KVALITA OVZDUŠÍ V HANUŠOVICÍCH A MOŽNOSTI JEHO ZLEPŠENÍ

VŠB - Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum

KVALITA OVZDUŠÍ V HANUŠOVICÍCH A MOŽNOSTI JEHO ZLEPŠENÍ

Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Ing. David Kupka Ing. Rafał Chłond

zpracováno v rámci projektu Zlepšení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska Tento projekt je realizován v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013, který je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Za finanční podpory Evropské unie z projektu OP VaVpI názvu Inovace pro efektivitu a životní prostředí. .

Autoři:


Recenzent:

doc. Ing. Marian Mikulík, Ph.D.

Ostrava 2012

ISBN 978-80-248-2786-5

OBSAH 1. 2. 3.

Úvod ................................................................................................................................... 4 Cíl a obsah.......................................................................................................................... 4 Všeobecné informace ......................................................................................................... 5 3.1 Zákon o ohraně ovzduší ............................................................................................. 5 3.2 Znečišťující látky ....................................................................................................... 6 4. Vymezení posuzovaného území......................................................................................... 8 4.1 Region ........................................................................................................................ 8 4.2 Okres ........................................................................................................................ 13 4.3 Obec ......................................................................................................................... 14 4.4 Klimatické podmínky na území obce....................................................................... 15 4.5 Měřicí stanice ve vymezeném území ....................................................................... 17 5. Emisní bilance PM z vytápění domácností na území obce .............................................. 18 6. Imisní situace PM plynoucí z vytápění domácností v obci.............................................. 34 7. Povaha a posuzování znečištění ....................................................................................... 36 7.1 Imisní kampaň .......................................................................................................... 36 7.1.1 Lokalita............................................................................................................. 36 7.1.2 Rozsah sledovaných látek ve vzorcích............................................................. 36 7.1.3 Analýzy ............................................................................................................ 37 7.1.4 Meteorologická situace .................................................................................... 37 7.1.5 Naměřené koncentrace ..................................................................................... 38 8. Původ znečištění............................................................................................................... 49 8.1 Seznam hlavních zdrojů emisí způsobujících znečištění ......................................... 49 8.2 Identifikace původců znečištění ............................................................................... 51 8.3 Modelování............................................................................................................... 56 8.4 Informace o znečištění pocházejícím z jiných oblastí.............................................. 63 9. Návrhová opatření pro zlepšení kvality ovzduší .............................................................. 64 9.1 Obecná opatření........................................................................................................ 64 9.2 Podrobnosti o opatřeních ve vztahu k suspendovaným částicím ............................. 64 9.3 Hodnocení dopadu opatření na kvalitu ovzduší ....................................................... 66 10. Příslušné orgány ........................................................................................................... 69 10.1 Krajský úřad ............................................................................................................. 69 10.2 Obecní úřad .............................................................................................................. 69 10.3 Česká inspekce životního prostředí.......................................................................... 71 10.4 Ostatní orgány .......................................................................................................... 71 11. Závěr............................................................................................................................. 73 12. Seznam referencí .......................................................................................................... 76

1.

ÚVOD

Publikace "Kvalita ovzduší v Hanušovicích a možnosti jeho zlepšení" je výsledkem realizovaného projektu „Zlepšení kvality ovzduší v oblastí příhraničí Polska a Česka“. Program byl zaměřen především na problematiku prachových částic vznikajících při spalovacích procesech v malých lokálních topeništích. Konkrétním cílem projektu bylo stanovení míry znečištění ovzduší vlivem vytápění domácností v závislosti na použitém druhu paliva a spalovací technologii. Tato publikace uvádí nejdůležitější výsledky ze zpracované studie obdobného názvu. Částice PM (particulate matter) představují znečištění ovzduší formou směsi kapalných a pevných částic a směsi organických a anorganických látek rozptýlených ve vzduchu. Částice mohou obsahovat toxické látky, jako jsou polycyklické aromatické uhlovodíky (včetně benzo(a)pyrenu), těžké kovy, dioxiny a furany. Tyto částice se liší velikostí, složením a původem. PM10 je částice s aerodynamickým průměrem 10 mikronů, který může dosáhnout horních cest dýchacích. Větší zdravotní riziko pak představují jemnější frakce PM2,5, které pronikají až hluboko do plic. Základní směry činnosti pro dosažení přijatelné úrovně emisí prachu jsou zahrnuty v této publikaci. V rámci studie byly zpracovány emisní bilance pro zastavěné části obce, s jejichž pomocí byly na základě klimatických modelů simulovány imisní koncentrace v průběhu topné sezóny roku 2006 a 2007. Účelem tohoto snažení bylo posouzení významu plošných zdrojů znečišťujících látek ve vztahu k výsledné imisní koncentraci prachu v obci. Ze studie vyplývající závěry byly konfrontovány s měřeními realizovanými na vybraném místě obce v rámci imisní kampaně. Získané údaje posloužily k doporučením a optimálnímu návrhu opatření pro zlepšení kvality ovzduší v obci.

2.

CÍL A OBSAH

Účelem této publikace je definovat opatření na snížení úrovně emisí z plošných zdrojů znečištění v podobě spalovacích zařízení pro vytápění domácností, a to v souladu s požadavky pro místní plány pro zlepšování kvality vnějšího ovzduší, které jsou definovány přílohou XV Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Realizovaná opatření mají přispět ke:  Zlepšení kvality ovzduší, a to snížením hladiny abnormální koncentrace znečišťujících látek,  Zlepšení kvality života a zdraví obyvatel města,  Rozvoji města Hanušovice a růstu spokojenosti občanů, a to prostřednictvím aktivace místních společností (více finančních prostředků zůstává v regionu),  Dodržování právní povinnosti vyplývající ze závazků, které Česká republika přijala při svém přistoupení k Evropské unii.

4

3.

VŠEOBECNÉ INFORMACE

3.1 Zákon o ohraně ovzduší Hlavním nástrojem právních předpisů EU, kterým se stanoví požadavky na ochranu ovzduší v členských státech EU je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (CAFE). Tato směrnice mění ustanovení stávajících směrnic 96/62/ES, 1999/30/ES, 2000/69/ES, 2002/3/ES a rozhodnutí Rady 97/101/ES, kterým se ruší a nahrazují je oba s účinností od 11.06.2010 Kromě kodifikace stávajících právních předpisů posiluje stávající ustanovení směrnice tak, aby byly členské státy povinny vypracovat a realizovat plány a programy zaměřené na řešení non-plnění. Směrnice zavádí nový přístup při kontrole PM2,5, která doplňuje stávající způsoby řízení PM10. To zahrnuje stanovení horní hranice koncentrace PM2,5 ve vzduchu na ochranu obyvatelstva proti příliš vysokému riziku. Je doplněn právně závazný cíl snížit celkové expozici obyvatel PM2,5 v letech 2010 - 2020 v každém členském státě, na základě naměřených dat. Směrnice rovněž počítá s více komplexním monitorováním některých znečišťujících látek, jako PM2,5. To umožní lepší pochopení znečištění a usnadnit budoucí vývoj účinnějších politik v této oblasti.    



 





zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší nařízení vlády ze dne 2. února 2011, kterým se mění nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování nařízení vlády ze dne 3. července 2002, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší nařízení vlády 351/2002 dne 3. července 2002, kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí nařízení vlády č. 353/2002 Sb. ze dne 3. července 2002, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší vyhláška č. 357/2002 Sb. Ministerstva životního prostředí ze dne 11. července 2002, kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší

5

Tab, 1 Imisní limity pro suspendované částice prachu [1] a [2] Frakce

Doba průměrování

Mez pro posuzování [μg/m3] Dolní Horní LAT UAT

Hodnota imisního limitu [μg/m3] LV

Povolený počet překročení

24 hodin

25

35

50

35

kalendářní rok

20

28

40

-

kalendářní rok

12

17

25

-

PM10 PM2,5

3.2 Znečišťující látky Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen ČHMÚ. Jednotlivé dílčí databáze REZZO, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR. Druh zdroje Typ souboru obsahuje

charakter zdroje způsob evidence

Tab. 2 Členění databáze REZZO na kategorie Velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje znečišťování znečišťování znečišťování

Mobilní zdroje znečišťování

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů

stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek

stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW; zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů; plochy na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečištění ovzduší; skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby; zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší

pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla

plošné zdroje

liniové zdroje

bodové zdroje zdroje jednotlivě sledované

zdroje hromadně sledované

6

Nejproblematičtějšími látkami jsou suspendované částice frakce PM10, benzen, benzo(a)pyren, těžké kovy (arsen, méně kadmium a nikl). Tyto látky trvale překračují stanovené limitní hodnoty. S ohledem na zaměření publikace bude v následujícím textu pozornost věnována převážně suspendovaným částicím, a to frakce PM10 a PM2,5.

Obr. 1 Podíl kategorií REZZO na emisích TZL v ČR a vybraných krajích (2006)

7

4.

VYMEZENÍ POSUZOVANÉHO ÚZEMÍ

4.1 Region Správní území Olomoucký kraj tvoří stejnojmennou zónu, které však na rozdíl od sousedního Moravskoslezského kraje (aglomerace) není věnována zvýšená pozornost (z pohledu ČHMÚ) ve vztahu k hodnocení kvality ovzduší [3]. Na území zóny o rozloze 5 267 km2 žije 642 tisíc obyvatel v 399 obcích, přičemž 27 z nich má statut města. Podle hospodářské struktury lze kraj označit za průmyslově-zemědělský. Emisní zatížení kraje je značně nerovnoměrné vzhledem ke koncentraci průmyslu a osídlení. Největší zdroje znečišťování ovzduší jsou situovány především v jižní části kraje, a to okresech Olomouc a Přerov.

Obr. 2 Poloha regionu v rámci ČR

Přibližně 4/5 emisí TZL v kraji připadají na plošné (cca 30 %) a liniové zdroje (cca 50 %) [4]. Plošné zdroje jsou lokální topeniště pro vytápění domácností, které v rámci kategorie REZZO 3 představují 75% podíl, zbývající část zahrnuje stavební činnost a chov hospodářských zvířat. Za liniové zdroje považujeme dopravní prostředky vymezené pomezními komunikacemi a dopravními koridory. Překročení ročních imisních limitů pro suspendované částice frakce PM10 se v kraji vyskytuje zcela ojediněle. Nastává téměř výhradně jen v největších městech regionu – Olomouci a Přerově, a to při mimořádně nepříznivých rozptylových podmínkách. Za posledních 5 let se tak stalo jen v roce 2006 (Olomouc 47,8 μg/m3, Přerov 41,2 μg/m3). Rozhodující měrou se na této situaci podílí intenzivní doprava. Srovnání s ostatními roky dokumentuje obr. 3.

8

PM10 - roční průměr

PM10 - 36. nejvyšší 24hod. koncentrace

PM2,5 - roční průměr

160

140

120

100

80

60

40 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Obr. 3 Trendy imisních charakteristik PM10 (index, rok 2000=100) a PM2,5 (index, rok 2004=100) 20000 18000 16000

Emise TZL [t/rok]

14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1994

1998

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Koncentrace frakcí PM2,5 jsou v ČR měřeny od roku 2004, ale teprve v roce 2011 byly nařízením vlády stanoveny imisní limity ve výši 25 μg.m-3. Koncentrace PM2,5 ve srovnání s PM10 dosahují obecně nižších hodnot (cca 75 %), přičemž jejich poměr se v průběhu kalendářního roku mění s největším přiblížením v zimních měsících (obr. 4).

9

Obr. 4 Průměrné měsíční poměry PM2,5/PM10 v roce 2007

Podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Věstník MŽP) nenáležely Hanušovice v uplynulých 7 letech do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), což je dle zákona č. 86/2002 Sb. území, kde došlo k překročení hodnoty imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Naposledy zde bylo zaznamenáno překročení denního imisního limitu u suspendovaných částic frakce PM10 v roce 2005, avšak pouze na 0,4 % území. Rozsah OZKO v roce 2009 znázorňuje obr. 5. Vývoj imisní situace ve vztahu k průměrným ročním koncentracím suspendovaných částic frakce PM10 v letech 2006 až 2010 je zachycen v mapách na obr. 6 až obr. 8.

Obr. 5 Vymezení oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví (2009)

10

Obr. 6 Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2006 a 2007

Obr. 7 Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2008 a 2009

Obr. 8 Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2010

Velikost území Olomouckého kraje, na němž jsou překračovány roční emisní limity prachu silně závisí na klimatických podmínkách. V posledních 5 letech se jednalo o 1 až 55 % území (tab. 3).

11

Tab. 3 Velikost oblasti s nadlimitními ročními koncentracemi susp. částic 2006

Plocha kraje [km2] 2 528

Podíl na rozloze kraje [%] 48

2007

774

14,7

2008

37

0,7

2009

521

9,9

2010

2 860

54,3

Rok

Z 24hodinového průměrování je zřejmé, že alespoň jednou byl imisní limit překročen na podstatně větším území kraje. Tuto skutečnost názorně dokumentuje obr. 9, z něhož je patrné, že téměř v celém Olomouckém kraji kromě pohoří Hrubého Jeseníku a masivu Kralického Sněžníku bylo v roce 2010 dosaženo vyšší imisní koncentrace PM10 než 50 μg.m-3, přičemž v některých lokalitách šlo o více než pětinásobky imisního limitu. Absolutně nejvyšší hodnoty 24hodinových koncentrací byly zaznamenány na stanici v Prostějově (282 μg.m-3).

Obr. 9 24hodinová koncentrace PM10 ze dne 24.1.2010

Dramatickou proměnlivost imisní situaci v kraji v závislosti na meteorologických podmínkách ilustruje obr. 10. Pochází z 28. ledna 2010, kdy se tlaková výše přesunula ze střední Evropy nad Britské ostrovy, což se projevilo na postupu brázdy nízkého tlaku s frontálním systémem. To způsobilo výrazné změny rozptylu znečišťujících látek v ovzduší zejména zesílením přízemního proudění v atmosféře. Díky tomu na území ČR pronikl teplý a především čistší vzduch z Atlantiku a koncentrace suspendovaných částic se dostaly na výrazně nižší hodnoty.

12

Obr. 10 24hodinová koncentrace PM10 ze dne 24.1.2010

4.2 Okres Okres Šumperk o rozloze 1313 km2 se rozprostírá v severní části Olomouckého kraje. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se nacházejí především v jižní části regionu, které jsou v poměrně blízké vzdálenosti od průmyslových center v okolí měst Olomouc a Přerov. Emise TZL z velkých a středních stacionárních zdrojů (REZZO 1 a 2) jsou po okresu Jeseník nejnižší v kraji. Naopak emise z lokálních topenišť (REZZO 3), jsou zde nejvyšší. Dokonce převyšují plošné emise vyprodukované v okrese Olomouc, kde žije téměř dvojnásobný počet obyvatel.

Obr. 11 Poloha města v rámci okresu Šumperk

13

Tab. 4 Emisní bilance okresů v kraji za rok 2009 [t/rok] [6] Okres

Obyvatel

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

Souhrn

Jeseník

41 827

1,6

41,0

117,9

160,5

Podíl v kraji [%] 10,4

Olomouc

228 956

74,3

74,2

267,7

416,2

26,9

Prostějov

109 633

26,5

55,5

140,4

222,4

14,4

Přerov

134 668

89,6

48,6

188

326,2

21,1

Šumperk

124 810

19,4

63,7

339,2

422,3

27,3

4.3 Obec Město Hanušovice s 3500 obyvateli se nachází přibližně 15 km severně od okresního města Šumperku. Leží v údolí členitého reliéfu Hanušovické vrchoviny na soutoku řeky Moravy a Branné. Průměrná nadmořská výška obce je 400 m. Okolní plochy jsou převážně zalesněné s částečně zemědělskou krajinou. Průmyslové zóny se zde nevyskytují.

Obr. 12 Letecký snímek Hanušovic s vyznačením obytných lokalit

Katastrální výměra Hanušovic činí 36,82 km2, přičemž 3 % tohoto území představují zastavěnou plochu, která byla podrobena emisní bilanci TZL ze spalovacích zdrojů pro vytápění domácností za účelem modelování imisních koncentrací suspendovaných částic v ovzduší.

14

Obec je v rámci tříd lokalit pro výměnu informací zavedených Rozhodnutím rady 97/101/EC z 27. ledna 1997 specifikována následovně: Tab. 5 Třídy lokalit pro výměnu informací Parametr

Název

Značení

Typ lokality

pozaďová

B

Typ zóny (oblasti)

venkovská

R

Charakteristika zóny (oblasti)

přírodníregionální

N-REG

Hanušovice nejsou ve vztahu k Programu ke zlepšeni kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje posuzovány jako prioritní obec/město, jelikož ve správním obvodu místního stavebního úřadu nebylo na základě vyhodnocení imisních dat vyhlášeno OZKO.

4.4 Klimatické podmínky na území obce Podnebí hodnoceného území lze charakterizovat jako klima severního mírného pásu s průměrnou roční teplotou 7,4°C. Podle klimatologického členění ČR [7] spadá do chladné oblasti CH7, která se vyznačuje následujícími parametry. Tab. 6 Typické klimatické podmínky v oblasti CH7 Parametr

Rozměr

Počet mrazivých dní [-]

140 - 160

Počet ledových dní [-]

50 - 60

Průměrná teplota v lednu [°C]

-3 - -4

Průměrná teplota v dubnu [°C]

4-6

Průměrná teplota v říjnu [°C]

6-7

Průměrný úhrn srážek [mm]

968

Obr. 13 Klimatické oblasti ČR (E. Quitt)

15

Dlouhodobější pokles denní teploty pod 13°C vymezuje délku topné sezóny, která obvykle trvá od října do dubna (tab. 7). Tab. 7 Dlouhodobý teplotní normál v Hanušovicích Parametr

I

II

III

IV

V

VI

Teplota [°C]

-4,8

-1,6

1,9

7,2

12

VII

13,9 17,1

VIII

IX

X

XI

XII

Rok

17

11

9

4,9

-2,6

7,4

Vývoj teplot za posledních 10 let ve vztahu k dlouhodobému teplotnímu normálu znázorňuje obr. 14. 25

20

průměrná teplota (°C)

15

10

5

0

-5

-10 leden 2001

únor 2002

březen

duben

2003

2004

květen 2005

červen 2006

červenec 2007

srpen

září

2008

2009

říjen 2010

listopad 2011

prosinec DTN

Obr. 14 Dlouhodobé průměry teploty vzduchu v ČR

Hanušovice se nachází v údolí, které obec chrání před západními a východními větry. Tato skutečnost je graficky znázorněna na obr. 15 formou větrné růžice.

Obr. 15 Větrná růžice pro město Hanušovice

16

4.5 Měřicí stanice ve vymezeném území V Olomouckém kraji se nachází 8 měřicích stanic, které dodávají data z monitoringu imisí PM10 do databáze ISKO, avšak přímo ve městě Hanušovice v současnosti není žádna tato stanice umístěna. Nejbližší měřicí stanoviště je přibližně 15 km vzdušnou čarou vzdálená stanice v Šumperku (MDSTM). Ani zde však nejsou měřeny koncentrace PM2,5, tyto jsou zaznamenávány nejblíže v Rychnově nad Kněžnou (60 km).

Obr. 16 Síť měřicích stanic monitoringu kvality ovzduší v OLK

17

5.

EMISNÍ BILANCE PM Z VYTÁPĚNÍ DOMÁCNOSTÍ NA ÚZEMÍ OBCE

Jedním ze základních parametrů potřebných pro hodnocení emisní bilance je velikost vytápěné plochy, kterou je možné přibližně stanovit ze statistických údajů zjištěných v rámci sčítání lidu, domů a bytů, jenž se uskutečnilo v roce 2001. Tab. 8 Skladba bytů v Hanušovicích Byty

V bytových a ostatních domech

V rodinných domech

Celkem

Počet

861

419

1 280

58,12

87,23

67,86

50 041

36 549

87 591

Průměrná vytápěná plocha na byt [m2/byt] Vytápěná plocha celkem [m2] Byty v bytových a ostatních domech

Byty v bytových a ostatních domech

Byty v rodinných domech

Byty v rodinných domech

57,8%

67,3% 32,7%

42,2%

Obr. 17 Poměr počtu bytů (vlevo) a velikosti vytápěné plochy (vpravo) dle typu objektu

Celková velikost vytápěné plochy v obci se dále člení na dílčí položky, které reflektují různou energetickou náročnost jednotlivých budov v důsledku tepelné ztráty. Energetickou náročnost lze vyjádřit prostřednictvím měrné potřeby tepla na vytápění: Tab. 9 Měrná potřeba tepla na vytápění dle typu objektu Tepelná ztráta objektu malá

Roční měrná potřeba tepla [kWh/m2] 110

Měrná potřeba tepla [W/m2K] 1,1

střední

160

1,6

velká

250

2,5

Uvedené hodnoty samozřejmě představují orientační údaj, který charakterizuje určitý typ objektu. Novostavby se pohybují v rozmezí 80 až 150 kWh/m2a, zatímco staré nezateplené panelové domy se mohou blížit k 250 kWh/m2a. Tuto hranici pak dokonce překračují starší domy postavené z plných cihel bez jakékoli izolační úpravy.

18

Obr. 18 Potřeba tepla na vytápění dle typu objektu

Aby bylo možné zohlednit vliv klimatických podmínek a teplotu v interiéru definující tepelnou pohodu, jsou tabelované hodnoty vztahující se k dlouhodobému teplotnímu normálu přepočítány na skutečný počet denostupňů plynoucí ze středních denních teplot získaných měřením venkovního vzduchu ve sledovaném období let 2006 a 2007. Tab. 10 Charakteristika topné sezóny v Hanušovicích Parametr

2006

2007

Délka topného období [dní]

242

242

Počet dní pod 13°C

197

206

Průměrná teplota vzduchu v TO [°C]

4,7

5,3

Teplota interiéru [°C]

21

21

Počet denostupňů

4 067

3 885

Obr. 19 Průměrné měsíční teploty v Hanušovicích v analyzovaném období

19

Tab. 11 Počet bytů dle způsobu vytápění v Hanušovicích

Uhlí

Způsob vytápění

v RD

v BD

Souhrnně

CZT

0

495

495

Uhlí

187

141

328

Zemní plyn

93

84

177

Propan-butan

1

1

2

Biomasa

88

32

120

Elektřina

50

108

158

Celkem

419

861

1 280

Zemní plyn

Propan-butan

Biomasa

CZT

Elektřina

Uhlí

Zemní plyn

Propan-butan

Biomasa

Elektřina

22,2%

44,6%

0,2%

16,4%

57,5%

9,8% 0,1%

21,0% 3,7%

11,9%

12,5%

Obr. 20 Poměr počtu bytů dle způsobu vytápění (RD vlevo, BD vpravo) CZT

Uhlí

Zemní plyn

Propan-butan

Biomasa

Elektřina

CZT

25,6% 38,7%

Uhlí

Zemní plyn

Biomasa

10,3%

13,8%

Elektřina

46,2%

0,2% 31,1%

9,4%

6,2%

6,2%

12,3%

Obr. 21 Poměr počtu bytů dle způsobu vytápění (souhrnně Hanušovice, souhrnně OLK)

Hanušovice se vyznačují nadprůměrným podílem elektrických topných zařízení ve srovnání s hodnotami pro celý Olomoucký kraj, avšak uhlí je pro čtvrtinu domácností stále hlavním palivem používaným pro vytápění, a to zejména na úkor zemního plynu, jenž využívá necelých 14 % bytových jednotek, ačkoliv je město plně plynofikované. Tab. 12 Podíl bytů v Hanušovicích v závislosti na tepelné ztrátě Objekt

MTZ

STZ

VTZ

Podíl na vytápěné ploše [%]

46

54

0

20

Tab. 13 Množství tepelné energie pro vytápění domácností v závislosti na tepelné ztrátě objektu Parametr Měrná potřeba tepla u domů s malou TZ [GJ/m2] Měrná potřeba tepla u domů se střední TZ [GJ/m2] Měrná potřeba tepla u domů s velkou TZ [GJ/m2] Potřeba tepla na vytápění domů s malou TZ [GJ] Potřeba tepla na vytápění domů se střední TZ [GJ] Potřeba tepla na vytápění domů s velkou TZ [GJ]

2006

2007

0,39

0,37

0,56

0,54

0,88

0,84

15 541

14 845

26 331

25 151

0

0

CZT

Černé uhlí

Hnědé uhlí

Propan-butan

Biomasa

Elektřina

Zemní plyn

23,7%

4,6%

14,9%

0,1%

33,4% 11,0%

12,3% Obr. 22 Podíl vytápěné plochy dle způsobu vytápění

Tab. 14 Množství tepelné energie pro vytápění domácností v závislosti na použitém palivu Způsob vytápění

Potřeba tepla na vytápění [GJ/rok] 2006

2007

CZT

13 998

13 371

Černé uhlí

1 918

1 832

Hnědé uhlí

9 932

9 487

Zemní plyn

6 224

5 945

Propan-butan

42

40

Biomasa

4 618

4 411

Elektřina

5 141

4 911

Celkem

41 872

39 996

21

Obr. 23 Účinnost transformace energie v palivu na teplo ve spalovacích zařízeních

Obr. 24 Výhřevnost paliv v MJ/kg

Spotřeba paliv je počítána jen pro ta topná zařízení, která představují plošné zdroje emisí lokálního charakteru. Z tohoto důvodu jsou v dalším textu z emisní bilance vyřazeny systémy CZT a elektrická topná zařízení, do nichž je energie dodávána z velkých bodových zdrojů spadajících do kategorie REZZO 1, případně REZZO 2. Tab. 15 Spotřebované teplo na vytápění domácností v závislosti na použitém palivu Způsob vytápění

Spotřeba tepla na vytápění [GJ/rok] 2006

2007

Černé uhlí

2 950

2 818

Hnědé uhlí

13 242

12 649

Zemní plyn

6 765

6 462

Propan-butan

46

43

Biomasa

6 414

6 126

Celkem

29 417

28 099

22

Tab. 16 Emisní faktory pro typické spalovací technologie Krby a kamna na ČU

PM10 [g/GJ] 450

PM2,5 [g/GJ] 438

Kotle prohořívací na ČU

460

448

Kotle odhořívací na ČU

130

121

Kotle automatické na ČU

70

61

Kotle na HU

1 152

1 097

Kotle na zemní plyn

0,5

0,5

Kotle na propan-butan

0,5

0,5

Kotle na biomasu

109

103

Typ spalovacího zařízení

Tab. 17 Emise prachu v závislosti na spalovací technologii [kg/rok] 2006

Způsob vytápění

2007

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

Kamna a kotle na ČU

779

758

744

344

Kamna a kotle na HU

15 225

14 527

14 572

13 876

Kotle na zemní plyn

3

3

3

3

Kotle na propan-butan

0

0

0

0

Kamna a kotle na biomasu

699

661

668

631

Celkem

16 615

15 834

15 870

15 124

PM10 [kg/r] 100% 90%

699,0

3,4

PM2,5 [kg/r]

667,8

100%

3,2

90%

60% 15 225,2

14 571,5

40% 30%

BIO

60%

ZP

50%

HU

40%

HU

ČU

30%

ČU

20% 0%

3,2

70%

70%

10%

631,0

80%

80%

50%

660,6

3,4

BIO 14 526,9

13 875,8

20%

398,3

380,4

2006

2007

10%

359,9

343,8

2006

2007

0%

Obr. 25 Podíl paliv na množství emisí z vytápění domácností v Hanušovicích Tab. 18 Měrné emise prachu v Hanušovicích 2006

Měrné emise Na obyvatele [kg/ob.] Na plochu zástavby [g/m2] 2

Na vytápěnou plochu [g/m ]

2007

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

4,76

4,52

4,54

4,32

14,81

14,09

14,15

13,45

187,92

178,67

179,50

170,66

23

ZP

Tab. 19 Měrné emise prachu v OLK (z celkového množství) 2006

Měrné emise Na obyvatele [kg/ob.] 2

Na plochu zástavby [g/m ]

2007

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

2,34

2,22

2,22

2,12

5,14

4,88

4,80

4,56

2

78,62 74,74 74,74 71,11 Na vytápěnou plochu [g/m ] Poznámka: vyjádřeno jako celkové emise v kraji vztažené na celkový počet obyvatel a plochy.

Tab. 20 Poměrové vyjádření měrných emisí v Hanušovicích k OLK 2006

Měrné emise

2007

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

Na obyvatele [-]

2,03

2,04

2,05

2,04

Na plochu zástavby [-]

2,88

2,89

2,95

2,95

Na vytápěnou plochu [-]

2,39

2,39

2,40

2,40

Tab. 21 Měrné emise prachu v OLK (průměr obcí) 2006

Měrné emise Na obyvatele [kg/ob.] 2

Na plochu zástavby [g/m ]

2007

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

4,35

4,14

4,14

3,94

6,07

5,77

5,78

5,49

2

Na vytápěnou plochu [g/m ] 141,27 134,28 134,52 127,87 Poznámka: nejde o vážený průměr, tudíž do hodnot se promítá vysoký počet velmi malých obcí, pro něž jsou vysoké měrné emise typické.

Tab. 22 Poměrové vyjádření měrných emisí v Hanušovicích k OLK Měrné emise

2006

2007

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

Na obyvatele [-]

1,09

1,09

1,10

1,10

Na plochu zástavby [-]

2,44

2,44

2,45

2,45

Na vytápěnou plochu [-]]

1,33

1,33

1,33

1,33

Tab. 23 Obce s nejvyššími emisemi prachu z domácích topenišť [kg] Pořadí

Obec

1

2006

2007

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

Olomouc

48 780

46 397

46 139

43 885

2

Přerov

44 295

42 125

41 878

39 826

3

Zábřeh

34 851

33 139

33 123

31 496

4

Libina

29 373

27 931

27 867

26 498

5

Ruda nad Moravou

26 694

25 380

25 408

24 158

6

Sobotín

25 823

24 552

24 746

23 529

7

Uničov

23 035

21 905

21 809

20 739

24

8

Šternberk

22 599

21 485

21 440

20 383

9

Staré Město

22 389

21 287

21 541

20 481

10

Moravský Beroun

21 527

20 468

20 737

19 717

11

Kojetín

20 626

19 613

19 483

18 527

12

Lipník nad Bečvou

19 756

18 784

18 705

17 785

13

Mohelnice

17 984

17 100

17 065

16 227

14

Šumperk

17 691

16 826

16 834

16 011

15

Hanušovice

16 356

15 551

15 623

14 854

16

Hranice

16 061

15 272

15 219

14 471

17

Litovel

15 764

14 990

14 923

14 190

18

Bohdíkov

15 545

14 779

14 811

14 081

19

Bouzov

15 346

14 586

14 642

13 917

20

Prostějov

14 894

14 170

13 941

13 264

-

SUMA 20

469 389

446 340

445 936

424 038

-

SUMA OLK

1 501 845

1 427 784

1 427 803

1 357 392

Z výše uvedeného vyplývá, že emise TZL v Hanušovicích v důsledku vytápění domácností pomocí lokálních spalovacích zařízení představují pouze 1% podíl v rámci OLK, přesto však patří mezi dvacítku největších plošných zdrojů kraje. V přepočtu množství emisí prachu na jednoho obyvatele zaujímají Hanušovice 121. příčku ze všech 399 obcí OLK. Nejhůře jsou na tom v tomto ohledu ty nejmenší obce, kde není možnost využívat systémy CZT, ani zemní plyn. Takových se v pomyslném žebříčku před obcí Hanušovice nachází 43. Vezmou-li se v potaz pouze obce větší než 1000 obyvatel, posouvají se Hanušovice na 22. příčku. V kategorii obcí nad 3000 obyvatel jsou mezi první trojcí. Tab. 24 Emise prachu na obyvatele v obcích nad 1000 obyvatel [kg/ob.a] Pořadí

Obec

1

2006

2007

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

Staré Město

11,5

10,9

11,0

10,5

2

Sudkov

11,4

10,8

10,8

10,3

3

Bohdíkov

10,9

10,3

10,4

9,9

4

Sobotín

10,8

10,3

10,4

9,8

5

Potštát

10,7

10,2

10,3

9,8

6

Ruda nad Moravou

10,4

9,9

9,9

9,4

7

Bouzov

10,2

9,7

9,7

9,3

8

Bílá Lhota

8,7

8,3

8,3

7,9

9

Libina

8,4

8,0

8,0

7,6

10

Oskava

8,1

7,7

7,8

7,4

11

Úsov

7,7

7,3

7,3

6,9

12

Vápenná

7,0

6,7

6,7

6,4

13

Radslavice

7,0

6,6

6,6

6,3

25

14

Bělotín

6,9

6,6

6,6

6,2

15

Žulová

6,8

6,5

6,5

6,2

16

Moravský Beroun

6,5

6,2

6,3

6,0

17

Písečná

5,8

5,5

5,5

5,2

18

Leština

5,5

5,2

5,2

4,9

19

Konice

4,9

4,6

4,6

4,4

20

Olšany

4,8

4,6

4,6

4,4

21

Štíty

4,8

4,5

4,6

4,4

22

Hanušovice

4,8

4,5

4,5

4,3

Tab. 25 Emise prachu na obyvatele ve srovnatelně velkých obcích OLK [kg/ob.a] Pořadí

Obec

1

2006

2007

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

Libina

8,4

8,0

8,0

7,6

2

Moravský Beroun

6,5

6,2

6,3

6,0

3

Hanušovice

4,8

4,5

4,5

4,3

4

Bludov

4,2

4,0

4,0

3,8

5

Rapotín

4,0

3,8

3,8

3,7

6

Postřelmov

2,1

2,0

2,0

1,9

7

Štěpánov

1,3

1,2

1,2

1,1

Obr. 26 Množství PM10 na obyvatele v roce 2007 v okrese Šumperk

26

Obr. 27 Množství PM2,5 na obyvatele v roce 2007 v okrese Šumperk Tab. 26 Emise prachu na m2 zástavby ve srovnatelně velkých obcích OLK [kg/m2a] Pořadí

Obec

1

2006

2007

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

Hanušovice

14,8

14,1

14,2

13,5

2

Libina

14,6

13,9

13,9

13,2

3

Moravský Beroun

14,4

13,7

13,8

13,2

4

Bludov

9,2

8,7

8,7

8,3

5

Rapotín

6,2

5,9

6,0

5,7

6

Postřelmov

5,5

5,2

5,2

5,0

7

Štěpánov

3,0

2,9

2,9

2,7

27

Obr. 28 Množství PM10 na m2 zástavby v roce 2007 v okrese Šumperk

Obr. 29 Množství PM2,5 na m2 zástavby v roce 2007 v okrese Šumperk

28

U následujících obrázků se setkáváme s pojmem suma faktorů. Jedná se o součet podílů měrné emise na obyvatele a měrné emise na zastavěnou plochu v dané obci ku příslušným měrným emisím většího územního celku. Kombinuje tak význam těchto parametrů do jednoho indikátoru, kterým je možné pohodlně identifikovat rozsah zatížení jednotlivých obcí. Vzhledem k tomu, že tato publikace byla zpracována v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika, byla jako výchozí územní celek zvolena celá příhraniční oblast. Tato oblast pokrývá na české straně rozlohu krajů Moravskoslezského, Olomouckého, Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého, zatímco na polské straně zahrnuje Opolské vojvodství a pohraniční části vojvodství Slezského a Dolnoslezského. Okres Šumperk na Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. a dále MSK na Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. představují mapové výseky, na nichž jsou uvedeny číselné údaje sumy faktorů platné právě pro jmenovaný nadřazený územní celek (příhraničí). Tyto hodnoty sice nekorespondují s daty, které bychom získali při analýze pouze okresu/kraje, ale názorně ilustrují rozdílné emisní situace v každé obci. Nejnižší hodnoty sumy faktorů můžeme očekávat u velkých měst, jakožto urbanizovaných sídel s vysokou hustotou obyvatel, jenž z velké části pro vytápění domácností využívají zemní plyn nebo teplo prostřednictvím systému CZT. Naproti tomu obce s několika málo stovkami obyvatel bydlících výhradně ve starších rodinných domech vybavených kotli na tuhá paliva se vyznačují hodnotami nejvyššími.

Obr. 30 Suma faktorů PM10 roce 2007 v okrese Šumperk

29

Obr. 31 Množství PM10 na obyvatele v roce 2007 v OLK

Obr. 32 Množství PM2,5 na obyvatele v roce 2007 v OLK

30

Obr. 33 Množství PM10 na m2 zástavby v roce 2007 v OLK

Obr. 34 Množství PM2,5 v kg na m2 zástavby v roce 2007 v OLK

31

Obr. 35 Suma faktorů PM10 v roce 2007 v OLK

Jak bylo již zmíněno výše, číselné údaje sumy faktorů na obr. 35 se vztahují k celé analyzované česko-polské příhraniční oblasti. Tyto se pohybují na poměrně nízkých hodnotách, jelikož se do nich výrazně promítá skladba spalovacích zařízení u našich sousedů. V Polsku je spalování uhlím jednoznačně dominantní způsob vytápění domácností, což se pochopitelně promítá do emisní bilance. Tím se srovnávací základna (průměrné měrné emise celého příhraničí) dostává na zcela jinou (vyšší) úroveň. Počet obyvatel

Suma faktorů emisí PM10

25

5000 4500

20

4000 3500

15

3000 2500

10

2000 1500

5

1000

Hradec-Nová Ves Kolšov Zlaté Hory Bratrušov Domašov nad Bystřicí Staré Město Postřelmůvek Jedlí Drozdov Hvozd Brníčko Dlouhomilov Chromeč Šubířov Kobylá nad Vidnavkou Hrabišín Bušín Hoštejn Sudkov Luká Žulová Ruda nad Moravou Černá Voda Jívová Úsov Kosov Kopřivná Skorošice Lesnice Kamenná Ludmírov Slavětín Branná Polomí Sobotín Písařov Střeň Bohdíkov Polom Hanušovice

500 0

Obr. 36 Přehled obcí s nejvyšší sumou faktorů PM10

32

0

Srovnání Hanušovic s nejvíce zatíženými obcemi z pohledu emisí PM10 čistě v rámci OLK nabízí obr. 36. Porovnání těchto obcí ve vztahu k podílu tuhých paliv na vytápění a absolutních emisích za rok 2007 zprostředkovává obr. 37. Emise PM10 [kg/rok]

Podíl tuhých paliv na vytápění

30000

100 90

25000

80 70

20000

60 15000

50 40

10000

30 20

5000

0

Hradec-Nová Ves Kolšov Zlaté Hory Bratrušov Domašov nad Bystřicí Staré Město Postřelmůvek Jedlí Drozdov Hvozd Brníčko Dlouhomilov Chromeč Šubířov Kobylá nad Vidnavkou Hrabišín Bušín Hoštejn Sudkov Luká Žulová Ruda nad Moravou Černá Voda Jívová Úsov Kosov Kopřivná Skorošice Lesnice Kamenná Ludmírov Slavětín Branná Polomí Sobotín Písařov Střeň Bohdíkov Polom Hanušovice

10

Obr. 37 Emise prachu frakce PM10 v závislosti na podílu tuhých paliv na vytápění

33

0

6.

IMISNÍ SITUACE PM PLYNOUCÍ Z VYTÁPĚNÍ DOMÁCNOSTÍ V OBCI

Zimní měsíce na začátku roku 2006 se vyznačovaly neobvykle nízkými teplotami, které se podepsaly na vysoké spotřebě paliva pro zajištění optimální tepelné pohody domácností. Tomu odpovídají i imise suspendovaných částic ze spalovacích procesů v lokálních zdrojích tepla, které v tomto období dosahovaly svých špičkových hodnot z dvouletého analyzovaného intervalu, což ostře kontrastuje s počátkem roku 2007, jenž byl naopak mimořádně teplý (obr. 38). 160 PM10 - 2006

PM10 - 2007

120

3

Koncentrace [ug/mN ]

140

100 80 60 40

29.12.

22.12.

8.12.

15.12.

1.12.

24.11.

17.11.

3.11.

10.11.

25.10.

17.10.

9.10.

1.10.

24.9.

7.9.

16.9.

29.4.

18.4.

3.4.

10.4.

26.3.

9.3.

17.3.

2.3.

23.2.

9.2.

16.2.

2.2.

23.1.

8.1.

16.1.

0

1.1.

20

Obr. 38 Vývoj imisní koncentrace PM10 v obci v topném období

Koncentrace PM2,5 poměrně věrně kopírují koncentrační profil PM10, avšak s průměrně 8% posunem směrem k nižším hodnotám. Nevyšší dosažená odchylka mezi PM10 a PM2,5 činí cca 13 % (viz obr. 39), Jak je zřejmé z uvedených grafů, nejvyšší hodnoty imisní koncentrace pocházejí ze dne 29.1.2006, kdy bylo v případě PM10 dosaženo trojnásobku 24hodinového imisního limitu. 160 PM10

PM2,5

120

3

Koncentrace [ug/mN ]

140

100 80 60 40

Obr. 39 Srovnání imisí dle frakce PM v obci v topném období 2006

34

29.12.

22.12.

15.12.

8.12.

1.12.

24.11.

17.11.

10.11.

3.11.

25.10.

17.10.

9.10.

1.10.

24.9.

16.9.

7.9.

29.4.

18.4.

10.4.

3.4.

26.3.

17.3.

9.3.

2.3.

23.2.

16.2.

9.2.

2.2.

23.1.

8.1.

16.1.

0

1.1.

20

Za povšimnutí stojí srovnání s datem 23.1.2006, kdy byla změřena nejnižší průměrná denní teplota -15,9°C se severozápadním prouděním větru o rychlostí 1,7 m/s. Z grafu je zřejmé, že přes nepatrně lepší rozptylové podmínky jsou imisní koncentrace několikanásobně nižší navzdory vyšším emisím TZL, které vyplývají z větší potřeby tepla na vytápění objektů. Srovnání s hodnotami naměřenými na stanicích nejblíže k Hanušovicím ukazuje tab. 27 Tab. 27 Průměrné 24hodinové koncentrace PM10 [μg/m3] v okolí Hanušovic (2006) Lokalita Jeseník Dolní Studénky Šumperk

23.1. 54,7 114 46,5

29.1. 18,1 88 79,8

Délku topného období a počet nadlimitních dnů v roce ve vztahu k imisnímu limitu udává tab. 28. Průměrná koncentrace v obci za celé topné období naznačuje, že imisní limit pro kalendářní rok (PM10 40 μg/m3, PM2,5 25 μg/m3) nebyl překročen. Stále je ovšem nutné mít na paměti, že tyto závěry vyplývají z analýzy domácích zdrojů vytápění a nezahrnují vliv dopravy ani velkých stacionárních zdrojů. Výsledné koncentrace, obzvláště v částech obce zatížených frekventovanou dopravou, jsou s největší pravděpodobností podstatně vyšší. Z uvedeného je však zřejmé, že spalováním fosilních paliv a biomasy v domácích topeništích je roční imisní limit PM10 naplněn z 58 %, v případě PM2,5 pak z 85 %. Tab. 28 Koncentrace PM v ovzduší vlivem vytápění domácností v obci Parametr Topné období Počet dnů topného období Velikost suspendovaných částic Počet dnů nad 25 % limitu Počet dnů nad 50 % limitu Počet dnů nad 75 % limitu Počet dnů nad 100 % limitu Lokální maximum v obci Prům. koncentrace v obci za TO

35

Rozměr 2006 236 PM10 PM2,5 169 166 82 66 27 21 12 8 158,2 144,9 23,1 21,1

2007 225 PM10 PM2,5 111 101 42 38 17 14 4 4 68,1 62,5 16,4 15

7.

POVAHA A POSUZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ

7.1 Imisní kampaň Hlavním cílem měřicí kampaně byl sběr vstupních dat pro receptorové modelování metodou Chemical Mass Balance (CMB) za účelem identifikace zdrojů znečišťování ovzduší v obci v takové míře, aby bylo možné stanovit vliv lokálních spalovacích zařízení pro vytápění domácností na výslednou kvalitu ovzduší v obci. Odběry vzorků ovzduší v Hanušovicích probíhaly od soboty 3.12. do úterý 6.12. Délka jednoho odběru byla 24h, přičemž dva odběry byly realizovány ve dnech pracovního klidu a dva v běžné pracovní dny tak, aby se zohlednily různé režimy vytápění. 7.1.1 Lokalita Odběrového místo bylo zvoleno na pozemku vedle školního hřiště ZŠ cca 100 m od silnice 369 a přibližně 200 m daleko od neelektrifikované železniční tratě.

Obr. 40 Pozice odběrové místa v Hanušovicích

7.1.2 Rozsah sledovaných látek ve vzorcích Pro receptorové modelování byly z odebraných vzorků vyhodnoceny hmotnostní koncentrace těchto látek: a) PM10 a PM2,5 b) PAU  ve frakci PM2,5 + plynná fáze (PUF patrona)  fluoren, fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3,c,d)pyren, dibenzo(a,h)antracen, benzo(g,h,i)perylen c) VOC  v plynné fázi  etan, eten, propan, propen, i-butan, n-butan, acetylen, suma buteny, i-pentan, n-pentan, suma penteny, metylcyklopentan, 2,3-dimetylbutan, 2+3 metylpentan, n-hexan, isopren, benzen, cyklohexan, n-heptan, toluen, 2+3metylheptan, n-oktan, etylbenzen, m+p – xylen, o – xylen, nonan, suma benzen+3c

36

d) Těžké kovy  ve frakci PM2,5  Li, Na, Mg, Al, Si, K, Ca, V, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, Ga, As, Se, Rb, Sr, Mo, Ag, Cd, In, Sb, Te, Cs, Ba, La, Ce, Pr, Nd, Sm, Eu, Gd, Tb, Dy, Er, Yb, W, Tl, Pb, Bi) e) Organický a elementární uhlík  ve frakci PM2,5 f) PCDD/F a PCB  ve frakci PM2,5 + plynná fáze  PCB – 14 kongenerů: PCB81, PCB77, PCB126, PCB169, PCB123, PCB118, PCB114, PCB105, PCB167, PCB156, PCB157, PCB189, PCB180, PCB170  PCDD/F - 17 toxických kongenerů 7.1.3 Analýzy Vzorky ovzduší odebrané v rámci imisní kampaně byly na základě akreditovaných postupů podrobeny laboratorním analýzám, jejichž výsledky byly použity jako vstupní parametry pro receptorové modelování obnášející:      

normalizace emisních koncentrací vyhodnocení korelačních matic - souvislost emise/imise odhad původu znečištění PAH - charakteristické PAH indexy srovnání prototypů imisních dat s emisním podpisem zdroje samotné receptorové modelování pomocí CMB vyhodnocení modelu CMB a interpretace výsledků

7.1.4 Meteorologická situace Po celou dobu měřicí kampaně bylo oblačno až zataženo s občasnými dešťovými přeháňkami. Inverzní situace nenastala. Následující tabulka shrnuje průměrné hodnoty za každý den měření.. Tab. 29 Klimatické podmínky v období měřicí kampaně Datum

Vlhkost vzduchu [%]

Teplota vzduchu [°C]

Rychlost větru [m/s]

3.12.2011

93,05

-0,21

0,67

4.12.2011

93,54

4,71

0,56

5.12.2011

85,27

2,03

0,79

6.12.2011

85,78

1,53

0,68

37

Obr. 41 Trajektorie proudění větru v období měřicí kampaně

7.1.5 Naměřené koncentrace Polycyklické aromatické uhlovodíky PAU PAU jsou organické látky s karcinogenními a mutagenními účinky, které jsou schopny dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí. Příčinou vnosu PAH do ovzduší je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních (domácí topeniště), tak i mobilních zdrojích (vznětové motory), ale také některé technologie jako výroba koksu a železa. Podle platné legislativy (NV č. 597/2006 Sb.) je stanoven roční imisní limit pro benzo(a)pyren ve výši 1 ng/m3. Koncentrace benzo(a)pyrenu ve volném ovzduší vykazují sezónní vliv. V zimních měsících jsou koncentrace řádově 10x vyšší než v létě. Tab. 30 Naměřené koncentrace PAU v období měřicí kampaně (ng/m3) Látka

So 3.12.

Ne 4.12.

Po 5.12.

Út 6.12.

fluoren

83

42

20

37

fenanthren

180

99

49

74

anthracen

46

9

4,4

13

fluoranten

79

28

15

27

pyren

66

23

13

15

benzo(a)anthracen

51

9

6,3

12

chrysen

16

2,1

1,3

4,7

benzo(b)fluoranten

17

4,7

2,8

5,2

benzo(k)fluoranten

9

2,4

1,5

2,6

benzo(a)pyren

23

5

3,3

6,5

benzo(ghi)perylen

9,9

3,3

1,9

3,6

dibenzo(ah)anthracen

5,3

0,5

0,45

0,8

indeno(1,2,3-cd)pyren

14

3,6

2,1

5,2

Suma PAU

599

232

121

207

38

120

Koncentrace [ng/m3]

100

80

60

40

20

0 n re n te n ce n h re ra n fluo hr a an t fluo an t fen

n n n en ren len cen c en re n nte nte yse py r )py ery )p y hra thra or a o ra c hr - cd ant o (a hi) p 3 )a n )flu ) ) flu z , g a b k h ( n 2 ( ( ( zo be zo zo zo (1 , o (a be n be n be n be n e nz e no dib ind

Obr. 42 Střední imisní koncentrace PAU za období imisní kampaně

Úroveň znečištění území ČR se pohybuje v jednotkách ng/m3 a v průmyslových oblastech až v desítkách ng/m3. Obecně platí, že čím horší je zima, tím vyšší jsou koncentrace PAU. S výjimkou soboty 3.12. byly v Hanušovicích naměřeny průměrné koncentrace. S jistotou lze tvrdit, že roční imisní limit bezo(a)pyrenu není překračován.

OstravaPoruba

OstravaPřívoz

Hradec Králové

BrnoTuřany

KarvináMizerov

Karviná Fryštát

Léto [ng/m ]

PrahaVinohrady

3

Kolín

Zima [ng/m3]

Bílý Kříž

Město

Ústí nad Labem

Tab. 31 Srovnání SUMA PAU s jinými městy

117

31

119

83

89

157

131

32

310

500

39

23

23

55

33

101

48

14

42

49

OstravaPoruba

OstravaPřívoz

Hradec Králové

BrnoTuřany

Karviná Mizerov

Karviná Fryštát

Léto [ng/m ]

PrahaVinohrady

3

Kolín

Zima [ng/m3]

Bílý Kříž

Město

Ústí nad Labem

Tab. 32 Srovnání benzo(a)pyrenu s jinými městy

2,6

1,2

1,7

2,3

2,7

4,1

6,3

0,5

13

27

0,5

0,3

0,1

0,5

0,3

0,3

0,2

0,1

0,7

0,5

Těžké kovy Jde o skupinu prvků správně definovanou jako stopové chemické prvky určitých vlastností. Proto jsou mezi nimi zastoupeny nejen kovy podle specifické hmotnosti opravdu "těžké" (rtuť Hg, měď Cu, olovo Pb), ale také kovy, které tak nazvat nelze (berylium Be, hliník Al, baryum Ba), dále polokovy (arzen As, selen Se, telur Te, thalium Tl), a dokonce i nekovy (bór B, chlór Cl, síra S). Některé těžké kovy (Fe, Cu, Zn) jsou toxické jen při vyšších koncentracích, jiné (Pb, Hg, Cd) jsou však toxické při všech koncentracích. V atmosféře pochází většina kovů z antropogenních činností ve formě aerosolu či popílku. Z tohoto hlediska jsou jako hlavní antropogenní polutanty brány olovo, kadmium, arsen, rtuť a chrom. Jako rizikové k nim přistupují podle Světové zdravotní organizace (WHO) ještě mangan, nikl, radon a vanad.

39

Zdrojem většiny kovů je metalurgický průmysl, automobilová doprava, výroba cementu a skla a spalování fosilních paliv, odpadů a čistírenských kalů. Podle NV č. 597/2006 Sb. existuje roční imisní limit pro olovo ve výši 0,5 µg/m3. Pro následující prvky jsou pak stanoveny cílové imisní limity s termínem plnění 1.1.2013: kadmium 5 ng/m3, arsen 6 ng/m3 a nikl 20 ng/m3. 250

Koncentrace [ng/m3]

200

150

100

50

0 Na

Mg

Al

K

Ca

Mn

Fe

Zn

Pb

Obr. 43 Střední imisní koncentrace za období imisní kampaně (Na-Zn) 5

Koncentrace [ng/m3]

4

3

2

1

0 Cr

Ni

Cu

As

Se

Tv

Sr

Mb

Cd

Sb

Obr. 44 Střední imisní koncentrace za období imisní kampaně (Cr-Bi)

40

Ba

Bi

Koncentrace [ng/m3]

0,3

0,2

0,1

0 Li

V

Co

Ga

Ag

In

Te

Cs

La

Ce

Pr

Nd

Obr. 45 Střední imisní koncentrace za období imisní kampaně (Li-Nd)

V rámci ČR byla od roku 2006 změřena nejvyšší roční koncentrace niklu 14 ng/m3, kadmia 4,4 ng/m3, arsenu 13,5 ng/m3 a olova 0,12 µg/m3, přičemž průměrné hodnoty v malých obcích se nacházejí výrazně níže. Z naměřených údajů a výše uvedených skutečností je zřejmé, že koncentrace všech hlavních sledovaných prvků se pohybují hluboko pod imisními limity a pro obyvatele v Hanušovicích nepředstavují zdravotní riziko. Těkavé organické látky VOC Mezi velmi sledované látky spadající do VOC patří benzen. Jeho nejvýznamnějšími antropogenní zdroji jsou:    

výfukové plyny automobilu, těkání benzínu spalování uhlíkatých paliv (uhlí, oleje) rafinerie ropy a plynu chemický průmysl.

Přirozené zdroje benzenu, jako jsou výbuchy sopek nebo lesní požáry, jsou ve srovnání se zdroji antropogenními nevýznamné. Benzen muže vstupovat do těla převážně inhalačně nebo orálně. Průnik kůží není tak nebezpečný, protože se většina benzenu rychle odpaří. Po expozici se benzen distribuuje do celého těla. Akutní toxicita je způsobena přímo benzenem, příčinou chronické toxicity jsou spíše jeho metabolity. Benzen primárně poškozuje centrální nervovou soustavu, imunitní systém a krvetvorbu. Muže dojít až ke smrti z důvodu selhání dýchání a srdeční arytmie. Při dlouhodobé expozici muže způsobovat leukémii. Negativní je i jeho příspěvek ke vzniku fotochemického smogu. Podle platné legislativy (NV č. 597/2006 Sb.) je stanoven roční imisní limit pro benzen 5 µg/m3. Koncentrace benzenu ve volném ovzduší vykazují sezónní vliv. V zimních měsících jsou koncentrace vyšší než v létě. Důležitou roli hraje také přítomnost zdroje benzenu, která může zásadním způsobem ovlivnit výsledky. V rámci kategorie doprava představuje příspěvek osobních vozů cca 38 %, zatímco u nákladních vozů je to 51 % a tento podíl trvale vzrůstá [9]. Naměřené koncentrace benzenu jsou typické pro zimní období a bývají na území kraje měřeny na velmi podobné úrovni.

41

Benzen 6

emisní limit

Imisní koncentrace [µg/m 3]

5

4

3

2

1

0 3.12.2011

4.12.2011

5.12.2011

6.12.2011

Obr. 46 Imisní koncentrace benzenu za období imisní kampaně VOC

3

Imisní koncentrace [µg/m ]

4

3

2

1

0 yl en et h

an he x

an et h

pan pro

en to lu

n uta n-b

n n uta ty le y lb ac e h t e 2-m

n u ta is ob

Obr. 47 Střední imisní koncentrace vybraných VOC za období imisní kampaně

42

VOC

3


1,5

1,0

0,5

0,0 n le n ute -x y 1 -b m,p

3c pen e n+ pro en z b a s um

n tan n ze pe n yl be et h

n n an t an yl en n ta pt a he x p en o-x l pe o lh e l l y y y k h h h cy et et et 2-m 2-m 3 -m

Obr. 48 Střední imisní koncentrace vybraných VOC za období imisní kampaně VOC

3


0,4

0,3 mez detekce

0,2

0,1

0,0 n ta n p ta he p l he th y e 3 -m

n an en an te n ten u ta ent en t no n -bu -bu y lb lop 1 -p s2 is 2 n c eth cyk a l r m i y t th -d me 2 ,3

n n n n te pre n te iso -pe -pe s2 is 2 n c a tr

kt a n- o

n

Obr. 49 Střední imisní koncentrace vybraných VOC za období imisní kampaně

Polychlorované dibenzodioxiny a difurany PCDD/F Znečištění ovzduší dioxiny v ČR je kontrolováno zejména přes emise vzhledem k těžké právní postižitelnosti subjektů při měření imisí a vzhledem k dálkovému transportu polutantů v atmosféře. Přesto existuje několik předpisů pro maximální přípustné koncentrace látek v ovzduší (pro imisní koncentrace). Ze starších jsou to hygienické limity AHEM [10] . Pro limitní koncentraci dioxinů je uváděna hodnota 20 fg TEQ/m3 . Ze zahraničních limitů lze zmínit zejména limitní hodnoty dle směrnice pro kvalitu ovzduší v Evropě WHO [11] a limitní koncentrace odvozené na základě výpočtu rizika (RBC) platné pro US EPA [12]. Hodnota pro 2,3,7,8-TCDD je 50 fg TEQ/m3 jako koncentrace, pro níž je individuální kancerogenní riziko (ICR) rovno 10-6 (1 nový případ rakoviny na 1 mil. obyvatel).

43

PCDD

Suma PCDD a PCDF

PCDF

140

Imisní koncentrace [fg TEQ/m 3]

120 100 80 60 40

limitní hodnota PCDD dle AHEM 20 0 3.12.2011

4.12.2011

5.12.2011

6.12.2011

Obr. 50 Imisní koncentrace dioxinů a furanů za období imisní kampaně 2,3,7,8-TCDD


60

limitní hodnota PCDD dle WHO

50

40

30

20

10

0 3.12.2011

4.12.2011

5.12.2011

6.12.2011

Obr. 51 Imisní koncentrace dioxinu 2,3,7,8-TCDD za období imisní kampaně

44

PCDD 3

Imisní koncentrace [fg TEQ/m ]

100

10,725 10

6,363

1,350

1,355

1,235 0,739

1

0,191 0 DD 8T C 237

7 123

D CD 8Pe

478 123

DD HxC

678 123

DD HxC

789 123

DD HxC

467 123

DD pC 8H

DD OC

Obr. 52 Střední imisní koncentrace PCDD za období imisní kampaně PCDF 26,063 12,738 10,0 3,638

2,508

2,495

1,259

1,225

1,0

0,505 0,163

0,1 0,026 0,0 F F F F DF DF DF DF DF pC pC xCD xCD xCD xCD eC eC 8T C 89H 78H 89H 78H 78H 78H 78P 78P 4 3 7 6 237 7 6 6 4 3 4 3 3 3 2 4 4 2 1 12 23 12 12 123 123

DF OC

Obr. 53 Střední imisní koncentrace PCDF za období imisní kampaně Tab. 33 Naměřené koncentrace PCDD/F v Hanušovicích (fg TEQ/m3) Datum

3.12.2011

4.12.2011

5.12.2011

6.12.2011

PCDD

36,3

19,6

16,4

15,6

PCDF

129

38

14

21,4

PCDD/F

165,3

57,6

30,4

37

Liberec

PrahaLibuš

PrahaVinohrady

OstravaPoruba

Ostravacentrum

OstravaBartovice

Hradec Králové

Pardubice

Brno

Košetice

Tab. 34 Srovnání PCDD/F s jinými městy (data z let 1990-2003) Ústí nad Labem


100,0

Min fg TEQ/m3

42

10

16

29

19

109

139

22

28

20

2

Max fg TEQ/m3

204

109

171

91

83

546

877

67

81

66

156

Město

45

Nejvyšší koncentrace v místě měření byla zaznamenána v sobotu 3.12., kdy se naměřená koncentrace pohybovala na 3 až 5násobku hodnot v ostatních dnech. Obecně je kontaminace prostředí nízká, čemuž odpovídá i nízké akutní nebezpečí z hlediska působení dioxinů a tyto v posuzované lokalitě nepředstavují zdravotní riziko. Polychlorované bifenyly PCB Polychlorované bifenyly jsou skupinou chemických sloučenin, které řadíme mezi perzistentní organické látky, jenž dlouhodobě setrvávají v prostředí – nerozkládají se a hromadí se v potravním řetězci. Neexistuje pro ně imisní limit, avšak sledují se podobně jako PAU v emisích. V současné době se PCB již nevyrábějí, emise pocházejí z používání výrobku a z odpadu s obsahem PCB. Malé množství PCB se také muže vyskytovat v celé řadě halogenovaných sloučenin. Velké množství PCB se nadále uvolňuje při přehřátí nebo explozi transformátoru a kondenzátoru. Zdrojem jsou také promyslové procesy, např. elektrárny a zpracování železa a oceli. Nejvýznamnějším zdrojem je však redistribuce již dříve uvolněných PCB. Používání PCB podléhá regulaci a nové úniky do prostředí jsou ve srovnání s minulostí minimální. V atmosféře se PCB vyskytují hlavně v plynné formě (87 – 100 %), menší množství je navázáno na pevné částice. Expozice PCB ovlivňuje mozek, imunitní a reprodukční systém. Chronické inhalační expozice ovlivňují dýchací ústrojí, trávicí trakt, játra, kůži a oči. Expozice PCB muže způsobovat rakovinu jater. PCB

Imisní koncentrace [fg TEQ/m 3 ]

10,00

1,00

0,10

0,01

0,00 B8 PC

1

B7 PC

7

B1 PC

26

B1 PC

69

B1 PC

23

B1 PC

18

B1 PC

14

B1 PC

05

B1 PC

67

B1 PC

56

B1 PC

57

Obr. 54 Střední imisní koncentrace PCB za období imisní kampaně Tab. 35 Naměřené koncentrace SUMA PCB v Hanušovicích Datum 3

PCB [fg TEQ/m ] 3

PCB [pg/m ]

3.12.2011

4.12.2011

5.12.2011

6.12.2011

5,8

3,4

2,2

1,9

3,0

6,9

3,1

3,0

46

B1 PC

89

260

725

495

726

1682

671

Léto [pg/m ]

Karviná Fryštát

190

Karviná Mizerov

OstravaPoruba

307

BrnoTuřany

PrahaVinohrady

77

3

Hradec Králové

Kolín

645

Zima [pg/m3]

OstravaPřívoz

Bílý Kříž

Město

Ústí nad Labem

Tab. 36 Srovnání SUMA PCB s jinými městy

628

252

205

24

13

18756 1855

495

58

89

Koncentrace PCB naměřené během imisní kampaně jsou velice nízké a odpovídají přirozenému pozadí. Neindikují žádný problém se zdrojem těchto emisí a pro obyvatele Hanušovic představují přijatelné zdravotní riziko. Organický OC a elementární uhlík EC Uhlík je v aerosolech obsažen buď v elementární formě nebo jako organicky materiál, který tvoři cca 20-70 % celkové hmoty aerosolů. Vzhledem k tomu, že organicky podíl reprezentuje velmi různorodou skupinu látek, lze ji považovat za nejméně prozkoumány podíl mezi aerosoly. Komplikované složeni uhlíkových sloučenin v aerosolech je také důvodem, proč je jejich analýza zjednodušována pouze na skupiny látek. Rozlišujeme dvě formy uhlíkatých aerosolů, a to elementární uhlík (EC) a organický uhlík (OC). Jejich součet identifikujeme jako celkový uhlík (TC) naměřeny v dané aerosolové frakci. Nejvyšší hodnoty koncentrací jsou tradičně v zimních měsících, přičemž poměr mezi EC a TC je naopak nejnižší vlivem vytápění domácností. Tento parametr se pohybuje kolem hodnot 0,5 v případě výfukových plynů, zatímco pro spalování dřeva je 0,1 i nižší [13]. Maximum obvykle nastává v ranní dopravní špičce. Ve večerních hodinách s útlumem dopravy a intenzivnějším zatápěním naopak vzniká minimum. Podrobný vývoj EC/TC např. ve dvouhodinových intervalech však s ohledem na způsob odběru vzorků nebylo možno realizovat. Z celodenního vyhodnocení zachyceného aerosolu pak plyne, že vytápění je znatelně významnějším zdrojem emisí prachu než doprava. 15 Organický uhlík

Elementární uhlík

3

Imisní koncentrace [ g/m ]

Celkový uhlík

10

5

11 %

14 %

15 %

14 %

0 So 3.12.

Ne 4.12.

Po 5.12.

Obr. 55 Imisní koncentrace uhlíku v PM2,5

47

Út 6.12.

Suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 Vzhledem k poměrně dobrým rozptylovým podmínkám není překvapující, že žádný z odebraných vzorků ovzduší neprokázal překročení 24hodinového imisního limitu 50 µg/m3 pro PM10, ani 25 µg/m3 pro PM2,5. Nejvyšší hodnota PM10 byla zaznamenána v první den měřicí kampaně, kterým byla sobota 3.12.2011. Nelze však vysledovat žádný trend pro víkendové a pracovní dny, což potvrzují jednak měření jiných znečišťujících látek v dané lokalitě, ale také výsledky z měření realizovaných v jiných obcích. Domněnka, že v dny pracovního klidu budou zjištěny prokazatelně vyšší koncentrace suspendovaných částic vlivem vytápění, se nepotvrdila. Poměr mezi PM2,5 a PM10 nebývá konstantní a vykazuje určitý sezónní chod. V roce 2007 se poměr frakcí pohyboval od 0,35 do 0,91 s nižšími hodnotami v letních měsících, což souvisí se sezónním charakterem některých zdrojů. Emise ze spalovacích procesů totiž vykazují vyšší zastoupení frakce PM2,5 než například emise ze zemědělské činnosti a reemise při suchém a větrném počasí. Vytápění v zimních měsících proto může být důvodem vyššího podílu frakce PM2,5 oproti PM10. 35

PM10 [µg/m3]

PM2,5 [µg/m3]

Teplota [°C]

Rychlost větru [km/h]

30 25 20 15 10 5 0 3.12.

5.12.

4.12.

6.12.

‐5 Obr. 56 Imisní koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 během imisní kampaně

Při spalování paliva z dopravy se emitované částice nalézají především ve frakci PM2,5 a očekávaný poměr by měl být tedy u dopravních lokalit vysoký. To dokumentuje obr. 56, z něhož je patrné, že poměr PM2,5/PM10 vzrůstá z víkendových hodnot kolem 0,45 na úterních 0,75 tak, jak se zvyšuje intenzita dopravy v obci. Zkušenosti však ukazují, že v této problematice panuje určitá nejistota, jelikož významným zdrojem prašnosti jsou otěry pneumatik, brzdového obložení a silnic, které naopak způsobují emise větších částic. Uvedený poměr frakcí ještě poukazuje na jednu skutečnost, kterou je vzdálenost zdrojů znečištění. Malý podíl naznačuje, že suspendované částice byly emitovány v blízkosti odběrného místa a transport ze vzdálenějších oblastí není příliš pravděpodobný.

48

8.

PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ

8.1 Seznam hlavních zdrojů emisí způsobujících znečištění Ve městě Hanušovice se nenachází žádný zdroj tuhých znečišťujících látek, který by svým výkonem spadal do kategorie velkých zdrojů evidovaných v databázi REZZO 1 (obr. 57). Nejblíže obci jsou provozovny v Šumperku (Pars Nova a.s., Cembrit CZ a.s.), Aloisově (Olšanské papírny a.s.) a Zábřehu (Talorm Zábřeh a.s.), jejichž roční produkce TZL se pohybuje kolem 35 tun.

Obr. 57 Zdroje TZL v okolí Hanušovicích spadající do kategorie REZZO 1

Zdrojů znečištění s výkony mezi 0,2 až 5 MW (REZZO 2) není v Hanušovicích mnoho. V podstatě se jedná o 5 lokalit (obr. 58), do nichž je soustředěno 5 zdrojů (tab. 37). Množství ročně emitovaného TZL činí v součtu 20 t, přičemž téměř veškerá produkce TZL připadá na technologický zdroj v podobě kamenolomu na okraji obce. Produkce ostatních zdrojů je velice nepatrná, jelikož se jedná o spalovací zdroje napojené na rozvod zemního plynu.

49

Obr. 58 Lokalizace zdrojů TZL v Hanušovicích spadající do kategorie REZZO 2 Tab. 37 Seznam zdrojů TZL spadající do kategorie REZZO 2 Zdroj emisí TZL

Ulice

ZKL Hanušovice a.s.

Zábřežská

SATEZA, a. s.

Hlavní

Pivovar HOLBA a.s.

Pivovarská

Zemědělské družstvo Agroholding

Hlavní

KAMENOLOMY ČR s.r.o.

směr Žleb

Hanušovická lesní a.s.

Hynčická

Hanušovicemi prochází silnice II. třídy číslo 369 ve směru na Jeseník, na kterou na severním konci obce navazuje silnice II/446 na Staré Město. Obě komunikace jsou poměrně frekventované a denně tudy projede 2 až 4 tisíce vozů [15]. Podíl mobilních zdrojů na celkových emisích TZL je zejména v letních měsících výrazný. Přibližně 1/3 jsou přímé emise ze spalovacích motorů. Zbývající 2/3 vznikají otěrem brzd, pneumatik a vozovky a v důsledku resuspenze (zvíření již sedlého prachu).

50

Obr. 59 Intenzita dopravy v Hanušovicích – zdroje REZZO 4 (2010)

8.2 Identifikace původců znečištění Vyhodnocení majoritních původců znečištění bylo provedeno jednak na základě dat pocházejících z imisní měřici kampaně uskutečněné v obci, a také z emisních podpisů zdrojů znečistění. Podpis zdroje představuje matici emisních koncentrací v jednotlivých skupinách znečišťujících látek, která je následně převedena do zdrojového profilu využitelného pro model Chemical Mass Balance (CMB). Emisní koncentrace jsou normalizovány, je k ním přiřazena nejistota a vytvoří se input data pro model. Databáze emisních podpisů je sestavena z veřejných podkladů Specitate 4.2 americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) [16] a dále z materiálů TESO Praha a.s. a VŠB-TU Ostrava. Zahrnuje tyto zdroje znečištění:            

velký odsiřený energetický zdroj spalující hnědé uhlí velký energetický zdroj spalující černé uhlí velký energetický zdroj spalující černé uhlí + vysokopecní plyn velký energetický zdroj spalující výluh z dřevní hmoty při výrobě celulózy velký energetický zdroj spalující těžké topné oleje velký energetický zdroj spalující pevná paliva (ČU+HU+biopaliva) spalovna nebezpečného odpadu slévárna koksovna aglomerace kamenolom - třídírna obalovna živičných směsí

51

      

vápenka – pec spalující hnědouhelný dehet cementárna – rotační pec domácí topeniště spalující měkké dřevo (různé fáze hoření, různé typy kotlů) domácí topeniště spalující tvrdé dřevo (různé fáze hoření, různé typy kotlů) domácí topeniště spalující hnědé uhlí (různé fáze hoření, různé typy kotlů) městská doprava (vznětové a zážehové motory) tranzitní doprava

Přesto, že zdrojových profilů je relativně velké množství, nelze z různých důvodů všechny tyto zdroje použít. Jedním z nich je omezení samotné aplikace receptorového modelu CMB, kdy počet v jednom kroku modelovaných zdrojů musí být menší nebo roven počtu modelovaných znečišťujících látek. Toto omezení se týká zejména modelování skupiny PAU, kdy počet analyzovaných polycyklických aromatických uhlovodíků je 13, přičemž některé mohou být navíc pod mezí detekce a z aplikace v modelu musí být vyřazeny. Je tedy potřeba s využitím dalších nástrojů provést výběr takových zdrojů znečišťování, u nichž se předpokládá vznik znečišťujících látek, které vnesou do matematického modelu validní informaci. K tomu slouží zejména:    

shlukování metodou k-průměru charakteristické PAU indexy imisní prototypy korelační matice

Pro odhad zdroje emisí PAU se někdy používají tzv. charakteristické PAU indexy. Jedná se o poměry koncentrací některých polycyklických aromatických uhlovodíků. Tyto „markery“ mohou indikovat jaký typ emisních zdrojů je původcem imisního znečištění v dané lokalitě. Využitelné jsou zejména pro identifikaci zdrojů jako benzínové a naftové motory, domácí topeniště, spalování dřeva a některé další zdroje znečištění. Nejčastěji jsou pro tyto účely používány poměry IP/(IP+BghiP), Fen/(Fen+Ant), BaA/(BaA+Cry), Flu/(Flu+Pyr) a některé další. Flu Fen Ant Pyr BaA Cry IP BghiP

-

Fluoranthen Fenantren Antracen Pyren Benzo[a]Antracen Chrysen Indeno[1,2,3,c,d]Pyren Benzo[g,h,i]Perylen

52

Flu/(Flu + Pyr) 0.65

0.60

0.55

0.50

0.45

0.40

0.35

Imisní data ‐ poměry

Spalování uhlí

Dieselové motory

Benzinové motory

Spalování zemního plynu

Spalování kapalných paliv

Spalování biopaliv

Spalování dřeva

Obr. 60 PAU index Flu/(Flu+Pyr)

IP/(IP+BghiP) 0.80

0.70

0.60

0.50

0.40

0.30

0.20

0.10

0.00


uhelný prach

dieselové motory

spalování dřeva

benzinové motory

Obr. 61 PAU index IP/(IP+BghiP)

53

Fen/(Fen+A) 0.95 0.90 0.85 0.80 0.75 0.70 0.65 0.60 0.55 0.50 0.45


Spalování uhlí

Dieselové motory

Spalování zemního plynu

Spalování kapalných paliv

Spalování dřeva

Benzinové motory

Obr. 62 PAU index Fen/(Fen+Ant)

Výše uvedená porovnání je třeba chápat pouze jako informativní. Podávají základní přibližnou informaci o charakteru imisních dat, které jsou dále využity v receptorovém modelování jako jeden z nástrojů pro výběr modelovaných zdrojových profilů. Základním nedostatkem použití charakteristických PAU indexů je to, že polycyklické aromatické uhlovodíky po uvolnění do atmosféry podléhají řadě atmosférických procesů (degradace samovolná, fotochemická, mikrobiální), které mohou mít (a mají) významný vliv na změny hodnot poměrů jednotlivých PAU v čase na cestě od zdroje k receptoru. Přesto, pro indexy sestavené za pomocí „stabilnějších“ PAU případně pro sledování časových trendů jsou jako nástroj pro přípravu dat pro receptorové modelování užitečným pomocníkem. Maximální vypovídající schopnost pak mají tyto „markery“ při realizaci dvou imisních vzorkovacích kampaní v topné sezoně a mimo ni. Korelační matice K odhadu prvotní identifikace možných původců znečištění mohou do jisté míry sloužit i v následujícím textu uvedené korelační matice pro skupiny sledovaných znečišťujících látek PAU, TK, VOC a PCDD/F + PCB. Jedná se o korelační matice sestavené pro jednotlivé emisní charakteristiky sledovaných zdrojů (podpisy zdrojů) a imisní charakteristiky zájmových lokalit. Hladina korelačního koeficientu byla u látek PAU nastavena na 0,93. Jak je vidět z korelační matice prezentované v tab. 38 až tab. 40, v Hanušovicích je patrná korelace imisních dat s tranzitní dopravou. Korelace mezi imisními daty a zdrojovým profilem pro lokální topeniště je patrná napříč všemi sledovanými palivy. Rozdílná míra korelace s lokálními topeništi v pracovních dnech a ve dnech pracovního klidu se zde nepotvrzuje.

54

Tab. 38 Korelační matice PAU DT-ČUPRO

DT-HUPRO

DT-KDTPRO

DT-ČUODH

DT-HUODH

DT-KDTODH

DT-ZP

So 3.12.

0,848

0,918

0,976

0,885

0,933

0,965

0,918

Ne 4.12.

0,934

0,981

0,991

0,942

0,958

0,995

0,977

Po 5.12.

0,911

0,973

0,993

0,926

0,948

0,992

0,963

Út 6.12.

0,931

0,9

0,954

0,96

0,977

0,959

0,936

ZDROJ

Tab. 39 Korelační matice PAU ZDROJ

DT-ČU-AUT

DT-HU-AUT

DT-PEL-AUT

DT-KDMZPL

DT-KDT-ZPL

DT-HU-ZPL

0,839 0,935 0,907 0,904

0,881 0,971 0,95 0,913

0,904 0,981 0,963 0,926

0,948 0,948 0,948 0,93

0,975 0,992 0,992 0,964

0,933 0,987 0,978 0,925

So 3.12. Ne 4.12. Po 5.12. Út 6.12.

Tab. 40 Korelační matice PAU ZDROJ

VEZHUS

SLEVAR

KAMLOM

VEZBIO

MD

TD

CEMRP

OBALOV

So 3.12. 0,705 0,858 0,894 0,901 0,776 0,863 0,906 0,88 Ne 4.12. 0,678 0,95 0,964 0,963 0,858 0,963 0,971 0,972 Po 5.12. 0,68 0,937 0,948 0,952 0,855 0,938 0,954 0,954 Út 6.12. 0,646 0,823 0,894 0,88 0,678 0,903 0,927 0,886 Poznámka: DT-domácí topeniště, PRO-prohořívací kotel, ODH-odhořívací kotel, AUT-automatický kotel, ZPL-zplyňovací kotel, KDT–kusové dřevo tvrdé, KDM-kusové dřevo měkké, VEZHUS-velký energetický zdroj na hnědé uhlí, SLEVAR-slévárna, KAMLOM-kamenolom, VEZBIO-velký energetický zdroj na biomasu, MD-městská doprava, TD-tranzitní doprava, CEMPR-cementárna, OBALOV-obalovna živičných břidlic

Do korelační matice pro těžké kovy jsou stejně jako v případě PAU zahrnuty emisní charakteristiky zdrojů znečišťování ovzduší a imisní charakteristiky popisující realizovanou imisní odběrovou kampaň. Hladina korelačního koeficientu byla nastavena na 0,8. I ve skupině TK je patrný jasný trend korelace imisních dat s lokálními topeništi, a to téměř výhradně bez dalších korelací s velkými technologickými či energetickými zdroji. Rovněž lze pozorovat korelaci mezi imisními daty s tranzitní dopravou. Prezentovaná korelace mezi technologií výroba železa a oceli a cementářská pec je sice evidentní ve všech vzorkovacích dnech, bude se však patrně jednat o „falešnou“ korelaci způsobenou podobným charakterem zdrojového profilu těchto technologií s lokálními topeništi / dopravou. Tab. 41 Korelační matice těžké kovy ZDROJ

So 3.12. Ne 4.12. Po 5.12. Út 6.12.

VEZHUS

SLEVAR

KAMLOM

VEZBIO

MD

TD

CEMRP

OBALOV

DT-HU

DT-KDT

-0,104 -0,082 -0,075 -0,087

0,954 0,952 0,952 0,957

0,688 0,767 0,697 0,679

0,739 0,74 0,748 0,742

0,824 0,823 0,822 0,823

0,95 0,949 0,949 0,95

0,85 0,833 0,85 0,855

0,065 0,065 0,085 0,064

0,979 0,972 0,975 0,978

0,974 0,983 0,975 0,983

Pro skupinu PCDD/F + PCB byly k dispozici zdrojové profily pouze pro lokální topeniště (byť při uvažování různých druhů paliv). Korelační matice pro skupinu PCDD/F + PCB proto nemají požadovanou vypovídající schopnost. Podobná situace panuje i u VOC, kde hladina korelačního koeficientu musela být nastavena na 0,45, což indikuje, že zdroje, jejichž emisní charakteristiky byly k dispozici, nejsou majoritním původcem znečištění.

55

8.3 Modelování Model Chemical Mass Balance (dále jen CMB) je jedním z matematických modelů sloužících k receptorovému modelování. Účelem receptorového modelování je „přidělit“ imisní koncentrace PM2,5; PM10 (případně jiné skupiny polutantů – PAH, VOC apod.) emisním zdrojům, tedy na základě imisního monitoringu identifikovat příspěvek emisního původce k danému znečištění. CMB model vyjadřuje všechny měřené koncentrace znečišťujících látek jako lineární součet produktů zdrojových profilů a příspěvků zdrojů a následně řeší sadu lineárních rovnic. Vstupní informace do modelu obsahují:  zdrojové profily znečišťujících látek (source profile) obsahující normalizovaná množství znečišťujících látek  koncentrace znečišťujících látek zjištěné v místě receptoru (příjemce) – tedy údaje o imisních koncentracích  reálné nejistoty pro zdrojové a receptorové hodnoty pro každou znečišťující látku, každý den imisního monitoringu a každý emisní zdroj Výstupní informace z modelu obsahují:  příspěvek každého zdrojového profilu k imisnímu zatížení Výsledky receptorového modelování mohou být porovnávány s výsledky disperzních modelů (rozptylové studie), které používají emisní parametry zdroje, meteorologická data a popis mechanismů chemické transformace k odhadu příspěvku každého emisního zdroje znečišťování ke koncentraci dané znečišťující látky v místě příjemce. PAU Tab. 42 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování PAU

2

R2 0,91 0,93 0,91 0,93 0.8 - 1

% Mass 90,4 90,3 88,2 91,0 80 - 120

2,33 1,61 2,35 1,74 <4

Datum 12/03/11 12/04/11 12/05/11 12/06/11 Požadovaná hodnota

Je možné konstatovat, že všechny výsledné kvalitativní charakteristiky provedeného modelování se pohybují v oblasti požadovaných hodnot. Tab. 43 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/03/11 – PAU

SCE (ng/m3) 128,154 29,527 104,739

Zdroj DTTDF3 MTHUF2 VIA_CU2

Tstat 2,909 0,652 3,242

Tab. 44 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/04/11 – PAU

Zdroj DTTDF3 DAK_CU LIN_HU60

SCE (ng/m3) 7,077 36,812 29,756

56

Tstat 1,651 4,125 2,293


SCE (ng/m3) 6,215 22,458 13,342

Zdroj DTMDF3 DAK_CU LIN_HU60

Tstat 1,817 3,865 1,796


SCE (ng/m3) 16,787 9,849 48,567

Zdroj DTMDF3 MTHUF2 VIA_CU2

Tstat 1,901 0,844 4,736

Poznámka: DTTDF3-domácí topeniště spalující tvrdé dřevo (hoření s úplným přívodem vzduchu), MTHUF2-domácí topeniště spalující hnědé uhlí (standardní provoz kotle), VIA_CU2-prohořívací kotel spalující černé uhlí (100% výkon), DAK_CU-odhořívací kotel spalující černé uhlí (100% výkon), LIN_HU60-automat. kotel spalující hnědé uhlí (60% výkon)

Jak je vidět z prezentovaných výsledků, modelu se podařilo popsat imisní situaci týkající se polycyklických aromatických uhlovodíků výhradě za využití zdrojových profilů lokálních topenišť, a to jak při spalování černého a hnědého uhlí, tak při spalování dřeva. Naproti tomu nebyla prokázána souvislost s velkými energetickými či technologickými zdroji, ale např. ani s dopravním znečištěním, které bude patrně nabývat významnosti v letním období, kdy již nebude vliv lokálních topenišť tak majoritní, jak tomu bylo v případě vzorkovacích dní imisních kampaní. Pro potvrzení této hypotézy by však bylo nutné provést imisní kampaň mimo topnou sezonu a její výsledky aplikovat v receptorovém modelu Chemical Mass Balance společně se zdrojovými profily.

15%

22%

10%

32%

40%

40%

so 3.12.2011 ne 4.12.2011 po 5.12.2011 út 6.12.2011 domácnosti spalující dřevo domácnosti spalujícíc hnědé uhlí domácnosti spalující černé uhlí

49%

13%

50%

65% 11% 53%

Obr. 63 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci PAU

57

Těžké kovy a vybrané prvky Tab. 47 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování TK 2

R 0,95 0,97 0,98 0,97 0.8 - 1

2

% Mass 91,5 85,4 91,2 93,7 80 - 120

1,78 1,08 0,70 1,09 <4


Je možné konstatovat, že všechny výsledné kvalitativní charakteristiky provedeného modelování se pohybují v oblasti požadovaných hodnot. Tab. 48 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/03/11 – TK

Zdroj VEZHU VEZTO2 VEZPP MDVD2 TDVT1 DOBITD DOHUA SPHU POLCU

SCE (ng/m3) 0,89 -0,80 2,79 -1,59 16,58 28,22 -14,84 2,68 6,77

Tstat 1,47 -1,06 1,66 -0,59 4,01 6,04 -2,82 1,46 2,93

Tab. 49 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/04/11 – TK


SCE (ng/m3) 0,73 -1,65 2,90 -5,45 19,40 34,92 -10,03 3,35 3,90

Tstat 1,22 -1,95 1,54 -1,91 4,57 6,44 -2,01 1,92 2,08



SCE (ng/m3) 1,25 -2,37 4,47 -5,56 21,45 20,69 -14,09 5,78 4,51

58

Tstat 1,53 -2,53 2,14 -1,62 4,11 5,23 -2,21 2,53 1,98


SCE (ng/m3) 0,68 -1,45 2,77 -3,02 15,41 35,63 -10,13 4,47 4,00


Tstat 1,20 -1,92 1,63 -1,20 3,90 6,56 -2,17 2,58 2,13

Poznámka:VEZHU-velký energ. zdroj na hnědé uhlí, VEZTO-velký energ. zdroj na topný olej, VEZPPvelký energ. zdroj na pevná paliva, MDVD2-městská doprava, TDVT1-tranzitní doprava, DOBITD-kotel na biomasu, DOHUA-automat. kotel na hnědé uhlí, SPHU-špatně provozovaný kotel na hnědé uhlí, POLCU-zdroje spalující polské černé uhlí

Za znečištění těžkými kovy a dalšími vybranými prvky stojí dle výsledků modelu CMB zejména spalování dřeva v lokálních topeništích doprovázené znečištěním pocházejícím z dopravy. Přesto, že dle sčítání dopravy v dané lokalitě se nejedná o nikterak významnou dopravní tepnu, měřící místo (imise) bylo umístěno mezi železniční tratí, která není elektrifikovaná (možný vliv motorů lokomotiv) a to ve vzdálenosti cca 200 m a silnicí číslo 369 ve vzdálenosti cca 100 m.

7%

6%

1% 2%

7%

2%

5% 9%

5% 11% 4%

31%

1% 2% 1%1%

4%

4%

4%

4% 5%

7% 8%

3%

so 3.12.2011 ne 4.12.2011 po 5.12.2011 út 6.12.2011 velký energ. zdroj na černé uhlí velký energ. zdroj na topný olej velký energ. zdroj na směs paliv městská doprava tranzitní doprava dobře provoz. zdroj na biomasu špatně provoz. zdroj na HU domácnosti spalující černé uhlí

8%

23% 27%

27%

48% 48% 32%

53%

Obr. 64 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci TK

59

VOC Protože významným producentem emisí v této skupině jsou spíše kategorie zdrojů, jejichž zdrojové profily nebyl pro řešení k dispozici, jako:  používání barev – cca 20 % podíl kategorie na celkové emisi VOC ČR [3]  odmašťování a suché čištění - cca 11 % podíl  a některé další, pohybují se kvalitativní charakteristiky (zejména % Mass) ve většině případů pod hranicemi požadovaných hodnot. To indikuje, že model neměl k dispozici veškeré zdrojové profily všech významných zdrojů emisí VOC v zájmové lokalitě. Tab. 52 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování 2

R 0,81 0,94 0,83 0,90 0.8 - 1

2

% Mass 70,0 89,0 69,6 84,7 80 - 120

3,05 0,77 2,47 1,15 <4


Tab. 53 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/03/11 – VOC

Zdroj DTMDF1 VEZHU MDVD1 TDVD1

SCE (g/m3) 5,376 1,509 21,554 5,587

Tstat 2,343 0,545 3,475 1,269


Zdroj DTMDF1 VEZHU MDVD1

SCE (g/m3) 5,650 4,910 15,417

Tstat 2,807 1,931 5,725


Zdroj DTTDF2 MDVD1 TDVD2

SCE (g/m3) 0,784 5,467 4,083

Tstat 2,071 4,359 3,074


Zdroj DTMDF2 MDVD1 TDVD1

SCE (g/m3) 2,514 15,841 0,282

Tstat 2,201 4,559 0,116

Poznámka:VEZHU-velký energ. zdroj na hnědé uhlí, DTMDF1-domácí topeniště spalující měkké dřevo (zapalování), DTMDF2-domácí topeniště spalující měkké dřevo (standardní provoz kotle), MDVD1-městská doprava, TDVD1-tranzitní doprava

60

Podle očekávání se receptorovému modelu nepodařilo najít řešení, které by vedlo na kvalitativní charakteristiky v oblasti požadovaných hodnot. Hodnoty % Mass pod hodnotou 80 znamenají, že v zájmové lokalitě se vyskytují další významné zdroje těkavých organických látek, které model neměl ve formě zdrojového profilu k dispozici. Ze zdrojových profilů, které byly pro aplikaci v modelu CMB k dispozici se jako nejvýznamnější v hodnocené lokalitě jeví jednoznačně městská doprava. 11%

15%

5% 11%

1%

11% 31%

so 3.12.2011 ne 4.12.2011 po 5.12.2011 út 6.12.2011

30%

19% 3%

domácnosti spalující dřevo velký energ. zdroj na černé uhlí městská doprava tranzitní doprava neidentifikováno 11%

37%

17%

45%

53%

27% 73%

Obr. 65 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci VOC

PCDD/F + PCB Jelikož pro dioxiny, furany a polychlorované bifenyly byly k dispozici pouze zdrojové profily pro lokální topeniště (byť pro různá paliva), nepodařilo se při receptorovém modelování najít řešení, které by vykazovalo všechny kvalitativní charakteristiky výsledků v oblasti požadovaných hodnot. To je patrně důkazem toho, že lokální topeniště nejsou jediným zdroje těchto látek v zájmových lokalitách, ale že na imisním zatížení dioxiny, furany a polychlorovanými bifenyly se podílejí i další typy zdrojů (městská a tranzitní doprava, ale např. i spalování odpadu v lokálních topeništích, případně některé další). Míru jejich vlivu na imisní zatížení nelze však při absenci jejich zdrojového profilu použitím modelu CMB kvantifikovat.

61

Níže provedená aplikace je tedy spíše orientačním exkurzem do možného rozložení vlivu jednotlivých paliv v rámci separované skupiny lokálních topenišť, při kvalitativních charakteristikách modelu, kterých bylo při výpočtu dosaženo, lze však nejistotu stanovení vlivu jednotlivých paliv pouze dohadovat. Tab. 57 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování 2

R 0,70 0,62 0,67 0,67 0.8 - 1

2

% Mass 65,3 30,3 56,3 37,7 80 - 120

5,67 8,07 6,34 6,85 <4


Následující prezentované odhady složení vlivu palivové základny při spalování paliv v lokálních topeništích s dopadem na imisní situaci v hodnocené lokalitě jsou zatíženy blíže nespecifikovatelnou chybou / nejistotou, a nejsou proto již dále komentovány. Zdrojové profily s predikovaným největším příspěvkem k imisnímu zatížení jsou označeny tučně. Tab. 58 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/03/11 – PCDD/F + PCB

Zdroj DAK_CU LIN_HU30

SCE (pg/m3) 1,703 4,761

Tstat 7,30 8,86

Tab. 59 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/04/11 – PCDD/F + PCB

Zdroj ATMO_BUK DAK_CU LIN_HU60

SCE (pg/m3) 1,055 0,174 7,173

Tstat 4,50 2,39 6,69


Zdroj VIA_BUK DAK_CU2 LIN_HU60

SCE (pg/m3) 0,905 0,032 6,500

Tstat 3,24 1,48 9,56


Zdroj DAK_CU2 LIN_HU60 ATMOSMRK

SCE (pg/m3) 0,200 4,296 1,945

Tstat 2,92 7,90 6,33

Poznámka: VIA_BUK-prohořívací kotel spalující bukové dřevo, DAK_CU-odhořívací kotel spalující černé uhlí (100% výkon), LIN_HU60-automat. kotel spalující hnědé uhlí (60% výkon), LIN_HU30-automat. kotel spalující hnědé uhlí (30% výkon), ATMO_BUK-zplyňovací kotel spalující bukové dřevo, ATMOSMRKzplyňovací kotel spalující smrkové dřevo

62

1% 7% 4% 1%

0% 26% 17%

34% 44%

62%

so 3.12.2011 ne 4.12.2011 po 5.12.2011 út 6.12.2011 odhořívací kotel na černé uhlí aut. kotel na hnědé uhlí (30% výkon) kotel zplyňující bukové dřevo kotel zplyňující smrkové dřevo aut. kotel na hnědé uhlí (60% výkon) prohořívací kotel na dřevo neidentifikováno

25%

49% 70%

11% 49%

Obr. 66 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci VOC

8.4 Informace o znečištění pocházejícím z jiných oblastí Největší zdroje TZL se nacházejí převážně v jižní průmyslové části kraje. V okruhu 10 km od obce nejsou žádné význačné zdroje, které by spadaly do REZZO kategorie 1 nebo 2. Velcí producenti TZL se koncentrují zejména v okresním městě Šumperku, které je vzdáleno cca 15 km jižním směrem. Tamních osm provozoven spadající do REZZO 1 uvolní do ovzduší 0,7 až 1,1 tun ročně. Provozoven s menším výkonem spadajících do REZZO 2 je v Šumperku 76, přičemž v roce 2009 vyprodukovaly 1,96 tun tuhých znečišťujících látek (2,98 v roce 2003). S ohledem na polohu Hanušovic v údolí krytém hřebeny hor a převažující proudění v oblasti lze předpokládat, že imisní situace v obci je ovlivněna výhradně místními zdroji, přičemž dominantní roli hrají plošné zdroje (vytápění domácností) v zimních měsících a celoročně intenzivní doprava. Zejména v době trhacích prací může docházet k významnému zvýšení koncentrací suspendovaných částic v okolí kamenolomu.

63

9.

NÁVRHOVÁ OPATŘENÍ PRO ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Tato kapitola se věnuje možnostem zlepšení kvality ovzduší v Hanušovicích nejprve ve všeobecné rovině týkající se celého spektra znečišťujících látek ze všech druhů zdrojů. Detailněji pak ve vztahu k suspendovaným částicím frakce PM10 a PM2,5, jež jsou produkty spalovacího procesu vedeného v malých lokálních zdrojích pro vytápění domácností.

9.1 Obecná opatření  Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie  Omezení možnosti spalování určitých druhů paliv v malých zdrojích  Investice do energetické infrastruktury (plynofikace, CZT)  Investice do úspor energie (zateplení budov v majetku města a podpora zateplování budov)  Finanční podpora domácnostem motivující k výměně starých kotlů za moderní spalovací (zplyňovací) technologie  Snížení sekundární emise (reemise)  Omezení dopravy ve vybraných částech města  Finanční podpora veřejné dopravy  Rozvoj kvality veřejné dopravy  Podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem  Podpora zvýšení účinnosti odstraňování prachových částic z povrchu komunikací  Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících TZL  Poskytování informací, environmentální výchova a osvěta (vliv kvality ovzduší na zdraví, návyky směřující k optimálnímu řízení spalovacího procesu, finanční gramotnost, apod.)  Získávání a analýza informací o významných zdrojích znečištění

9.2 Podrobnosti o opatřeních ve vztahu k suspendovaným částicím Omezení spalování paliv s vysokým obsahem popela Zhruba 330 hanušovických domácností je vytápěno uhlím, přičemž převažuje užití méně kvalitního hnědého uhlí (84 %), které je až ze čtvrtiny složeno z popeloviny. Náhrada uhlí za biomasu proto představuje jednu z možností snížení produkce TZL, nicméně odhadnout tuto míru je dosti problematické, jelikož závisí na zvoleném přístupu. Prostou záměnou paliva (dřevo za uhlí) lze dosáhnout především u starých prohřívacích kotlů i více než 50% snížení emisí TZL. Paradoxně se však může stát, že u novějších technologií (odhořívací systém), které jsou certifikované na konkrétní druh uhlí dojde při použití dřeva ke zvýšenému únosu prachových částic z ohniště, což je dáno odlišnými vlastnostmi částic, ale také jinými parametry spalované vrstvy paliva. V tomto směru je optimální řešení spočívající v pořízení speciálních zplyňovacích kotlů, které se vyznačují dvoufázovým spalováním a účinným záchytem TZL. Při nasazení tohoto typu kotlů všude tam, kde se v současnosti používají kotle na uhlí lze dosáhnout snížení emisí v obci o 70 %.

64

Snížení energetické náročnosti budov Zateplování objektů je z pohledu snižování potřeby tepla na vytápění a nákladů na energie velice účelné, avšak v souvislosti s omezováním emisí TZL nepředstavuje zcela efektivní řešení. Motivace pro zateplování je podmíněna návratností investice, jež bude nejvýhodnější u topných zařízení s vysokými provozními náklady jakými jsou elektrické topné systémy, kotle na zemní plyn, topný olej a propan-butan. Tato paliva se však současně vyznačují téměř nulovými lokálními emisemi TZL. Chceme-li dosáhnout určitého snížení emisí, pak je třeba se zaměřit na domácnosti vytápěné tuhými palivy. Takových domácností je v bytových domech cca 180 z 860, což představuje pouze 20 %, přičemž část (cca 45 %) je v současnosti již zateplena. Na těchto údajích je patrný velice malý potenciál redukce emisí prachu. V případě rodinných domů je perspektiva lepší, jelikož 2/3 objektů jsou vytápěny tuhými palivy a nemnoho jich prošlo izolačními úpravami. Přesto pouhé zateplení objektů bez dalších úprav (přechod na ekologičtější druh paliva, modernější spalovací zařízení) nepřinese výrazné snížení emisí TZL. Reálné snížení tepelné ztráty ve srovnání s původním stavem objektu se v závislosti na rozsahu prací může pohybovat mezi 20 až 50 %, čemuž odpovídá stejné snížení emisí TZL. Pokud by se podařilo u všech objektů vytápěných tuhými palivy (450 domácností, 34 300 m2) v důsledku zateplení zmenšit energetickou náročnost ze 160 na 110 kWh vztaženo na 1 m2 vytápěné plochy, pak by celkové emise TZL v obci klesly asi o 20 %. Centrální zásobování teplem Napojení domácností na systém CZT za účelem snížení emisí TZL má smysl jen v těch případech, kdy stávajícím zdrojem tepla je kotelna na tuhá paliva. Vzhledem k nákladnosti budování infrastruktury se o tomto opatření dá uvažovat prakticky jen v místech s vysokou hustotou odběratelů, tedy u bytových domů. V Hanušovicích je teplo do systému CZT dodáváno z plynové kotelny, jež ve srovnání s domovními kotelnami a lokálními topeništi na uhlí uvolňuje do ovzduší více než stonásobně méně prachu. Téměř 60 % bytových jednotek již CZT využívá. Přibližně 180 domácností v bytových domech (20 %) však pro vytápění stále používá tuhá paliva. Jejich napojením na CZT by se emise TZL snížily o 33 %. V podstatě se jedná o teoretickou hodnotu, jelikož ne všechny byty jsou v dosahu infrastruktury a její vybudování by bylo ekonomicky nevýhodné. Moderní spalovací zařízení Přes 450 domácností (35 %) zajišťuje vytápění prostřednictvím tuhých paliv, přičemž se tak v drtivé většině děje formou ručního přikládání ve starších litinových (prohořívací systém spalování) nebo novějších ocelových kotlích (odhořívací systém spalování). Podíl automatických kotlů je velmi malý, dle objemu prodejů na trhu se pohybuje kolem 3 %. Větší zastoupení mají kotle zplyňovací, přibližně 12 %. Omezení možnosti zásahu obsluhy do provozu automatických kotlů má příznivý dopad na stabilitu spalovacího procesu, a tím i na velikost emisního faktoru. Zlepšení zejména ve srovnání se staršími prohořívacími typy je obrovské, jelikož emisní faktor je mnohonásobně menší. Například. u automatického kotle Ling 25 při spalování hnědého uhlí je dosahováno emisního faktoru pro PM10 26 g/GJ, zatímco u prohořívacího kotle Viadrus U26 to je 339 g/GJ. Z uvedeného je zřejmé, že potenciál pro snižování emisí TZL je značný. V případě výměny všech starých kotlů na tuhá paliva za moderní automatické, případně zplyňovací kotle, lze dosáhnout snížení produkce emisí PM10 z lokálních topenišť až o 80 %.

65

Náhrada tuhých paliv za plynná Spalování zemního plynu představuje jednoznačně nejekologičtější variantu vytápění domácností, která zaručuje maximální snížení emisí prachu. Toto je však podmíněno kompletní plynofikací obce, která je mnohdy nerealizovatelná. Mimo to není zárukou předpokládaného zlepšení, jelikož zhoršení ekonomické situace sociálně slabších obyvatel vede k rychlému návratu spalování tradičních tuhých paliv a odpadů. V Hanušovicích je cca 180 domácností (15 % z vytápěné plochy) vytápěno zemním plynem, přičemž náhradou stávajících kotlů na uhlí za plynové by se zvýšilo pokrytí na 43 % vytápěné plochy, což by přineslo 91% snížení emisí PM10.

9.3 Hodnocení dopadu opatření na kvalitu ovzduší V roce 2006 došlo jen vlivem vytápění domácností k 12 překročením imisního limitu s maximální koncentrací PM10 158 μg/m3. Hranice 35 možných 24hodinových překročení nebyla překonána, jelikož 36. nejvyšší hodnota se pohybovala na úrovni 35,5 μg/m3. Návrhová opatření pro snížení imisí suspendovaných částí frakce PM10 a PM2,5 jsou odvozena z této hodnoty a požadavku jejího snížení na polovinu denního imisního limitu (50 μg/m3 pro PM10), aby byla zajištěna dostatečná rezerva pro ostatní původce prachu. Z tohoto požadavku vyplývá, že je nutné zajistit 30% snížení imisní koncentrace, což by bylo dosaženo odpovídajícím snížením emisí TZL z lokálních topenišť. To představuje cca 5000 kg PM10 ročně, které jsou v současnosti produkovány zejména ve starých kotlích spalujících hnědé uhlí. Přes 96 % emisí prachu z lokálních topenišť vzniká v důsledku spalování fosilních paliv, přičemž naprostá většina (92 %) pochází z hnědého uhlí. Pro názornost jsou uvedené následující varianty opatření, které vypovídají o teoreticky možných změnách emisní bilance obce: Tab.Teoretické úspory emisí PM10

Varianta

Popis

Úspora [kg/rok]

Biomasa

Záměna fosilního paliva za biomasu

Zemní plyn Náhrada stávajících uhelných kotlů za plynové Centrální zásobování teplem Zateplení objektů

13 900 15 300

Napojení bytových domů vytápěných tuhými palivy na systém CZT

5 200

Snížení energetické náročnosti vytápění starších objektů na současné požadavky (cca 160 kWh/m2)

3 100 - 4 800

Varianta biomasa – vychází ze skutečnosti, že obsah popelovin v biomase je ve srovnání s černým a především hnědým uhlím mnohonásobně nižší. V kotlích na tuhá paliva, která umožňují dlouhodobě spalovat dřevo by došlo pouze k záměně paliva. V ostatních případech by musely být kotle vyměněny za vhodnější, přičemž je uvažováno se skladbou technologií odpovídající podílu na trhu. Tato změna by se týkala cca 330 bytů, což tvoří přibližně čtvrtinu všech hanušovických domácností. Varianta zemní plyn – jednoznačně nejekologičtější způsob zlepšení emisní bilance, která je však podmíněna kompletní plynofikací obce. V potaz jsou brány jen domácnosti v současnosti vytápěné fosilními palivy. Jelikož tyto jsou dominantními producenty prachu

66

vlivem vytápění a s ohledem na prakticky nulové emisní faktory zemního plynu, zaručuje tato varianta dramatické snížení emisí TZL. Rozsahem se shoduje s předchozí variantou. Varianta CZT – zahrnuje pouze bytové domácnosti, které dosud nejsou napojeny na systém dálkového vytápění. Potenciál je v tomto ohledu značně omezený. Zhruba 20 % těchto domácností je vytápěno fosilními palivy, což představuje cca 140 bytů o vytápěné ploše 8300 m2. Varianta zateplení – tato varianta je velice účelná z pohledu snižování provozních nákladů na vytápění, avšak ve snižování emisí PM ne zcela efektivní. Největší motivace se totiž objevuje u drahých paliv, která jsou zároveň ekologická a tudíž omezováním jejich spotřeby se emisní bilance nijak znatelně nezlepšuje. Z tohoto důvodu má zateplování význam jen u domácností spalující tuhá paliva. To se týká cca 240 bytů, přičemž dosažitelné snížení tepelné ztráty se pohybuje kolem hranice 30 %. Úměrně tomu se sníží spotřeba paliva a emise TZL. 96

100

88

Snížení emisí PM10 [%]

80

60

40

31

30

Centrální zásobování teplem

Zateplení objektů

20

0 Biomasa

Zemní plyn

Varianta

Obr. 67 Teoretická změna emisní bilance PM10 v závislosti na opatření

Jelikož podíl biomasy na emisích PM10 se pohybuje pod hranicí 5 %, jakákoliv zlepšení spalovací technologie tohoto paliva se na celkové bilanci projeví jen nepatrně. Rozdíly mezi různými druhy spalovacích zařízení jsou sice výrazné a nejstarší typy jsou mezi obyvatelstvem stále rozšířené (podíl prohřívacích kotlů na dřevo tvoří 46 %), přesto náhradou všech těchto kotlů za nové, např. zplyňovací, by přispělo pouze k redukci PM10 ve výši 500 kg, což představuje 3 % z celku. Tyto údaje poukazují na skutečnost, že radikální omezení emisí TZL je dosažitelné výhradně omezením spotřeby fosilních paliv za současného zvýšení kvality spalovacího procesu. Požadované 30% snížení emisí by zajistila výměna 37 % prohřívacích kotlů na uhlí za zplyňovací kotle na dřevo. Pokud by se místo uhlí v prohřívacích kotlích spalovalo dřevo, dosáhlo by se podobného efektu, avšak tato změna by se musela dotknout 41 % prohořívacích kotlů (cca 80 domácností). Použitím automatických kotlů na uhlí místo starších prohořívacích konstrukcí, by bylo možné redukovat emise PM o 30 % v případě, že by bylo nahrazeno 39 % prohořívacích kotlů. Pokud by tyto kotle byly nahrazeny poněkud novější odhořívací konstrukcí, bylo by potřeba vyměnit 43 % starých kotlů.

67

Tab. 62 Rozsah opatření pro snížení emisí PM

Opatření

Počet dotčených domácností [-]

Podíl z domácností spalující tuhá paliva [%]

Podíl ze všech domácností v obci [%]

Velikost vytápěné plochy [m2]

Úspora energie [GJ/rok]

ZPL

68

14,9

5,2

5 100

450

BIO

75

16,6

5,8

5 700

0

AUT

70

15,7

5,5

5 400

480

ODH

80

17,4

6,1

6 000

200

ZPL – varianta obnášející výměnu 37 % všech starých prohořívacích kotlů na uhlí za zplyňovací kotle na dřevo. BIO – varianta počítající se záměnou fosilního paliva (uhlí) v 41 % stávajících kotlů prohořívací konstrukce za dřevo. AUT – varianta, kdy by 39 % starých prohořívacích kotlů bylo vyměněno za modernější kotle s automatickým přísunem paliva do spalovacího prostoru. ODH – varianta představující výměnu současných 43 % prohořívacích kotlů za kotel s odhořívacím systémem spalování (emisní faktory horší než u automatických kotlů, avšak cenově dostupnější).

68

10. PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY 10.1 Krajský úřad Orgán kraje v přenesené působnosti provádí dozor na úseku ochrany ovzduší ve své územní působnosti, dále pak rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatku za znečišťování ovzduší zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů, kontroluje a hodnotí dodržování imisních limitů a emisních stropů na základě údajů z informačního systému kvality ovzduší, ukládá plnění plánu snížení emisí nebo zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje, schvaluje návrhy opatření pro případy havárií u zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů a návrhy na jejich změny, schvaluje plány snížení emisí u stacionárního zdroje, stanovuje pro zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny, pro které budou uplatněny obecné emisní limity, vede evidenci oznámení pro zvláště velké a velké stacionární zdroje. Krajský úřad vydává povolení dle § 17 zákona o ochraně ovzduší (umístění stavby stacionárního zdroje, stavba stacionárního zdroje, zkušební a trvalý provoz stacionárního zdroje, provozní řády atd.). Tab. 63 Kontaktní údaje - kraj

Krajský úřad – Olomoucký kraj Bc. Ing. Libor Kolář Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc 585 508 802 [email protected] http://www.kr-olomoucky.cz/ Odbor životního prostředí Vedoucí odboru Ing. Josef Veselský Telefon 585 508 402 E-mail [email protected] Oddělení ochrany ovzduší a integrované prevence Vedoucí oddělení Ing. Zuzana Ochmanová Telefon 585 508 635 E-mail [email protected] Ředitel Adresa Telefon E-mail Web

10.2 Obecní úřad Obecní úřad je dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a kolaudačním řízení a z hlediska ochrany ovzduší:  zpřístupňuje informace podle zákona o ochraně ovzduší a zvláštních právních předpisů,  rozhoduje o vyměření poplatků za znečišťování ovzduší u malých stacionárních zdrojů,  nařizuje odstranění závad u malých spalovacích zdrojů, ukládá opatření k nápravě těchto závad a ukládá pokuty za nesplnění této uložené povinnosti,  vypracovává programy zlepšování kvality ovzduší v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší, které se nacházejí v jeho územní působnosti,  může vypracovat místní program snižování emisí znečišťujících látek,

69

 vydává obecně závaznou vyhlášku obce, kterou může na svém území zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťováním, tato paliva jsou hnědé energetické uhlí, lignit, proplástek a uhelné kaly  vydává obecně závaznou vyhlášku obce, jímž může na svém území stanovit podmínky spalování suchých rostlinných materiálů nebo toto spalování zakázat; při stanovení těchto podmínek přihlíží zejména ke klimatickým podmínkám, stavu ovzduší ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě obytné zástavby,  vyhlašuje signál upozornění, signál regulace k omezení emisí ze stacionárních zdrojů, které nepodléhají regulaci a k omezení provozu mobilních zdrojů znečišťování; pokud jde o zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje, informuje o porušení povinností inspekci,  vede evidenci malých stacionárních zdrojů, u nichž tento zákon stanoví ohlašovací povinnost, a poskytuje údaje z této evidence ministerstvu,  vydává povolení pro činnosti, kde to stanoví zvláštní právní předpis, při kterých vznikají emise těkavých organických látek a které odpovídají kategorii malých ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Pro tyto látky může stanovit fugitivní emisní limit v závislosti na kvalitě ovzduší v daném místě. Obecní úřad dále kontroluje:  dodržování povinností provozovateli malých stacionárních zdrojů podle § 12 zákona o ochraně ovzduší, za nedodržení povinností jim ukládá pokuty a nápravná opatření a rozhoduje o zastavení nebo omezení provozu těchto zdrojů,  dodržování přípustné tmavosti kouře, pachového čísla a přípustné míry obtěžování zápachem u provozovatelů malých stacionárních zdrojů a za nedodržení povinností ukládá pokuty,  účinnost spalování, měření množství a rozsahu vypouštěných látek u malých spalovacích zdrojů; touto činností může pověřit odborně způsobilé právnické nebo fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu, dodržování povinností podle § 3 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší a za jejich porušení ukládá pokuty. Tab. 64 Kontaktní údaje - obec

Městský úřad Hanušovice Starosta Ivana Vokurková Adresa Hlavní 92, 788 33 Hanušovice Telefon 583 231 284 E-mail [email protected] Web www.hanusovice.info Odbor výstavby a životního prostředí Vedoucí odboru Bohuslav Šula Telefon 583 034 437 E-mail [email protected]

70

10.3 Česká inspekce životního prostředí ČIŽP je orgánem státní správy, který prosazuje a dohlíží na dodržování právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve věcech životního prostředí. Náplň práce inspekce v oblasti ochrany ovzduší je možno charakterizovat následujícími činnostmi:  dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování obecně závazných právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů;  zjišťuje nedostatky, popřípadě škody vzniklé na životním prostředí, jejich příčiny a původce;  ukládá opatření k odstranění a nápravě zjištěných nedostatků;  provádí kontrolu uložených opatření;  omezuje nebo zastavuje škodlivou činnost právnických nebo fyzických osob;  ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za prokázané porušení stanovených povinností  v oblasti životního prostředí;  ukládá některé další povinnosti znečišťovatelům ovzduší (emisní limity apod.);  vyjadřuje se k novým stavbám zdrojů znečištění a jejich umístění, novým technologiím,  výrobkům a zařízení v ochraně ovzduší, má opravnění k autorizovanému měření emisí a imisí;  řeší stížnosti, podání, oznámení a podněty občanů, právnických osob i jiných orgánů státní správy. Tab. 65 Kontaktní údaje - ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) – oblastní inspektorát Olomouc Hlavní inspektor Ing. Radek Pallós Adresa Valchařská 15, 702 00 Ostrava Telefon 585 206 542 E-mail [email protected] Web www.cizp.cz Oddělení ochrany ovzduší Vedoucí oddělení Ing. Břetislav Hrbáč Telefon 585 206 554 E-mail [email protected]

10.4 Ostatní orgány Oddělení ochrany životního prostředí Českého hydrometeorologického ústavu zajišťuje v oblasti působnosti pobočky plnění úkolů ČHMÚ vyplývajících z jeho funkce ústředního státního ústavu České republiky pro obor čistota ovzduší, jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu. Jedná se především o tyto činnosti:  zřizování a provozování měřících sítí stanic (státní pozorovací sítě pro sledování kvantitativního a kvalitativního stavu atmosféry a příčin vedoucích k jejímu znečišťování nebo poškozování);  odborné zpracovávání výsledků pozorování, měření a monitorování;  vytváření a spravování databáze;  poskytování informací o podmínkách, charakteristikách a režimech;

71

 poskytování operativních informací o znečištění ovzduší;  provádění a koordinování vědecké a výzkumné činnosti. Tab. 66 Kontaktní údaje - ZÚ

Zdravotní ústav se sídlem v Olomouc Ředitel RNDr. Petr Hapala Adresa Wolkerova 74/6, 779 11 Olomouc Telefon 596 200 420 E-mail [email protected] Web www.zuol.cz Pracoviště Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě je regionálním řešitelem úkolů Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí (celostátní monitoring). Tab. 67 Kontaktní údaje - ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav pobočka Ostrava Ředitel Ing. Dušan Židek K myslivně 3/2182 Adresa 708 00 Ostrava-Poruba Telefon 596 900 205 E-mail [email protected] Web old.chmi.cz/OS/index.php

72

11. ZÁVĚR Studie byla zpracována pro město Hanušovice v rámci projektu Zlepšení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska, který je součástí Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika realizovaný v letech 2007 až 2013 za finanční podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj a fondu EU z projektu OP VaVpI názvu Inovace pro efektivitu a životní prostředí. Hanušovice byly vybrány na základě výsledků emisní bilance prachových částic emitovaných do ovzduší lokálními zdroji tepla pro vytápění domácností. Jako analyzované období byly zvoleny roky 2006 (velice chladná zima) a 2007 (mírná zima). Mezi 399 obcemi Olomouckého kraje jsou Hanušovice 15. největším plošným producentem PM10, přičemž v kategorii měst (27 v kraji) se vyznačuje nejvyššími měrnými emisemi na m2 zastavěné plochy a třetími nejvyššími emisemi na obyvatele, které se pohybují na dvojnásobku krajského průměru. Hlavním zdrojem znečištění ovzduší prachovými částicemi vznikajícími při spalování paliv v malých topeništích jsou tuhá fosilní paliva, kterými je vytápěno 35 % všech místních domácností. Téměř veškeré emise lze přisuzovat hnědému uhlí (92 %). Černé uhlí se na ročních emisích podílí necelými 5 %. Emise prachu ze zemního plynu, lehkého topného oleje a propan-butanu jsou zanedbatelné. Data z emisní bilance byla následně zpracována v modelovém systému CALPUFF pro simulaci rozptylových podmínek v atmosféře. Výsledky poukazují na skutečnost, že v roce 2006 byl jen vlivem vytápění domácností překročen imisní limit pro suspendované částice frakce PM10 v 12 dnech při maximální lokální koncentraci 158 μg/m3. Průměr v obci za topné období odpovídá hodnotě 23 μg/m3. Za celý rok pak budou hodnoty ještě nižší a výrazně pod ročním imisním limitem, který činí 40 μg/m3. Zde je však třeba zdůraznit, že modelové koncentrace se týkají výhradně spalovacích procesů v kamnech a kotlích do 50 kW, a tudíž nezahrnují vliv provozu na pozemních komunikacích ani emise ze stavební a zemědělské činnosti a kamenolomu. Vliv dopravy a jiných zdrojů může být značný, což ilustrují koncentrace PM10 naměřené v nejbližších stanicích, kde se nachází podobná skladba zdrojů, ale zjištěné koncentrace jsou podstatně vyšší. To platí nejen pro suspendované částice, ale také pro látky PAU, přestože modelem CMB se ve vzorkovacích dnech podařilo identifikovat jen za pomocí zdrojových profilů lokálních topenišť. Naopak naprosto zřejmý vliv dopravy je pozorovatelný u látek VOC, které jsou do ovzduší vnášeny provozem vozidel v rozsahu 50 až 75 %. Obecná opatření pro zlepšení kvality ovzduší v Hanušovicích jsou popsána v samostatné kapitole a týkají se všech polutantů. Podrobnější návrhy jsou zpracovány jen ve vztahu k suspendovaným částicím, a to prostřednictvím úspory paliva díky zateplení objektu, nebo lepším vedením spalovacího procesu v moderních spalovacích zařízeních. Hodnocena je i alternativa prosté záměny paliv u technologií, které to umožňují. Počet povolených překročení 24hodinového imisního limitu v kalendářním roce je 35, proto je vhodné při návrhu opatření vycházet z hodnoty 36. nejvyšší zaznamenané koncentrace. Tato byla v Hanušovicích pro rok 2006 modelováním identifikována ve výši 35,5 μg/m3, přičemž zahrnuje pouze vliv lokálních topenišť. Nejbližší stanice v Šumperku, která monitoruje skutečnou imisní koncentraci, vyhodnotila jako 36. nejvyšší hodnotu 76 μg/m3. Tato data dávají tušit, že pravděpodobně i v Hanušovicích by naměřená koncentrace byla nad imisním limitem (50 μg/m3), proto návrhová opatření uvažují s redukcí emisí tuhých znečišťujících látek z lokálních topenišť v takové míře, aby 36. nejvyšší modelovaná

73

koncentrace byla na polovině imisního limitu, a tím byla vytvořena dostatečná rezerva pro ostatní emisní zdroje a současně všechny zdroje dohromady by nepřekročily 50 μg/m3. Z tohoto předpokladu vyplývá, že množství domácnostmi vyprodukovaného prachu musí být o 30 % nižší, což v absolutním měřítku představuje přibližně 5 tun PM10. V naprosté většině jsou původci těchto emisí tuhá fosilní paliva, zejména hnědé uhlí spalované ve starých litinových kotlích s prohořívacím systémem. Dopadu modernizace, případně změny paliva v těchto zařízeních je pak věnována zvýšená pozornost. Jedná se totiž o nejsnáze realizovatelné úpravy s relativně nízkými investičními a provozními náklady a velmi znatelnou změnou emisní bilance obce. Například náhradou uhlí za biomasu ve všech stávajících kamnech a kotlích by se dosáhlo snížení bilance PM10 o 13,9 tun a PM2,5 o 13,2 tun ročně (vztaženo k nejhorším klimatickým podmínkám, tj. rok 2006), což je více než dvojnásobek potřebných úspor. Ideální opatření pro redukcí emisí je pochopitelně volba zemního plynu pro vytápění, přičemž kompletní plynofikace by emise prachu prakticky eliminovala (1 % současného stavu). Zde však narážíme na problém motivace obyvatelstva k využívání tohoto paliva vzhledem k vysokým provozním nákladům. Navzdory prokazatelně vyššímu komfortu vytápění si majitelé rodinných domů ponechávají původní kotle na tuhá paliva a investice do infrastruktury distribuce zemního plynu pak nepřinášejí požadovaný efekt. Z tohoto pohledu se jako optimální jeví varianta pořízení zplyňovacích kotlů na dřevo, které se díky způsobu vedení spalovacího procesu vyznačují nízkými emisními faktory blížícími se automatickým kotlům, a to za poloviční pořizovací cenu. Tato investice by musela být provedena u cca 70 domácností, které k vytápění používají uhlí spalované v prohořívacích kotlích, aby bylo dosaženo uvažovaného snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi frakce PM10 a PM2,5. Kromě toho by zlepšení účinnosti spalování přispělo k úspoře 450 GJ tepla, což by se promítlo i do snížení spotřeby palivového dříví o cca 30 tun. Významné snížení spotřeby paliva pro vytápění objektů nabízí i možnost jejich zateplování. Ve vztahu k emisím prachu už o tak zajímavou investici nejde, jelikož finanční návratnost v případě spalování levných paliv je nízká. Vyplatí se naopak u zemního plynu nebo elektřiny, které však emisní bilanci obce prakticky neovlivňují. Snížení emisí díky zateplení všech objektů s roční měrnou potřebou tepla pro vytápění vyšší než 160 kWh/m2 se pohybuje kolem 3,1 tun PM10 a 2,9 tun PM2,5. Mimo samotných suspendovaných částic se do ovzduší dostávají i na ně navázané chemické prvky, mezi nimiž těžké kovy (kadmium, olovo, rtuť, chrom, arsen) patří k nejzávažnějším. Legislativa pro ně definuji roční imisní limity, které jsou vysoko nad obvyklým koncentracemi v ovzduší. Vyšší hodnoty jsou měřitelné pouze v oblastech s rozvinutým metalurgickým průmyslem, intenzivní silniční dopravou a skládkami odpadů a čistírenských kalů. Výsledky z měřicí kampaně uskutečněné v centru Hanušovic v blízkosti rodinných a panelových domů v prosinci 2011 ukazují, že koncentrace 39 sledovaných elementárních prvků včetně těžkých kovů jsou velice nízké a nepředstavují zvýšené zdravotní riziko pro obyvatele města. V porovnání s dalšími 5 obcemi zapojenými do měřicí kampaně zde byla z celkového počtu 115 měřených látek zaznamenána nejvyšší koncentrace pouze u chrómu. To je ovlivněno nejen skladbou lokálních topenišť, intenzitou dopravy nebo třeba průmyslem, ale výrazně také klimatickými podmínkami. Není proto překvapující, že zjištěné koncentrace jsou podstatně nižší než u polských měst s více než 65% podílem uhlí na vytápění domácností, kde i přes příznivější rozptylové podmínky byly změřeny výrazně vyšší koncentrace znečišťujících látek.

74

Na základě těchto změřených dat bylo provedeno modelování CMB, které určilo příspěvek domácích topenišť k celkové koncentraci těžkých kovů v ovzduší ve výši 65 %. Pozoruhodné je, že u polyaromatických uhlovodíků se neprokázala souvislost s dopravou, ačkoliv v blízkosti měřicího místa se nachází poměrně frekventovaná komunikace a neelektrifikovaná železniční trať. V případě těkavých organických látek je naopak sektor dopravy dominantním zdrojem (56 %), přičemž dalších zhruba 20 % je do ovzduší vnášeno původci, pro něž nebyly dostupné zdrojové profily (pravděpodobně manipulace s barvami, laky, ředidly apod.). Slabý příspěvek vzniká také díky velkému spalovacímu zařízení. Přestože je vliv dopravy na znečištění v obci patrný, eliminace následků silničního provozu je značně problematická, jelikož nelze spolehlivě regulovat obrovské množství individuálních mobilních zdrojů. Jistou podobnost lze vysledovat i u lokálních topenišť pro vytápění domácností, protože nelze ovlivnit to, co lidé ve svých kotlech spalují a jakým způsobem. Přitom stále platí, že nejjednodušším způsobem zlepšení kvality ovzduší v obci je osvěta a změna špatných návyků, které hrají jednu z klíčových rolí při provozu kotlů s ručním přikládáním, jež stále tvoří majoritní skupinu spalovacích zařízení do 50 kW. Ne vždy je totiž třeba příčinu hledat v palivu, protože i dobře spálené uhlí vyprodukuje menší množství emisí než špatně spálené dřevo.

75

12. SEZNAM REFERENCÍ [1]

Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. ze dne 12. prosince 2006 o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.

[2]

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.

[3]

Věstník Ministerstva životního prostředí č.2005/11.

[4]

Emisní bilance České republiky v roce 2009. ČHMÚ, 2011.

[5]

Národní program snižování emisí České republiky. Ministerstvo životního prostředí, 2007.

[6]

Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2010, Česká informační agentura životního prostředí, 2010.

[7]

Quitt, E. Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 s.

[8]

TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích, EDIP s.r.o, 2007.

[9]

Studie o vývoji dopravy z hlediska životní prostředí v České republice z rok 2009, Centrum dopravního výzkumu, 2010.

[10] Přehled hodnot přípustných koncentrací ve volném ovzduší. Příloha č. 6/1986 k AHEM, IHE Praha, 1986. [11] Air quality guidelines for Europe. Sond edition. WHO Reginal Publications. No. 91, 2000. [12] Exposure and health assessment for 2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-pdioxin (TCDD) and related compounds. Washington DC, USA: NCEA Office of Research and Development, EPA, 2000. [13] Vodička, P., Schwarz, J. Roční monitoring elementárního a organického uhlíku v aerosolech na měřicí stanici Praha-Suchdol. Ovzduší 2011, Brno. [14] Maznová, J., Hůnová, I. , Vlček, O., Hnilicová, H. Zlepšení metod hodnocení znečištění ovzduší částicemi PM10 na území České republiky. Ochrana ovzduší 2/2009. 2009. [15] Celost8tn9 s49t8n9 dopravy 2010. Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2011. [16] SPECIATE4.2 Speciation Database Development Documentation, EPA, 2007.

76

Seznam obrázků Obr. 1 Podíl kategorií REZZO na emisích TZL v ČR a vybraných krajích (2006)................... 7 Obr. 2 Poloha regionu v rámci ČR............................................................................................. 8 Obr. 3 Trendy imisních charakteristik PM10 (index, rok 2000=100) a PM2,5 (index, rok 2004=100) .................................................................................................................................. 9 Obr. 4 Průměrné měsíční poměry PM2,5/PM10 v roce 2007..................................................... 10 Obr. 5 Vymezení oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví (2009) ............ 10 Obr. 6 Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2006 a 2007......................................... 11 Obr. 7 Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2008 a 2009......................................... 11 Obr. 8 Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2010 .................................................... 11 Obr. 9 24hodinová koncentrace PM10 ze dne 24.1.2010.......................................................... 12 Obr. 10 24hodinová koncentrace PM10 ze dne 24.1.2010........................................................ 13 Obr. 11 Poloha města v rámci okresu Šumperk ....................................................................... 13 Obr. 12 Letecký snímek Hanušovic s vyznačením obytných lokalit ....................................... 14 Obr. 13 Klimatické oblasti ČR (E. Quitt)................................................................................. 15 Obr. 14 Dlouhodobé průměry teploty vzduchu v ČR .............................................................. 16 Obr. 15 Větrná růžice pro město Hanušovice .......................................................................... 16 Obr. 16 Síť měřicích stanic monitoringu kvality ovzduší v OLK............................................ 17 Obr. 17 Poměr počtu bytů (vlevo) a velikosti vytápěné plochy (vpravo) dle typu objektu ..... 18 Obr. 18 Potřeba tepla na vytápění dle typu objektu ................................................................. 19 Obr. 19 Průměrné měsíční teploty v Hanušovicích v analyzovaném období .......................... 19 Obr. 20 Poměr počtu bytů dle způsobu vytápění (RD vlevo, BD vpravo) .............................. 20 Obr. 21 Poměr počtu bytů dle způsobu vytápění (souhrnně Hanušovice, souhrnně OLK) ..... 20 Obr. 22 Podíl vytápěné plochy dle způsobu vytápění.............................................................. 21 Obr. 23 Účinnost transformace energie v palivu na teplo ve spalovacích zařízeních.............. 22 Obr. 24 Výhřevnost paliv v MJ/kg........................................................................................... 22 Obr. 25 Podíl paliv na množství emisí z vytápění domácností v Pet5valdu ............................ 23 Obr. 26 Množství PM10 na obyvatele v roce 2007 v okrese Šumperk ..................................... 26 Obr. 27 Množství PM2,5 na obyvatele v roce 2007 v okrese Šumperk .................................... 27 Obr. 28 Množství PM10 na m2 zástavby v roce 2007 v okrese Šumperk ................................. 28 Obr. 29 Množství PM2,5 na m2 zástavby v roce 2007 v okrese Šumperk ................................ 28 Obr. 30 Suma faktorů PM10 roce 2007 v okrese Šumperk....................................................... 29 Obr. 31 Množství PM10 na obyvatele v roce 2007 v OLK....................................................... 30 Obr. 32 Množství PM2,5 na obyvatele v roce 2007 v OLK ...................................................... 30 Obr. 33 Množství PM10 na m2 zástavby v roce 2007 v OLK................................................... 31 Obr. 34 Množství PM2,5 v kg na m2 zástavby v roce 2007 v OLK .......................................... 31 Obr. 35 Suma faktorů PM10 v roce 2007 v OLK ..................................................................... 32 Obr. 36 Přehled obcí s nejvyšší sumou faktorů PM10 .............................................................. 32 Obr. 37 Emise prachu frakce PM10 v závislosti na podílu tuhých paliv na vytápění............... 33 Obr. 38 Vývoj imisní koncentrace PM10 v obci v topném období........................................... 34 Obr. 39 Srovnání imisí dle frakce PM v obci v topném období 2006..................................... 34 Obr. 40 Pozice odběrové místa v Hanušovicích ...................................................................... 36 Obr. 41 Trajektorie proudění větru v období měřicí kampaně................................................. 38 Obr. 42 Střední imisní koncentrace PAU za období imisní kampaně...................................... 39 Obr. 43 Střední imisní koncentrace za období imisní kampaně (Na-Zn)................................. 40 Obr. 44 Střední imisní koncentrace za období imisní kampaně (Cr-Bi).................................. 40 Obr. 45 Střední imisní koncentrace za období imisní kampaně (Li-Nd) ................................. 41 Obr. 46 Imisní koncentrace benzenu za období imisní kampaně............................................. 42 Obr. 47 Střední imisní koncentrace vybraných VOC za období imisní kampaně ................... 42

77

Obr. 48 Střední imisní koncentrace vybraných VOC za období imisní kampaně ................... 43 Obr. 49 Střední imisní koncentrace vybraných VOC za období imisní kampaně ................... 43 Obr. 50 Imisní koncentrace dioxinů a furanů za období imisní kampaně............................... 44 Obr. 51 Imisní koncentrace dioxinu 2,3,7,8-TCDD za období imisní kampaně..................... 44 Obr. 52 Střední imisní koncentrace PCDD za období imisní kampaně ................................... 45 Obr. 53 Střední imisní koncentrace PCDF za období imisní kampaně.................................... 45 Obr. 54 Střední imisní koncentrace PCB za období imisní kampaně ..................................... 46 Obr. 55 Imisní koncentrace uhlíku v PM2,5 .............................................................................. 47 Obr. 56 Imisní koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 během imisní kampaně .... 48 Obr. 57 Zdroje TZL v okolí Hanušovicích spadající do kategorie REZZO 1 ......................... 49 Obr. 58 Lokalizace zdrojů TZL v Hanušovicích spadající do kategorie REZZO 2................. 50 Obr. 59 Intenzita dopravy v Hanušovicích – zdroje REZZO 4 (2010) .................................... 51 Obr. 60 PAU index Flu/(Flu+Pyr) ........................................................................................... 53 Obr. 61 PAU index IP/(IP+BghiP)........................................................................................... 53 Obr. 62 PAU index Fen/(Fen+Ant).......................................................................................... 54 Obr. 62 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci PAU ............................................................... 57 Obr. 62 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci TK.................................................................. 59 Obr. 62 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci VOC............................................................... 61 Obr. 62 Příspěvek zdrojů k imisní koncentraci VOC............................................................... 63 Obr. 63 Teoretická změna emisní bilance PM10 v závislosti na opatření ................................ 67

Seznam tabulek Tab, 1 Imisní limity pro suspendované částice prachu [1] a [2] ................................................ 6 Tab. 2 Členění databáze REZZO na kategorie........................................................................... 6 Tab. 3 Velikost oblasti s nadlimitními ročními koncentracemi susp. částic ........................... 12 Tab. 4 Emisní bilance okresů v kraji za rok 2009 [t/rok] [6] ................................................... 14 Tab. 5 Třídy lokalit pro výměnu informací.............................................................................. 15 Tab. 6 Typické klimatické podmínky v oblasti CH7 ............................................................... 15 Tab. 7 Dlouhodobý teplotní normál v Hanušovicích ............................................................... 16 Tab. 8 Skladba bytů v Hanušovicích........................................................................................ 18 Tab. 9 Měrná potřeba tepla na vytápění dle typu objektu........................................................ 18 Tab. 10 Charakteristika topné sezóny v Hanušovicích ............................................................ 19 Tab. 11 Počet bytů dle způsobu vytápění v Hanušovicích....................................................... 20 Tab. 12 Podíl bytů v Hanušovicích v závislosti na tepelné ztrátě............................................ 20 Tab. 13 Množství tepelné energie pro vytápění domácností v závislosti na tepelné ztrátě objektu...................................................................................................................................... 21 Tab. 14 Množství tepelné energie pro vytápění domácností v závislosti na použitém palivu. 21 Tab. 15 Spotřebované teplo na vytápění domácností v závislosti na použitém palivu............ 22 Tab. 16 Emisní faktory pro typické spalovací technologie...................................................... 23 Tab. 17 Emise prachu v závislosti na spalovací technologii [kg/rok]...................................... 23 Tab. 18 Měrné emise prachu v Hanušovicích .......................................................................... 23 Tab. 19 Měrné emise prachu v OLK (z celkového množství) ................................................. 24 Tab. 20 Poměrové vyjádření měrných emisí v Hanušovicích k OLK ..................................... 24 Tab. 21 Měrné emise prachu v OLK (průměr obcí)................................................................. 24 Tab. 22 Poměrové vyjádření měrných emisí v Hanušovicích k OLK .................................... 24 Tab. 23 Obce s nejvyššími emisemi prachu z domácích topenišť [kg].................................... 24 Tab. 24 Emise prachu na obyvatele v obcích nad 1000 obyvatel [kg/ob.a]............................. 25

78

Tab. 25 Emise prachu na obyvatele ve srovnatelně velkých obcích OLK [kg/ob.a] ............... 26 Tab. 26 Emise prachu na m2 zástavby ve srovnatelně velkých obcích OLK [kg/m2a]............ 27 Tab. 27 Průměrné 24hodinové koncentrace PM10 [μg/m3] v okolí Hanušovic (2006) ............ 35 Tab. 28 Koncentrace PM v ovzduší vlivem vytápění domácností v obci ................................ 35 Tab. 29 Klimatické podmínky v období měřicí kampaně ........................................................ 37 Tab. 30 Naměřené koncentrace PAU v období měřicí kampaně (ng/m3) ................................ 38 Tab. 31 Srovnání SUMA PAU s jinými městy ........................................................................ 39 Tab. 32 Srovnání benzo(a)pyrenu s jinými městy.................................................................... 39 Tab. 33 Naměřené koncentrace PCDD/F v Hanušovicích (fg TEQ/m3)................................. 45 Tab. 34 Srovnání PCDD/F s jinými městy (data z let 1990-2003) .......................................... 45 Tab. 35 Naměřené koncentrace SUMA PCB v Hanušovicích................................................. 46 Tab. 36 Srovnání SUMA PCB s jinými městy......................................................................... 47 Tab. 37 Seznam zdrojů TZL spadající do kategorie REZZO 2 ............................................... 50 Tab. 38 Korelační matice PAU ................................................................................................ 55 Tab. 39 Korelační matice PAU ................................................................................................ 55 Tab. 40 Korelační matice PAU ................................................................................................ 55 Tab. 41 Korelační matice těžké kovy....................................................................................... 55 Tab. 42 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování PAU..................... 56 Tab. 43 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/03/11 – PAU............................................ 56 Tab. 44 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/04/11 – PAU............................................ 56 Tab. 45 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/05/11 – PAU............................................ 57 Tab. 46 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/06/11 – PAU............................................ 57 Tab. 47 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování TK ....................... 58 Tab. 48 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/03/11 – TK............................................... 58 Tab. 49 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/04/11 – TK............................................... 58 Tab. 50 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/05/11 – TK............................................... 58 Tab. 51 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/06/11 – TK............................................... 59 Tab. 52 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování.............................. 60 Tab. 53 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/03/11 – VOC ........................................... 60 Tab. 54 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/04/11 – VOC ........................................... 60 Tab. 55 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/05/11 – VOC ........................................... 60 Tab. 56 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/06/11 – VOC ........................................... 60 Tab. 57 Kvalitativní charakteristiky výsledků receptorového modelování.............................. 62 Tab. 58 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/03/11 – PCDD/F + PCB .......................... 62 Tab. 59 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/04/11 – PCDD/F + PCB .......................... 62 Tab. 60 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/05/11 – PCDD/F + PCB .......................... 62 Tab. 61 Odhad příspěvků zdrojů – Hanušovice 12/06/11 – PCDD/F + PCB .......................... 62 Tab. 62 Rozsah opatření pro snížení emisí PM........................................................................ 68 Tab. 63 Kontaktní údaje - kraj ................................................................................................. 69 Tab. 64 Kontaktní údaje - obec ................................................................................................ 70 Tab. 65 Kontaktní údaje - ČIŽP ............................................................................................... 71 Tab. 66 Kontaktní údaje - ZÚ .................................................................................................. 72 Tab. 67 Kontaktní údaje - ČHMÚ............................................................................................ 72

79

Autor:


Pracoviště:

Výzkumné energetické centrum Inovace pro efektivitu a životní prostředí

Název:

Kvalita ovzduší v Hanušovicích a možnosti jeho zlepšení

Místo, rok vydání:

Ostrava, 2012, 1. vydání

Počet stran:

80

Vydal:

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Tisk:

STUDIO G - Mgr. Vladimír Šumpich

Náklad:

200 ks

Neprodejné

Za obsah publikace jsou odpovědní autoři. Informace zde uvedené nejsou oficiálním stanoviskem orgánů Evropské unie.

ISBN 978-80-248-2786-5

KVALITA OVZDUŠÍ V HANUŠOVICÍCH A MOŽNOSTI JEHO ZLEPŠENÍ

Recommend Documents