Kulturní události m síce zá í

KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006

ZÁąÍ

Kulturní události møsíce záĆí HankĎv dĎm - Zahájení kurzĎ tance a spoleêenského chování. - Maratón – hra Claudie Confortés. - Oslavy 140 výroêí odchodu PrusĎ ze Dvora Králové. - Pocta W. A. Mozartovi. - Kamarádi na hradø - poĆad pro døti uvedla ag. Kamarádi Brno. - Vzpomínka na Rudu Messe – koncert u pĆíležitosti nedožitých sedmdesátin. - Taneêní revue studia Oliver Vrchlabí – pro døti. Møstské muzeum - Joza Mikš (1901 – 1966) - výstava obrazĎ ve Staré radnici. - ąemesla našich pĆedkĎ aneb cechy na Královédvorsku . výstavní síĀ Špejchar. - Kašpárek u Ježibaby – Volfovo rodinné divadlo. Knihovna Slavoj - Slavnost Klíêování aneb „Teta to plete“ - pohádkový poĆad pro døti. - Kolem svøta aneb Cestování (nejen) za zvíĆaty – Borneo. - Petra Braunová a její „Kuba“ - spisovatelka knížek pro døti. PrvĀáêci v ZŠ R. A. Dvorského Dne 4. záĆí se otevĆela cesta za vzdøláním tisícĎm døtí. V letošním roce jich zasedlo celostátnø do školních lavic více jak 880 tisíc, což je ale ménø, o zhruba 35 tisíc, než v minulém roce. To se bude nyní zmírĀovat, protože zaêíná opøt pĆibývat prvĀáêkĎ. Do prvních roêníkĎ základních škol nastoupilo v letošním roce asi 93.000 døtí. Tolik celostátnø.

V ZŠ R. A. Dvorského si své ratolesti rodiêe vyprovodili, jako tomu je i v jiných školách.

Velká práce êeká uêitele na Zvláštní škole.

Nová masérská provozovna ObêanĎm se dostane masérských, regeneraêních a poradenských služeb ZamøĆena je na všechny druhy masáží a umístøna je v ulici Komenského ê.p. 31. Narození samiêky nosorožce Stalo se tak na poêátku tohoto møsíce a novorozencem se stala samiêka nosorožce dvourohého – êerného. Otcem mládøte je JIMM a matkou ELBA, oba narození ve DvoĆe Králové nad Labem. Je to opøt velký úspøch zdejší ZOO, neboČ tento druh patĆí ve svøtø k nejohroženøjším. 277

ZÁąÍ


Nové pasy z naĆízení Evropské unie Od prvního záĆí budou obêané éeské republiky dostával nové cestovní pasy. Budou vybaveny tak zvanými biometrickými údaji. To znamená, že nový cestovní doklad bude vybaven êipem, který bude obsahovat údaje o svém majiteli. Z poêátku jeho fotografií, pozdøji otisky prstĎ, pĆípadnø popis jeho DNA. DĎvodem zavedení biometrických pasĎ je bezpochyby pocit sílícího nebezpeêí z terorismu. Tiskem se uvádí, že zatímco po 11. záĆí 2001 klesala hodnota všech akcií takĆka všech amerických firem, tak êinily výjimku firmy, které se vønují vývoji a zavádøjí bezpeênostních systémĎ na bázi biometrických údajĎ. Je to prostø dobrý obchod. O tĆi roky pozdøji požádaly Spojené státy Evropskou unii, aby ve svých zemích zavedla tyto nové pasy a pokud by se tak nestalo, nechá americká vláda obnovit vízovou povinnost pro celou Evropu. Termín byl 28. srpna 2006 a éeská republika ho stihla jako poslední z êlenských zemí. Nové pasy budou výraznø dražší než doposud a jejich vydání bude trvat celý møsíc. Malé døti budou muset mít své vlastní pasy a ty nejmenší si je budou muset mønit každý rok. To všechno pĆivedlo éechy o prázdninách do front jako za minulého režimu. Chtøli ještø získat staré pasy. Zatím co doposud stál nový pas 200 korun, od 1. záĆí to je 600 korun. Pasy pro malé døti a adolescenty budou levnøjší. Do pøti let za nøj rodiêe zaplatí 50 korun, od pøti do patnácti let pak 100 korun. Møsta dostávají pĆíspøvek na vydání jednoho pasu ve výši 220 korun. Celkem nás to bude v republice stát êtyĆi miliardy korun. Doba platnosti je deset let. Døti však již nebudou zapsány v pasu rodiêĎ, ale musí mít vlastní. Døtem do pøti let ho musí rodiêe obnovit každý rok, od pøti let pak jednou za pøt let. Nové pasy budou vydávány postupnø, ve dvou vlnách. Nyní zaêíná první, pĆi které bude pas obsahovat digitální fotografii, kterou bude digitální software porovnat s naším obliêejem. Od roku 2008 pak budu vydávány pasy s otiskem prstĎ a v budoucnu se poêítá i se zašifrovanou informací DNA. Proti zavedení nových pasĎ bojují nøkteré obêanské organizace. Ty poukazují na to, že údaje z pasĎ jde êíst i na dálku a to bez vødomí nositele. a tím vzrĎstá možnost nekontrolovatelného shromažóování osobních dat. éeská odborná porota anticeny Big Brither Awards udølila loni biometrickým pasĎm i titul Nové nebezpeêné technologie. V souvislosti s novými pasy vznikla na MøÚ nová kanceláĆ pro pĆíjem žádostí. Zatmøní møsíce éásteêné zatmøní møsíce bylo o deváté hodinø veêerní. Umístøní živností ve Smetanovø ulici Pan František Koêí zaznamenal pro Kroniku zaniklé živnosti ve Smetanovø ulici. Jedná se o objekty z tĆicátých let minulého století, které dokreslují, jak se z našeho møsta vytratilo drobné podnikání. Jedná se o lokalitu poêínaje od ulice 5. kvøtna, pan Koêí zaznamenal êíslo domu a kdo zde bydlel êi provozoval: 1181 838 1043 1041 1042 806 971 950 934 933 1004 774 905 1084 1145 1511 1821 837 278

MøšČanská škola, v pĆízemí møl pekaĆství p. Ferdinad Jarolímek DĎm prokuristy firmy Sochor – LukášĎv Vojtøch Eliáš - cukráĆ – sladký Vojta ąeznictví p. Bruskická – Hubený Obchod smíšený Doležalovi, pozdøji Lebeda holiê a kadeĆník Autodoprava Alois Vejnar UhlíĆství Jan Vejnar Obchod smíšený - Jahelková Strážník František Koêí Povoznictví p. Lhota Švec p. Novák PošČák p. Holas Soustružník p. Medikus PekaĆství p. Brentner Strážník J. Samek UzdaĆ p. Fleêek ÚĆedník Dejl J. Strážník p. KoláĆ.


ZÁąÍ

Paní Koêová pĆedala kronice dosud nejasné obyvatele domĎ kolem synagogy. Popisováno smørem od dnešního kruhového objezdu smørem do Rooseveltovy ulice: Baierova trafika Sychrovi - oba manželé byli dlouhá léta êinní v Hankovø domø, paní v šatnø, muž maloval kulisy. Provázník a od roku 1929 – 1959 knihaĆství Synagoga Tinsovo zahradnictví - nyní vyšetĆovna policie, budoucí kanceláĆe MøÚ Turbína z pĆehrady zajištøna Technické služby zajistily demontovanou Francisovu turbínu z pĆehrady Les Království proti krádežím. Zcizovatele barevných kovĎ totiž láká mohutné soustrojí z mødi a bronzu. Turbína byla proto ze sbørného dvora pĆemístøna. Nový zpĎsob léêby V éeské republice jsou dosud êtyĆi nemocnice (Praha, Frýdlant, Semily a Ostrava), kde se využívá k léêení nehojících se ran neprokrvených konêetin u diabetikĎ larev mouchy Lucilia sericata. Larvy nastupují tam, kde selže klasická léêba. Nyní je tento druh léêby praktikován i v nemocnici Litomyšli. Uvádí se, že larvy jsou prokazatelnø pĆesnøjší než skalpel chirurga, ale pohled na nø v ránø není právø hezký. Joza Mikš – výstava Møstské muzeum uspoĆádalo tuto výstavu akademického malíĆe Jozy Mikše - jako výbør z jeho díla. Narodil se 21. dubna 1901 v Malé Skalici. Po povinné školní docházce studoval na Odborné škole tkalcovské ve DvoĆe Králové nad Labem (1914 – 1918), kam se poêetná rodina pĆed první svøtovou válkou pĆestøhovala. Bydlel s rodiêi a osmi sourozenci v PodharČské Nerudovø ulici ê.p. 1107. Vzdølání si dále rozšíĆil ve speciálním kreslíĆském bøhu pĆi Státní odborné škole. V roce 1920 zaêal studovat na Umølecko-prĎmyslové škole v Praze u profesora Hofbauera. Dvouleté studium mølo být zakonêeno získáním titulu profesor kreslení. Bøhem druhého roku studia však pĆišlo Ministerstva školství naĆízení, že bývalým absolventĎm c.k. odborných škol nebude nadále profesura udølována, ledaže by adepti složili dodateêné maturitní Podobizna Jozy Mikzkoušky na gymnáziu nebo reálce. Na další studia nemøl Josef (Joza) Mikš še z doby jeho tvĎrêí pomyšlení, musel také odmítnout Ćadu zajímavých nabídek, protože musel êinnosti. nastoupit dvouletou vojenskou službu (1922 – 1924). Za vojenské služby pilnø maloval. Vystavoval v Dolním Kubínø a Ružomberoku. Od roku 1924 pracoval jako samostatný malíĆ. Podnikal studijní cesty po republice – hlavnø v Podkrkonoší, v Krkonoších a Tatrách, které si mimoĆádnø zamiloval. Podnikl šest studijních cest po Jugoslávii a Itálii. Od roku 1924 do konce druhé svøtové války uspoĆádal pĆes sedmdesát samostatných i sdružených výstav. PoĆádal je v Dubrovníku, Praze, Hradci Králové, Pardubicích, Mladé Boleslavi, Chrudimi, Náchodø, Trutnovø, DvoĆe Králové nad Labem, HoĆicích, Ostravø, TĆinci, Zlínø, KromøĆíži, Uherském Hradiši, Valašském MeziĆíêí a dalších êeských a moravských møstech. V roce 1927 se oženil s Martou Schamannovou. Z tohoto manželství se narodili dva synové – Ivo (1932 – 1997) a Otto )1934 –1969). Mikšovi bydleli nejprve v Libušinø ulici (ê.p. 1049), poté v Macharovø ulici a od léta 1936 v Revoluêní ulici (ê.p. 76). V roce 1945 se celá rodina pĆestøhovala ąeditelka muzea p. JiĆiêková pĆi úvodním projevu. do Vrchlabí, kde žila do roku 1947. Joza 279

ZÁąÍ


Mikš v této dobø êásteênø bydlel i v ProstĆedním Lánovø, kde møl chalupu s ateliérem. Jelikož se mu nedaĆilo, pĆestøhovala se rodina do vøtšího møsta – Jablonce nad Nisou. Zde došlo k zásadním rodinným zmønám. V roce 1949 se Marta s manželem rozvedla, znovu se provdala a pĆestøhovala se synem Ottou do Karlových VarĎ. V stejném roce se Joza Mikš oženil podruhé. Vzal si Vøru Horáêkovou, spolu møli Zleva se vítá p. Menclová se svojí pĆíbuznou, druhou manželkou J. Mikše a její dcerou, pĆítomnými na vernisáži.

dceru Evu. Ani v Jablonci nad Nisou se mu nevedlo profesnø lépe. Již po válce mu berní správa ve DvoĆe Králové nad Labem a Vrchlabí vymøĆila vysokou daĀ. Tu nemohl zaplatit, protože všechny peníze møl na vázaných vkladech a ty se smøly uvolnit až po zaplacení danø. Tak se Joza Mikš dostal do bludného kruhu dluhĎ. Navíc v roce 1944, 1946 i pozdøji žádal o pĆijetí do syndikátu výtvarníkĎ. Bohužel byl pokaždé odmítnut. Tím byl zbaObraz nás zavedl na krásnou podharČskou partii v pozadí se Zviêinou.

ven možnosti vystavovat a prodávat obrazy. PĆišel tak o zdroj obživy. Druhé manželství vydrželo do roku 1957. Nøjaký êas žil J. Mikš sám. Pozdøji se k nømu nastøhoval syn Ivo s rodinou a byt rozdølil na dvø êásti. Ani pĆes toto opatĆení si byt neudržel a v roce 1962 ho úĆednø vystøhovali do dvou místností nad cukrárnou na Mírovém námøstí. Zde také dne 26. êervence 1966 zemĆel. Tentýž motiv s pohledem na Zviêinu. Autor zde nezapĆel, že v Podharti nøjaký êas v mládí bydlel. 280


ZÁąÍ

KATALOG - sociální služby Katalog vybraných organizací poskytujících sociální služby pro obêany Královédvorska. Byl dodán spolu s Novinami radnice do všech domácností našeho møsta. Úvodní êást patĆí starostovi møsta Ing. JiĆímu Rainovi. „Vážení spoluobêané, v každodenním spøchu souêasné doby si êasto ani neuvødomujeme, jak je pro nás dĎležité zdraví, rodinné zázemí, zamøstnání, bydlení... Bereme tyto jistoty jako samozĆejmost, nezabýváme se otázkou, co by následovalo, kdybychom o nø náhle pĆišli. Teprve ve chvíli, kdy nás podlomené zdraví, rodinné problémy, ztráta zamøstnání êi bydlení donutí zastavit se a zamyslet se jak dál, zaêneme pátrat po informacích a pomoci. Katalog vybraných organizací poskytujících sociální služby pro obêany Královédvorska je urêen právø pro Vaší lepší informovanost a orientaci v nabídce sociálních služeb, které Vám poskytnou pomoc êi radu v nepĆíznivé životní situaci. Jak již sám název katalogu napovídá, jsou zde uvedeny informace a kontakty na poskytovatele sociálních služeb pĎsobících v našem regionu. Sociální služby pomáhají pĆekonávat bariéry života široké veĆejnosti bez rozdílu vøku. A to je jeden z dĎvodĎ, proê jsme se rozhodli vydat tento informaêní katalog a zajistit jeho distribuci do všech domácností møsta DvĎr Králové nad Labem a obecních úĆadĎ správního obvodu Møsta DvĎr Králové nad Labem tak, aby byla zajištøna co nejvøtší informovanost Vás obêanĎ, pĆípadných uživatelĎ sociálních služeb. Katalog vychází v rámci procesu Komunitní plánování rozvoje sociálních služeb. Møsto DvĎr Králové nad Labem touto cestou podporuje a rozvíjí spolupráci s organizacemi, jež tvoĆí síČ poskytovatelĎ sociálních služeb v Královéhradeckém kraji.“ Ing. JiĆí Rain v.r. Obsah katalogu: Rodiny s døtmi a mládež: MateĆské centrum Žirafa Centrum pro døti a mládež StĆelka Most k životu o.p.s. Osoby se zdravotním postižením: StĆedisko rané péêe Sluníêko Rehabilis o.p.s. Domov sv. Josefa Ústav sociální péêe Hajnice Ústav sociální péêe Markoušovice Chránøné dílny u sv. Anny Metap – chránøné dílny SenioĆi a osoby se zdravotním postižením: Diakonie éCE Domov dĎchodcĎ Peêovatelská služba Møsta DvĎr Králové nad Labem DĎm s peêovatelskou službou Mostek JežkĎv dĎm Doubravice SenioĆi: Klub dĎchodcĎ v Sadové Klub dĎchodcĎ Žireê Osoby v obtížné životní situaci: PRO BONO PUBLICO o.p.s. Obêanská poradna pĆi Farní charitø RIAPS

281

ZÁąÍ


Služby související se sociální oblastí: Královédvorská Arnika Svaz postižených civilizaêními chorobami Agentura domácí ošetĆovatelské péêe DoplĀující informace z oblasti zdravotnictví a školství: Døtský domov 1-3 a Kojenecký ústav Døtská ozdravovna Speciální základní škola pĆi léêebnø zrakových vad Speciální školy pro žáky s vadami Ćeêi Speciálnø pedagogické centrum Zvláštní škola a Praktická škola HusĎv domov – výchovnø léêebný ústav pro mládež Protože katalog obsahuje odkazy na služby v regionu, nechybí mapka s umístøním jednotlivých zaĆízení. Publikace vyšla v nákladu sedmi tisíc kusĎ. Proto by se møla dostat do všech domácností. Voda a kanalizace do Lipnice se opozdí Møsto požádalo o prodloužení stavebního povolení o dva roky, tedy do Ćíjna 2008. PĆed rokem získalo møsto dotaci od státu a pĆíslib úvøru na výstavbu vodovodu do Lipnice. To mølo êinit dvacetimilionový pĆíspøvek a sedmimilionovou pĎjêku. Na podzim byla zahájena rekonstrukce Alešovy ulice, kdy mølo být na zdejší Ćad napojeno potrubí do Lipnice. To bylo položeno a nyní se již pokládá asfalt. Zbývá položení nové elektro - pĆípojky pro budoucí výstavbu obecních bytĎ. Na to byl pĆi posledním zasedání schválen pĆíspøvek ve výši asi pĎl milionu korun. Alešova ulice by møla být ještø v letošním roce hotová. Významní sportovci Královédvorska Ochotný spolupracovník Kroniky pan Antonín Frieda je pamøtníkem, který zdokumentoval sportovce tak, jak je znal. Vydal v roce 1991 prostĆednictvím Tølovýchovné jednoty našeho møsta útlou brožurku, která by nemøla zapadnout. Dejme proto prostor jeho zajímavým vzpomínkám. Sám k tomu uvádí, že jeho tehdejší krátká publikace má pĆipomenout populární sportovce, kteĆí získali tituly mistrĎ éeskoslovenské republiky a proslavili naši vlast ve svøtø. ZdĎrazĀoval, že všichni jím uvedení byli amatéry a úspøchĎ dosáhli jen svou pílí a láskou ke sportu. Píše, že „pøstovali svĎj sport ve skromných podmínkách, vøtšina z nich vynikala všestranností a sportovali pro radost z pohybu. Podmínky, ze kterých se propracovali ke špiêkovým výkonĎm, nelze srovnávat s podmínkami souêasných sportovcĎ.“ František Fiedler, se narodil v Lipnici a ve zdejší sokolské jednotø získal obratnost, vytrvalost a potĆebnou sílu k pozdøjším výkonĎm. Hrál dobĆe kopanou, odbíjenou, trénoval spolu s Jaroslavem MaČátkem a Janem Netymachem jezdil na historickém kole (kostitĆasu), ale zĎstal vørný tehdejší sportovní popelce – lehké atletice. Svou všestranností byl pĆedurêen k atletickým vícebojĎm, kde dosahoval nadøjných výkonĎ. Tehdy si jej všimli funkcionáĆi z Hradce Králové, kam pravidelnø jezdil 36 kilometrĎ na kole. Pozdøji pĆešel z existenêních dĎvodĎ (krize) do Mladé Boleslavi, kde nastaly nejúspøšnøjší roky jeho kariéry. Vyzkoušel si poprvé finské oštøpy a vønoval se disciplinám desetiboje. Byl nominován na nøkolik mezistátních utkání, kde se prosadil zejména ve skoku vysokém a získal titul nejlepšího sokolského atleta. Období let 1938 –1939 bylo pro nøho nejúspøšnøjší. Stal se êeskoslovenským rekordmanem v desetiboji a ve skoku vysokém, kdy pĆekonal laČku ve výši 197 cm. Neodborníci posuzují tuto výšku neobjektivnø. Je tĆeba si uvødomit, že se tehdy pĆekonávala laČka nejdĆíve nohama a on zdolával laČku stylovø klasickým „Sweeney“, který byl pastvou pro oêi znalce. S dnešním „Flopem nebo Stradlem“ nelze tento klasický styl srovnávat. PĆeskoêil tehdy svoji „klasikou“ tølesnou výšku o patnáct centimetrĎ a to na primitivním odrazišti a tretrách. V roce 1940 byl nominován na Olympijské hry do Tokia ve skoku vysokém a desetiboji, zabránila tomu válka, hry se nekonaly. Jeho pĆíkladná sportovní êinnost byla ocenøna Ćadou mistrovských titulĎ ve víceboji a ve výšce, jedenkrát v hodu oštøpem. V roce 1956 získal titul Zasloužilého mistra sportu a v roce 1963 Vzorného trenéra. Byl jedním z posledních amatérĎ. 282


ZÁąÍ

Ing. JiĆí Matoušek se narodil v roce 1927 a byl absolventem zdejšího gymnázia. Díky všestrannosti pøstoval celou Ćadu sportĎ. Závodnø zaêal s lehkou atletikou ve DvoĆe Králové nad Labem, kde se bez úêasti trenéra vønoval vrhaêské disciplinø a pĆekonal diskem 1,5 kg témøĆ polovinu starého fotbalového hĆištø. Pozdøji závodil s Františkem Fiedlerem za Mladou Boleslav a souêasnø hrál vynikající košíkovou, jako stĆední útoêník, za zdejší Tølovýchovnou jednotu. Møl vynikající pĆehled a stĆelbu. Po válce v roce 1946 studoval na Vysoké škole a hrál košíkovou za Sokol Pražský, Spartu a ATK, pozdøji za ÚstĆední dĎm armády a to vøtšinou v obranø. V této dobø se stal êtyĆikrát Mistrem republiky a dvakrát byl jeho oddíl druhý. Republiku reprezentoval od roku 1949 až do roku 1960, zúêastnil se Olympijských her v Helsinkách v roce 1952, Mistrovství Evropy v PaĆíži 1951 – druhé místo – a v Budapešti v roce 1955, kde se národní mužstvo umístilo na tĆetím místø. Za národní mužstvo sehrál 160 utkání, a krom toho ještø celou Ćadu mezinárodních klubových utkání. Josef Tomáš se narodil v roce 1934 a se sportem zaêal relativnø pozdø, až v osmnácti letech na tzv. „Hrách mládeže.“ Jeho ideální bøžecká postava jej pĆedurêovala k bøhĎm na stĆedních a dlouhých tratích. SvĎj talent projevil i v zimø v lyžaĆských bøžeckých disciplinách, zejména na vojnø, kde získal celou Ćadu významných úspøchĎ. Zimní bøžecká prĎprava bezpochyby ovlivnila jeho vývoj v atletických bøžeckých disciplinách. Klasickým bøžeckým stylem pĆipomínal vynikající švédské a holandské bøžce. LyžaĆský i atletický svaz jej nominoval do národního mužstva. Na lyžaĆském Mistrovství republiky však „promazal“ a rozhodl se definitivnø pouze pro atletiku. Prví mistrovský titul získal na populárním závodø na 10 kilometrĎ v Bøchovicích. To nezĎstalo bez odezvy a v roce 1960 byl nominován do národního mužstva, tedy kdy konêil Zátopek. Procestoval celou Ćadu zemí, úspøchy slavil ve Scesinu s Polskem, v Oslo s Norskem, v trojutkání s Maóarskem a Ukrajinou, pozdøji v Ludwigshafenu v NSR. V tomtéž roce získal další dva tituly v pĆespolním bøhu a silniêním závodø Bøchovice – Praha a zúêastnil se závodĎ v Moskvø, Varšavø, Jenø, Tatabanii a Bukurešti. Rok 1963 byl ve znamení pĆíprav na Olympijské hry. Tehdy trénoval rychlost na hradecké jízdárnø a získal pozdøji další tĆi mistrovské tituly v pĆespolním bøhu, v bøhu na pøt kilometrĎ na dráze a opøt v silniêním bøhu Bøchovice - Praha. Závodil v PaĆíži, Moskvø, Londýnø, Berlínø, Halle, Ljublani, Bukurešti, Kyjevø, Stockholmu a dalších møstech ve Skandinávii a se závodníkem Chudomelem v Havanø. Vyvrcholením jeho úspøšné êinnosti byla úêast na Olympijských hrách v Tokiu. Svou úspøšnou dráhu sportovce zakonêil pĆespolním bøhem v Tunisu. Josef Šorm narozen 1932, dvorský rodák. Vysoká postava, dlouhé ruce a fyzická zdatnost napovídala boxu, ale zaêal s kopanou za tehdy populární SKDK a v sedmnácti letech s volejbalem. Tehdejší pravidla nedovolovala pĆesahovat pĆes síČ ani pĆi bloku, jinými slovy, uplatnili se i menší hráêi. Ti møli obvykle, zejména na síti, vynikající úderovou techniku a v poli excelovali. Tak zvané „bagry“ témøĆ neexistovaly, hrála se klasická odbíjená - pĆevážnø prsty. „Pepík Šorm“ dokázal strhnout spoluhráêe k soustĆedønému výkonu i jako „provokatér“, v dobrém smyslu, což mohla potvrdit Ćada nahrávaêĎ, kteĆí se snažili „Pepíka“ uplatnit pĆi smeêi. Volejbal byl velmi populární. Hrál se na bývalém sokolském cviêišti, na Pilském mlýnø, ve Skautském domovø, na louce pĆed stadionem SKDK, na koupališti, brigádnicky vybudovaných hĆištích a zejména v okolních obcích, z nichž byla nejpopulárnøjší Bílá TĆemešná. V TĆemešné získával Josef Šorm zkušenosti, jeho vzory byl profesor JiĆí Šolc, teoreticky i prakticky fundovaný trenér profesor Václav Kopecký, obouruký poziêní odbíjenkáĆ a velmi rozsáhlým úderovým rejstĆíkem a nezapomenutelný Karel Paulus. Šorm se bøhem vojenské prezenêní služby uplatnil ÚDA Praha, kde pĎsobil do roku 1958. Stal se dvakrát pĆeborníkem republiky s volejbalovými esy TesaĆem, bratry Brožovými, Musilem, Schwarzkopfem, Fuêíkem, perfektním nahrávaêem Synovcem a všestranným Paulusem. V letech 1959 – 1960 hrál za Slávii Praha, která se stala v roce 1962 pĆeborníkem republiky a dvakrát se umístila na tĆetím místø. V ligovém družstvu Potrubí Praha se vønoval trenérské êinnosti až do odchodu do Belgie v roce 1968, jako hrající trenér v prvoligovém mužstvu. Karel Paulus, roêník 1933, byl ozdoben tituly Zasloužilý mistr sportu, zasloužilý trenér, vlastnil celou Ćadu vyznamenání. Neoplýval tølesnou výškou, ale mimoĆádnou tølesnou zdatností, obratností a zcela mimoĆádným výskokem. V análech svøtové odbíjené je zaznamenán jeho „relativní výskok“ neuvøĆitelných 87 centimetrĎ. Pro vysvøtlení se jedná o výskok bez pĆísunu, møĆený z místa od pasu na zem. V mládí pøstoval témøĆ všechny sporty, aČ to bylo v Bílé TĆemešné a nebo ve DvoĆe Králové. 283

ZÁąÍ


V dorostenecké kategorii reprezentoval republiku v závodø sdruženém, v atletice se jako dorostenec umístil na druhém místø v hodu diskem a své pohybové nadání uplatnil v Sokole na náĆadí. Paulusovy schopnosti odhadl profesor JiĆí Šolc a získal jej pro odbíjenou. Sám jako výborný odbíjenkáĆ mu urêil tréninkový plán a vønoval všechen svĎj trenérský um. Karel Paulus ovládal celý volejbalový rejstĆík – pole, nahrávku, poziêní hru, servis a na síti (tehdy 245 cm, bez pĆesahování sítø) všechny útoêné údery. Povøstné byly jeho „šavle“, které uplatĀoval pĆekvapivø z každé vzdálenosti. Jeho specialitou byly akrobatické zákroky v poli, obvykle v pádu na záda a odbíjení prsty. V pozdøjších letech byl škodolibøjšími spoluhráêi nazýván „gumovým dødkem.“ Od roku 1951 – 1966, tedy plných patnáct rokĎ, byl êlenem reprezentace a v dobø nejvøtší slávy požádal o uvolnøní z reprezentace pĆed Mistrovstvím svøta v Praze. Jako reprezentant republiky se stal jedenkrát mistrem svøta (PaĆíž 1956), dvakrát mistrem Evropy (BukurešČ 1955 a Praha 1958) a v Tokiu získal v roce 1964 stĆíbrnou olympijskou medaili. V roce 1960 získal v Rio de Janeiro a 1962 v Moskvø na Mistrovství svøta stĆíbrnou medaili a dál vítøzil v celé Ćadø mezinárodních turnajĎ, festivalových soutøžích a mistrovských mezinárodních utkáních. Za éeskoslovenskou republiku sehrál na 350 mezistátních utkání. Na mistrovstvích svøta, Evropy a Olympijských hrách byl vyhlašován nejlepším polaĆem, nahrávaêem êi nejtechniêtøjším hráêem šampionátu a byl zaĆazován do týmu All Stars. Svoji úspøšnou kariéru zakonêil Karel Paulus jako úspøšný trenér. Za tĆicet let ve vrcholovém sportu uskuteênil pouze dva pĆestupy, ze Sokola Bílá TĆemešná do armádního sportu a zpøt domĎ do Bílé TĆemešné. Jan Odvárka se narodil v roce 1943 a byl všestranným atletem. Rodiêi byl vzornø vychován a vynikal vzácným charakterem, kterým se vyznaêoval jeho otec, povoláním kováĆ, skuteêný mistr svého oboru. Sportoval ve zcela amatérských podmínkách, v zaêátcích na jím vyrobeném škvárovém doskoêišti, kde se potýkal s bambusovou tyêí. Posiloval usilovnø na dvoĆe otcovy kovárny s vlastní êinkou a na pøtimetrovém lanu získával usilovným tréninkem nutnou sílu a obratnost. Hravø šplhal neuvøĆitelnø rychle bez pĆírazu v pĆednosu. Po technické a metodické stránce postrádal kvalifikovaného trenéra, ke špiêkovým výkonĎm se dopracovával pouze vlastní pílí. Pro lehkou atletiku získal pozdøji i svého nejmladšího bratra Petra, který patĆil mezi nejlepší desetibojaĆe v éSFR. Ve svých nejlepších atletických letech opustil rodnou vlast a v roce 1976 emigroval do NSR, když se nedovedl smíĆit s policejním režimem. Jan Odvárka projevoval již od mládí výtvarné sklony a v souêasné dobø je znám jako uznávaný malíĆ Vysoêiny. Žije ve Svratce, kde se vønuje své výtvarné práci. Pro informaci nøkteré z dosažených úspøchĎ. V roce 1967 vytvoĆil krajský rekord ve skoku o tyêi výkonem 472 cm a reprezentoval éeskoslovenskou socialistickou republiku úspøšnø na mezinárodním utkání v Maóarsku. Okupaêní rok 1968 mu pĆíliš na výkonnosti nepĆidal, pĆesto se vypracoval se 480 cm na druhé místo v republice za pĆeborníkem Tomáškem. Léta 1969 – 1972 byla pro nøho velmi úspøšná. Stal se halovým mistrem éSSR, na Mistrovství Evropy v Bølehradø dosáhl osobního rekordu a v roce 1970 a 1971 se stal mistrem éSSR. PĆi posledním závodø v hale se zranil, následovala operace a konec atletické kariéry. Za úspøšnou êinnost v reprezentaci éSSR byl poctøn titulem Mistra sportu. PĆíznivcĎm lehké atletiky je tĆeba pĆipomenout, že disciplina skok o tyêi doznala vývojem zmøny. Bývalý rekordman prof. Bém používal bambusových tyêí, které postrádají vlastnosti dnešních laminátových tyêí, které jsou pĆizpĎsobeny hmotnosti skokana a katapultují. Jan Odvárka používal pozdøji podobných tyêí, ještø nedokonalých. Je nutno zdĎraznit, že Japonci v roce 1936 používali na Olympiádø také bambusové tyêe, ale pĆi pĆechodu pĆes laČku pĆehmátli, jinými slovy šplhali, což pravidla nedovolují. Skok o tyêi je pokládán za jednu z nejnároênøjších atletických disciplin, spojuje techniku, rychlost, sílu i obratnost a nervosvalovou koordinaci. TyêkaĆ, aby obstál, musí mít všechny vlastnosti desetibojaĆĎ. Není bez zajímavosti, že ve své dobø byli po vynikajícím plavci Weissmüllerovi do filmových rolí „Tarzana“ obsazováni právø skokani o tyêi a desetibojaĆi. Adolf Wimr se proslavil rovnøž jako tyêkaĆ. Byl synem vynikajícího halva SK DvĎr Králové nad Labem, tehdejšího pĆedního divizního klubu a svojí výkonností se stal populárnøjší než jeho otec. Od roku 1965 do roku 1975 dosahoval úspøchĎ postupnø ve DvoĆe Králové, Dukle Lipník a opøt ve DvoĆe. Jeho nejlepší výkon ve skoku o tyêi, 3,9 metru, hovoĆí bez komentáĆe.

284


ZÁąÍ

Nejlepších výsledkĎ dosahoval od roku 1958 do roku 1963, kdy se vždy umísČoval na pĆedních místech. V roce 1959 porazil na pĆeboru republiky ve Zlínø, jako mladší dorostenec, i svého kolegu Jana Odvárku a stal se mistrem éSSR. Jaroslava Klímková – Grohová se narodila v roce 1951 a již v deseti letech organizovanø sportovala v tehdejším Sokole. Její talent odhadl profesor tølocviku Radko Hrma s manželkou, aktivní atletkou a získal ji pro atletiku. Pod jeho trenérským dohledem lyžovala, jezdila na vodø a vønovala se bøhu. Sama o sobø tvrdila, že píle pĆevažuje nad talentem. Již v kategorii žactva dosáhla vynikajících výkonĎ a stala se pĆebornicí v bøhu na šedesát metrĎ, 300 metrĎ a pĆespolním bøhu. V kategorii mladšího dorostu získala tituly pĆeborníka kraje na dráze i v terénu a v bøhu na 500 metrĎ se na pĆeboru éSSR umístila na druhém místø. Další rok vyhrála pĆebor dorostu v Banské Bystrici a v této dobø vytvoĆila êeskoslovenský rekord mladšího dorostu v bøhu na 400 metrĎ za 58,6 vteĆiny. Pozdøji, již jako starší dorostenka, získala celou Ćadu titulĎ. S pĆibývajícími léty došla k názoru, že se møla již dĆíve zamøĆit na bøh 800 metrĎ, aby byly její výkony pronikavøjší. Ani jí se však nevyhnula zranøní a proto se vønovala trenérské práci s mládeží a atletika se jí stala životní náplní. Bøhem trenérské êinnosti nepĆestala aktivnø bøhat a zúêastnila se celé Ćady významných závodĎ. Vyhrála „Bielou stopu“ Slovenského národního povstání a jejím nejvøtším zážitkem byla úêast na „Vasovø bøhu“ (89 km) ve Švédsku. Pozdøji se opøt vrátila na dráhu a podílela se svými výkony v Krajském pĆeboru na úspøších družstva našeho møsta. V kategorii seniorĎ (od 35 let) získala titul mistra Evropy v nømeckém Arolsenu v pĆespolním bøhu na deset kilometrĎ a v Belgii v Bruggách skonêila na êtvrtém místø. Jaroslav Antoš, roêník 1940, menší postavou, skromný, pilný, pracovitý a zejména odolný sportovec. Stal se desetinásobným mistrem republiky v jedné z nejnároênøjších cyklistických disciplin. První cestovní kolo mu koupil dødeêek v jeho patnácti letech a spoleênø s otcem upravil na skromné „závodní kolo.“ Závodil z radosti z jízdy a první vítøzství zaznamenal ve DvoĆe Králové. Za vítøzství dostal obrovský dort a stal se „profesionálem.“ V dorostenecké kategorii získal svĎj první republikový mistrovský titul. Jezdil všechny cyklistické discipliny – silnici, silniêní kriterium, dráhu a cyklokros. Odhadl své možnosti, jak nejlépe zúroêit svou nízkou váhu a odolnost a dostavily se mimoĆádné úspøchy. Od roku 1962 vyhrál v mužích êtyĆi mistrovství republiky a v roce 1966 dojel po defektu galusky jako druhý. V roce 1963 obsadil druhé místo na Mistrovství spĆátelených armád. Stále tvrdø trénoval a v individuálním tréninku i na závodech najel za jediný rok pĆes osmdesát tisíc kilometrĎ. To za každého poêasí, což vyžaduje mimoĆádné vlastnosti. Trénoval prakticky individuelnø a za podmínek pro dnešní cyklisty nepĆedstavitelných. Byl nominován na mistrovství svøta amatérĎ i profesionálĎ a ve druhém závodø v Belgii zvítøzil. Po návratu získal opøt titul mistra republiky v cyklokrosu. Následovaly závody v Berlínø, Švýcarsku, Francii a Nømecku s výbornými výkony. Umøl i vêas odejít a ukonêit tak, v nejvøtší slávø, úspøšnou závodnickou êinnost terénního závodníka. DĆina, kterou postoupil, stála za radost na stupních vítøzĎ. Od roku 1969 pĆedával své zkušenosti juniorĎm a získal celou Ćadu êestných uznání za svou úspøšnou závodnickou êinnost. Jan Frieda, dvorský rodák, roêník 1957. Již od mládí se u nøho projevoval všestranný sportovní talent. Bez intenzivního tréninku zaznamenal úspøchy v házené, stolním tenise, zvítøzil na nøkolika turnajích v nohejbalu a vønoval se ke své škodø více sportĎm, kde mohl uplatit své nadání. Po dvou zranøních pĆi házené se vønoval kuleêníku, kde ve velmi krátké dobø dosáhl špiêkových výkonĎ. Zvítøzil v okresních, krajských i oblastních pĆeborech jednotlivcĎ a pomohl družstvu Dvora spoleênø se ZdeĀkem Horáêkem a Milošem KĆížkem k vítøzství na mistrovství republiky, na tak zvaném malém stole. Družstvo Dvora se tak probojovalo do celostátní ligy na velkém stole a reprezentovali úspøšnø dvorskou TJ i hradecký kraj. Získal êtyĆi mistrovské republikové tituly v soutøži nejlepších jednotlivcĎ éSSR za sebou v disciplinø „volná hra“ i v „kádru“ a zaznamenal êeskoslovenský rekord v tak zvaném generálním prĎmøru z republikového mistrovství jednotlivcĎ – 287 karambolĎ ve Volné hĆe, když nøkolik partií do 600 karambolĎ zahrál na jediný pokus. Zejména pĆebory jednotlivcĎ vyžadují mimo maximálního soustĆedøní i fyzickou vytrvalost, vítøz musí ve dvou dnech sehrát až 3.000 karambolĎ. Mistrovství republiky se konala v Ostravø, Pardubicích, Hronovø i ve DvoĆe a hráêi se musí bøhem rozcviêení seznámit s rĎznými herními podmínkami. Jan Frieda reprezentoval naší republiku úspøšnø i v mezistátních utkáních s bývalou Nømeckou demokratickou republikou (NDR) a v Bavorsku, kde vyhrál všechny své partie na malém stole v disciplinø kádr, jako jediný z našich reprezentantĎ. 285

ZÁąÍ


Velmi cenné bylo, v kategorii juniorĎ, jeho vítøzství s prvním hráêem NDR hraném v TĆinci, kdy beznadøjnø prohrával v partii do 600 karambolĎ o více než 500 karambolĎ a posledním pokusem partii úspøšnø dohrál a rozhodl tak o vítøzství éSSR. Jeho úspøchy pĆipomíná celá Ćada uznání a pohárĎ, krásný alpakový pohár po tĆech vítøzstvích na Velké cenø Prahy, který je putovní a získá jej hráê až po pøti vítøzstvích. Jan Frieda se právem zaĆadil mezi významné královédvorské sportovce. Vøra Antošová – Poláková, narozená 1950 našla zalíbení v hodu oštøpem. Nadøjné výkony ji spolu s trenérem vyprovokovaly snad až k pĆíliš intenzivnímu tréninku, ve snaze uplatnit v plné míĆe její vrhaêské schopnosti, zejména rychlost a zcela mimoĆádný švih. Hod oštøpem však pĆedstavuje velmi záludnou atletickou disciplinu a celá Ćada vynikajících oštøpaĆĎ skonêila pĆedêasnø svou sportovní kariéru pro zranøní lokte nebo ramene. Tak zvaný oštøpaĆský loket, respektive rameno je velmi vleklým zranøním, které vyžaduje obvykle dlouhodobé pĆerušení tréninku a êasto i konec nadøjí ... Musela proto svoji závodní êinnost po roce 1972 ukonêit a naše atletika pĆišla o vrhaêku s perspektivou špiêkových výkonĎ. Potvrzují to její výsledky, kdy již ve svých šestnácti letech vytvoĆila êeskoslovenský rekord mladších dorostenek výkonem 45,04 metru a získala prvé místo v pĆeboru kraje. V roce 1967 vítøzila v oblastních pĆeborech a zaznamenala Ćadu úspøchĎ doma i v NDR. V roce 1968 zvítøzila v pĆeboru éSSR výkonem 47,30 metru. V kategorii žen vyhrála mistrovství éech hodem 48,34 metrĎ a následovala Ćada úspøšných mezinárodních startĎ. Vyvrcholením bylo prvé místo (47,90 m) na mistrovství éSSR a v utkání éSSR – Švédsko místo druhé, v osobním rekordu 48,84 metru. V roce 1971 již nemohla pro zranøní házet oštøpem a závodila za družstvo pouze v kouli a disku. Svoji závodní êinnost ukonêila v roce 1972. V souvislosti s lehkou atletikou je dobĆe se zmínit o tøch, bez kterých si atletickou êinnost nelze pĆedstavit. Jedním z tøch nepostradatelných je zasloužilý funkcionáĆ lehké atletiky Ing. OldĆich VoĀka, malý postavou, ale s velkým atletickým srdcem. Pohybuje se pĆi všech atletických akcích pĆevážnø poklusem. NøkteĆí ze škodolibých prohlašují, že je schopen souêasnø odstartovat i stopnout bøh na 200 metrĎ. PatĆí nespornø k atletickým osobnostem, které se zasloužily o úspøchy dvorských atletĎ. K dalším nepostradatelným je JiĆí Schreiber, tajemník Tølovýchovné jednoty, který mimo jiné komentuje všechny atletické pĆebory. Rozmary poêasí Názory klimatologĎ se diametrálnø liší, ale skuteêností je to, že devøt z deseti nejteplejších rokĎ za posledních 150 let jsme zažili po roce 1990. ZvlášČ loĀský rok 2005 byl absolutnø nejteplejším, trumfnout by ho mohl snad jen letošek se svým horkým êervencem. Jedni z klimatologĎ tvrdí, že se jedná jen o výkyvy, druzí to pokládají za hrozbu. Faktem je, že se poêasí vyznaêuje velkou promønlivostí. Letošek je toho svødkem, kdy po horkém êervenci nastoupil chladný srpen, nejchladnøjší za posledních 45 let. Na vinø je bezpochyby globální oteplování celé planety, kdy v posledních desetiletích narĎstá teplota zemské atmosféry a oceánĎ. PĆíêinou je dle svøtových vødeckých ústavĎ to, že oteplování je nutno pĆipsat k lidským aktivitám, a to hlavnø pĆi spalování fosilních paliv. Zdá se, že i celosvøtové protokoly, které se staví za ochranu klimatu, moc neuspøly. Jsou dva: „Montrealský, který je z roku 1987 a má zabránit výrobø škodlivých freonĎ a Kjótský z roku 1997, o kterém se poĆád diskutuje a nemá dokonce podporu nøkolika vlivných státĎ, USA nevyjímaje. František Koêí - „zlaté ruêiêky“ Pan František Koêí ze Smetanovy ulice je jedním z tøch, kteĆí „dovedou“ a svýma rukama, v klidu své domácnosti, pĆetváĆí po dlouhou Ćadu let staré, vyĆazené motocyklové veterány na pravé „krasavce.“ Jeho „zlatýma“ rukama prošla Ćada starých motocyklĎ dnes již veteránĎ od firem Harley, éZ, Rudge With, BSA, NSU, Jawa a dalších. Jeho „koníêka“ neodradilo ani to, že mu bylo více jak deset „krasavcĎ“ ukradeno a navíc ještø tolik potĆebných náhradních dílĎ.

286


ZÁąÍ

Vyuêil se v Hradecké Škodovce jako mostaĆ a po nøkolik let jezdil za Škodovku na montáže po celé republice. Pozdøji se uplatnil jako zámeêník ve dvorském závodø JUTA, kde jej nadchnul pro motocykly spolupracovník mistr VoĀka, který byl spolu s Vlastimilem Rainem realizátorem závodního motocyklu RaVo. V dal-

ších letech pracoval pan Koêí v Zemødølském stavebním sdružení, ale láska k motorkám mu zĎstala a on i nadále pokraêuje v renovaci nepojízdných veteránĎ. Na snímcích je se svými „krasavci“ a kronika mu pĆeje mnoho dalších úspøchĎ. Svojsík – skauting – dokonêení Junáci vzpomínají 130. narození svého zakladatele, který se narodil dne 5. záĆí 1876. Byl to stĆedoškolský profesor tølocviku, také výborný zpøvák významného uêitelského kvarteta, se kterým prošel kus svøta. Jak již bylo v pĆedchozích kapitolách napsáno, poznal skauting v roce 1911 v Anglii a už roku 1912 uspoĆádal pod hradem Lipnicí první junácký tábor. VytvoĆil název Junák a k tomu, co poznal v zahraniêí, pĆidal Ćadu êeských prvkĎ. Když byl založen v roce 1914 Junák, který nepĆerušil svoji êinnost ani bøhem I. svøtové války, rozmohl se hlavnø ve tĆicátých letech minulého století. B. Svojsík umírá 17. záĆí 1938 a v té dobø už møl Junák 65 tisíc êlenĎ. Skautské hnutí bylo u nás tĆikrát zakázáno. Stalo se tak na zaêátku války nacisty, poté dvakrát komunisty, kdy bylo nahrazeno celostátní organizací Svazu êeské mládeže. „Královédvorské noviny“ o Tibø Zajímavý êlánek s názvem: „TIBA chce i nadále figurovat na textilním trhu“, psaný generálním Ćeditelem akciové spoleênosti Ing. Pavlem Nedvídkem, vysvøtluje souêasný stav v této akciové spoleênost. Kronika z êlánku vyjímá nøkteré dĎležité êásti. „Jaký je souêasný stav podniku TIBA a.s.? „V møsíci kvøtnu bylo projednáno s odbory hromadné propouštøní Ćádovø 320 zamøstnancĎ. Z toho bylo asi pĆes 10 % THP. Vøtšinø z tøchto zamøstnancĎ byla výpovøó následující møsíc pĆedána nebo sami požádali o rozvázání pracovního pomøru. 287

ZÁąÍ


V êem spatĆujete hlavní pĆíêinu úpadku podniku Tiba a.s.? „Myslím, že jde o prĎnik vlivu tĆí základních faktorĎ: 1) Dramatický pokles produkce (více jak 30 %) bøhem posledních dvou let z dĎvodu uvolnøní trhu dovozu textilního zboží. 2) Dramatické snížení úvørové angažovanosti financujících subjektĎ (bank, dodavatelĎ ...) vzhledem k sérii tĆí cílených návrhĎ na konkurs na spoleênost TIBA za poslední 4 roky, kde zásadní roli sehrál subjekt Vodovody a kanalizace DvĎr Králové nad Labem za tiché úêasti Møsta DvĎr Králové nad Labem. 3) RĎst cen energií. Zatímco dovoz levného textilu z východních zemí postihl všechny rovným dílem a záleželo na vedení každé spoleênosti, jak se s daným faktem vypoĆádávalo a vypoĆádává, skuteênost existence tĆí po sobø jdoucích cílených návrhĎ na konkurs zpĎsobilo postupný, avšak nyní již totální kolaps v oblasti financování. Bøhem posledních 4 let je totiž neustále na základø jedné a té samé sporné pohledávky nyní již potĆetí navrhován konkurs na spoleênost TIBA, a.s. ze strany spoleênosti Vodovody a kanalizace D.K.n.L., pĆestože byl již pĆed dvøma lety takový návrh jako neoprávnøný zamítnut a soudkynø za pochybení nejen v této kauze byla zbavena v kárném Ćízení možností dále soudit. Tomuto poslednímu návrhu v Ćadø se navíc na poêátku pĆidalo i Møsto D.K.n.L. s pohledávkou, která nemá nejen žádné právní, ale ani logické opodstatnøní. Na základø výše uvedeného pojišČovny nejprve snižovaly limity pojištøní, dnes již jsou obchodní pĆípady s Tibou nepojistitelné, banky postupnø snižovaly svou úvørovou angažovanost, dnes již je financování pohledávek úplnø zastaveno, dodavatelé zkracovali splatnost úhrad svých dodávek, dnes již všichni chtøjí splatnost pĆedem. Na druhé stranø, z dĎvodu nemožnosti zajištøní stabilního zásobování z dĎvodu finanêní tísnø docházelo a dochází ke zpožóování dodávek zákazníkĎm, kteĆí reagují tak, že postupnø pĆevádøjí více a více zakázek ke konkurenci. Paradoxní je, že celé situaci návrhĎ na konkurs po celou dobu neêinnø pĆihlíželo Møsto D.K.n.L. a neuêinilo v zásadø žádné kroky k tomu, aby v této vøci pomohlo jednomu z nejvøtších zamøstnavatelĎ v regionu – Tibø, i když si muselo být vødomo faktu, že za všemi návrhy na konkurs vždy stála a nadále i stojí spoleênost Vodovody a kanalizace D.K.n.L., jakožto provozovatel jeho kanalizaêní sítø. Proê tomu tak bylo a proê se k tĆetímu návrhu pĆidalo i samotné Møsto, o tom lze polemizovat. Druhým paradoxem je, že Møsto je navíc akcionáĆem TIBA, a.s. a proto by mølo být jeho zájmem a snad dokonce i povinností, starat se o to, aby tato „investice“ pĆinášela Møstu, a tím i obêanĎm, nøjaký výnos êi užitek. Chování møsta je v tomto pĆípadø v pĆímém rozporu s tømito zájmy a dokonce tímto chováním dochází ke znehodnocování této investice.“ TIBA a.s. byla tedy ohrožena konkursem. Jak tuto skuteênost vedení spoleênosti Ćešilo? „Jak jsem již uvedl, na spoleênost TIBA a.s. byly podány již tĆi návrhy na konkurs, vždy za nimi stála spoleênost VaK D.K.n.L. První návrh na konkurs soud v Hradci Králové zamítl, druhý vzal navrhovatel zpøt a tĆetí je nyní aktuální a trvá již od kvøtna 2005. Do dnešního dne nebyl vyĆešen. To taktéž o nøêem svødêí. Mimo to samozĆejmø probøhlo nøkolik exekucí, které plynuly z doêasné insolvence TIBY, plynoucí z celé této situace, ale tyto byly vždy vyĆešeny tak, že spoleênost nijak neohrozily.” Co soudíte o budoucnosti spoleênosti TIBA a.s.? Tøžko posoudit. Jako poslední obranu proti tømto útokĎm jsme byli nuceni podat 8.6.2006 návrh na vyrovnání u Krajského soudu v Hradci Králové. Je velmi realistický, neboČ TIBA disponuje dostatkem majetku, který by mohl uspokojit vøĆitele, pokud ale bude moci s tímto majetkem nakládat. Rozhodnutí stojí na soudci. Teprve po pĆípadném dokonêení vyrovnání se uvidí, jaká bude situace, ale celý návrh na vyrovnání je postaven na tom, aby znaêka TIBA i nadále figurovala na textilním trhu.” Evropský bronz M. Hanzlíêkové Na Evropských atletických hrách mládeže poĆádaných v Brnø, kde soutøžilo sedm set závodníkĎ z jedenácti státĎ Evropy a 73 oddílĎ, byly také êtyĆi atletky ze Sokola DvĎr Králové nad Labem, Andrea Šedivá, Magdaléna Hanzlíêková, Michaela Uherková a Anna Rutrlová. Nejlépe se daĆilo M. Hanzlíêkové v hodu kriketovým míêkem, která hodem 43,41 m získala bronzovou medaili. Ve skoku dalekém (371 cm) byla ze êtyĆiceti závodnic na 19. místø. Andrea Šedivá byla v bøhu na 60 metrĎ osmá (8,84 s.), skoku dalekém byla výkonem 448 cm šestá, ve skoku vysokém na devátém místø výkonem 139 cm. Anna Rutrlová ve skoku dalekém na 13. místø, v bøhu na 60 metrĎ zabøhla za 9,37 s. Michaela Uherková zabøhla šedesátku za 9 s. a 150 metrĎ za 23,53 s. Poslední disciplínou byla byla štafeta, kde dívky zabøhly êas 35,67 a zaĆadily se tak na dvanácté místo mezi osmnácti štafetami. 288


ZÁąÍ

Koneênø nová vláda? Prezidentovi republiky byl pĆedám Miroslavem Topolánkem seznam êlenĎ nové vlády v tomto složení: Miroslav Topolánek - pĆedseda vlády - ODS Petr Neêas - místopĆedseda vlády a ministr práce a sociálních vøcí - ODS Alexandr Vondra - ministr zahraniêních vøcí - nestraník Ivan Langer - ministr vnitra a min. informatiky - ODS JiĆí Šedivý - ministr obrany – nestraník Vlastimil Tlustý - ministr financí - ODS JiĆí Pospíšil - ministr spravedlnosti - ODS Aleš ąebíêek - ministr dopravy - ODS Martin ąíman - ministr prĎmyslu a obchodu - ODS Milena Vicenová ministrynø zemødølství – nestraník Tomáš Julínek - ministr zdravotnictví - ODS Miroslava Kopicová - ministrynø školství, mládeže a tølovýchovy - nestraník Petr Kalaš - ministr životního prostĆedí - nestraník Martin Štøpánek - ministr kultury – nestraník Patr Gandaloviš - ministr pro místní rozvoj - ODS Obêanští demokraté se vracejí do ministerských kĆesel po osmi letech. S žádostí o dĎvøru musí však pĆedstoupit pĆed poslance do tĆiceti dnĎ. Bøh Terryho Foxe TĆetí roêník tohoto bøhu se konal tradiênø ve Školní ulici. K tomuto uvedla Ćeditelka DDM – Jedniêka Olga Nedvídková: „Naše møsto bylo po dva roky úêastí tĆetí nejlepší v éeské republice.“ Na traČ do møstského parku se vydaly celé tĆídy základních škol ze Dvora i okolí. Nøkteré døti skuteênø bøžely, jiné traČ absolvovaly v klidu a procházkovø. Zúêastnilo se i nøkolik maminek s koêárky, cyklistĎ a také døtí s pejsky. Pozornost budily stánky s upomínkovými pĆedmøV dychtivém oêekávání, až je výstĆel vyzve ke startu.

ty, hlavnø êelenky a létající talíĆe. Výtøžek poslouží boji proti rakovinø. Úêast byla více jak dva tisíce lidí, poêasí pĆálo. Mezi poĆadateli byli zástupci tølovýchovné jednoty, Sokola, Turisté – Dvoráci a éerveného kĆíže. PĆítomen byl i starosta møsta Ing. JiĆí Rain, místostarostka Mgr. Edita VaĀková a další. Døti by ve svém zápalu porazily i fotografa Martina Zárubu. 289

ZÁąÍ


Parter u Hankova domu témøĆ dokonêen Obêané se již seznamují s novou úpravou této êásti našeho møsta. Tato úprava se jako vždy v našem møstø setkává s projevy souhlasu i nesouhlasu. OdpĎrci se pozastavují nad tím, že ubylo parkovacích míst, pĆíznivci si chválí parkovou úpravu a celkový vzhled tohoto prostranství. Dle sdølení starosty møsta, „bylo rozhodnuto, že se tato plocha, která byla dĆíve souPohled z balkonu Hankova domu.

êástí námøstí Odboje, pĆejmenuje na námøstí Václava Hanky.“ Toto námøstí otevĆel pĆestĆižením pásky poslanec parlamentu éR PhDr. Robin Bönisch spolu se starostou møsta Ing. JiĆím Rainem. Dominantou námøstí je plastika Jaroslava éerného, který pĆi dokonêování náhle a neêekanø zemĆel. TvoĆí ji šest rozevĆených kamenných listĎ. O koneêné dokonêení se postarala jeho manželka Mgr. Ivana éerná a syn Ota. Ti také tuto skulpturu odhalili. Souêasnø s pĆestavbou byla zasázena i tolik potĆebná zeleĀ.

V proslovu k otevĆení námøstí Václava Hanky zaznøla slova Ing. arch. Martina Misíka, jehož oba rodiêe pocházejí ze Dvora Králové nad Labem a projektová dokumentace pochází z ateliéru Zidka, Plocek, Misík. „PĆi zpracování návrhu jsem si byl od zaêátku vødom dvojího možného smøru uvažování: klidový park nebo opøt parkovištø, i když uêesané. Každé vedení møsta, se kterým jsem v prĎbøhu prací

Pomník si pĆišel prohlédnout i obêan Alfred Wavra, který projevil obavy, zda se toto dílo nestane cílem vandalĎ.

Pomník se stal stĆedem pozornosti starých pĆátel p. Antonína Friedy a Alfreda Wavry. 290


ZÁąÍ

spolupracoval, bojovalo o co nejvíce parkovacích míst. V prĎbøhu êasu, i pĆes další kreslené úvahy na zkapacitnøní parkování ale vykrystalizovala podoba, na jejíž êásti dneska stojíte. S týmem spolupracovníkĎ jsme se snažili vytvoĆit parter s použitím moderních prvkĎ v historickém prostĆedí. To je mĎj obvyklý pĆístup k tvorbø. Nelze jen konzervovat, je tĆeba, aby se souêasná doba s historií sžívala, tak jak se v minulosti sžívaly postupnø jednotlivé historické slohy.“ Stavba byla realizována firmou Dlažba z Vysokého Mýta. Náklad na rekonstrukci êinil témøĆ 10 milionĎ korun. Møsto má tedy po dlouhých letech Fontánu Rukopisy na námøstí V. Hanky slavnostnø odhali- opøt Hankovo námøstí. la Mgr. Iva éerná se synem Otou.

Srdíêkový den Tato charitativní akce pojmenovaná Srdíêkový den probíhala v polovinø záĆí. Ujaly se toho školy. Za cenu 25 korun byly nabízeny upoutávky s motivy zvíĆat. Výtøžek bude v rámci republiky použit na døtská oddølení nemocnic a zaĆízení, která peêují o postižené døti. Muslimové a papež Benedikt XVI Papež citoval ve svém rodném Bavorsku stĆedovøkého byzantského císaĆe Manuela II, který žil ve 14. století, že zakladatel islámu prorok Mohamed pĆinesl svøtu zlo slovy: „Ukažte mi, co Mohamed pĆinesl nového, a uvidíte, že jsou to jen špatné, nelidské vøci, jako šíĆit víru meêem.“ To vyvolalo vlnu pobouĆení od Turecka, pĆes Kuvajt po Pákistán, protestují i mnozí muslimové jinde ve svøtø. „Zranil city muslimĎ, žádáme, aby odvolal“, ozvalo se z pákistánského parlamentu. „Urazil miliardu muslimĎ. Napravit to mĎže jen jeho omluva“, ozvalo se od šéfa jordánské islámské fronty Hamzá Mansúra. Pozdvižení v muslimském svøtø pĆipomíná to, které bylo vyvoláno poêátkem roku karikaturami proroka Mohameda, kdy byl prorok Mohamed zobrazen s bombou zamotanou v turbanu. Papežova následná omluva nebyla natolik pĆesvødêivá, aby uklidnila celý islámský svøt. Smlouvy o dodávkách pitné vody domácnostem Møsto pokraêuje v uzavírání písemných smluv. V minulosti nebyl mezi majiteli soukromých nemovitostí a dodavatelem vody, tedy Møstem žádný oficiální vztah, všechno bylo bez jakýchkoliv písemných podkladĎ. Teprve pĆed dvøma lety se zaêalo se smlouvami, kdy obêané museli vyplĀovat dotazníky o stavu pĆípojek a technických parametrech rozvodĎ. To vše organizuje Odbor správy majetku MøÚ a ten pohrozil, že pokud nebude nejpozdøji do konce Ćíjna letošního roku smlouva uzavĆena, mĎže dojít až k uzavĆení dodávky vody. Teplárna a ekologie Na mimoĆádném zasedání zastupitelstva se rozhodovalo o ekologii výroby tepla do úĆadĎ, domácností, kulturních zaĆízení, nemocnice a závodĎ našeho møsta. Teplárna byla stavøna v padesátých letech minulého století, ale byla v posledních letech nákladnø modernizována. Její roêní výkon êiní 115,8 MW. Zaêátkem letošního roku státní orgány schválily zvýšení množství dĆevoštøpkĎ, které lze v kotlích spalovat. Dosud bylo možné tento typ paliva pĆidávat v menším množství, nyní by mohla dĆevøná drČ tvoĆit vøtšinu. Na tento zpĎsob topení je možné také získat státní dotace. Zastupitelstvo se rozhodlo, že tento projekt podpoĆí, pokud dojde k pĆipojení státu. 291


ZÁąÍ

Knihkupectví a p. Veselý Na zaêátku møsíce záĆí bylo dle sdølení majitele knihkupectví u Veselých podáno již asi sedm set výtiskĎ knihy DvĎr Králové nad Labem. V této dobø se také plánovala autogramiáda.

Pan Veselý ve své prodejnø v Revoluêní ulici je spokojen.

Mistrynø svøta a její žáci Ne každé møsto, škola a žáci se mohou pochlubit, že je uêí mistrynø svøta v plachtøní. Døti ve škole Komenského ji dobĆe znají a mají ji rády.

Paní uêitelka VepĆeková pĆivítala døti po prázdninách.

Pražák Vladimír Valenta o souboru Záboj Z Královédvorských listĎ vyjímáme êást êlánku, kterým se chce podølit pan Vladimír Valenta o nøkteré své dojmy: „Obdivuji pĆedevším nøkolik skuteêností: aêkoliv doba a rĎzné okolnosti tomu nepĆejí, sbor Záboj stále existuje, jeho êlenové se pravidelnø scházejí, zkoušejí a veĆejnø vystupují a pĆes vyšší vøkový prĎmør jsou plní elánu a lásky ke zpøvu. Ale nejen to, zpøváci tvoĆí pĆedevším dobrou „partu“, která se schází i mimo vlastní sborovou práci, aČ už sama nebo tĆeba spoleênø se zahraniêními pĆáteli.Vysoce lze ocenit jednak soustavnou a kvalitní práci obou souêasných sbormistrĎ Patra RĎžiêky a mladého všestrannø talentovaného trutnovského varhaníka Víta Mišonø, ale také obøtavou organizaêní práci vedení sboru v êele s Janou RĎžiêkovou. Sbor by se neobešel bez pravidelné práce hlasové pedagožky Jitky Pojarové, bez umølecké spolupráce klavíristy Tomáše Mervarta, ani bez propagaêních schopností Vladimíra Lepše a dalších. Protože jsem vøtšinu êlenĎ sboru poznal, mohu s klidným svødomím potvrdit, že každý z nich svým nepominutelným dílem pomáhá tomu, aby sbor prospíval. Nemluvø o tom, že jde o zapálené amatéry, kteĆí mají svá zamøstnání, rodiny a mnohdy i jiné koníêky. OceĀuji také stránku vøci, o níž nejsem pĆíliš informován, ale která je zĆejmá. Sbory jako je Záboj potĆebují i ekonomickou podporu, i když dnes amatéĆi vĎbec, a tedy i sboroví zpøváci kromø êasu a energie vønují své zálibø êasto i nemalé finanêní prostĆedky. To však nestaêí. Urêitø je tedy záslužná i široká podpora ze strany Møsta DvĎr Králové a Hankova domu, protože snad všichni uznávají, že nechat takovou tradici jejímu osudu by byla nenapravitelná chyba. 292


ZÁąÍ

Tím se dostávám k problému, který trápí celý sbor a jehož Ćešení bohužel není jen v jeho rukou. Jsem pĆesvødêen, že jen málo lidí z obyvatel Dvora Králové neví o existenci pøveckého sboru. ZároveĀ jsem si jist, že ve møstø a okolí žije hodnø tøch, kteĆí si rádi a dobĆe zazpívají tĆeba lidové písniêky. Nemusí být zrovna milovníky vážné hudby, i když bych se vsadil, že i náruživí fandové rocku pĆi nácviku leckteré klasické sborové skladby by byli pĆekvapeni její krásou a zamilovali si ji. Chce to ovšem jedno: sebrat odvahu a chuČ a pĆijít se alespoĀ podívat na zkoušku sboru, v nømž se v poslední dobø objevilo nøkolik nových mladých êlenĎ. ............. Moje výzva se týká hlavnø mužĎ, a to všech, nejen mladých, protože hlavnø mužská êást sboru postupnø hyne na úbytø. To ovšem není stav jen v Záboji, taková nedobrá situace je v mnoha jiných sborech u nás, mimochodem samozĆejmø i v Praze. ........... kráceno ......... Ve DvoĆe Králové je hudební škola, která vychovává mladé muzikanty a zpøváky. Je logické, že z mnoha absolventĎ nebudou sólisté ani profesionálové. Kde tedy jsou vyškolení pøvci, kteĆí ukonêili „lidušku“ a zĎstávají zde? Nechybí snad výchova k pøvecké všestrannosti a k lásce ke zpøvu jako k celoživotnímu koníêku? Totéž se týká v budoucnu døtí, dnes zpívajících ve školních døtských sborech. Z tøch všech by se mohla rekrutovat nová krev pro pøvecký sbor Záboj. Dølají však všichni, kteĆí mládež vedou, všechno proto, aby talenty v dospølosti nezapadly? (êlánek K.L.zkrácen)

Co se objevuje v tisku souêasné doby Zdenøk Bárta, senátor PéR, v Krkonošských novinách dne 8. záĆí napsal êlánek pod titulkem: Zrušit imunitu? Je to jen epochální podvod! „Senátor Kubera a jeho spolustraníci z ODS páchají na veĆejnosti epochální podvod, kterým se snaží zachovat nehoráznou imunitu êeských poslancĎ a senátorĎ. Nedávno se ale dostali do problému: Snømovna na návrh lidovcĎ tøsnø pĆed volbami pĆijala zákon, který alespoĀ ruší doživotní imunitu. Senát møl skvølou pĆíležitost tento zákon schválit – a koneênø by se alespoĀ êást problémĎ vyĆešila. Namísto toho mí drazí kolegové zvolili geniální podraz. Nejprve projednání tohoto návrhu zákona úêelovø protahovali, a pak – v pravý êas – navrhli farizejsky jeho úplné zrušení. Proê? Protože dobĆe vødøli, že pokud Senát navrhne zrušení imunity jako svĎj vlastní návrh, veĆejnost bude tleskat. PĆitom je ale jasné, že nová snømovna tento zákon neschválí. Nastoupí totiž ono již patnáct let trvající: „Víte, ona to je závažná ústavní zmøna, to se musí ještø pár let promýšlet.“ Nalijeme si tedy êistého vína: kdo ze senátorĎ bude hlasovat pro návrh poslanecký, je pro omezení alespoĀ doživotní imunity, kdo bude hlasovat pro zdánlivø radikálnøjší návrh pánø Kubery, je pro zachování stávajícího nehorázného stavu. Z téhož dne se objevil v KN další êlánek (êtk): éeši si myslí, že žijí ve zkorumpovaném státø: Praha – Dvø tĆetiny éechĎ si myslí, že žijí ve zkorumpovaném státø a že pĆípadĎ korupce pĆibývá. Vyplývá to z prĎzkumu agentury GfK Praha. Zatímco v roce 2001 oznaêilo éesko za zkorumpovanou zemi 52 % respondentĎ, letos to bylo již 66 %. S tímto hodnocením zemø nesouhlasí jen êtvrtina lidí. Nadpoloviêní vøtšina dotázaných má podle prĎzkumu pocit že se míra korupce v zemi za poslední tĆi roky zvýšila, více než tĆetina se domnívá, že se v pĆíštích tĆech letech ještø zvedne. Tolerance éechĎ ke korupênímu chování je obecnø malá, závisí na charakteru korupêních praktik. Urêité typy chování, napĆíklad láhev alkoholu pro lékaĆe êi nabídka slevy za nepožadování stvrzenky, nøkteĆí lidé ani za korupci nepovažují. Naopak za nepĆijatelné êi odsouzeníhodné respondenti nejêastøji oznaêili velkou korupci soukromých firem a politických stran. PĆesto vøtšina – 56 procent obyvatel – považuje úplatky za bøžnou souêást života, témøĆ každý tĆetí respondent se dokonce Ćídí heslem „Kdo chce vyžít, musí dávat.“ Do boje s korupcí se ale éeši pĆíliš zapojit nechtøjí. Více než êtyĆi pøtiny si myslí, že proti úplatkáĆství by møl bojovat stát, nikoliv obêané. Tento pocit navíc rok od roku sílí. Lidé ale dlouhodobø nevøĆí vládø, že má skuteêný zájem proti úplatkáĆství zasahovat. Letos tak odpovødølo skoro šedesát procent respondentĎ. Z loĀské zprávy organizace Transparency International vyplývá, že éeská republika patĆí v rámci Evropské unie mezi státy s nejvøtší mírou korupce. Na žebĆíêku zahrnujícím 159 zemí svøta se éesko dølí o 47. až 50. pĆíêku s ąeckem, Namibií a Slovenskem. Ze zemí evropské pøtadvacítky dopadly hĎĆe pouze Lotyšsko a Polsko.“ (êtk) Tolik tedy z denního tisku, kdy Kronika pĆejímá, ale jinak nehodnotí. Je na êtenáĆi, aby si zvolil názor sám. 293


ZÁąÍ

Rudolf Mess po pøti letech Dne 19. Ćíjna 2001 møli obêané našeho møsta možnost se naposledy setkat s Rudou Messem na skvølém koncertu v Hankovø domø. Další z koncertĎ se møl uskuteênit po dvou letech. Neuskuteênil. Kapelník Ruda Mess tøžce onemocnøl a nad nemocí nevyhrál. Poté odešel konferenciér jeho orchestru Petr Simon a naposledy i kytarista a hráê na banjo Jaroslav Vlk. Zdálo se, že tím je s kapelou konec a nikdo nebude mít tolik síly s opøtnou pĆípravou dalšího koncertu zaêít. PĆesto k tomu došlo. Stalo se tak díky iniciativø dĆívøjší „pravé ruky“ kapelníka Jana Hrocha. Jeho zásluhou se podaĆilo shromáždit pĎvodní obsazení nástrojĎ a doplnit „starou gardu“ novými zájemci. První zkoušku – veĆejnou generálku – møla tato kapela na svatbø syna Rudy Messe v êervnu letošní-

ho roku. PĆi tom došlo k rozhodnutí, že se koncert uskuteêní letos, na poêest nedožitých sedmdesátin zesnulého kapelníka a k pøtiletému výroêí prvého koncertu. Kronika se k tomuto koncertu, který se uskuteêní 22. záĆí, ještø vrátí. Skautské tábory letošního roku Junák, svaz skautĎ a skautek éR, stĆedisko „Zviêina“ , DvĎr Králové nad Labem, evidenêní êíslo 52502, to je oficiální název, pod kterým se ukrývá letitá êinnost. V letošním roce se konaly tyto tábory: Svøtlušky a Vlêata møly svĎj tábor na KateĆinø. Tábor vedl bratr JiĆí Klikoš a sestry Huškovy a byl zamøĆen na skautské hry a probøhl za pøkného poêasí. Poté si toto táboĆištø pronajali skauti z Police nad Metují. Druhý z táborĎ, tĆetího oddílu, u Kalu nedaleko Pecky vedl bratr Josef Langfelner. První oddíl chlapecký si letos zorganizoval putovní tábor do okolí Liberce, kde si své stany postavili u obce Tábor na KateĆinø, vedoucí JiĆí Klikoš. Bohumileê, aby odtud prošli celé okolí Liberce a podívali se i do Jizerských hor. 4. oddíl dívêí se zúêastnil evropského srazu skautek ORBIS, který se uskuteênil v Mariánském údolí v okolí Brna. Tento tábor zažil velké lijáky, kdy voda zaplavila celé táboĆištø. Tábornice byly pĆemístøny do zdejších škol. Všechny tábory probøhly zcela v poĆádku a jejich úêastníci se již tøší na svoje oddílové schĎzky. Tábor tĆetího oddílu v Kalu – vedoucí J. Langfelner. 294


ZÁąÍ

Terra Nostra – Malebný kraj Oblastní forum cestovního ruchu Podzviêinska tentokrát zasedalo v Miletínø v Muzeu êeského amatérského divadla. Tématem jsou možnosti získání financí v cestovním ruchu pro tento region. Zaêala rekonstrukce ŠafaĆíkovy ulice Souêástí této akce je výmøna inženýrských sítí a úprava veĆejné zelenø.

Hloubení na ulici za úêelem nové kanalizace.

Jak je to s ubytováním v našem møstø? Bude jistø dobĆe, když kronika zaznamená ubytovací možnosti v našem møstø i okolí. Možnost ubytování, která byla pĆed nøkolika lety zcela nedostaêující, se pronikavø zmønila. Na nøkolika Ćádcích to Kronika zaznamenává: Hotel Safari – Štefánikova, Penzion za vodou – Podøbradova, Penzion u JiránkĎ – BĆezinova, Penzion Na námøstí - Revoluêní, Penzion Pohoda - Klazarova, Ubytování – DvoĆákovi -Roháêova, Ubytovací zaĆízení Central - Námøstí TGM, Tenisový klub - 17. listopadu, Vila SoĀa v soukromí – paní ŠevcĎ, Husitská, DDM Jedniêka – Spojených národĎ, Turistická ubytovna ZŠ Strž - El. Krásnohorské, ZŠ Komenského – ubytování v tølocviênø – Komenského. Hotel Nová Amerika – ZaloĀov, Penzion u kašny – KocléĆov – Vítøzná, Penzion a restaurace U Milana - Choustníkovo Hradištø, Penzion Zahrada – Jana éapková – KocbeĆe, Ubytování Møstské lesy – KocbeĆe, Penzion Doctor, Choustníkovo Hradištø, Hotel pod Zviêinou – Dolní Brusnice, Penzion Lasie – Nemojov, Hostel Borovniêka - turistická ubytovna. Výstava loutek Na námøstí se objevila tato pojízdná výstava historických loutek (marionet), pĎvodem z Opavy.

295

ZÁąÍ


Boží muka obnovena V lokalitø Nové (dĆíve Nømecké) Podhartø stávala Boží muka, která letitým zanedbáním velmi utrpøla. Nyní došlo k jejich renovaci zásluhou podnikatele Daniela Lukeše. V kronice z roku 2000 se kronikáĆ Pavel Janoušek zajímal o Boží muka a s laskavou pomocí nømeckého obêana, pana Gottfrieda Zelfela se mu dostalo vysvøtlení. Vše je zachyceno v kronice z roku 2000 a to i ty sakrální stavby, které vycházely v našeho møsta a tvoĆily jakousi poutní cestu vzhĎru k lokalitø Nové Domy (Chaloupky) a ke KocbeĆi. Renovovaná Boží muka jsou souêástí této poutní cesty. Ještø pro upĆesnøní, ona opravená jsou Kudernatschova, tedy postavená ke slávø Boží majitelem bývalé cihelny Kudrnatschem. Cihelna ležela pĆibližnø v místø dnešního benzinového êerpadla a závodu Carla. Bližší se lze doêíst v Kronice roku 2000, uložené ve Státním KĆížek se skví novotou. okresním archivu Trutnov. HázenkáĆĎm Dvora zaêala sezóna V loĀském roce obsadili házenkáĆi páté místo. Letos budou jejich soupeĆi: HK Sokol Chomutov, Sokol II Prostøjov, Sokol Nové Veselí, Sokol HC PĆerov, HK Slavia Praha, HK Slavia VŠ PlzeĀ, se kterými budou hrát doma. Venku to budou další soupeĆi: Sokol Sokolnice, Tatran Litovel, TJ Náchod, Fatra Sl. Napajedla, Házená Leg. Hustopeêe. Školy našeho møsta oêima Petra Vojtøcha Slouêením textilní prĎmyslovky, obchodní školy a stĆedního uêilištø vznikla od êervence nová škola. Jejím Ćeditelem se stal po vítøzném konkurzu pan Mgr. Petr Vojtøch. Ten v poskytl reportérovi Krkonošských novin êlánek, ze kterého vyjímám: „Stovka zamøstnancĎ a témøĆ šest stovek žákĎ. To je nová škola, která vznikla slouêením prĎmyslové a obchodní školy. Souêasný název je StĆední odborná škola a StĆední odborné uêilištø. ...... Dále uvádí: „Od pĆíštího školního roku bychom se møli jmenovat StĆední škola informatiky a služeb. Slouêení pĆišlo tøsnø pĆed prázdninami a tak už nebyl êas na nøjaké zmøny. SmøĆujeme je proto k pĆíštímu záĆí. Zavedeme nový obor, který bude zamøĆen na výuku informatiky – poêítaêovou grafiku. Ta bude ve Východních éechách jediná a oêekáváme proto velký zájem mezi studenty. Investiêní akce se dotknou internetové sítø a gastronomie. Rekonstrukci plánujeme v cviêné kuchyni, kde by møla vzniknout školní restaurace s ubytováním. Všechno by mølo zaêít v êervenci pĆíštího roku s náklady asi osmnácti milionĎ korun. PĎjde o dotace z fondĎ ERU. Chceme také pĆebudovat jeden ze sálĎ textilky na aulu. Dnes je tam v podstatø skladištø. PĆes prázdniny jsme upravili nepoužívané místnosti nad cviênou kuchyní na turistickou ubytovnu. Tento typ noclehu møstu chybí. Zájem je velký a náklady se nám už vrátily. Postupnø opravíme napĆíklad sociální zaĆízení na textilce i pokoje internátu. Otázka, zda bude navazováno na textilní a obchodní tradici, byla panem Vojtøchem zodpovøzena takto: „Rozhodnø. Zvolili jsme heslo „Rozdílná minulost, spoleêná souêasnost.“V roce 2008 slaví obø školy výroêí vzniku, pĆipravíme spoleêné setkání absolventĎ. Chceme navazovat na to nejlepší z obou.“

296


ZÁąÍ

„Domnívám se, že by také bylo škoda opustit textilní obor. Jednáme proto také s podniky, napĆíklad Jutou nebo Carlou, jaké odborníky s chemickým zamøĆením by potĆebovali. Zatím to vypadá velmi nadøjnø. Podle mého názoru budou potĆeba odborníci na textil i pro další podniky.“ Otázka zda dojde také ke zmønám v uêĀovském školství, byla zodpovøzena takto: „SamozĆejmø. PĆedevším chceme otevĆít ještø jeden obor gastronomický. Také uêĀovských oborĎ se bude týkat vøtší využívání poêítaêĎ.“ Dále je v êlánku uvedeno následující. NápadĎ má nový Ćeditel dost. ZĆizovatelem je Královéhradecký kraj a k tomu ještø pan Mgr. Petr Vojtøch dodal: „DaĆí se s ním spolupracovat velmi dobĆe.“ Sokolky a êtvrté kolo Krajského pĆeboru Konalo se v našem møstø a domácí sokolskou jednotu reprezentovalo dvanáct žákyĀ. Šedivá se probojovalo do finále „A“ v bøhu na 60 metrĎ, kde skonêila tĆetí. Pospíšilová se dostala do finále „B.“ Obø potom bodovaly ve skoku vysokém, stejnø jako v hodu oštøpem. Ve vrhu koulí finále absolvovala Godárová a v bøhu na 150 metrĎ se zase mezi bodující prosadily Šubrtová a Šedivá. Nøkteré discipliny byly ve DvoĆe vyhlášeny zároveĀ jako krajský pĆebor jednotlivcĎ. Magdalena Hanzlíêková vybojovala zlato na 1500 m a trojice Hanzlíêková, Keilová a Šubrtová poté ještø dosáhly stĆíbra ve štafetø 3 x 300 metrĎ. Koneêné poĆadí Krajského pĆeboru družstev starších žákĎ po êtyĆech kolech: 1. Sokol Hradec Králové, 2. TJ Dobruška, 3. Sokol DvĎr Králové nad Labem, 4. Loko Trutnov a TJ Dobruška. Je Islám problémem souêasné Evropy? Uplynulo pøt let od teroristického útoku na Svøtové obchodní centrum. Stále se však objevují v tisku êlánky o islámském terorismu, nebezpeêných muslimech a hrozbø nadvlády Islámu na svøtø. Také o døní v Iráku a nebo Iránu jsme mnohdy informováni více než o sousedních zemích, ale sami nemáme pĆedstavu o Islámu v naší zemi a nebo Evropské unii. Proto je vloženo do kroniky nøkolik spoĆe zveĆejnøných dat: - Celkový poêet muslimĎ na naší planetø se odhaduje na 1,3 miliardy. Po kĆesČanství se jedná o druhé nejvøtší náboženství. - Poêet muslimĎ žijících v éechách a na Moravø se odhaduje na 20 tisíc, z toho êeských konvertitĎ je pĆibližnø pøt set. - V souêasnosti mají naši muslimové k dispozici dvø stálé mešity – v Brnø a v Praze. Krom toho disponují osmi dalšími modlitebnami. - Nejvíce duchovních stĆedisek muslimĎ je v Praze, kde jsou tĆi i na vysokoškolských kolejích. Další se nacházejí v Liberci, Lázních Darkov, Olomouci, Plzni, Teplicích a Dubí. - V éechách zatím nejsou êeští duchovní, tzv. imámové. Doposud je zastupují jejich kolegové z Egypta. - éeská islámská komunita patĆí mezi tzv. sinnitské muslimy. Ti tvoĆí pĆibližnø 85 % veškeré muslimské populace. Zbylých 15 % tvoĆí šíitové. Šestý market na obzoru Ještø nestojí vedle autobusového nádraží Kaufland a už je na obzoru další market Tesco. Ten by møl vyrĎsti na bývalém prostranství garáží spoleênosti éSAD (Osnado) na Benešovø nábĆeží. Obêané se už pĆesvødêili, že „pohádky“ o tom, že hypermarkety si budou konkurovat a ceny tedy pĎjdou dolĎ, jsou nesmyslem. Snad tomu je v samých poêátcích, ale potom se ceny opøt zvednou. Jistø však dojde ke zniêení stávajících malých prodejcĎ. Tøch už opravdu mnoho není. KéT JiĆího Babováka Již pĆed pøti lety vznikl nápad uspoĆádat Ćadu akcí, které by smøĆovaly ke smírêím kĆížĎm v rámci naší republiky. Do této doby už mají turisté za sebou dvacet akcí. Jak vysvøtlil organizátor JiĆí Babovák: „V tomto roce jsme byli Sokolovsku, Chebsku a Svitavsku, teó se pĆipravuje okolí StĆíbra. Vøtšinou se jedná o êtyĆdenní akce, kterých se zúêastĀuje skupina asi tĆiceti stálých úêastníkĎ, ale pĆidávají se i další. Každá z expedic má vlastní kovový odznak a záznamník. Do nøj musí úêastníci smírêí kĆíže namalovat a popsat.“ 297

ZÁąÍ


Zájem projevili i turisté z ciziny. Proto Klub turistĎ zaêal spolupracovat s polským Bratstwem Krzyžovcov ze Swidnice. Ti poĆádají dvakrát do roka výpravy za kĆíži v Polsku a na ty nás zvou. Další zájemce se ozval až z Ruska, i když se, podle odborníkĎ, na východø smírêí kĆíže nemají objevovat. V pĆíštím roce se uskuteêní tĆi expedice v éeské republice. Charitativní sbírka PoĆádá ji Farní charita spolu s døkanským úĆadem a diakonií Broumov. V prostorách Ćímsko-katolické fary je možné odevzdávat êisté a nepoškozené obleêení, použitelnou obuv a ložní prádlo. Výstava Miloše Petery v Parlamentu Místní akademický malíĆ Miloš Petera vystavuje v Parlamentu pod názvem Pocta umølci. Výstava není veĆejnosti pĆístupná, vstup je povolen jedinø jako návštøvníci nøkterého z poslancĎ. Výstavu zahájil Jan Rapin, kurátor Parlamentu, a odborný výklad pĆednesl výtvarný teoretik Karel Jaroš. Výtvarník Miloš Petera vystavuje devøtadvacet obrazĎ, které jsou výbørem z posledních šesti let. Podle autora jsou zde obrazy: „Krajina se Zviêinou, MĎj zmizelý Montmartre a V horách naveêer.“ Jak vysvøtlil autor Miloš Petera: „Vystavené obrazy zcela zaplnily aulu parlamentu. Nejde o retrospektivu, ale u prĎĆez posledními šesti lety. Mám tam i nejnovøjší práce, v nichž jsem se trochu vrátil ke staronové tematice, tedy ke krajinø vidøné ekologicky, která je postavena na mém typickém inspiraêním motivu stĆetu pĆírody a civilizace. Nejedná se o klasické krajiny. Krajina pouze inspiruje a terénní profil, kĆivky a kresebnost je pĆenášena do výrazového rukopisu, tedy vlastnø abstrahuji motiv krajiny.“ Kunsthistorik Karel Hanák, který je specialista na Peterovo dílo, k tomu uvedl: „Výtvarník vytváĆí další variace na svá základní témata – civilizaêní konflikt, lyrickou a poetickou povahu všedního lidského života a intimní êasové reminiscence. ObrazĎm posledních let dominují otisky ve strukturách, jejichž podíl na celkové ploše obrazu roste. Roste také skepse, se kterou autor pohlíží na náš svøt. Svøt, jeho dynamika i existence stále více závisejí na naší schopnosti pĆesné sebereflexe. Chceme-li vidøt svĎj osud a svou roli jasnø, spíše než dokonalou rozpoznávací schopnost predátorĎ, potĆebujeme invenci a intelekt, potĆebuje být vidoucí!“ Pan Miloš Petera pochází z Hradce Králové a po studiu na Umølecko prĎmyslové škole se usadil ve DvoĆe Králové nad Labem. PĆedstavil se na tĆiceti výstavách u nás a také v devíti zahraniêních møstech. Zastoupen je v galeriích a sbírkách v Nømecku, Finsku, Švýcarsku a Švédsku. Mimo to se vønuje knižním ilustracím a sám rovnøž píše. Je nositelem ceny Arthura Clarka a do roku 2003 byl êlenem pĆedsednictva Unie výtvarných umølcĎ éR, OS Hradec Králové. Nøkolik let pĎsobil jako kurátor Sporckovy galerie na zámku Kuks. Šatny – zimní stadion – pokraêování stavby Nyní už stavba pokroêila a už je vidøt rostoucí stavbu šaten.

Pohled na stavbu ve smøru k Hankovu domu. 298


ZÁąÍ

Dráty a sloupy elektrického vedení mizí

Technika dĆevøný sloup vytáhne ze zemø a uloží na velký pĆívøs. Tak zmizelo kus letité historie.

Dávno minula doba, kdy se na sloupy lezlo pomocí kovových stupaêek.

V polovinø møsíce záĆí došlo k odstraĀování drátĎ a dĆevøných sloupĎ elektrického vedení ve Fibichovø ulici. Letité dĆevøné sloupy a dráty jsou tedy již minulostí.

Poslední sloup hoĆení êásti Fibichovy ulice pĆed likvidací.

Pochod „Pohádkové bytosti“ Tento již tradiêní pochod poĆádá Klub turistĎ „Dvoráci.“ Na trase, která je pĆizpĎsobena døtem, ale i maminkám s malými døtmi, obdrží malé obêerstvení. Tento pochod se tøší velkému zájmu a døtem jsou pĆedkládány drobné úkoly. Ti zdatnøjší mají potom možnost pochodovat „Podzimním Královédvorskem“ na trasách 15 a 26 kilometrĎ, cyklisté potom 15, 30 a 50 kilometrĎ.

299

ZÁąÍ

300



ZÁąÍ

VPM proti komunistĎm V Hradci Králové se rozpoutala pĆed Ćíjnovými volbami roztržka mezi Volbou pro møsto (VPM) a komunisty (KSéM). VPM podala u soudu žalobu, ve které se domáhá zrušení registrace Komunistické strany éech a Moravy jako volební strany. VPM: „Existují nejménø dva zákony, které Ćíkají, že propagace fašismu a komunismu je trestná. A oni propagují komunismus už ve svém názvu. Je to podnøt k zamyšlení, zda by alespoĀ nemøli zmønit jméno. Byla by to slušnost k lidem, kteĆí za jejich vlády zahynuli“, Ćekl pĆedseda VPM Josef MalíĆ. Podle šéfa hradeckých komunistĎ Lubomíra Štøpána jde o pĆedvolební tah VPM, která se chce zviditelnit a „je to pohrdání stranou, která je Ćádnø registrovaná, navíc pozdním podáním žaloby ohrožují konání voleb.“ (K.N. Radek Šprinc) Oslavy odchodu pruských vojsk v roce 1866 Desítky historických vojenských stejnokrojĎ zaplnily naše møsto. Stalo se tak u pĆíležitosti oslav 140. let odchodu pruských vojsk po bitvø v roce 1866. Tentokrát zde byli také vojáci z Itálie, i když na našem území nebojovali. Jak se o tom vyjádĆil organizátor Ing. Pavel Tschiedel:

„Jednotka Carosello Storico 3 Leoni Somma Lombardo z møsta Brescia pĆijelo v uniformách dobrovolníkĎ z doby italského boje za nezávislost, to znamená z války 1866 na jižním bojišti v dnešní Itálii.“ Hosté se poklonili památce nøkolika vojínĎ italské národnosti, kteĆí bojovali v Ćadách vojsk Habsburské monarchie. „Ti pocházeli z Rakouskem okupovaného Benátska a zemĆeli po bitvø u Hradce Králové v našem královédvorském lazaretu.“ Møsto si v rámci oslavy pĆipomnølo rekonstrukci bitvy o KohoutĎv dvĎr, poté došlo k pĆesunu vojsk ulicí Tylovou a Havlíêkovou na

námøstí a tam bitva skonêila. Úêastníci tu byli dekorováni pamøtními medailemi a jak dále upĆesnil Ing. Pavel Tschiedel: „Medaile zobrazují tváĆ c.k. podmaršálka hrabøte Tásillo Festeticze de Tolna, který ve válce prusko – rakousko – italské velel IV. armádnímu sboru. Ten v sobø zahrnoval i 6. Ćadový uherský pøší pluk, který v bitvø u Dvora Králové dne 29. êervna bránil møsto.“ 301


ZÁąÍ

V historické bitvø roku 1866 bojoval na stranø PrusĎ také poruêík, pozdøjší prezident Nømecka Paul von Hindenburg. Slavnost zaêala již dopoledne, kdy došlo k uctøní památky padlých na Starém hĆbitovø. Úêinkovala také pruská gardová hudba z Hradce Králové, Švejkova kapela, flašinetáĆ a skupina kejklíĆĎ, vystoupení kouzelníka, taneêní vystoupení éardáš, tance starého Ruska, koncert „KantoĆi“, taneêní vystoupení „Kankán“ a soutøž v pití piva. Celým programem provázel zasvøcený odborný výklad. V rámci tøchto oslav došlo i k otevĆení zrekonstruovaného prostranství pĆed Hankovým domem. Pro upĆesnøní jsou na fotografiích tyto uniformy: rakouští pøšáci v bílých nebo šedých kabátech a polní myslivci v uniformách barvy štiêí šedi. Prusové v modrém s typickými „pickelhaubnami.“ Jednotka i Itálie byla v uniformách dobrovolníkĎ z armády Giuseppe Garibaldiho v typických êervených košilích.

Švejkova kapela.

Zpøvák „Josef Švejk“ je jako by ho namaloval Josef Lada.

Dále tu byly pestré uniformy dĎstojníkĎ všech zbraní, kyrysníci, pruští husaĆi na koních, technické vojsko a dámy dĎstojníkĎ v krásných dobových šatech.

Pražský flašinetáĆ.

302


ZÁąÍ

Zájmové kroužky v ZOO Odborného dohledu se dostane døtem, které se pĆihlásí do tĆí klubĎ. Zde se jim dostane možnosti poznat zahradu ne jenom jako návštøvníkĎm, ale seznámí se s ní blíže. Jak sdølil vedoucí jednoho z kroužkĎ pan Tomáš Hajnyš: „døti se budou scházet v Darwinovø stanici, klubovnø a chovatelském zaĆízení ZOO. Seznamování se zvíĆátky se døje zábavnou formou.“ Døti do tĆetí tĆídy jsou „Lvíêci“ a ti se zamøĆí na chov domácích mazlíêkĎ (morêe, kĆeêek, králík), starší „Chameleoni“ se vønují ochranø pĆírody a také exotickým zvíĆatĎm. Poslední „Zookroužek“ spolupracuje s DDM Jedniêka sdružuje døti od êtvrté tĆídy. Populace je stále rĎstem vøtší V naší zemi se provádí antropologická møĆení již dlouhou dobu. První takový výzkum provedl v zemích Rakouska – Uherska êeský lékaĆ a antropolog JindĆich Matiegka, který v roce 1895 zmøĆil sto tisíc školních døtí. První pováleêné møĆení bylo provedeno v roce 1951 a poslední v roce 2001. PrĎmørná tølesná výška osmnáctiletých chlapcĎ byla na poêátku tĆetího tisíciletí 180 centimetrĎ, dívky møĆily 167 centimetrĎ. Podle antropologických výzkumĎ Státního zdravotního ústavu se prĎmørná tølesná výška êeských dospølých mužĎ za posledních sto let zvýšila o jedenáct centimetrĎ. Ženy povyrostly o deset centimetrĎ. ZOO a hvøzdáĆi z Úpice PĆi procházce v zahradø se setkali návštøvníci s pracovníky hvøzdárny v Úpici. Jejich program byl urêen døtem i dospølým a soutøžící se mohli stát „hvøzdnými milionáĆi“ a nebo pozorovateli slunce. PĆítomní se dozvødøli nejen o slunci a planetách, ale také o jejich vlivu na náš život. Návštøvníci, kteĆí se dívali do dalekohledu, møli možnost vidøt na slunci malou smyêku – deklinaci, která je výronem plynĎ a jak vysvøtlil pracovník hvøzdárny Úpice Josef Rumler, ta se ke slunci již nevrací a mizí ve vesmíru. Speciální dalekohled møl vodíkový filtr, bez kterého by nebylo možné slunce pozorovat. O pohled do dalekohledu møli zájem pĆevážnø døti, ale nechybøli ani dospølí. Pozorování pĆálo sluneêné a jasné poêasí. DDM Jedniêka a její zahradní slavnost Zaêala odpoledne a byla vĎbec první „Zahradní slavností“ poĆádanou DDM. PĆítomní vidøli ukázky z êinností zájmových kroužkĎ, kterými jsou Patchwork, košíkáĆství, Tiffany, rybáĆství, módní návrháĆství nebo dokonce klub historických zbraní. Jak informovala pracovnice DDM Jedniêky Sylvie Hanušová: „Pro døti jsme uchystali zábavné aktivity: malování na obliêej, jízdu na kolobøžkách, rukodølné dílniêky a házení šipek. Vystoupily i orientální taneênice, soubor Carrera-son street a zahrála country skupina Sheeny.“ DĆíve závodní jídelny – nyní také stravenky ąada zamøstnancĎ nyní využívá výhody poukázek na jídlo. Uvádí se, že celostátnø témøĆ polovina zamøstnavatelĎ, hlavnø malých firem, dává pĆednost poukázkám. Ono totiž poskytování jídelních poukázek je cesta, jak zamøstnanci zvednout plat, aniž by bylo tĆeba êinit další odvody do státní kasy. Zamøstnavatel pak mĎže víc než polovinu nominální hodnoty stravenky uplatnit jako náklad. Zamøstnanci je v drtivé vøtšinø využijí v restauracích o polední pauze, nebo jednou za êas za nø poĆídí nákup. Svøtelná tabule a nebezpeêí povodnø Na jídelnø stĆední odborné školy byla instalována svøtelná informaêní tabule, která svým elektronickým systémem informovala co je právø k obødu. Vedení školy však hledalo i další možnost využití. Bude jím nebezpeêí povodnø. Jak sdølil Ćeditel školy Petr Vojtøch: „Jídelna leží na pokraji Labe a v pĆípadø velké vody je její okolí ohroženo a lidem chybí dobová informace. PodaĆilo se nám domluvit se státními institucemi, aby povolily použít jejich údaje. V pĆípadø ohrožení tu pobøží údaje o stavu hladiny, vyhlášené povodĀové stupnø a nebo výzvy k evakuaci. Cedule je dobĆe viditelná a pĆeêtou ji z chodníku i senioĆi. Dosud informace hlásil pojízdný rozhlas nebo internet. Obêané si êasto støžovali, že hlášení pĆeslechli, nebo nemají možnost se pĆipojit k internetu. Kromø toho svøtelná cedule slouží i pro potĆeby školy a zájemci tu najdou v odpoledních hodinách termíny, kdy lze využívat naše hĆištø.“ 303

ZÁąÍ


Redaktor Jan Schwarz pĆipravuje

Štáb v pĆípravách letu nad møstem.

Vlevo pan éáslavský, vpravo pilot p. Tomíêek.

KomentáĆ k celému programu v rukou pana redaktora éáslavského.

Zleva iniciátor a tvĎrce, redaktor Vlastivødného êtení Jan Schwarz si s panem éáslavským dobĆe rozumøjí.

Na osobní pozvání pana Schwarze pĆijel do Dvora Králové pan Karel éáslavský, redaktor éeské televize, aby spoleênø pracovali na poĆadu k výroêí sedmdesáti let od „Tekstilní a krajinské výstavy.“ Ta se konala v roce 1936 a byla skuteênø velkolepá. Zapadala do období pĆekonané svøtové krize, rozmachu podnikĎ textilní výroby „éeského Manchesteru“ a místních i okolních Ćemesel. Pan Schwarz se stal iniciátorem toho, že spolu s panem éáslavským, ale zcela bez

V Møstském muzeu nad písemnými podklady je zleva pan éáslavský, uprostĆed nová paní Ćeditelka a paní Tománková.

potĆebného zájmu odpovødných pracovníkĎ møsta, bude poĆad zaĆazen do seriálu éT „Hledání ztraceného êasu.“ Pobyt pana éáslavského, který je filmovým historikem, zaêal vyhlídkovým letem nad naším møstem, (pilot pan Tomíêek), který je zaznamenán kamerou jeho spolupracovníka, režiséra Pavla Vantucha a kameramana pana Svobody. Dále pokraêoval snímky z Masarykova námøstí a Hankova domu. 304

Oba tvĎrci poĆadu se louêí na nádvoĆí muzea.


ZÁąÍ

Textilní muzeum v éeské Skalici Muzeum, které mølo svĎj poêátek ve DvoĆe Králové nad Labem, nemá stále jistotu, že jeho sbírky budou pĆevedeny do Umølecko prĎmyslového muzea v Praze. Jak sdølil starosta éeské Skalice, mohla by být v blízké dobø podepsána smlouva o pĆevodu sbírek. „Existuje pĆíslib, že bude sbírka prodána pražskému muzeu za jednu korunu.“ Pokud se tak nestane, museli by Ćíjnu v textilním muzeu skonêit jeho pracovníci. KronikáĆi se zdá až nedĎstojné, jak se s tímto unikátem v dnešní dobø nakládá. Výstava „ąemesla našich pĆedkĎ“ Byla uspoĆádána v Møstském muzeu pod názvem: „ąemesla našich pĆedkĎ aneb cechy na Královédvorsku.“ Výstava potrvá do 10.11.2006. Návštøvníci byli na výstavø seznámeni s historií cechĎ v tomto znøní: „Jednou ze základních práv a výsad každého obyvatele nového møsta – møšČana, bylo právo na svobodné podnikání živnosti êi Ćemesla, jehož vznik a rozvoj byl souêasnø i v zájmu majitele møsta, v pĆípadø vønného møsta Dvora Králové – královnø. Každý Ćemeslník se musel zavázat k dodržování urêitých podmínek, za kterých mu bylo umožnøno se ve møstø usadit. Poêet ĆemeslníkĎ vzrĎstal a møstská rada využívala každé pĆíležitosti k tomu, aby umožnila i dalším zájemcĎm se ve møstø usadit. ........ Tomu se však mistĆi zaêali bránit, a když poznali, že jako jednotlivci nemají žádnou nadøji, zaêali se sdružovat. Nejprve to byla náboženská bratrstva, kde se sdružovala rĎzná Ćemesla, která si pomáhala pĆi pohĆbech, podpoĆe vdov a sirotkĎ, pĎjêovali si vzájemnø peníze a nøkdy i pĆedávali práci. Ale teprve v roce 1346 – 1378, za vlády Karla IV., došlo k tomu, že se møstské rady pĆestaly vzniku Ćemeslnických cechĎ bránit. Cechy se snažily již od samého poêátku o to, aby zajistily práci výhradnø svým êlenĎm a nedocházelo k pĆemíĆe pĆíbuzných Ćemesel. Již od 14. století møstské rady vykonávaly dohled nad cechy, kontrolovaly jejich výrobky a také kontrolovaly dohled nad dovezeným zbožím. Po vzniku cechĎ pĆevzaly tuto úlohu samotné cechy a møstská rada si nechala stálý dohled nad pekaĆi a nøkdy i Ćezníky. Druhá polovina 15. a první polovina 16. století byla dobou, kdy cechy rozkvétaly. Úpadek nastal až s tím, že vesniêtí Ćemeslníci poêali dovážet do møsta své výrobky a møstské vytlaêovali svými levnøjšími cenami. Celé 17. a 18. století bylo dobou úpadku møst a s nimi i cechĎ. Byla to doba zakládání, šlechtou a podnikateli, manufaktur, které byly chránøny královskými výsadami proti cechĎm. Cech byl spravován cechmistry, kteĆí byli voleni buó møstskými konšely a nebo si volbu provedli sami a došlo ke schválení konšely. Sporné otázky mezi mistry a tovaryši si Ćešil cech sám, apelaêní instancí byl soud møstských konšelĎ. CechmistĆi spravovali jmøní cechu matkou pokladnicí. V té byly nejen peníze, ale i privilegia a jiné písemnosti a také cechovní knihy a peêetø. CechmistĆi møli však také vojenskou povinnost pĆi obranø møsta, v jejich bytø byla i zbrojnice – zbrojní komora. Podobné to bylo i pĆi požárech. O pĆijetí mezi mistry rozhodoval celý cech. Kandidát musel pĆedložit listy o poctivém zplození, vyuêení a chování. PĆedem bylo také stanoveno, kolik smí mít cech tovaryšĎ a uêedníkĎ, kolik smí vyrobit a kolik prodat. Møstské úĆady dohlížely nad trhovými sazbami a cenami, kontrolovaly kvalitu a rozhodovaly spory cechu s cechem. Konec cechĎ uêinil živnostenský Ćád platný od 1. kvøtna 1860. Ten pĆejmenoval cechy na živnostenská spoleêenstva. Dne 23. února 1897 bylo dále doporuêeno zákonem zĆizovat okresní jednoty spoleêenstev. Ty byla samosprávnými – veĆejnoprávními korporacemi, sdružující povinnø a závaznø všechny pĆíslušníky živnostenského svazu, v êele byla valná hromada. A jak tomu bylo v našem møstø? „Cechy vznikaly asi v šestnáctém století a mezi prvními to byl cech Ćeznický, který získal v roce 1565 cechovní artikule. Poté kožešnický v roce 1572 a do této doby spadá i cechu soukenický. V roce 1583 dostal cechovní artikule cech krejêovský a postĆihovaêský, v 17. století to byly další cechy, hrnêíĆský (1629) pekaĆský a mlynáĆský (1630) a první zmínka o cechu ševcovském byla z roku 1672 a tkalcovském roku 1675. 305

ZÁąÍ


Je možné, že cechy existovaly již dĆíve, ale toto není bezpeênø doloženo. Doložen je pouze vznik cechu pekaĆského, perníkáĆského a mlynáĆského roku 1630 a klobouênického z roku 1733. Mezi nejstarší královédvorská spoleêenstva patĆili holiêi, vlásenkáĆi a kadeĆníci, hostinští a výêepníci, kováĆi a podkováĆi, krejêí, klempíĆi, malíĆi, obuvníci, pekaĆi, Ćezníci a ze stavebních živností to byli truhláĆi, ĆezbáĆi, soustružníci a zámeêníci.

Døti ze školy R. A. Dvorského pĆi výkladu pracovnice Mø- muzea p. Jaroslavy Tománkové.

V roce 1883 bylo ve DvoĆe Králové ustanoveno obchodní grémium. Jeho pĎsobnost se vztalovala na møsto, Verdek, Bílou TĆemešnou, Zdobín, TĆebihošČ, Bílé Poliêany, Lanžov, VĆešČov, Sedlec, Trotinu, Dehtov, Nové Lesy, Doubravici, ąeêici a Lipnici. Mimo tyto organizace se Ćemeslníci sdružovali v dobrovolných korporacích – Cechovní prapor spoleêenstva pekaĆĎ.

Ćemeslnických besed a jednot. ąemeslnická beseda byla v našem møstø založena dne 2. bĆezna 1902. ąíkanky cechu Ćeznického: „Z jednoho vola ani Ćezník dvø kĎže nestáhne.“ PerníkáĆského: „PĆijel z møsta pán perníkáĆ, pĆijel holky k nám. PĆijóte honem nakupovat hochĎm marcipán.“ PekaĆského: „Pospøš ke mø, kdo trpíš hlady, napek jsem chleba, bílý, tmavý. Cechovní „matiêní“ truhlice“ a korouhev v popĆedí vystavených exponátĎ.

Z pšenice, žita i jeêmene, koĆenøné, propeêené jsou moje šišky, bochníky, rohlíky, housky, preclíky, placky, koblihy, lívance, velikonoêní mazance.“ Ševcovského: „Boty, boty do roboty, kdo je koupí, neprohloupí.“ HrnêíĆského: „Pán BĎh první hrnêíĆ byl, Adama z hlíny vytvoĆil, a to hrnêíĆské Ćemeslo velmi krásnø oslavil.“ PekaĆ bdí nad žáky, kteĆí sledují výklad o peêení v minulosti. 306


ZÁąÍ

Politici a dĎchody Podle nového ministra práce a sociálních vøcí Petra Neêase (Obêanská demokratická strana) by se penzijní soustava propadla do deficitu už pĆíští rok. Podle nøho bylo ke konci letošního srpna vyêerpáno víc než 69 % êástky urêené na penze pro tento rok. Za uplynulý rok pĆibylo 12.000 penzistĎ. Vláda Mirka Topolánka proto rozhodla, že pĆidá deset miliard na vyplácení dĎchodĎ, aby prý penzisté dostali dĎchody i v prosinci. Komunistický poslanec Miroslav Opálka ale obvinil ODS tømito slovy: „Strašení obêanĎ krachem dĎchodového systému má za cíl zahájit rychlou reformu, privatizovat êást veĆejných prostĆedkĎ a pĆihrát je nadnárodním fondĎm. Na dĎchodovém úêtu je každoroênø o 17 miliard korun víc než je vypláceno. Proto jsou komunisté pĆesvødêeni, že i letos bude dĎchodový systém pĆebytkový. Jenže pĆíjmy pĆicházejí na úêet nerovnomørnø, zvyšují se až na konci roku. Ani rostoucí poêty dĎchodcĎ nejsou katastrofou. Klesá nezamøstnanost, roste prĎmørná mzda a z toho logicky vyplývá, že musí rĎst i odvody do dĎchodového systému. Z toho lze vyvodit, že souêasný dĎchodový systém je udržitelný bez dluhĎ ještø dvacet let. Komunisté jsou ochotni diskutovat o zmønø dĎchodového systému, ale odmítají zvyšovat vøk odchodu do dĎchodu na 65 let. Délka života se v éR neprodlužuje a porodnost stoupá.“ Poslankynø ODS Alena Páralová k tomu v odpovøó dodala: „Komunisté to vždycky lakovali na rĎžovo. My jsme Ćíkali, že systém mĎže fungovat maximálnø pøt let. Bude záležet také na tom, jak se budou dĎchody valorizovat. I po roce 2013 bude podle ní nutné postupnø pokraêovat ve zvyšování vøku odchodu do dĎchodu až na 65 let.“ Vláda Miroslava Topolánka odsouhlasila od 1. ledna 2007 zvýšení penzí o pøt set korun møsíênø. Nynøjší ministr práce a sociálních vøcí Petr Neêas uvedl: „Vycházíme z toho, že je tĆeba zvýšit dĎchody nad povinnou valorizaci, která by êinila zhruba 343 koruny. MĎj návrh jde nad tento rámec. Penze se zvýší v prĎmøru o 6,2 procenta, tedy o pøt set korun. Zvýšeny budou všechny typy dĎchodĎ, tedy i invalidní, vdovské, vdovecké i sirotêí.“ Rozhodnutí Topolánkovy vlády si vyžádá ze státní pokladny 16,9 miliardy korun navíc. Kabinet již na svém minulém zasedání rozhodl o zvýšení deficitu státního rozpoêtu na pĆíští rok o dalších deset miliard. Domácnosti a topení V posledních letech výraznø vzrostly ceny zemního plynu a elektĆiny. Vlivem toho je vøtší poprávka po klasických palivech. Roêní topení uhlím a dĆevem pĆijde v rodinných domcích na patnáct tisíc korun, plynem na êtyĆicet tisíc. Tento vývoj nezastavilo ani hlášené zlevnøní plynu od prvního Ćíjna letošního roku, které má êinit 5,74 %. I tak bude vytápøní uhlím a dĆevem nejménø dvakrát levnøjší než plynem. ąada lidí si však chtøla nakoupit uhlí na zimu, ale uhelné sklady byly prázdné. Prý Severoêeské uhelné sklady nedodaly už êtyĆi møsíce nic a teprve po tomto záĆijovém zdražení o tĆicet korun za metrák se uhlí vozí. Vzrostla také poptávka po dĆíví, ale toho je nøkde nedostatek, protože dĆevaĆské firmy vyvážejí svĎj odpad za vyšší ceny do zahraniêí. éokoláda a spotĆebitel Nahlas vytrubované snížení cen, vyvolané snížením danø, u sladkostí a êokolád, splasklo jako bublina. V obchodech se ceny vrátily k pĎvodním. Trochu si pĆisadili výrobci, trochu prodejci a tak si zákazník zaplatí zase pĎvodní cenu. Onøch 14 % snížené danø zase zmizelo v jiných kapsách. Žijeme ve zcela jiné dobø, která zákazníêka i pĆes to halasné vytrubování rozhodnø „nešanuje.“ Nová zábradlí na Masarykovø námøstí Litinové repliky nahradily trubkové zábradlí. Toto zábradlí je nejen hezêí, ale také bezpeênøjší, protože konêí u pĆechodu. Toto je zatím malá ukázka toho, jak bude pokraêovat rekonstrukce námøstí dál.

307

ZÁąÍ


Poslední jednání souêasného zastupitelstva Poslanci se setkali na posledním svém jednání zastupitelstva v sále møstského muzea. Starosta møsta Ing. JiĆí Rain podøkoval za êtyĆi roky práce a pĆedal jim pamøtní listy a stĆíbrnou minci. V souvislosti s blížícími se volbami se v tisku (Krkonošský deník) objevil „Fejeton JiĆího Stránského, êlena PENklubu s názvem „O skrytých pĎvabech i ošklivosti slov“ (psáno ve zkráceném znøní): „........... Takže nás slova matou? Nebo tak êiníme my, poĆád míĀ schopní nazývat vøci a pojmy pravými jmény, dávajíce slovĎm jiné významy než jim náleží? My všichni, ne pouze politici, jimž (obzvlášČ nøkterým) slova slouží jen jako zbranø, pokud možno co nejniêivøjší. Protože vítøz má moc a kdo má moc, mĎže všechno. Tedy i lhát a dávat slovĎm jiný význam. Politici totiž na tento zpĎsob užívání slov dostali plnou moc od nás. A my jim ji dali s vødomím, že jsou takoví, majíce asi už v krvi usazenou zkušenost, že za totality slova znamenala nøco jiného doma a nøco jiného mimo nøj. Poslouchejte, prosím, své i nesvé politiky a zkuste si pĆedstavit, jestli ještø znají pravý význam slov láska a úcta a pravda a êest a noblesa a nadhled. A lež. Jestli ještø ví, že nenávist je sestrou závisti a odporu k jinakosti. Nenechte si brát pĎvaby slov, která vás provázela i tehdy, kdy ještø provázela i vaše politiky. PĆemýšlejte kdy, kde a jak se stala chyba. V nás i v politicích. A co udølat, aby se už nestala. Aby se z mnohých pĎvabných slov vytratila jejich skrytá ošklivost. A naopak.“ Soud povolil Tibø „vyrovnání“ dluhĎ Krajský soud v Hradci Králové tento zpĎsob povolil a vøĆitelé museli své pohledávky pĆihlásit. Tiba nabízí vyrovnání pohledávek ve výši tĆiceti procent do dvou let od podání návrhu, tedy do êervna 2008. Vedení firmy vychází z odhadu výnosĎ z prodeje majetkĎ, odhadu úspøšnosti pĆi vymáhání pohledávek i odhadu budoucích pĆíjmĎ. Rozhodující bude schĎze vøĆitelĎ svolaná soudem na 27. záĆí. Ti musí odhlasovat, že vyrovnání pĆijmou. Pokud souhlas nevydají, êeká na nejvøtšího êeského výrobce tištøných tkanin konkurz. Jednání se zúêastní také zástupci firmy Vodovody a kanalizace a Møsta Dvora Králové nad Labem. Jak sdølil starosta Ing. Rain: „Budeme posuzovat, co je pro møsto pĆínosnøjší a který postup mu mĎže pĆinést peníze.“ Pohledávky, které møsto u Tiby má, se týkají dodávek pitné vody. Tiba je však v plné výši neuznává. Spory s møstem o poplatky za stoêné trvají déle než rok a pĆes Ćadu jednání se je nedaĆí urovnat. Turnaj partnerských møst Mezinárodní fotbalový turnaj tĆí partnerských møst, který se konal pod Hankovým domem, skonêil vítøzstvím domácích. Dvoráci zvítøzili nad francouzským Verneuil en Halatte 4:0 a v souboji o prvenství pak zvládli i utkání s italským Piegarrem 3:0. Sestava Dvora: JiĆí ŠtøpaĆ, Tomáš Bena, Zdenøk Stránský a JiĆí Haman (všichni z KocbeĆe), Tomáš Otradovský, Zbynøk Šturma, Miroslav Mohet, Jan Vondrouš, Marian Bugar (vêichni ze Dvora „B“), Miroslav Vojtíšek (Mostek), Vítøzslav Šolc (Velichovky) a Martin Šimek (Libotov).

308


ZÁąÍ

Møsto prodává pozemky Na úĆední desce je vyvøšen seznam nøkolika desítek pozemkĎ z majetku møsta, které jsou nabízeny k prodeji. Jsou to rĎznø velké plochy umístøné v katastru møsta, Verdeka, Žirêe a Zboží. Pro odkup byla stanovena jednotná cena, která êiní za metr stavební parcely 200 korun. PĆednostnø si mohou o odkup požádat majitelé sousedních pozemkĎ a nebo nájemci. Pro prodej byl vydán zvláštní pĆedpis. Dorostenci v krajském pĆeboru Starší i mladší dorostenci si vedou v krajském pĆeboru zatím velmi dobĆe. V devíti zápasech ztratili body pouze jednou remízou. Sestava starších dorostencĎ Dvora: Kropáêek, Vetter, Rejl, O. Pitro, D. Novák, Groh (Nálevka), ŠimĎnek, Jukl, Blažej, Šmíd (Effenberg), ąežábek. Sestava mladších dorostencĎ Dvora: Vancl, Pícha, Volf, Brentner, Hanuš, J. Pitro, (PĆeuêil), SucháĀ, Stránský, Fejk, Nømeêek, ąehák. Legendy sportu éR odcházejí V Mladé Boleslavi se rozlouêil se svojí bohatou atletickou êinností oštøpaĆ Jan Železný. Dvacetiletá kariéra, která zaêala v roce 1983 šestým místem na juniorském šampionátu, byla ukonêena evropským bronzem v Göteborgu. Je nositelem zlaté olympijské medaile z Barcelony v roce 1992, v roce 1996 vytvoĆil dosud platný svøtový rekord výkonem 98,48 metru, v Atlantø to byla druhá zlatá olympijská medaile a v Sydney roku 2000 to byla tĆetí olympijská medaile v Ćadø. K úspøšným atletĎm, kteĆí dĎstojnø reprezentovali a odešli, patĆí dále Jarmila Kratochvílová, svøtová rekordmanka v bøhu na 800 metrĎ, Tomáš DvoĆák, trojnásobný mistr svøta v desetiboji a Barbora Špotáková, êeská rekordmanka v hodu oštøpem, vstoupila do armády. Bude chodník do Verdeka? Møstští úĆedníci jednali s vlastníky pozemkĎ, kudy by møla plánovaná trasa o délce asi êtyĆ kilometrĎ møla vést. Po dohodø s nimi vznikl návrh trasy, který møsto schválilo. Na tomto základø by møla zaêít pĆíprava projektu a v pĆíštím roce bude na tento zámør potĆeba sehnat finance. SemináĆ o slonech v ZOO UspoĆádala ho Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EEP) pro chovatele slonĎ v zemích východní Evropy. Na semináĆ pĆijeli významní odborníci Harald Schwammer, lektor Akademie pro management slonĎ, zástupce Ćeditele ZOO VídeĀ a Martin van Wees, asistent koordinátora EEP asijských slonĎ ze ZOO Rotterdam. Naši specialisté byli Zbynøk Šíša z Prahy a náš zoolog Zdenøk Bárta. Této akci byli pĆítomni specialisté z dvaceti zoologických zahrad deseti státĎ, v poêtu padesáti dvou úêastníkĎ. Zdejší ZOO vlastní dvø samice a jednoho samce afrického druhu. Královédvorská Arnika pro sv. Josefa Domov urêený pro nemocné roztroušenou sklerózou, navštøvují dobrovolníci Arniky pravidelnø. Jak vysvøtlila p. Jana Štøpánová: „Nemocní si mohli zahrát rĎzné hry a soutøžit, spoleênø si zazpívat a dostalo se jim obêerstvení - langošĎ. Je to pravidelná návštøva, která se koná zpravidla s pĆíchodem nových roêních období. Dobrovolníci Arniky, v poêtu asi dvaceti osob, chodí za nákupem nebo za kulturou. Mimo Domov sv. Josefa navštøvují také Diakonii a Oêní školu.“ Døkovný dopis kronikáĆi Dne 21.9.2006 obdržel kronikáĆ Pavel Janoušek døkovný dopis od paní Marty Weissové. Ta v dopise, který je pĆílohou kroniky píše: „Vážený pane Janoušek, v tøchto dnech jsem dostala darem knížku DvĎr Králové nad Labem s Vaším písemným vønováním, za které Vám mnohokráte døkuji, a také všem, kteĆí s Vámi spolupracovali na jejím vydání. ................ Ta knížka potøší každého, nejen rodáky, ale i ty kteĆí zde žili nøjaký êas. Proto jsem poslala další výtisk mým pĆátelĎm Slávce Fenclové, provdané za 309

ZÁąÍ


novináĆe Ferdinanda Peroutku, která zde externø studovala a møla zde sestĆenici Vøru Jiráskovou – její rodiêe byli majitelé Grand Hotelu a Dášu Stoudovou, dceru lékaĆe Karla Stoudy, dĎm v Komenského ulici nyní Consist. Všechny žijí v Praze. Závørem Vám pĆeji dobré zdraví, abyste mohl pokraêovat v záslužném poslání kronikáĆe. S pozdravem Marta Weissová v.r.“ Soutøž agility skonêila Celostátní soutøž poháru agility skonêila v našem møstø. Celkovou vítøzkou se stala hradeêanka Tereza Maurerová. Ve tĆech závodech stála vždy na stupních vítøzĎ se svým teriérem Body Mandylionem. DĎstojnou protivnicí jí byla Martina Satinová z poĆádajícího klubu Nový svøt našeho møsta. Soutøžilo sedmdesát psĎ a chovatelĎ. Agility je bøh psa pĆes pĆekážkovou dráhu. Jeho pán musí zvíĆe vést pouze ústními povely, nebo ho navádøt signály rukou. Vše je tedy na souhĆe pána a psa. Je to sport, který se velmi rychle rozvíjí a proto by chtøl kynologický klub Nový svøt, který pĎsobí pĆi møstském útulku, poĆádat tyto závody i jako vícedenní. Vzpomínka na skladatele Jaroslava Ježka Dne 25. záĆí 1906 se narodil na pražském Žižkovø, aby proslavil v meziváleêném období êeskou jazzovou (moderní) hudbu. Dožil by se tedy již sta let. Další soutøž DDM Jedniêka Její název je „Barevný podzim“ a do soutøže se mohou zapojit digitální. „foČáky“ i mobily s „foČákem.“ Z toho vyplývá, že snímky se pĆijímají pouze v digitální podobø. Soutøž bude uzavĆena v listopadu a vítøz bude urêen hlasováním a pĆipravena bude i cena poroty. Vítøzem bude tentokrát zajímavý nápad a nikoliv technické provedení. Šatny „zimáku“ už mají stĆechu Do této doby stavební firma vybagrovala velkou êást svahu pod Valovou uliêkou, aby zde byla opørná støna. Nyní už stojí skelet a pracuje se na stĆeše. Následnø dojde k zazimování, aby byla stavba dokonêena v pĆíštím roce. Vznikne tak sedm šaten se sociálním zaĆízením, šatna trenérĎ, masážní místnost, prostory pro obsluhu stadionu, broušení bruslí, úpravu hokejek a sklad výstroje.“ V další etapø se poêítá s propojením budovy schodištøm do Valové uliêky a dále novou pasáží na Masarykovo námøstí. Chystá se další chodník Mølo by dojít k výstavbø chodníku v Krkonošské ulici. ZahrádkáĆská kolonie se postupnø møní na sídlištø rodinných domkĎ a chĎze po krajnici trutnovské silnice se stává nebezpeênou. Souêasný chodník konêí pod hĆbitovem. Podøkování spolupracovníkĎm „Kroniky“ Jsou zde další spolupracovníci, kteĆí nabídli, darovali a nebo zapĎjêili to, co „Kroniku“ obohacuje. Svým kritickým dopisem, za který jí bylo podøkováno, pĆispøla paní Eva HoĆejší z LegionáĆské ulice, která se také nabídla, že provede pĆeklad nømeckých textĎ. Ty jí byli již kronikáĆem zaslány. Jejími tvĎrci je vážený nømecký spolupracovník pan Gottfried Zelfel a jeho pamøti se dotýkají lokality dĆívøjšího „Gründlu“, dnešní „KateĆiny“ a „Taschenberka“ - dnešní ulice Jiráskovy. Pan redaktor Jan Schwarz, z ulice Karoliny Svøtlé, vønoval další Ćadu fotografií starého Dvora Králové i s potĆebnými popisy tøchto lokalit. Paní Marta Weissová, z Hradecké ulice, ve svém døkovném dopise upĆesĀuje nøkteré lokality a osoby k novø vydané knize „Zmizelé éechy.“ Souêástí jejího dopisu jsou i tato slova: „Ta knížka potøší nejen rodáky, ale i ty, kteĆí zde žili nøjaký êas. Proto jsem poslala další výtisk svým pĆátelĎm Slávce Fenclové (provdané za novináĆe Ferdinanda Peroutku), která zde externø studovala a møla zde svoji sestĆenici Vøru Jiránkovou (její rodiêe byli majiteli Grand hotelu) a Dášu Stoudovou (dceru lékaĆe Karla Stoudy v Komenského ulici), nynøjší Consist. Všechny žijí v Praze.“ Pan Jan Stránský z Fügnerovy ulice nabídl kronice Ćadu fotografií ze souêasného koncertu kapely zesnulého Rudy Messe, z nichž nøkteré budou jeho laskavostí zaĆazeny do „Kroniky“ møsta. Jmeno310


ZÁąÍ

vaný pan Stránský již dĆíve zaznamenal, svými fotografiemi, celé pĆemístøní a renovaci sochy Záboje. To bylo nabídnuto „Møstu“, ale jeho nabídka zĎstala, ke škodø nás všech, zatím bez patĆiêné odezvy, která by vyústila v zakoupení jeho díla. Pánové Leoš Pryšinger ze Sylvárova a Ing. Karel Raich z Podøbradovy ulice spoleênø zdokumentovali bývalý hostinec „Krakonošova vyhlídka“ v lokalitø Sylvárova. Doloženo textem a fotografiemi vêetnø interiéru. Do „albumĎ“ kroniky byly také zaĆazeny fotografie ze sbírky kronikáĆe, zachycující êinnost Stolové spoleênosti „Obec Cvrndorf“ z doby jejího nejvøtšího rozmachu v tĆicátých letech minulého století. Vážení pĆátelé drobné historie møsta a okolí. Tak jako každý rok, se i letos pĆi uzavírání písemností Kroniky oddøluji jednotlivé møsíce a kapitoly fotografiemi, starými pohlednicemi, i kresbami døtí. Byl bych rád, kdyby jste se tentokrát na tom, v knize „Kroniky“ letošního roku, podíleli i Vy. Proto Vás žádám, abyste „Kronice“ vønovali, nebo zapĎjêili, svá díla z pera êi štøtce, nebo ze svých soukromých sbírek. Kronika, která se na svých stránkách vønovala Vám všem, se nyní uchází o další Vaší pĆízeĀ. Podølte se s ní jmenovitø o svá dílka a svoje zajímavosti. Stále platí, že vše, co se týká „Kroniky“, mĎžete ponechat na Møstském úĆadø a já Vám, všem pĆíznivcĎm a pĆátelĎm, srdeênø døkuji. Je nás stále více a to je potøšitelné. Pavel Janoušek - kronikáĆ

Okresní výstava v Žirêi – shrnutí Jak sdølil tiskem pan Zdenøk Franc (Královédvorské listy): „Na výstavø bylo k vidøní na 400 kusĎ králíkĎ, 340 kusĎ hrabavé drĎbeže, 80 kusĎ vodní drĎbeže, 160 holubĎ, 100 kusĎ okrasného ptactva a pĆedvedena ukázka chovu ovcí. Královédvorští kaktusáĆi se pĆedstavili ve tĆinácti stáncích s ukázkami kaktusĎ a zajišČovali i jejich prodej. Výstava byla doplnøna ukázkou výcviku psĎ, výstavkou dravých ptákĎ, jízdou na ponících a koncertovala hudba pana Hobla. Díky hezkému, teplému a sluneênému poêasí si výstavu po oba dva dny pĆišlo prohlédnout na 3 000 návštøvníkĎ. .................. Díky inzerentĎm a sponzorĎm mĎže ZO éSCH Žireê tak rozsáhlou akci poĆádat. ............. V programu podpory spoleêenských organizací pĆispøl v jednom ze svých grantĎ na výstavu i Møstský úĆad ve DvoĆe Králové. PĆíprava výstavy zaêíná vždy na jaĆe Vlastní stavba výstavního zaĆízení potom týden pĆed zaêátkem akce. Samotná výstava – její pĆíprava zaêíná ve êtvrtek pĆíjmem zvíĆat a jejich krmením. V pátek pĆijedou pozorovatelé, kteĆí všechna zvíĆata ohodnotí, pĆidølí êestné ceny a urêí vítøze v jednotlivých kategoriích. Nejúspøšnøjším vystavovatelem na naší výstavø byl Vlastimil Tremel z Náchoda, který získal dva poháry za králíky, a nejmladším mladým chovatelem se stal a dvø êestné ceny získal Roman Barcuch z MiĆetína u Skutêe. Nejteplejší møsíc roku byl letošní záĆí Stalo se tak poprvé od roku 1961, lze tedy konstatovat, že to je za posledních 45 let. ąíjen by møl být dle meteorologĎ již srážkovø i teplotnø normální, ale po desátém Ćíjnu lze už oêekávat pĆízemní mrazíky. Drobné zajímavosti møsíce záĆí - V souêasné dobø zaêal nábor do tĆetího kurzu spoleênosti Terra Nostra, který se zamøĆuje na osoby, které obtížnø shánøjí práci po mateĆské dovolené, zdravotnø postiženým, obêanĎm nad padesát let a dlouhodobø nezamøstnaným. - Døtská pohotovost v nemocnici se pĆestøhovala a je v pĆízemí hlavní budovy. DĎvodem je výstavba stravovacího zaĆízení. - Knihovna Slavoj nabízí od záĆí jazykové kurzy francouzštiny - Pocta Mozartovi – koncert k oslavø 250. výroêí narození a 215. výroêí jeho úmrtí. - Klub éeských turistĎ uspoĆádal tĆetí roêník toulek „Podzimním Královédvorskem a sedmý roêník „Pohádkových postav.“ - Tenisté našeho møsta se vrátili do druhé ligy. Hráêi: Šimek, Vágner, Máchová, éermák, Baudyš, Hoigerová. - Ochránci pĆírody se staví proti vypouštøní teplé vody z Tyršova koupalištø do NetĆeby. - Knihkupectví „U Veselých“ rozšíĆilo nabídku o odbornou literaturu. 311

ZÁąÍ


- 11. záĆí – pĆed pøti lety došlo k teroristickému útoku unesenými letadly na USA, kdy narazila do Svøtového obchodního stĆediska v New Yorku, další do budovy Pentagonu ve Washingtonu a tĆetí se zĆítilo u Pittsburghu. Vyžádalo si na tĆi tisíce obøtí. - PĆed 25 lety (13. záĆí 1981) se na 760 místech svøta konal první bøh Terryho Foxe, humanitární bøh, jehož smyslem je vyjádĆit solidaritu s nemocnými rakovinou a pomoci v boji proti této chorobø. Tehdy se ho zúêastnilo 300 tisíc lidí. Letos podpoĆilo bøh 2314 lidí a vybráno bylo 44.798 korun. - 14. záĆí 1886 (pĆed 120 lety) se narodil diplomat a politik Jan Masaryk. - Komunisté odmítli menšinový kabinet a jakoukoliv podporu Topolánkovø vládø i pĆípadnou koalici éSSD a ODS. - 23. záĆí v 6,03 letního êasu nastane podzimní rovnodennost. - Ve výbøhu ZOO je v teplých dnech vidøt týdenní mládø nosorožce êerného. Celkem jich zde bylo odchováno již êtyĆicet. - Sylvárovská ulice nesvítí. Sloupy starého osvøtlení byly odstranøny i s lampami, v létø došlo k pĆípravným pracím na projektu nových svøtel a s montáží se poêítá až pĆíští rok. - ZOO nabízí možnost si objednat speciální autobus pro šest až dvanáct osob k projížóce po Safari od 18,00 hodin, jízdu si je možné pĆedem objednat. - Zastupitelé schválili prodej êásti obecních pozemkĎ, ležících v areálu parkovištø autobusĎ, k výstavbø supermarketu Tesco. - Na jediné vystoupení ve Východních éechách, které pĆipravili poĆadatelé Hankova domu, pĆijede poêátkem Ćíjna harmonikový mág Sugar Blue. - Statisíce korun schválili zastupitelé møsta pro nøkteré majitele nemovitostí v historickém centru møsta na obnovu fasád. - MimoĆádná noêní projížóka v ZOO se konala na sv. Václava. - Møstské muzeum žádá obêany o zapĎjêení starých hraêek. To vše v souvislosti s výstavou „Kouzelný svøt hraêek“, která by møla být v listopadu.

312

Kulturní události m síce zá í

Recommend Documents