti. Tyto se pohybují na poměrně nízkých hodnotách, jelikož se do nich výrazně promítá skladba spalovacích zařízení u našich sousedů. V Polsku je spalování uhlí jednoznačně dominantní způsob vytápění domácností, což se pochopitelně promítá do emisní bilance. Tím se srovnávací základna (průměrné měrné emise celého příhraničí) dostává na zcela jinou (vyšší) úroveň. Počet obyvatel

Suma faktorů emisí PM10

8

100000 90000

7

80000

6

70000

5

60000

4

50000 40000

3

30000

2

20000

1

10000 Hradec Králové

Jičín

Jaroměř

Náchod

Smiřice

Vrchlabí

Trutnov


Dobruška

Broumov

Vamberk

Opočno

Sobotka

0 Staré Hrady

0

Obr. 33 Průběh závislost sumy faktorů PM10 na velikosti obce Emise PM10 [kg/rok]

Podíl tuhých paliv na vytápění [%]

100

80000

90

70000

80

60000

70

50000

60 50

40000

40

30000

30

20000

20

10000

10

Obr. 34 Emise prachu frakce PM10 v závislosti na podílu tuhých paliv na vytápění

30

Hradec Králové

Jičín

Jaroměř

Náchod

Smiřice

Vrchlabí

Trutnov


Dobruška

Broumov

Vamberk

Opočno

Sobotka

0 Staré Hrady

0

6.

IMISNÍ SITUACE PM PLYNOUCÍ Z VYTÁPĚNÍ DOMÁCNOSTÍ V OBCI

Zimní měsíce na začátku roku 2006 se vyznačovaly neobvykle nízkými teplotami, které se podepsaly na vysoké spotřebě paliva pro zajištění optimální tepelné pohody domácností. Tomu odpovídají i imise suspendovaných částic ze spalovacích procesů v lokálních zdrojích tepla, které v tomto období dosahovaly svých špičkových hodnot z dvouletého analyzovaného intervalu, což ostře kontrastuje s počátkem roku 2007, jenž byl naopak mimořádně teplý (obr. 35). 100 PM10 - 2006

90

PM10 - 2007

3

Koncentrace [ug/mN ]

80 70 60 50 40 30 20

29.12.

22.12.

8.12.

15.12.

1.12.

24.11.

17.11.

3.11.

10.11.

25.10.

9.10.

17.10.

1.10.

24.9.

7.9.

16.9.

29.4.

18.4.

3.4.

10.4.

26.3.

9.3.

17.3.

2.3.

23.2.

9.2.

16.2.

2.2.

23.1.

8.1.

16.1.

0

1.1.

10

Obr. 35 Vývoj imisní koncentrace PM10 v obci v topném období

Koncentrace PM2,5 poměrně věrně kopírují koncentrační profil PM10, avšak s průměrně 8% posunem směrem k nižším hodnotám. Nevyšší dosažená odchylka mezi PM10 a PM2,5 činí cca 13 % (obr. 36). Jak je zřejmé z uvedených grafů, nejvyšší hodnoty imisní koncentrace pocházejí ze dne 29.1.2006, kdy bylo v případě PM10 dosaženo téměř dvojnásobku 24hodinového imisního limitu (94 μg/m3). 100 PM10

PM2,5

60

40

-20

Obr. 36 Srovnání imisí dle frakce PM v obci v topném období 2006

31

29.12.

22.12.

15.12.

8.12.

1.12.

24.11.

17.11.

10.11.

3.11.

25.10.

17.10.

9.10.

1.10.

24.9.

16.9.

7.9.

29.4.

18.4.

10.4.

3.4.

26.3.

17.3.

9.3.

2.3.

23.2.

16.2.

9.2.

2.2.

23.1.

16.1.

0

8.1.

20

1.1.

3

Koncentrace [ug/mN ]

80

Za povšimnutí stojí srovnání s datem 23.1.2006, kdy byla změřena nejnižší průměrná denní teplota -15,9°C se severozápadním prouděním větru o rychlostí 1,7 m/s. Z grafu je zřejmé, že přes nepatrně lepší rozptylové podmínky jsou imisní koncentrace několikanásobně nižší (24 μg/m3) navzdory vyšším emisím TZL, které vyplývají z větší potřeby tepla na vytápění objektů. Srovnání s hodnotami naměřenými na stanicích nejblíže k Opočnu ukazuje tab. 27 Tab. 27 Průměrné 24hodinové koncentrace PM10 [μg/m3] v okolí Opočna (2006) Lokalita Rychnov nad Kněžnou Sedloňov (Šerlich) Velichovky

23.1. 109 12 113

29.1. 107 6 196

Délku topného období a počet nadlimitních dnů v roce ve vztahu k imisnímu limitu udává tab. 28. Průměrná koncentrace v obci za celé topné období naznačuje, že imisní limit pro kalendářní rok (PM10 40 μg/m3, PM2,5 25 μg/m3) nebyl překročen. Tab. 28 Koncentrace PM v ovzduší vlivem vytápění domácností v obci Parametr Topné období Počet dnů topného období Velikost suspendovaných částic Počet dnů nad 25 % limitu Počet dnů nad 50 % limitu Počet dnů nad 75 % limitu Počet dnů nad 100 % limitu Lokální maximum v obci Prům. koncentrace v obci za TO

Rozměr 2006 2007 202 215 PM10 PM2,5 PM10 PM2,5 110 104 102 92 45 40 40 35 19 17 17 16 8 7 8 8 115 108 72 68 13,9 13,1 13,5 12,6

Stále je ovšem nutné mít na paměti, že tyto závěry vyplývají z analýzy domácích zdrojů vytápění a nezahrnují vliv dopravy ani velkých stacionárních zdrojů. Výsledné koncentrace, obzvláště v částech obce zatížených frekventovanou dopravou, jsou s největší pravděpodobností podstatně vyšší (viz obr. 37). Z uvedeného je však zřejmé, že spalováním fosilních paliv a biomasy v domácích topeništích je roční imisní limit PM10 naplněn ze 35 %, v případě PM2,5 pak z 54 %.

Obr. 37 Srovnání imisí dle frakce PM v obci v topném období 2006

32

7.

POVAHA A POSUZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ

7.1 Imisní kampaň Hlavním cílem měřicí kampaně byl sběr vstupních dat pro receptorové modelování metodou Chemical Mass Balance (CMB) za účelem identifikace zdrojů znečišťování ovzduší v obci v takové míře, aby bylo možné stanovit vliv lokálních spalovacích zařízení pro vytápění domácností na výslednou kvalitu ovzduší v obci. Odběry vzorků ovzduší v Opočně probíhaly od soboty 3.12. do úterý 6.12.2011. Délka jednoho odběru byla 24h, přičemž dva odběry byly realizovány ve dnech pracovního klidu a dva v běžné pracovní dny tak, aby se zohlednily různé režimy vytápění. 7.1.1 Lokalita Odběrové místo bylo zvoleno na dvorku bytového domu v severní rezidenční části obce. Poměrně frekventovaná silnice č. 304 (5000 vozů denně, [9]) se nachází ve vzdálenosti cca 300 m jihozápadním směrem.

Obr. 38 Pozice odběrového místa v Opočně

7.1.2 Rozsah sledovaných látek ve vzorcích Pro receptorové modelování byly z odebraných vzorků vyhodnoceny hmotnostní koncentrace těchto látek: a) PM10 a PM2,5 b) PAU  ve frakci PM2,5 + plynná fáze (PUF patrona)  fluoren, fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3,c,d)pyren, dibenzo(a,h)antracen, benzo(g,h,i)perylen c) VOC  v plynné fázi  etan, eten, propan, propen, i-butan, n-butan, acetylen, suma buteny, i-pentan, npentan, suma penteny, metylcyklopentan, 2,3-dimetylbutan, 2+3 metylpentan, n-

33

hexan, isopren, benzen, cyklohexan, n-heptan, toluen, 2+3metylheptan, n-oktan, etylbenzen, m+p – xylen, o – xylen, nonan, suma benzen+3c d) Těžké kovy  ve frakci PM2,5  Li, Na, Mg, Al, Si, K, Ca, V, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, Ga, As, Se, Rb, Sr, Mo, Ag, Cd, In, Sb, Te, Cs, Ba, La, Ce, Pr, Nd, Sm, Eu, Gd, Tb, Dy, Er, Yb, W, Tl, Pb, Bi) e) Organický a elementární uhlík  ve frakci PM2,5 f) PCDD/F a PCB  ve frakci PM2,5 + plynná fáze  PCB – 14 kongenerů: PCB81, PCB77, PCB126, PCB169, PCB123, PCB118, PCB114, PCB105, PCB167, PCB156, PCB157, PCB189, PCB180, PCB170  PCDD/F - 17 toxických kongenerů 7.1.3 Analýzy Vzorky ovzduší odebrané v rámci imisní kampaně byly na základě akreditovaných postupů podrobeny laboratorním analýzám, jejichž výsledky byly použity jako vstupní parametry pro receptorové modelování obnášející:      

normalizace emisních koncentrací vyhodnocení korelačních matic - souvislost emise/imise odhad původu znečištění PAU - charakteristické PAU indexy srovnání prototypů imisních dat s emisním podpisem zdroje samotné receptorové modelování pomocí CMB vyhodnocení modelu CMB a interpretace výsledků

7.1.4 Meteorologická situace Po celou dobu měřicí kampaně bylo oblačno až zataženo s občasnými dešťovými přeháňkami. Inverzní situace nenastala. Následující tabulka shrnuje průměrné hodnoty za každý den měření. Tab. 29 Klimatické podmínky v období měřicí kampaně Datum

Vlhkost vzduchu [%]

Teplota vzduchu [°C]

Rychlost větru [m/s]

3.12.2011

89,68

1,09

1,09

4.12.2011

97,40

6,88

1,03

5.12.2011

92,78

2,32

1,00

6.12.2011

88,65

1,88

0,65

34

Obr. 39 Trajektorie proudění větru v období měřicí kampaně

7.1.5 Naměřené koncentrace Polycyklické aromatické uhlovodíky PAU PAU jsou organické látky s karcinogenními a mutagenními účinky, které jsou schopny dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí. Příčinou vnosu PAU do ovzduší je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních (domácí topeniště), tak i mobilních zdrojích (vznětové motory), ale také některé technologie jako výroba koksu a železa. Podle platné legislativy (NV č. 597/2006 Sb.) je stanoven roční imisní limit pro benzo(a)pyren ve výši 1 ng/m3. Koncentrace benzenu ve volném ovzduší vykazují sezónní vliv. V zimních měsících jsou koncentrace řádově 10x vyšší než v létě. Tab. 30 Naměřené koncentrace PAU v období měřicí kampaně (ng/m3) Látka

So 3.12.

Ne 4.12.

Po 5.12.

Út 6.12.

fluoren

18

15

20

49

fenanthren

47

44

64

120

anthracen

3,9

5,9

11

27

fluoranten

12

16

22

47

pyren

11

14

19

41

benzo(a)anthracen

5,5

5,9

16

27

chrysen

1,2

1,4

2,8

9,2

benzo(b)fluoranten

2,7

2,5

3,5

9,7

benzo(k)fluoranten

1,4

1,3

1,9

5,5

benzo(a)pyren

2,9

2,9

4,1

14

benzo(ghi)perylen

1,9

1,6

2,2

6,8

dibenzo(ah)anthracen

0,41

0,57

0,73

3,7

indeno(1,2,3-cd)pyren

2,2

2,4

2,4

9,5

Suma PAU

110

113

170

369

35

80 70

Koncentrace [ng/m3]

60 50 40 30 20 10 0 n re n te n ce n h re ra n fluo hr a an t an t fluo fen

n n n en ren len cen c en re n nt e nte y se py r )py ery )p y hra thra or a o ra c hr - cd ant o (a hi) p 3 )a n )flu ) ) flu z , g a b k h ( n 2 ( ( ( zo be zo zo zo (1 , o (a be n be n be n be n e nz e no dib ind

Obr. 40 Střední imisní koncentrace PAU za období imisní kampaně

Úroveň znečištění území ČR se pohybuje v jednotkách ng/m3 a v průmyslových oblastech až v desítkách ng/m3. Obecně platí, že čím horší je zima, tím vyšší jsou koncentrace PAU. S výjimkou úterý 6.12. byly v Opočně naměřeny průměrné koncentrace. S jistotou lze tvrdit, že roční imisní limit benzo(a)pyrenu není v místě odběru překračován.

Ústí nad Labem

Bílý Kříž

Kolín

PrahaVinohrady

OstravaPoruba

OstravaPřívoz

Hradec Králové

BrnoTuřany

KarvináMizerov

KarvináFryštát

Tab. 31 Srovnání SUMA PAU s jinými městy

Zima [ng/m3]

117

31

119

83

89

157

131

32

310

500

Léto [ng/m3]

39

23

23

55

33

101

48

14

42

49

Město

OstravaPoruba

OstravaPřívoz

Hradec Králové

BrnoTuřany

KarvináMizerov

KarvináFryštát

Léto [ng/m ]

PrahaVinohrady

3

Kolín

Zima [ng/m3]

Bílý Kříž

Město

Ústí nad Labem

Tab. 32 Srovnání benzo(a)pyrenu s jinými městy

2,6

1,2

1,7

2,3

2,7

4,1

6,3

0,5

13

27

0,5

0,3

0,1

0,5

0,3

0,3

0,2

0,1

0,7

0,5

Těžké kovy Jde o skupinu prvků správně definovanou jako stopové chemické prvky určitých vlastností. Proto jsou mezi nimi zastoupeny nejen kovy podle specifické hmotnosti opravdu "těžké" (rtuť Hg, měď Cu, olovo Pb), ale také kovy, které tak nazvat nelze (berylium Be, hliník Al, baryum Ba), dále polokovy (arzen As, selen Se, telur Te, thalium Tl), a dokonce i nekovy (bór B, chlór Cl, síra S). Některé těžké kovy (Fe, Cu, Zn) jsou toxické jen při vyšších koncentracích, jiné (Pb, Hg, Cd) jsou však toxické při všech koncentracích. V atmosféře pochází většina kovů z antropogenních činností ve formě aerosolu či popílku. Z tohoto hlediska jsou jako hlavní antropogenní polutanty brány olovo, kadmium, arsen, rtuť a chrom. Jako rizikové k nim přistupují podle Světové zdravotní organizace (WHO) ještě mangan, nikl, radon a vanad.

36

Zdrojem většiny kovů je metalurgický průmysl, automobilová doprava, výroba cementu a skla a spalování fosilních paliv, odpadů a čistírenských kalů. Podle NV č. 597/2006 Sb. existuje roční imisní limit pro olovo ve výši 0,5 µg/m3. Pro následující prvky jsou pak stanoveny cílové imisní limity s termínem plnění 1.1.2013: kadmium 5 ng/m3, arsen 6 ng/m3 a nikl 20 ng/m3. 200

Koncentrace[ng/m3]

150

100

50

0 Na

Mg

Al

K

Ca

Mn

Fe

Zn

Pb

Obr. 41 Střední imisní koncentrace za období imisní kampaně (Na-Zn) 5

Koncentrace[ng/m3]

4

3

2

1

0 Cr

Ni

Cu

As

Se

Tv

Sr

Mb

Cd

Sb

Obr. 42 Střední imisní koncentrace za období imisní kampaně (Cr-Bi)

37

Ba

Bi

Koncentrace [ng/m3]

0,3

0,2

0,1

0 Li

V

Co

Ga

Ag

In

Te

Cs

La

Ce

Pr

Nd

Obr. 43 Střední imisní koncentrace za období imisní kampaně (Li-Nd)

V rámci ČR byla od roku 2006 změřena nejvyšší roční koncentrace niklu 14 ng/m3, kadmia 4,4 ng/m3, arsenu 13,5 ng/m3 a olova 0,12 µg/m3, přičemž průměrné hodnoty v malých obcích se nacházejí výrazně níže. Z naměřených údajů a výše uvedených skutečností je zřejmé, že koncentrace všech hlavních sledovaných prvků se pohybují hluboko pod imisními limity a pro obyvatele v Opočně nepředstavují zdravotní riziko. Těkavé organické látky VOC Mezi velmi sledované látky spadající do VOC patří benzen. Jeho nejvýznamnějšími antropogenní zdroji jsou:    

výfukové plyny automobilu, těkání benzínu spalování uhlíkatých paliv (uhlí, oleje) rafinerie ropy a plynu chemický průmysl.

Přirozené zdroje benzenu, jako jsou výbuchy sopek nebo lesní požáry, jsou ve srovnání se zdroji antropogenními nevýznamné. Benzen muže vstupovat do těla převážně inhalačně nebo orálně. Průnik kůží není tak nebezpečný, protože se většina benzenu rychle odpaří. Po expozici se benzen distribuuje do celého těla. Akutní toxicita je způsobena přímo benzenem, příčinou chronické toxicity jsou spíše jeho metabolity. Benzen primárně poškozuje centrální nervovou soustavu, imunitní systém a krvetvorbu. Muže dojít až ke smrti z důvodu selhání dýchání a srdeční arytmie. Při dlouhodobé expozici muže způsobovat leukémii. Negativní je i jeho příspěvek ke vzniku fotochemického smogu. Podle platné legislativy (NV č. 597/2006 Sb.) je stanoven roční imisní limit pro benzen 5 µg/m3. Koncentrace benzenu ve volném ovzduší vykazují sezónní vliv. V zimních měsících jsou koncentrace vyšší než v létě. Důležitou roli hraje také přítomnost zdroje benzenu, která může zásadním způsobem ovlivnit výsledky. Naměřené koncentrace benzenu jsou typické pro zimní období a bývají na území kraje měřeny na velmi podobné úrovni.

38

Benzen 6

roční imisní limit

Imisní koncentrace [µg/m 3]

5

4

3

2

1

0 3.12.2011

4.12.2011

5.12.2011

6.12.2011

Obr. 44 Imisní koncentrace benzenu za období imisní kampaně VOC

3

Imisní koncentrace [µg/m ]

12 10 8 6 4 2 0 yl en et h

an he x

an et h

pan pro

en to lu

n uta n-b

n ta n tyle l bu ac e th y e 2-m

n u ta isob

Obr. 45 Střední imisní koncentrace vybraných VOC za období imisní kampaně

39

VOC

3

Imisní koncentrace [µg/m ]

2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 n le n ute -x y 1 -b m,p

3c pen e n+ pro en z b a s um

n tan n ze pe n yl be et h

n n n an yl en n ta pt a nt a he x o-x l pe lh e lp e yklo t hy th y th y c e e e 2-m 2-m 3 -m

Obr. 46 Střední imisní koncentrace vybraných VOC za období imisní kampaně VOC

Imisní koncentrace [µg/m3 ]

1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 mez detekce

0,2 0,0 n ta n p ta he p l he th y e 3 -m

en an tan te n ta n t en e nt no n lbu -bu -bu pe n 1 -p s2 klo thy is 2 y n c e c a l r m y t th -di me 2, 3

n n n nt e pre n te iso -pe -pe s2 is 2 n c a tr

kta n-o

n

Obr. 47 Střední imisní koncentrace vybraných VOC za období imisní kampaně

Polychlorované dibenzodioxiny a difurany PCDD/F Znečištění ovzduší dioxiny v ČR je kontrolováno zejména přes emise vzhledem k těžké právní postižitelnosti subjektů při měření imisí a vzhledem k dálkovému transportu polutantů v atmosféře. Přesto existuje několik předpisů pro maximální přípustné koncentrace látek v ovzduší (pro imisní koncentrace). Ze starších jsou to hygienické limity AHEM [11]. Pro limitní koncentraci dioxinů je uváděna hodnota 20 fg TEQ/m3 . Ze zahraničních limitů lze zmínit zejména limitní hodnoty dle směrnice pro kvalitu ovzduší v Evropě WHO [12] a limitní koncentrace odvozené na základě výpočtu rizika (RBC) platné pro US EPA [13]. Hodnota pro 2,3,7,8-TCDD je 50 fg TEQ/m3 jako koncentrace, pro níž je individuální kancerogenní riziko (ICR) rovno 10-6 (1 nový případ rakoviny na 1 mil. obyvatel).

40

PCDD

Suma PCDD a PCDF

PCDF

35

Imisní koncentrace [fg TEQ/m 3]

30 25

limitní hodnota PCDD dle AHEM 20 15 10 5 0 3.12.2011

4.12.2011

5.12.2011

6.12.2011

Obr. 48 Imisní koncentrace dioxinů a furanů za období imisní kampaně 2,3,7,8-TCDD

Imisní koncentrace [fg TEQ/m 3]

60

limitní hodnota PCDD dle WHO

50

40

30

20

10

0 3.12.2011

4.12.2011

5.12.2011

6.12.2011

Obr. 49 Imisní koncentrace dioxinu 2,3,7,8-TCDD za období imisní kampaně

41

PCDD 7,575

6,850

3

Imisní koncentrace [fg TEQ/m ]

10

1,075

1,063

0,968

1

1,006

0,258

0 DD 8T C 237

7 123

D CD 8Pe

478 123

DD HxC

678 123

DD HxC

7 89 1 23

DD HxC

467 123

DD pC 8H

DD OC

Obr. 50 Střední imisní koncentrace PCDD za období imisní kampaně PCDF 3


100 12,700 10 2,715

1,708 0,895

1

1,228

0,918

0,449 0,253 0,130

0 0,018 0 F F F F DF DF DF DF DF pC pC xCD xCD xCD xCD eC eC 8T C 89H 78H 89H 78H 78H 78H 78P 78P 4 3 7 6 237 7 6 6 4 3 4 3 3 3 2 4 4 2 1 12 23 12 12 123 123

DF OC

Obr. 51 Střední imisní koncentrace PCDF za období imisní kampaně Tab. 33 Naměřené koncentrace PCDD/F v Opočně (fg TEQ/m3) Datum

3.12.2011

4.12.2011

5.12.2011

6.12.2011

PCDD

32,5

15

14,4

13,3

PCDF

22,3

17,1

19,3

25,4

PCDD/F

54,8

32,1

18

38,8

OstravaPoruba

Ostravacentrum

OstravaBartovice

Hradec Králové

Pardubice

Brno

Košetice

Max fg TEQ/m

PrahaVinohrady

3

PrahaLibuš

Min fg TEQ/m3

Liberec

Město

Ústí nad Labem

Tab. 34 Srovnání PCDD/F s jinými městy (data z let 1990-2003)

42

10

16

29

19

109

139

22

28

20

2

204

109

171

91

83

546

877

67

81

66

156

42

Nejvyšší koncentrace v místě měření byla zaznamenána v sobotu 3.12., kdy se naměřená koncentrace pohybovala na 3 až 5násobku hodnot v ostatních dnech. Obecně je kontaminace prostředí nízká, čemuž odpovídá i nízké akutní nebezpečí z hlediska působení dioxinů a tyto v posuzované lokalitě nepředstavují zdravotní riziko. Polychlorované bifenyly PCB Polychlorované bifenyly jsou skupinou chemických sloučenin, které řadíme mezi perzistentní organické látky, jenž dlouhodobě setrvávají v prostředí – nerozkládají se a hromadí se v potravním řetězci. Neexistuje pro ně imisní limit, avšak sledují se podobně jako PAU v emisích. V současné době se PCB již nevyrábějí, emise pocházejí z používání výrobku a z odpadu s obsahem PCB. Malé množství PCB se také muže vyskytovat v celé řadě halogenovaných sloučenin. Velké množství PCB se nadále uvolňuje při přehřátí nebo explozi transformátoru a kondenzátoru. Zdrojem jsou také průmyslové procesy, např. elektrárny a zpracování železa a oceli. Nejvýznamnějším zdrojem je však redistribuce již dříve uvolněných PCB. Používání PCB podléhá regulaci a nové úniky do prostředí jsou ve srovnání s minulostí minimální. V atmosféře se PCB vyskytují hlavně v plynné formě (87 – 100 %), menší množství je navázáno na pevné částice. Expozice PCB ovlivňuje mozek, imunitní a reprodukční systém. Chronické inhalační expozice ovlivňují dýchací ústrojí, trávicí trakt, játra, kůži a oči. Expozice PCB muže způsobovat rakovinu jater. PCB

3


10,00

1,00

0,10

0,01

0,00 B8 PC

1

B7 PC

7

B1 PC

26

B1 PC

69

B1 PC

23

B1 PC

18

B1 PC

14

B1 PC

05

B1 PC

67

B1 PC

56

B1 PC

57

Obr. 52 Střední imisní koncentrace PCB za období imisní kampaně Tab. 35 Naměřené koncentrace SUMA PCB v Opočně Datum

3.12.2011

4.12.2011

5.12.2011

6.12.2011

PCB [fg TEQ/m3]

1,3

1,8

2,0

1,9

PCB [pg/m3]

2,2

4,3

3,6

3,0

43

B1 PC

89

260

725

495

726

1682

671

KarvináFryštát

190

KarvináMizerov

307

BrnoTuřany

77

Hradec Králové

645

OstravaPřívoz

OstravaPoruba

Léto [pg/m ]

PrahaVinohrady

3

Kolín

Zima [pg/m3]

Bílý Kříž

Město

Ústí nad Labem

Tab. 36 Srovnání SUMA PCB s jinými městy

628

252

205

24

13

18756 1855

495

58

89

Koncentrace PCB naměřené během imisní kampaně jsou velice nízké a odpovídají přirozenému pozadí. Neindikují žádný problém se zdrojem těchto emisí a pro obyvatele Opočna představují přijatelné zdravotní riziko. Organický OC a elementární uhlík EC Uhlík je v aerosolech obsažen buď v elementární formě nebo jako organicky materiál, který tvoři cca 20-70 % celkové hmoty aerosolů. Vzhledem k tomu, že organicky podíl reprezentuje velmi různorodou skupinu látek, lze ji považovat za nejméně prozkoumány podíl mezi aerosoly. Komplikované složeni uhlíkových sloučenin v aerosolech je také důvodem, proč je jejich analýza zjednodušována pouze na skupiny látek. Rozlišujeme dvě formy uhlíkatých aerosolů, a to elementární uhlík (EC) a organický uhlík (OC). Jejich součet identifikujeme jako celkový uhlík (TC) naměřeny v dané aerosolové frakci. Nejvyšší hodnoty koncentrací jsou tradičně v zimních měsících, přičemž poměr mezi EC a TC je naopak nejnižší vlivem vytápění domácností. Tento parametr se pohybuje kolem hodnot 0,5 v případě výfukových plynů, zatímco pro spalování dřeva je 0,1 i nižší [14]. Maximum obvykle nastává v ranní dopravní špičce. Ve večerních hodinách s útlumem dopravy a intenzivnějším zatápěním naopak vzniká minimum. Podrobný vývoj EC/TC např. ve dvouhodinových intervalech však s ohledem na způsob odběru vzorků nebylo možno realizovat. Z celodenního vyhodnocení zachyceného aerosolu pak plyne, že vytápění je znatelně významnějším zdrojem emisí prachu než doprava. 15 Organický uhlík

Elementární uhlík

3

Imisní koncentrace [ g/m ]

Celkový uhlík

10

5

11 %

14 %

15 %

14 %

0 So 3.12.

Ne 4.12.

Po 5.12.

Obr. 53 Imisní koncentrace uhlíku v PM2,5

44

Út 6.12.

Suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 Vzhledem k poměrně dobrým rozptylovým podmínkám není překvapující, že žádný z odebraných vzorků ovzduší neprokázal překročení 24hodinového imisního limitu 50 µg/m3 pro PM10, ani 25 µg/m3 pro PM2,5. Nejvyšší hodnota PM10 byla zaznamenána v poslední den měřicí kampaně, kterým bylo úterý 6.12.2011. Nelze však vysledovat žádný trend pro víkendové a pracovní dny, což potvrzují jednak měření jiných znečišťujících látek v dané lokalitě, ale také výsledky z měření realizovaných v jiných obcích. Domněnka, že v dny pracovního klidu budou zjištěny prokazatelně vyšší koncentrace suspendovaných částic vlivem vytápění, se nepotvrdila. Poměr mezi PM2,5 a PM10 nebývá konstantní a vykazuje určitý sezónní chod. V roce 2007 se poměr frakcí pohyboval od 0,35 do 0,91 s nižšími hodnotami v letních měsících, což souvisí se sezónním charakterem některých zdrojů. Emise ze spalovacích procesů totiž vykazují vyšší zastoupení frakce PM2,5 než například emise ze zemědělské činnosti a reemise při suchém a větrném počasí. Vytápění v zimních měsících proto může být důvodem vyššího podílu frakce PM2,5 oproti PM10. 30

5 PM10 [µg/m3]

PM2,5 [µg/m3]

Teplota [°C]

Rychlost větru [km/h]

25

20

15

3

10

Rychlost větru [km/h]

4

2 5

0

3.12.

5.12.

4.12.

6.12.

1

Obr. 54 Imisní koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 během imisní kampaně

Při spalování paliva z dopravy se emitované částice nalézají především ve frakci PM2,5 a očekávaný poměr by měl být tedy u dopravních lokalit vysoký. To dokumentuje obr. 54, z něhož je patrné, že poměr PM2,5/PM10 vzrůstá z víkendových hodnot kolem 0,6 na úterních 0,74 tak, jak se zvyšuje intenzita dopravy v obci. Zkušenosti však ukazují, že v této problematice panuje určitá nejistota, jelikož významným zdrojem prašnosti jsou otěry pneumatik, brzdového obložení a silnic, které naopak způsobují emise větších částic. Uvedený poměr frakcí ještě poukazuje na jednu skutečnost, kterou je vzdálenost zdrojů znečištění. Malý podíl naznačuje, že suspendované částice byly emitovány v blízkosti odběrného místa a transport ze vzdálenějších oblastí není příliš pravděpodobný.

45

8.

PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ

8.1 Seznam hlavních zdrojů emisí způsobujících znečištění Ve městě Opočně se nachází jeden zdroj tuhých znečišťujících látek, který svým výkonem spadá do kategorie velkých zdrojů evidovaných v databázi REZZO 1 (obr. 55). Jedná se o spalovací zařízení na těžký topný olej a zemní plyn o výkonu cca 25 MW ve vlastnictví firmy BOHEMILK, a.s. – Opočno. Roční emise TZL se pohybují kolem 4 tun. V okruhu cca 5 kilometrů od obce se vyskytují další zdroje (Tereos TTD a.s., České Meziříčí; Centrální zdroj tepla Dobruška, a.s.), jejichž roční produkce TZL se pohybuje kolem 35 tun.

Obr. 55 Zdroje TZL v okolí Opočna spadající do kategorie REZZO 1

Zdrojů znečištění s výkony mezi 0,2 až 5 MW (REZZO 2) není v Opočně mnoho. V podstatě se jedná o 6 lokalit (obr. 56), do nichž je soustředěno 7 zdrojů spalující převážně zemní plyn, ale také těžký topný olej a hnědé uhlí (tab. 37). Množství ročně emitovaného TZL z těchto zdrojů v součtu nepřesahuje 5 t, přičemž největší část produkce TZL připadá na uhelný kotel společnosti DUO s.r.o. Produkce ostatních zdrojů s výjimkou kotle na TTO (hotel) je velice nepatrná, jelikož se jedná o spalovací zařízení napojené na rozvod zemního plynu.

46

Obr. 56 Lokalizace zdrojů TZL v Opočně spadající do kategorie REZZO 2 Tab. 37 Seznam zdrojů TZL spadající do kategorie REZZO 2

Zdroj emisí TZL

Ulice

Palivo

DUO s.r.o.

Na Olivě Pohořská Na Olivě Nádražní Podzámčí Nádražní

HU TTO ZP ZP ZP ZP

ABA, spol. s r.o. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Střední škola Opočno Bytové družstvo Opočno SERVIS ZH KHK a.s.

Opočnem prochází silnice II. třídy číslo 304 ve směru na Týniště nad Orlicí, která se na jihovýchodním konci obce kříží se silnicí II/298 na Dobrušku. Poměrně frekventovaná je pouze II/298, po které denně projede 4 až 6 tisíce vozů. Podíl mobilních zdrojů na celkových emisích TZL je zejména v letních měsících výrazný. Přibližně 1/3 jsou přímé emise ze spalovacích motorů. Zbývající 2/3 vznikají otěrem brzd, pneumatik a vozovky a v důsledku resuspenze (zvíření již sedlého prachu).

47

Obr. 57 Intenzita dopravy v Opočně – zdroje REZZO 4 (2010)

8.2 Identifikace původců znečištění Vyhodnocení majoritních původců znečištění bylo provedeno jednak na základě dat pocházejících z imisní měřici kampaně uskutečněné v obci, a také z emisních podpisů zdrojů znečistění. Podpis zdroje představuje matici emisních koncentrací v jednotlivých skupinách znečišťujících látek, která je následně převedena do zdrojového profilu využitelného pro model Chemical Mass Balance (CMB). Emisní koncentrace jsou normalizovány, je k ním přiřazena nejistota a vytvoří se vstupní data pro model. Databáze emisních podpisů je sestavena z veřejných podkladů Specitate 4.2 americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) a dále z materiálů TESO Praha a.s. a VŠB-TU Ostrava. Zahrnuje tyto zdroje znečištění:                 

velký odsiřený energetický zdroj spalující hnědé uhlí velký energetický zdroj spalující černé uhlí velký energetický zdroj spalující černé uhlí + vysokopecní plyn velký energetický zdroj spalující výluh z dřevní hmoty při výrobě celulózy velký energetický zdroj spalující těžké topné oleje velký energetický zdroj spalující pevná paliva (ČU+HU+biopaliva) spalovna nebezpečného odpadu slévárna koksovna aglomerace kamenolom - třídírna obalovna živičných směsí vápenka – pec spalující hnědouhelný dehet cementárna – rotační pec domácí topeniště spalující měkké dřevo (různé fáze hoření, různé typy kotlů) domácí topeniště spalující tvrdé dřevo (různé fáze hoření, různé typy kotlů) domácí topeniště spalující hnědé uhlí (různé fáze hoření, různé typy kotlů)

48

 městská doprava (vznětové a zážehové motory)  tranzitní doprava Přesto, že zdrojových profilů je relativně velké množství, nelze z různých důvodů všechny tyto zdroje použít. Jedním z nich je omezení samotné aplikace receptorového modelu CMB, kdy počet v jednom kroku modelovaných zdrojů musí být menší nebo roven počtu modelovaných znečišťujících látek. Toto omezení se týká zejména modelování skupiny PAU, kdy počet analyzovaných polycyklických aromatických uhlovodíků je 13, přičemž některé mohou být navíc pod mezí detekce a z aplikace v modelu musí být vyřazeny. Je tedy potřeba s využitím dalších nástrojů provést výběr takových zdrojů znečišťování, u nichž se předpokládá vznik znečišťujících látek, které vnesou do matematického modelu validní informaci. K tomu slouží zejména:    

shlukování metodou k-průměru charakteristické PAU indexy imisní prototypy korelační matice

Pro odhad zdroje emisí PAU se někdy používají tzv. charakteristické PAU indexy. Jedná se o poměry koncentrací některých polycyklických aromatických uhlovodíků. Tyto „markery“ mohou indikovat jaký typ emisních zdrojů je původcem imisního znečištění v dané lokalitě. Využitelné jsou zejména pro identifikaci zdrojů jako benzínové a naftové motory, domácí topeniště, spalování dřeva a některé další zdroje znečištění. Nejčastěji jsou pro tyto účely používány poměry IP/(IP+BghiP), Fen/(Fen+Ant), BaA/(BaA+Cry), Flu/(Flu+Pyr) a některé další. Flu Fen Ant Pyr BaA Cry IP BghiP

-

Fluoranthen Fenantren Antracen Pyren Benzo[a]Antracen Chrysen Indeno[1,2,3,c,d]Pyren Benzo[g,h,i]Perylen

49

Flu/(Flu + Pyr) 0.65

0.60

0.55

0.50

0.45

0.40

0.35

Imisní data ‐ poměry

Spalování uhlí

Dieselové motory

Benzinové motory

Spalování zemního plynu

Spalování kapalných paliv

Spalování biopaliv

Spalování dřeva

Obr. 58 PAU index Flu/(Flu+Pyr)

IP/(IP+BghiP) 0.80

0.70

0.60

0.50

0.40

0.30

0.20

0.10

0.00

Imisní data ‐ poměry dieselové motory

uhelný prach

spalování dřeva

benzinové motory

Obr. 59 PAU index IP/(IP+BghiP)

50

Fen/(Fen+A) 0.95 0.90 0.85 0.80 0.75 0.70 0.65 0.60 0.55 0.50 0.45

Imisní data ‐ poměry

Spalování uhlí

Dieselové motory

Spalování zemního plynu

Spalování kapalných paliv

Spalování dřeva

Benzinové motory

Obr. 60 PAU index Fen/(Fen+Ant)

Výše uvedená porovnání je třeba chápat pouze jako informativní. Podávají základní přibližnou informaci o charakteru imisních dat, které jsou dále využity v receptorovém modelování jako jeden z nástrojů pro výběr modelovaných zdrojových profilů. Základním nedostatkem použití charakteristických PAU indexů je to, že polycyklické aromatické uhlovodíky po uvolnění do atmosféry podléhají řadě atmosférických procesů (degradace samovolná, fotochemická, mikrobiální), které mohou mít (a mají) významný vliv na změny hodnot poměrů jednotlivých PAU v čase na cestě od zdroje k receptoru. Přesto, pro indexy sestavené za pomocí „stabilnějších“ PAU případně pro sledování časových trendů jsou jako nástroj pro přípravu dat pro receptorové modelování užitečným pomocníkem. Maximální vypovídající schopnost pak mají tyto „markery“ při realizaci dvou imisních vzorkovacích kampaní v topné sezoně a mimo ni. Korelační matice K odhadu prvotní identifikace možných původců znečištění mohou do jisté míry sloužit i v následujícím textu uvedené korelační matice pro skupiny sledovaných znečišťujících látek PAU, TK, VOC a PCDD/F + PCB. Jedná se o korelační matice sestavené pro jednotlivé emisní charakteristiky sledovaných zdrojů (podpisy zdrojů) a imisní charakteristiky zájmových lokalit. Hladina korelačního koeficientu byla u látek PAU nastavena na 0,93. Jak je vidět z korelační matice prezentované v tab. 38 až tab. 40, v Opočně je patrná korelace imisních dat s tranzitní dopravou. Korelace mezi imisními daty a zdrojovým profilem pro lokální topeniště je patrná napříč všemi sledovanými palivy. Rozdílná míra korelace s lokálními topeništi v pracovních dnech a ve dnech pracovního klidu se zde nepotvrzuje.

51

Tab. 38 Korelační matice PAU ZDROJ

DT-ČUPRO

DT-HUPRO

DT-KDTPRO

DT-ČUODH

DT-HUODH

DT-KDTODH

DT-ZP

So 3.12.

0,899

0,971

0,989

0,915

0,948

0,987

0,953

Ne 4.12.

0,915

0,979

0,994

0,923

0,96

0,995

0,971

Po 5.12.

0,798

0,888

0,959

0,839

0,932

0,944

0,893

Út 6.12.

0,875

0,945

0,989

0,901

0,963

0,982

0,937


DT-ČUAUT

DT-HUAUT

DT-PELAUT

DT-KDMZPL

DT-KDTZPL

DT-HUZPL

So 3.12.

0,891

0,941

0,955

0,941

0,987

0,973

Ne 4.12.

0,923

0,963

0,975

0,953

0,994

0,986

Po 5.12.

0,84

0,852

0,877

0,924

0,958

0,913

Út 6.12.

0,901

0,912

0,931

0,957

0,987

0,955


VEZHUS

SLEVAR

KAMLOM

VEZBIO

MD

TD

CEMRP

OBALOV

So 3.12.

0,675

0,935

0,941

0,948

0,904

0,943

0,943

0,946

Ne 4.12.

0,691

0,952

0,961

0,965

0,915

0,965

0,966

0,968

Po 5.12.

0,682

0,836

0,867

0,877

0,798

0,851

0,878

0,854

Út 6.12.

0,701

0,896

0,92

0,927

0,857

0,912

0,929

0,914

Poznámka: DT-domácí topeniště, PRO-prohořívací kotel, ODH-odhořívací kotel, AUT-automatický kotel, ZPL-zplyňovací kotel, KDT–kusové dřevo tvrdé, KDM-kusové dřevo měkké, VEZHUS-velký energetický zdroj na hnědé uhlí, SLEVAR-slévárna, KAMLOM-kamenolom, VEZBIO-velký energetický zdroj na biomasu, MD-městská doprava, TD-tranzitní doprava, CEMRP-cementárna, OBALOV-obalovna živičných břidlic

Do korelační matice pro těžké kovy jsou stejně jako v případě PAU zahrnuty emisní charakteristiky zdrojů znečišťování ovzduší a imisní charakteristiky popisující realizovanou imisní odběrovou kampaň. Hladina korelačního koeficientu byla nastavena na 0,8. I ve skupině TK je patrný jasný trend korelace imisních dat s lokálními topeništi, a to téměř výhradně bez dalších korelací s velkými technologickými či energetickými zdroji. Rovněž lze pozorovat korelaci mezi imisními daty s tranzitní dopravou. Prezentovaná korelace mezi technologií výroba železa a oceli a cementářská pec je sice evidentní ve všech vzorkovacích dnech, bude se však patrně jednat o „falešnou“ korelaci způsobenou podobným charakterem zdrojového profilu těchto technologií s lokálními topeništi / dopravou. Tab. 41 Korelační matice těžké kovy a vybrané prvky ZDROJ

So 3.12. Ne 4.12. Po 5.12. Út 6.12.

VEZHUS

SLEVAR

KAMLOM

VEZBIO

0,432 0,436 0,382 0,437

0,954 0,951 0,882 0,951

0,663 0,668 0,572 0,654

0,724 0,731 0,632 0,726

MD

TD

0,815 0,885 0,814 0,887 0,709 0,789 0,813 0,88

CEMRP

OBALOV

DT-HU

DT-KDT

0,862 0,852 0,922 0,851

0,041 0,047 0,002 0,04

0,893 0,894 0,928 0,901

0,975 0,989 0,893 0,981

Pro skupinu PCDD/F + PCB byly k dispozici zdrojové profily pouze pro lokální topeniště (byť při uvažování různých druhů paliv). Korelační matice pro skupinu PCDD/F + PCB proto nemají požadovanou vypovídající schopnost. Podobná situace panuje i u VOC, kde hladina korelačního koeficientu musela být nastavena na 0,45, což indikuje, že zdroje, jejichž emisní charakteristiky byly k dispozici, nejsou majoritním původcem znečištění.

52

8.3 Modelování Model Chemical Mass Balance (dále jen CMB) je jedním z matematických modelů sloužících k receptorovému modelování. Účelem receptorového modelování je „přidělit“ imisní koncentrace PM2,5 a PM10 (případně jiné skupiny polutantů – PAH, VOC apod.) emisním zdrojům, tedy na základě imisního monitoringu identifikovat příspěvek emisního původce k danému znečištění. CMB model vyjadřuje všechny měřené koncentrace znečišťujících látek jako lineární součet produktů zdrojových profilů a příspěvků zdrojů a následně řeší sadu lineárních rovnic. Vstupní informace do modelu obsahují:  zdrojové profily znečišťujících látek (source profile) obsahující normalizovaná množství znečišťujících látek  koncentrace znečišťujících látek zjištěné v místě receptoru (příjemce) – tedy údaje o imisních koncentracích  reálné nejistoty pro zdrojové a receptorové hodnoty pro každou znečišťující látku, každý den imisního monitoringu a každý emisní zdroj Výstupní informace z modelu obsahují:  příspěvek každého zdrojového profilu k imisnímu zatížení Výsledky receptorového modelování mohou být porovnávány s výsledky disperzních modelů (rozptylové studie), které používají emisní parametry zdroje, meteorologická data a popis mechanismů chemické transformace k odhadu příspěvku každého emisního zdroje znečišťování ke koncentraci dané znečišťující látky v místě příjemce. Ukazatelé kvality a spolehlivosti  R2 je využito k posouzení odchylky v imisních koncentracích znečišťujících látek, která je vyjádřena jako vypočtené koncentrace znečišťujících látek prostřednictvím lineární regrese. Maximální hodnota je 1.0, lepší SCE vysvětlí změřené koncentrace.  standard error je odchylka SCE  chi square (2) je použito k posouzení nejistoty vypočtených koncentrací znečišťujících látek (vážená suma mocnin rozdílů mezi vypočtenou a změřenou koncentrací). Hodnoty menší než 1.0 indikují velmi dobrou shodu  % mass je procentní podíl sumy modelem spočítaných SCE k celkové naměřené koncentraci, hodnota blízko 100 % může být matoucí, protože někdy i nekvalitní údaje mohou vést k velké percent mass  t-statistic je poměr mezi SCE k její standardní odchylce. Standardní odchylka SCE je indikátorem precizního odhadu modelu. Hodnoty < 2.0 identifikují odhad modelu, který není významně rozdílný od 0  ratio of the mass je poměr mezi vypočtenou koncentrací (C) a změřenou koncentrací (M) a slouží k identifikaci znečišťujících látek pod či nad hodnotou vypočtenou modelem. Ratio > 1.0 znamená, že více hmoty pro danou znečišťující látku bylo spočteno modelem než bylo naměřeno v imisním monitoringu, požadovaný rozsah je 0,5 – 2.

53

PAU Tab. 42 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování PAU

R2 0,89 0,89 0,89 0,86 0.8 - 1

2

% Mass 92,5 91,4 82,6 96,8 80 - 120

2,35 2,53 3,33 3,36 <4

Datum 12/03/11 12/04/11 12/05/11 12/06/11 Požadovaná hodnota

Je možné konstatovat, že všechny výsledné kvalitativní charakteristiky provedeného modelování se pohybují v oblasti požadovaných hodnot. Tab. 43 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/03/11 – PAU

Zdroj DTMDF3 TDVT1 VIA_CU2

SCE (ng/m3) 0,779 10,036 27,317

Tstat 0,176 1,603 5,505

Tab. 44 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/04/11 – PAU

Zdroj DTTDF3 TDVT1 VIA_CU2

SCE (ng/m3) 2,167 18,391 23,834

Tstat 0,393 2,240 5,222


Zdroj DTTDF3 MTHUF1 TDVT1 VIA_CU2

SCE (ng/m3) 7,704 2,173 24,501 27,281

Tstat 0,882 0,305 2,180 4,390


Zdroj MTHUF1 TDVT1 VIA_CU2

SCE (ng/m3) 29,711 37,663 100,506

Tstat 1,407 1,582 5,136

Poznámka: DTTDF3-domácí topeniště spalující tvrdé dřevo (hoření s úplným přívodem vzduchu), MTHUF1-domácí topeniště spalující hnědé uhlí (rozhořívání), VIA_CU2-prohořívací kotel spalující černé uhlí (100% výkon), DAK_CU-odhořívací kotel spalující černé uhlí (100% výkon), LIN_HU60-automat. kotel spalující hnědé uhlí (60% výkon), SCE-příspěvek zdroje

Jak je vidět z prezentovaných výsledků, modelu se podařilo popsat imisní situaci týkající se polycyklických aromatických uhlovodíků téměř výhradě za využití zdrojových profilů lokálních topenišť a částečně tranzitní dopravy (patrně vliv silnice 298). Naproti tomu nebyla prokázána souvislost s velkými energetickými či technologickými zdroji.

54

18%

12% 5% 2%

4%

út 6.12.2011 po 5.12.2011 ne 4.12.2011 so 3.12.2011 44%

26%

domácnosti spalující dřevo tranzitní doprava (vznětové motory) domácnosti spalující černé uhlí domácnosti spalující hnědé uhlí

54%

41%

22% 60% 72% 40%

Obr. 61 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci PAU

Těžké kovy a vybrané prvky Tab. 47 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování TK 2

R 0,96 0,93 0,92 0,96 0.8 - 1

2

% Mass 84,1 88,1 88,1 79,6 80 - 120

2,69 3,54 1,87 3,74 <4


Je možné konstatovat, že všechny výsledné kvalitativní charakteristiky provedeného modelování se pohybují v oblasti požadovaných hodnot. Tab. 48 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/03/11 – TK

Zdroj VEZHUS OBALOV VAPHU DTTDF3 VEZPP MDVT2 TDVT1 DOBITD POLCU CESCU

SCE (ng/m3) 0,66 -3,84 -9,35 10,66 2,17 -2,11 17,91 21,71 -0,15 7,85

55

Tstat 2,23 -2,81 -3,03 2,24 1,80 -0,71 3,51 3,16 -0,08 2,01

Tab. 49 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/04/11 – TK

Zdroj VEZHUS OBALOV DTTDF3 VEZPP MDVT2 TDVT1 DOBITD POLCU CESCU

SCE (ng/m3) 1,18 -0,40 3,32 -0,31 -4,70 11,71 16,02 5,18 -1,53

Tstat 3,77 -0,74 1,13 -0,55 -1,84 2,65 3,43 3,82 -0,65


Zdroj VEZBIO DTTDF3 VEZHU VEZPP MTHUF1 MDVT2 TDVT1 SPHU POLCU

SCE (ng/m3) -16,92 47,54 8,80 -12,64 -1,63 -15,27 36,20 11,35 -2,54

Tstat -2,49 5,05 2,25 -2,90 -0,28 -2,72 4,13 2,15 -0,94


Zdroj OBALOV VAPHU DTTDF3 VEZTO2 VEZPP MTHUF1 MDVT2 TDVT1 DOBITD HURHU CESCU

SCE (ng/m3) -5,35 -6,35 11,11 -3,69 7,42 6,96 -8,58 31,35 19,31 -1,28 2,05

Tstat -1,86 -1,24 1,87 -1,68 1,52 3,16 -1,77 3,70 2,28 -0,26 0,35

Poznámka:VEZHU-velký energ. zdroj na hnědé uhlí,VAPHU-pec s otopem hnědouhelným dehtem, VEZTO-velký energ. zdroj na topný olej, VEZPP-velký energ. zdroj na pevná paliva, MDVD-městská doprava, TDVT-tranzitní doprava, DOBITD-kotel na biomasu, DOHUA-automat. kotel na hnědé uhlí, SPHUšpatně provozovaný kotel na hnědé uhlí, CESCU-zdroje spalující české černé uhlí, POLCU-zdroje spalující polské černé uhlí, MTHUF-malé topeniště spalujíc hnědé uhlí

Za znečištění těžkými kovy a dalšími vybranými prvky stojí dle výsledků modelu CMB zejména spalování dřeva v lokálních topeništích doprovázené znečištěním pocházejícím z dopravy.

56

3% 14% 11% 3% 14% 25%

35%

9%

12%

1% 17%

út 6.12.2011 po 5.12.2011 ne 4.12.2011 so 3.12.2011 velký energ. zdroj na hnědé uhlí domácnosti spalující dřevo velký energ. zdroj na směs paliv městská doprava tranzitní doprava dobře provoz. zdroj na biomasu špatně provoz. zdroj na HU domácnosti spalující černé uhlí domácnosti spalující hnědé uhlí

35%

43%

9% 3% 46%

3%

31% 9%

29%

8% 40%

Obr. 62 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci TK

VOC Protože významným producentem emisí v této skupině jsou spíše kategorie zdrojů, jejichž zdrojové profily nebyly pro řešení k dispozici, jako:  používání barev – cca 20 % podíl kategorie na celkové emisi VOC ČR [3]  odmašťování a suché čištění - cca 11 % podíl  a některé další, pohybují se kvalitativní charakteristiky (zejména % Mass) ve většině případů pod hranicemi požadovaných hodnot. To indikuje, že model neměl k dispozici veškeré zdrojové profily všech významných zdrojů emisí VOC v zájmové lokalitě. Tab. 52 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování 2

R 0,79 0,83 0,79 0,81 0.8 - 1 Zdroj VEZHU MDVD1 TDVD1

2

% Mass 52,4 78,0 75,5 80,1 80 - 120

2,73 2,91 3,51 3,55 <4


Tab. 53 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/03/11 – VOC SCE (g/m3)

2,340 34,387 3,533

57

Tstat 0,562 4,397 0,754

Zdroj DTTDF2 VEZHU MDVD1 TDVD2 Zdroj DTTDF1 VEZHU MDVD1 TDVD2 Zdroj DTMDF2 DTTDF1 VEZHU MTHUF3 MDVD1 TDVD2

Tab. 54 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/04/11 – VOC SCE (g/m3)

0,062 4,221 11,561 4,395 Tab. 55 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/05/11 – VOC SCE (g/m3)

-0,011 3,706 11,128 2,585 Tab. 56 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/06/11 – VOC SCE (g/m3)

-1,202 0,011 9,951 0,407 10,332 0,917

Tstat 0,118 1,478 3,637 2,024 Tstat -0,025 1,498 3,898 1,393 Tstat -0,324 0,002 3,295 0,065 2,714 0,301

Poznámka:VEZHU-velký energ. zdroj na hnědé uhlí, DTTDF1-domácí topeniště spalující tvrdé dřevo (zapalování), DTMDF1-domácí topeniště spalující měkké dřevo (zapalování), DTMDF2-domácí topeniště spalující měkké dřevo (standardní provoz kotle), MDVD-městská doprava, TDVD-tranzitní doprava, MTHUF3-malé topeniště spalujíc hnědé uhlí (dohořívání)

19% 0% 24%

22%

3% 47%

11% 17%

3%

16% 16%

út 6.12.2011 po 5.12.2011 ne 4.12.2011 so 3.12.2011 velký energ. zdroj na černé uhlí domácnosti spalující dřevo 45% městská doprava tranzitní doprava domácnosti spalující hnědé uhlí neidentifikováno

5%

37%

45% 49%

2%

39%

Obr. 63 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci VOC

Podle očekávání se receptorovému modelu nepodařilo najít řešení, které by vedlo na kvalitativní charakteristiky v oblasti požadovaných hodnot. Hodnoty % Mass pod hodnotou 80 znamenají, že v zájmové lokalitě se vyskytují další významné zdroje těkavých

58

organických látek, které model neměl ve formě zdrojového profilu k dispozici. Ze zdrojových profilů, které byly pro aplikaci v modelu CMB k dispozici se jako nejvýznamnější v hodnocené lokalitě jeví jednoznačně městská doprava. PCDD/F + PCB Jelikož pro dioxiny, furany a polychlorované bifenyly byly k dispozici pouze zdrojové profily pro lokální topeniště (byť pro různá paliva), nepodařilo se při receptorovém modelování najít řešení, které by vykazovalo všechny kvalitativní charakteristiky výsledků v oblasti požadovaných hodnot. To je patrně důkazem toho, že lokální topeniště nejsou jediným zdroje těchto látek v zájmových lokalitách, ale že na imisním zatížení dioxiny, furany a polychlorovanými bifenyly se podílejí i další typy zdrojů (městská a tranzitní doprava, ale např. i spalování odpadu v lokálních topeništích, případně některé další). Míru jejich vlivu na imisní zatížení nelze však při absenci jejich zdrojového profilu použitím modelu CMB kvantifikovat. Níže provedená aplikace je tedy spíše orientačním exkurzem do možného rozložení vlivu jednotlivých paliv v rámci separované skupiny lokálních topenišť, při kvalitativních charakteristikách modelu, kterých bylo při výpočtu dosaženo, lze však nejistotu stanovení vlivu jednotlivých paliv pouze dohadovat. Tab. 57 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování 2

R 0,79 0,70 0,69 0,71 0.8 - 1

2

% Mass 67,9 56,6 55,8 54,5 80 - 120

4,20 5,62 6,12 5,86 <4


Následující prezentované odhady složení vlivu palivové základny při spalování paliv v lokálních topeništích s dopadem na imisní situaci v hodnocené lokalitě jsou zatíženy blíže nespecifikovatelnou chybou / nejistotou, a nejsou proto již dále komentovány. Zdrojové profily s predikovaným největším příspěvkem k imisnímu zatížení jsou označeny tučně. Tab. 58 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/03/11 – PCDD/F + PCB

Zdroj VIA_BUK VIA_CU2 LIN_HU60

SCE (pg/m3) 1,619 0,118 6,774

Tstat 4,22 1,75 6,28

Tab. 59 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/04/11 – PCDD/F + PCB

Zdroj VIA_BUK DAK_CU2 LIN_HU60

SCE (pg/m3) 0,785 0,044 7,502

Tstat 2,73 1,79 10,00



SCE (pg/m3) 0,598 0,095 5,188

59

Tstat 2,86 3,12 9,26


SCE (pg/m3) 0,856 0,138 4,060


Tstat 4,10 3,78 8,15

Poznámka: VIA_BUK-prohořívací kotel spalující bukové dřevo, DAK_CU2-odhořívací kotel spalující černé uhlí (100% výkon), LIN_HU60-automat. kotel spalující hnědé uhlí (60% výkon) 10% 6% 5%

1%

2%

0% 13%

39%

45%

43%

út 6.12.2011 1% po 5.12.2011 32% ne 4.12.2011 so 3.12.2011 prohořívací kotel na dřevo prohořívací kotel na černé uhlí aut. kotel na hnědé uhlí (60% výkon) odhořívací kotel na černé uhlí neidentifikováno 52% 48%

54% 49%

Obr. 64 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci PCDD/F+PCB

8.4 Informace o znečištění pocházejícím z jiných oblastí Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn především do velkých měst, která jsou od Opočna vzdálena 20 km a více. Přesto se blíže k obci nachází řada zdrojů s poměrně velkou roční emisí TZL (> 5 tun). Všechny jsou situovány na západ a jižně od města, tedy ve směru proudění větru s vysokou četností. Tab. 62 Seznam významných zdrojů TZL ve vzdálenosti 10 až 20 km

Zdroj emisí TZL Brzdové automobilové kotouče, s.r.o.

Obec

Směr

Emise [t/rok]

Plotiště nad Labem

Z

6,4

Kvasiny

JV

5,5

Častolovice

J

22,2

Kostelec nad Orlicí

J

6,0

Solnice

JV

60,1

Plotiště nad Labem

Z

6,4

ŠKODA AUTO a.s. - výroba vozů Kvasiny Saint-Gobain Orsil s.r.o. Federal - Mogul Friction products a.s. ALFA Plywood, a.s. Brzdové automobilové kotouče, s.r.o.

60

9.

NÁVRHOVÁ OPATŘENÍ PRO ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Tato kapitola se věnuje možnostem zlepšení kvality ovzduší v Opočně nejprve ve všeobecné rovině týkající se celého spektra znečišťujících látek ze všech druhů zdrojů. Detailněji pak ve vztahu k suspendovaným částicím frakce PM10 a PM2,5, jež jsou produkty spalovacího procesu vedeného v malých lokálních zdrojích pro vytápění domácností.

9.1 Obecná opatření  Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie  Omezení možnosti spalování určitých druhů paliv v malých zdrojích  Investice do energetické infrastruktury (plynofikace, CZT)  Investice do úspor energie (zateplení budov v majetku města a podpora zateplování budov)  Finanční podpora domácnostem motivující k výměně starých kotlů za moderní spalovací (zplyňovací) technologie  Snížení sekundární emise (reemise)  Omezení dopravy ve vybraných částech města  Finanční podpora veřejné dopravy  Rozvoj kvality veřejné dopravy  Podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem  Podpora zvýšení účinnosti odstraňování prachových částic z povrchu komunikací  Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících TZL  Poskytování informací, environmentální výchova a osvěta (vliv kvality ovzduší na zdraví, návyky směřující k optimálnímu řízení spalovacího procesu, finanční gramotnost, apod.)  Získávání a analýza informací o významných zdrojích znečištění

9.2 Podrobnosti o opatřeních ve vztahu k suspendovaným částicím Omezení spalování paliv s vysokým obsahem popela Zhruba 530 domácností v Opočně je vytápěno uhlím, přičemž převažuje užití méně kvalitního hnědého uhlí (97 %), které je až ze čtvrtiny složeno z popeloviny. Náhrada uhlí za biomasu proto představuje jednu z možností snížení produkce TZL, nicméně odhadnout tuto míru je dosti problematické, jelikož závisí na zvoleném přístupu. Prostou záměnou paliva (dřevo za uhlí) lze dosáhnout především u starých prohřívacích kotlů i více než 50% snížení emisí TZL. Paradoxně se však může stát, že u novějších technologií (odhořívací systém), které jsou certifikované na konkrétní druh uhlí dojde při použití dřeva ke zvýšenému únosu prachových částic z ohniště, což je dáno odlišnými vlastnostmi částic, ale také jinými parametry spalované vrstvy paliva. V tomto směru je optimální řešení spočívající v pořízení speciálních zplyňovacích kotlů, které se vyznačují dvoufázovým spalováním a účinným záchytem TZL. Při nasazení tohoto typu kotlů všude tam, kde se v současnosti používají kotle na uhlí lze dosáhnout snížení emisí v obci o 96 %.

61

Snížení energetické náročnosti budov Zateplování objektů je z pohledu snižování potřeby tepla na vytápění a nákladů na energie velice účelné, avšak v souvislosti s omezováním emisí TZL nepředstavuje zcela efektivní řešení. Motivace pro zateplování je podmíněna návratností investice, jež bude nejvýhodnější u topných zařízení s vysokými provozními náklady jakými jsou elektrické topné systémy, kotle na zemní plyn, topný olej a propan-butan. Tato paliva se však současně vyznačují téměř nulovými lokálními emisemi TZL. Chceme-li dosáhnout určitého snížení emisí, pak je třeba se zaměřit na domácnosti vytápěné tuhými palivy. Takových domácností je v bytových domech cca 230 z 600, což představuje 38 %, přičemž část je v současnosti již zateplena. Na těchto údajích je patrný poměrně malý potenciál redukce emisí prachu. V případě rodinných domů je perspektiva lepší, jelikož 60 % objektů je vytápěno tuhými palivy a nemnoho jich prošlo izolačními úpravami. Přesto pouhé zateplení objektů bez dalších úprav (přechod na ekologičtější druh paliva, modernější spalovací zařízení) nepřinese výrazné snížení emisí TZL. Reálné snížení tepelné ztráty ve srovnání s původním stavem objektu se v závislosti na rozsahu prací obvykle pohybuje mezi 20 až 50 %, čemuž odpovídá stejné snížení emisí TZL. Pokud by se podařilo u všech objektů vytápěných tuhými palivy (560 domácností, 44 500 m2 vytápěné plochy) v důsledku zateplení zmenšit energetickou náročnost ze 160 na 110 kWh vztaženo na 1 m2 vytápěné plochy, pak by celkové emise TZL v obci klesly asi o 22 %. Centrální zásobování teplem Napojení domácností na systém CZT za účelem snížení emisí TZL má smysl jen v těch případech, kdy stávajícím zdrojem tepla je kotelna na tuhá paliva. Vzhledem k nákladnosti budování infrastruktury se o tomto opatření dá uvažovat prakticky jen v místech s vysokou hustotou odběratelů, tedy u bytových domů. V Opočně však není vybudován systém centrálního zásobování teplem a bytové domy se v současnosti vytápějí s pomocí domovních kotelen a blokových zdrojů. Na dodávkách tepla pro byty se podílí i městská bloková výtopna. Významná část domů je vytápěná plynem, avšak stále více než 1/3 využívá tuhá paliva. Jejich začleněním do případného CZT nebo plynofikací kotelen by se emise PM10 v obci snížily o 31 %. V případě CZT se jedná v podstatě o teoretickou hodnotu, jelikož ne všechny byty jsou v dosahu infrastruktury a její vybudování by bylo ekonomicky nevýhodné. Moderní spalovací zařízení Přes 560 domácností (47 %) zajišťuje vytápění prostřednictvím tuhých paliv, přičemž se tak v drtivé většině děje formou ručního přikládání ve starších litinových (prohořívací systém spalování) nebo novějších ocelových kotlích (odhořívací systém spalování). Podíl automatických kotlů je velmi malý, dle objemu prodejů na trhu se pohybuje kolem 3 %. Větší zastoupení mají kotle zplyňovací, přibližně 12 %. Omezení možnosti zásahu obsluhy do provozu automatických kotlů má příznivý dopad na stabilitu spalovacího procesu, a tím i na velikost emisního faktoru. Zlepšení zejména ve srovnání se staršími prohořívacími typy je obrovské, jelikož emisní faktor je mnohonásobně menší. Například u automatického kotle Ling 25 při spalování hnědého uhlí je dosahováno emisního faktoru pro PM10 26 g/GJ, zatímco u prohořívacího kotle Viadrus U26 to je 339 g/GJ. Z uvedeného je zřejmé, že potenciál pro snižování emisí TZL je značný.

62

V případě výměny všech starých kotlů na tuhá paliva za moderní automatické, případně zplyňovací kotle, lze dosáhnout snížení produkce emisí PM10 z lokálních topenišť až o 90 %. Náhrada tuhých paliv za plynná Spalování zemního plynu představuje jednoznačně nejekologičtější variantu vytápění domácností, která zaručuje maximální snížení emisí prachu. Toto je však podmíněno kompletní plynofikací obce, která je mnohdy nerealizovatelná. Mimo to není zárukou předpokládaného zlepšení, jelikož zhoršení ekonomické situace sociálně slabších obyvatel vede k rychlému návratu spalování tradičních tuhých paliv a odpadů. V Opočně je cca 170 domácností (15 % z vytápěné plochy) vytápěno zemním plynem, přičemž náhradou stávajících kotlů na uhlí za plynové by se zvýšilo pokrytí na 61 % vytápěné plochy, což by přineslo skoro 99% snížení emisí PM10.

9.3 Hodnocení dopadu opatření na kvalitu ovzduší V roce 2006 došlo jen vlivem vytápění domácností (dle modelu CALPUFF) k 8 překročením imisního limitu PM10 , přičemž dosažené maximum činí 94,7 μg/m3. Hranice 35 možných 24hodinových překročení nebyla překonána, jelikož 36. nejvyšší hodnota se pohybovala na úrovni 28 μg/m3. Návrhová opatření pro snížení imisí suspendovaných částí frakce PM10 a PM2,5 jsou odvozena z hodnoty maxima PM10 a požadavku jeho snížení na polovinu denního imisního limitu, který je 50 μg/m3. Z tohoto požadavku vyplývá, že je nutné zajistit 47% snížení imisní koncentrace, což by bylo dosaženo odpovídajícím snížením emisí TZL z lokálních topenišť. To představuje cca 13 900 kg PM10 ročně, které jsou v současnosti produkovány zejména ve starých kotlích spalujících hnědé uhlí. Přes 99,5 % emisí prachu z lokálních topenišť vzniká v důsledku spalování fosilních paliv, přičemž naprostá většina (99 %) pochází z hnědého uhlí. Pro názornost jsou uvedeny následující varianty opatření, které vypovídají o teoreticky možných změnách emisní bilance obce: Tab.Teoretické úspory emisí PM [kg/rok]

Varianta

Popis

PM10

PM2,5

Biomasa

Záměna fosilního paliva za biomasu

25 300

24 000

Zemní plyn

Náhrada stávajících uhelných kotlů za plynové

27 600

26 200

Centrální zásobování teplem

Napojení bytových domů vytápěných tuhými palivy na systém CZT

8 700

8 200

Zateplení objektů

Snížení energetické náročnosti vytápění starších objektů na současné požadavky (cca 160 kWh/m2)

6 000

5 600

Varianta biomasa – vychází ze skutečnosti, že obsah popelovin v biomase je ve srovnání s černým a především hnědým uhlím mnohonásobně nižší. V kotlích na tuhá paliva, která umožňují dlouhodobě spalovat dřevo by došlo pouze k záměně paliva. V ostatních případech by musely být kotle vyměněny za vhodnější, přičemž je uvažováno

63

se skladbou technologií odpovídající podílu na trhu. Tato změna by se týkala cca 530 bytů, což tvoří přibližně polovinu všech opočenských domácností. Varianta zemní plyn – jednoznačně nejekologičtější způsob zlepšení emisní bilance, která je však podmíněna kompletní plynofikací obce. V potaz jsou brány jen domácnosti v současnosti vytápěné fosilními palivy. Jelikož tyto jsou dominantními producenty prachu vlivem vytápění a s ohledem na prakticky nulové emisní faktory zemního plynu, zaručuje tato varianta dramatické snížení emisí TZL. Rozsahem se shoduje s předchozí variantou. Varianta CZT – zahrnuje domácnosti v bytových domech, které dosud nejsou napojeny na systém dálkového vytápění (kotelny na ZP), ale jsou vytápěny blokovými zdroji na uhlí. Potenciál je v tomto ohledu značně omezený. Zhruba 1/3 těchto domácností je vytápěna fosilními palivy, což představuje cca 230 bytů o vytápěné ploše 15000 m2. Varianta zateplení – tato varianta je velice účelná z pohledu snižování provozních nákladů na vytápění, avšak ve snižování emisí PM ne zcela efektivní. Největší motivace se totiž objevuje u drahých paliv, která jsou zároveň ekologická a tudíž omezováním jejich spotřeby se emisní bilance nijak znatelně nezlepšuje. Z tohoto důvodu má zateplování význam jen u domácností spalující tuhá paliva. To se týká cca 230 bytů, přičemž dosažitelné snížení tepelné ztráty se pohybuje kolem hranice 30 %. Úměrně tomu se sníží spotřeba paliva a emise TZL.

Snížení emisí PM 10 [%]

100

99 91

80

60

40

31

30

Centrální zásobování teplem

Zateplení objektů

20

0 Biomasa

Zemní plyn Varianta

Obr. 65 Teoretická změna emisní bilance PM10 v závislosti na opatření

Jelikož podíl biomasy na emisích PM10 se pohybuje pod hranicí 5 %, jakákoliv zlepšení spalovací technologie tohoto paliva se na celkové bilanci projeví jen nepatrně. Rozdíly mezi různými druhy spalovacích zařízení jsou sice výrazné a nejstarší typy jsou mezi obyvatelstvem stále rozšířené (podíl prohřívacích kotlů na dřevo tvoří 46 %), přesto náhradou všech těchto kotlů za nové, např. zplyňovací, by přispělo pouze k redukci PM10 ve výši 150 kg, což představuje 0,5 % z celku. Tyto údaje poukazují na skutečnost, že radikální omezení emisí TZL je dosažitelné výhradně omezením spotřeby fosilních paliv za současného zvýšení kvality spalovacího procesu. Požadované 47% snížení emisí by zajistila výměna 54 % prohřívacích kotlů na uhlí za zplyňovací kotle na dřevo. Pokud by se místo uhlí v prohřívacích kotlích spalovalo dřevo, dosáhlo by se podobného efektu, avšak tato změna by se musela dotknout 59 % prohořívacích kotlů (cca 310 domácností).

64

Použitím automatických kotlů na uhlí místo starších prohořívacích konstrukcí, by bylo možné redukovat emise PM o 47 % v případě, že by bylo nahrazeno 57 % prohořívacích kotlů. Pokud by tyto kotle byly nahrazeny poněkud novější odhořívací konstrukcí, bylo by potřeba vyměnit 62 % starých kotlů (325 domácností).

10. PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY 10.1 Krajský úřad Orgán kraje v přenesené působnosti provádí dozor na úseku ochrany ovzduší ve své územní působnosti, dále pak rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatku za znečišťování ovzduší zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů, kontroluje a hodnotí dodržování imisních limitů a emisních stropů na základě údajů z informačního systému kvality ovzduší, ukládá plnění plánu snížení emisí nebo zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje, schvaluje návrhy opatření pro případy havárií u zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů a návrhy na jejich změny, schvaluje plány snížení emisí u stacionárního zdroje, stanovuje pro zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny, pro které budou uplatněny obecné emisní limity, vede evidenci oznámení pro zvláště velké a velké stacionární zdroje. Krajský úřad vydává povolení dle § 17 zákona o ochraně ovzduší (umístění stavby stacionárního zdroje, stavba stacionárního zdroje, zkušební a trvalý provoz stacionárního zdroje, provozní řády atd.). Tab. 63 Kontaktní údaje - kraj

Krajský úřad – Královéhradecký kraj Ředitel JUDr. Ivana Křečková Adresa Pivovarské náměstí 1245 500 03 Hradec Králové Telefon 495 817 280 E-mail [email protected] Web http://www.kr-kralovehradecky.cz/ Odbor životního prostředí a zemědělství Vedoucí odboru RNDr. Miroslav Krejzlík Telefon 495 817 190 E-mail [email protected] Oddělení technické ochrany životního prostředí Vedoucí oddělení Ing. Petr Uhlíř Telefon 495 817 187 E-mail [email protected]

10.2 Obecní úřad Obecní úřad je dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a kolaudačním řízení a z hlediska ochrany ovzduší:  zpřístupňuje informace podle zákona o ochraně ovzduší a zvláštních právních předpisů,  rozhoduje o vyměření poplatků za znečišťování ovzduší u malých stacionárních zdrojů,  nařizuje odstranění závad u malých spalovacích zdrojů, ukládá opatření k nápravě těchto závad a ukládá pokuty za nesplnění této uložené povinnosti,

65

 vypracovává programy zlepšování kvality ovzduší v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší, které se nacházejí v jeho územní působnosti,  může vypracovat místní program snižování emisí znečišťujících látek,  vydává obecně závaznou vyhlášku obce, kterou může na svém území zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťováním, tato paliva jsou hnědé energetické uhlí, lignit, proplástek a uhelné kaly  vydává obecně závaznou vyhlášku obce, jímž může na svém území stanovit podmínky spalování suchých rostlinných materiálů nebo toto spalování zakázat; při stanovení těchto podmínek přihlíží zejména ke klimatickým podmínkám, stavu ovzduší ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě obytné zástavby,  vyhlašuje signál upozornění, signál regulace k omezení emisí ze stacionárních zdrojů, které nepodléhají regulaci a k omezení provozu mobilních zdrojů znečišťování; pokud jde o zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje, informuje o porušení povinností inspekci,  vede evidenci malých stacionárních zdrojů, u nichž tento zákon stanoví ohlašovací povinnost, a poskytuje údaje z této evidence ministerstvu,  vydává povolení pro činnosti, kde to stanoví zvláštní právní předpis, při kterých vznikají emise těkavých organických látek a které odpovídají kategorii malých ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Pro tyto látky může stanovit fugitivní emisní limit v závislosti na kvalitě ovzduší v daném místě. Obecní úřad dále kontroluje:  dodržování povinností provozovateli malých stacionárních zdrojů podle § 12 zákona o ochraně ovzduší, za nedodržení povinností jim ukládá pokuty a nápravná opatření a rozhoduje o zastavení nebo omezení provozu těchto zdrojů,  dodržování přípustné tmavosti kouře, pachového čísla a přípustné míry obtěžování zápachem u provozovatelů malých stacionárních zdrojů a za nedodržení povinností ukládá pokuty,  účinnost spalování, měření množství a rozsahu vypouštěných látek u malých spalovacích zdrojů; touto činností může pověřit odborně způsobilé právnické nebo fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu,  dodržování povinností podle § 3 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší a za jejich porušení ukládá pokuty. Tab. 64 Kontaktní údaje - obec

Městský úřad Opočno Starosta Štěpán Jelínek Adresa Kupkovo nám. 247 Telefon 602 561 677 E-mail [email protected] Web www.opocno.cz Odbor sociálních věcí a životního prostředí Vedoucí odboru Bc. Jaroslav Koudelka Telefon 494 669 633 E-mail [email protected]

66

10.3 Česká inspekce životního prostředí ČIŽP je orgánem státní správy, který prosazuje a dohlíží na dodržování právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve věcech životního prostředí. Náplň práce inspekce v oblasti ochrany ovzduší je možno charakterizovat následujícími činnostmi:  dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování obecně závazných právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů;  zjišťuje nedostatky, popřípadě škody vzniklé na životním prostředí, jejich příčiny a původce;  ukládá opatření k odstranění a nápravě zjištěných nedostatků;  provádí kontrolu uložených opatření;  omezuje nebo zastavuje škodlivou činnost právnických nebo fyzických osob;  ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za prokázané porušení stanovených povinností  v oblasti životního prostředí;  ukládá některé další povinnosti znečišťovatelům ovzduší (emisní limity apod.);  vyjadřuje se k novým stavbám zdrojů znečištění a jejich umístění, novým technologiím,  výrobkům a zařízení v ochraně ovzduší, má opravnění k autorizovanému měření emisí a imisí;  řeší stížnosti, podání, oznámení a podněty občanů, právnických osob i jiných orgánů státní správy. Tab. 65 Kontaktní údaje - ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) – oblastní inspektorát Hradec Králové Hlavní inspektor Ing. Jana Samková Adresa Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové Telefon 495 211 190 E-mail [email protected] Web www.cizp.cz Oddělení ochrany ovzduší Vedoucí oddělení Ing. Soňa Staňková Telefon 495 773 212 E-mail [email protected]

10.4 Ostatní orgány Oddělení ochrany životního prostředí Českého hydrometeorologického ústavu zajišťuje v oblasti působnosti pobočky plnění úkolů ČHMÚ vyplývajících z jeho funkce ústředního státního ústavu České republiky pro obor čistota ovzduší, jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu. Jedná se především o tyto činnosti:  zřizování a provozování měřících sítí stanic (státní pozorovací sítě pro sledování kvantitativního a kvalitativního stavu atmosféry a příčin vedoucích k jejímu znečišťování nebo poškozování);  odborné zpracovávání výsledků pozorování, měření a monitorování;  vytváření a spravování databáze;  poskytování informací o podmínkách, charakteristikách a režimech;

67

 poskytování operativních informací o znečištění ovzduší;  provádění a koordinování vědecké a výzkumné činnosti. Tab. 66 Kontaktní údaje - ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav pobočka Hradec Králové

Ředitel Adresa Telefon E-mail Web

Ing. Martina Černá Dvorská 410, 503 11 Hradec Králové 495 705 040 martina.cerna'at'chmi.cz portal.chmi.cz

Pracoviště Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové je regionálním řešitelem úkolů Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí (celostátní monitoring). Tab. 67 Kontaktní údaje - ZÚ Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové

Ředitel Adresa Telefon E-mail Web

MUDr.Hana Řádová,Ph.D. ul. J.Černého 361, 500 00 Hradec Králové 495 075 180 [email protected] www.zuhk.cz/

68

11. ZÁVĚR Tato studie byla pro město Opočno zpracována v rámci projektu Zlepšení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska, který je součástí Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika realizovaný v letech 2007 až 2013 za finanční podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj a fondu EU z projektu OP VaVpI názvu Inovace pro efektivitu a životní prostředí. Opočno bylo vybráno na základě výsledků emisní bilance prachových částic emitovaných do ovzduší lokálními zdroji tepla pro vytápění domácností. Jako analyzované období byly zvoleny roky 2006 (velice chladná zima) a 2007 (mírná zima). Mezi 448 obcemi Královéhradeckého kraje je Opočno 18. největším plošným producentem PM10, přičemž v kategorii měst (48 v kraji) se vyznačuje nejvyššími měrnými ukazateli (na obyvatele, na vytápěnou plochu i na zastavěnou plochu), které se pohybují na dvojnásobku krajského průměru. Hlavním zdrojem znečištění ovzduší prachovými částicemi vznikajícími při spalování paliv v malých topeništích jsou tuhá fosilní paliva, kterými je vytápěna skoro polovina všech místních domácností. Téměř veškeré emise lze přisuzovat hnědému uhlí (98 %). Černé uhlí se na ročních emisích podílí necelým jedním procentem, podobně jako dřevo. Emise prachu ze zemního plynu, lehkého topného oleje a propan-butanu jsou zanedbatelné. Data z emisní bilance byla následně zpracována v modelovém systému CALPUFF pro simulaci rozptylových podmínek v atmosféře. Výsledky poukazují na skutečnost, že v roce 2006 byl jen vlivem vytápění domácností překročen imisní limit pro suspendované částice frakce PM10 v 8 dnech při maximální lokální koncentraci 115 μg/m3. Průměr v obci za topné období odpovídá hodnotě 14 μg/m3. Za celý rok pak budou hodnoty ještě nižší a výrazně pod ročním imisním limitem, který činí 40 μg/m3. Zde je však třeba zdůraznit, že modelové koncentrace se týkají výhradně spalovacích procesů v kamnech a kotlích do 50 kW, a tudíž nezahrnují vliv provozu na pozemních komunikacích ani emise ze stavební a zemědělské činnosti. Vliv dopravy a jiných zdrojů může být značný, což ilustrují koncentrace PM10 naměřené v nejbližších stanicích, kde se nachází podobná skladba zdrojů, ale zjištěné koncentrace jsou podstatně vyšší. To platí nejen pro suspendované částice, ale také pro látky PAU, v jejichž případě je modelem CMB přisuzován původ v dopravě v rozsahu 25 až 40 %. Ještě výraznější je vliv dopravy u látek VOC, které jsou do ovzduší vnášeny provozem vozidel až z 60 %. Obecná opatření pro zlepšení kvality ovzduší v Opočně jsou popsána v samostatné kapitole a týkají se všech polutantů. Podrobnější návrhy jsou zpracovány jen ve vztahu k suspendovaným částicím, a to prostřednictvím úspory paliva díky zateplení objektu, nebo lepším vedením spalovacího procesu v moderních spalovacích zařízeních. Hodnocena je i alternativa prosté záměny paliv u technologií, které to umožňují. Počet povolených překročení 24hodinového imisního limitu v kalendářním roce je 35, proto je vhodné při návrhu opatření vycházet z hodnoty 36. nejvyšší zaznamenané koncentrace. Tato byla v Opočně pro rok 2006 modelováním identifikována ve výši 28 μg/m3, přičemž zahrnuje pouze vliv lokálních topenišť. Nejbližší stanice v Rychnově nad Kněžnou, která monitoruje skutečnou imisní koncentraci, vyhodnotila jako 36. nejvyšší hodnotu 78 μg/m3. Tato data dávají tušit, že pravděpodobně i v Opočně by naměřená koncentrace byla nad imisním limitem (50 μg/m3), což poukazuje na méně než 50% podíl malých stacionárních zdrojů emisí prachu na výslednou koncentraci PM10 v obci. Problém

69

je však v přesném stanovení tohoto podílu a vyčíslení konkrétní hodnoty, proto jako výchozí bod pro návrhová opatření byla zvolena nejvyšší modelem stanovená koncentrace, která činí 94,7 μg/m3. Smyslem opatření pak bylo redukovat emise v takové míře, aby se celoročně imisní koncentrace z vytápění domácností pohybovala pod hranicí imisního limitu. Z tohoto předpokladu vyplývá, že množství domácnostmi vyprodukovaného prachu musí být o 47 % nižší, což v absolutním měřítku představuje přibližně 14 tun PM10. V naprosté většině jsou původci těchto emisí tuhá fosilní paliva, zejména hnědé uhlí spalované ve starých litinových kotlích s prohořívacím systémem. Dopadu modernizace, případně změny paliva v těchto zařízeních je pak věnována zvýšená pozornost. Jedná se totiž o nejsnáze realizovatelné úpravy s relativně nízkými investičními a provozními náklady a velmi znatelnou změnou emisní bilance obce. Například náhradou uhlí ve všech stávajících kamnech a kotlích za biomasu by se dosáhlo snížení bilance PM10 o 25,3 tun a PM2,5 o 24 tun ročně (vztaženo k nejhorším klimatickým podmínkám, tj. rok 2006), což je téměř dvojnásobek potřebných úspor. Ideální opatření pro redukcí emisí je prokazatelně volba zemního plynu pro vytápění, přičemž kompletní plynofikace by emise prachu prakticky eliminovala (1 % současného stavu). Zde však narážíme na problém motivace obyvatelstva k využívání tohoto paliva vzhledem k vysokým provozním nákladům. Navzdory prokazatelně vyššímu komfortu vytápění si majitelé rodinných domů ponechávají původní kotle na tuhá paliva a investice do infrastruktury distribuce zemního plynu pak nepřinášejí požadovaný efekt. Z tohoto pohledu se jako optimální jeví varianta pořízení zplyňovacích kotlů na dřevo, které se díky způsobu vedení spalovacího procesu vyznačují nízkými emisními faktory blížícími se automatickým kotlům, a to za poloviční pořizovací cenu. Tato investice by musela být provedena u cca 160 domácností, které k vytápění používají uhlí spalované v prohořívacích kotlích, aby bylo dosaženo uvažovaného snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi frakce PM10 a PM2,5. Kromě toho by zlepšení účinnosti spalování přispělo k úspoře 790 GJ tepla, což by se promítlo i do snížení spotřeby palivového dříví o cca 52 tun. Významné snížení spotřeby paliva pro vytápění objektů nabízí i možnost jejich zateplování. Ve vztahu k emisím prachu už o tak zajímavou investici nejde, jelikož finanční návratnost v případě spalování levných paliv je nízká. Vyplatí se naopak u zemního plynu nebo elektřiny, které však emisní bilanci obce prakticky neovlivňují. Snížení emisí díky zateplení všech objektů s roční měrnou potřebou tepla pro vytápění vyšší než 160 kWh/m2 se pohybuje kolem 6 tun PM10 a 5,6 tun PM2,5. Mimo samotných suspendovaných částic se do ovzduší dostávají i na ně navázané chemické prvky, mezi nimiž těžké kovy (kadmium, olovo, rtuť, chrom, arsen) patří k nejzávažnějším. Legislativa pro ně definuji roční imisní limity, které jsou vysoko nad obvyklým koncentracemi v ovzduší. Vyšší hodnoty jsou měřitelné pouze v oblastech s rozvinutým metalurgickým průmyslem, intenzivní silniční dopravou a skládkami odpadů a čistírenských kalů. Výsledky z měřicí kampaně uskutečněné v rezidenční oblasti v severozápadní části obce v prosinci 2011 ukazují, že koncentrace 39 sledovaných elementárních prvků včetně těžkých kovů jsou velice nízké a nepředstavují zvýšené zdravotní riziko pro obyvatele Opočna. V porovnání s dalšími 5 obcemi zapojenými do měřicí kampaně zde nebyla zaznamenána nejvyšší koncentrace ani u jedné z celkového počtu 115 měřených látek. To je pochopitelně ovlivněno nejen skladbou lokálních topenišť, intenzitou dopravy nebo třeba průmyslem, ale výrazně také klimatickými podmínkami. Není proto překvapující, že zjištěné koncentrace jsou podstatně nižší než u polských měst s více než 65% podílem uhlí

70

na vytápění domácností, kde i přes příznivější rozptylové podmínky byly změřený výrazně vyšší koncentrace znečišťujících látek. Na základě těchto změřených dat bylo provedeno modelování CMB, které určilo příspěvek domácích topenišť k celkové koncentraci těžkých kovů v ovzduší ve výši 68 %. Podobná hodnota (60 %) se vztahuje i k polyaromatickým uhlovodíkům. V případě těkavých organických látek je naopak dominantním zdrojem sektor dopravy (52 %), přičemž dalších zhruba 30 % je do ovzduší vnášeno původci, pro něž nebyly dostupné zdrojové profily (pravděpodobně manipulace s barvami, laky, ředidly apod.) Přestože je vliv dopravy na znečištění v obci patrný, eliminace následků silničního provozu je značně problematická, jelikož nelze spolehlivě regulovat obrovské množství individuálních mobilních zdrojů. Jistou podobnost lze vysledovat i u lokálních topenišť pro vytápění domácností, protože nelze ovlivnit to, co lidé ve svých kotlech spalují a jakým způsobem. Přitom stále platí, že nejjednodušším způsobem zlepšení kvality ovzduší v obci je osvěta a změna špatných návyků, které hrají jednu z klíčových rolí při provozu kotlů s ručním přikládáním, jež stále tvoří majoritní skupinu spalovacích zařízení do 50 kW. Ne vždy je totiž třeba příčinu hledat v palivu, protože i dobře spálené uhlí vyprodukuje menší množství emisí než špatně spálené dřevo.

71

12. SEZNAM REFERENCÍ [1]

Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. ze dne 12. prosince 2006 o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší

[2]

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu

[3]

Věstník Ministerstva životního prostředí č.2005/11

[4]

Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010. Ročenka ČHMÚ, 2011.

[5]

Národní program snižování emisí České republiky. Ministerstvo životního prostředí, 2007

[6]

Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2010, Česká informační agentura životního prostředí, 2010.

[7]

Návrh integrovaného krajského programu snižování emisí a návrh krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje, červen 2009.

[8]

Quitt, E. Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 s.

[9]

TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích, EDIP s.r.o, 2007.

[10] Studie o vývoji dopravy z hlediska životní prostředí v České republice za rok 2009, Centrum dopravního výzkumu, 2010. [11] Přehled hodnot přípustných koncentrací ve volném ovzduší. Příloha č. 6/1986 k AHEM, IHE Praha, 1986. [12] Air quality guidelines for Europe. Sond edition. WHO Reginal Publications. No. 91, 2000. [13] Exposure and health assessment for 2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-pdioxin (TCDD) and related compounds. Washington DC, USA: NCEA Office of Research and Development, EPA, 2000. [14] Vodička, P., Schwarz, J. Roční monitoring elementárního a organického uhlíku v aerosolech na měřicí stanici Praha-Suchdol. Ovzduší 2011, Brno. [15] Maznová, J., Hůnová, I. , Vlček, O., Hnilicová, H. Zlepšení metod hodnocení znečištění ovzduší částicemi PM10 na území České republiky. Ochrana ovzduší 2/2009. 2009.

72

Seznam obrázků Obr. 1 Podíl kategorií REZZO na emisích TZL v ČR a vybraných krajích (2006)............... 7 Obr. 2 Poloha regionu v rámci ČR......................................................................................... 8 Obr. 3 Trendy plošných a celkových emisí TZL v Královéhradeckém kraji......................... 9 Obr. 4 Průměrné měsíční poměry PM2,5/PM10 v roce 2007................................................... 9 Obr. 5 Oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví (2006 a 2007)............. 10 Obr. 6 Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2006 a 2007..................................... 10 Obr. 7 Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2008 a 2009..................................... 11 Obr. 8 Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2010 ................................................ 11 Obr. 9 Poloha města v rámci okresu Rychnov nad Kněžnou............................................... 12 Obr. 10 Satelitní snímek Opočna s vyznačením obytných lokalit ....................................... 13 Obr. 11 Klimatické oblasti ČR (E. Quitt)............................................................................. 14 Obr. 12 Dlouhodobé průměry teploty vzduchu v ČR .......................................................... 15 Obr. 13 Síť měřicích stanic monitoringu kvality ovzduší v HKK ....................................... 15 Obr. 14 Poměr počtu bytů (vlevo) a velikosti vytápěné plochy (vpravo) dle typu objektu . 16 Obr. 15 Potřeba tepla na vytápění dle typu objektu ............................................................. 17 Obr. 16 Průměrné měsíční teploty v Opočně v analyzovaném období................................ 17 Obr. 17 Poměr počtu bytů dle způsobu vytápění (RD vlevo, BD vpravo) .......................... 18 Obr. 18 Poměr počtu bytů dle způsobu vytápění (souhrnně Opočno, souhrnně HKK) ....... 18 Obr. 19 Podíl vytápěné plochy dle způsobu vytápění.......................................................... 19 Obr. 20 Účinnost transformace energie v palivu na teplo ve spalovacích zařízeních.......... 20 Obr. 21 Výhřevnost paliv v MJ/kg....................................................................................... 20 Obr. 22 Podíl paliv na množství emisí z vytápění domácností ............................................ 21 Obr. 23 Množství PM10 na obyvatele v roce 2007 v okrese Rychnov nad Kněžnou........... 24 Obr. 24 Množství PM2,5 na obyvatele v roce 2007 v okrese Rychnov nad Kněžnou .......... 24 Obr. 25 Množství PM10 na obyvatele v roce 2007 v HKK .................................................. 25 Obr. 26 Množství PM2,5 na obyvatele v roce 2007 v HKK.................................................. 25 Obr. 27 Množství PM10 na m2 zástavby v roce 2007 v okrese Rychnov nad Kněžnou....... 26 Obr. 28 Množství PM2,5 na m2 zástavby v roce 2007 v okrese Rychnov nad Kněžnou ...... 27 Obr. 29 Množství PM10 na m2 zástavby v roce 2007 v HKK .............................................. 27 Obr. 30 Množství PM2,5 v kg na m2 zástavby v roce 2007 v HKK...................................... 28 Obr. 31 Suma faktorů PM10 roce 2007 v okrese Rychnov nad Kněžnou............................. 29 Obr. 32 Suma faktorů PM10 v roce 2007 v HKK ................................................................. 29 Obr. 33 Průběh závislost sumy faktorů PM10 na velikosti obce........................................... 30 Obr. 34 Emise prachu frakce PM10 v závislosti na podílu tuhých paliv na vytápění........... 30 Obr. 35 Vývoj imisní koncentrace PM10 v obci v topném období....................................... 31 Obr. 36 Srovnání imisí dle frakce PM v obci v topném období 2006................................. 31 Obr. 37 Srovnání imisí dle frakce PM v obci v topném období 2006................................. 32 Obr. 38 Pozice odběrového místa v Opočně ........................................................................ 33 Obr. 39 Trajektorie proudění větru v období měřicí kampaně............................................. 35 Obr. 40 Střední imisní koncentrace PAU za období imisní kampaně.................................. 36 Obr. 41 Střední imisní koncentrace za období imisní kampaně (Na-Zn)............................. 37 Obr. 42 Střední imisní koncentrace za období imisní kampaně (Cr-Bi).............................. 37 Obr. 43 Střední imisní koncentrace za období imisní kampaně (Li-Nd) ............................. 38 Obr. 44 Imisní koncentrace benzenu za období imisní kampaně......................................... 39 Obr. 45 Střední imisní koncentrace vybraných VOC za období imisní kampaně ............... 39 Obr. 46 Střední imisní koncentrace vybraných VOC za období imisní kampaně ............... 40 Obr. 47 Střední imisní koncentrace vybraných VOC za období imisní kampaně ............... 40

73

Obr. 48 Imisní koncentrace dioxinů a furanů za období imisní kampaně........................... 41 Obr. 49 Imisní koncentrace dioxinu 2,3,7,8-TCDD za období imisní kampaně................. 41 Obr. 50 Střední imisní koncentrace PCDD za období imisní kampaně ............................... 42 Obr. 51 Střední imisní koncentrace PCDF za období imisní kampaně................................ 42 Obr. 52 Střední imisní koncentrace PCB za období imisní kampaně .................................. 43 Obr. 53 Imisní koncentrace uhlíku v PM2,5 .......................................................................... 44 Obr. 54 Imisní koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 během imisní kampaně 45 Obr. 55 Zdroje TZL v okolí Opočna spadající do kategorie REZZO 1 ............................... 46 Obr. 56 Lokalizace zdrojů TZL v Opočně spadající do kategorie REZZO 2 ...................... 47 Obr. 57 Intenzita dopravy v Opočně – zdroje REZZO 4 (2010).......................................... 48 Obr. 58 PAU index Flu/(Flu+Pyr) ....................................................................................... 50 Obr. 59 PAU index IP/(IP+BghiP)....................................................................................... 50 Obr. 60 PAU index Fen/(Fen+Ant)...................................................................................... 51 Obr. 61 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci PAU ........................................................... 55 Obr. 62 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci TK.............................................................. 57 Obr. 63 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci VOC........................................................... 58 Obr. 64 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci PCDD/F+PCB ........................................... 60 Obr. 65 Teoretická změna emisní bilance PM10 v závislosti na opatření ............................ 64

Seznam tabulek Tab, 1 Imisní limity pro suspendované částice prachu [1],[2] ............................................... 6 Tab. 2 Členění databáze REZZO na kategorie....................................................................... 6 Tab. 3 Rozsah území s překročeným denním limitem PM10............................................... 10 Tab. 4 Maximální imisní koncentrace v kraji ...................................................................... 11 Tab. 5 Emisní bilance okresů v kraji za rok 2009 [t/rok] [6] ............................................... 12 Tab. 6 Třídy lokalit pro výměnu informací.......................................................................... 13 Tab. 7 Typické klimatické podmínky v oblasti MT11......................................................... 14 Tab. 8 Dlouhodobý teplotní normál v Opočně..................................................................... 14 Tab. 9 Směr proudění větru v Opočně ................................................................................. 15 Tab. 10 Skladba bytů v Opočně ........................................................................................... 16 Tab. 11 Měrná potřeba tepla na vytápění dle typu objektu.................................................. 16 Tab. 12 Charakteristika topné sezóny v Opočně.................................................................. 17 Tab. 13 Počet bytů dle způsobu vytápění v Opočně ............................................................ 18 Tab. 14 Podíl bytů v Opočně v závislosti na tepelné ztrátě ................................................. 18 Tab. 15 Množství tepelné energie pro vytápění domácností v závislosti na tepelné ztrátě objektu.................................................................................................................................. 19 Tab. 16 Množství tepelné energie pro vytápění domácností dle paliva ............................... 19 Tab. 17 Spotřebované teplo na vytápění domácností v závislosti na použitém palivu........ 20 Tab. 18 Emisní faktory pro typické spalovací technologie.................................................. 21 Tab. 19 Emise prachu v závislosti na spalovací technologii [kg/rok].................................. 21 Tab. 20 Měrné emise prachu ................................................................................................ 21 Tab. 21 Měrné emise prachu v kraji..................................................................................... 22 Tab. 22 Poměrové vyjádření měrných emisí v Opočně k HKK........................................... 22 Tab. 23 Obce s nejvyššími emisemi prachu z vytápění domácností [kg] ........................... 22 Tab. 24 Emise prachu na obyvatele v obcích nad 1000 obyvatel [kg/ob.a]......................... 23

74

Tab. 25 Emise prachu na obyvatele ve srovnatelně velkých obcích HKK [kg/ob.a]........... 23 Tab. 26 Emise prachu na m2 zástavby ve srovnatelně velkých obcích HKK [kg/m2a] ....... 26 Tab. 27 Průměrné 24hodinové koncentrace PM10 [μg/m3] v okolí Opočna (2006)............. 32 Tab. 28 Koncentrace PM v ovzduší vlivem vytápění domácností v obci ............................ 32 Tab. 29 Klimatické podmínky v období měřicí kampaně .................................................... 34 Tab. 30 Naměřené koncentrace PAU v období měřicí kampaně (ng/m3) ............................ 35 Tab. 31 Srovnání SUMA PAU s jinými městy .................................................................... 36 Tab. 32 Srovnání benzo(a)pyrenu s jinými městy................................................................ 36 Tab. 33 Naměřené koncentrace PCDD/F v Opočně (fg TEQ/m3) ....................................... 42 Tab. 34 Srovnání PCDD/F s jinými městy (data z let 1990-2003) ...................................... 42 Tab. 35 Naměřené koncentrace SUMA PCB v Opočně ...................................................... 43 Tab. 36 Srovnání SUMA PCB s jinými městy..................................................................... 44 Tab. 37 Seznam zdrojů TZL spadající do kategorie REZZO 2 ........................................... 47 Tab. 38 Korelační matice PAU ............................................................................................ 52 Tab. 39 Korelační matice PAU ............................................................................................ 52 Tab. 40 Korelační matice PAU ............................................................................................ 52 Tab. 41 Korelační matice těžké kovy a vybrané prvky........................................................ 52 Tab. 42 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování PAU................. 54 Tab. 43 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/03/11 – PAU .............................................. 54 Tab. 44 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/04/11 – PAU .............................................. 54 Tab. 45 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/05/11 – PAU .............................................. 54 Tab. 46 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/06/11 – PAU .............................................. 54 Tab. 47 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování TK ................... 55 Tab. 48 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/03/11 – TK................................................. 55 Tab. 49 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/04/11 – TK................................................. 56 Tab. 50 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/05/11 – TK................................................. 56 Tab. 51 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/06/11 – TK................................................. 56 Tab. 52 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování.......................... 57 Tab. 53 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/03/11 – VOC.............................................. 57 Tab. 54 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/04/11 – VOC.............................................. 58 Tab. 55 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/05/11 – VOC.............................................. 58 Tab. 56 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/06/11 – VOC.............................................. 58 Tab. 57 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování.......................... 59 Tab. 58 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/03/11 – PCDD/F + PCB ............................ 59 Tab. 59 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/04/11 – PCDD/F + PCB ............................ 59 Tab. 60 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/05/11 – PCDD/F + PCB ............................ 59 Tab. 61 Odhad příspěvků zdrojů – Opočno 12/06/11 – PCDD/F + PCB ............................ 60 Tab. 62 Seznam významných zdrojů TZL ve vzdálenosti 10 až 20 km .............................. 60 Tab. 63 Kontaktní údaje - kraj ............................................................................................. 65 Tab. 64 Kontaktní údaje - obec ............................................................................................ 66 Tab. 65 Kontaktní údaje - ČIŽP ........................................................................................... 67 Tab. 66 Kontaktní údaje - ČHMÚ........................................................................................ 68 Tab. 67 Kontaktní údaje - ZÚ .............................................................................................. 68

75

Autor:

Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Ing. David Kupka Ing. Rafał Chłond

Pracoviště:

Výzkumné energetické centrum Inovace pro efektivitu a životní prostředí

Název:

Kvalita ovzduší v Opočně a možnosti jeho zlepšení

Místo, rok vydání:

Ostrava, 2012, 1. vydání

Počet stran:

75

Vydal:

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Tisk:

STUDIO G - Mgr. Vladimír Šumpich

Náklad:

200 ks

Neprodejné

Za obsah publikace jsou odpovědní autoři. Informace zde uvedené nejsou oficiálním stanoviskem orgánů Evropské unie.

ISBN 978-80-248-2788-9

KVALITA OVZDUŠÍ V OPOČNĚ A MOŽNOSTI JEHO ZLEPŠENÍ

Recommend Documents