Kulturní programy. M stské muzeum - Váno ní ozdoby výstava

KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006

LEDEN

Kulturní programy HankĎv dĎm - Ples absolventĎ taneêních. - Když ty, tak já taky, miláêku - divadelní spoleênost Háta. - XVI. Reprezentaêní ples Hankova domu. - Kašpárek a ježibaba - maĀásková pohádka loutkové scény Klíêek. - Koncert mladých umølcĎ – Ivo Kahánek – klavír – 349. koncert KPH. - Mbunda Afrika - sedmiêlenný êernošský soubor bubnĎ, zpøvu a povídání. Møstské muzeum - Vánoêní ozdoby – výstava. Knihovna Slavoj - Orientální tanec trochu jinak – lektorka Naóa Baliharová. - Sukova studijní knihovna. - „Nejmilejší babiêka“ - výstava žákĎ pátých tĆíd. - Anketa o nejhezêí knihu roku 2005. - Výstava obrazĎ Jana FraĀka. - Nová cesta - pĆednáška, autogramiáda a diskuse o knížkách a životø s Marcelem Vanekem. - Sedm let cesty k lidem – vyprávøní cestovatele Ing. JiĆího Albrechta o jeho sedmileté cestø kolem svøta. - „O bábø chĆipce“ pohádka maĀáskového divadla Úsmøv. - Pasování prvĀáêkĎ pĆi pĆíležitosti jejich prvního vysvødêení. Vánoêní pĆání pana starosty Ing. Raina Vážení a milí spoluobêané, na všechny z nás už jistø dolehla atmosféra vánoêních svátkĎ. PĆed blížícím se koncem roku se snažíme bilancovat, hodnotit, co se nám povedlo nebo naopak, co se nám podle našich pĆedstav nepodaĆilo. O to se pokusím, z pohledu starosty møsta, v následujících Ćádcích i já. Asi nejvøtší radost mĎžeme mít z dokonêení tĆi roky trvající rekonstrukce ZŠ PodharČ. K novému pavilonu s jídelnou, odborným uêebnám a nové tølocviênø pĆibyly zrekonstruované kmenové tĆídy. Celkovou investici letošního roku ve výši témøĆ 24 mil. Kê z poloviny pokryla dvanáctimilionová státní dotace. Na Denisovø námøstí se podaĆilo dokonêit okružní kĆižovatku a rekonstrukci mostu Jana Opletala. Na této investiêní akci ve výši témøĆ 9 mil. Kê se spoleênø podílela Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje a naše møsto. Završena tak byla rekonstrukce hlavního prĎtahu møstem, která znamená plynulejší a hlavnø bezpeênøjší dopravu. V areálu technických služeb møsta byl na podzim otevĆen dlouho oêekávaný sbørný dvĎr, sloužící jako místo pro odevzdávání nebezpeêného odpadu z domácností. I tuto investici se podaĆilo z jedné tĆetiny financovat ze státní dotace. Spokojeni mĎžeme být urêitø i se splnøním hodnø diskutovaného pĆání Ćady královédvorských obêanĎ, kterým bylo pĆesunutí sochy Záboje a kašny na námøstí T. G. Masaryka. I v tomto pĆípadø pokryla asi tĆetinu investice dotace. Kašna se sochou byla odhalena v rámci oslav 735. výroêí první písemné zmínky o møstø. Myslím si, že prĎbøh Dne královny Žofie, jak byly oslavy nazvány, musel potøšit každého. Na konci roku byla zahájena i výstavba kanalizace Lipnice. Tato akce bude patĆit bezesporu k nejvøtším investicím pĆíštích let. Navíc nás mĎže tøšit, že se i v tomto pĆípadø získala témøĆ dvacetimilionová státní dotace. Velký význam spatĆuji i v tom, že se po dlouhých letech podaĆilo nalézt zájemce o chátrající prostor bývalých uhelných skladĎ. V této lokalitø tak vzniknou bytové domy a prostory pro obchod a služby. Volný êas je významnou souêástí veĆejného døní. Jeho plnohodnotné využití není vedení møsta lhostejné. Proto mø tøší, že se zaêíná rozbíhat i rekonstrukce døtských a sportovních hĆišČ. V letošním roce bylo otevĆeno døtské hĆištø na „Malém Berlínku“ a u MŠ ve Strži. Zahájili jsme i realizaci dalších investic v oblasti sportu a kultury. Uskuteênøna byla 1. etapa chystané výstavby šaten pro zimní stadion. Na stadionu pod Hankovým domem probøhla rekonstrukce atletických sektorĎ. V celkové hodnotø pĆesahující 3 mil. Kê byly zrekonstruovány vnitĆní prostory kina Svøt. 1

LEDEN


Rád bych zde pĆipomnøl i osobní úspøchy nøkterých obyvatel našeho møsta. NapĆíklad v Janø VepĆekové máme mistryni svøta v bezmotorovém létání ve tĆídø standard, Radka Machková byla zvolena 6. královnou vønných møst. Zapomenout nelze ani na sportovní kolektivy, vždyČ tĆeba házenkáĆi, fotbalisté i hokejisté bojují ve svých soutøžích o êelní pozice a jejich utkání chodí sledovat stovky divákĎ. Velkým zážitkem bylo urêitø pohárové fotbalové utkání se Slávií Praha, které vidølo témøĆ 4 tisíce divákĎ. Ne všechny plány se nám v uplynulém roce podaĆilo zrealizovat. Dlouho pĆipravovaná úprava parteru pĆed Hankovým domem byla proto z letošního roku pĆesunuta mezi investiêní akce na rok pĆíští. Stále se nám také nedaĆí získat dotaci na rekonstrukci Tyršova koupalištø. V roce 2006 bude k nejvýznamnøjším akcím, kromø již zmiĀované výstavby kanalizace v Lipnici, patĆit urêitø i rekonstrukce stravovacího zaĆízení v nemocnici a pĆivedení inženýrských sítí do prĎmyslové zóny. MĎžeme se tak spoleênø tøšit, že ve DvoĆe Králové nad Labem bude v nadcházejícím roce patrný rozvoj a že se zde všem obêanĎm bude pĆíjemnø žít. Vážení spoluobêané, na závør bych Vám rád z celého srdce popĆál mnoho štøstí, zdraví a spokojenosti v roce 2006. Ing. JiĆí Rain, starosta møsta

Rok 2005 z pohledu chodu Møstského úĆadu DvĎr Králové nad Labem Rok 2005 probíhal ve znamení stabilizace chodu møstského úĆadu. Radou møsta nebo tajemnicí møstského úĆadu bylo vydáno celkem 15 nových vnitĆních pĆedpisĎ, které upravují êinnost møstského úĆadu na jednotlivých úsecích jeho êinnosti. Za nejdĎležitøjší nové vnitĆní pĆedpisy považuji pĆedevším Platový pĆedpis, Spisový Ćád, Skartaêní Ćád, PĆedpis k Ćízení financování pĆíspøvkových organizací zĆízených Møstem DvĎr Králové nad Labem, Provozní Ćád informaêního systému MøÚ DvĎr Králové nad Labem a VnitĆní pĆedpis pro hodnocení a rozdølování finanêních pĆíspøvkĎ z rozpoêtu Møsta DvĎr Králové nad Labem na podporu veĆejnø prospøšné aktivity. V rámci již zavedené elektronické evidence písemností, která upravuje pĆíjem, zpracování a pĆedarchivní a archivní péêi o písemnosti doruêené møstskému úĆadu êi vzniklé z jeho êinnosti, bylo ke dni 19.12.2005 zpracováno celkem 85 888 písemností, tedy 38 248 písemností doruêených a 47 640 písemností vlastních. Møsto DvĎr Králové nad Labem aktivnø pokraêovalo v pilotním projektu komunitního plánování, který byl opøt podpoĆen grantem Krajského úĆadu Královéhradeckého kraje. Na základø vyhodnocování výstupĎ prĎzkumu, provedeného v oblasti poskytování sociálních služeb, byly ukonêeny práce spoêívající v pĆípravø zrušení dvou organizaêních složek – Peêovatelské služby Møsta Dvora Králové nad Labem a Domu – penzionu pro dĎchodce a dne 20.12.2005 Zastupitelstvo møsta DvĎr Králové nad Labem rozhodne o vytvoĆení nové právnické osoby, která by poskytovala služby v sociální oblasti, a to od 01.04.2006. Co se týká organizaêních zmøn møstského úĆadu, bylo vydáno úplné znøní Organizaêního Ćádu møstského úĆadu a jeden jeho dodatek. Cílem tøchto organizaêních zmøn bylo pĆedevším aktuálnø pĆerozdølit kompetence, stanovené jednotlivým odborĎm a oddølením úĆadu a souêasnø snížit poêet zamøstnancĎ na nøkterých úsecích êinnosti møstského úĆadu. Pracovní pomør k Møstu DvĎr Králové nad Labem ukonêilo v roce 2005 celkem 10 zamøstnancĎ, organizaênø zaĆazených do struktury møstského úĆadu, z toho 7 na základø vlastní žádosti z dĎvodu odchodu do starobního dĎchodu, 2 zamøstnanci uzavĆeli dohodu z organizaêních dĎvodĎ a tajemnice møstského úĆadu se vzdala funkce k 01.01.2006. V roce 2005 nebyla dána žádná výpovøó z pracovního pomøru. V prĎbøhu celého roku 2005 byly v rámci møstského úĆadu provádøny vnitĆní kontroly, dále pak kontroly ze strany krajského úĆadu a dalších pĆíslušných institucí. V pĆípadech, kdy byla pĆijata nápravná opatĆení, byla tato provedena, event. bylo zapoêato s jejich realizací, pĆípadnø s konzultacemi, jak dále ve sporných pĆípadech postupovat. Ne všechny problémy, které v prĎbøhu loĀského roku v rámci chodu møstského úĆadu vyšly najevo, se podaĆilo vyĆešit. Jedná se pĆedevším o velmi citlivou problematiku aktualizace zĆizovacích listin jednotlivých pĆíspøvkových organizací, dále vyĆešení problematiky z pohledu obêana „pĆimøĆených“ lhĎt ve stavebním a vodoprávním Ćízení apod. Nøkteré z popsaných problémĎ jsou známy již delší dobu. JUDr. Simona Motlová, tajemnice MøÚ

2


LEDEN

Vánoêní pĆání pana faráĆe Czekaly Vážení spoluobêané Dvora Králové a okolí, bratĆi a sestry! V jedné z nejstarších vánoêních písní, která má svĎj pĎvod již v 15. století a kterou všichni známe a zpíváme o Vánocích, jsou slova: „Narodil se Kristus pán, veselme se, z rĎže kvítek vykvet nám, radujme se... „. Tato píseĀ vyjadĆuje to, co je o Vánocích nejdĎležitøjší – radost. Pro vøtšinu z nás jsou Vánoce radostné a krásné pro svou zvláštní rodinnou atmosféru plnou dobroty, srdeênosti, blahosklonnosti a lásky. A toto všechno je radostné. Radostné jsou stromky v našich domovech, radostná jsou rozsvícená okna, sám Štødrý veêer a také dárky od Ježíška. Radostná je i pĎlnoêní bohoslužba. To všechno máme všichni rádi. Rádi zpíváme koledy, rádi si blahopĆejeme, rádi obdarováváme jeden druhého. Ale ne každý je schopen si všimnout, že základem této vánoêní radosti je narození Ježíše Krista, spasitele, pĆed více než 2000 lety. Tehdy se BĎh stal êlovøkem a my si to rok co rok pĆipomínáme a radujeme se z toho. To tedy tam, u Betléma, se vyplnila pĆedpovøó proroka Izariáše: „Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké svøtlo, nad tømi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáĆí svøtlo. Rozmnožil jsi národ, rozhojnil jsi jeho radost, budou se pĆed tebou radovat, jako se radují ve žních, tak jako jásají ti, kdo se dølí o koĆist.“ Minulo století - a pak zazáĆilo svøtlo pravdy, spravedlnosti a radosti, když Panna Maria uložila své novorozené dítø do jeslí v betlémské jeskyĀce. Radost byla tehdy zvøstována z nebe na zemi, jak hlásali andølé a jak napsal sv. Lukáš ve svém evangeliu: „Andøl jim Ćekl: Nebojte se, hle, zvøstuji vám velkou radost, která bude pro všechen lid.“ Pak minulo dalších 20 století - a my se dnes radujeme a jásáme z narození Pánø. Proto vám o letošních Vánocích pĆejeme pĆedevším radost pĆedpovídanou Izariášem a ilustrovanou Lukášem – radost z nebe, jejímž pramenem je Pán BĎh, náš Spasitel. AČ tato radost z narození Pánø naplní vaše srdce, vaše domy, aČ pronikne do královédvorských penzionĎ, domovĎ dĎchodcĎ, nemocnice a všech domovĎ. AČ mají radost všichni lidé. (ZveĆejnøno rovnøž v Královédvorských listech)

Vánoêní zastavení vydavatele Královédvorských Novin V Královédvorských novinách vyšel rovnøž výše uvedený êlánek p. faráĆe Czelaly a navíc „Vánoêní zastavení“ Daniela Lukeše, z nøhož vyjímáme: „Klid a mír bychom møli mít pĆedevším v duši. Urêitø si všichni pamatují jeden z totalitních vtipĎ. BĎh navštíví v pĆestrojení Nømce, Ameriêana a éecha. Když ho pøknø pohostí a nechají pĆespat, nabídne jim ráno splnøní pĆání. Nømec Ćíká: „MĎj soused má pøknou kozu, Chtøl bych také takovou.“ Ameriêan si pĆeje: „MĎj soused má pøknou kozu. Chtøl bych mít lepší“ a éech, ten Ćekne: „MĎj soused má pøknou kozu. Chci, aby mu chcípla.“ (PĆevzato z Královédvorských novin – 22. prosince 2005)

Projev p. starosty pĆed novoroêním ohĀostrojem Vážení a milí spoluobêané,

Slavnostní vítání na námøstí.

scházíme se na Nový rok na tomto námøstí a to již popáté v tomto miléniu. OhĀostroj, který za chvíli spoleênø shlédneme, se stává pøknou tradicí a hezkým vykroêením do Nového roku. Letos to shlédne s námi i bájný hrdina Záboj, jehož socha spoleênø s kašnou zdobí jižní êást námøstí. Do Nového roku bych chtøl vám všem popĆát hodnø osobních úspøchĎ, rodinného štøstí a toho, êeho není nikdy dost, tedy zdraví. Ještø jednou vše nejlepší v roce 2006. 3

LEDEN


Projev pana redaktora Jana Schwarze Vážení spoluobêané, všichni, kteĆí jsme dnes naveêer pĆišli na toto námøstí, známe své møsto velice dobĆe. A tak víme, že díky zbytkĎm hradeb i zachovanému pĎdorysu historické êásti møsta si mĎžeme dobĆe pĆedstavit, jak probíhal život našich pĆedkĎ. KĆest v kostele, na radnici se rozhodovalo o osudech møsta, stání na pranýĆi patĆilo k bøžným trestĎm a život konêil na hĆbitovø, který byl tenkrát u kostela. Vše uvnitĆ hradeb, na ploše nøkolika set metrĎ êtvereêních. StĆedem døní po všechny êasy až do souêasnosti však bylo a je námøstí. I když máme ve DvoĆe Králové pøt míst, která jsou oznaêena jako námøstí, hlavní roli hrálo vždy námøstí Zábojovo - dnes Tomáše Gariqua Masaryka. Co o nøm víme? Tady, na tomto zdánlivø êtercovém námøstí (teprve letecký snímek prozradí, že zdaleka nejde o êtverec a každá strana že má jinou délku) - tedy na tomto námøstí se odbývaly všechny nejdĎležitøjší okamžiky v životø møsta. Je asi zbyteêné, abychom si pĆedstavovali jednotlivé budovy tohoto námøstí, a tak alespoĀ struênø ozdobou severní êásti námøstí je krásná renezanêní budova, pro níž se vžil název Stará radnice, která skuteênø radnicí byla a dnes v ní jsou reprezentaêní prostory møsta. Byla na tomto nároží postavena po velkém požáru v roce 1572. A po dalším požáru byla orientována štítem do námøstí a pĆi tom byla zbourána vøž, po níž dodnes zĎstaly dvø sešikmené opørné zdi. Na svém prĎêelí má latinský nápis: Tento dĎm nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zloêiny, zachovává práva, ctí šlechetné. Mezi historicky cenné budovy patĆí i dĎm s êíslem 2 vedle Staré radnice. S obøma historickými budovami sousedí a po zbourání dvou domĎ byla postavena v letech 1909 a 1910 budova Møstské spoĆitelny s krásnými secesními dekorativními prvky na fasádø. Dnes už opøt je ozdobou severní êásti námøstí budova hotelu Central. Na západní stranø jsou to møšČanské domy s podloubími, které pĆipomínají kamennou výstavbu møsta z první poloviny 18. století. Na jihozápadním nároží je to hotel Tins. Tady bych chtøl pĆipomenout, že tak jako Praha møla svou kavárnu Slavii, která byla centrem spoleêenského døní, kde bylo možno se potkat s významnými osobnostmi kulturního života, møl DvĎr její obdobu v kavárnø hotelu Tins. Zažila svou nejvøtší slávu a prosperitu v letech tĆicátých. Scházeli se zde sochaĆi, malíĆi, spisovatelé a mnoho dalších významných osobností našeho i okolních møst. UprostĆed námøstí je Mariánské sousoší, které má tvar pyramidy a je bohatø zdobené závity a okrasami v barokním stylu. Toto sousoší vytvoĆil v roce 1754 Josef Procházka z Chrudimi. A zde, na východní stranø námøstí, kde je dnes Møstský úĆad, byla škola. Málokdo už asi ví, že mezi touto budovou a Mariánským sousoším stála budova školy, která byla zboĆena v roce 1842. Na tomto námøstí se odehrávala Ćada shromáždøní, z nichž snad nejznámøjší bylo odhalení sochy Záboje na staré kašnø. PĆipomeĀme si, že už dlouho cítila obec potĆebu, aby se z velké kašny odstranil již zetlelý a neúhledný kamenný sloup a byl nahrazen sochou. Tu vytvoĆili sochaĆi bratĆi Wagnerovi. Byla odhalena 29. záĆí roku 1857. Ve møstø koncertovaly hudby, veêerními i ranními vlaky pĆijely do Dvora tisíce návštøvníkĎ, delegace møst, pøvecké sbory se svými prapory. Møsto bylo slavnostnø vyzdobeno, všude byla vlastenecká hesla a vlály êervenobílé prapory, bouĆlivø byl pĆivítán i Václav Hanka. Slavnostní odhalení sochy Záboje bylo první národní slavností v Rakousko-Uhersku za dob Bachovy vlády. Kašna se sochou labutø zde byla od roku 1817 plných 40 let, až v roce 1857 byla na kašnø slavnostnø odhalena již zmínøná socha Záboje. Ta pak byla souêástí námøstí plných 93 let - až do roku 1950 - kdy se musela uchýlit na okraj møsta, do míst, kde býval druhý møstský hĆbitov. Ještø jednou byla velká národní slavnost na tomto námøstí. Bylo to o 10 let pozdøji - v roce 1867 kdy se tisíce návštøvníkĎ møsta zúêastnily odhalení busty Václava Hanky a položení základního kamene k Hankovu domu. Opøt za úêasti významných osobností êeského politického a kulturního života.

4


LEDEN

Pak bychom si mohli pĆipomenout shromáždøní a manifestace proti drahotø, proti okupaci éeskoslovenska, 10. kvøtna 1945 vítání Rudé armády a oslavy konce války, a tak dále. Na ta další shromáždøní se už dobĆe pamatujeme. Ale pak pĆišel rok 2005 - rok letošní. V sobotu 10. záĆí se promønilo toto královédvorské námøstí ve velkou divadelní scénu ve stylu gotiky. Jevištø s trĎnem pro královnu, rytíĆské ležení s ohništøm a dobovým nábytkem, gotické stany a stánky s množstvím rukodølných prací, rytíĆi na koních, sokolníci, bubeníci, trubaêi. Stovky našich obêanĎ, delegace partnerských møst z Francie a Itálie. Se všemi poctami zavítala do Dvora Králové nad Labem poprvé v historii jeho první majitelka královna Žofie s družinou. Prožívali jsme tak oslavy, pĆi nichž si møsto pĆipomínalo 735. výroêí od první písemné zmínky a 605 let od doby, kdy se DvĎr nad Labem stal vønným møstem êeských královen. A êím zakonêit tento krátký úvod k dnešnímu sváteênímu veêeru? Tím, co pĆevážnou vøtšinu královédvorských Zaplnøné námøstí vyslechlo projev obêanĎ velice potøšilo. A tím byl v pĆedveêer redaktora Jana Schwarze. tøchto oslav návrat hrdiny jedné z básní Rukopisu královédvorského - Záboje - opøt na námøstí. Dnes již nikomu nepĆijde, že zde tak dlouho nebyl a tak mu popĆejme, aby ještø dlouho toto historické námøstí s okolím, v listopadu roku 1990 prohlášené památkovou zónou svou pĆítomností na kašnø zdobil. Novoroêní ohĀostroj se líbil Obêané si pochvalují zejména to, že se koná o devatenácté hodinø a ne o pĎlnoci. Nejsou tedy o tuto radost pĆipraveny døti, kterým se líbí nejvíce. PĆipravila jej firma FireWorks pana Bohumila Dufka. Svøtelné efekty, doprovodná hudba a vlastní ohĀostroj, to vše bylo odmønøno stovkami návštøvníkĎ pĆítomných na námøstí potleskem.

ObêanĎm se pĆedvedený ohĀostroj velmi líbil.

OhĀostroji byl poprvé svødkem i „Záboj.“ 5

LEDEN


TĆíkrálová sbírka éeská katolická charita uspoĆádala opøt svoji sbírku, která je urêena osobám zestárlým, nemocným a tøm kdo nemohou svým døtem dát, co je zapotĆebí. Bude tedy použit na provoz Obêanské poradny a êinnost volnoêasového klubu pro døti a mládež „StĆelka.“ Celkem bylo vybráno 53 451 Kê a v Novinách radnice bylo podøkováno éeské spoĆitelnø, MøÚ našeho møsta, Obecnímu úĆadu Vítøzná a Technickým službám za pomoc pĆi organizování sbírky. PĆístavba a rekonstrukce školy v Podharti – shrnutí Výstavba první etapy byla zahájena na jaĆe roku 2003 a møsto na ní dostalo ze státního rozpoêtu dotaci ve výši 13,1 milionu korun. V tomto roce byl postaven stravovací pavilon, budova odborných uêeben a doprovodných objektĎ, oplocení, venkovní úpravy a pĆípojky. Náklad byl pĆibližnø 19 milionĎ, 6 milionĎ tedy hradilo møsto z vlastních prostĆedkĎ. To vše bylo dokonêeno v prosinci a zároveĀ uvedeno do provozu. Na jaĆe roku 2004 byla zahájena druhá etapa a møsto na ní dostalo státní dotaci ve výši 14 milionĎ. Byla postavena tølocviêna, hlavní vchod a doprovodné objekty, pĆeložky inženýrských sítí a venkovní úpravy. Celkový náklad êinil 22,7 milionĎ korun, zbytek po dotaci uhradilo møsto. TĆetí stavbou v roce 2005 byla rekonstrukce stávající budovy a chodník v rozpoêtované êástce 23,7 milionĎ, dotace êinila 12 milionĎ. Komplex umožĀuje vedle uêebních prostor se speciálním vybavením (uêebna chemie a fyziky, cviêný byt, pracovní výchova, jazykové uêebny, hudební uêebna a uêebna poêítaêové techniky) i stravování v areálu (jídelna s provozním zaĆízením) a využití tølocviêny s bohatým tølocviêným zaĆízením a pružnou podlahou. Výraznø se rovnøž zlepšily podmínky pro uêitelský sbor (sborovna, Ćeditelna, kabinety) a družiny. Souêástí výstavby jsou i venkovní úpravy, uvnitĆ areálu vzniklo odpoêinkové prostranství s laviêkami. V suterénu hlavní budovy jsou provozní prostory se sklady a kotelnou s moderním automatickým zaĆízením na vytápøní budov. Celý komplex je projektovým dílem Ing. architekta Martina Misíka a kolektivu projektového ateliéru Z-P-M s r.o. Hradec Králové. Všechny tĆi stavby realizovala spoleênost BAK a.s. Trutnov. Odbor rozvoje a investic tím uzavĆel nøkolikaletou êinnost pĆi projektové pĆípravø, zajišČování dotaêních titulĎ, výbørových Ćízení a vlastní realizaci stavby. Podøkování patĆi vedení a zastupitelĎm møsta, kteĆí umožnili vznik moderní školy, na niž mĎže být møsto právem hrdé. (Miroslav Šnajdr, odborný referent MøÚ, stavební dozor stavby)

Škola se stala nejpotĆebnøjší a nejhezêí stavbou Podhartø.

Štødrý den na hĆbitovø Již tradiênø se rozeznøly z kaple vánoêní písniêky a koledy v podání zpøvaêek Jany Machkové a Ivety Josífkové, za doprovodu Jana Nerudy. Úvod patĆil panu faráĆi církve katolické, trubaêi pĆednesli fanfáry a intrády. Døti se mohly tøšit živým betlémem s ovcí, králíky a husami. Tuto akci poĆádá již po nøkolik let pohĆební služba Josefa KĀourka, která tím chce zpĆíjemnit vzpomínku na zemĆelé. HĆbitov je v dobø konání této akce zaplnøn stovkami lidí.

6


LEDEN

Oprava regulace „Kacbachu“ Na fotografii z horní êásti Vrchlického ulice dominuje dĎm po pravé stranø, postavený tøsnø vedle protékajícího Kacbachu. Zde je regulace velmi vysoká a znaênø poškozená, došlo zde proto k její nedokonêené opravø. Na prvém snímku je uvedený dĎm.

Nad uvedeným domem je vidøt další novou, dosud nezastĆešenou stavbu Podhartø. Snímek nám ukazuje léta nepoužívané pĆemostøní Kacbachu. Nad jeho korytem je betonová lávka, která kdysi sloužila ke vstupu do bývalé Hellmannovy továrny. Dle dochovaného sdølení sloužila úĆedníkĎm, kteĆí bydleli ve výše fotografovaném domø v samotné jeho blízkosti. Ti zde pĆecházeli za zamøstnáním a nemuseli obcházet do Nedbalovy ulice.

Nepoužívané pĆemostøní Kacbachu.

Pavilon psovitých šelem pĆestavøn K tomuto uvedla Ćeditelka RNDr. Dana Holeêková následující: „Vedle expozic gepardĎ a tygrĎ byl pavilon psĎ, postavený v letech 1984-88, jako chudá Popelka.“ Hlavním dĎvodem pĆestavby byla pĆedevším pĎvodní êást prostor z roku 1970, zcela zakrytá návštøvníkĎm. Žádoucí bylo také podlahové vytápøní a potĆeba renovace boxĎ, dosud prakticky bez oken a zcela tmavých. PĆestavba se realizovala ve dvou møsících, prostĆedek pavilonu prosvøtlil makrolonový svøtlík a také boxy mají svøtlíky. „Nyní mohou návštøvníci africké savany pozorovat smeêku psĎ ušatých, smeêku kriticky ohrožených psĎ hyenových a nechybí ani rodina zajímavých koêek servalĎ“, dodala Ćeditelka. Charita versus Reality show Jak hluboko upadla v našich obêanech vzájemná láska a pochopení, tolikrát od roku 1989 hlásaná a proklamovaná, svødêí i to, že charitativní sbírky se sice zúêastĀuje stále více koledníkĎ a roste i vybraná êástka, která ale nedosahuje toho, co éeši investují do SMS pĆi rĎzných anketách. Loni tĆíkráloví koledníci vybrali na ulicích naší republiky rekordních 62,7 milionu korun, ale kdyby se na charitu dostalo tolik, co za posledních 14 dní na finalisty VyVolené (jeden hlas stál šest korun), tak by se charitø dostalo o êtyĆicet milionĎ korun více. Stejnø tak dopadla akce Bílá pastelka, urêená nevidomým, kde bylo vybráno asi pøt milionĎ korun. Tøchto pár ĆádkĎ kroniky asi ukazuje, jak daleko jsme se vzdálili od pojetí lásky a lidskosti, tolikrát proklamované.

7

LEDEN


Vandalství nebo vypoêítavost? Na Zaháji u Nových LesĎ došlo k naĆezání vzrostlých stromĎ na více jak êtyĆech hektarech plochy. Stalo se tak v samé blízkosti železniêní tratø ze Dvora Králové do Bílé TĆemešné. DĆevo dĆíve a nyní Tak by se nechal nazvat êlánek zveĆejnøný v Krkonošských novinách (27. prosinec 2004). „Do Nømecka, Rakouska a dalších zemí míĆí dennø stovky kamionĎ s tím nejkvalitnøjším êeským dĆevem. Z ciziny se nám pak vracejí výrobky z pĎvodnø domácích materiálĎ. Ty si pak kupujeme nøkolikanásobnø dráž. Zelené bohatství si však rozkrádáme sami.“ Cena dĆeva na topení se pohybuje obvykle okolo 300 - 500 korun na kubík. Zbohatnout se nechá i tak, že pĆi pĆevezení do Bavorska se prodá za 45 Eur. Zuby motorových pil si našly cestu i pomocí krádeže. Ztrácí se stromy, i celé porosty. Pro porovnání, jak se tøžilo a tøží v naší republice dĆevo: (rok a miliony kubíkĎ) 1989 - 12,3, 1990 – 9,9, 1995 – 12,4, 2000 – 14,4, 2004 – 15,6. Takže jsme opøt na úrovni kritizovaných let totality, kdy v roce 1980 êinila tøžba 13,9 milionĎ kubíkĎ. Co by møl být holding PĆednø by to mohlo znamenat, že nemocnice našeho møsta, právø tak jako nemocnice v Trutnovø, Jiêínø, Náchodø a Rychnovø nad Knøžnou, budou ovládány Zdravotnickým holdingem Královéhradeckého kraje. Také by se mølo rozhodnout, která oddølení na jednotlivých nemocnicích zĎstanou a která skonêí. Pokud nedojde ke zmønám, pod vlivem nového ministra zdravotnictví Ratha, potom se zmøní i struktura nemocnic. Jednotlivá pracovištø budou více specializovaná, interny by však møly zĎstat všude, stejnø jako jednodenní chirurgie. Ale operace kloubních náhrad kyêlí a kolen by se møly soustĆedit do jedné, maximálnø do dvou nemocnic. Zatím se provádøjí v Náchodø, Rychnovø a Trutnovø. To však by nemølo být ke škodø pacientĎ. Donedávna si vedla každá nemocnice svoje hospodáĆství sama, návrh je takový, že by mølo dojít k jednotnø zpracovanému úêetnictví, levnøji by se møly nakupovat léky, které by se již neskladovaly v nemocnicích, ale jediným centrálním skladem by byl holding. Další propojení bude i s využitím elektroniky. Do zdravotnictví však poplyne ménø penøz, mohlo by však dojít k tomu, že se získají z jiných zdrojĎ, tĆeba z Evropské unie a od státu. Naše nemocnice by møla být financována prostĆednictvím nemocnice Jiêína. Mimo krajskou nemocniêní síČ zĎstává soukromá nemocnice ve Vrchlabí a hradecká fakultní nemocnice, kterou Ćídí stát. To vše je zatím jen návrh, vše se mĎže ještø zmønit. Kronika toto nadále sleduje a zmøny zapíše. „Noviny“ HALÓ KRÁLOVÉDVORSKO Jak uvedeno v záhlaví, vydal je 16. listopadu 2005 StĆediskový výbor KSéM DvĎr Králové nad Labem ve formø letáêku s tímto textem: „KSéM na Královédvorsku a volby. Vzhledem k informaêní blokádø se StĆediskový výbor KSéM rozhodl vydat informaêní noviny HALÓ Královédvorsko. Chceme informovat jednak o práci našich zastupitelĎ a také vysvøtlit naše pĆedstavy v uspokojování potĆeb spoluobêanĎ. KSéM na Královédvorsku ve svých 15 základních organizacích sdružuje více jak 200 êlenĎ a zastupuje nøkolikanásobnø více sympatizantĎ. Jsme otevĆenou politickou stranou a do svých Ćad pĆijímáme každého, který se chce aktivnø podílet na efektivním rozvoji sociálnø spravedlivé spoleênosti. V souêasné dobø v regionu Královédvorska pracují naši zastupitelé témøĆ v jedné êtvrtinø obecních zastupitelstev. V møstském zastupitelstvu (poznámka: Dvora Králové nad Labem), pracuje Zdenøk Hladík ze Žirêe a v krajském zastupitelstvu Petr Jandera z Mostku. Jsou to lidé velice pracovití, usilující v komunální politice prosazovat zájmy drtivé vøtšiny spoluobêanĎ, živnostníkĎ, dølníkĎ a pracující inteligence. ... (kráceno). V pĆíštím roce, který bude rokem volebním, budeme volit nové poslance do snømovny Parlamentu a následnø pak zástupce do obecních a møstských zastupitelstev.

8


LEDEN

V primárních volbách do Parlamentu éR, které probøhly v našich základních organizacích, získali nominaci: Vladimír Mertlík, 56 let, podnikatel, Petr Jandera, 51 let, zastupitel Královéhradeckého kraje, Ivana Zoufalá, 61 let, bývalá zastupitelka Královéhradeckého kraje, Vlastimil Dlab, poslanec Parlamentu éR, Jaromír Štrait, bývalý poslanec Parlamentu éR. V posledních volbách do krajských zastupitelstev získala KSéM na Královédvorsku 11,82% a stali jsme se tak druhou nejsilnøjší politickou stranou. Za to patĆí opøtovné podøkování všem, kterým není lhostejná budoucnost. Výsledky v nastávajících volbách do Parlamentu éR mohou být ještø výraznøjší, pokud budeme volit takovou politickou stranu, která bude zárukou našich životních jistot. A tou bezesporu Komunistická strana éech a Moravy se svým volebním programem je. Vlastimil Kubíêek, pĆedseda SV KSéM.“ Text ve stĆední êásti krácen, jinak zachováno v nezmønøné podobø, celý výtisk v pĆíloze kroniky.

ZvíĆata ze ZOO se vracejí do Afriky Nelze zapomenout na to, že v sedmdesátých letech se ve zdejší ZOO objevila africká zvíĆata, která získal na osmi uskuteênøných expedicích nejznámøjší z ĆeditelĎ zdejší ZOO – Ing. Josef Vágner. Když tato zvíĆata zde „zabydlel“, tak jistø nepĆedpokládal, že se budou jednou vracet zpøt do své pĎvodní vlasti, kde významnø pomáhají posílit tuberkulózou zdecimovanou populaci. Proto již více jak deset let putují do Afriky nøkteĆí kopytníci. Do Tuniska to jsou pĆímorožci šavlorozí, do národních parkĎ a soukromých rezervací to jsou antilopy koĀské, buvoli kaferští a antilopy vrané. Do Tuniska byli odesláni i servalové a uvažuje se o vypuštøní adaxĎ do severní Afriky a pĆímorožcĎ do Senegalu. Co je „Kronika møsta“ slovy kronikáĆe V dnešní dobø jsme již svødky toho, že si obêané tu svoji, kroniku aktivnø spoluvytváĆejí. Podílí se na ní velká Ćada obêanĎ našeho møsta, okolí i ciziny a mohu Ćíci, že to dølají rádi. Poskytují kronikáĆi potĆebné podklady, informují o významných i ménø významných vøcech, spolupracují. Dalo by se Ćíci, že tøch témøĆ êtyĆi sta stránek, napsaných v daném roce, zaznamenává døní dobĆe, ale stále to nepokládám za vyêerpávající. Chtøl bych však své spoluobêany ujistit, že se snažím postihnout døní od nemocnice v Podharti až po nádraží a od Žireêského Domova svatého Josefa po zoologickou zahradu. Za nejdĎležitøjší pokládám to, že se kronika nestala poplatnou ve smyslu „koho chleba jídáš – toho píseĀ zpívej“ a zároveĀ si vážím toho, že v tomto smøru na mne nebyl, po celé pøtileté období, êinøn žádný nátlak. Netajil jsem se nikdy tím, že bych v tomto pĆípadø s kronikaĆením skonêil. Stále pokládám kroniku za majetek obêanĎ møsta, proto se v ní objevují ti, kteĆí se na døní podílejí. Mohu Vás, milí êtenáĆi, ujistit, že to jsou i malé døti navštøvující „Žirafu“ a mateĆské školy, školáci a studenti základních i odborných škol, pracující, i dĎchodci, aČ žijí doma nebo v sociálních ústavech. Slova se dostává úspøšným podnikatelĎm, lékaĆĎm a zdravotníkĎm, právø tak jako nezamøstnaným textilákĎm. Souêástí kroniky jsou i názory obêanĎ k døní v rámci møsta, ale i na celostátní politické scénø, která jim v dané dobø vyhovuje êi nevyhovuje. Mám za to, že to dokresluje daný život a kronice dává potĆebný nadhled. Jsem rád, že se mi podaĆilo navázat písemný i osobní styk s nøkolika bývalými rodáky a významnými osobnostmi. DoplĀuji to rád, protože to nebylo zaznamenáno v kronikách pĆedešlých let. Na dokreslení jen tolik, že „Kronika møsta“ zaznamenala životní pouČ zemĆelého senátora v USA - Dr. Rudolfa Sturma, rodáka z obce Doubravice, vødeckou pracovnici a emeritní profesorku farmakologie Helenu Raškovou (rozenou Hellerovou) žijící v Praze a Ćadu dalších. Vím, že to není náplní práce souêasného kronikáĆe, ale zapomínat by se nemølo a kroniku to jistø jenom obohatí. Kronika se vønuje ocenøným obêanĎm møsta, zdejším umølcĎm, spolupracuje ráda s „Vlastivødným êtením“ redaktora Jana Schwarze, fandí našim „betlémáĆĎm“ v jejich úsilí o zachování dødictví Matyáše Brauna, všímá si dlouholetých pracovníkĎ v zoologické zahradø, dovede pochválit zdejší muzeum, knihovnu Slavoj a êinnost Hankova domu, prostoru se dostalo sportovcĎm, turistĎm i prostým obêanĎm. Jsou tu organizace, Ćada spolkĎ a desítky jmen obêánkĎ i obêanĎ møsta. Za vším je jejich ochota a práce, jejich pĆínos pro møsto. Proto se právem stali souêástí kroniky. Majetkem „Kroniky møsta“ jsou kronikáĆem zhotovené fotografie, uložené v albech, které už poêtem pĆesáhly tisícovku, další snímky jsou pevnou souêástí kroniky. 9

LEDEN


Na kronice se významnø podílí i kolektiv informatikĎ MøÚ, kteĆí spolu s tajemnicí JUDr. Simonou Motlovou dávají psanému textu a fotografiím více, než co je žádáno. Informatiky jsou také prĎbøžnø zpracovávány zapĎjêené a nebo darované fotografie našich obêanĎ. Ty nejsou kronikáĆem vydávány za samostatnou sbírku, ale jako doplnøní skvølé sbírky zesnulého Vlastimila Geislera. Obêané se o tom mohou pĆesvødêit také na „internetu“ a nabyl jsem dojmu, že se všichni spoleênø nemáme za co stydøt. Bolestné jsou záznamy o tøch, kteĆí už mezi námi nejsou. PatĆil k nim zesnulý pan František TrohoĆ se svými kronice pĆedanými pamøtmi, dále malíĆ – samouk - a vdøêný vypravøê Otto Holeêek a také sbøratel archiválií, dĆívøjší aktivní êinovník kulturního døní „Palcátu“, pan Rudolf Fiala. Kronika se s nimi rozlouêila slovy: „ZemĆeli, svoji brázdu doorali.“ Všem, zemĆelým i žijícím, právem náleží podøkování kronikáĆe. DDM Jedniêka – zájmová êinnost DĎm døtí a mládeže JEDNIéKA, Spojených národĎ 1620 544 ol DvĎr Králové nad Labem (telefon 499320353. DĎm døtí a mládeže Jedniêka nabízí v roce 2006 tyto možnosti využití volného êasu, rozvíjení talentu a k získávání nových poznatkĎ, ale i vødomostí, nejen døtem, studentĎm, ale i dospølým. Kulturní, výtvarné a rukodølné aktivity: Divadelní kroužek je urêen pro døti ve vøku 6 -15 let, které mají zájem nejen o hraní loutkového a marionetového divadla, ale i o hraní êinoherní. Mají možnost se nauêit vodit maĀásky, marionety a pracovat s lidským hlasem. Vedoucí paní M. Jiroušová. Zápisné 500,- korun za rok. Šikulka – pro chlapce a døvêata od osmi let se zájmem o nejrozmanitøjší rukodølné êinnosti. Pracuje se s papírem, textilem, korálky, kamenem a rĎznými i netradiêními technikami. Vedoucí sl. S. Hanušová.Zápisné 600 Kê. Barviêka - pro všechny døti od šesti let, které rády kreslí, malují a tvoĆí. Vedoucí p. M. Nosková. Zápisné 500,-Kê. Výtvarný kroužek pro pokroêilé døti od 4. tĆíd, které mají zájem se nauêit základĎm kresby a malby a poznat rĎzné techniky výtvarného umøní. Vedoucí sl. S. Hanušová. Zápisné 600 Kê. Školiêka – pro pĆedškolní døti. PotĆebujete jít k lékaĆi nebo na úĆad? Postaráme se o vaše dítko ve vøku od tĆí let. Budeme cviêit, kreslit, zpívat, chodit do pĆírody a hlavnø si hrát. Cena 30,-Kê za schĎzku. Kurz košíkáĆství pro zaêáteêníky, mládež a dospølé. Kurz v délce pøti lekcí nauêí základĎm pletené z pedingu a pedingového šénu. Vedoucí sl. S. Hanušová. Cena za lekci a materiál 200,-Kê. Sklenøné vitráže „Tifany technika“ pro døti, mládež i dospølé. Výroba šperkĎ a ozdob ze skla k rĎzným pĆíležitostem. Jednoduché návrhy, zpracování, Ćezání a opracovávání barevného skla. Vedoucí p. P. Pejchar, zápisné 900,- Kê za rok. Jazyky: Angliêtina pro nejmenší urêená døtem z prvé a druhé tĆídy seznámí se základy hravou formou – Ćíkanky, básniêky, první písmenka, malování, hraní. Vedoucí p. Ing. L. Bølovská, zápisné 800,-Kê za rok. Angliêtina pro zaêáteêníky – døti. Pro døti od êtvrté tĆídy, kde se døti nauêí nejen slovíêka a fráze, ale hlavnø správnou výslovnost. Vedoucí p. J. Pfeifer, zápisné 800,- Kê za rok. Anglický jazyk pro pokroêilé, mládež i dospølé, kteĆí již zvládli základní lekce jazyka. Vedoucí p. J. Pfeifer, zápisné 1.400,- Kê za rok. Anglický jazyk pro zaêáteêníky – rodiêe s døtmi je urêen pro døti od pøti let. Vedoucí p. Ing. L. Bølovská, zápisné dospølý 900,- Kê + dítø 600,- Kê za rok. Anglický jazyk pro pokroêilé – rodiêe s døtmi. Vedoucí p. Ing. L. Bølovská. Zápisné dospølý 900,- Kê, dítø 600,- Kê za rok. 10


LEDEN

Nømecký jazyk zaêáteêníci – pro døti z 2 – 5. tĆídy. Vedoucí p. Mgr. L. Marksová, zápisné 800,-Kê za rok. Nømecký jazyk zaêáteêníci – pro døti 6.- 9. tĆídy, vedoucí p. Mgr. L. Marksová – 800,- Kê za rok. Nømecký jazyk zaêáteêníci pro mládež i dospølé – vedoucí p. Mgr. L. Marksová, zápisné 1.400,- za rok. Ruský jazyk zaêáteêníci pro døti 2. – 5. tĆídy, vedoucí p. Mgr. L. Marksová, zápisné 800,-Kê za rok. Ruský jazyk zaêáteêníci pro døti 6. – 9. tĆíd, vedoucí p. Mgr. L. Marksová, zápisné 800,- Kê za rok. Ruský jazyk zaêáteêníci – pro dospølé, Mgr. L. Marksová, zápisné 1.400,- Kê za rok. PĆírodovøda a turistika: KaktusáĆi – pro døti a mládež od druhé tĆídy, Vedoucí p. J. Pacák , zápisné 600,- Kê na rok. RybáĆi zaêáteêníci pro døti od 2. – 8. tĆídy, vedoucí p. A. Behro, zápisné 350,- Kê za rok. TurisČáêek pro døti od 4. tĆídy. Poznání pĆírody, památek, znalostí v pĆírodø, práce s mapou a buzolou, výlety, hry a soutøže, vedoucí p. V. JiĆiêka. Zookroužek pro døti od 4. tĆídy, umožní vniknout do života ZOO, vedoucí p. V. JiĆiêka, zápisné 500,Kê za rok. Hrátky s pĆírodou pro školáky od 10. do 13. let. Poznávání pĆírodnin, pozorování zvíĆat, práce s mikroskopem. Vedoucí p. Z. KoláĆová, zápisné 500,- Kê za rok. RytíĆi erbu lva – pro døti od 4. tĆíd. I historie mĎže být zajímavá a dobrodružná. Už jsi nøkdy prohlížel starý pergamen s peêení, byl v restaurátorské dílnø? Spal jsi nøkdy na starém hradø? Vedoucí p. V. JiĆiêka, zápisné 500,- Kê za rok. Sport: Florbal pro žáky od 3. tĆíd, vedoucí pan L. Klust, zápisné 600,- Kê za rok. Šachy pro døti od 1. tĆíd, úêast na turnajích, vedoucí p. M. éeĆovský, zápisné 450,- Kê za rok. Vodní záchranáĆi pro chlapce a dívky 1. – 9. tĆíd, kteĆí už umøjí plavat v bazénu Trutnova. Vedoucí p. J. éeĆovský, zápisné 300,- Kê za rok + 40,- Kê za autobus. Plavání pro chlapce a dívky 1.- 9. tĆíd, kteĆí se chtøjí nauêit plavat. Vedoucí p. L. Rudolf, zápisné 300,-Kê za rok + 40,- Kê za autobus. Cyklistický kroužek pro døti z 2. – 5. tĆíd. Jízda na dopravním hĆišti a výlety, poznávání dopravních znaêek. Vedoucí p. sl. L. Nedvídková, zápisné 450,- Kê za rok. Kurz neplavcĎ „Tuleni“ pro pĆedškolní døti, dvanáct lekcí v bazénu møsta. Vedoucí p. J. Petera, zápisné 500,- Kê za kurz. Aerobic pro døti od 6. do 13. let konaný pĆi hudbø, vedoucí sl. I. Kloudová, zápisné 450,- Kê za rok. Aerobic pro mládež i dospølé, zaêáteêníky i pokroêilé, vedoucí sl. I. Kloudová, zápisné 550,- Kê, nebo 20,- Kê za lekci. Radioklub pro školáky od 10 let, stanice OK 1 KOB k dispozici, vedoucí p. J. Šnábl, zápisné 450,- Kê za rok. Keramika I. pro døti od 1. tĆídy, vedoucí p. P. Pejchar, zápisné 800,- Kê za rok. Keramika II. pro døti, které již zvládli základy práce s keramickou hlínou, toêení na keramickém kruhu, vedoucí sl. S. Hanušová, zápisné 800,- Kê roênø. Kurz keramiky pro mládež a dospølé. Glazování, vypalování a toêení na kruhu. Vedoucí p. Z. Heringová, cena kurzu 800,- Kê nebo 90,- Kê za lekci. Kurz keramiky pro mládež i dospølé, vedoucí p. P. Pejchar, zápisné 1.200,- Kê nebo 90,- Kê za lekci. 11

LEDEN


Kurz práce s internetem – zaêáteêníci, pro dospølé, tĆi lekce, vedoucí p. J. Petera, cena za kurz 150,-Kê. Digitální fotografie zaêáteêníci, pro døti 6.-9. tĆíd, vedoucí p. J. Petera, zápisné 700,-Kê za rok. Digitální fotografie zaêáteêníci – pro mládež a dospølé. Digitální fotografování, zpracování na poêítaêích, vedoucí p. J. Petera, zápisné 900,-Kê za rok. Hudba – tanec: Taneêní studio „Twist I. a II. pro døti se zájmem o disko, výrazový tanec, vedoucí sl. E. Heringová, zápisné 900,-Kê za rok. Break - Dance pro døti a mládež od šesté tĆídy se zájmem o akrobatický tanec a elektrobugy, vedoucí p. Pospíšil, zápisné 600,-Kê za rok. BĆišní tance – pro døti od 3. tĆídy, mládež i dospølé. Vedoucí sl. Jana Hovorková, zápisné 450,Kê. PíšČalka pro zaêáteêníky – døti od 5. do 7. let. Zobcová flétna, vedoucí sl. J. Plecháêová, zápisné 450,-Kê za rok. PíšČalka pro pokroêilé urêená døtem od 1. – 4. tĆídy, vedoucí p. J. Plecháêová, zápisné 450,- Kê za rok. Zpívání s kytarou pro zaêáteêníky, døti od tĆetí tĆídy se zájmem o hru na kytaru bez not, vedoucí sl. L. VopaĆiová, zápisné 450,-Kê. Zpívání s kytarou pro pokroêilé urêeno pro školáky od 4. tĆíd, kteĆí již zvládli základy hry a nauêí se složitøjší akordy a písniêky. Vedoucí p. D. Jakubec, zápisné 600,-Kê ta rok. PRO FOTO zmønilo tváĆ Je nejvøtší prodejnou FOTO v regionu s novým sortimentem za super ceny, sídlící v Tylovø ulici 509: - tiskárny a multifunkêní zaĆízení. - inkousty a injekt papíry PC sestavy na zakázky, notebooky - pamøČová media na zakázku (CD, DVD, pamøČové karty a další) - domácí spotĆebiêe na zakázku.

Dále s fotoateliérem a prodejnou ve Staré radnici, vchod z ulice Palackého s: - nejvøtším ateliérem z regionu - pravidelnou fotogalerií - nejmodernøjší digitální zpracování - padesátiletá tradice

12


LEDEN

ÚĆední deska pod dohledem bezpeênostních kamer Od 1. ledna 2006 nabývá úêinnosti zákon ê. 500/2004 Sb. Tento zákon ukládá mimo jiné i povinnost zajistit nepĆetržitou pĆístupnost úĆední desky. Z tohoto dĎvodu byla v budovø Møstského úĆadu na námøstí T.G. Masaryka êp. 38 zĆízena druhá kovová brána a instalována bezpeênostní kamera tak, aby hlavní prĎjezdní brána z námøstí mohla být trvale otevĆena a úĆední deska umístøna v prĎjezdu budovy a tak trvale zpĆístupnøna veĆejnosti, tedy plných 24 hodin. Kamerový systém bude v tomto prostoru poĆizovat nepĆetržitý záznam, který bude v pĆípadø potĆeby (vøĆíme, že se tak nestane) k dispozici pĆípadnému šetĆení vandalismu, nebo obdobné formy poškozování cizího majetku. (pro kroniku Jan éerník, vedoucí odboru VVS) Poslední êíslo Vlastivødného êtení roku 2005 Dalo by se také Ćíci poslední êíslo pana redaktora Jana Schwarze, který dokonêil III. Ćadu desátým êíslem. Od prvního êísla, které vyšlo v roce 1994 do tohoto posledního to bylo celkem 39 êísel a ještø jedno navíc, vønované britskému královskému letectvu. Není tĆeba se rozepisovat o tom, jak vysoké úrovnø tento êasopis dosáhl, když se mu dostalo ocenøní od samotného vládního êasopisu. Kronika se k tomuto ještø vrátí obsáhleji, tedy až toto provede samotná rada a zastupitelstvo møsta. Obsah 10. êísla, tĆetí Ćady: - úvodní slovo pana Jana Schwarze - êlánek „Královna“ Radky Machkové - Dík za vzornou reprezentaci Irena Ságnerová - „Žumeláž“ úspøšnø pokraêuje - Jaroslav Neumann - Zde dødy postaveno døtem (o gymnásiu) - Královédvorský rodák Karl W. Freund - zesnulý Rudolf Fiala - Fotografoval jsem všechno možné i nemožné - JiĆí Nechvíl - TĆemi regiony Itálie .... JUDr. Simona Motlová - Architekt a malíĆ Alois Wachsman - zesnulý Rudolf Fiala - Podøkování Møsta paní Ivø Kvasniêkové – Ing. JiĆí Rain starosta møsta - Babiêka - Marta Staníková - Jirákovo divadlo v Novém Bydžovø tleskalo Radce Machkové - Antonín Pavel Wagner - královédvorský rodák a vynikající sochaĆ – bohatá pĆíloha jeho døl ve Vídni od Ćeditele archivu Romana Reila - Významný objev Univerzitního profesora RNDr. Karla Martinka, DrSc. – Jan Schwarz - Nejstarší vesnický kostel na královédvorsku - Dr. Karel Martinek Den otevĆených dveĆí ZŠ PodharČ Ve dnech 13.-14. ledna se u pĆíležitosti dokonêení pĆestavby školy uskuteênil den otevĆených dveĆí. V rámci této významné události se uskuteênila ukázka daltonské výuky s prvky tvoĆivé školy ve vyuêování.

Tento den dala škola obêanĎm možno nahlédnout do tĆíd, uêeben a dalšího zaĆízení a bylo se na co dívat. RodiêĎm døtí se mohlo o nøêem takovém jenom zdát.

Tato škola nabízí: - výuku angliêtiny od 1. tĆídy (jako nepovinný pĆedmøt) - individuální pĆístup k døtem talentovaným i s poruchami uêení - využívání daltonských prvkĎ a metod tvoĆivé školy ve vyuêování - pĆípravu na pĆijímací zkoušky mimo rámec školní výuky - novou tølocviênu pro výuku i mimoškolní êinnost 13

LEDEN


- nabídku volitelných pĆedmøtĎ a zájmových kroužkĎ dle zájmu døtí a rodiêĎ - dobĆe vybavenou poêítaêovou uêebnu, pĆístupnou i mimo vyuêování - školní stravování pĆímo v budovø školy - bezbariérový pĆístup - dobrou dopravní obslužnost pro dojíždøjící žáky a zejména pĆátelské ovzduší

Souêasný Ćeditel školy, starosta møsta Ing. Rain a bývalá Ćeditelka, nyní místostarostka Mgr. Edita VaĀková byli s prĎbøhem oslavy spokojeni.

Na této malé, ale významné slavnosti byl pĆítomen starosta møsta Ing. JiĆí Rain, první místostarosta Vasil Biben a místostarostka Edita VaĀková a další pozvaní hosté, mezi kterými nechybøli ani Paní místostarostka Edita VaĀzástupci všech zdejších škol. ková byla na této škole ĆeditelUvítání pĆítomných provedl kou a snad i to byl dĎvod, proê Ćeditel školy a krátce promluse o její pĆestavbu i výstavbu tolik zasazovala. vil i p. starosta. Následovala prohlídka školy, tĆíd i uêeben a na závør bylo podáno malé obêerstveSouêasný Ćeditel školy ní. pan Karel Flieger mohl být spokojen.

NávštøvníkĎm se líbila i zcela vybavená kuchyĀka.

Zásluhu nese i vedoucí odboru výstavby Radmila Filakovská. 14


LEDEN

Nezamøstnanost opøt vzrostla Pracovního uplatnøní se nedostalo na sklonku roku 2005 na Trutnovsku 5730 obêanĎm. To pĆedstavuje 9,62 %. Na Královédvorsku vzrostl poêet nejvíce a dosáhl výše 10,77 %. Nejvíce se na tom podílí závody TIBA a ukonêený provoz ve slévárnø. Salon královédvorských umølcĎ Je pĆehlídkou prací královédvorských profesionálních i amatérských umølcĎ. Tentokrát se „Salonu“ zúêastnilo 28 obêanĎ našeho møsta a okolí. Ti se pĆedvedli obrazy, trojrozmørnými výtvory – vêetnø betlémĎ. Jsou jimi: éermáková Marta, éerná Ivana, éerný Jaroslav, DvoĆák Lubomír (Zviêina), Flégr Vladimír, Frieda Antonín, Greiner Renata, Heger JiĆí, Holan JiĆí, Horák Alois, Horáková Dana, Hošek Zdenøk, Kalenský František, Malý Aleš, Mertlík Josef, Mervartová Eva, Mináriková Martina, Moravec Ivan, Moravcová Blanka, Pryšinger Leoš, Vernisáž uvedl pan akademický malíĆ Miloš Petera.

Richtera Karel, Richtera Kristián, Richtera Lukáš, Ruprichová TaČána, Rymer Michael, Šévl Jaroslav, Škoda Matøj, Šolcová Pavla a Tauchman Ludøk.

Pozornost budila i díla pana Leoše Pryšingera.

Dr. Karel Martinek v rozhovoru se sbøratelem pohlednic a filatelistou Vladimírem Janeêkem. 15

LEDEN


Pan Karel betlémáĆĎ, ZdeĀkem ĆezbaĆí, ale

Richtera, pĆedseda v rozhovoru s p. Ditrichem, který nevystavuje.

Všechny vystavené exponáty budí zaslouženou pozornost.

Lednové poêasí Zatím co na mnoha územích republiky došlo k polomĎm pro velké pĆívaly snøhu, našemu møstu se to do poloviny ledna vyhnulo. Sníh se „drží“, teploty klesly v noci až na minus 10 st. Celsia, ale pĆes den bylo hezky, nøkdy i sluneêno. Také nepĆíjemná inverze s mlhou tu byla jen jedno odpoledne. Teprve ve druhé polovinø ledna došlo k chumelenicím, a teplota v údolích poklesla až na minus dvacet stupĀĎ Celsia a mrazy se udržely do konce ledna. Ledová krusta na povrchu snøhové pĆikrývky vadí hlavnø lesní zvøĆi a myslivci musí intenzivnø pĆikrmovat. ZvøĆ se nemĎže dostat – prohrabat – k potravø.

16


LEDEN

Tiché výroêí - Pavel a Eva Romanovi V roce 1962 získali oba jmenovaní titul mistrĎ svøta v tancích na ledø a národ je miloval. Evø bylo tehdy šestnáct a Pavlovi devatenáct let. Krasobruslení pro êtyĆnásobnou mistryni svøta skonêilo v roce 1972 kdy Pavel zemĆel pĆi tragické autonehodø. Do roku 1971 spolu úêinkovali v lední revue Holiday on Ice. Eva Romanová se svým manželem Jackie Grahamem žije stĆídavø v Anglii a Lipnicí na jižním plzeĀsku. Nyní se dožila svých šedesátin. Nakladatelství „Paseka“ a kronikáĆ „Pod spoleêným oznaêením „Zmizelé éechy“ vydává nakladatelství Paseka edici, která má pĆipomenout zaniklou tváĆ møst i celých regionĎ se zĆetelem na jejich historický êi umølecký význam a na sílu genia loci, na jehož vytváĆení se podíleli naši pĆedkové.“ Na tuto edici byl upozornøn kronikáĆ møsta panem knihkupcem Veselým, který by sám rád uvítal možnost sepsání podobné knihy o našem møstø. Edice je založena ve své podstatø na desítkách starých fotografií a doprovodném textu. Protože møsto vlastní skvølou Geislerovu sbírku, která je trvale doplĀována, z iniciativy kronikáĆe, obêany møsta, rozhodl se kronikáĆ knihu realizovat. Pro tento zámør se mu nabídla spolupráce s týmem „informatikĎ“ Møstského úĆadu našeho møsta a došlo tedy ke kolektivní spolupráci. Nakladatelství si však klade podmínku, že kniha musí být ztvárnøna jako již vydané, (ukázkou byl Jíêín a Novopacko). Nakladatelství byl tedy nabídnut text s vyžádanou zmínkou o autorovi – kronikáĆi - a našem møstø. Došlo také k nabídce pĆibližnø dvou set peêlivø vybraných fotografií. Ty mapují objekty skuteênø zaniklé i pĆestavøné a jsou doprovázeny texty, které uvedené lokality popisují. éernobílé fotografie se vracejí více jak sto až sto padesát let do minulosti. Nakladatelství požaduje také výstižné, ale krácené døjiny møsta. To vše v rámci již vydaných knih z jiných møst, protože je vše vázáno i cenou výtisku. Není to práce snadná, ale již se na tom pracuje a návaznø kontaktuje s paní redaktorkou Hennerovou z nakladatelství Paseka. DĎvod proê byla tato práce kronikáĆem pĆevzata je ten, že se tím nejen zviditelní naše møsto a jeho bohatá historie, ale pĆedevším by se kniha møla stát jakousi pobídkou ke zvýšení zájmu o malou regionální historii. étenáĆi se nepodbízí souêasností, ale silou mnohdy navždy ztracené historie. Dosavadní vydání z jiných møst jsou velice zajímavá, ale prostá. Z tøchto „kolejí“ není možno, na pĆání nakladatelství, vyboêit. Není však jistø bez zajímavosti, že se toto vydání obejde bez finanêní pomoci møsta, to do ní vloží jen kolektivní práci svých obêanĎ. Pro kroniku ještø to, co si nakladatelství „Paseka“ pĆedem vyžádalo: Tuto knihu z edice „Zmizelé éechy“ vønuje autor a kronikáĆ Møsta Dvora Králové nad Labem Pavel Janoušek v prvé Ćadø zemĆelému zanícenému sbørateli fotografií panu Vlastimilu Geislerovi. Jeho sbírka je páteĆí celého tohoto vydání a stala se, na jeho pĆání, majetkem obêanĎ našeho møsta. „Dokonal, svoji brázdu dooral.“ Podøkování právem náleží redaktorovi „Vlastivødného êtení“ panu Janu Schwarzovi za jeho êasopis vønovaný našemu møstu. éasopisu, který má už dnes nesmírnou hodnotu a s pĆibývajícími lety ji bude mít stále vøtší a stane se souêástí zlatého fondu našeho møsta. Po zásluze je tĆeba ocenit sbøratele z Ćad obêanĎ møsta, kteĆí sbírku starých fotografií i nadále rozšiĆují, a stávají se tak pokraêovateli záslužné práce Vlastimila Geislera. Právem se jim dostává podøkování. Díky nevšednímu pochopení tajemnice Møstského úĆadu Dvora Králové nad Labem, JUDr. Simony Motlové, se dostala uvedená fotografická sbírka také do digitální podoby. Došlo i k urovnání dosud nejasných majetkových vztahĎ mezi dárkyní paní Geislerovou a møstem. Nesmírnø nároêná práce pĆipadla celému kolektiv „informatikĎ“ Møstského úĆadu. Ti pĆevedli a i nadále pĆevádøjí nové a nové pĆírĎstky do digitální podoby. Cílem je sbírku zachovat dalším pokolením a zároveĀ ji co nejvíce pĆiblížit obêanĎm. Na této práci se podíleli a nadále podílejí informatici MøÚ p. Arnošt Jäger, Karel Dušek, Karel BĆíza a Martin Záruba. Jejich práce, vykonávaná êasto i v dobø volna, zasluhuje plného ocenøní. Uvedená publikace je tedy kolektivním dílem, které si klade za cíl uchovat a hlavnø pĆiblížit êtenáĆĎm a návštøvníkĎm mizející DvĎr Králové nad Labem. Dát obêanĎm našeho møsta, ale i rodákĎm a pĆíznivcĎm, možnost nahlédnout na mizející drobnou historii, vyvolat vzpomínky a udržovat je dalším pokolením. Pavel Janoušek – kronikáĜ mČsta.

17

LEDEN


Pavel Janoušek (1933) je rodák møsta Dvora Králové nad Labem. Zde se mu také dostalo vzdølání na Vyšší prĎmyslové škole textilní a tomuto smøru zĎstal, jako technik, vørný po celý produktivní vøk. Záliba v regionální historii vychází z lásky k rodnému møstu a v posledních letech je dále zhodnocena vedením „Kroniky møsta.“ Svým osobitým jednáním se zasazuje o další doplĀování sbírek a pamøtí obêanĎ møsta. DvĎr Králové je malebnø rozložen na obou bĆezích Ćeky Labe a lemován lesy, které byly v minulosti královským hvozdem. Jeho poloha, v blízkosti hranic Království êeského, mu zpĎsobovala mnohé váleêné strasti, êastokrát podlehl ohni, ale vždy poznovu pozvedl. Celému okolí vévodí památný vrch Zviêina, symbolizující êeskou státnost v dĆíve silnø ponømêených okolních obcích. Odedávna se tu zdejší obyvatelé museli tvrdø prát o svoji êeskou státnost a své živobytí. Poêátkem dvacátého století bylo møsto nazýváno „éeským Manchestrem“, když se o to zasloužila celá Ćada prosperujících textilních firem. Møsto bylo svødkem mnoha dølnických bouĆí se mzdovými, národnostními i politickými požadavky. Má pĆekrásné lesnaté okolí, dochované historické budovy, skvølou zoologickou zahradu – Safari, dále pĆehradu, která je pĆekrásnou technickou památkou a nedaleký barokní skvost v Kuksu. Stalo se vyhledávaným turistickým místem v podhĎĆí Krkonoš. Úvodem trochu z historie. DvĎr Králové nad Labem nepatĆil v minulosti k nejdĆíve založeným a už vĎbec ne k nejvøtším møstĎm v rámci éeského království. Pramení to pochopitelnø z toho, že jeho vznik, na samém okraji tehdejšího královského hraniêního hvozdu to nedovoloval. Nebylo cest, vodní toky nebyly splavné a zdejší kopcovitá krajina nenabízela brzkou možnost hospodáĆského využití. Vybudování sídel bylo obtížnøjší, ale pĆesto bylo vynuceno potĆebou ochránit zemi pĆed nájezdy cizákĎ. Stalo se tak již po nájezdu polských vojsk Boleslava III. na samém poêátku dvanáctého století. Samotný vznik „Dvora“ se odvíjí od vzájemného, písemnø doloženého, sporu dvou plebánĎ (Miletína a HoĆic) o „farní právo“, kdy byl v roce 1270 mezi svødky sporu uveden Gottfriedus de Curia z našeho pozdøjšího „Dwuora.“ Hmotným svødectvím osídlení se stalo objevení základĎ románské apsidy urêené dvanáctým stoletím. (Zasloužil se o to v roce 1911 pan soudní rada Antonín Schulz, který rovnøž uspoĆádal møstský archiv.) V té dobø se jednalo zĆejmø o „tržní osadu“, která se pozdøji, vlivem êeské a také dvojí nømecké kolonizace, rozrĎstala. Plynula léta, ale teprve na poêátku 14. století se mluví o Dvoru jako královském møstø. Tehdy došlo k opevnøní møsta, které se jen z malé êásti dochovalo do dnešní doby. Tolik z daleké historie, která se nám ještø skromnø nabízí ve zbylých památkách. Jsou jimi uvedené zbytky hradebních zdí a jediná zbylá obranná vøž – ŠindeláĆská. Vøže s branami byly pĎvodnø êtyĆi, tĆi byly postupnø zbourány. Smørem na jihovýchod to byla vøž HradišČská, zvaná „Žumpa“ (v blízkosti dnešní pošty), nížeji potom Dolení (na dolení êásti dnešní ulice Revoluêní). Smørem na západ to byla brána a vøž Horní, která byla na rozdíl od pĆedešlých hranatá. Dodnes se tu vžitø Ćíká „Na bránø.“ étenáĆi si mohou prohlédnout jejich vyobrazení v obrázkové pĆíloze, o které se zasloužil pozdøjší vynikající kronikáĆ møsta BedĆich Söllner. StĆedovøkou, nedochovanou stavbou, byla i møstská (mlýnská) „struha“, (viz popis a vyobrazení), která se pĆipomíná již na 25. foliantu „Pergamenové knihy“ z roku 1457. Dále to je stávající rybník éeské Podharti, odkud byla „povrchním vodovodem“ pĆivádøna k møstu tolik potĆebná voda. Nazýval se pozdøji potokem „Gollovým“ a sloužil hlavnø k obranø v „pĆíkopech“ pĆed hradbami, ve møstø potom pĆevážnø k hašení mnoha požárĎ. Nøkdejší královské møsto bylo panovníkem êasto „zastavováno“, ale po êase se opøt stávalo královským. Za panování Václava IV. se stal DvĎr „vønným møstem“ a od té doby se psal jako DvĎr Králové, tedy patĆící královnø. Ta si z møst vybírala „šosovné.“ V posledních letech se to pĆipomíná „volbami“ královen ze všech bývalých êeských vønných møst. PatĆí k nim ještø Trutnov, JaromøĆ, Hradec Králové, Nový Bydžov, Chrudim, Vysoké Mýto, Poliêka a Mølník. Okolní lesy byly pro møsto požehnáním, ale také prokletím. Levnø, ze dĆeva postavené møsto, totiž podléhalo mnoha požárĎm. To je jednou z pĆíêin toho, že se mnoho listinných dokladĎ nedochovalo. PĆesto byly, díky záslužné êinnosti jmenovaného soudního rady Schulze, zbytky Ćádnø archivovány a dodnes jsou souêástí Okresního státního archivu v Trutnovø. Døjiny dále zaznamenávají, že v kvøtnu roku 1421 se møsto vzdává vojskĎm Jana Žižky a po dvou letech je vojenským êlenem „Menšího Tábora.“ Ze Dvora byl také ąehoĆ, úêastník jednání koncilu

18


LEDEN

v Basileji, konaného v roce 1432. Období husitství skonêilo 14. srpna 1436, kdy došlo v Jihlavø k podepsání slibu poslušnosti Zikmundovi Lucemburskému. DvĎr møl vážnost i proto, že mimo soud civilní møl i právo „hrdelní“, které se nevztahovalo jen na vlastní møsto, ale i na nøkterá okolní vrchnostenská panství. Z této doby se dochoval pranýĆ, který byl nalezen pĆi zrušení zahrady zdejšího døkanství a je nyní vhodnø umístøn v blízkosti kostela svatého Jana KĆtitele. Uvádí se, že vlastní „katovna“ byla také v nynøjší „Valové uliêce“ (viz vyobrazení), ale není doloženo, zda se jedná právø o tento zaniklý domeêek, i když byl obêany „katovnou“ po mnoho let nazýván. Léta plynula a møstu byla udølována panovníky „privilegia“, týkající se poĆádání trhĎ a jarmarkĎ, „odúmrtø“ a svobodného nakládání s majetkem møšČanĎ. V roce 1547 však byla møstu „privilegia“ odejmuta jako odplata za to, že se spolu s dalšími královskými møsty postavilo císaĆi Ferdinandovi I. V roce 1572 vyhoĆelo, s výjimkou kostela a dvou domĎ, celé møsto. VyhoĆela také radnice, která byla na západní stranø námøstí a bylo tĆeba postavit novou. Ta již byla postavena z kamene a my ji v pozmønøné podobø známe jako „Starou radnici.“ V pozdøjší dobø zaêala nést dodnes dochovaný latinský nápis, který uvádí, že: „Tento dĎm nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zloêiny, zachovává práva a ctí šlechetné.“ Také na samém poêátku 17. století se pĆidal DvĎr na odbojnou stranu a po prohrané bitvø na Bílé hoĆe utrpøl konfiskací majetku, møstu byly zvýšeny poplatky a muselo nákladnø vydržovat císaĆskou posádku. TĆicetiletá válka (1618-1648) znamenala pro DvĎr pohromu. PĆiêinili se o to císaĆští vojáci, poté vojska sasská a vše dovršily švédské vpády. Zpustla møstská stavení, zĎstala jich necelá polovina, neosídlených a rozboĆených. Trvalo velmi dlouho, než se møsto z této pohromy vzpamatovalo. Návštøvníky møsta a êtenáĆe bude jistø zajímat dosud udržované sousoší svatého Jana Nepomuckého na námøstí Republiky, které je nám známé také jako „Odpustkové oratorium“, datované rokem 1730. V roce 1736 došlo ke zbourání dĆevøné budovy døkanství a byla postavena nová, kamenná barokní budova, sloužící dodnes. Dále bylo v letech 1750- 1754 postaveno sousoší mariánské, které je trvalou a dĎstojnou ozdobou námøstí. V roce 1738 byla dokonêena stavba „Kohoutova dvora“, který byl postaven Františkem A. Bergelem (vysoce postaveným úĆedníkem F. A. hrabøte Sporcka). Dnes je stavba využívána jako Møstské muzeum i s jeho êástí – „Špýcharem.“ Roku 1752 došlo k pĆestavbø pĎvodního dĆevøného kostelíka Povýšení svatého KĆíže za zdønou, pozdnø barokní stavbu, nám dosud známou jako „Malý kostelíêek.“ PĆed východní stranou námøstí byla v letech 1778 – 1790 postavena školní budova, ale ta se nedochovala. Druhá polovina 18. a poêátek 19. století byl již pĆedznamenán hospodáĆským rĎstem v podobø textilních manufaktur, které møly nahradit dosavadní faktorství. První byla zĆízena v éeské Podharti, snad dokonce jako jedna z prvních v zemi (1790 – Schubertova), která již zpracovávala bavlnu, když pĆedtím všude pĆevládal len. Velké vážnosti a slávy se dostalo našemu møstu v dobø, kdy byl dne 16. záĆí 1817 nalezen Václavem Hankou „Rukopis královédvorský.“ V letech 1817-19 byl zĆízen spádový vodovod a na pamøtní desce „Starého pramene“ byl tento nápis: „Dvé pĆevzácných pokladĎ Tobø uštødĆeno, Dvore památný! Jeden v starobylé kryl se vøži, nyní slavných pĆedkĎ slávu pøje. V šumu lesním poklad druhý pĆebohatý, nad vše posvátný, V stĆed TvĎj k synĎm kéž vždy vdøêným klidnø spøje. Rukou ochrannou nejvyššího bohatství stĆež blahé sídlo! Všemocný Pán žehnej, by Dvora nezaniklo zdravé zĆídlo!“ Za poklad byl tedy pokládán nejen dosud využívaný „Starý pramen“, ale také Hankou nalezený Rukopis královédvorský, který velkou mørou pĆispøl ke zvýšení národního sebevødomí. Byla uskuteênøna stavba silnic smørem k JaromøĆi, HoĆicím a Trutnovu. V roce 1842 byla dokonêena stavba nové školní budovy na místø dnešního Møstského úĆadu.

19

LEDEN


Poêínaje dnem 1. února 1850 se stává DvĎr sídlem hejtmanství, pod které patĆil soudní okres DvĎr Králové s 39 obcemi a také JaromøĆ. étyĆicáté výroêí nalezení Rukopisu královédvorského bylo ve znamení slavnostního odhalení sochy Záboje, hrdiny jedné z básní. TvĎrci sochy byli bratĆi Antonín a František Wagnerovi, rodáci ze Dvora Králové - éeské Podhartø, a dílo je tĆeba považovat za prvotinu. V obrazové êásti najdete podobiznu Pavla Antonína Wagnera a také „rodný“ domek v éeské Podharti. Velkým pĆínosem pro zprĎmyslnøní møsta bylo vybudování železnice Pardubice – Liberec, která byla zprovoznøna v êásti z JaromøĆe do Horek u Staré Paky dne 1.6.1858. Møsto se stává prĎmyslovým. V zaêátcích to byly mlýny a ty se pozdøji zmønily na malé tkalcovny bavlny. Opøt se tak stalo na pĆedmøstí møsta, v éeské Podharti a k jejich pohonu ještø staêila vodní síla Hartskéko potoka. Byly to malé firmy Winternitz – Friedmannova a bratĆí HawlĎ. Obø byly postaveny v roce 1861 v prostoru dnešní firmy SaToS. Další továrny na sebe nenechaly dlouho êekat. Roku 1862 zde byla zprovoznøna dokonce první mechanická pĆádelna, také z pĎvodního mlýna Röhrichova, který byl na møstské (mlýnské) struze. Návaznø na tyto podniky došlo k dalšímu posunu textilní výroby zprovoznøním bareven a tiskáren. V roce 1866 se stalo møsto døjištøm prusko – rakouské války. Svødêily o tom roztroušené pomníêky padlým vojákĎm obou válêících stran, které jsou nyní soustĆedøny na Starém hĆbitovø. Hlavním bojištøm se stal nynøjší prostor v okolí již zmínøného Kohoutova dvora, ŠindeláĆské vøže, Horní brány a také doleního mostu. Boj trval krátce a ihned následovalo drancování a niêení. Po závøreêné kruté porážce rakouských vojsk u Hradce Králové (3.7.1866) se DvĎr Králové stal ohromným lazaretem. Ranøní z této krvavé bitvy byli umisČováni po domech, na døkanství,v uvedené Röhrichovø továrnø a dokonce ve dvou Ćadách na podloubí. Také tato válka pĆinesla møstu velké škody. PĆesto již v následujícím roce 1867 se konala velká oslava 50. výroêí nálezu Rukopisu, za pĆítomnosti významných osobností – Františka Palackého, Františka Ladislava Riegra, Jana Evangelisty Purkynø a dalších velikánĎ této doby. Vydáním všeobecného zákona o spolcích v listopadu 1867 se umožnil jejich další vznik a ty už vznikaly pod vlivem Hankova nálezu, tedy podle postav z Rukopisu. Sem bezpochyby patĆí již v roce 1861 založený mužský pøvecký sbor Záboj, který byl v roce 1894 spojen s ženským spolkem Ludiše a pod jménem Záboj úêinkuje dodnes. Roku 1864 byla ustavena Tølocviêná jednota Sokol, která poĆádala êasté kulturní a vzdølávací aktivity a Sokol se záhy stal nejvýznamnøjším spolkem møsta. Také Sbor dobrovolných hasiêĎ, který byl založen v roce 1873, pĎsobí dodnes. V roce 1874 vznikl Ochotnický spolek Hanka, který møl v pozdøjších letech i vlastní divadelní orchestr. Poêínaje møsícem záĆí roku 1874 byl slavnostnø otevĆen HankĎv dĎm, který po nøkolika potĆebných úpravách slouží dodnes jako jediná divadelní budova. Na sklonku 19. století vznikají další spolky, mezi nøž patĆil Slavoj, který provozoval knihovnu a pozdøji êítárnu. V roce 1882 vznikl Odbor Matice školské, zamøĆený na podporu škol êeských „menšin“ v silnø ponømêeném okolí. Se stejným cílem vznikla i Národní jednota severoêeská. O tyto spolky se významnø zasloužil vlastenec MUDr. Josef Moravec (viz obrazová pĆíloha). Vznikají „stolové spoleênosti“, mezi nejznámøjší patĆil „Cvrndorf“ v éeské Podharti. Své spolky zde møli i Nømci. Významným poêinem jmenovaného vlastence, starosty møsta MUDr. Moravce, bylo postavení zdejšího gymnázia. Stalo se tak v roce 1890 a pĆestože neslo jméno rakouského císaĆe, stalo se mocnou oporou všeho êeského døní (viz obrazová pĆíloha). V této dobø se již velice rozrostla prĎmyslová, textilní výroba. Mnoho textilních továren, pĆevážnø v židovském a nømeckém vlastnictví dalo møstu oznaêení „éeský Manchester.“ Vzrostl poêet obyvatel, byly postaveny dølnické „kolonie“, ale do popĆedí vystoupily i požadavky stovek dølníkĎ, kteĆí byli nuceni pracovat ve více než dvanáctihodinových smønách, dokonce i o nedølích. Nejvýznamnøjší stávka byla dne 9. kvøtna 1890. To dalo vyrĎst i spolkĎm dølnickým. Zaêalo se prohlubovat národnostní napøtí, zvlášČ po Stromayerovø jazykovém naĆízení, kdy byla v jednání s úĆady zrovnoprávnøna êeština s nømêinou. Nømci se už tehdy dovolávali vytvoĆení samostatného nømeckého území v ponømêeném pohraniêí. To vyvolávalo êasté národnostnø motivované výtržnosti. Jednou z nich byla i „Bartolomøjská noc“, ke které došlo dne 23. srpna 1885.

20


LEDEN

Nedochovala se roku 1891 postavená židovská synagoga, která byla zĆízena malou, ale majetkovø vlivnou, židovskou menšinou. Zbourána byla v roce 1965, kdy ustoupila místní komunikaci (viz obrazová pĆíloha). Na samém poêátku 20. století byl pĆestavøn kostel sv. Jana KĆtitele, v letech 1908-10 postavena Møstská spoĆitelna, která zde vznikla už v roce 1889, dále to byly budovy Okresního soudu a hejtmanství, budova pošty a Rakousko – Uherské banky. Hlavnø majetnøjší nømeêtí obêané se sdružovali v Nømeckém domø našeho møsta (viz foto), který dnes slouží jako Ćeditelství podniku JUTA. Tento dĎm byl svødkem dalšího národnostního konfliktu. Došlo k nømu den poté, co byla v Trutnovø demonstrace spojená s rozbíjením oken éeského národního domu. Tak byl, pĆi demonstraci konané dne 29. Ćíjna 1908, oplátkou vybit zdejší dĎm nømecký. Roste zprĎmyslnøní møsta a samý poêátek dvacátého století je ve znamení výstavby dalších textilních firem, Josef Sochor a Weiss. Prvá z nich zpracovávala bavlnu, druhá byla zprvu pĆádelnou juty. Velkou hrozbou pro møsto byly povodnø na Labi i Hartském potoku. To vedlo k uskuteênøní stavby Tešnovské pĆehrady, která møla škody povodnømi zmírnit. Stavøla se v letech 1910-1920, když do zámøru zasáhla I. svøtová válka. Tato pĆehrada patĆí k nejkrásnøjším, dosud využívaným stavbám a stala se technickou památkou. První svøtová válka utlumila výrobu a prohloubila bídu. Ve møstø byly fronty na potraviny, dokonce tĆi váleêné kuchynø, které zmírĀovaly hlad prostých obêanĎ. Docházelo k hladovým bouĆím. Útlum nastal také v kulturním døní, zakázána byla ÚstĆední matice školská. Volalo se po míru, v lednu 1918 probøhla jednodenní stávka, v Ćíjnu protestovali dølníci proti vývozu potravin z éech a útrapy dovršila „španølská chĆipka.“ Jen z našeho møsta zahynulo v I. svøtové válce více než 130 vojákĎ a asi padesát jich bylo nezvøstných. 28. Ćíjna 1918 vznikla éeskoslovenská republika a obêané ji nadšenø uvítali. To však mølo odezvu v projevech nesouhlasu zdejších NømcĎ, kteĆí se opøt dovolávali toho, aby v nømeckých obcích vznikl „Deutschböhmen“ a došlo k odtržení „Sudet.“ Tyto snahy však byly potlaêeny Národní obranou a celistvost státu byla zachována. PĆesto byla národnostní situace v pĆíštích letech samostatnosti republiky êasto velmi tíživá. Dne 17. záĆí roku 1922 byl slavnostnø odhalen památník Odboje, který symbolizuje êinnost legií. Z penøz získaných sbírkou obêanĎ éeské Podhartø, byl postaven a dne 22. srpna 1924 slavnostnø odhalen pomník T.G. Masaryka. V dalších nøkolika letech navštívila naše møsto dcera prezidenta T.G. Masaryka Alice, koncertovala tu Ema Destinová a 10. êervence 1925 poctil møsto svojí návštøvou i sám prezident osvoboditel T.G. Masaryk. V roce 1925 byl postaven kostel éeskoslovenské církve husitské, 1927 Masarykova nemocnice, PrĎmyslová škola textilní a v roce 1928 ozdravovna „Døtský ráj“ v lese Království. Po krachu na burze v New Yorku dolehla svøtová krize i na naše møsto. Nezamøstnanost zaêala narĎstat a v tĆicátých letech byly poĆádány sbírky pro nezamøstnané, vydávány jim „žebraêenky“, potraviny, topivo, šatstvo a obuv. Dochází k sociálním nepokojĎm a stávkám. Ty byly podnøcovány a hlavnø organizovány Komunistickou stranou. Starostou møsta byl v té dobø p. Jaroslav Bilina, êlen éeskoslovenské strany národnø socialistické. Když probøhly v roce 1933 volby do obecního zastupitelstva, byly výraznø oslabeny strany národních socialistĎ a národních demokratĎ a jejich hlasy získali komunisté. PĆi vlastní volbø starosty se nakonec spojili národní socialisté s komunisty a starostou byl opøt zvolen Jaroslav Bilina. DĆíve proklamovaný a utlumený požadavek NømcĎ na zĆízení „Deutschböhmen“ zaêal poznovu doutnat s nástupem nacismu. Sêítání lidu, provedené v roce 1930, dokládá, že v soudním okrese DvĎr Králové nad Labem žilo 23.666 éechĎ a 12.703 NømcĎ. V samotném møstø žilo 14.833 éechĎ a 1.640 NømcĎ. Na blízkém vrchu Zviêinø se už v roce 1933 objevili Nømci s hákovými kĆíži na rukávech. 1. kvøtna 1930 byly zpĆístupnøny výstavní prostory Staré radnice, kde vznikla i obrazárna. Dne 18. êervna 1933 bylo otevĆeno novø postavené Tyršovo koupalištø a ve dnech 5. – 16. srpna 1936 se uskuteênila „Tekstilní a krajinská výstava.“ 17. záĆí 1933 byla slavnostnø otevĆena budova skautského – junáckého – domova, když první klubovna, zĆízená roku 1926, poêtu mladých nestaêila. Od roku 1935 sídlí møstská knihovna v Tylovø ulici, a je tu pod jménem Slavoj dodnes.

21

LEDEN


Volby v roce 1935 již ukázaly narĎstající vliv nacismu. V rámci okresu zvítøzili sice národní socialisté (4.521 hlasĎ), druhou stranou však byla SdP – Sudetendeutsche Partei (4.270 hlasĎ), tĆetí byli komunisté (2.320 hlasĎ). V roce 1938 dal Hitler najevo, že vyĆeší otázku „sudetských NømcĎ“ pĆipojením všech Nømci osídlených obcí éeskoslovenska k ąíši. Konrád Henlein na sjezdu SdP, konaném v Karlových Varech, vyslovil požadavek na vytvoĆení samostatného a uzavĆeného nømeckého území s nømeckou samosprávou. Vše bylo dovršeno obsazením tøchto Nømci požadovaných území tehdejší éeskoslovenské republiky, provedeným na základø záĆijové mnichovské konference. Ve dnech 9. a 10. Ćíjna byly obsazeny všechny smíšené a nømecké obce dvorského okresu a také êásti samotného Dvora Králové (Sylvárova, doêasnø i nádraží a Žireêské Podstránø). Dne 15. bĆezna 1939, po šesté hodinø ranní, došlo k obsazení Dvora Králové nad Labem hitlerovskými vojsky (viz HoliêĎv, tajnø poĆízený snímek). Byl ustaven Protektorát éechy a Morava. Následnø odstranøn pomník T. G. Masaryka v Podharti, památník Odboje, Masarykovo námøstí pĆejmenováno na Zábojovo a také celé další Ćadø ulic møsta se dostalo jiného názvu. Odboj byl tvrdø trestán, zvlášČ po atentátu na Ćíšského protektora Heydricha. Popraven byl starosta møsta Jaroslav Bilina a Ćada dalších vlastencĎ z Ćad Sokola, úêastníkĎ odboje a komunistĎ bylo umuêeno v koncentraêních táborech. Židé byli transportování do Terezína a následnø do vyhlazovacích koncentraêních táborĎ, jejich majetek byl „arizován.“ V êervenci roku 1942 byly pĆemønøny továrny Sochorova, Neumannova, Löwenbachova, Hellmannova a Kühnelova, spolu s nøkolika menšími závody, na zbrojovky Junkers Flugzeug und Motorwerke A.G. Z textilek zĎstala omezenø pracovat jen továrna Deutschova, z jutaĆských Klazarova a Weissova. Pátého kvøtna 1945 zaêalo i v našem møstø ozbrojené povstání, a vyžádalo si obøti z Ćad našich obêanĎ. V brzkých ranních hodinách dne 10. kvøtna 1945 bylo møsto osvobozeno sovøtskou „Rudou armádou“ – 72. divizí generálmajora Ilji Ivanoviêe Jastrebova. V tomtéž dni byly pietnø pohĆbeny obøti povstání. Období „Protektorátu“ tedy skonêilo, z místních zbrojovek se staly opøt textilní závody, møsto postupnø pĆecházelo z váleêného útlumu, zaêal se pomalu rozvíjet hospodáĆský život. Není jistø tĆeba zdĎrazĀovat, že váleêné období prakticky zastavilo rĎst møsta. Teprve v pováleêném období docházelo k rozvíjení stavebního ruchu, kdy došlo k demolicím mnoha starých domĎ. Tak je to také na mnoha fotografiích zachyceno, jako mlêenlivé svødectví doby. Starou zástavbu møsta nahradily „paneláky“, Ćadu lokalit zaplnily rodinné domky, ze skromných zaêátkĎ se ZOO zmønila v nynøjší krásné Safari. Podobnø tomu bylo i s mosty, obchody, tolik potĆebnými v okrajových êástech møsta, vznikl nový stadion a Ćada dalších staveb. Také tuto dobu se snažil zachytit prostý obêan, sbøratel starých fotografií, pan Vlastimil Geisler a navíc ještø to, co zmizelo za mnoho desetiletí pĆedtím. Není pochyb o tom, že se mu to skuteênø podaĆilo. Odešel a jeho pĆáním bylo, aby sbírka našla pokraêovatele, byla živá a pĆístupná spoluobêanĎm. Je tedy dobĆe, že jeho pĆání naplĀují obêané, které on møl tolik rád. Jistø by møl radost z toho, že se sbírce dostalo té nejmodernøjší podoby v podobø poêítaêĎ a je opøt blíže všem tøm, kterým za svého života pĆinášel, vždy s úsmøvem na tváĆi, psaníêka. Proto je tato knížka vønována právø jeho památce. Toto pojednání o regionální historii Dvora Králové nad Labem není zcela vyêerpávající a nekladlo si to ani za cíl. Má však êtenáĆĎm usnadnit orientaci ve fotografiích zaniklého Dvora, které jsou bezesporu tím nejdĎležitøjším. Starším êtenáĆĎm se dostává možnosti si nøco pĆipomenout, mladší si mohou nechat od pamøtníkĎ ledacos vysvøtlit. To je také zámørem této knihy, která by møla probouzet zájem o drobnou historii zdejšího regionu. Potom zcela jistø splní svĎj úêel. Literární prameny: -

DUSIL, Lubomír: Struêný pĆehled døjin královédvorské textilní výroby, DvĎr Králové nad Labem 1988.

-

HALÍK, Tomáš: Døjiny Dvora Králové nad Labem – 1926.

-

JANOUŠEK, Pavel: Sto let stolové spoleênosti Cvrndorf 1896- 1996 – pĆíloha Vlastivødného êtení ê. 7.z 11. srpna 1996.

22


LEDEN

-

JAKOUBEK, Jaroslav: Kronika møsta DvĎr Králové nad Labem.

-

KÁBRT, Augustin: Vývoj prĎmyslu na Královédvorsku.

-

KÁBRT, Jan: První máj 1890 ve DvoĆe Králové nad Labem.

-

LANGFELNER, Josef: Døkanský chrám svatého Jana KĆtitele a Panny Marie ochránkynø møsta ve DvoĆe Králové nad Labem.

-

MACHEK, Antonín: Zprávy vlastivødného kroužku z let 1968 – 1972.

-

MAċÁTKO, Jaroslav: Zprávy vlastivødného kroužku z let 1968 – 1972.

-

Místopis soudního okresu Královédvorského, vydaný vlastivødnou komisí ve složení V. Vaníêek – pĆedseda, Antonín Machek – jednatel, Jaroslav Janoušek – slovesná êást, Josef Matys – obrazová êást v roce 1937.

-

Pergamenová kniha møsta Dvora Králové nad Labem od roku 1417 – SOkA Trutnov.

-

ROUP, Radomír: Zprávy vlastivødného kroužku 1970, „O nutnosti revize našich pĆedstav“ .

-

SCHULZ, Antonín: PrĎvodce Dvorem nad Labem 1921.

-

SCHWARZ, Jan: Vlastivødná êtení – I., II., III. Ćada.

-

Smolná kniha møsta Dvora Králové nad Labem od roku 1584 - SokA Trutnov.

-

ŠISLER, JindĆich: DvĎr Králové ve váleêném roce 1866 – práce êlena Vlastivødného kroužku z roku 1966.

-

ŠTURMA Josef, ŠTURMA Miroslav, MALÝ Karel: 75. let skautingu ve DvoĆe Králové nad Labem.

-

TIKAL, F.: Hradby a valy møsta Dvora Králové nad Labem. „Pod Zviêinou“ 1935 –1936.

-

TROHOą, František: DvĎr Králové nad Labem v dobø svøtové války 1914 –1918.

-

VESELÝ, Stanislav: O êem vypráví archivní prameny – Zprávy vlastivødného kroužku 1969.

-

VITÁK, Antonín Konst.: Døjiny královského vønného møsta Dvora Králové nad Labem - 1867.

Podpora slíbená mladým lidem Získat peníze na zlepšení bydlení bude od jara pro mladé jednodušší. Rozhodla o tom vláda a zájemci si mohou pĎjêit až 150 tisíc korun, splácet je až deset let a jen pĆi dvouprocentním úroku. Podmínkou však je, že musí manželé, nebo i nesezdané manželské páry alespoĀ jedno dítø. Další podpora mladých je ve spoleêném zdanøní manželĎ – ta je výhodná pro rodiny, kde jeden z manželĎ má vysoké pĆíjmy a druhý výraznø nízké. PatĆí sem i pastelky pro prvĀáêky – jednorázový pĆíspøvek tisíc korun Zvýšení porodného – v pĆípadø narození jednoho dítøte se porodné zvýší ze souêasných 8.750 Kê na 17.500 korun. Zvýšení rodiêovského pĆíspøvku – od 1. ledna 2007 by møl vzrĎst ze souêasných 3.635 korun na 40 % prĎmørné mzdy v nepodnikatelské sféĆe, na zhruba 7.200 korun. Diabetici volili svĎj výbor Výbor územní organizace SD ve DvoĆe Králové nad Labem pracuje nyní v tomto složení: PĆedseda: Miroslav Beliêák Jednatel: Ludøk Erben HospodáĆ: Jaroslava Malá élenové: Vladimír Hráský, Miroslav Pavel, Zdenøk Skuta a Vøra Zemková Zvýšení dĎchodĎ Od 1. ledna 2006 došlo ke zvýšení dĎchodĎ v êástce asi 300- 400,- korun møsíênø. Obêané to vítají, ale zároveĀ to spojují se zdražením plynu a elektĆiny. VyjadĆují se k tomu slovy: „není toho mnoho, ale na to zdražení to staêí.“ II. zimní Olympiáda døtí a mládeže éR 2006 Dne 21. ledna 2006 byla slavnostnø zahájena tato Olympiáda v Hradci Králové hejtmanem Pavlem Bradíkem. PĆedsedou organizaêního výboru olympiády byl Miloš Jon, který úvodem prohlásil:

23

LEDEN


„Bøhem následujících dní budete mít možnost dosáhnout nových osobních rekordĎ a navázat nová pĆátelství.“ PĆítomný pĆedseda éeského olympijského výboru Milan Jirásek pĆipomnøl, že olympiáda v Královéhradeckém kraji se koná tøsnø pĆed startem „velké“ olympiády v Turinø. K tomuto dodal: „Mládežnickou olympiádu podporujeme, chtøli bychom, abychom na ní objevili budoucí reprezentanty.“ éestný boj za sportovce slíbila také rychlobruslaĆka Michela Pospíšilová z našeho møsta. V našem møstø budeme svødky soubojĎ v krasobruslení a rychlobruslení. Zimní olympiády se zúêastnilo všech 14 krajĎ éR, celkem na tisíc mladých sportovcĎ. Na poĆadu byly následující sportovní disciplíny: lyžování, snowboarding, alpské lyžování, biatlon, lední hokej, skoky na lyžích a severská kombinace. Garanty této sportovMezi hosty patĆili i reprezentanti v krasobruslení, mistĆi svøta ní akce byl éeský olymv roce 1996, René Novotný a Radka KovaĆíková. pijský výbor, Ministerstvo školství, mládeže a tølovýchovy éR a Královéhradecký kraj. Hlavním partnerem olympiády byla firma Carla spol s r.o. a dalším partnerem byla spoleênost SKANSKA, východoêeské Deníky Bohemia a éeský rozhlas Hradec Králové. Souêástí této olympiády byly také nesportovní soutøže. V letošním roce to bylo biologické klání – poznávání pĆírodnin. Soutøžilo šestnáct døtí a vítøzství pro Královéhradecký kraj získala Marie Pojezdná z našeho møsta a ve výtvarné soutøži to byla Zuzana ŠindeláĆová za kraj Královéhradecký.

Projev starosty møsta Ing. JiĆího Raina na slavnostním zahájení. 24


LEDEN

S chvá l e ný roz p o če t n a ro k 2 0 0 6 m ě s t a D vů r K rá l ové n a d L a b e m Kapitola Druh příjmů

Rozp. na rok 2006

v tis. Kč

Kapitola

Druh výdajů

Rozpočet na rok 2006 v tis. Kč

800.00

Městská knihovna 19

Vnitřní správa

z toho

Městské zastupitelstvo

3,800.00 54,500.00

00

Nespecifikované

89,673.44

00

Čerpání sociálního fondu, vyrov. s KÚ

z toho

Globální dotace

73,123.44

01

Výstavba

02

Vodní hospodářství

z toho

PD pro ÚR - kanalizace vč. ČOV Žireč

227.00

Městská policie

PD pro SP - kanalizace vč. ČOV Žireč

500.00

Sbor pro občanské záležitosti

132.00

350.00

PD pro ÚR - kanalizace ul.28.října + Smetanova

140.00

Pov.plán a komise, krizové řízení a civ.služba

270.00

10.00

PD pro SP - kanalizace ul.28.října + Smetanova

230.00

Kronika

179.00

PD pro ÚR - vodovod + kanal. Dukelská, Hradecká

250.00

Výstavní síň

150.00

Osadní výbory

200.00

Dotace od obcí na dojíždějící žáky do ZŠ Inv.dotace - kanalizace Lipnice 01

Výstavba

02

Vodní hospodářství

03

Životní prostředí

1,650.00 14,900.00

3,300.00

Vodovod Lipnice + AD (jen z vlast.zdrojů)

04

Živnosti

05

Dopravní obslužnost

4,200.00

09

Městské lesy

3,000.00

03

Životní prostředí

10

Doprava

50.00

04

Živnosti

14

Školství

2,040.00

05

Dopravní obslužnost

40.00

09

Městské lesy

10

Doprava

z toho

MŠ - neinv. příspěvky od rodičů ostatní - nař. odvody

16

19 z toho

Kultura

505.00

2,000.00 650.00

21,832.00 200.00

20.00 1,800.00

46,500.00 4,063.00

Obřadní síň

199.00

Dobrovolní hasiči

160.00

20

Výpočetní technika a informatika

2,000.00

z toho

Hardware, software, tech,podpory a ost.

2,000.00

21

Kancelář starosty města

315.00

Nákup materiálu a služeb

190.00

0.00

Opravy a udržování

31,080.00

20.00

PD ostatní

200.00

Výdaje na zahr. spolupráci

50.00

PD pro ÚR -regenerace sídliště Strž

350.00

Pohoštění, úč.poplatky, věcné dary

55.00

350.00

PD pro SP - inž. sítě pro průmyslovou zónu

600.00

28

Práce a sociální věci

53,232.50

300.00

PD pro ÚR - rekonstrukce nám. TGM

400.00

z toho

Sociální dávky

48,170.00

Sociální půjčky

50.00

Vnitřní správa Pokuty Městské policie

2,850.00 200.00 1,900.00

Práce a sociální věci

1,290.00

z toho

Pečovatelská služba

300.00 990.00

Penzion 38

Správa a údržba majetku

z toho

Nájemné z bytů

Rekonstrukce parteru HD - horní část + AD

13,200.00

PD pro ÚR - spoj.chod. Žireč, Verdek, Zboží

120.00

Kluby důchodců

PD rekon. ul. Purkyňova, Máchova, A.Wágnera II

780.00

Pečovatelská služba

2,600.00

280.00

Penzion

2,304.00

PD rekonstrukce ul. Šafaříkova a Jungmannova

750.00

28

Rek. ul. Šafaříkova a Jungmannova vč. AD - I. etapa

22,800.00 7,500.00

PD pro ÚR ul. Mánesova

150.00

z toho

Opravy a udržování majetku města

PD ul. Čelakovského

680.00

Revize

PD rekonstrukce ul. Fibichova, Chelčického

720.00

Výměníky

Rekonst. komunikace Slovany 1.část + Husova ul.

1,800.00

Útulek pro psy

Rekonstrukce ul. Alešova + AD

3,200.00

ostatní

11,484.60

1,840.00

39

Místní hospodářství

37,584.00

z toho

Ostatní majetek obce

384.00

Daň z převodu nemovitostí

400.00

1,000.00

Rekonstrukce ul. Purkyňova vč. AD Rekonstrukce ul. A.Wágnera II vč. AD

10,500.00 32,960.00

Pronájem pozemků

Prodej neinvestičního majetku Prodej pozemků Prodej nemovitostí Stavebnictví

41

Všeobecná pokladní správa

z toho

Daň z příjmu ze závislé činnosti Daň z příjmu fyzických osob

Rekonstrukce ul. Fibichova vč. AD

7,300.00 18,000.00 150.00 148,310.00 27,400.00 7,000.00

Daň z příjmu právnických osob

30,500.00

Daň z příjmu právnických osob - obec

16,500.00

15

Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů fyz. osob - daň z podnikání

1,350.00 45,750.00 8,000.00

Správní poplatky - výherní hrací přístroje

800.00

Poplatky ze psů

400.00

Poplatky ze vstupného

60.00

470.00

4,000.00 4,500.00

MŠ Drtinova

2,025.00

Přísp.na skut. dolož. nákl. na opr. domů

ZŠ Strž

3,816.50

Technické služby

28,000.00 43,227.00

21,298.50

300.00

ZŠ 5. Května

2,150.00

40

Stavebnictví

ZŠ Komenského

1,632.00

z toho

Reprografické práce a kopírování

ZŠ Podharť

2,464.00

PD ostatní

ZŠ Schulzovy sady

2,017.00

PD pro ÚR - Tyršovo koupaliště - 2.stavba

140.00

ZŠ R.A. Dvorského

2,205.00

PD pro SP - Tyršovo koupaliště - 2.stavba

1,500.00

Školní jídelna

1,400.00

PD pro SP - rekonstrukce ZŠ Schulzovy Sady

50.00 250.00

DDM „Jednička“

560.00

Rekon. strav. obj. Městs.nem.-zahájení

Základní umělecká škola

251.00

Výstavba RD a BD vč. TI, lok. Alešova ul.- TI

Zdravotnictví

700.00

Šatny zim.stad. 2.et. (blok 1 bez napoj. na Val.ul.) + AD

Příspěvek dětská pohotovost v Městs. nem.

200.00

Příspěvek diabetici Daň z příjmů fyz. osob - zvláštní sazba

200.00 2,400.00

Nákup pozemků

MŠ E.Krásnohorské

10.00

2,400.00

8,000.00

Nákup objektu od PČR

Školství

z toho

450.00

700.00

22,554.60

2,778.00

14

7,200.00

40.00

Správa a údržba majetku

3,800.00

Místní hospodářství

ostatní

3,220.00 38

Nájemné z nebytových prostor Ostatní

68.50

440.00

PD rekonstrukce ul. Na Příčce, RAD, Polní

Nájemné výměníkové stanice

Pronájem VAK s.r.o.

40

z toho

3,600.00

3,700.00

2,647.00

Správa MěÚ

26,979.00

nař. odvody

Ostatní příjmy

z toho

PD ostatní

200.00

ostatní

Správní poplatky

39

Kanalizace Lipnice + půjčka + AD (celkový výdaj)

1,600.00

Informační středisko

40.00

Příspěvek Diakonie

300.00

Příspěvek Domov. Sv.Josefa

100.00

Příspěvek zdravotně postižení

1,337.00 25,000.00 550.00 14,000.00

Dětská hřiště 41

Všeobecná pokladní správa

z toho

Úroky vlastní

400.00 21,300.00 4,000.00

Příspěvek HZS

400.00

Platba daně za obci

60.00

16,500.00

Nákup. Kolků a ost. Služeb

16,720.00

200.00

16

Kultura

z toho

Odd. kultury

620.00

Ostatní, vč. přezkumu hosp.

Příspěvky v kompetenci Městské rady

100.00

Výdaje celkem

338,810.60

Příspěvek na podporu a rozvoj sportu

3,500.00

Financující operace

Rozpočet na rok 2006 v tis. Kč

200.00

1,800.00

Příspěvek pro MC Žirafa

Ostatní poplatky a daně

1,700.00

Vyhlášené okruhy přísp. - granty

Daň z nemovitostí

6,500.00

Městské muzeum

2,800.00

Bankovní úvěr (rekonstr.strav.obj.Měst.nem) 25,000.00

Hankův dům

4,200.00

Bezúroč.půjčka (dotace) kanalizace Lipnice

Poplatek za provozování výherních hracích př.ístrojů

Bankovní úroky

300.00

Ostatní nedaňové příjmy

250.00

Vlastivědné čtení Noviny královédvorské radnice

Příjmy celkem

50.00 500.00

50.00 300.00

312,138.44

Celkové příjmy jsou ve výši 312.138,44 tis. Kč + financování 26.672,16 tis. Kč = celkové zdroje ve výši 338.810,60 tis. Kč. Celkové výdaje jsou ve výši 338.810,60 tis.Kč

Schváleno ZM pod č. usnesení 620/2005 – 25. ZM dne 20.12.2005.

Kapitola

Změna stavu peněžních prostředků

4,544.00 4,966.00

Splátky úvěrů - jistin

-7,837.84

Finance celkem

26,672.16

vypracoval Ing. M. Plecháč, vedoucí odboru RAF

strana 4

25

LEDEN


ZOO v zimø Zima a mráz, ale v ZOO se rodí mláóata. Prvním mládøtem roku byl dne 2. ledna narozený sameêek nosorožce dvourohého. Následovali kopytníci, kterých se do poloviny ledna narodilo deset. PatĆí k nim impaly, skot watusi a antilopa vraná. Ve výbøzích se sleduje teplota a podle toho reguluje pobyt zvíĆat. Sloni a nosorožci ve výbøzích nejsou, nemají srst, slonĎm by namrzly uši a tak do výbøhĎ nechodí, jsou pouze v pavilonu. Také antilopy nemohou do výbøhu, mohlo by dojít k tomu, že si na zledovatølém povrchu zlomí konêetiny. Také sibiĆští tygĆi se dostanou do výbøhu jen na dvacet minut. Z polské Poznanø bylo pĆivezeno mládø tygra ussurijského. „Jedná se o velmi mladého sameêka (Ares) a tak si na spoleênost mladé, místní Nely spolu zvykají. Jsou to ještø koČata a proto jejich vzájemná nedĎvøra postupnø odpadá a brzy spolu budou vyvádøt“, uvedla paní Mysliveêková z propagace ZOO. Z tøchto koČátek ale nebude budoucí chov na mláóata, mají totiž spoleêného dødeêka. Úêelem bude jen vychování chovných jedincĎ. V prosinci loĀského roku došlo k doêasnému pĆemístøní páru tomistom úzkohlavých ze ZOO do jihoêeského Protivína, kde je nadace Tomistoma. Knihovna Slavoj s døtmi Je to již êtvrtý rok, co se knihovna Slavoj radí se svými mladými êtenáĆi o nejhezêí knihu uplynulého roku. Tuto anketu vyhlašuje Sukova studijní knihovna døtské literatury v Praze. Mimo døtí se o ceny ucházejí ještø knihovníci a uêitelé. Každý z úêastníkĎ soutøže si mĎže vyzvednout anketní lístek v døtském oddølení knihovny a ze všech odevzdaných hlasĎ do konce února se vylosuje pøt výhercĎ. Ti se potom zúêastní jarního, slavnostního udílení cen v Památníku národního písemnictví v Praze. Souêástí toho je i autogramiáda a padesát úêastníkĎ obdrží od poĆádající knihovny knižní cenu. První Zimní sportovní hry vønných møst Konají se v Trutnovø a zúêastní se jich všechna vønná møsta, tedy i DvĎr Králové nad Labem. Soutøžit se bude ve dvou disciplinách – obĆím slalomu a curlingu. Reprezentaêní týmy mohou, dle regulí, tvoĆit zamøstnanci møstských úĆadĎ a rad spolu s policisty. Sdružení královských vønných møst vzniklo v roce 1999 v rámci východoêeské regionální sekce Sdružení historických sídel éech, Moravy a Slezska. Sokolské dny v pĆírodø Tak se jmenuje soutøž éeské obce sokolské, které se tradiênø místní jednota zúêastĀuje a obsazuje vždy êestná místa. K tomuto se vyjádĆila p. cviêitelka Pavlína Špatenková: „Byli jsme pĆekvapeni. Naše jednota skonêila na skvølém tĆetím místø, hned za Jednotami TĆebíê a Praha LibeĀ, jejichž náplní je právø pobyt v pĆírodø. Naše jednota má tuto êinnost jako doplnøk své široké náplnø, a o to je toto ocenøní cennøjší.“ Zásluhu na tom mají také manželé Jelínkovi, kteĆí poĆádají výpravy po okolí se zájemci z Ćad Vørné gardy, táborníci z Ćad bunkru na Holém, z Ameriky a Ježkova. Lékárníci versus ministr Rath Na lékárnách a také v ordinacích lékaĆĎ se objevily letáêky v tomto znøní: Omyly ministra Ratha versus realita • omyl = lékárníci mají nadstandardní zisky • pravda: Platy lékárníkĎ jsou nižší než platy lékaĆĎ. Ze 7 000 lékárníkĎ je majitelem lékárny jen každý osmý. Zisk majitele lékárny není vyšší než zisk majitele jiného zdravotnického zaĆízení. • omyl = lékárna má pĆíjem 29 Kê ze 100 Kê • pravda: Hrubý pĆíjem lékárny je 17 Kê ze 100 Kê léku – tedy nic zvláštního. • omyl = výše doplatku záleží pĆedevším na lékárnø • pravda: Úhrady lékĎ urêuje Ministerstvo zdravotnictví, ceny Ministerstvo financí a rozdíl mezi úhradou a cenou je doplatek. • omyl = v lékárnách státních nemocnic se na léky nedoplácí • pravda: Doplácí se i tam. Pokud slevují, tak na úkor nás všech – ztráta státních nemocnic je pak zaplacena z rozpoêtu státu, tedy z našich daní! 26


LEDEN

• omyl = nižší doplatky a více péêe o obêany v roce 2006 • pravda: Letos doplatíme na léky cca o 1 miliardu Kê více než loni! LékaĆi ani nepĆedepíší svým pacientĎm tolik medikamentĎ, jako loni! • omyl = snížení marže podstatnø sníží náklady na léky • pravda: 75 % z ceny léêiva je podíl výrobce. Zbytek je DPH (daĀ z pĆidané hodnoty) a marže. Snížením marží lékárnám se ušetĆí asi 2 % z celkových nákladĎ na léky (tedy vêetnø doplatkĎ), ale lékárny pĆijdou o 10 % svých pĆíjmĎ, ze kterých hradí mzdy, nájem, energie, vzdølávání pracovníkĎ a další! • omyl = léky v éechách jsou drahé, zbyteênø za nø vyhazujeme peníze • pravda: V naší republice máme léky nejlevnøjší v Evropø! Kronika položila obêanĎm otázku v tomto znøní: „Co si o poêínání lékárníkĎ myslíte Vy a jak hodnotíte jejich krátkodobé stávky ?“: - Já toho od zdravotnictví asi moc nepotĆebuji, kdybych nemøl úraz, tak mø doktor v ordinaci asi nevidí. - Ceny lékĎ jsou podle nich nejlevnøjší v Evropø. Tomu bych moc nevøĆil. Ono také záleží na tom z jakých platĎ se to kde platí. PĆece musí být rozdíl, jestli je to z mých dvanácti tisíc korun a nebo v Nømecku a jinde z mnohem vyšší výplaty. - Nevím, proê se lékárníci tak êertí, neznám u nás ve møstø jednoho, který by si nežil dobĆe, nebo nestavøl, pĆestavoval a tak co by ještø chtøli? Nezávidím jim, ale aČ ze sebe nedølají takové chudáky. - Kdyby jim to „neneslo“, tak by tøch lékáren nepĆibývalo. To oni nechtøjí pochopit, protože jim Rath sáhnul na penøženky. - Vám by se to také nelíbilo, dnes to jsou oni, zítra to mĎžete být i Vy. - On je ale rozdíl v tom, jestli musím sáhnout do kapsy já a hledat „drobáky“ a nebo nøkdo, koho pár tisícovek nemĎže rozházet. Já bych møl stávkovat a ne oni. Ale já bych „vyletøl“ z práce, to se jim stát nemĎže. V tom je podle mø ten rozdíl. - Já mám dceru v lékárnø a je dobĆe zaplacená. PĆeji jí to, jako každá máma, ale ani ona není majitelkou lékárny, aby si mohla vyskakovat. V pondølí 30. ledna probøhla tĆíhodinová stávka lékáren. Lékárníci uvádøjí, že: -

Stávka není namíĆena proti pacientĎm, ale proti osobø ministra. V akutních pĆípadech léky vydají.

Pokuty za nevhodné programy pro Novu a Primu Obø televize dostaly od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pokuty. Televize Nova møla odvysílat v dobø od 06,00 – 22,00 hodinou vulgární a erotické poĆady, které mohly ohrozit mravní a psychický vývoj døtí a mladistvých. Pokuta êinila 41,8 milionĎ korun. Jednalo se o show Big Brother. Také Prima dostala za svĎj program VyVolení pokutu ve výši 22,5 milionu korun. Tato êástka se obyêejným smrtelníkĎm zdá ohromná, ale asi obø televize nemĎže ohrozit. Mnoha obêanĎm se tyto programy nelíbí, ale pĆesto k jejich vyĆazení z programu jistø nedojde. Møsto si i nadále udrží døtskou pohotovost Møsto poêítá v rozpoêtu s êástkou dvou set tisíc korun na provoz døtské pohotovosti. Ta bude otevĆena ve všední dny od 16 do 21 hodin, ve víkendech od 8 do 21 hodin v nemocnici. Jak sdølil Ćeditel nemocnice Ing. Miroslav Vávra: „Kraj financuje lékaĆskou službu o víkendech, náklady na provoz ve všední dny si musí hradit møsto. V ordinaci, která je vedle kantýny, slouží privátní døtští lékaĆi. My organizu27

LEDEN


jeme technický chod pohotovosti a a služby našich sester. V pĆípadø vážnøjších problémĎ mĎže personál využít i laboratoĆ a akutní lĎžková oddølení.“ V pĆípadø, že je døtská pohotovost v nemocnici zavĆená, mohou rodiêe volat k døtem Rychlou záchrannou službu, pĆípadnø využít služeb v Trutnovø. Terra Nostra zahájila další nábor Zdravotnø postiženým, ženám nad padesát let a po mateĆské dovolené se opøt nabízí služby této spoleênosti. Na konci loĀského roku byl uskuteênøn první kurz a nyní je zde další nábor. Zájem mají pĆedevším ženy v pĆeddĎchodovém vøku. „Není to klasická rekvalifikace, ale snaha poskytnout základní vødomosti a návyky, které jsou potĆeba k získání zamøstnání“, vysvøtlila paní Kamila Všeteêková, která na tomto projektu pracuje. „Úêastníci se nauêí základní pracovní, sociální, psychologické a právní znalosti. Dostane se jim možnosti vyzkoušet si rĎzné práce formou praktického výcviku a zvýšit si tak sebevødomí.“ Terra Nostra nyní sídlí ve Fibichovø ulici 2782, poêet lidí v kurzu je patnáct zájemcĎ. Mládežnický tenis Vyhodnocení nejlepších tenistĎ a tenistek v mládežnických kategoriích se uskuteênilo v klubovnø místního tenisového klubu. Stejnø jako v loĀském roce ovládl tenisové kurty na Trutnovsku Jakub Zaplatílek z Trutnova, který skonêil v celostátním žebĆíêku na jednašedesátém místø. Výsledky dvorákĎ: mladší žáci 1. Jan Rais, 3. Jan Vacek mladší žákynø 1. Petra Heryánová, 2. Aneta Khýrová, 3. Kristýna Benešová starší žákynø 2. Petra Heryánová, 3. Barbora Poláková dorostenky 2. Hana Hoigerová Nemocnice zmønila vlastníka Akciová spoleênost už je z osmdesáti procent majetkem kraje – souêástí zdravotnického holdingu. K tomuto se vyjádĆil Ćeditel nemocnice Ing. Miroslav Vávra: „ZaĆazení do holdingu považuji za velký úspøch i když se na vlastním chodu nemocnice nic zásadního nezmønilo. I nadále je zajištøna zdravotní péêe pro celý region bez újmy na kvalitø. Doufám, že obêané i volené orgány budou i nadále považovat nemocnici za souêást infrastruktury møsta.“ „ NejdĎležitøjší investiêní akcí letošního roku je výstavba stravovacího zaĆízení. Náklady budou êinit padesát milionĎ korun a k zahájení prací dojde v polovinø února. Jedná se o rozsáhlou stavební akci, ale nebude to mít vliv na fungování nemocnice.“ „Dále bude tĆeba dokonêit již zahájené budování podkrovních šaten a pokojĎ pro lékaĆe. To by mølo zlepšit komfort pacientĎ na lĎžkových oddøleních.“ „Oblast na kterou se zamøĆuje vedení nemocnice je bezpeêné zacházení s informacemi. Máme v této oblasti nadstandardní úroveĀ, ale chceme zavést systém, který odpovídá podmínkám certifikace. To už je ale ve spolupráci s holdingem.“ Dražba pozemkĎ „Nezvalova“ se opakuje Jedna z nejvøtších stavebních parcel, urêená na rodinné domy v Nezvalovø ulici, se bude dražit podruhé. Jedná se o dvø parcely o velikosti 1.300 m êtvereêných. Privatizace oêima Lídy Rakušanové „Je to právø patnáct let (1991), co zaêaly první veĆejné dražby „malých provozoven.“ PĆes noc se konzumy, zelináĆství a hospody zmønily ze státních na soukromé. Dnes toho z nich v ulicích našich møst mnoho nezbylo. Nakupovat se vøtšinou jezdí do obchodních center a v restauracích se usadili McDonaldy anebo Vietnamci. Mnohem trvalejší následky má ovšem tohle specificky êeské vykroêení na cestu privatizace v oblasti, která na první pohled vidøt není. PĆed patnácti lety jsme s úžasem zírali, jak nøkteĆí spoluobêané tahají pĆi dražbách z kapes miliony jako králíky z klobouku a nikdo se jich neptá, kde k nim pĆišli.

28


LEDEN

Jistø:, nøkteĆí si pĎjêili v bance. Jiní si na to ovšem banku rovnou založili. Ani je ale potom, když nevyšel jejich „podnikatelský zámør“ a na firemním kontø jim, na rozdíl od soukromého, zbyly jen hory dluhĎ, léta nikdo k odpovødnosti nevolal. PodezĆení, že liknavost justice má také politické pozadí, zaêalo klíêit a dodnes jej živí každý vekslácko – podnikatelský mafián, který místo ve vøzení skonêí na chodníku v kaluži krve. PĆed patnácti lety odmítli politici lidem kádrovat penøženky a møli k tomu jistø spoustu schĎdných dĎvodĎ. PĆedevším chtøli pobídnout rozvoj podnikání. Ve skuteênosti mu ale spíš zkazili povøst.“ (Krkonošské noviny - sobota 28. ledna 2006)

Druhá obêanská svatba v ZOO První svatba se uskuteênila v ZOO v loĀském roce a manželé byli z Prahy. Nyní se zde uskuteênila svatba druhá a svatebêany byli Marta éerníková a Radek Hamerský z našeho møsta. I když byl svatební obĆad rušen hlasitým zpøvem exotických ptákĎ „Ptaêího svøta“, kde se obĆad uskuteênøný místostarostkou Editou VaĀkovou konal, k jejich „sezdání“ došlo. Drobné zajímavosti møsíce ledna - Zábavní centrum Zálabí uspoĆádalo „Amundsen Party“ a jak se uvádí „pokud vám bude zima, mĎžete se dokonale zahĆát panákem vodky, za který dostanete kupon.“ - V Hankovø domø se uskuteênil ples absolventĎ taneêních za doprovodu skupiny Reflex. - PĆed deseti lety, 12. ledna 1996, zemĆel významný êeský operní pøvec Eduard Haken. - Døtský domov a Kojenecký ústav našeho møsta obdržel padesát balení kojeneckého mléka od Nadace Terezy Maxové – známé modelky. - PĆed patnácti lety (9. ledna 1991) pĆijalo Federální shromáždøní éeskoslovenské federativní republiky „Listinu základních práv a svobod.“ - 10. ledna 1986 zemĆel básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu - Jaroslav Seifert. - 14. ledna 1971 vyšel dokument „Pouêení z krizového vývoje ve stranø a spoleênosti po 13. sjezdu KSé, který byl poêátkem velkých provørek v KSé. - Je tomu šedesát let, co zahájil v Praze svoji êinnost Národní soud, pĆed kterým byli souzeni êlenové protektorátních vlád a vedoucí êinitelé fašistických organizací. Svoji êinnost ukonêil 4. kvøtna 1947. - V ZOO se nabízejí slonĎm neprodané vánoêní stromeêky. - Probøhl Regiontour – Veletrh cestovního roku – v Brnø. - Uplynulo šedesát let od odtržení Podkarpatské Rusi od éeskoslovenska. - PĆed 45. lety se z rozhlasových pĆijímaêĎ poprvé ozvala, z flétny Václava Žilky, znølka a také pohádka o „Hajajovi.“ - 27. ledna 1945 byl osvobozen koncentraêní tábor Osvøtim „Rudou armádou.“ - PĆed deseti lety (27. ledna 1996) zemĆela první manželka prezidenta Václava Havla – Olga Havlová. - 27. ledna 1926 byl ve Velké Británii poprvé pĆedveden veĆejnosti televizní pĆijímaê. - Prodejní trhy na Masarykovø námøstí se budou konat každý møsíc – první v bĆeznu, poslední v listopadu. - Školy lákají prvĀáêky do svých tĆíd. - Ve vøku 75. let zemĆel režisér a scénárista Antonín Moskalyk. Narozen 11.11.1930 v Chustu. (Babiêka, éetnické humoresky, TĆetí princ, Dobrodružství kriminalistiky).

29

LEDEN

30


Kulturní programy. M stské muzeum - Váno ní ozdoby výstava

Recommend Documents