Kulturní programy m síce prosince

KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006

PROSINEC

Kulturní programy møsíce prosince HankĎv dĎm - Leonard Gerche - Molýli - hra v pĆedplatném. - TĆi pohádky o jednom drakovi - maĀáskové pohádky loutkové scény Klíêek. - Vánoêní koncert Big Bandu Dvorský – zpøváci a døtský sbor. - Akademie ZŠ Schulzovy sady. - Královédvorské Vánoce - Ćemeslný trh a kulturní program. - Vøneêek I. - Vøneêek II. - Jak šel andøl do svøta – Akademie ZŠ Bílá TĆemešná. - Vánoêní koncert pøveckého sboru Záboj. Knihovna Slavoj - Adventní knižní bazar. - Kolem svøta aneb Cestování (nejen) za zvíĆaty 4. – Jižní Amerika - Hawai. - Adventní dílna. Møstské muzeum - Kouzelný svøt hraêek - vánoênø ladøná výstava. - O stromeêku v møstských sadech - maĀásková scéna souboru Klíêek. - Princezna JitĆenka a piráti - Volfovo rodinné divadlo. - Vánoêní koncert Královédvorského komorního sboru. DDM Jedniêka - Velká pĆedvánoêní burza poêítaêových her. - „Dáreêky na poslední chvíli“ tvĎrêí dílna. - „Zimní okenní dekorace.“ - „Originální balení dárkĎ“ - „Pohyblivé hraêky.“ - Uzávørka literární soutøže Zlatá tužka. Starosta møsta v Novinách královédvorské radnice Vážení spoluobêané,

vždy na poêátku nového volebního období, pĆedevším pokud bylo zvoleno nové vedení našeho møsta, je zcela jistø slušností seznámit vás s koncepcí rozvoje Dvora Králové nad

Zastupitelé møsta DvĎr Králové nad Labem (zleva) Mgr. Roman Chaloupka, Ing. Ladislav Lubina, Ing. JiĆí Rain, Zuzana éermáková, MUDr. Zdenøk Rýznar, Mgr. Ivana éerná, Miloš Kastner, Mgr. Edita VaĀková, Mgr. Petr Vojtøch, Ing. OldĆich Štøpánek, Pavel Kraus, Daniel Lukeš, Ing. Michal Sacher, Ing. Petr Mrázek, Zdenøk Hladík, Jan Bém, Ing. Dušan Sedláêek, Martin Antonín, MUDr. Petr Hroneš, MVDr. Jaroslav Rapáê, Bc. Ivan Bartoš. 389

PROSINEC


Labem, a to minimálnø pro nadcházející êtyĆleté období. Hned v úvodu však musím Ćíci jasnø a nahlas, že naše koncepce je pĆedevším o poctivé práci, která musí být a také bude podĆízena zájmĎm našich obêanĎ a potĆebám møsta. Nejprve však musíme mnoho vøcí napravit a doĆešit, dokonêit zapoêaté a souêasnø s tím operativnø reagovat na situace, které pĆináší každý jeden den. Nechci, aby moje dosavadní slova byla pochopena jako výmluva êi alibismus. Proto již nyní êiníme konkrétní kroky, které nastartují samotný rozvoj a vzestup møsta. Prioritou je okamžité Ćešení êistírny odpadních vod. Stav, který doposud panuje ve DvoĆe Králové nad Labem, je neudržitelný a jeho Ćešení nesnese odkladu. Rozbíhají se velmi složitá a nároêná jednání, jejichž cílem musí být konkrétní a jasné stanovisko ze strany vlastníka êistiêky, resp. všech, kterých se tento problém týká. Naším hlavním cílem je, aby møsto mølo svou vlastní êistiêku odpadních vod, což by ve svém dĎsledku mølo znamenat citelné snížení plateb za vodné a stoêné. Nakolik tento stav pochopí i další zainteresované strany, je nyní jen na nich. Naše Ćešení existuje, je životaschopné a nadêasové. Další oblastí, kterou se intenzivnø zabýváme, je Ćešení tepla pro naše domácnosti. Urêité vøci byly nastaveny minulým vedením a naší snahou nyní je tyto kroky Ćádnø analyzovat a vyhodnotit. Co je neĆešitelné, musíme odstranit, co bude životaschopné a pĆínosné pro møsto, rozpracujeme a zrealizujeme. Oblast bytové výstavby malometrážních bytĎ a tzv. startovacích bytĎ pro mladé je další oblastí, kterou v tøchto dnech hodnotíme a konkrétní výstupy ihned konzultujeme s pĆíslušným stavebním odborem. Vedení radnice tuto oblast chápe jako velmi dĎležitý krok k udržení mladých lidí ve DvoĆe Králové nad Labem. Máme zájem, aby mladá generace zĎstala a zapojila se do rozvoje møsta. Jejich vzdølanost a potenciál se musí stát devizou budoucna. Všichni jistø chápou, že se nelze donekoneêna schovávat za dálnici a silniêní pĆivadøê do naší aglomerace. Ano, tato otázka je dĎležitá, ale neodvíjí se bezprostĆednø od pĆání møsta. DĎležitým faktorem pro uskuteênøní jsou státní finance. Chceme však být pĆipraveni, a proto budeme v rámci našich možností rekonstruovat a budovat místní síČ komunikací, chodníkĎ a všeho, co souvisí s dopravní obslužností a bezpeêností silniêního provozu v našem møstø. V našem volebním programu byla uvedena otázka rozvoje podnikatelských aktivit. Dovolím si poznamenat, že ani tuto oblast nechceme odsunout do pozadí. Stejnø tak naši koaliêní partneĆi pĆislíbili obêanĎm møsta, že uêiní všechny dostupné kroky k tomu, aby toto téma bylo neustále aktuální. Je naší snahou spojit tuto oblast s turismem a návštøvníky zoologické zahrady. Je nutné podpoĆit vznik ubytovacích kapacit, které budou dostupné nejširší veĆejnosti. S tím jsou spojené služby, gastronomie, ale i místa pro parkování. Máme pĆipraveny plány i na podzemní parkovištø, která jsou zcela bøžná v každém vøtším møstø, jež se potýká s nedostatkem vhodných, pĆedevším však volných pozemkĎ. Vážení spoluobêané, mohl bych takto pokraêovat s výêtem jednotlivých krokĎ naší koncepce rozvoje møsta mnohem déle. Nejde o žádné sci-fi, ale o každodenní tvrdou a poctivou práci ve prospøch nás všech. Naše plány mohu doplnit o vcelku nadêasovou ideu, a to o znovuotevĆení porodnice v našem møstø. Osobnø bych byl potøšen a vøĆím, že i každý z vás, aby v rodných listech našich malých dvorských obêánkĎ bylo opøt zapsáno místo narození – DvĎr Králové nad Labem. Závørem chci všechny ubezpeêit, že budeme vždy objektivnø podávat informace o všem, co se nám podaĆilo, ale i o problémech, které jsou spojeny s naší koncepcí. Nechci slibovat zázraky, ale všichni bychom si møli uvødomit, že nic není zadarmo a bez poctivé práce. Rovnøž se nic nestane ve veĆejném životø ze dne na den. Máme cíle, avšak k jejich realizaci potĆebujeme êas a pochopení vás všech. VøĆte, že mnohé zmøny poznáte v krátké dobø, ale na mnohé si však musíme poêkat. PĆeji proto nám všem, abychom møli dostatek sil tuto koncepci prosadit a zrealizovat. Nepodléhejme skepsi, snažme se být optimisté a dobré dílo se podaĆí. Daniel Lukeš, starosta møsta

390


PROSINEC

Filmy o freeskiningu v Barakudø PĆíznivci extrémního lyžování se sešli v hudebním klubu Barakuda, aby se úêastnili akce Movement Winter Opening. Zde shlédli dva zcela nové snímky vønované freeskiningu. Prvním byl snímek êeská Alterna a dále americký snímek Push, který zavedl úêastníky na vrcholy hor v Norsku, na Aljašce a Japonsku. Hra „Stínadla“ po skautsku Probíhala v podveêerních hodinách konce listopadu. Po møstø se objevily postavy s lístky (životy) na zádech. Hra na motiv stále oblíbeného êtení o Rychlých šípech Jaroslava Foglara. Soutøže se zúêastnilo na sto skautek a skautĎ a nebyli jen z našeho møsta. U skautského domova byli rozdøleni do dvou skupin – losnovce a MažĀákovce. Následoval boj o volbu Velkého Vonta, které se zúêastnili Rychlé šípy i Bratrstvo Koêiêí pracky. Hledal se „ježek v kleci“ a ukrytý plánek kola Jana Tleskaêe. Poškozené pneumatiky Celkem 24 vozidel poškodil zatím neznámý pachatel, který probodal pneumatiky. Vozidla stála zaparkovaná v ulicích kolem møstského centra. Stejný pĆípad se stal již pĆed dvøma lety. První jednání zastupitelstva Došlo ke schvalování rozpoêtové zmøny a v debatø vystoupil zastupitel Ing. OldĆich Štøpánek, který vyzval vedoucího odboru financí Ing. Martina Plecháêe k vyvození osobní zodpovødnosti z krize, která nastala slovy: „Zamlžoval jste skuteêný stav vøcí. Bez vlastních zdrojĎ nemĎžeme žádat o dotace Evropské unie a bez nich se neobejdeme. Osobnø si myslím, že jste selhal.“ Souêasnø vyzval bývalého starostu Ing. JiĆího Raina, aby zvážil další setrvání v zastupitelstvu. Krizový stav obecní pokladny potvrdil také místostarosta Ing. Petr Mrázek, který se sice p. Plecháêe zastal, ale sdølil, „že byli neustále pĆesvødêováni o tom, že se nic nedøje, ale už v polovinø záĆí chtøl p. Plecháê zastupitelĎm pĆedložit informace o problémech, ale na nátlak starosty byl tento materiál stažen z jednání.“ Sám Plecháê se obvinøní bránil slovy: „Jednalo se o politické rozhodnutí, vedení jsem na nøkteré sporné vøci upozorĀoval. Nedomnívám se ale, že je møsto neúmørnø zadluženo.“ Tajemník Mø-úĆadu Ing. OndĆej Kudrnáê pĆipomnøl, „že o výdajích a pĎjêkách vždycky rozhoduje zastupitelstvo a ne úĆedníci.“ Jako možné Ćešení stávající situace naznaêil starosta Daniel Lukeš slovy: „Situace je opravdu vážná a budeme muset šetĆit“ a místostarosta Mrázek k tomu dodal: „ąada faktur z minulého volebního období je splatná až nyní. Bude nám chybøt dvacet milionĎ.“ Šárka Hulíková – Ćeditelka Mø-muzea Po odchodu Ćeditelky Alexandry JiĆiêkové na mateĆskou dovolenou pĆevzala její místo paní Šárka Hulíková. Narozena 30.7.1969, rodné pĆíjmení Dejlová. Vzdølání: Gymnázium ve DvoĆe Králové nad Labem, maturita 1987 Dvouletá škola pro archiváĆe pĆi Filosofické fakultø UK v Praze, absol. 1990 Universita Hradec Králové, Fakulta humanitárních studií – obor Historie a archivnictví Souêasné studium dálkovø 3. roêník bakaláĆského studia Zamøstnání: 1987 – 1990 Státní oblastní archiv v Zámrsku – odborný archiváĆ 1990 - 1991 ZŠ 5. kvøtna – vychovatel 1991 - 1997 Tiba p.Ć. – operátor grafických systémĎ 1997 - 2000 Peter GFK KocbeĆe, úêetní, vedoucí technické správy 2001 - 2006 podnikatel – vlastní knihkupectví – Kniha Junior Strž od 20.09.2006 Ćeditelka Møstského muzea v DK n.L. Rodinné pomøry: vdaná, jedno dítø (Šárka Hulíková, nar. 1994) Bydlištø: Nové Lesy 44, DK n.L. 544 01 391

PROSINEC


Návrhy na ocenøní „Radou møsta“ 2007 Kudrnáê Miroslav se v našem møstø narodil a je bývalým motocyklovým závodníkem, který „jezdil“ soutøže, terénní závody, jízdy do vrchu a také „silnice“, aby se dopracoval až k „Velké cenø éeskoslovenska.“ Osmnáct let aktivní êinnosti mu pĆineslo 53 zlatých vøncĎ za vítøzství, ale také dva dlouhodobé pobyty v nemocnici. I když zanechal aktivní êinnosti, zĎstal „vĎni benzinu“ vørný. Podílí se na poĆadatelské práci pĆi závodech v našem møstø, HoĆicích a dølá mechanika historických závodních motocyklĎ. Obêané møsta znají Mirka Kudrnáêe hlavnø jako usmøvavého, obøtavého a ochotného „saniČáka“, který nikdy nezklamal, neodmítnul podat strádajícím pomocnou ruku a i proto si ho, pro jeho krásný pĆístup, dodnes všichni váží. JUDr. JiĆí Heger je rodákem našeho møsta, kde se narodil 19.2.1934. Po studiu na zdejším gymnáziu úspøšnø absolvoval studium mezinárodního práva na Univerzitø Karlovø v Praze a stal se promovaným doktorem práv. Ve studiu pokraêoval na moskevském Institutu mezinárodních vztahĎ, orientální fakultø, aby poté pĆešel do služeb Ministerstva zahraniêních vøcí éeskoslovenské republiky. Stal se êlenem velvyslanectví v Kábulu a Teheránu, ovládá perštinu a afghánštinu. PĎsobil rovnøž jako tajemník éeskoslovensko – francouzské spoleênosti pĆátelství. Pracoval rovnøž jako šéfredaktor knižního nakladatelství TA ORBIS, aby byl z této organizace pro „ztrátu dĎvøry“ po roce 1968 propuštøn. Nesmøl být po deset let nikde zamøstnán a byla mu povolena brigádnická práce u pražských metaĆĎ. Souêástí jeho života je rovnøž kultura. Již pĆi studiích byl dirigentem Vysokoškolského souboru, za pobytu v Sov. svazu se setkal s mnoha vynikajícími osobnostmi vødy a kultury, poznal i život prostých lidí, a to v nøm zanechalo nesmazatelné stopy. Z jeho fotografických výstav (poslední v PaĆíži) je známa Lennonova zeó. Zasazuje se i o fotografické výstavy v našem møstø. Aktivnø pracuje na úseku kulturního døní našeho møsta. Mgr. Lenka Antošová, narozená 17.6.1968, pĎsobí od roku 1993 v našem møstø jako knihovnice na Gymnáziu a v Møstské knihovnø, od 1. srpna 2002 jako Ćeditelka Mø–knihovny. Stala se velmi aktivní a za dobu jejího pĎsobení na postu Ćeditelky knihovny došlo k mnoha závažným zmønám. V roce 2003 to byla revize knižního fondu, rozšíĆena provozní doba z pĎvodních 18ti hodin na 32 hodin týdnø, rozšíĆil se poêet poêítaêĎ, byl zprovoznøn internet pro veĆejnost a zprovoznøny webové stránky knihovny. V roce 2004 došlo k otevĆení hudebního oddølení, rozšíĆení døtského oddølení, vzniku sálku, úêtárny a skladu døtských knížek. V roce 2005 byla otevĆena v knihovnø vĎbec první êajovna v éeské republice. Co všechno bylo vykonáno od jejího nástupu: - projekt pomoci døtem se specifickými poruchami Ćeêi, který podle našeho vzoru pĆejala Ćada dalších knihoven éR, - vydána „Kytice“ s ilustracemi královédvorských døtí, - vydány „Královédvorské povøsti“, - knihovna byla nominována na cenu Ministerstva kultury „Knihovna roku 2004“, mezi sedm nejlepších v republice, - byl zahájen projekt „Angliêtina hrou“ pro pĆedškolní døti, kterého se nyní zúêastĀuje 46 mladých angliêtináĆĎ. V knihovnø probíhají roênø desítky a desítky akcí. To v porovnání s dĆívøjškem, kdy jich bylo za tuto dobu asi dvacet. To, co dokázala Lenka Antošová za krátkou dobu Ćeditelování, je skuteênø obdivuhodné. Richtera Karel je êlenem éeského sdružení pĆátel betlémĎ (éSPB). Této záslužné práci se vønoval nejprve pĆi muzeu v Hradci Králové jako pĆedseda revizní komise. Pozdøji se stal zakládajícím êlenem poboêky éSPB v našem møstø. Ta nesla název „Královédvorští betlémáĆi“ a v roce 1999 se stává jejím pĆedsedou, tedy êlenem pĆedstavenstva. Cílem tohoto sdružení není jen vlastní práce „betlémáĆská“, ale daleko pĆesahuje vlastní tvorbu êlenĎ sdružení.

392


PROSINEC

V prvé Ćadø je to inspirující úsilí o zachránøní a zvelebení Sporckova dødictví v nedalekém Kuksu a Betlémø. Sem patĆí aktivity smøĆující k obnovení poustevny sv. Antonína, KĆížové cesty vêetnø orientaêních tabulí a oznaêení nauêné stezky. Mezi další aktivity patĆila úêast na znovuobjevení deskového betléma v Kukském hospitálu, nález torza sochy v Hubertovø údolí, novø potom znovupostavení zniêeného „kĆížku“ v Sylvárovø a bohatá výstavnická êinnost. Ta se uskuteênila v rámci naší republiky, nejznámøjší byla I. a II. Mezinárodní výstava v Hradci Králové, kde na biskupství a v pastoraêním centru shlédlo vystavené exponáty na tisíce návštøvníkĎ. Dále to byly výstavy v mnoha møstech, mezi které patĆí i Švýcarský Lucern, kde se Karel Richtera a jeho synové úspøšnø prezentovali svými betlémy. PĆiêinøním jmenovaného byl natoêen film „Rodinná tradice“, møl podíl na konání Svøtového kongresu betlémáĆĎ v roce 1991 a prezentoval se v publikacích prezidenta Dr. Vladimíra Vaclíka. Dovøtek navrhovatele: „Jmenovaného Karla Richteru navrhuji již potĆetí bez jakékoliv odezvy, ale jsem i nadále pĆesvødêen, že si „Ocenøní“ plnø zaslouží.“ Petera Miloš, akademický malíĆ, který se narodil 1. listopadu 1937 v Hradci Králové, vystudoval Umølecko prĎmyslovou školu v Brnø a v souêasné dobø žije a tvoĆí již léta ve DvoĆe Králové. Naše møsto zviditelnil na celé Ćadø samostatných i skupinových výstav v naší republice i v zahraniêí. Vystavuje od roku 1968 do dnešních dnĎ, a ze zahraniêních výstav to bylo ve Frankfurtu na Mohanem, Curychu, Varšavø, Budapešti, Helsinkách, Hannoveru, Brémách, Halmstadtu a Lausanne. Jmenovaný Miloš Petera uplatnil nøkteré své práce v Ćešení architektonických celkĎ a interiérĎ veĆejných budov. Zabývá se knižní ilustrací a je nositelem ceny Arthura Clarka. Do roku 2003 byl êlenem pĆedstavenstva Unie výtvarných umølcĎ éeské republiky, nøkolik let pĎsobil jako kurátor Sporckovy galerie na zámku v Kuksu. Velké pocty se mu dostalo tím, že vystavoval (2006) v Parlamentu a zde také došlo k ocenøní jeho díla. KronikáĆi nepĆísluší hodnotit jeho výtvarné práce, to provedl kvalifikovanø PhDr. Karel Jaroš pĆi výstavø obrazĎ, kreseb a frotáží v Galerii Univerzity Pardubice. Naše møsto je panem Milošem Peterou zviditelnøno a jistø i proto si zasluhuje „Ocenøní“, zvlášČ, když se dožívá (1.11.2007) svých plodných sedmdesátin. éermáková Zuzana, narozená 2. kvøtna 1956, je Ćeditelkou Møstského kulturního zaĆízení „HankĎv dĎm“, kam prvnø nastoupila dne 1. záĆí 1984. Vystudovala zdejší Gymnázium a následnø nástavbové studium pro kulturnø výchovné pracovníky pĆi StĆední prĎmyslové škole v Seêi, ukonêené maturitou. Jmenované bylo po nástupu svøĆeno oddølení mimoškolní výchovy, zajišČovala jazykové kurzy, školní pĆedstavení, peêovala o celou Ćadu kroužkĎ „Zájmové umølecké êinnosti“ a møla na starosti místní „Kulturní zpravodaj.“ Po listopadových událostech roku 1989 se v roce 1992 zúêastnila výbørového Ćízení a v listopadu téhož roku se stává Ćeditelkou Møstského kulturního zaĆízení. V této funkci setrvává dodnes. Za dobu jejího pĎsobení se êinnost tohoto zaĆízení dále prohloubila a mimo vžité akce (divadlo, taneêní, Kruh pĆátel hudby a další) sem patĆí i akce v podobø vzpomínkových veêerĎ vønovaných R. A. Dvorskému, komponovaným poĆadĎm „Vlastivødné êtení živø“, voleb „Královen“ vønných møst a další. Mimo tuto práci se zasloužila o modernizaci „Hankova domu“, stala se iniciátorkou a pĆedsedkyní Obêanského sdružení usilujícího o navrácení sochy Záboje na námøstí. Dále je pĆedsedkyní Obêanského sdružení pro spolupráci se zahraniêím (francouzským møstem Veruil en Halatte a italským møstem Piegarro). Za dobu jejího pĎsobení v Møstském kulturním zaĆízení se práce znaênø prohloubila a je obêany møsta právem oceĀována. Rekonstrukce ulic ŠafaĆíkovy a Jungmanovy Møsto DvĎr Králové nad Labem v záĆí letošního roku zahájilo stavbu „Rekonstrukce místní komunikace v ulicích ŠafaĆíkova a Jungmannova.“ Po pĆedchozí projektové pĆípravø a zajištøní stavebních povolení se na základø výsledku výbørového Ćízení veĆejné zakázky stala zhotovitelem stavby spoleênost M-SILNICE Pardubice a. s. 393

PROSINEC


Stavební práce zapoêaly v ulici ŠafaĆíkova demontáží starých obrubníkĎ, žulových kostek, kanalizaêních mĆíží, stožárĎ veĆejného osvøtlení a dalších výrobkĎ, které møsto ještø mĎže využít pĆi údržbø komunikací na jiných místech. Následnø zhotovitel stavby provedl odebrání spodních vrstev komunikace a chodníkĎ. Pak již bylo pĆistoupeno k výkopu a pokládce nové kanalizaêní stoky z kameninového potrubí a pokládce nového vodovodního Ćadu z vysoce kvalitní tvárné litiny. SouŠafaĆíkova ulice se dokonêuje êasnø byly vybudovány kanalizaêní šachty. Vlastníci pĆilehlých nemovitostí soubøžnø s postupem realizace tøchto sítí provedli pĆipojení svých domĎ na nové rozvody. Poté již bylo možno provést podkladní hutnøné vrstvy vozovky, chodníkĎ a odstavných ploch. ZároveĀ zhotovitel osadil silniêní, chodníkové a záhonové obruby a položil zámkovou dlažbu na odstavných plochách a chodnících. V polovinø listopadu bude ještø provedena pokládka asfaltobetonových podkladĎ a krytĎ vozovky. Zhotovitel od konce listopadu stavbu pĆeruší a bude pokraêovat v pracích až na jaĆe pĆíštího roku. V roce 2007 bude stejným postupem realizována rekonstrukce místní komunikace v ulici Jungmannova a kompletní stavba v obou ulicích bude dokonêena terénními úpravami s mobiliáĆem. Tyto práce lze provádøt jen ve vhodných klimatických podmínkách. Celá akce bude dokonêena v termínu 30.06.2007 a po kolaudaêním Ćízení bude pĆedána správci komunikací Technickým službám møsta k užívání. Odbor rozvoje a investic møstského úĆadu, který má tuto investiêní akci na starosti, dĎslednø kontroluje dodržení kvality provádøných prací. Jak již byla veĆejnost informována, obø ulice vytvoĆí uzavĆenou obytnou zónu. Tvar komunikace je pĆizpĎsoben požadavkĎm na zpomalení automobilové dopravy a zvýšenou bezpeênost chodcĎ. Je nepochybné, že vzhledem k neobvyklému uspoĆádání komunikace v obytné zónø si budou muset Ćidiêi na podmínky dopravy zvyknout. Nákladem 9,3 miliónĎ korun Jungmanova ulice musí ještø poêkat na dokonêení v pĆíštím roce. vznikne klidná komunikace s pĆíjemným prostĆedím pro obyvatele našeho møsta. Miroslav Šnajdr, odbor RAI

394


PROSINEC

LékaĆ Miloslav ŠpĎr V pĆedchozích kronikách z osmdesátých let minulého století se o lékaĆích, kteĆí provozovali svoji praxi v cizinø, nic nedozvíte. DoplĀme proto Kroniku vzpomínkami jednoho z nich. Je jím obêan našeho møsta MUDr. Miloslav ŠpĎr, který úvodem svého rozhovoru pro Kroniku uvedl: „Narodil jsem se 24.8.1932 v Nové Pace, maturoval jsem na gymnáziu v roce 1951, studoval na lékaĆské fakultø Palackého university Olomouc – promoce 1959. Umístønkou zaĆazen na stomatologii Karviná IV – Ráj, po šestimøsíêní vojenské službø pĆeložen na výpomoc na zubní oddølení Bruntál a odtud na místo zástupce stomatologického oddølení RýmaĆov.“ V roce 1962 jsem byl na základø konkursu pĆijat na místo praktického lékaĆe Okresního ústavu Trutnov a od roku 1963 pracoval jako praktický lékaĆ v Choustníkovø Hradišti do roku 1997.“ O své zahraniêní práci se vyjádĆil takto: „V polovinø sedmdesátých let minulého století odjíždøli êeskoslovenští lékaĆi pracovat do ciziny. Z našeho møsta to byl primáĆ MUDr. Ilja KopĆiva, který pobýval nøkolik let ve frankofonní oblasti. Již pĆedtím odjíždøli do zahraniêí, vøtšinou na pozvání zdravotnických institucí, odborníci z lékaĆských fakult. Dále tam odjíždøli lékaĆi pĆes PZO Polytechna (PZO = Podnik zahraniêního obchodu) a další. Také mø se dostalo nabídky, z kádrovø - personálního oddølení Okresního ústavu národního zdraví (OÚNZ), zda bych nechtøl pracovat jako praktický lékaĆ u našich (êeskoslovenských) pracovníkĎ. Tehdy jsem již byl v kontaktu s Ministerstvem zdravotnictví v Zimbabwe, které mølo zájem o lékaĆe pro všeobecnou medicínu. Tato zemø mne pĆitahovala po Ćadu pĆedchozích let vyêtenou a knižnø prohlédnutou krásou. To byl také asi dĎvod, proê jsem nabídku k vycestování pĆijal. Ještø pĆedtím jsem byl podroben Ćadø zdravotních vyšetĆení, posléze jsem musel absolvovat jazykové státní zkoušky z angliêtiny, tĆítýdenní pobyt v Ústavu pro doškolování lékaĆĎ v Praze, následnému oêkování a oêekával na výzvu k odjezdu. Dne 12. prosince 1984 jsem odlétal z Prahy (bez manželky) do Baghdádu, kde jsem následného dne pĆistál. Na letišti na mne êekal tehdejší Ćeditel skupiny CHEPOS IDZ Brno Ing. Dostál, který mne a další tĆi pracovníky odvezl auty do 260 kilometrĎ severnø vzdáleného místa tĆíletého pĎsobení. Aklimatizace pro mne zaêínala velice dobĆe, bylo tam 28 stupĀĎ Celsia a tak jsem tam prožil s dalšími sto osmdesáti pracujícími éechoslováky pro mne netypický, vánoêní Štødrý den. Poté už nastoupila bøžná medicínská praxe, která spoêívala v seznámení s pracovišti našich pracovníkĎ, navázání kontaktĎ s lékárnami a nemocnicemi. Dále došlo k navázání kontaktĎ s dalšími kontraktory, kterými byli Francouzi, Italové, Japonci, éíĀané, Indové, Britové, Turci, Bangladéžané, Jugoslávci, Poláci a k prvním kontaktĎm s místními Araby. Došlo k tomu asi po tĆech møsících a byl jsem pak pĆijat do tamøjší komunity. S EgypČany jsem již pracoval, jeden z nich se jmenoval Ismail, byl profesorem cizích jazykĎ. Povødøl mi o sobø, že si pĆijel vydølat pøt tisíc amerických dolarĎ, aby mohl požádat o ruku své vyvolené. Pracovalo se mi s ním velice dobĆe, politické ani náboženské názory jsme spolu neprobírali. Ordinaci jsem møl vybavenu podle vlastních pĆedstav, konsiliární vyšetĆení odborníky byla provádøna na odborných pracovištích, která byla vybavena nejmodernøjším vybavením, kde pracovali místní lékaĆi, ale i smluvní cizinci – odborníci. Místní lékaĆi studovali v Evropø, dokonce i v naší republice, a byli na vysoké úrovni. VyšetĆení se hradilo dle tamøjších, bøžných zvyklostí a v iráckých dinárech. Manželka za mnou mohla pĆijet až v kvøtnu následujícího roku 1985, kdy již nehrozilo pĆímé nebezpeêí tehdejší irácko – iránské války a mĎj zamøstnavatel Technoexport Praha k tomu dal souhlas. Manželka tam potom pracovala jako zdravotní sestra, a po skonêení vojenské služby v roce 1987 i náš syn jako skladník a Ćidiê. Ženu jsem musel pĆedem upozornit na nøkolik dĎležitých zásad, nesmøla mít hluboký výstĆih, nenosit šortky a neĆíkat slovo „zub“, které v jejich Ćeêi znamená mužský pohlavní úd. Profesnø jsem nevidøl žádné vøtší rozdíly, snad jen ve velkém množství zamøstnancĎ. Bylo jich tam necelých tĆináct tisíc. Proto jsem si vyžádal i pro jiné komunity jejich lékaĆe. Spoleêenské rozdíly byly patrné a já sám jsem byl profesnø využíván vyššími spoleêenskými vrstvami, ku pĆíkladu rodinou MadžitĎ z Tigrítu, ze které pochází i Saddám Hussain. Náboženských uskupení tam bylo nøkolik, od ortodoxních muslimĎ, pĆes arménské kĆesČany, 395

PROSINEC


Židy, Kurdy, Ćímské katolíky, ale všichni jsme se tehdy snášeli velice dobĆe. Já jsem respektoval jejich názory a svoje jsem jim nevnucoval. Pokud se týká Saddáma Husaina, tak ten zavádøl v zemi vojenský poĆádek. Za ten se dostalo lidem urêitých záruk, jako penze po padlých, zavádøl silniêní sítø, zdravotnická zaĆízení a další. Myslím si, že nynøjší rozbroje v Iráku si neĆeší jen samotní politici, ale hlavnø jejich pĆíznivci sami mezi sebou. Je škoda, že to Ćeší zbranømi. Sám jsem byl svødkem sporu v kavárnø, který vyvrcholil výstĆelem z pistole. Domlouval jsem se v angliêtinø, ruštinø, êeštinø, nømêinø a na francouzské dotazy jsem odpovídal ve jmenovaných jazycích, protože francouzština mi již „vypelichala“ po maturitø. Na pobyt vzpomínám rád, ménø již po návratu na êeské „obdivovatele“, které zajímalo „jak jsem v balíku.“ Nereagoval jsem na nø, protože by se jim tøžko vysvøtlovalo, kolik námahy mne jenom pĆíprava na tento pobyt v cizinø stála.“ Stavba šaten zimního stadionu V dubnu letošního roku zahájilo møsto investiêní akci „Šatny zimního stadionu ve DvoĆe Králové nad Labem, 2. etapa – blok I.“ Zhotovitel stavby, kterým se na základø výsledku výbørového Ćízení veĆejné zakázky stala spoleênost FATO a. s., êlen holdingu FATO Hradce Králové, zapoêal stavbu demolicí budovy starého kuleêníku, smýcením dĆevin a vyêištøním svahu pod Valovou uliêkou. Poté bylo pokraêováno nároênou pilotáží pro založení budovy bloku I. Vzhledem k nedostatku místa je budova bloku I šaten „zaĆíznuta“ do svahu a zajištøní svahu je Ćešeno pilotovou stønou. K pĆístupu pilotovací soupravy a tøžkých nákladních vozidel bylo nezbytné vybudovat nájezdovou rampu o výšce 8 metrĎ na zemním násypu. Následovalo provedení základĎ, základové armované desky a vyzdøní objektu s monolitickými železobetonovými stropy. Dále byla položena kanalizace a vybudována požární støna na hranici se sousedícím areálem firmy J. Seidl a spol. s. r. o. V záĆezu svahu byla položena odvodĀovací drenáž a byly provedeny hutnøné zásypy. V listopadu zhotovitel stavby uzavĆe objekt dokonêením skladby stĆechy a osazením oken tak, aby bylo možno pĆi temperování pokraêovat na vnitĆních pracech. Ty obsahují provedení pĆíêek, podkladních betonĎ, hrubých instalací elektĆiny a zdravotechniky, osazení zárubní, provedení omítek. Vzhledem k „tvrdým“ lhĎtám výstavby a smluvnímu termínu ukonêení stavby 31.07.2007 musí zhotovitel stavby bez pĆerušení pokraêovat ve vysokém „stavebním tempu“ tak, aby stavbu v celkovém investiêním nákladu 30 miliónĎ korun vêas dokonêil. Na stavbø se proto pracuje i o sobotách a nøkdy i o nedølích. Na jaĆe bude pokraêováno ve vnitĆních pracích, provedení vzduchotechniky, sádrokartonových podhledĎ, položení dlažeb a obkladĎ, provedení podlahových krytin, kompletacích veškerých Ćemesel a provedení veškerých venkovních prací. Ty obsahují mimo fasády a dokonêení stĆech i položení kanalizaêní pĆípojky, provedení úprav ve výmøníkové stanici pro zprovoznøní topení a pĆívodu teplé vody, položení zámkové dlažby v místø propojení k hale zimního stadionu a pĆed vstupy do budovy i úpravu svahu pod Valovou uliêkou. Odbor rozvoje a investic, který investiêní akci zajišČuje, provádí denní kontrolu dodržení technologických zásad, kvality prací a termínĎ stavby. Dosavadnímu prĎbøhu stavby a pĆístupu zhotovitele nelze nic vytknout a nezbývá, než si pĆát, aby tomu bylo tak až do úspøšného dokonêení akce. Blok I obsahuje 7 komfortních hokejových šaten se sociálním zaĆízením, šatnu trenérĎ, masážní místnost, prostory pro obsluhu zimního stadionu, místnosti pro broušení bruslí a úpravu hokejek, sklad hokejové výzbroje. Budova je s ohledem na umístøní v záplavovém území Ćešena s protipovodĀovou ochranou. PĆíští sezónu by si již hokejisté a veĆejnost møli užívat pohodlí nových moderních prostor. Miroslav Šnajdr, odbor RAI

„Nemalujte êerta na zeó“ Takové bylo zábavné dopoledne v Základní škole PodharČ. PĆedškolní døti i jejich rodiêe møli možnost se úêastnit her, soutøží, hudby a tance, spojené s prohlídkou školy. Školu navštívil i svatý Mikuláš.

396


PROSINEC

Dalších 42 km dálnice D 11 Otevíraná êást si vyžádala náklad 15 miliard korun. Tato êást dálnice však konêí na poli, nøkteĆí majitelé pozemkĎ její dokonêení blokují. Sjíždøt se tak bude u obce Libišany. Big Band Dvorský“ oêima Ing. Jana Nerudy Díky laskavosti uvedeného Ing. Jana Nerudy se Kronika møsta obohatí o tolik potĆebnou staČ, vztahující se k tomuto souboru hudebníkĎ. Poskytl tuto písemnou zprávu, která je v doslovném znøní pĆepsána do Kroniky: „Kterak Big Band Dvorský na svøt pĆišel“ „Pravdou je, že pokusy o založení souboru lidových hudebníkĎ ve standartu Big Band zde byly již v roce 1963. Tehdy jsme o nøj usilovali s pĆítelem Janem Hrochem a daĆilo se nám jej udržet do roku 1965. Potom jsem odešel na vojnu a celé klíma muzikantských nadšencĎ se zmønilo. Po návratu do civilu zde byly drobné soubory s poêtem 4 – 7 êlenĎ, ale celková vize muzikantstva byla celkem pozitivní, protože tøch souborĎ bylo asi deset. Problémy nastaly asi kolem roku 1985, kdy si každý poĆadatel vzal ke své produkci radøji discjockeje (DJ) nebo hudebníka, který hraje sám na elektronický nástroj (Keyboard – dodnes zvaný samohrajka). Tím vzniklo pĆemnožení muzikantĎ, kteĆí nemají do êeho píchnout, aê by velice rádi a jak se pozdøji ukázalo, bez ohledu na honoráĆ i osobní ambice. Touha po velkém ansámblu v nás stále dĆímala a k naplnøní její realizace došlo na jaĆe roku 2000, kdy jsem jednou v dubnu navštívil hudební školu, kde tehdy pedagogicky pĎsobil Ludøk Mottl a spolu jsme probrali možnost založení velkého hudebního tølesa. I když byl rozhovor veden mezi êtyĆma oêima, tak mø ještø týž den oslovovali muzikanti: „Ty prý zakládáš novou kapelu.“ Takže naplnit obsazení Big Bandu nebyl najednou nepĆekonatelný problém. Pro založení souboru se vyslovil i Ćeditel „Lidušky“ (Lidová škola umøní, pozdøji Základní umølecká škola, ZUŠ), Mgr. Ivan Moravec a umožnil zkoušet v objektech hudební školy a propĎjêil i nøkteré hudební nástroje. Ustavující schĎze výboru (který má dodnes stejné složení) se konala 18. dubna 2000 v 18.00 hod. a první zkouška 26. êervna téhož roku. Od 4. záĆí jsme zaêali pĆipravovat První vánoêní koncert. Brzy se ukázalo, že hudebníci samotného Dvora Králové a spádových oblastí, nebudou v dĎsledku migrace obyvatelstva staêit a byli pĆizváni též muzikanti z okolí (JaromøĆ, Hostinné a pod.) Ke spolupráci byli pĆizváni též zpøváci a Døtský sbor Základní umølecké školy. Stále se hrálo a hraje bez nároku na honoráĆ, pouze dojíždøjícím êlenĎm se proplácí pĆíspøvek na benzin. První koncert pĆed dvorským publikem se konal 23. prosince 2000 s pĆedpremiérami v Janských Lázních a Hviezdoslavovø gymnáziu. Po celkem vstĆícném pĆijetí obecenstvem jsme zaêali chystat promenádní koncerty pro posluchaêe podkrkonošského regionu, ale také Hradce Králové, Jiêína, Lázní Bølohradu, Velichovek a pod. Soubor v prĎbøžném poêtu sedmnácti až dvaceti hráêĎ, dvou až êtyĆ zpøvákĎ a døtským sborem zkoušel v sále hudební školy až do 7. êervence 2005, kdy jsme odehráli 175. zkoušku a museli se odstøhovat. Po odchodu Mgr. Ivana Moravce do dĎchodu už nebyla spolupráce s novým vedením Základní umølecké školy tak dobrá, protože škola radøji pronajala sál lukrativnøjším zájemcĎm, než hudebníkĎm, kteĆí mají hluboko do kapes. To se ukazuje i u dalších „pánĎ domácích“, kteĆí nás nøkdy ochotnø pĆijmou pod svoji stĆechu, ale jen do té doby, než zjistí, že pronajmutou místnost mohou nabídnout výhodnøji jiným uchazeêĎm. PĆijetí posluchaêĎ je všude vcelku dobré, ale s poĆadateli je to rĎzné, témøĆ nejhorší v našem møstø. To se týká nabídky produkcí, i výše smøšných honoráĆĎ, které soubor potĆebuje jen na pohonné hmoty, pronájem zkušební místnosti a nøkterých nástrojĎ. V tomto ohledu vynikalo zejména zastupitelstvo starosty Ing. Raina, který se vyznaêoval znaênou nevšímavostí ke kulturnímu døní ve møstø, nikdy se nedostavil na námi poĆádaná jednání souboru, vždy za sebe nøkoho poslal, pravdøpodobnø nás ani nezná a jeho skrblictví bylo neopominutelné. Vždy radøji pĆispøl štødĆeji na sportovní aktivity než na akce humanitního zamøĆení.

397

PROSINEC


Nic proti tomu, sám jsem rád, když slyším a nebo se doêtu o úspøchu mých vnouêkĎ v kopané a jsem pĆesvødêen, že sportovní vyžití obyvatel regionu je stejnø dĎležité a potĆebné. Ale vyváženost podpory obou by møla být rozumnøjší, tak jak tomu bylo dĆíve. Bohužel jsem již pamøtníkem a za svého života jsem zaznamenal zánik dvou ochotnických divadelních souborĎ, symfonického orchestru, jednoho ze dvou loutkových souborĎ i zánik nedølních promenádních koncertĎ v Schulzových sadech. Toto vše není jen pláê „nad rozlitým mlékem“, vždyČ vøtšina uvedených aktivit v okolních møstech – Jiêínø, Hostinném, JaromøĆi, HoĆicích, Náchodø, Lázních Bølohrad, éerveném Kostelci a Trutnovø zĎstala zachována. I když je nøkdy jejich umølecká úroveĀ diskutabilní, jsou v této zájmové umølecké êinnosti zapojeni mladí lidé. VždyČ kulturnost møsta by møla vycházet pĆedevším z vlastních zdrojĎ. Ale vraČme se nazpøt k „Big Bandu Dvorský.“ K bøžnému provozu je zapotĆebí 22 – 28 hudebníkĎ. V dnešní dobø jimi jsou: Mottl Ludøk, Ćeditel souboru a hráê na altsaxofon. Saxofony: Milan VoĀka (Mostek), Josef Záveský (Nová Paka), Josef Sýkora (Ch. Hradištø), Milan Hynek (Libotov), Martina Pilátová (JaromøĆ), Jaroslav Zemek (Žireê). Trumpety: Petr Hulík, Miloš Jansa (Bílá TĆemešná), Radko Exnar, Mgr. David Vlêek, Marek Boháê (JaromøĆ). Trombony: Zdenøk DvoĆák (Hostinné), Vladimír Pokorný (PoĆíêí u Trutnova), Jaroslav Rejl, Josef Brandejs (také kustod souboru), Petr Slezák (JaromøĆ – také lektor repertoiru). Ostatní: Veronika Brauerová (flétna), Martin Novák z Klášterské Lhoty (bicí), Jaroslav Kubík (baskytara), Josef Rudolf z éerveného Kostelce (kytara), Ing. Jan Neruda dirigent (piano). Sbormistr: Mgr. Magdalena Kumprechtová rozená Petrová z Bílé TĆemešné a Mgr. Jitka Krejêí. Zpøváci: Iveta Josífková (Kuks), Alena Mravcová (Praha), Aneta Matunová (Trutnov), OndĆej Kubový, Mgr. David Vlêek a døtský sbor. Významnou podporou je královédvorský rodák Jan Hroch, který žije v souêasné dobø ve Švýcarsku a dodává orchestru notový materiál z evropského trhu a též obêas pĎsobí jako lektor. Všichni se tøšíme na jeho návrat do vlasti. Bylo by ještø tĆeba se zmínit i o dalších muzikantech, kteĆí sedávali za pulty Big Bandu Dvorský, ale to by se toto psané sdølení znaênø protáhlo.“ Dirigent Ing. Jan Neruda

Nová publikace „Královédvorsko“ Vydalo ji Møsto DvĎr Králové nad Labem za finanêní podpory Královéhradeckého kraje jako „Sborník pro døjiny regionu.“ Tato publikace chce pĆinášet a zpĆístupĀovat pouêené i laické veĆejnosti kvalitní pĆíspøvky o historii našeho regionu. Sborník je tiskovina zamøĆená na oblast vlastivødy, popularizace regionálního historického bádání, publikování pĆínosných studentských a diplomových prací i kalendárium událostí, osobností a institucí spjatých s naším krajem. Dle zájmu êtenáĆĎ uvažuje Møsto o vydání dalších êísel Sborníku. Výtisky budou v Møstském informaêním centru. Zárubova soutøž „Znáte své møsto ?“ Tato soutøž, která je na stránkách Novin královédvorské radnice, zajímá stále vøtší poêet spoluobêanĎ. Na jejím vedení a vyhodnocování pracuje informatik MøÚ pan Martin Záruba. Jedná se o záslužnou práci, která pomáhá kĆísit zájem o regionální historii a to jistø není zanedbatelné. Vylosovaným obêanĎm se dostává hodnotných cen v podobø knížek a nebo vstupenek do ZOO êi Hankova domu. K této soutøži jsou využívány pĆevážnø staré fotografie z Geislerovy sbírky. Kronika blahopĆeje. Hokej oêima Vladislava Huška „Naši hokejisté jsou lídrem pĆeboru ......... získali do svého kádru, po rezignaci Jiêína, nové posily (Kolman, Pletka, Haken) a své výkony ještø zkvalitnili. HázenkáĆi jsou v první lize jen na skóre druzí ..... pĆed dvøma posledními zápasy podzimní êásti (doma s Plzní a v Hustopeêích) se naše mužstvo s právø jmenovaným moravským celkem jen pĆi horším skóre dølí o vedení v prvoligové tabulce.“ 398


PROSINEC

Fotbal po podzimní sezónø Tomáš Otradovský se k výkonĎm fotbalistĎ vyjadĆuje takto: „SvøĆenci éeĀka Cellera zĎstali na podzim daleko za oêekáváním a aêkoliv na domácím trávníku, až na dvø výjimky“, bavili pĆíznivce skvølou stĆeleckou produktivitou, výsledky na hĆištích soupeĆĎ výraznø pokazily dojem. ............“ „Zatímco u áêka v divizní soutøži mluvíme o nespokojenosti, opakem je hodnocení rezervního celku...“tým po jarních záchranáĆských pracích všechny pĆekvapil a na podzim patĆi k nejsilnøjším celkĎm 1. A tĆídy.“ „Vynikající podzim mají za sebou dorostenecké celky. Mezi družstvy žákĎ se lépe daĆilo starším, kteĆí jsou na podzim šestí, mladší skonêili devátí. Tradiênø dobĆe si vedla dvorská pĆípravka, patĆí mezi nejsilnøjší celky kraje.“ „Dvorské fotbalistky mají za sebou druhou tĆetiligovou sezónu a pod vedením Jaroslava Hlavy jsou na šesté pĆíêce.“ Policejní vyšetĆovna zmønila majitele Møsto odkoupilo tuto vyšetĆovnu, aby sem byly umístøny kanceláĆe Mø-úĆadu. Celé toto prostranství zmønilo svĎj vzhled již nøkolikrát. Starší obêané si pamatují, že zde bývalo Tinsovo zahradnictví.

Pohled na budovu pĆes ulici 17. listopadu.

Lucie VopaĆilová Talentovaná studentka zdejšího gymnázia a souêasná studentka PĆírodovødecké fakulty Univerzity Karlovy Lucie VopaĆilová se pĆedstavila v éeské televizi v poĆadu Nehasit – HoĆím. Jak sdølila profesorka biologie zdejšího gymnázia Jana Dobroruková: „O jejím talentu se dozvødøli prostĆednictvím soutøže ve stĆedoškolské odborné êinnosti, když se zajímala o výskyt drobných vodních organismĎ v Labi a hlavnø jejich významem pro zjištøní stupnø zneêistøní vody.“ Lucie VopaĆilová dosáhla v minulých letech úspøchu na Biologické olympiádø (dvakrát v národním kole), umísČovala se na pĆedních místech v soutøži Poznávání organismĎ a úêastnila se i Ekologické olympiády. Je stále dlouholetou êlenkou obêanského sdružení Klub Natura, které pĎsobí na zdejším gymnáziu, kde již pracuje jako odborný lektor a vedoucí samostatné práce. Dál pĆedává mladším êlenĎm Klubu své znalosti. PoĆad v éeské televizi byl natáêen v gymnáziu, na rĎzných lokalitách møsta a na táboĆe Klubu Natura v Ježkovø u Doubravice. Dotáêky jsou pak na pĆírodovødecké fakultø. Obêané našeho møsta jej mohli shlédnout ve stĆedu 29.11.2006 v 17,00 hodin. Koncem roku by møla mladá vødkynø obdržet za svoji práci Heyrovského cenu. Kronika této mladé a nadané obêance našeho møsta blahopĆeje. Kronika døkuje a žádá Vážení pĆíznivci a spolupracovníci kroniky, jsem opravdu rád, že jsem se ve vás nezklamal a opøt jste kronikáĆi pomohli. Postupnø jste ji obohatili svými výtvarnými díly, která do ní budou vložena. Nemám k dispozici adresy vás všech, nemohlo tedy dojít k osobnímu obeslání a oslovení, nemøjte to však Kronice za zlé a pĆihlaste se sami. Vaše obrazy a fotografie jsou informatiky zpracovávány, zapĎjêené vráceno, darované uloženo. Pokraêujte i nadále v hledání starých fotografií a archiválií, vše co jste dosud Kronice pĆedali, je již zpracováváno. Seznam všech výtvarníkĎ bude zveĆejnøn po Novém roce, kdy dojde ke koneênému uzavĆení Kroniky. Paní Libuše Marxová z Jiráskovy ulice vønovala nøkolik êísel „Pestrého týdne“, která jsou vønována památce úmrtí prezidenta T. G. Masaryka a dále velmi zajímavé êíslo êasopisu „Ozvøny domova 399

PROSINEC


a svøta“ z roku 1936. Titulní stránka patĆí našemu møstu a v textu je êást vønovaná uspoĆádané „Textilní a krajinské výstavø 5. êervence – 16. srpna 1936.“ Dalším pomocníkem a informátorem se stal MUDr. Miloslav ŠpĎr, který ochotnø vønoval své, dosud nezaznamenané a zajímavé poznatky o svém, manželêinø i synovø pĎsobení v Iráku, z poloviny sedmdesátých let minulého století. K tøm, kdo podporují vzhled Kroniky, se pĆipojila paní Eva Mervartová ze Zboží, která vønovala fotografie svých tĆí výtvarných prací. Dále bych vás, milí spolupracovníci, rád seznámil s tím, že se Kronice našeho møsta dostalo uznání a velmi pĆíznivého hodnocení. Stalo se tak na školení kronikáĆĎ v Trutnovø, kam jsem byl spolu s ostatními z trutnovska dodateênø pozván. ZároveĀ jsem byl požádán, abych pĆítomným êtyĆiceti kronikáĆĎm Ćekl, co je a obnáší naše dvorská Kronika. Vysvøtlil jsem pĆítomným, že jsme byli první, kteĆí ji tvoĆí na poêítaêi a pevnou souêástí jsou i vložené fotografické obrázky. Netajil jsem se tím, že na tom mají zásluhu pĆedevším „informatici“ Møstského úĆadu, kteĆí tomu vønují pracovní i volný êas. ZdĎraznil jsem, že kronikaĆení není jen vøcí kronikáĆe, ale nebyla by niêím bez spolupráce s vámi všemi spolupracovníky a pĆíznivci. To pokládám za nejvøtší „kapitál.“ Uznání a podøkování, které se všem vystaveným dvorským kronikám na školení dostalo, patĆí tedy nám všem. A nyní již vøc nejpodstatnøjší. Chtøl jsem s kronikaĆením z rodinných, ale i osobních dĎvodĎ skonêit a hledal náhradu. Nenašel jsem ji, právø tak jako minulé vedení møsta. To jsem vysvøtlil i na „Besedø“ uspoĆádané v Møstském muzeu. Na sklonku møsíce listopadu jsem byl vyzván k rozhovoru s p. tajemníkem a následnø se mi dostalo pozvání od novø zvoleného starosty møsta pana Daniela Lukeše. Panu tajemníkovi i starostovi jsem svá stanoviska vysvøtlil a panu starostovi navíc odpovødøl na nøkteré doplĀující, pro mne podstatné, otázky. Otázka zní, jak se dobrat nového kronikáĆe. Trutnov to Ćeší tak, že má dva stávající kronikáĆe a u nás se zapracovává další, mladší trutnovská adeptka. Pokládám to za prozíravé a schĎdné Ćešení. Proto se na vás milí spoluobêané obracím s touto prosbou. Jsme møsto, které žije zájmem o svoji historii. PĆesvødêil jsem se o tom pĆi vydání své knížky i knih dalších zdejších autorĎ a hlavnø letitého Vlastivødného êtení pana redaktora Schwarze. Jsou zde pamøtníci, uêitelé, profesoĆi, obêané s akademickým vzdøláním i prostí milovníci historie v produktivním i dĎchodovém vøku, kteĆí by dle mého názoru mohli být skvølými kronikáĆi. Všem, kteĆí mi pomohou, slibuji to, co jsem slíbil na Møstském úĆadø, že jim v zaêátcích budu rád nápomocen, protože nechci pĆedat kroniku nøkomu, kdo k tomu nemá kladný vztah. Zatím jsem našel tuto schĎdnou cestu: Vy, kteĆí byste møli zájem, chtøli Kroniku poznat, vødøt, co obnáší, napište nebo dejte mi vødøt. MĎžete tak uêinit krátkým dopisem „kronikáĆi“ na podatelnø Møstského úĆadu, spolu se svou adresou. Až vás „zájemce“ budu mít takto pohromadø, tak bych vás obeslal a nebo obešel a sešli bychom se ke spoleêné besedø. To pokládám za dĎležité, s jediným cílem, abychom udrželi „laČku“ na místø na kterém nyní je. Každý je nahraditelný a vøĆím, že pĆi dobré vĎli se nám tato spoleêná vøc podaĆí. Vážení spolupracovníci, pĆíznivci i êtenáĆi, všem Vám døkuji a pĆeji do Nového roku hodnø zdraví a spokojenosti. Pavel Janoušek - kronikáĆ møsta

Co je a obnáší souêasná kronika a kronikaĆení ąadø spoluobêanĎ našeho møsta není dosud jasné, co je obsahem souêasné „Kroniky“, a proto pokládám za správné je seznámit nejen s „Kronikou“, ale s celým kronikaĆením. Na více jak tĆech stech stránkách se v každém daném roce objevuje asi toto: - v prvé Ćadø je to objektivní popsání událostí, kterými naše møsto žije a to ze všech dostupných zdrojĎ, - vyváženø využít regionálního a nøkdy i celostátního tisku, a to bez jakéhokoliv zásahu do tištøných textĎ, - sledovat døní na úseku kultury, církví, vzdølání, spolkĎ a sportu (HankĎv dĎm, knihovna Slavoj, Møstské muzeum, Sokola i Tølovýchovné jednoty) a další, - neodmítnout ani sledování okrajových událostí na plakátovacích plochách, kde se dokresluje døní møsta, - doplnøní psaného textu vlastními i získanými fotografiemi, které mnohdy vše ozĆejmí víc, než dlouze psaný text, - vložit text Kroniky do souvislosti s minulými dnes už historickými událostmi stejného rázu, pokud možno doloženými písemnostmi a údaji, 400


PROSINEC

- navštívit zdejší pamøtníky, vønovat jim prostor a êas na jejich vzpomínky, vedoucími k doplnøní a oživení kroniky, - vyhledávat dosud žijící osobnosti møsta, které by zasluhovaly pozornosti a nebyly dosud kronikami pĆedchozích let podchyceny, - získávat informace o už nežijících, ale i žijících osobách prĎmyslu, politiky a vødy, kteĆí møsto proslavili doma i v zahraniêí, - vložit do kroniky i prosté obêany ve všední práci, a znát jejich názor, - podchytit vše nové, co se ve møstø staví, ale i to staré, co je bouráno a už se s tím více neshledáme - nacházet další a další spolupracovníky, kteĆí jsou ochotní, tĆeba jenom dílêe spolupracovat, - v dobrém smyslu „provokovat“ obêany ke spolupráci na tvorbø Kroniky, vzbuzovat v nich zájem o její tvorbu, na všech úsecích lidské êinnosti, - sledovat pokud možno celou spolkovou êinnost a snažit se je podpoĆit tím, že jejich aktivity budou sledovíny a zaznamenány, - spolupracovat se Státním archivem v Trutnovø, smøĆujícím k uložení kronik a nebo získání dalších potĆebných dat a podkladĎ, - vsunout do Kroniky, v krátkosti, i celostátnø dĎležité pĆedøly spoleêenského døní, na dokreslení doby (bez zásahu do vložených zpráv), - pĆedat Radø møsta návrh osobnosti, zasluhující si úcty a vážnosti, k jejich ocenøní, - oplácet obêanĎm jejich ochotu a spolupráci alespoĀ podøkováním, buó pĆímo a nebo prostĆednictvím Novin královédvorské radnice. KronikáĆ møsta Dvora Králové nad Labem uskuteêĀuje ještø tyto aktivity: - vedení fotoalbumĎ, které sledují události prostĆednictvím fotografií (osobnosti, døní spoleênosti, výstavbu a další) - kompletuje êtyĆi videokazety související s møstem a okolím, dokumentující události, døní a pĆírodu - digitální fotografickou cestou mapuje souêasnou tváĆ møsta, ne však jenom známých dominant møsta, ale i zákoutí a odlehlejších míst, která pomalu mizí - pomáhá spolu s informatiky Mø-úĆadu popisovat digitální podobu sbírky pana Geislera, a tak ji zpĆístupnit nejen badatelĎm, ale i obêanĎm møsta - zpracovává všechny staré fotografie, letité spisy, podklady od obêanĎ a tyto dále tĆídí pro vlastní Kroniku, muzeum, nebo knihovnu. Chcete parcelu na „Møsíci“? „Prodej parcel na vesmírných tølesech je dle sdølení v tisku u nás teprve v plenkách, ale pĆesto si už pozemek na Møsíci koupilo na pøt set obêanĎ naší republiky, asi stovka jich byla prodána na Marsu a nøkolik na Venuši“, sdølil tiskem tiskový atašé Lunární ambasády v éR. Jak dále v textu uvedeno, nejde o nákladný dárek, protože 4.000 m êtvereêních poĆídíte za necelých 800 korun. Lunární ambasáda také nabízí každému novému majiteli pozemku kromø dekretu o vlastnictví i tak zvanou Lunární Ústavu obsahující „platné Møsíêní zákony.“ PĆestože vøtšina lidí, kteĆí si koupí pozemek ve vesmíru, chce asi jen originálnø obdarovat své blízké a neuvažuje o koupi jako o investici do budoucna, nabízí se otázka, nakolik lze brát takový prodej vážnø. Knihovna dospølým i døtem Døtem i rodiêĎm se dostává v knihovnø ponauêení, která jsou umístøna po celé budovø na lísteêcích, plakátcích i na krabicích. Ponauêení jsou skuteênø duchaplná a proto si nøkolik z nich vložíme do kroniky:

„Kdo vždy myslí, že se uêí, bude vlasti chlouba: Kdo si myslí, že dost umí, zaêíná být trouba.“ K. H. Borovský – Dobrá rada „Je toho v životø tak hroznø málo, za co by skuteênø umĆít stálo.“ Honza Volf – V životø „Na rukou mám mozoly, každý jako fazoly, na rukou mám mozoly, mozoly jak od Zoly. éet jsem svazek jeho Nany, teó jsem trochu uondaný, mozoly mám na rukou, êekám až mi natlukou.“ J. VodĀanský „Když Ti hravost vydrží až do smrti – tak jsi vyhrál nad životem.“ Honza Volf – Výhra

401

PROSINEC


„Povøz mi miláêku to, co chceš od života? S úsmøvem idiota Ti svoji lásku dát, s touhou a vášní a nøhou idiota, s vørností Donkiechota – Tebe jen míti rád.“ VodĀanský „Život je šĀĎra zážitkĎ, jen já se nøkdy cítím jako host, nabízím marnø vizitku – banální událost.“ „Sedí prase ve svém chlívku, ête tam svoji detektivku, je to od Agáty Christie, požitek má z toho jistý.“ VodĀanský „Sedím na záchodø a êtu noviny, dølám to už dlouho – hodiny. Je tady ticho a klid, nebejt smradu bylo by mi líp. Jinej by to nevydržel, i starej pes by tady chcíp. Já jsem však zajímavý zprávy v ruce držel a tak jsem to tady hodiny pĆežil a vydržel, pak mi bylo líp.“ Honza Volf „Tak dlouho se hledali, až se skuteênø našli, ona vydržela a on si hodil mašli.“ Honza Volf – tragedie. „Kámen si letøl dál a dál, aê nemøl kĆídla, nemával. No pĆejme mu to, Ámen. PĆesto však, jaký div se stal, že mĎže létat kámen! Christian Morgenstern – Problém. „MĎže andøl zlézat hory? Ne, je lehký pĆespĆíliš. Tam smí noha v botø, jíž obdaĆil Pán lidské tvory.“ Christian Morgenstern – Scholastický problém. „Vørozvøsti nechodøj, pĆišli jenom jednou, Cyril a Metodøj, se svou velkou bednou. PĆinesli nám ciriliku, pĆinesli nám azbuku, od té doby êteme a píšem, vodíme se za ruku“ Jan VodĀanský – C + M. „Každý správný mamlas, když mluví tak nahlas, aby všichni mamlasi, vødøli, že souhlasí.“ Jan VodĀanský. ZOO kĆtí samiêku levharta perského KĆtu byla pĆítomna slovenská zpøvaêka Sisa Sklovská a ta jí dala jméno Sauraha. Inspirací jí byla vesnice v Nepálu, kde ještø tyto šelmy žijí ve volné pĆírodø. Samiêka se narodila císaĆským Ćezem. OšetĆovatelka Jana Králová jí musela oživit dýcháním z úst do úst. KĆtin se zúêastnili také významní chovatelé šelem Karel Kopeêek a Zdenøk Kotík.

Všichni aktéĆi kĆtu na schodech oêekávají pĆíchodu malé oslavenkynø.

Každý touží si malou leopardí „koêiêku“ alespoĀ pohladit. 402


PROSINEC

Ani chladné poêasí neodradilo pozvané pĆíznivce.

Mezi „návštøvníky“ byla i nøkdejší spolupracovnice Ćeditele Josefa Vágnera RNDr. Kristina Tomášová, která v ZOO pracuje dodnes.

V péêi své ošetĆovatelky je malé oslavenkyni nejlépe. 403

PROSINEC


Angeles Dance jsou bronzové Tento úspøch si pĆivezla z Mistrovství svøta taneêních formací v nømecké Riese. Porota ocenila vystoupení Gorgony a Pán prstenĎ.

Loutková scéna v knihovnø Také knihovna se zapojila do kulturního døní divadélkem v døtském oddølení a úêinkuje zde „Divadlo s úsmøvem.“

Døti na laviêce pĆed scénkou divadélka.

Všem, i svým døtem, zahrají maminky se svými „plyšovými miláêky.“

Stavba nové êistírny odpadních vod oddálena DĎvodem je to, že majitel pozemku Martin Antonín vypovødøl møstu smlouvu o budoucím pronájmu. Jak sdølil Martin Antonín: „Pronájem jsem podmínil tím, že pozemky bude využívat pouze møsto a ne nøjaká firma. Møstu už nevøĆím, rozhodl jsem se smlouvu vypovødøt.“ Vietnamci nejen v našem møstø Uvádí se, že jich v naší republice žije asi 40 tisíc a v našem kraji nøco pĆes tisíc. Dvø tĆetiny z nich mají statut trvalého pobytu, pĆes dva tisíce získalo êeské obêanství. Jsou tedy tĆetí nejpoêetnøjší komunitou republiky. Když sem prvnø pĆijeli a rozbalili se jako trhovci pod rĎznými pĆístĆešky a stánky, tak nikdo nepĆedpokládal, že se tak rychle zabydlí, rozmohou a zbohatnou. První z nich pĆijeli do republiky v roce 1956 a byli ubytováni v Chrastavø, kde byli v internátø a mølo se jím dostat vzdølání. V pozdøjších letech pracovali i v našem møstø jako dølníci zdejších tex-

404


PROSINEC

tilek. Byli snaživí a uêenliví a už tehdy se od nich nechalo sehnat zajímavé zboží, které na trhu nebylo a nebo bylo drahé. Po roce 1989 tito dølníci využili pĆíležitosti a stávali se z nich stánkoví prodavaêi. Naši obêané od nich rádi nakupují, protože jsou levní a ochotní. Jaksi stranou ponechávají skuteênost, že sem pašují i padølané zboží. Také zpĎsob, jak k prodeji dochází, se výraznø zmønil. Stánkový prodej sice trvá, ale dnešní pohled na obchody dává jasnø na vødomí, kdo je v nich pánem. Je celá Ćada obchodĎ, jeden vedle druhého, kde už prodávají nejen Vietnamci, ale dokonce zamøstnávají naše obêany. Vybírají si mezi nezamøstnanými, dĎchodci, s tím, že se jim tolik nemusí platit a získávají prodejce znalé, jak nabízet jejich zboží. V našem møstø jim byl prodán hotel TINS v hodnotø nøkolika milionĎ a uvádí se, že k platbø došlo, jak se dĆíve Ćíkalo, „na tvrdo - na prkno.“ Není také bez zajímavosti, že jejich døti patĆí k tøm chytrým ve tĆídø, jsou ukáznøné a ctižádostivé. Na vysoké škole báĀské a Technické univerzitø v Ostravø jich studuje asi 170. Nemají potíže s technickými pĆedmøty, mají základní znalosti angliêtiny a jediné, co jim dølá potíže, jsou sykavky. Smutná bilance války v Iráku Zahraniêní tisk si všímá toho, že válka v Iráku a tažení AmeriêanĎ je už nyní delší, než za celé druhé svøtové války, která pro nø znamenala tĆi roky a osm møsícĎ. Vleklejší byla už jenom válka ve Vietnamu (osm let a pøt møsícĎ), válka o nezávislost (šest let a devøt møsícĎ) a obêanská válka (êtyĆi roky). Americký prezident George Busch pĆitom ještø nerozhodl o stahování amerických vojákĎ z dosavadních 140 tisíc. Irácká válka zaêala dne 19. bĆezna 2003 bombardováním Bagdádu, prvého kvøtna 2003 vyhlásil americký prezident, že „Mise je skonêena“, ale vøtšina z 2.800 amerických vojákĎ padla po této jeho Ćeêi. Volfovo rodinné divadlo

Zleva nápovøda paní Jirkovská, dále to jsou paní Blanka Kašpárková, pan Volf a Tureêek. Døtem se loutky vždycky líbily a tøší se s nimi i dnes.

Rozdává radost malým i dospølým ve Špejcharu Møstského muzea. Pan Volf, který je otcem této myšlenky, si našel spolupracovníky a ti onu radost pĆedávají.

Døtská radost je spoleênou radostí všech. 405

PROSINEC


StĆelné zbranø obêanĎ Naše republika se stala zemí, kde se po „nøžné revoluci“ rozmohlo ozbrojování obêanĎ. Na každého dvacátého obêana, vêetnø kojencĎ, pĆipadá stĆelná zbraĀ. Není dokonce potĆeba se podrobit ani psychotestĎm, staêí potvrzení praktického lékaĆe o zpĎsobilosti. Za komunistického režimu toto nebylo. Zakázána byla dokonce i tak zvaná ,„vojenská vzduchovka.“ Nyní jen v našem „Východoêeském kraji“ vlastní více jak 32.000 lidí zbrojní prĎkaz a je zde více jak 72. tisíc legálnø držených zbraní. Zbranø se dølí do tĆí skupin: a) zakázané s policejní výjimkou (vojenské, zákeĆné), b) podléhající povolení (pistole a revolvery) a c) podléhající ohlášení (kulovnice, brokovnice). Je šest skupin oprávnøní: Ke sbøratelským úêelĎm, sportovním úêelĎm, k loveckým úêelĎm, k výkonu zamøstnání, k ochranø zdraví, života a nebo majetku, k provádøní pyrotechnického prĎzkumu. Podmínky získání prĎkazu: trvalý pobyt v éR, vøk 21 let, myslivci a sportovci 18 let, právní, zdravotní a odborná zpĎsobilost, bezúhonnost a spolehlivost. PrĎkazy vydávají „Inspektoráty pro zbranø, stĆelivo, výbušniny a drogy“ na jednotlivých policejních Ćeditelstvích. V tøchto údajích nejsou zahrnuty zbranø držené nelegálnø. PĆitom poêet trestných êinĎ spáchaných nelegálnø drženou zbraní, êinil v loĀském roce více jak êtyĆi tisíce. StĆelná zbraĀ pĆijde v souêasnosti zhruba na tolik, co lepší hi-fi vøž (nejlevnøjší asi na 6.500 Kê), poplatek zkušebního komisaĆe 300 Kê, zdravotní potvrzení lékaĆe okolo pøti set korun, správní poplatek inspektorátu êiní 500 Kê. Rodí se více dvojêat a trojêat V éeské republice se rodí stále více dvojêat i více døtí najednou. Ještø pĆed dvanácti lety se dvojêata êi trojêata rodila pĆi každém stém porodu, v souêasnosti již pĆi každém padesátém. V loĀském roce to bylo 1917 porodĎ, pĆi kterých se narodilo 3813 døtí. LékaĆi to pĆiêítají tomu, že je to daĀ za úspøšné zvládnutí neplodnosti, kdy se pĆenášejí do tøla ženy dvø oplozená vajíêka, aby se zvýšily šance na tøhotenství. Stává se, že se uchytí obø. Kromø toho se rodí více døtí najednou ženám, které prošly léêbou neplodnosti. Matky, kterým se rodí více døtí, patĆí spíše mezi starší rodiêky, které odsouvaly porody do vyššího vøku. Budova DDM Jedniêky – architektonická památka Vila patĆila v minulosti rodinø továrníka Sochora. Projektoval ji na tehdejší dobu velmi známý architekt Josef Goêár. Užívali ji pĆedevším synové továrníka. Do rodiny SochorĎ patĆil i uznávaný a pĆedêasnø utonulý sochaĆ Otto Guttfreund, který bezpochyby stavbu ovlivnil. GoêárĎv projekt se jeví pohledovø, svým tvarem, jako letadlo a nebo loó. Zakomponována zde byla celá Ćada nových – moderních – prvkĎ, z nich se ještø dodnes nøkteré zachovaly. Vstupní brána byla ovládána dálkovø elektromotorem, služebnictvo mølo svĎj zvláštní prosklený vchod do místností rodiny. Také vnitĆní vybavení budovy bylo uzpĎsobeno vnøjšímu vzhledu, to se však nedochovalo, bylo rozkradeno v dobø druhé svøtové války. éást rodiny Sochorových (synové) byla nacisty odvleêena do koncetraêního tábora a umuêena, cennosti (obrazy a nábytek) zabaveny. Vilu za okupace obýval Ćeditel Junkersových závodĎ našeho møsta Hutzellman, po válce sloužila krátký êas „Svazu éeské mládeže“ jako sekretariát, poté dlouhou dobu jako Ćeditelství „Státních lesĎ“, dále to byl „DĎm pionýrĎ“, nyní DDM Jedniêka. Po celou tuto dobu byla vila v interiérech pĆizpĎsobována potĆebám uživatelĎ. Vila byla postavena ve stylu funkcionalistickém a je i nyní uvádøna v odborných publikacích nejen našich, ale i vydaných v cizinø. Neuvážená výpovøó 200 tisíc korun musí zaplatit møsto svému bývalému zamøstnanci Vratislavu Davidovi jako vyrovnání za okamžité zrušení pracovního pomøru, které dostal zaêátkem dubna 2006. Ten s rozhodnutím nesouhlasil a celou vøc pĆedal advokátovi, ale ještø pĆed zahájením soudního Ćízení se domluvil s møstem na vyrovnání. To podpoĆila i právní kanceláĆ møsta, která seznala, že zamøstnanec je v právu a soudní spor by vyhrál. Termín rozvázání pracovního pomøru nøkolikrát posunul, až nakonec došlo k rozvázání pracovního pomøru na polovinu záĆí. To by zaplatil úĆad za ušlou mzdu 170 tisíc korun. PĆesto došlo k nøkolikerému odložení finanêní kompenzace a za každý møsíc narostl dluh o dalších dvacet tisíc až na êástku 200 tisíc. Jak uvedl tajemník úĆadu Ing. OldĆich

406


PROSINEC

Kudrnáê: „Bývalý starosta Ing. Rain chtøl pĆípad Ćešit soudnø. A to pĆesto, že právní rozbory naší kanceláĆe mluvily o nemožnosti spor vyhrát.“ Zastupitele zajímalo, jestli byl pĆípad neoprávnøné výpovødi konzultován s právním oddølením møsta. Na to odpovødøla právniêka Mgr. Alena Petirová: „Nebyl konzultován, ani pĆipomínky advokátní kanceláĆe.“ Novø zvolené zastupitelstvo nakonec jednoznaênø rozhodlo, že pracovní pomør Vratislava Davida s møstem bude ukonêen k poslednímu listopadu tohoto roku dohodou. DĎvodem, proê byl pan David propuštøn, byla skuteênost, že v dobø rozvázání svého pracovního pomøru byl s extajemnicí JUDr. Simonou Motlovou v blízkém, pĆátelském vztahu. Tak je to vnímáno i nøkterými pracovníky Møstského úĆadu. Jak tomu bylo o Pražském jaru 1968? Møly by to ozĆejmit Ruské archivy. Tak by se mølo dostat odpovødi na „Vstup spĆátelených armád do éSSR.“ Dohodli se na tom historici obou zemí na êtyĆdenní pražské konferenci. Ruský velvyslanec Alexej Fedotov potvrdil, že odtajnøní a zpĆístupnøní archivĎ zabrání spekulacím. Vánoêní strom na námøstí je z Podhartø Tentokrát strom vyrĎstal na zahradø paní Vlkové v Podharti a z dĎvodu bezpeênosti byl nabídnut møstu. VyrĎstal v optimálních podmínkách a je skuteênø krásný. Rozmary poêasí Když na „Dušiêky“ napadl první sníh, tak se to pĆiêítalo brzkému pĆíchodu zimy. Nestalo se tak a listopad s pĆesahem do prosince byl ještø vyslovenø podzimní. Teploty byly docela pĆíjemné a mnohdy neodpovídající kalendáĆi, dokonce i bez dešČových srážek. Mobilní invalidé Fotoaparát zachytil naše invalidní spoluobêany na vozících pĆi prohlížení výkladní skĆínø na námøstí. S tømito elektrickými, invalidními vozíky se mĎžeme setkat i na vnøjších komunikacích møsta a dá se Ćíci, že tøchto dopravních prostĆedkĎ stále pĆibývá. Jistø pĆináší i radost i jejich uživatelĎm.

Transplantace lidských orgánĎ 23. listopadu 1961 došlo v královéhradecké fakultní nemocnici k první transplantaci ledviny. Tato operace byla vĎbec první ve stĆední Evropø. Operaci podstoupila šestnáctiletá Alžbøta Martonová z Košic a dárcem byla její 52. letá matka. Operaci provedl prof. Pavel Navrátil, prof. Jan Procházka a docent Jozef Šváb. Stav pacientky a operaêní postup hradeêtí lékaĆi konsultovali s profesorem René Küssem z PaĆíže, který už møl s transplantacemi zkušenosti. Transplantaêní centra jsou v Praze (IKEM a Motol), Brnø a Hradci Králové. Jeden dárce zachrání až osm lidí (dva pacienty s ledvinami, plícemi a játry a po jednom v pĆípadø srdce a slinivky). Dále se chytají transplantace tkání a dokonce tenkého stĆeva. 407

PROSINEC


ąemesla na vymĆení Stále ménø døtí má zájem o výuêní listy Ćemesel. Jsou obory, které dokonce už neexistují. PatĆí sem mødikovec, potrubáĆ, modeláĆ, nástrojaĆ, obrábøê kovĎ, strojní kováĆ, kamnáĆ, sklenáĆ, podlaháĆ, kominík a dokonce i krejêová. Upadá také Ćemeslo instalatérĎ a prodavaêek. Jsou vážné námitky ke kvalitø vyuêencĎ, kdy se stává, že novø vyuêený kuchaĆ (obor bez pĆijímacích zkoušek) se neumí v restauraêním provozu pohybovat. Ing. Adolf Toêík pátrá Obrátil se dopisem a nakonec i osobnø na kronikáĆe møsta, aby mu pomohl najít osoby, které mu v dobø konce druhé svøtové války pomohly, nebo alespoĀ jejich døti a tøm podøkovat. Dopis je v tomto znøní: „Vážená rodino, jsem synem kdysi internovaného vojáka v nømeckém pracovním táboĆe (Sachisk) – Kudowa v olsu (v letech 1944-45) blízko Náchoda...................... MĎj otec, spoleênø s Brunem Pasqualinem, byl v pracovním táboĆe v Kudowa v Posku. Díky informacím, jež møl êeský elektrikáĆ pan Flavio (pravé jméno Coufal Stanislav) a od Bruna Pasqualina, uprchl v noci v roce 1945 pøšky z onoho tábora a namíĆil si to do bezpeênøjšího éeskoslovenska. (poznámka kronikáĆe – tehdejší Protektorát éechy a Morava). V Náchodø, po noêním útøku v lesích, zažil první nahodilé pĆípady pomoci od lidí, jež ho nasytili s opravdovou štødrostí. MĎj otec, aby dostihl pĆítele Bruna Pasqualina (který už unikl o nøjaký den dĆíve), se odebral tudíž do Dvora Králové. Také v této obci pĆišel nahodile do styku s rĎznými ušlechtilými êeskoslovenskými osobami, které mu pomáhaly, aby se ukryl a nasytil. (BYL BYCH RÁD, KDYBYCH MOHL OBJEVIT ASPOÿ D÷TI T÷CHTO LIDÍ, ABYCH JIM POD÷KOVAL). PĆišel do styku s místními lidmi, kteĆí byli blízcí êeskoslovenským partyzánĎm a ti mu poradili, aby se vyhnul jednak zastĆelení od NømcĎ, jednak odevzdání místnímu nømeckému velitelství, zaĆazujícímu rozprchlé civilní pracovníky (mĎj otec byl výteêný mechanik). V hluêných dnech osvobození zemø se mu podaĆilo vyhnout se tomu, když nøkteĆí êeskoslovenští vøzĀové v nømeckém velitelství snad byli zabiti a unikl také tomuto nømeckému velitelství. MĎj otec veĆejnø reprezentoval všechny Italy z balkonu radnice Dvora Králové v den Osvobození zemø od NømcĎ. Uêinil projev podøkování ruským osvoboditelĎm a zanotovali naopak chvalozpøv Itálii (který nepoznali) píseĀ hor !!! V následujících dnech po osvobození pak objevil Bruna Pasqualina ve DvoĆe Králové (uchovávám jednu fotku Bruna a mého otce dohromady s nøkolika êeskoslovenskými pĆáteli) a spoleênø vesele trávili dny vzpomínajíce na hrozné dny strávené v pracovním táboĆe v Kudovø. Následnø po rĎzných peripetiích (unikaje RusĎm) se vrátil do Itálie. Toužil jsem dostat se do styku s nøkým z obce DvĎr Králové, abych si prohlédl místa, kde byl zachránøn êeskými obêany, možná s místním starostou. K takovému cíli jsem poslal dopis, abych vidøl, jestli nøkteré adresy osob, jež ještø existovaly, ale starosta mi v podstatø odpovødøl, že už tam nejsou. Nejsem proto schopen dát jména tøch, kteĆí mu pomohli, jež mám na fotografii skupiny vyfocené v roce 1945. Rád bych pĆivezl, po 60 letech mého otce (dnes sedmaosmdesátiletého, sobøstaêného a ještø s Ćidiêským prĎkazem!) do Dvora Králové a do Náchoda. Je mým zámørem darovat, jakmile bude hotový pĆepis, jednu kopii deníku vøznøní mého otce Møstské knihovnø ve DvoĆe Králové. Zdravím .... arch. Sandro Baldan.“ KronikáĆ Pavel Janoušek zaêal v tomto smøru své pátrání návštøvou pamøtníkĎ a své poznatky panu Ing. Adolfu Toêíkovi – U stadionu 723 537 03 Chrudim sdølil. ZároveĀ poĆídil Ćadu fotografií míst, která by mohla pomoci ve vzpomínkách. Byly odeslány panu Toêíkovi.

408


PROSINEC

„Královédvorské noviny“ o Miroslavu Pušovi Uvedený møsíêník uvedl v textu z prosince 2006 tento êlánek: „Vážení êtenáĆi, redakce Královédvorských novin, spoleênø s vydavatelem tohoto periodika, považuje za nutné zaujmout stanovisko ke stále se opakujícím útokĎm vĎêi êlenĎm redakce KN a nøkterým êlenĎm místního sdružení Obêanské demokratické strany ve DvoĆe Králové nad Labem, ze strany Miroslava Puše, bytem Macharova 2096, DvĎr Králové nad Labem, tel. 499 623 861, se kterými se mĎžete setkat v jeho êláncích, uveĆejĀovaných v møsíêníku Královédvorské listy. Redakce nebude odpovídat ani jinak reagovat na êlánky tohoto pána, neboČ se domnívá, že tento êlovøk vyêerpal veškerou zbývající zásobu slušnosti, objektivity a „novináĆské etiky.“ Svým písemným projevem se snaží vtáhnout Královédvorské noviny do jakési „novináĆské války“, ve které by mohl dát naplno vyniknout svým doposud aplikovaným praktikám. Královédvorské noviny byly, jsou a hodlají i nadále zĎstat periodikem pro nejširší okruh obêanĎ møsta a rozhodnø nemají v úmyslu stát se bulvárním plátkem pro pár senzacechtivých jedincĎ. Po vzájemné dohodø s dalšími „êernými ovcemi“, které jsou panem Pušem dlouhodobø napadány, pĆedala redakce Královédvorských novin všechny dostupné písemné podklady advokátní kanceláĆi k právní analýze, zda zveĆejnøním êlánkĎ tohoto pána nedošlo k naplnøní skutkové podstaty konkrétního trestného êinu. Následnø bude pĆijato adekvátní opatĆení. (red. KN).“ Tolik êlánek z Královédvorských novin. (bez komentáĆe) Nemocnice modernizuje Vstupem do krajského zdravotnického holdingu si zdejší nemocnice znaênø polepšila a její vybavení se zdokonaluje. Vybavení operaêního sálu se zlepšilo o moderní harmonický skalpel, který šetĆí okolní tkáĀ a navíc brání krvácení. LaboratoĆ byla vybavena dalšími spektrometry a pĆínosem jsou i automaticky stavitelné postele na jednotce intenzivní péêe. Dále pokraêuje nejvøtší investice, rekonstrukce kuchynø a jídelny. Rekonstrukce bude stát kolem padesáti milionĎ korun a na financování se podílí kraj i møsto, které je menšinovým podílníkem v akciové spoleênosti. ZOO na Vánoce a na Silvestra Tradiêní Mikuláš s tygrem chodil a rozdával drobné dárky døtem a na Štødrý den zde byl program pro døti z døtských domovĎ. Na Silvestra to bude dle sdølení pan Igora Mašína, vedoucího Gastro ZOO: „procházka po tropických pavilonech.“ ZOO je vyzdobena elektrickými svíêkami a je opravdu kouzelná. PotratĎ v republice ubývá V porovnání s rokem 1992, kdy bylo v rámci Královéhradeckého kraje 5671 potratĎ, jich bylo v minulém roce 2005 již jen 2277. Uvádí se, že k tomu pĆispívá možnost kvalitní antikoncepce a daleko vøtší odpovødnost ženy. Zákon umožĀuje ukonêit tøhotenství do 12. týdne od poêetí. Rozhodnutí o podstoupení interrupce je výhradnø na ženø. V pĆípadø, že je zjištøno závažné êi smrtelné postižení plodu, je možno ukonêit tøhotenství do 24. týdne. DĎvody vedoucí k interrupci jsou ponejvíce studium, peníze a nebo rozpad partnerského vztahu. Zpravodaj SokolĎ konêí? Zpravodaj Sokolské župy Podkrkonošské – Jiráskovy zveĆejnil v êísle 2-3/06 tento údaj: „Milí êtenáĆi! V letošním roce vyšel Zpravodaj župy Podkrkonošské pouze dvakrát. Redakce se po celý rok potýkala s nedostatkem aktuálních pĆíspøvkĎ od jednot, a proto jsme se rozhodli svoji êinnost ukonêit. Louêíme se s Vámi, døkujeme za Vaši pĆízeĀ a pĆejeme Vám všem hodnø zdraví a úspøchĎ v Novém roce. Za redakci V. Zelená, P. Špatenková a M. Janeêek.“

409

PROSINEC


V posledním êísle Zpravodaje se slovy starosty J. éepelky kladnø hodnotí pĆedsletová a sletová êinnost, kdy se sletu v Praze zúêastnilo 336 êlenĎ. Dále i program SOKOL GALA, kdy se pod stĆechou Sazka arény, kdy se jej z našeho møsta zúêastnila skokanka na trampolínø. Dále uvedl: „Nejvøtší zásluhu a naše uznání však patĆí našim cviêitelkám a cviêitelĎm, pĆedevším tøm, kteĆí pracují s døtmi a mládeží. Na návrh župního výboru byli 27. Ćíjna 2006 v Praze vyznamenáni sletovou medailí s pamøtním listem sestra L. Martínková, Pavlína Špatenkvá (z našeho møsta), L. Rückerová a bratr M. Just.

Slavnostní zhodnocení XIV. všesokolského sletu. V pátek 27.10.2006 uspoĆádala éOS v Tyršovø domø v Praze Slavnostní zhodnocení XIV. všesokolského sletu, na kterém ocenila 150 êinovníkĎ a cviêitelĎ ze sokolských žup a ústĆedí éOS. Ze župy Podkrkonošské – Jiráskovy se slavnosti zúêastnila i Pavlína Špatenková a zde došlo k ocenøní její práce. Slavnostní setkání bylo zahájeno v atriu éOS, kde pĆítomné pĆivítal starosta éOS Doc. Ing. J. Bernard, Csc. Vzdølavatel J. Sobota pohovoĆil o podílu sokolstva na vzniku éeskoslovenska v roce 1918. Vyzdvihl úlohu sokolĎ pĆi budování republiky a také pĆipomnøl obøti, které sokolové pĆinesli za 2. svøtové války. Zástupci BojovníkĎ za svobodu pozdravili shromáždøní a poté odhalili pomníêek – kámen z koncentraêního tábora Mauthausen, který darovali Bojovníci za svobodu éOS, jako pĆipomínku strašného utrpení sokolĎ v kamenolomu a na schodech smrti v tomto koncentraêním táboĆe. Kvøtiny byly položeny u všech památníkĎ na nádvoĆí Tyršova domu, které pĆipomínají památku sokolĎ, obøtí 1., 2. i 3. odboje. V další êásti programu pĆevzali pracovníci sokolských žup a éOS pamøtní medaile a plakety za práci pro XIV. všesokolský slet. Po slavnostním aktu mohli úêastníci shlédnout projekci filmĎ ze XIV. všesokolského sletu a absolvovat prohlídku Tyršova domu, která byla zakonêena na stĆeše Tyršova domu, odkud se naskýtá nádherný rozhled na Prahu. P. Špatenková

Vánoêní stromeêky Obêané si je mohli zakoupit již ve dvou êtvrteêních trzích na námøstí. NøkteĆí êekají, až je zaênou prodávat Møstské lesy, kdy budou v prodeji smrêky, jedliêky a také borovice douglasky. Nemocniêní vrah Stal se jím zdravotní „bratr“ v nemocnici Havlíêkova Brodu Petr Zelenka. PĆípad, který je stále v zájmu policie, ale i veĆejnosti, si zatím vyžádal osm obøtí na životech. Zabíjel smrtící injekcí zpĎsobující zamezení srážlivosti krve. Koneênø sníh První sice napadl již na Dušiêky, ale nevydržel ani den. Poêasí bylo vcelku bez deštĎ, pĆíjemné, dalo by se Ćíci podzimní až do 12. prosince. Ráno tu byla druhá nadílka mokrého snøhu z prošlé noci a dopoledne do toho poprchávalo. Sníh zmizel, aby si zažertoval zase 30. prosince a na Nový rok po nøm nebylo ani památky. Pøt let Domova sv. Josefa Tato nestátní léêebna pro nemocné s roztroušenou mozkomíšní sklerózou oslavila své páté výroêí. Jejím zĆizovatelem je Hospic Anežky éeské v éerveném Kostelci. Rekonstrukcí bývalého zámku vznikla tĆi oddølení, která nabízí krátkodobé i trvalé pobyty a chránøné bydlení. DĎležitou souêástí rehabilitace jsou pohybové aktivity a také duševní vyžití pacientĎ. éistøní odpadních vod je dále problémové Stále totiž není jasné, kolik bude møsto platit za likvidaci zneêistøné vody. Vše už trvá dva roky, kdy Tiba prodala êistiêku soukromé firmø. Ta pochopitelnø pĆedložila novou smlouvu, která byla a je stále pro møsto nevýhodná a møsto ji nepodepsalo. Následovala Ćada sporĎ a nakonec vše vyvrcholilo obstavením majetku møsta.

410


PROSINEC

Podle rozhodnutí státních orgánĎ musí møsto i bez smlouvy platit za êistøní spoleênosti Tiba møsíênø dva miliony korun. Od obêanĎ vybere asi polovinu, protože Ćada organizací, ale i jednotlivcĎ za tuto službu neplatí. Mezi neplatiêe patĆí i textilka Tiba, ta ale dluh neuznává. Zastupitel Martin Antonín navrhl: aby møsto zvážilo možnost odpojit dlužníkovi dodávku vody. Pokládám to za bøžný postup a není v tom rozdíl mezi velkým a malým odbøratelem.“ Zastupitelstvo však žádný konkrétní postup neschválilo. Místostarosta Ing. Petr Mrázek k tomu uvedl, že „tento stav pokládá za neudržitelný“ a starosta møsta Daniel Lukeš uvedl, že: „se rozbíhají velmi složitá jednání, jejichž cílem musí být konkrétní a jasná stanoviska ze strany souêasného vlastníka êistírny i všech, kterých se tento problém týká. Naše Ćešení existuje, je životaschopné a nadêasové.“ Podle zastupitele OldĆicha Štøpánka: „má møsto malou nadøji, že se mu podaĆí na evropské êi státní fondy dosáhnout. Z prázdné pokladny nemĎže uhradit potĆebnou êást nákladĎ na výstavbu êistírny.“ BlahopĆání Angeles Dance Group Došlo k nømu v konšelském sále Staré radnice, kdy místostarostové Jan Bém a Ing. Petr Mrázek podøkovali sportovcĎm za skvølou reprezentaci møsta na Mistrovství svøta v Nømecku. Tato taneêní skupina byla tĆetí v Evropø a nyní i na svøtø. TaneêníkĎm byla pĆedána pozornost a pohoštøní od místní hotelové školy.

Nové poêítaêové uêebny ve stĆední odborné škole Jejich otevĆení byl pĆítomen radní Královéhradeckého kraje a gestor školství Zdenøk Kraus. Dvacetipalcové obrazovky budou sloužit pro potĆeby nového oboru informatika se zamøĆením na poêítaêovou grafiku, kterou bude škola nabízet od pĆíštího školního roku. Finance na tuto modernizaci uvolnila škola ze svého rozpoêtu. V budoucnu by to møla být bezdrátová vnitĆní síČ. V doprovodu Ćeditele školy Mgr. Petra Vojtøcha a zástupce Miroslava Šmída si krajský radní prohlédl i nepoužívané prostory v pĆízemí. Zde by møla do dvou let vyrĎst aula, která škole chybí. Jak vysvøtlil p. Šmíd: „pokud se má nøkde shromáždit všech êtyĆi sta žákĎ a uêitelé, tak k tomu nemáme vhodné místo.“ Náklady na tuto rekonstrukci by møly êinit asi êtyĆi miliony korun. Hraêky a malování ozdob v muzeu Doprovodným programem výstavy Kouzelný svøt hraêek bylo ruêní malování vánoêních ozdob. Postaraly se o to dvø malíĆky, které pĆedvádøly nejen rĎzné barevné variace, ale i tĆpytky. Zájemci si mohli nechat svoji „kuliêku“ nechat namalovat dle vlastního pĆání.

411


PROSINEC

Vánoêní trh pod stĆechou

Pestrý poĆad a pĆíjemné posezení ke sledování v teple Hankova domu.

Podstatnø se zmønil každoroêní vánoêní trh lidových Ćemesel, který se pĆestøhoval pod stĆechu Hankova domu. Jak sdølila Ćeditelka Hankova domu paní Zuzana éermáková: „Pestrou podívanou, spojenou s nákupem vánoêních dárkĎ, najdou obêané v divadle a na novém parteru pĆed ním.“ Návštøvníci mohli vidøt paliêkování, pĆedení na kolovrátku, paliêkování, pletení košíkĎ i ĆezbáĆské práce. V prodeji byla keramika, šperky, vázané kvøty, batika, kukuĆiêné šustí, malby na skle i ruênø malovaný textil.

K pohoštøní bylo svaĆené víno a horká medovina. Celé trhy doprovázely kulturní programy – Komedianti na káĆe, loutkové divadlo se hrou Žižka na hradø Rábí. Vystoupila zde také pøvecká skupina Carpe Diem ze zdejší Základní umølecké školy, dále královédvorský pøvecký sbor, Muzica per Legni a komorní pøvecký sbor Bel Canto z JaromøĆe.

Pøkné poêasí dalo pĆíležitost i stánkaĆĎm.

I nejmenší si pĆišli na své. 412


PROSINEC

Nemáme poslance - nejsou penízky Okresu se dostalo 32 milionĎ korun ze státní pokladny. Zasloužili se o to poslanci parlamentu – Robin Böhnisch z éSSD a Josef Kochan z ODS. Nejvíce získal lékaĆ a trutnovský zastupitel Kochan, kterému se podaĆilo prosadit deset milionĎ na nákup magnetické resonance pro trutnovskou nemocnici a dalších 9,5 milionĎ na obnovu CT ve vrchlabské nemocnici. Robin Böhnisch prosadil 950 tisíc korun na rekonstrukci stĆechy Centra volného êasu husitské církve v Trutnovø, opravu stĆechy Zemødølského muzea v Radêi na Úpicku a na opravu školy v Lužanech na Jiêínsku 1,3 milionĎ korun. Toto jsou êástky z kronikou již popsaného „porcování medvøda.“ Soudní poslanci se v tisku vyjádĆili tak, že toto zatížení státního rozpoêtu by mølo více pĆihlížet k tíživøjším situacím u škol, a ne utrácet za umølé trávníky fotbalových hĆišČ na okrajových sportovištích. Naše møsto „utĆelo nos“ – nemá poslance, nemá penízky. Benefiêní koncert pro Diakonii Adventní koncert, který uspoĆádal evangelický sbor spolu s nadací Divoké husy, vynesl 49 tisíc korun. Nadace tuto êástku zdvojnásobuje a tak se Diakonii dostalo dalších 40 tisíc korun. Získaná êástka bude použita Diakonií na klimatizaci pro oddølení se zvýšenou péêí. Listerióza Po republice se šíĆí nebezpeêná bakterie listeriózy, která zpĎsobuje vážné zdravotní potíže. Do obøhu se dostává tepelnø nezpracovanými paštikami a sýry, které se dále dostávají do sálátĎ, chlebíêkĎ a pod. Tato událost je pĆedmøtem zkoumání mnoha hygienikĎ a potravináĆských inspektorĎ. Jsou zaznamenávána i ojedinølá úmrtí. Na sklonku prosince se objevila tato nemoc také v samé blízkosti našeho møsta, ve výrobnø „Zviêinských uzenin a lahĎdek“, kde se tato bakterie objevila v uzenáĆském salátu. „SudeČáci“ v Rakousku brojí Vytáhli do boje hned na dvou frontách. Jednak proti Temelínu a napodruhé s požadavkem s dvoujazyênými názvy êeských obcí a møst. Ve Vídni se pĆipomnøli tabulí s nápisem: „NezapomeĀte na nømecká møsta v éesku a na Slovensku“ a cedulemi s êesko – nømeckými názvy Cheb – Eger, Mikulov - Nikolsburg, Svitavy – Zwittau, Teplice Šanov – Teplitz Schönau, KadaĀ – Kaaden a Liberec – Reichenberg. Podpory se jim dostalo od poslankynø rakouského parlamentu Barbary Rosenkranzové (pravicová strana Svobodných), která požadovala podání žaloby na éesko kvĎli Temelínu. Dále tu je „landsmanšaft“, který ústy svého šéfa Gerharda Zeichsela požadoval, aby jejich rakouská stanice ORF vysílala názvy êeských møst i nømecky. (PĆevzato z K.D., 16.12.2006)

DDM Jedniêka nabízí Krátce pĆed vánoêními svátky si mohou døti udølat dárkové krabiêky, taštiêky a dokonce i pohyblivé loutky. Jedniêka møla pĆipravený materiál na stojánek pro tužky, skákajícího delfínka a nebo loutku indiána. Prodej far a kostelĎ našeho okolí Zdejší Ćímsko-katolická farnost spravuje Ćadu budov v okolních obcích. Je však známo, že již Ćadu let církvi neslouží, a tudíž je jich možno použít svøtsky. Zdejší faráĆ polského pĎvodu Jan Czekala k tomu uvedl: „Myslím si, že starost o církevní památky, pĆedevším kostely, není jenom záležitostí církve. Vøtšinou se jedná o dominanty obce, které mají spojitost s døjinami obce. Proto se snažíme o spolupráci se starosty obcí a bylo by vhodné, kdyby kostel sloužil jako knihovna, posloužil seniorĎm a nebo jako možné místo setkávání obêanĎ. Vøtší zájem je o fary, jen z toho dĎvodu, že se v nich nechá bydlet. ąadu jsme jich již prodali a nyní se chystáme prodat faru v Choustníkovø Hradišti a Dubenci.“

413

PROSINEC


Celostátní soutøž papírových modelĎ Uskuteênila se v Základní škole Dubenec. Tato výstava má svoji tradici a lze tu vidøt Ćadu exponátĎ z celé republiky. Mezi nejzajímavøjší a nejvøtší patĆila japonská letadlová loó Zuikaku s êtyĆiatĆiceti letadly na palubø. Jejím tvĎrcem je František Novosad z Prostøjova. Nejrozsáhlejším exponátem byla møstská památková rezervace pana Víta Baumelta z Dubence, nejmenší naopak funkêní šroub s maticí Michala Kavaliera z Prahy a jednu z hlavních cen si odnesl i nømecký vojenský transportér Davida Hlouška z Dubence. ZOO ve vánoêním Po celý prosinec se umocĀuje výzdoba zahrady, desítky ozdobených stromeêkĎ a stromĎ pĆispívá k vánoêní náladø. Mohly si je vyzdobit døti, odmønou jim bylo vstupné a pĆíjemný zážitek. Vánoêní ZOO potrvá do 31. ledna 2007. Vzorem pro tuto zimní akci se stala americká ZOO Cincinnati v Ohiu a zdejší ZOO zaêala s touto akcí již v roce 1997. Dárku se dostalo také zahradø v narození jubilejní dvousté žirafø, která se narodila dne 15. prosince tohoto roku. Møsto usiluje o dotace z Evropské unie K této problematice se vyjádĆil místostarosta Bém takto: „Møsto se postavilo na startovní êáru v boji o dotace Evropské unie pøt minut po dvanácté hodinø, když minulé vedení dotaêní tituly nenastartovalo. Ostatní møsta møla na projekty trojnásobek êasu. Naštøstí se souêasná snaha doêkala výrazné podpory kraje a na tvorbø materiálu se má podílet Centrum evropského plánování. To také pomĎže zajistit finanêní zdroje z unijních fondĎ.“ Protože jde o zásadní projekt, který by se møl stát základem rozvoje Dvora Králové nad Labem v dalších letech, vyzval Jan Bém všechny obêany, aby se do pĆípravy podle možností zapojili a Ćekl: „Politika by møla ustoupit do pozadí. PĆi plánování budou vítáni odborníci všech oblastí. PĆihlásit se mohou na Møstském úĆadø.“ Møstský útulek - den otevĆených dveĆí Návštøvníci útulku se møli opøt možnost zapĎjêit nøkterého ze psĎ a vydat se s ním na procházku a nebo si prohlédnout areál. Stalo se tradicí, že návštøvníci s sebou pĆinesou nøjaké pamlsky v podobø piškotĎ a nebo dokonce i pytlíkĎ s granulemi. K vidøní byl i pár fretek, poníci i konø a asi nejoblíbenøjším zvíĆátkem byly mývalice „Piškotka.“ K tomuto sdølil Martin Antonín: „Do útulku chodí vøtšinou tatínkové s døtmi, aby møly maminky êas na pĆípravu Štødroveêerní veêeĆe.“ Bohoslužby o Vánocích éeskobratrská círken evangelická: Ve sboru církve se konaly bohoslužny 24., 25., a 26. 12., dále v kapli Diakonie a ve Starobuckém Debrném. éeskoslovenská církev husitská: 17., 20 a 24.12 v místním sboru. Církev Ćímskokatolická: Bohoslužby vánoêní zahájeny pĎlnoêní mší 24.12 a poté se uskuteênily ještø mimo DvĎr Králové nad Labem v obcích Chotøborky, Choustníkovo Hradištø, Bílá TĆemešná, KocléĆov, Kanžov, Kohoutov, Žireê, Velký VĆešČov a zdejší kostel sv. Jana KĆtitele byl svødkem koncertu pøveckého sboru Záboj. PekaĆi nebo domácnosti? ąada obêanĎ už zaêíná dávat pĆednost vánoênímu cukroví koupenému v pekaĆstvích a doma se nepeêe. Je sice kvalitou odlišné od toho, co se peêe doma, ale nedá to práci, a to asi rozhoduje v mladých manželstvích. Pekárna majitele Rolanda v Kohoutovø peêe vánoêky, peêivo ve tvaru kaprĎ a cukroví již po Ćadu let tradiênø v opravdové peci a také podle tradiêních receptur a má úspøch. Dvorská pekárna Elstar zase uspøla u zákazníkĎ svými „štolami.“ 414


PROSINEC

Vánoce bez snøhu Tradicí se stal vánoêní koncert konaný Štedrý den na hĆbitovø. PohĆební služba Josefa KĀourka uspoĆádala pĆed hĆbitovní kaplí vystoupení trubaêĎ, v kapli to byly koledy v doprovodu varhan. Sváteêní slovo zde møl pan faráĆ Czekala a døti i dospølé lákal živý koutek s kozou, ovcí, králíkem a kachnou. PĆíznivé poêasí a zcela bez snøhu pĆivedlo na hĆbitov stovky návštøvníkĎ svých blízkých a hroby byly velmi pøknø ozdobeny. Výtvarný kroužek Hankova domu Zúêastnil se 39. celostátní výtvarné soutøže Alšova zemø, kterou poĆádá Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy pod patronací Ministerstva školství éR. Hodnoceno bylo 1128 prací a ocenøno bylo 56 jednotlivcĎ a 16 kolektivĎ žákĎ. éesné uznání v I. kategorii získali tito žáci našeho møsta: Barbora Hošková, Markéta Pecnová, Šimon Hlavsa a Erika Kubelková. Tuny odpadĎ z domácností odvezeny Obêané si pochvalují, že Technické služby odvážely domovní odpad podle obvyklého harmonogramu, tedy bez ohledu na sváteêní dny. Horší byla situace u kontejnerĎ s tĆídøným odpadem, které nestaêily pojmout papír a umølé hmoty. Druhé místo pro Sdružení obcí a møst Podzviêinsko Stalo se tak na prezentaci turistiky poĆádané Výborem pro cestovní ruch Královéhradeckého kraje. Soutøže se zúêastnilo êtrnáct produktĎ z dvaceti tĆí pozvaných sdružení. Podzviêinsko nabídlo dvø prezentace: „Ovocnou stezku a Cestu kamene.“ Ovocná stezka nabízí putování ovocnáĆstvím kraje a jeho historií. Dopravní zmøna ve møstø Je vyvolána nedostatkem parkovacích míst. Proto došlo ke zmønø dopravního znaêení ve stĆedu møsta, kdy dojde k jistým omezením. Štøpán éenøk z odboru dopravy k tomu sdølil: „Hlavnø se jedná o Švehlovu ulici, kde je nyní povoleno stání po obou stranách ulice. Znaêky nyní dovolí jen krátké zastavení pĆi výjezdu z námøstí. Stejnø bude Ćešeno parkování v ulici Rooseveltovø, kde se nebude smøt parkovat od prodejny Elektro Teichmannovi ke kĆižovatce u nové lékárny. Za nejpodstatnøjší zmønu pokládáme ulici Havlíêkovu, kde se vracíme ke stavu pĆed nøkolika lety. PĆi rekonstrukci LegionáĆské ulice byla kvĎli dostupnosti centra tato ulice obousmørná a tak zĎstala i po dokonêení této stavby. Nyní to bude jednosmørka.“ Situace se také møní stavbou na bývalých uhelných skladech, která êásteênø zasahuje i do vozovky. Saddám Husain popraven 30.12.2006 PĆed svojí smrtí, s oprátkou na krku, nedoĆekl vøtu: „Není boha kromø Alláha a Mohamed je jeho prorok.“ V Iráku nebylo møsta, kde by na námøstí nevévodila nadživotní socha prezidenta. Saddám dal postavit desítky pĆepychových palácĎ, které v osmdesátých letech hostily sovøtské delegace, ale také Ameriêany, byl jejich pĆítelem. Rukou si s ním potĆásal i Donald Rumsfeld, pozdøjší architekt americké invaze. Zastupitelé jednají o rozpoêtu møsta Pouze nejnutnøjší výdaje jsou obsahem novø schváleného rozpoêtu møsta na pĆíští rok. Podle místostarosty møsta Ing. Petra Mrázka bylo tĆeba zaĆadit do rozpoêtu jen zapoêaté stavby a ty, kde hrozí nebezpeêí finanêního postihu. PĆíjmy mají êinit asi 270 milionĎ korun, výdaje jsou asi o dvacet milionĎ vyšší. Mezi výdaji êiní podstatnou êást platby êistøní vody, vêetnø dluhu za letošní rok, což êiní víc než padesát pøt milionĎ korun. Mezi investicemi je to dokonêení šaten na zimním stadionu – 15 milionĎ, dále zde je pokraêování stavby vodovodu a kanalizace pro Lipnici, rekonstrukce ulic a døtských hĆišČ. V rozpoêtu je také projektová dokumentace na druhou etapu opravy Tyršova koupalištø. Ing. Ladislav Lubina žádal o zaĆa415

PROSINEC


zení do rozpoêtu úhradu êásti pĆípojek v Lipnici a Ing. JiĆí Rain pĆipomnøl, že tu ještø do konce roku budou zisky z prodeje pozemkĎ pro Kaufland a bývalé firmy Schreiber (bývalá møstská jatka). Rozpoêet møsta byl poprvé schválen všemi hlasy. Radnice však poêítá i s tím, že dojde ke zmønám, protože by chtøla získat dotace z rozpoêtu Evropské unie a státu. Tomu by møla napomoci i novø zapoêatá práce na Strategickém plánu møsta. Novoroêní pĆání Kroniky møsta Hodnø štøstí - neboČ je krásné, hodnø zdraví – neboČ je vzácné, hodnø lásky – neboČ jí je málo, a hodnø všeho, co by za to stálo. Kronika møsta døkuje V møsíci prosinci se na spolupráci podíleli další ochotní spoluobêané. Paní Vlasta Krejêová ze Sylvárovské pĆedala další pohlednice a fotografie z celé minulé éeskoslovenské republiky a písemnosti, které budou zaĆazeny do Kroniky. Díky panu Vítovi z ulice R. A. Dvorského se do Kroniky dostalo (zĆejmø poslední? êíslo) „Zpravodaje Sokolské župy Podkrkonošské – Jiráskovy“ se zasvøcenými êlánky sestry Pavlíny Špatenkové, ze kterých Kronika êerpala a døkuje. Paní Eva HoĆejší z LegionáĆské ulice se podílela na dalším pĆekladu dopisu obêana ze Spolkové republiky Nømecko, který se vztahuje k událostem z 10. kvøtna roku 1945. Bude tím doplnøna Kronika v roce 2007. Pohlednice našeho møsta a okolí vønoval pan Miroslav Pavelka z Vorlecha. Nøkteré z nich jsou velmi zajímavé a budou zaĆazeny do Kroniky pĆíštího roku 2007. Pan Zdenøk Pištora z Fibichovy ulice daroval Kronice svázaný XXV. roêník êasopisu Svøtozor z roku 1891, který bude vhodným doplĀkem Kroniky roku 2007. Svá výtvarná díla vønovali kronice další pĆíznivci. Je jím pan JUDr. JiĆí Heger (fotografie), který rovnøž pĆedal díla dcery, dále pánové Holan a Luboš DvoĆák – Zviêina. Laskavostí paní Ćeditelky Mgr. Ivany éerné, ze Základní umølecké školy, se Kronice dostalo možnosti nahlédnout do jejich zdejší záslužné práce. Všem uvedeným dárcĎm patĆí podøkování. Nøkolik slov na závør roku Rok uplynul jako voda a není „od vøci“ se trochu poohlédnout a zhodnotit uplynulé møsíce Kroniky. V prvé Ćadø je tĆeba se zmínit o tom, že se Kronice møsta se dostalo uznání na školení kronikáĆĎ, konaném v Trutnovø. Pochvalnø se vyjádĆil stávající Ćeditel trutnovského archivu Bc. Roman Reil. Bylo tam vystaveno všech šest našich posledních dvorských Kronik, které se nám podaĆilo spoleênø vytvoĆit. Ze skromných zaêátkĎ až po souêasnost se jistø nemáme za co stydøt. Je proto na místø, abych Vám všem, kteĆí se na Kronice podílíte, podøkoval. Kronika našeho møsta byla svou úpravou, rozsahem, pestrostí døjĎ i obrazové êásti dávána ostatním za vzor. To jistø dovede potøšit. PĆi té pĆíležitosti je tĆeba ohodnotit i velmi dobrou spolupráci se všemi informatiky Møstského úĆadu, jmenovitø potom pana Martina Záruby, který dává Kronice koneênou podobu. Potvrzuje se to, že když má Kronika kolem sebe ochotné spolupracovníky, není tedy jen prací jedince, tak je to na její úrovni znát. Nebylo by však správné zamlêet to, že vedle celé Ćady ochotných spolupracovníkĎ jsou i takoví, kteĆí by møli být Kronice nápomocni, ale jaksi se k tomu dodnes nedostali a pĆitom zastávají post odpovødného pracovníka. KronikáĆ už zaznamenal tĆi období „starostování“ a snaží se být i nadále objektivní k souêasným událostem. Zatím se to daĆí a hodnocení necháme na dalších generacích. Do dnešní doby rovnøž nedošlo k žádnému ovlivĀování kronikáĆe, což je velkým kladem, který odvedené práci zaruêuje potĆebný nadhled a nepostradatelnou objektivitu. Dobré jméno naší Kroniky bylo jistø také dĎvodem, proê k nám pánové starosta a Ćeditel archivu z Trutnova poslali mladou, nastávající kronikáĆku jejich møsta na zkušenou.

416


PROSINEC

Jedno se však zatím nepodaĆilo. KronikáĆ chtøl a stále ještø chce svoji êinnost ukonêit. PĆedchozímu vedení radnice, ani samotnému kronikáĆi se však nepodaĆilo najít vhodnou náhradu. Proto se o to znovu pokouším a vøĆím, že se nám to spoleênø podaĆí. „Recept“ na to byl uveĆejnøn v prosincovém vydání Novin radnice. Odejít od Kroniky není tak snadné, tedy pokud by se møla dostat do správných rukou. ąešení je, milí spoluobêané, v nøkterém z Vás, rád Vám do zaêátku pomohu. Drobné zajímavosti møsíce prosince - HázenkáĆi podlehli v posledním podzimním zápase s celkem Hustopeêe 23: 19 a zĎstanou na druhém místø tabulky. - StĆední odborná škola buduje nejvøtší posilovnu v rámci Sportovního centra mládeže. Má být zprovoznøna zaêátkem pĆíštího roku a cviêit v ní mĎže souêasnø tĆicet lidí. - Døti základních a mateĆských škol mohou zdobit vánoêní stromky v ZOO. Odmønou jim je vstup do zahrady zdarma a navíc památeêní fotografie. - Firma Design s.r.o. otevĆela svoji prodejnu v Husovø ulici „Kuchynø na míru.“ - „Krámek pod vøží“ u ŠindeláĆské vøže nabízí textil nejširšího použití. - Textilní muzeum v éeské Skalici, kterému u kolébky stálo naše møsto, jeho tvĎrcem byl Marius Stadler, êeká na finanêní injekci. Ta by møla pĆijít od krajského zastupitelstva. éeská Skalice koupila objekt od Tiby za tĆi miliony korun a nyní již po Ćadu møsícĎ êeká na pĆevod sbírek Tiby na Umølecko-prĎmyslové muzeum v Praze. - Knihovna Slavoj uskuteênila již êtvrté setkání s odborníky. Tentokrát to byl ichtyolog OldĆich ąíêan s rybí faunou. - „Zábava“ vandalĎ nezná mezí, když na Mikuláše nøkdo zapálil odpadkové koše na Benešovø nábĆeží a v Eklovø ulici. - Ve dvaadvaceti tĆídách ZŠ R. A. Dvorského slepovalo 337 žákĎ a uêitelĎ papírový Ćetøz, který dosáhl délky 933 metrĎ. - V hale ZŠ Strž bylo pĆedvedeno nøkolik vystoupení Angeles Dance. Dopoledne se tak stalo pro døti a odpoledne pro veĆejnost. - Domov sv. Josefa se stal stĆedem zájmu éeské televize v poĆadu Klíê. - Sdružení hasiêĎ éech, Moravy a Slezska, okresní sdružení Trutnov udølilo Jaroslavu Kadavému (za svødomitou a obøtavou práci v orgánech okresního sdružení Trutnov) titul „éestný místopĆedseda okresní kontrolní a revizní rady“ Jmenovaný žije nyní v Penzionu - Jilemnice – Jana Buchara 985 - Obec Vítøzná ohájila projekt na obecní, bezdrátový rozhlas v êástce 150 Kê, který má sloužit jako varovný systém. - Na ZŠ R. A. Dvorského zavítal do tĆíd prvního stupnø Mikuláš, êert i andøl, pĆedstaviteli byli žáci osmé tĆídy. - DĎm dĎchodcĎ našeho møsta navštívil Mikuláš a nadøloval dáreêky, poté následovala taneêní zábava. - Námøstí TGM hlídá kamerový systém. - Vánoêní jarmark se svými výrobky uspoĆádala škola Strž, vêetnø kulturního programu. - Koncert duchovní hudby se uskuteênil v kostele Choustníkova Hradištø. Hráli Klára Fajfrová na violu a Jan Fajfr na varhany. - PohĆební služba Josefa KĀourka poĆádala ve hĆbitovní kapli Štødroveêerní koncert známých koled. - Den otevĆených dveĆí má o Štødrém dnu psí útulek. - Tradiêní vánoêní koncert upoĆádal sbor Záboj v kostele sv. Jana KĆtitele. - Dvø budovy poškodil sprejer (vandal) o sváteêních dnech prosince. - Na êeských silnicích ukonêilo svĎj život v roce 1996 celkem 951 obêanĎ. - Na dvø tisícovky návštøvníkĎ prošlo branami ZOO na druhý sváteêní den.

417

PROSINEC

418



PROSINEC

PĆílohy kroniky roku 2006 - Dopis adresovaný MUDr. JiĆímu Vamberovi, êlenovi Rady Východoêeského kraje od ZdeĀka Vágnera - datovaný 24.01.2006. - Dopis kronikáĆe møsta Pavla Janouška Radø møsta: „Žádost a souhlas s projektem „doplĀování Geislerovy sbírky“ – datováno 18. dubna 2006. - Dopis od paní RNDr. Heleny Raškové (roz. Hellerové) urêený kronikáĆi – datováno 30.05.2006. - Pozvánka pro pĆátele „Bojomíra“ na spoleêné posezení na den 13. êervna 2006. - Pozvánka na „Spoleêný veêer vystavovatelĎ“ Tekstilní a krajinské výstavy dne 12. srpna 1936, na pamøČ 100. výroêí zĆízení poštovního úĆadu DvĎr Králové nad Labem 1. (výtisk ê.1). - Tekstilní a krajinská výstava ve DvoĆe králové nad Labem 5. êervence – 16. srpna 1936 „Na pamøČ 100. výroêí zĆízení poštovního úĆadu DvĎr Králové nad Labem (výtisk ê. 2). - Dopis Radø møsta „Záchrana památky – bysty R. A. Dvorského“ autorĎ Jana Schwarze a Pavla Janouška – datováno 7. srpna 2006. - Mø-muzeum – výstavní síĀ Staré radnice „Joza Mikš“ výstava 05.09. – 22.09.2006. - Døkovný dopis urêený kronikáĆi møsta Pavlu Janouškovi od p. Marty Weissové ze dne 21.09. 2006. - List Novin radnice z êervencového vydání roku 2006: Rekonstrukce parkovištø na námøstí Odboje a Telefonní seznam zamøstnancĎ Mø-úĆadu. -

419

Kulturní programy m síce prosince

Recommend Documents