Kulturní programy m síce kv tna

KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006

KV÷TEN

Kulturní programy møsíce kvøtna HankĎv dĎm - Královédvorský majáles - „Voda“ - výstava ve Staré radnici poĆádaná ZŠ R. A. Dvorského - „Mezi svøty tour 2006“ - Lenka Dusilová - „Zmizelí sousedé“ - putovní výstava ve foyer na téma holokaustu - Mrtvola ve sklepø – projekt realizovaný divadelní spoleêností Berliner Compagnie v nømêinø s êeskými titulky. Toto divadlo vystupuje v møstech, která jsou svázána (nebo spíše byla?) s textilem. - Akademie ZŠ Komenského - „Chvála bláznovství“ - uvádí divadlo Kalich Praha. - „PĆíroda kolem nás“ - výstavní síĀ Staré radnice - výtvarný odbor ZUŠ. - Veêer sborového zpøvu - pøvecký sbor ZUŠ, Královédvorský dívêí sbor, - Krkonošské Collegium musicum, pøvecký sbor Záboj - 351. koncert KPH. - Mezinárodní sympozium „Otevírání sezóny“ – klub kaktusáĆĎ - Vše pro dĎm a zahradu – regionální veletrh a lidová Ćemesla Muzeum - Škola základ života ... aneb dødeêek ve škole – výstava - Vanuatu - pĆednáška cestovatele Petra éerníka s diapositivy - Na stĆíbrné pavuêinø - Volfovo rodinné divadlo pro døti i dospølé - Kytarový koncert - koncert studentky Hochschule für Kunste v Brémách - Královédvorská muzejní noc - netradiêní prohlídka muzea s doprovodným programem DDM – Jedniêka - Bazar sportovních potĆeb - ZvíĆátka z korálkĎ - Otevírání turistické sezóny na Zviêinø - Dopravní soutøž - Dárek pro maminku - Koncert ke Dni matek - Turistické otazníky - KuĆátko – soutøž v recitaci a zpøvu pro mateĆské školy - TvoĆíme z papíru - Kolobrndøní – na dopravním hĆišti - Triêka ubrouskovou technikou - Dopravní soutøž pro Královéhradecký a Pardubický kraj Ing. OndĆej Kudrnáê tajemníkem MøÚ Po odstoupení JUDr. Simony Motlové nastoupil na funkci tajemníka MøÚ pan Ing. OndĆej Kudrnáê, který poskytl kronice svoje životopisné údaje, z kterých vyjímám: Ing. OndĆej Kudrnáê se narodil 1.2.1945 v Karlových Varech. Základní vzdølání a gymnázium absolvoval a dokonêil maturitou v Chrudimi v roce 1973. Vzdølání si rozšíĆil na StĆední škole ekonomické ve Svitavách, dokonêené maturitou 1975.Poté studoval Vysokou školu ekonomickou v Praze – obor finance, a toto dokonêil v roce 1979. Povolání: - nástupní praxe v ekonomickém úseku Okresního ústavu národního zdraví Chrudim - vojenská služba - Okresní správa spojĎ – vedoucí oddølení práce a mezd – Chrudim - Krajský podnik pro film, koncerty a estrády - hudebník - Potraviny Chrudim, rĎzné funkce v maloobchodø i velkoobchodø Ihned po 17. listopadu 1989 se angažoval v OF, jako jeden z mluvêích na okrese Chrudim. Organizoval jednání u kulatých stolĎ a po takových jednáních byl zvolen 5.2.1990 pĆedsedou tehdejšího ONV Chrudim. Od 25.11.1990 vykonával funkci pĆednosty Okresního úĆadu v Chrudimi, a to až do zvolení do Rady Pardubického kraje v roce 2000. Zde pĎsobil jako nestraník, zvolený na kandidátce étyĆkoalice, kam byl navržen Okresní organizací Unie Svobody v Chrudimi. Do jeho odpovødnosti patĆil regionální 127

KV÷TEN


rozvoj, problematika evropských fondĎ, územní plánování, cestovní ruch a propagace. Byl êlenem tĆí pracovních komisí Asociace krajĎ, pĆedsedou Regionální rozvojové agentury, êlenem Národního monitorovacího výboru SROP, êlenem dozorêí rady Pardubické plavební a.s. a mnoha dalších seskupení, organizací a institucí, kde hájil zájmy Pardubického kraje. Po dobu svého 15-ti letého pĎsobení ve veĆejné správø se snažil vystupovat spíše nepoliticky, preferovat odbornost a profesionalitu, nestrannost a úctu k zákonĎm a Ćádu vøcí veĆejných. Po ukonêení mandátu krajského zastupitele nastoupil do stavební firmy BW – Stavitelství s.r.o., kde byl vedoucím obchodnø technického úseku, práci ukonêil 31.8.2005 a byl v evidenci ÚĆadu práce. Je êlenem zastupitelstva møsta Chrudimi a êlen kontrolního výboru. Bezpartijní, po rozpadu Obêanského fóra êlen ODA, kde êlenství v roce 1994 ukonêil. Znalý uživatelských znalostí práce na PC, jazyková znalost angliêtiny na základní úrovni a základy nømêiny, Ćidiê automobilu. V poslední dobø absolvoval nøkolik certifikovaných školení týkajících se strukturálních fondĎ RU. K zálibám patĆí rocková hudba, pĆehled o døní na domácí i svøtové scénø, pĆíležitostnø bubeník, sport - trenér funkcionáĆ basketbalového oddílu Sokol v Chrudimi, êlenem mariášnického a petanqueového klubu, rád cestuje, lyžuje a jezdí na kole. Rozvedený, otec êtyĆ døtí. Ing. OndĆej Kudrnáê ve své pracovnø.

ZOO – kĆest nosorožce Sameêka nosorožce dvourohého pokĆtil zpøvák Ivan Hlas. Dostalo se mu jména Jamie. Domov sv. Josefa – dokonêení z dubna DĎležitá fakta: - je jediným zaĆízením tohoto typu v celé éR - v éR je asi 12 tisíc nemocných roztroušenou sklerózou - po otevĆení tĆetího oddølení (2004) poskytl Domov službu 390 klientĎm, v roce následném (2005) už 450. - pro pĆechodné pobyty je pro klienty Všeobecné zdravotní pojišČovny k dispozici 14 lĎžek, která jsou obsazena devøt møsícĎ dopĆedu. Pro klienty ostatních pojišČoven je êekací doba minimální. (zajímavé, souvisí to s placením?) - podpory se dostává Domovu od odborníkĎ na problematiku roztroušené sklerózy, zástupcĎ Evropské unie, Královéhradeckého kraje, Ministerstva zdravotnictví éR, Ministerstva práce a sociálních vøcí éR a jiných významných êinitelĎ - o êinnost Domova je zvyšující se zájem medií Co Domov sv. Josefa dárcĎm nabízí: - jistotu, že jste pomohli lidem v tøžké životní situaci a vdøk všech našich klientĎ i celého našeho týmu - garanci, že Vaše peníze budou úêelnø a efektivnø použity ve prospøch nevyléêitelnø nemocných roztroušenou sklerózou - umístøní na êestné tabuli sponzorĎ a dárcĎ ve vstupní hale DSJ - podøkování ve výroêní zprávø - v pĆípadø vysokého daru prezentaci na našich akcích rozsáhlejšího charakteru, na webových stránkách a pĆi prezentaci na veletrzích a výstavách, pĆi dlouholeté spolupráci také uvedení loga na našich propagaêních materiálech.

128


KV÷TEN

DSJ se nachází v prostorách barokního kláštera se zámeckým parkem v Žírêi u Dvora Králové nad Labem. Byl založen v roce 2001 jako páté stĆedisko Oblastní charity éervený Kostelec s jejími šesti stĆedisky: ( 1. Hospic Anežky éeské, 2. Charitní peêovatelská služby, 3. Charitní ošetĆovatelská služby, 4. Háêko – edukaêní centrum a stĆedisko pro volný êas døtí, mládeže a dospølých, 5. Domov sv. Josefa, 6. Chránøné dílny. Uctøní památky obøtí války a revoluce 1945 Døje se již po nøkolik let bez veĆejnosti, tedy ne tak. jak tomu bylo zvykem za minulého režimu. Tehdy se k pomníkĎm dostavily korporace z jednotlivých závodĎ, úĆadĎ a škol, aby uctily památku padlých a umuêených. Dnes se v této tradici nepokraêuje a jak je na fotografiích vidøt, jsou zde jen zástupci MøÚ v êele se starostou, obøma místostarosty a zástupce MøÚ ve vojenské uniformø. Jen na hĆbitovø se ke jmenovaným pĆidá zástupce BojovníkĎ za svobodu, výjimeênø nøkdo další. Položení kvøtin u ZŠ 5. kvøtna.

K památníku na Wolkerovø nábĆeží.

Na místním hĆbitovø byli pĆítomni i zástupci BojovníkĎ za svobodu. 129

KV÷TEN


V Kuksu posvøcen vinohrad Pøt set návštøvníkĎ se mohlo úêastnit otevĆení léêivých pramenĎ na kaskádovém schodišti. Dále zahájil páter JiĆí éerný svøcení vinohradu Stanislava Rudolfského. Dále to bylo pĆedvedení hry Moliér tanêí døtským souborem Bambi di Terme. V hospitálu byla rozšíĆena stálá expozice vønovaná Ćádu Milosrdných bratĆí a ąádu svatého Huberta. élenství møsta ve sdruženích Møsto již vystoupilo ze sdružení mikroregionu Safari a nyní se uvažuje o vystoupení z euroregionu Kladské pomezí. To sdružuje obce a møsta na êesko – polském pomezí a cílem bylo získávání dotací z Evropské unie. Z tohoto fondu však radnice za celou dobu existence nedostala ani korunu. Møsto tedy zĎstává êlenem Podzviêinska, svazku vønných møst a sdružení møst a obcí. Rekonstrukce silnic møsta Zastupitelé odsouhlasili pĆijetí dodavatelského úvøru na rekonstrukci ulic. Diskutovalo se o tom, na jak dlouho by møla být pĎjêka podepsána. V návrhu se poêítalo s pøti lety, nøkteĆí zastupitelé a finanêní výbor doporuêili, aby to byl jenom rok, protože to zatíží budoucí zastupitelstvo møsta. Plán poêítá s tím, že stavební firma zafinancuje úplnou rekonstrukci ulice a møsto bude náklady postupnø splácet. K tomu se vyjádĆil starosta møsta takto: „Podobný zpĎsob byl už vyzkoušen v Ćadø jiných møst.“ Rekonstrukce se týká asi desíti ulic, které jsou v nejhorším stavu. Møsto na opravy z vlastního rozpoêtu nemá. Rekonstrukce osvøtlení ulice Puchmajerovy. Zákoník práce poznovu Sociální demokraté spolu s komunisty pĆehlasovali ve snømovnø veto senátorĎ. Zákoník by po podpisu prezidenta møl platit od pĆíštího roku. Uvádí se, že tento schválený zákon je vítøzstvím velkých odborových svazĎ, kritici však varují, že pĆinese vyšší nezamøstnanost. Co je v zákoníku? - zamøstnanec nesmí dostat výpovøó bez udání dĎvodu, ani s vyšším odstupným - odbory mohou urêitou êinnost êi práci v urêitém provoze i zakázat - nelze dát výpovøó bøhem nemoci, rodiêovské dovolené, pĆi uvolnøní kvĎli výkonu veĆejné funkce - odbory zastupují i zamøstnance, kteĆí nejsou v odborech - zavedení kont pracovní doby Takto parlamentem schválený zákoník vetoval prezident Klaus a pĎjde opøt do snømovny. Doplnøní: byl schválen hlasy éSSD a KSéM v druhé dekádø tohoto møsíce. Aktivity Møstské knihovny Slavoj Spolu s Møstským kulturním zaĆízením HankĎv dĎm to byla ke „svátku êarodøjnic“ výtvarná soutøž: O nej .... êarodøjnici. Prvá místa obsadili žáci v jednotlivých kategoriích podle vøku: nejmladší – obrázek: Petr VoĀka 2. tĆída ZŠ PodharČ mladší – obrázek: Tereza Etrichová, 4. tĆ. ZŠ PodharČ nejstarší – obrázek (bez poĆadí):titul: Nejmodernøjší êarodøjnice - Michaela Šafková Strž titul: Nejvíce handicapovaná êarodøjnice – Jaroslav Bereza Strž. titul: Nejvøtší anorektiêka – Veronika Pavelková – PodharČ 130


KV÷TEN

titul: Nejokatøjší êarodøjnice – KateĆina DvoĆáková Kategorie nejmladší – loutky: Eliška Baliharová - 5 let – Doubravice Mladší – loutky: KateĆina DaĀková – 6. tĆ. – Schulzovy sady Absolutní vítøz o titul Nejvøtší êarodøjnice roku 2006 KateĆina Baliharová, Renata Derdová. Další aktivitou byla uskuteênøná beseda s paní Marií Kubátovou v JaromøĆi. S ohlasem se setkala akce „Knížka jako malovaná“ za lektorování malíĆe a ilustrátora JiĆího Fixla. Knihovna pĆipravuje jazykový projekt Wir spielen mit Deutsch – Škola hrou., urêeno pro pĆedškoláky a malé školáky. Další døtské hĆištø ve Strži V tomto møsíci došlo k otevĆení dalšího døtského hĆištø v lokalitø Strže.

Døtem se dostalo dárku od zástupcĎ møsta v êele se starostou Ing. Rainem.

Døti byly rázem ve svém živlu a jejich podøkování bylo zcela na místø.

131

KV÷TEN


Výtvarný salon tentokrát v JaromøĆi Sedmý roêník výtvarného salonu Královských vønných møst se konal tentokrát v JaromøĆi. V prostorách Møstského muzea pĆivítala výtvarníky, zástupce êlenských vønných møst a návštøvníky vernisáže starostka JaromøĆe Ilonna Kubková a Ćeditelka muzea PhDr. Olga Mertlíková. Naše møsto se na salónu reprezentuje sochaĆskými díly devatenáctiletý student StĆední prĎmyslové školy kamenické v HoĆicích Ota éerný. Dubnový svoz odpadĎ v êíslech Sbør, který zajistila firma SITA CZ a.s. a Technické služby našeho møsta, probøhl úspøšnø. Došlo k odvozu témøĆ jedenácti tun nebezpeêného odpadu, devadesáti televizorĎ a monitorĎ, sedmdesáti ledniêek, osmdesáti êtyĆ tun objemného odpadu, dvanácti tun pneumatik a 1,3 tuny železného šrotu. Pozdøjším svozem zahradního odpadu bylo odvezeno témøĆ sto tun vøtví a listí. Neziskové nemocnice? PĆes protesty pravice, odborných zdravotnických svazĎ i hejtmanĎ pod které dnes vøtšina nemocnic spadá, prosadili sociální demokraté a komunisté ve snømovnø zákon o neziskových zdravotnických zaĆízeních. Senátní veto pĆehlasovalo 107 zákonodárcĎ z Ćad levice a unionista Svatopluk Karásek. Zákon posoudí ještø prezident. Zákon rozdølí nemocnice na neziskové, které budou mít nárok na peníze ze zdravotního pojištøní a ostatní, které budou mít hrazenu jen akutní péêi. Levice obviĀuje Obêanskou demokratickou stranu, že jim nejde o pacienty, ale o obchod, protože plánují privatizaci nemocnic. „ąeknøte, že chcete udølat ze zdravotnictví kšeft“, vyzval ODS místopĆedseda snømovny a šéf komunistĎ Vojtøch Filip. Stínový ministr zdravotnictví a senátor za ODS Tomáš Julínek k tomu uvedl: „Zákon je v rozporu s ústavou. Nejzávažnøjší je zásah do kompetence samospráv a normou se nakonec bude zabývat Ústavní soud.“ Co pĆivádí turisty do našeho kraje Nejvøtšími lákadly našeho kraje jsou bezesporu Krkonoše a ZOO ve DvoĆe Králové nad Labem. Pokud by tohoto nebylo, potom by turistický ruch rozhodnø skomíral. V loĀském roce to bylo celkem milion návštøvníkĎ kraje, tĆetina z nich byli cizinci. Jen ZOO navštívilo na 502 000 lidí. Z cizincĎ dominovali hlavnø Nømci. Turisté a Tešnovská pĆehrada Pokud se jedná o návštøvnost našeho regionu, potom se k ZOO Ćadí (mimo Kuksu a Betléma) ještø pĆehrada Les Království, bøžnø známá jako Tešnovská. Ta je od roku 1964 chránøna jako národní technická památka. Díky své poloze v zalesnøném údolí Ćeky Labe a svým architektonickým ztvárnøním je jednou z nejmalebnøjších v celé éeské republice a nejhezêím vodohospodáĆským dílem. Prvotní zmínka o pĆehrazení Labe vznikla po roce 1897. V tomto roce bylo totiž údolí Skuteêná krasavice, které se stále ještø Ćíká Tešnovská. 132


KV÷TEN

od Vrchlabí pĆes DvĎr Králové nad Labem až k Pardubicím vinou obrovské povodnø doslova devastováno. Došlo k rozhodnutí postavit dvø Ćíêní hráze, které by byly schopné zadržet prudké pĆívalové vody. Jedna vznikla pod Špindlerovým Mlýnem a druhá – Les Království - v úzkém údolí Ćeky nad Dvorem Králové. V roce 1903 se zaêaly pĆipravovat podklady pro zpracování projektu, který vypracovala firma Technické oddølení pro úpravu Ćek, za vedení V této elektrárnø došlo k výmønø soustrojí turbíny generátoru. stavebního rady Ing. Josefa Plicka. Samotnou stavbu provedla firma Ing. J.V. Velflík (êást stavební) a firma Fanta a Jireš (êást strojní). Stavební práce zapoêaly v roce 1910, tedy ještø za rakousko – uherské monarchie. Stavbu poté pĆerušila první svøtová válka. PĆehrada byla dokonêena až v roce 1920, již v dobø éeskoslovenské republiky. Hráz pĆehrady je gravitaêní – oblouková - a jako materiálu bylo použito místního královédvorského pískovce. V základu je hráz široká 37 metrĎ a v korunø 7,2 metrĎ. Její délka v korunø je 218 metrĎ a maximální výška nad základovou spárou je 41 metrĎ. Kromø hráze patĆí k vodnímu dílu ještø obtokové tunely, pĆelivy, výpusti a domek hrázného. Po zprovoznøní hráze byly zjištøny znaêné prĎsaky do obtokových tunelĎ. Proto byla v roce 1929 –1930 postavena na levém bĆehu 182 metrĎ dlouhá ochranná zeó k zamezení prĎsakĎ, na kterou byla v letech 1937 – 1938 napojena kolmo do svahu betonová zeó. Tím byly prĎsaky odstranøny. Další utøsĀování bylo provedeno v rámci generální opravy v letech 1952 až 1959, kdy byla provedena celková injektáž pravého obtokového tunelu. V rámci této generální rekonstrukce došlo také k opravø hrázové výpusti a pĆivadøêe na elektrárnu a všech jejich vtokových elementĎ. Dále došlo ke zmønø pĎvodního uspoĆádání spodních výpustí na obtokových tunelech, kdy tĆi výpusti u pravého obtokového tunelu byly zrušeny a tunel pĆed pravou šoupátkovou šachtou pod domkem hrázného zabetonován. Souêástí vodního díla je též prĎbøžná vodní elektrárna na pravém bĆehu pod hrází. Ta byla opatĆena dvøma Francisovými turbínami, každá o instalovaném výkonu 2 x 600 kW. Ty byly v loĀském roce 2005 vymønøny za nové – výkonnøjší a staré nabídnuty Technickému muzeu a k instalování u pĆehrady jako technická památka.

Tento prám dokonale vyêistil hladinu pĆehrady od pozĎstatkĎ po velké vodø. 133

KV÷TEN


Hasiêi - den otevĆených dveĆí Tradiêní osvøtová akce Hasiêského záchranného sboru se uskuteênila na den svatého Floriana, který je patronem všech hasiêĎ - 4. kvøtna. Obêané se mohli seznámit s technickým vybavením, jejich výcvikem a rozsahem práce Hasiêského záchranného sboru éeské republiky. Velitelem zdejší stanice je Kpt. Bc. Jaromír Brdiêka. Otvírání turistické sezóny na Zviêinø Sdružení møst a obcí Podzviêinsko uskuteênilo „Otevírání“ dne šestého kvøtna 2006. Zahájení bylo provázeno hvøzdicovou jízdou z okolních obcí a møst v tomto poĆadí: Holovousy, HoĆice, DvĎr Králové nad Labem, Šárovcova Lhota, Pecka, Nová Paka, Miletín s cílem na Zviêinø. Na programu byly soutøže pro døti (lukostĆelba, pĆekážková dráha, hod na cíl a další), projížóka koêárem s koĀmi a hudba s obêerstvením vêetnø novopackého piva. Ve 12,00 hodin zazvonil zvon v kapli na vrcholu Zviêiny a tím byla sezóna na Podzviêinsku zahájena. Rekonstrukce dalších ulic Ulice ŠafaĆíkova a Jungmannova jsou další se kterými se poêítá v rekonstrukci. Projektová dokumentace byla zadána již na podzim loĀského roku a na základø výbørového Ćízení se stal projektantem Ing. Josef Hauck z éeské Skalice. ZOO a soutøž chovatelĎ V letošním roêníku soutøže „Bílý slon“, kterou poĆádá organizace éeská ZOO, dosáhla ZOO ve DvoĆe Králové nøkolika úspøchĎ. Letos soutøžila v pĆístavbø pavilonu pro okapi a s pavilonem lvĎ. V chovatelské soutøži „Odchovek roku 2005“ pĆihlásila ZOO tygĆici Nely a nosorožce dvourohého Deborah. Nosorožice Deborah obdržela druhé místo. V kategorii rekonstruke zvítøzil královédvorský pavilon lvĎ. Ocenøní za kolektiv chovatelĎ pĆevzal Pavel Petržílek, kterému pĆedal cenu ministr životního prostĆedí Libor Ambrozek. Ceny benzinu a nafty stoupají V krátké dobø jara stouply ceny pohonných hmot pĆes tĆicet korun za litr. PĆed møsícem byla ještø cena benzinu Natural 95 v êástce 28,15 Kê. a za naftu 27,85 Kê. Podílejí se na tom svøtové ceny ropy a posilování dolaru.

Benzinové êerpadlo v Tyršovø ulici – „U ZpøváêkĎ.“ Fotografií zachycený domeêek je dĆevøný – reklamní.

Tyto ceny žádného motoristu nepotøší.

Stezka lesního moudra V souvislosti se Dnem zemø se uskuteênil projekt, na kterém se podílel MøÚ, Lesy éeské republiky s.p., Klub NATURA, ąád svatého Huberta, lesnické školy v Trutnovø a Hasiêský záchranný sbor. V lokalitø lesa nad nemocnicí v Podharti byla pĆipravena živá nauêná stezka s pøti stanovišti. Byla to stanovištø ekologické výchovy, botanické, dendrologické, myslivosti a lesního provozu. Této akce se zúêastnilo na 300 žákĎ základních škol.

134


KV÷TEN

Mzdy a ceny Všechno podražilo, ale zvedly se i mzdy - KN 25.4.2006 „PĆi rostoucích cenách zboží i služeb êasto zapomínáme, že se zvyšují i mzdy.Osvøžme si pamøČ. V roce 1991 stál kubík vody 3 koruny, letos pĆijde na 11,- korun (v našem møstø je to êtyĆicet). Regulované nájemné se zvýšilo ze 134 na 1.500 Kê, odvoz odpadkĎ stál tĆíêlennou rodinu 200, dnes až 1.500 Kê. Co dál podražilo? Metrák hnødého uhlí – oĆech z 59,- na 187,-Kê, dálkové teplo z 91 na 370 Kê/GJ, jedna kWh elektĆiny z 0,85 Kê na 4,14 Kê a jedna kWh elektĆiny v bytø na topení pĆímotopy ze 43 haléĆĎ na dnešních 1,90 Kê. Z paliv pak nejvíce rostla cena zemního plynu. V roce 1991 stál kubík plynu na vytápøní zhruba 1,65 Kê, letos pĆijde na asi na 10,-Kê. PrĎmørná møsíêní mzda ale stoupla z 3.800 Kê na letošních necelých 20.000 korun, tedy 5,2krát. Za prĎmørnou mzdu si tak letos mĎžeme dokonce koupit více uhlí, dálkového tepla i elektĆiny než v roce 1991.“ (neplatí už vĎbec u plynu). Tato uvedená prĎmørná mzda však u zdejších skomírajících textilákĎ neplatí, je daleko nižší než onøch uvádøných dvacet tisíc. ÚĆady práce a DiP v republice Na základø zveĆejnøných dat je v naší republice na 240 ÚĆadĎ práce a DiP. Okres Trutnov má jeden ÚĆad práce a dále DiP ve Vrchlabí a druhý v našem møstø. Varování exprezidenta Havla Dostalo se ho nejen úêastníkĎm svøtového semináĆe o vzdølávání, kde byli zástupci padesáti zemí, ale také národu. V tématu, jak uêit mladé lidi historii, aby již nikdy nedocházelo k „holokaustu“, bylo vystoupení exprezidenta Václava Havla v tomto znøní: „Skrytý fašismus rozlišuje lepší koncentraêní tábory od horších. Nebo naznaêuje, že nøkteré tábory ani tak moc koncentraêní nebyly a pozná se podle ostražitého vztahu k menšinám. Nejsou žádné záruky, že se nøco podobného holokaustu nemĎže opakovat. Hluboký rozbor døjin proto považuji za hodnø dĎležitý. Ale k tomu patĆi pĆemýšlení a reflexe. Pouhé upomínání mĎže mladé lidi nudit.“ Podøkování „Kroniky“ møsta Také v uplynulém møsíci se pĆihlásila Ćada dalších spolupracovníkĎ „Kroniky.“ Stala se jí paní Alena Slezáková z éelakovského ulice svojí fotografií bouraného domu Foffových ve Sladkovského ulici. Dále pan Rudolf Vít, z ulice R. A. Dvorského, který zapĎjêil fotografii se vztahem k zaniklé Friedovø kavárnø na podloubí. Velkou Ćadu fotografií starého Dvora, spolu s písemným dokumentaêním materiálem filatelistĎ, zapĎjêil pan František Vyhnálek z ulice Milady Horákové. Fotografie budou zaĆazeny do alb doplĀující se Geislerovy sbírky. Dokumenty se vztahují do doby konání „Tekstilní a krajinské výstavy“ 5. êervence – 16 srpna 1936, na pamøČ 100. výroêí zĆízení poštovního úĆadu DvĎr Králové nad Labem. (Spoleêný veêer vystavovatelĎ). Obrovské množství fotografií zapĎjêil kronice pan Alois Fleêek z Nerudovy ulice. Vztahují se rovnøž k starým zákoutím a mnohdy i zaniklým domĎm našeho møsta. Došlo k jejich vytĆídøní a êást rovnøž okopírována do Geislerovy sbírky. Manželé Fleêkovi jsou ještø majiteli písemných materiálĎ, které stále êekají na své vyhodnocení. KronikáĆ se k tomu zatím nedostal, ale díky ochotø obou manželĎ bude dál v jejich „vytøžení“ pokraêováno. Na návrh kronikáĆe došlo Radou møsta k ocenøní spolupracovníkĎ „Kroniky“ a skuteênø významných osobností møsta. Stali se jimi pan Zdenøk Franc, Prof. Karel Martinek a Prof. Helena Rašková, která, i když postižená slepotou, dále poskytuje ve svém vysokém vøku „Kronice“ cenné podklady. Do „Kroniky“ møsta byl zaĆazen êlánek pana Antonína Friedy z Revoluêní ulice, zveĆejnøný v Královédvorských listech redaktora Miroslava Puše jako: „Minulost Palackého ulice.“ DĎvodem zaĆazení je pevné uchování tøchto materiálĎ ve Státním archivu. Panem Friedou byly pĆedány další dva jeho êlánky, obohacující nejen „Kroniku“, ale pĆedevším regionální historii møsta.

135

KV÷TEN


Toto je zkrácenø popsaná ochota obêanĎ a „mimopracovní“ êinnost kronikáĆe za uplynulý møsíc. Všichni kdo také chcete „Kronice“ pomoci – uêiĀte tak. Dostane se Vám jen podøkování, ale jistø dobrého pocitu, že jste pro ni nøco udølali. Pavel Janoušek, kronikáĜ mČsta

Antonín Frieda – êlánek v Královédvorských listech Velmi zajímavý êlánek jmenovaného Antonína Friedy zveĆejnily Královédvorské listy. Svødêí o tom, že už nemnoha obêanĎm z Ćad pamøtníkĎ je historie našeho møsta blízká. élánek podrobnø popisuje dĆívøjší Kostelní, nyní Palackého ulicí. Pan Frieda se zaobírá jednotlivými obchody i obchĎdky, jejich majiteli a tehdejším „sortimentem“, prodejnami Ćeznictví, cukrárnou a kavárnou, nøkolika holiêstvími, papírnictvím, textilem, sklenáĆstvím, kožešnictvím a dalšími živnostmi. Vše je vloženo do Kroniky møsta. élánek je skuteênø perlou v malé regionální historii a zaslouží skuteênø ocenøní. DobĆe, že byl pĆijat panem redaktorem Pušem do jeho Královédvorských listĎ. Autorovi panu Antonínu Friedovi kronika blahopĆeje a jeho êlánek v plném znøní ukládá do Kroniky:

„... Projdøme Palackého ulicí smørem k námøstí. Na pravé stranø níže døkanství za „Branou“ byl obchod s kožešinami, klobouky a êepicemi známého Dvoráka pana Kyncla, který se tehdy nemusel díky Obchodnímu gremiu obávat nepĆimøĆené konkurence. Tato organizace v êele s pĆedsedou a více êleny výboru schvalovala každý podnikatelský zámør v našem møstø. Obchodník musel být vyuêen ve svém oboru, být bezúhonný a musel bez výjimky dodržovat tehdejší pravidla prodeje. Neexistovaly až êtyĆi sousedící prodejny se zbožím stejného sortimentu a êasto pochybného pĎvodu, vystaveným na chodnících. Na protøjší stranø se nacházela jedna z dvorských lékáren s názvem „U êerného orla“, se kterou sousedila prodejna módního zboží s honosným názvem „U møsta PaĆíže“ a krámek paní Munzarové s vynikajícími teplými párky s rohlíkem za 1 Kê. V drogerii 34 (zahájení prodeje v roce 1934) populárního vtipálka Karla Bruje hostil majitel zákazníky i známé kolemjdoucí, kteĆí se nápadnø êasto pĆed drogerií vyskytovali, rĎznými likéry vlastní výroby. Vedle drogerie byl obchod pana Mikeše s ubrusy, výšivkami a plissé. Následoval SvojanĎv konfekêní obchod. Velmi zajímavá byla vedlejší prodejna Drašnarova, která se sortimentem vyrovnala souêasným vietnamským prodejnám. Vedle smetákĎ, mucholapek a mýdla se prodávaly i loutky Spejbla a Hurvínka. V Sedláêkovø prodejnø byl k mání široký sortiment elektrikáĆského zboží. V sousedním krejêovství pana Petráska byl i prodej vlnøných látek. Známá byla vedlejší zubní ordinace pana Jánoše. Zvláštní pozornost si zasluhuje prodejna firmy Popper s kvalitní obuví, slabá konkurence firmy BaČa v cenové relaci, ovšem sortimentem si nezadala se souêasnou nabídkou obuvi. Nejpopulárnøjší byly pánské boty z jemné kĎže s podrážkou z bílé, vysoké surové gumy za tehdy neuvøĆitelnø vysokou cenu 240 Kê. V sousedství vonøla êerstvø pražená káva firmy Meinl, kterou obêas nabízel i populární êerný zápasník Ali ben Abdul. VĎnø kávy od MeinlĎ se prolínala s vĎní stejnø kvalitní kávy z protøjší pražírny pana Malého, v jehož prodejnø byly k dostání i êerstvø pražené burské oĆíšky, kornout za jednu korunu. Velký výbør dámských kloboukĎ byl v prodejnø paní Vávrové, která sousedila s prodejnou Møstských elektrických podnikĎ. VraČme se na pravou stranu Palackého ulice smørem od kostela, kde byl zmínøný KynclĎv obchod, který sousedil s trafikou pana Jaroše. Vedlejší holiêství a vlásenkáĆství patĆilo panu Šáfrovi, pozdøji panu Hušnerovi, herci a režisérovi divadelního spolku Hanka. V Palackého ulici nebylo o holiêe nouze, známé byly provozovny bratrĎ Volfových a další holiêství pana Mrázka. Jelikož holiêství je od slovesa holit, využívali holírny zákazníci v dobø, kdy neexistovaly dnešní holicí strojky, velmi êasto i za úêelem diskusí všeho druhu. Vedlejší známé Ćeznictví pana Františka Petery lákalo k nákupu kvalitních uzenin. KoĀasova prodejna obuvi byla naproti dvøma velkým výkladĎm firmy Popper a sousedila s Fleêkovou drogerií. Friedova populární cukrárna a kavárna s boxy byla vyhlášena v širokém okolí díky kvalitním a êerstvým výrobkĎm. Do námøstí zasahovala prodejna módního dámského zboží 136


KV÷TEN

pro nároêné zákazníky paní Vítové, matky známého ornitologa Rudolfa Víta, dále vedlejší pekaĆství paní Šecové s širokým sortimentem a perfektní obsluhou. Sousední obchod paní Štréglové s dámským prádlem nám pĆipomíná v roce 2003 vydaný „Døtský román aneb DvĎr Králové má láska“ paní Olgy Dneboské, dcery paní Štréglové. éestným obêanstvím našeho møsta byl ocenøn syn paní Štréglové, pan ing. prof. a zahraniêní letec Karel Štrégl, který studoval na dvorském gymnáziu a na vysokých školách v zahraniêí. Za obchodem paní Štréglové byl obchod paní Rademacherové s klobouky, jejíž populární syn Otakar Rademacher byl mistrem republiky s polotøžké váze v boxu a pozdøji pĎsobil jako kaskadér, napĆ. ve filmu Limonádová Joe. Jeho otec byl vynikající malíĆ pokojĎ, výrobce dĆevøných loutek a akademický malíĆ. Sousední papírnictví pana PĆibyla s prodavaêkou paní Malou, manželkou populárního Vladimíra Malého, vedoucího popisného úĆadu, zásobovalo dvorské školy zejména rastry a papírnickým zbožím. Další prodejnou byl velko a maloobchod pana SyĆištø s koloniálním zbožím. Horní êást domu zdobí dodnes tzv. „Boží oko“, ku kterému se váže verš: „Boží oko dobĆe vidí, jak ledaskdo lidi šidí.“ Ve vedlejší Bílkovø prodejnø byl k dostání široký sortiment i jižního ovoce a v Bergrovø obchodø lahĎdkáĆské výrobky. Dámské metrové zboží prodával pan Jan Šípek, tehdy vynikající tenista. Známé bylo Hrochovo sklenáĆství s širokým sortimentem a zasklívací službou. „VykoĆisČovatel“ pan Hroch chodil zásadnø v montérkách. Ze sedmi døtí žije ve DvoĆe Králové uêitelka italštiny paní Helena Hrochová. Posledním obchodem na podloubí bylo kožešnictví pana Ježka... Tolik zkrácený text pana Antonína Friedy, který si zasluhuje pozornosti Kroniky.

Neplatiêi éeské televize Prvních tisíc dlužníkĎ zažalovala éeská televize, když první varování obdrželi neplatiêi vloni v kvøtnu, druhé zaêátkem letošního roku. Za provoz nepĆihlášeného televizního pĆijímaêe hrozí kromø uhrazení dluhu také pokuta 10.000 korun. Televizi klesal do loĀského roku poêet poplatníkĎ o desítky tisíc roênø, došlo tedy k oslovení pĆes pĎl milionu domácností, které dĆíve platily a z nejrĎznøjších dĎvodĎ platit pĆestaly. ÚĆad na ochranu osobních údajĎ však vystoupil proti éT s pravidlem o ochranø soukromí mezi ní, éeskou poštou a firmou BSP Lawyer Partners, která dlužné êástky odkoupila. Proto v souêasné dobø poplatky vymáhá éT sama. Nømecký archiv poznovu Archiv uložený v nømeckém Bad Arolsenu zpĆístupnila svým rozhodnutím nømecká ministrynø spravedlnosti Brigitte Zypriesová. Archiv obsahuje rozmanité údaje jako zatykaêe gestapa, registr poprav v Mauthausenu z jara 1942, kdy na Hitlerovy narozeniny došlo k popravám tĆí set lidí na jeho „oslavu.“ Pro lidi posílané do vyhlazovacích táborĎ, jako byla Osvøtim, jsou jen dokumenty o odjezdu vlakĎ do táborĎ. Po pĆíjezdu se již vøzni nepoêítali. Je však možnost se dopídit osudu vøzĀĎ ze seznamĎ tøch, kteĆí umírali pĆi zvrhlých lékaĆských pokusech. V uložených úmrtních listech bývá zanesena pĆíêina smrti a jméno lékaĆe, který pokusy provádøl. V Mauthausenu pĆišlo o život pøt tisíc našich obêanĎ z tehdejšího Protektorátu. Co stojí nyní studium na školách? I když není dosud zavedeno školné a neví se, jestli nøkdy bude, zaplatí studenti za pobyt více jak tĆicet tisíc korun roênø. Na soukromých školách dokonce padesát tisíc korun. Kromø toho musí ještø uhradit školní poplatek v prĎmørné výši 4.300 Kê møsíênø. Ubytování na kolejích êiní (využívá asi 40 % studentĎ) kolem 1.400 korun, jídlo asi 1.100 korun a za skripta dají studenti v prĎmøru 500 Kê møsíênø. Každý pátý student se domnívá, že jeho studium neúmørnø zatøžuje rodinný rozpoêet. Všechny strany, s výjimkou komunistĎ, uvažují o tom, že po volbách bude nøjaká forma školného. ( pĜevzato z výzkumu Centra pro studium vysokých škol)

137

KV÷TEN


Svátek práce slovy historikĎ, politikĎ a církve Královéhradecký biskup Dominik Duka: „Za komunistĎ se práce stala hrozbou. ąíkalo se, kluku uê se, jinak budeš muset dølat rukama.“ ąeditel historického ústavu královéhradecké univerzity OndĆej Felcman:„Úêastí v prĎvodech se vyjadĆovala poslušnost vládnoucí moci. Kyvadlo bylo nastaveno hodnø doleva, takže se nyní logicky pĆehouplo do druhého extrému a nezájmu lidí. Organizace se ujaly jednotlivé politické strany a podle toho také vypadá úêast. Je jasné, že tĆeba ODS moc slavit nebude. Biskup Duka: „Málo známé je, že Svátek práce pronikl i do liturgického kalendáĆe. KĆesČané si prvního kvøtna pĆipomínají svøtce Dølníka sv. Josefa. Stalo se tak v polovinø 20. století v reakci na ideologické zápasy mezi pravicí a levicí. Svatý Josef byl vychovatel KristĎv a povoláním tesaĆ. Spíše to byl ale takový živnostník, møl totiž pomocníky, ale živil se rukama. Dnes už význam Dølníka sv. Josefa ustoupil do pozadí, stejnø jako dølníci už nejsou nejpoêetnøjšími pracujícími.“ Konfederace politických vøzĀĎ Milan Nerad: „Pálilo nás, že se na Letné srocují bolševici, kteĆí národu hlásají své pĆedstavy o Ćízení státu. Tak jsme jim Letnou vyfoukli a místo komunistĎ se zde tentokrát setkají obøti jejich režimu.“ Komunisté: „Svátek práce je svátkem mezinárodním, který se pĆipomíná od roku 1890. Zavedli jej socialistiêtí politici na pamøČ brutálního potlaêení stávky dølníkĎ dne l. kvøtna 1886 v Chicagu.“ K. Noviny 29. dubna 2006: „Mávátka, prĎvody a povinné vlajeêky v oknech. Sice to je už za námi, dodnes ale podle historikĎ má êeská spoleênost z oslav 1. máje takové trauma, že se jich ani letos nezúêastní. Ale êasem si Svátku práce opøt nauêíme vážit, stejnø jako v západní Evropø, Ćíkají historici.“ Tisk zveĆejnil prĎbøh oslav v Praze takto: „Letenská pláĀ po letech bez prvomájového rojení komunistĎ pĆilákala devøt tisíc lidí. Na setkání poĆádaném Konfederací politických vøzĀĎ éR se lidé spoleênø pomodlili otêenáš a k vidøní tu byla hesla jako „Komunismus škodí lidem.“ Mezi úêastníky akce První máj bez komunistĎ bylo hodnø lidovcĎ. Osm tisíc komunistĎ si pĆišlo poslechnout JiĆinu Švorcovou a oslavit Svátek práce na pražském Výstavišti. Ke KĆižíkovø fontánø dorazil i poslanec JiĆí Dolejš, kterého nedávno zbili údajnø pro jeho komunistické pĆesvødêení. Na rudých oslavách se objevil také bývalý komunistický generální tajemník Miloš Jakeš a první êeský kosmonaut Vladimír Remek. Po komunistech obsadila Výstavištø se šestitisícovým davem vládní éSSD, ODS zase lákala své pĆíznivce na PetĆín, kde nabízela modrou cukrovou varu a klobásy s pivem za deset korun. Extremisté se poprali v centru møsta. Na Palackého námøstí po sobø anarchisté a neonacisté házeli lahve, kameny a rajêata. PĆi demonstracích krajnø pravicového Národního odporu a anarchistĎ policisté podle Strany zelených zbili jejich kandidátku KateĆinu Jacgues, která zároveĀ dølá Ćeditelku Sekce pro lidská práva úĆadu vlády.“ (Krkonošské noviny 2. kvČtna 2006 )

„Svoboda moĆí“ vyplula Nejvøtší výletní loó svøta vyplula z anglického pĆístavu na první plavbu ze Southamptonu do New Yorku. Technická data: výtlak 158.000 tun, délka 339 metrĎ, šíĆka 56 metrĎ, výška 63,7 metru (18 palub), poêet cestujících 4370, êlenĎ posádky 1360, poêet kajut 1817, apartmánĎ 120. Tato výletní loó je êtyĆikrát vøtší než Titanik. Výstava „Zmizelí sousedé“ Ve foyeru Hankova domu pĆipomíná tato výstava osudy židovských rodin našeho møsta za nacistické okupace. Expozice je prací studentĎ z celé republiky a mapuje osud židĎ odvleêených do koncentraêních táborĎ. To byl také údøl židĎ z našeho møsta. Antonín Frieda „Z historie Revoluêní ulice“ Další êlánek, který byl pĆevzat od autora:

138


KV÷TEN

„Promítnøme si Revoluêní ulici od osmatĆicátého roku, pĆechodnø nazvanou Hradeckou, a vzpomínky si doplĀme perliêkami ze vzpomínek pamøtníkĎ. Projdøme se po levé stranø smørem k námøstí a seznamme se s tehdejšími živnostmi. V posledním obchodu na podsíni prodával êepice, klobouky a kožešnické zboží pan Jarolímek. Známá restaurace s ubytováním, hotel Kopp, s nájemcem panem Lodrem, byla velmi populární. Vývøsní skĆíĀka na hotelu informovala pĆíznivce kopané o výsledcích tehdejší divize êeského venkova, ktrá byla druhou nejvyšší soutøží, ve které se na pĆedních místech umísČoval SK DvĎr Králové s tehdejším populárním útokem Stejskal, Mitiska, Švestka, Rulc a Sedliský, o který møla zájem i ligová mužstva. ............ O KoppĎ se prodávalo i pĆes ulici známé královédvorské pivo z pivovaru firmy Klazar, který byl pozdøji z nepochopitelných dĎvodĎ zlikvidován. Pod hotelem Kopp bylo holiêství pana Mottla, které bylo i útoêištøm pĆíznivcĎ kopané. Pan Mottl se po znárodnøní živnosti vzdal své holiêské profese. Vedlejší malé hodináĆství provozoval pan ZakouĆil, jehož sousedem byl velmi solidní pan Bartoš, který podrážel koženými podrážkami pánskou i dámskou obuv v kuchyni, upravené na dílnu. Níže byla cukrárna invalidy pana KrêmaĆíka, nepostradatelného diskutéra, pozdøji hodináĆství a zlatnictví pana Rückera. Vedle bylo klempíĆství vynikajícího odborníka stejného jména Rücker, který byl rovnøž významným pĆíslušníkem hasiêského sboru. ......... Další obchod, dnes prodejna módního zboží, patĆil Antonínu Friedovi, dlouholetému sekretáĆi tehdy slavného fotbalového klubu SK DvĎr Králové, který spolu s panem správcem popisného úĆadu Jarolímkem a funkcionáĆem panem Josefem Holiêem pamatoval zlatý vøk dvorské kopané. Obchod s reklamou „Látky Frieda – kvalita“ byl pĆedevším útoêištøm pĆíznivcĎ dvorské kopané, kteĆí diskutovali o vyhlídkách divizního mužstva. V dobø krize úpického fotbalu dohodli hostování nejúspøšnøjšího dvorského stĆedního záložníka, nezapomenutelného tvĎrce hry, pana Václava Tecla, jehož zásluhou se Úpice udržela v divizní soutøži. ................ Další obchĎdek patĆil vetešníkovi panu Söllnerovi, s rĎzným sortimentem zboží, který sousedil se Šimkovou restaurací. ............PamøtníkĎm pĆipomenu sousedící lékárnu pana Šternberského a prodejnu znamenitých uzenin pana Myšky, otce dnešního právníka. Známá byla prodejna „U Veselých“, kde se mimo jiné prodávaly novinky gramofonového prĎmyslu. Pan Veselý byl dlouholetým významným êinovníkem oddílu skautĎ. Bohatý sortiment vynikajícího peêiva, pletené makové housky, dĎkladnø propeêené, loupáêky, slané rohlíky, preclíky a další kvalitní peêivo firmy Duran prodával pan BalĎšek. Níže bylo další pekaĆství pana VoboĆila s donáškou peêiva i do domácnosti. Další oblíbené Ćeznictví patĆilo panu Peterovi staršímu a pĆipomínám, že každý z konkurenêních ĆezníkĎ prodával urêité uzenáĆské speciality. V dnešní lékárnø bylo železáĆství pana Biera, kterému konkurovaly další obchody pana Kohna a Suchánka. ............ PĆejdøme Revoluêní tĆídu, kde byla u pana Josefa Friedy prodávána znamenitá šunka. Ve vedlejším obchodø nabízel pan LuĀáêek êokoládové pochoutky. Sousedil s koĀským Ćeznictvím pana Jana Galla, jehož výborné fašírky vonøly po celé ulici. ............... Majitel vedlejší restaurace, vzorný hospodský pan Kameník byl proslulý tím, že i pĆi tehdejší konkurenci neprodal ani mírnø podnapilým pivo. Další obchod smørem k námøstí patĆil paní Mrtkové, která prodávala módní dámské zboží. Následovala drogerie paní Teplé a další obchod s kvalitními látkami pana Kršky. PĆes uliêku byla prodejna se smíšeným zbožím paní Luštincové, která sousedila s krejêovskou dílnou pana Mahrleho. Následovala známá galanterie paní Müllerová s vedoucím panem Roupem, který vlastnil motocykl Zetka 500 ccm, jímž popojíždøl na druhý pĆevodový stupeĀ a navštøvoval rĎzná lahĎdkáĆství. Známý hotel Tins uzavíral naši procházku Revoluêní tĆídou. Byl nazýván hotelem sportovcĎ. V útulné, modernø zaĆízené klubovnø pĆed velkým restauraêním sálem se konaly schĎze jednotlivých oddílĎ SK DvĎr Králové. V hlavní restauraêní místnosti se nacházely, po celý den obsazené, êtyĆi kuleêníkové stoly se skĆíĀkou s tágy jednotlivých hráêĎ. Televize neexistovala a u TinsĎ se scházeli pĆíznivci kopané, šachisté, kuleêníkáĆi a karetní hráêi. Hlavní restauraêní místnosti vévodil stĎl fandĎ kopané, za zdi s velkou atrapou soudcovské píšČaly. Probíhaly zde nekoneêné debaty o prĎbøhu divizních utkání v kopané. 139

KV÷TEN


Nemohu se nezmínit o mezimøstském utkání v kuleêníku s brnønským oddílem. PĆipomeĀme si vítøznou sestavu dvorských kuleêníkáĆĎ, jejichž patronem byl dĆíve zmínøný pĆedseda pan Jan Gall. Prvním hráêem byl pan vrchní Josef Vlaêiha, dále hoteliér Zdenøk Tins, populární slévaê a dĆíve výborný fotbalista pan Oskar Müler, fotograf pan Josef Procházka, populární pan Ladislav Šustr, pan poštmistr Josef Frýzl a tehdy má, asi šestnáctiletá maliêkost. Zvítøzili jsme pĆed zcela zaplnøným sálem za nadšení všech divákĎ. Vážení pamøtníci, møl jsem dobrý úmysl pĆiblížit vám kdysi velmi živou Revoluêní tĆídu, zvanou City, a to v tehdejším okresním møstø, kde panoval velmi êilý ruch, a to nejen ve zmínøné ulici, ale i na námøstí, v Palackého tĆídø a ŠindeláĆské ulici. ObchodĎ a ĆemeslníkĎ bylo v porovnání s dneškem podstatnø více a centrum møsta nezelo prázdnotou ani v sobotu a v nedøli. “ Toto je druhá êást z písemnosti pamøtníka pana Antonína Friedy, která byla s jeho souhlasem a díky jeho ochotø vložena do Kroniky møsta. Kronika døkuje. Platy duchovních PrĎmørný møsíêní plat êeských duchovních êinil v roce 2005 13.607 Kê. Dostává se všem duchovním stejný, jedno jestli tøm, kteĆí drží celoživotní celibát a nebo nikoliv. Noví duchovní zaêínají na tabulkových 9.070 Kê møsíênø. Nejvyšší církevní hodnostáĆi mají 21.410 Kê + další pĆíplatky kolem osmi tisíc. Státní rozpoêet je tím zatížen êástkou miliardy korun roênø. Podíl platĎ na celkových výdajích státu na církve tvoĆí zhruba 90 %. V éesku je asi dvacet kĆesČanských církví, sĀatky však zakazují pouze katolíci. KuchyĀ v nemocnici PĆestavba stravovacího zaĆízení v nemocnici se zpozdila. PĎvodnø se mølo zaêít s pĆestavbou již od zaêátku ledna. Zaêalo se teprve v møsíci kvøtnu a náklady na pĆestavbu by møly êinit padesát milionĎ korun. Polovinu této êástky má hradit kraj, druhou polovinu møsto. Finanêní otázka byla nejožehavøjším problémem. Møstská rada se totiž rozhodla poêkat, až krajský úĆad potvrdí písemnø svoji spoluúêast na zamýšlené pĆestavbø. Vedení møsta se usneslo, že se stavbou zapoêne v tøchto dnech a pracovníci spoleênosti BAK zahájili demolici. PĆestavba by se nemøla Dosluhující „kotle“ zaĆízení kuchynø

dotknout provozu nemocnice. Jak sdølil Ćeditel nemocnice Ing. Miroslav Vávra tisku: „Souêasnou varnu uzavĆeme v lednu. Po dobu pøti møsícĎ budeme jídlo dovážet. V souêasné dobø se hledá dodavatel, který bude muset zajistit dodávku a vaĆení v nøkolika druzích jídla a poêítáme s tím, že firma bude spolupracovat s našimi pracovníky, kteĆí se tu vønují pĆípravø dietních menu.“ Jedna smøna kuchynø právø dokonêila pĆípravu obøda.

140


KV÷TEN

Jídlo by se mølo dovážet do nemocnice v termoboxech a na oddøleních rozdølováno pacientĎm. I to by se však mølo s dokonêením zmønit a jídlo by se dostalo k pacientovi už naporcované z kuchynø. Spolu s výstavbou nové kuchynø se poêítá také s výstavbou nové jídelny pro personál a návštøvníky nemocnice. Závažnou vøcí je také vybudování náhradního zdroje tepla pro pĆípad výpadku Teplárny. Šedesátiny zoologické zahrady Ze skromných zaêátkĎ, kdy v roce 1946 vznikala malá pĆírodovødná expozice, se dobrala zahrada svých šedesátin. Dnes jí patĆí pĆední místo v Ćadø záchranných projektĎ ohrožených zvíĆat. Historie zahrady se pĆipomíná výstavkou, která jak vysvøtlila Ćeditelka RNDr. Dana Holeêková:“ je souêástí novø pĆebudovaného pavilonu šelem.“ Program zaêal ve 14,00 hodin u ostrova lemurĎ, kde na úvod vystoupil soubor Carmina. KĆtila se kniha „TygĆí princezna Nely, autorky Zuzany Samkové, kĆtili se tĆi mladí servalové a otevíraly nové výbøhy. Dále byla v programu oslav „Projížóka po Safari“ (15,30 hod) a v 17,00 slavnostní veêer v galerii ZdeĀka Buriana s rautem. Návštøvníci mohou poprvé využít rodinné vstupné, které pĆináší znaênou slevu. Význam zahrady už pĆesáhl hranice republiky a mnohde i Evropy. V chovu gepardĎ a nosorožcĎ jí patĆí dokonce svøtový primát. Byla také první v zavádøní moderních prvkĎ chovu napĆíklad skel místo mĆíží, uskuteêĀuje netradiêní formy prohlídek (veêerní, se psy a vánoêní ZOO). Krátká historie ZOO: Zoologická zahrada v našem møstø vznikla jako zookoutek v samé blízkosti bývalé Neumannovy vily v pováleêném roce 1946. V samotné vile bylo tehdy Møstské muzeum (první kustod Josef Fabián, který byl spolu s prof. Dr. Karlem Hrubým prvním zakladatelem zoologické zahrady o rozloze necelých pøti hektarĎ. Na stavbø klecí se podílelo mnoho dobrovolníkĎ z Ćad dølnické, uêĀovské mládeže ( Svazu êeské mládeže, Základní odborné školy TIBA n.p. a dalších. Nenároêná zvíĆata byla pĆedevším z evropské fauny (srny, jezevec, lišky, sovy a straky). Dokládá se, že podnøt k založení zoologické zahrady dal tehdy královédvorský rodák, Ćeditel pražské ZOO Doc. Dr. O. Štøpánek. K otevĆení tehdejší malé ZOO došlo 9. kvøtna roku 1946. Zahrada møla mnoho ĆeditelĎ, kteĆí se zde vystĆídali: Prof. RNDr. Karel Hrubý spolu s Josefem Fabiánem od 9.5.1946 do 17.3.1953. Emil Síbr od 31.3. 1953 do 15.12. 1953. JiĆí Rotter od 15.12. 1953 do 5.4.1955. Josef Frantl od 5.4. 1955 do 30.4.1956. František CísaĆovský od 30.4.1956 do 30.6.1965. Josef Vágner Ing. 1965 - 1983, ...který své vynikající organizátorské znalosti vložil do vývoje zahrady se specializací na africkou zvíĆenu. Zorganizoval a uskuteênil v letech 1968 – 1976 devøt expedic do rĎzných oblastí Afriky, odkud bylo do našeho møsta dovezeno na dva tisíce zvíĆat. Ta dala základ mnoha unikátním chovĎm, které se využívají dodnes. Plocha zahrady se zvøtšila na sedmdesát hektarĎ a zapoêalo se s budováním zahrady moderní s volnými výbøhy a pavilony. Zahrada dosáhla obrovské popularity nejen v tehdejším éeskoslovensku, ale vøhlas pĆekroêil i hranice našeho státu. Široce rozmáchnuté investice do staveb se Ing. Vágnerovi nepodaĆilo dokonêit a SAFARI ještø nebylo veĆejnosti zpĆístupnøno. Ing. Josef Vágner Csc. se nesmazatelnø zapsal do historie zdejší ZOO. Jan Brokeš od 1.4.1983 do 1.8. 1984. JiĆí Svoboda Ing. od 1.8. 1984 do 31.10.1986 Josef Toman Ing. od 1.11.1986 do 30.4.1987 a od 1.7. 1988 do 30.11. 1988. Josef GajdĎšek RNDr. od 1.5. 1987 do 30.6. 1988. Pavel Suk MVDr. od 1.12 1988 do 31.1. 1990, ...za kterého došlo k otevĆení „Vágnerova“ Safari dne 24.5.1989. Od této doby je zde mimo jiné i nabídka projížóky „safaribusy.“

141


KV÷TEN

Po roce 1990 se stal zĆizovatelem, po zániku krajĎ, stát – Okresní úĆad v Trutnovø. Dalším Ćeditelem se stal Josef Podborožný Ing. od 1.2. 1990 Ivan Pojar PaeDr. – od 17.4.1990 Miroslav Špráchal Ing. - 1.6.1996 Dana Holeêková RNDr. od 1.8.1996 ...následuje výstavba Ptaêího svøta (1989), restaurace u Lemura (1999), pavilon Vodní svøty (2000), hotel Safari (2001), pavilon hrošíkĎ (2002). Ke dni 0l.0l.2003 pĆedal okres zahradu Královéhradeckému kraji. Dále byly realizovány akce: Pavilon lvĎ (2004), Pavilon Okapi (2004), pavilon Africká savana (2004) a expozice surikat (2005). K šedesátému výroêí ZOO byl slavnostnø otevĆen modernizovaný a rozšíĆený areál šelem. Královédvorská zahrada má rozmøry 72 hektarĎ, vlastní 2400 zvíĆat ve 400 druzích (nejvíce velkých savcĎ). PatĆí mezi nejvýznamnøjší zahrady Evropy i svøta. Kolekce afrických zvíĆat tvoĆí také genetickou banku tøchto druhĎ mimo Afriku. Má nejvøtší odchov Ćady žiraf, zeber, nosorožcĎ, nøkterých druhĎ antilop a psĎ hyenovitých na svøtø. ZOO je êlenem nøkolika prestižních organizací: - od poêátku devadesátých let Evropské a od roku 1997 Svøtové asociace ZOO a akvárií (EAZA a WAZA). - plní úlohu ochrany zvíĆat v pĆírodø zapojením do reintrodukêních programĎ, t.j. vývozem zvíĆat do volné pĆírody. (100 buvolĎ kaferských, 20 antilop koĀských našlo domov v jihoafrických rezervacích a privátních farmách, dvø samice pĆímorožce šavlorohého narozené ve D.K.n.L jsou v Tunisu, kde byly vyhubeny. Reintrodukován byl i pár antilop vraných do národního parku na hranicích JAR a Botswany. ZOO je zapojena také do 35 záchovných evropských programĎ (EEP) ohrožených druhĎ. Akce v rámci šedesátin ZOO

KĆtu byli pĆítomni: JiĆí Vambera (krajský radní), JiĆí Svoboda (jeden z prvních ĆeditelĎ) a Šárka Beránková (firma éEZ).

Soubor Carmina s africkými písnømi. 142


Zleva Prof. Karel Martinek, Ćeditelka ZOO RNDr. Dana Holeêková a redaktor Jan Schwarz si mají co sdølit.

KV÷TEN

Starosta møsta Ing. Rain spolu s místostarostkou Mgr. Editou VaĀkovou sledují program oslav. Za nimi zleva Prof. Karel Martinek a redaktor Jan Schwarz.

Galerie ĆeditelĎ a historie ZOO.

Takto rychle se pokládá travnatý koberec v novém výbøhu OKAPI.

Laviêky pro odpoêinek s výhledem do expozice. 143

KV÷TEN


Neobvyklý pohled ze stĆechy nemocnice Není jistø tĆeba zdĎrazĀovat, jaké pohledy se naskytnou pacientĎm z nynøjší holdingové nemocnice. Kronika nabízí pohled ze stĆechy budovy na møsto, které je odtud jako na dlani.

Krásný pohled se nabízel dne 11. kvøtna v 7,00 hodin ráno pĆes éeskou PodharČ na møsto a vzdálený hĆbet Zálesí. 144


KV÷TEN

Výzkumníci a cukrovka éeským lékaĆĎm se podaĆilo najít novou zbraĀ proti cukrovce prvního typu, kdy se v tøle netvoĆí inzulín. Objev êeských vødcĎ z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) znamená ohromný pokrok. Poškozené ostrĎvky slinivky bĆišní lze nahradit transplantací pomocí infuze. O objev, spolupráci a použití mají zájem pĆední svøtová pracovištø. Nøco o Evropské unii v praxi Naše republika vstoupila do Evropské unie pĆede dvøma roky. Je možné se k nøkterým vøcem vracet a najít vysvøtlení v otázce omezování produkce v novø pĆijatých zemích na minimum. Uvádí se, že zvlášČ patrné je to na produkci masa drĎbežího, hovøzího i vepĆového. PĆed vstupem do Unie, tedy v roce 2003, bylo obchodní saldo masa celkem minus 39 727 tun – tolik masa se dováželo. Za první dokonêený rok 2005 se situace však rapidnø zmønila.. Dováží se témøĆ êtyĆikrát více masa (minus 138 673 tun). Protože v zemødølství má všechno své souvislosti, je zde najednou nadprodukce obilí. Ubylo skotu, prasat a drĎbeže a proto není potĆeba tolik krmného obilí. Tak se tedy má zatravĀovat. Nedochází ani k tomu, aby bylo využito obilí k výrobø biolihu, který by se stal souêástí benzinu, nebo metylesteru z Ćepkového oleje do nafty. ZĎstává nevyĆešená otázka, proê je stát závislý na dovozu, když si potraviny mĎže vyprodukovat sám? Prof. Helena Rašková, M.D., D.SC. døkuje KronikáĆ Janoušek obdržel od paní profesorky dopis, ve kterém døkuje slovy: Vážený a milý pane kronikáĆi, moc Vám døkuji, ta veliká pocta mø hroznø potøšila. Zaêínám plnit svĎj slib. (vysvøtlivka: kronikáĆ pouze podal do Rady møsta návrh na „Ocenøní“ a paní profesorka mu nabídla spolupráci na vyhledání dalších významných osobností). „1. Jaroslav Josífko se narodil 1912 v Bílé TĆemešné. Maturoval se mnou v roce 1931. Byl premiant v matematice, fyzice, deskriptivø a kreslení. Byl profesorem v Ostravø a Opavø. Stal se známým malíĆem kraje, jeho obraz je souêástí Národní galerie v Praze. Dosud je živa jeho manželka v ulici Tolstého 8 Opava 746 00. Od ní vše potĆebné dostanete.“ „2. Allan Zdenøk, syn výrobce Allanovy hoĆêice ( vysv.: v našem møstø). Vynikající chemik, ze stejného roêníku na fakultø jako Šorm a Wichterle.“ „3. Sturm Rudolf, syn deputátníka z Doubravice vyrĎstal z devíti døtí. Jeden ze sourozencĎ byl ve DvoĆe drnomistrem. Na gymnáziu konvertoval na katolíka. Byl profesorem slavistiky atd., jednu dobu sekretáĆ Spoleênosti pro vødu a umøní v USA. ....... Do USA emigroval dvakrát, jednou pĆed Hitlerem a podruhé pĆed komunisty. Bojoval a byl veteránem americké armády. (vysv.: byla již pĆedtím kronikáĆem kontaktována jeho manželka – viz kronika 2005) „4. Eduard Zbroj, který padl jako letec v boji proti Hitlerovi.“ „OdpusČte chyby, píši sama a nevidím – pokraêování v pĆíštím dopise.“ Poznámka kronikáĆe: Text slepé paní profesorky byl mírnø upraven, ale obsahovø je zcela správný a stal se pĆílohou kroniky

Jednatelská kniha „Hasiêského oddølení“ fir. Sochor V møsíci kvøtnu byla pĆedána jmenovaná kniha p. Bc. kpt. Jaromíru Brdiêkovi, veliteli stanice Hasiêského záchranného sboru møsta. Tuto „Jednatelskou knihu pĆedal do rukou kronikáĆe Pavla Janouška dlouholetý êlen hasiêského sboru p. Jaroslav Kadavý. Obsah knihy byl upotĆeben pro potĆeby Kroniky møsta a pĆedán jak uvedeno. Tato „Jednatelská kniha“ je neêíslovaný sešit vedený od 7. kvøtna 1928 a ukonêený zápisem pana Kadavého dnem 27.02.2006. „Jednatelská kniha“ obsahuje zápis ze slavnostní výroêní êlenské schĎze závodního požárního sboru poĆádané k 50ti letému založení ZPS – Zálabí, konané dne 16.12.1978 v sále kulturního stĆediska Tiby Zálabí. Dále pĆedána obálka s pøti fotografiemi bývalých êlenĎ ZPS. Dále je pĆiloženo éestné uznání ZO SPO udølené Okresním výborem v Trutnovø, dne 15.12.1978. Souêasnø pĆedán poslední dopis p. Jaroslava Kadavého, bytem Jana Buchara 985, 514 01 Jilemnice s tištønou pĆílohou o „Vedení kroniky sboru dobrovolných hasiêĎ.“ Jednatelskou knihu pĜevzal: Jaromír Brdiþka v.r.

145

KV÷TEN


Ledoví muži nepĆišli Tyto dny, poêínaje dvanáctým kvøtnem, se nazývají také jako studení, zmrzlí êi ledoví. Vztahují se k tomu pranostiky: „Pankrác, Servác, Bonifác – studení bratĆi, pĆinesou chladna jak se patĆi“, nebo „Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži, spalují mrazem ovoce i rĎži.“ Letos však byl první i následné dny velmi teplé a nedošlo k pozdním mrazíkĎm. Letošní rok byl hojný výskyt lesního pylu (kvetly lesy) a møsto i okolí bylo zažloutlé jeho mraêny. Poslední zvonøní, „svaČák“ a maturity Je polovina møsíce kvøtna a studentĎm nastaly tyto povøstné dny konêící jistým úêtováním znalostí. Veselé je ještø „Poslední zvonøní“, ale potom se maturanté dostávají do období pĆíprav („svaČáku“), kdy si zpravidla „cpou hlaviêky“ potĆebnými vødomostmi. Ve výkladních skĆíních se objevila „tabla“ škol a tĆíd.

Z tváĆí mladých studentĎ vyzaĆuje na tablu radost.

PodharČ - kanalizace a rozvod elektĆiny S pĆíchodem jara se zaêalo s pracemi na nároêné rekonstrukci ulic v Podharti. Práce na kanalizaci, která zaêala na podzim minulého roku pokraêuje tím, že vyvložkované potrubí se zaúsČuje do pĆípojek od jednotlivých domĎ. Práce je pod zemí Ćízena pomocí poêítaêe a techniky.

Toto technické zaĆízená monitoruje a zároveĀ vykoná nároênou práci v kanalizaci ulice Fibichovy.

Dlouhé metry potrubí jsou sledovány a zaznamenány na poêítaêi. 146

V tomto automobilu je celá výbava pracovníkĎ soustĆedøna vêetnø monitorování - Fibichova ulice.


KV÷TEN

Soubøžnø s prací na kanalizaci probíhá práce na rozvodu elektĆiny a osvøtlení ulic. Výkopové práce provádí technika, jen malou êást je tĆeba provádøt lopatou. Jeden den se provede výkop a následný den položí kabel. Z ulic tedy zmizí staré dĆevøné sloupy s elektrickými dráty.

KĆižovatka ulic Puchmajerovy a Fibichovy v rekonstrukci el. rozvodu.

Fibichova ulice kde, brzo zmizí sloupy a dráty elektrického rozvodu.

Hokejová pĆípravka byla úspøšná V krajském pĆeboru pĆípravek 3. tĆídy byla naše „dvorská“ mezi tĆinácti úêastníky první. Byli jen jednou poraženi a se 46ti body a skórem 210: 59 kralovali. Vyvrcholením pro nejmladší hokejisty Dvora Králové byla úêast na turnaji „O pohár vítøzĎ krajĎ éR 2006.“ V silné konkurenci nejlepších patnácti družstev skonêila dvorská pĆípravka na devátém místø. Soupiska dvorské pĆípravky: BrankáĆi: Martin Tauber, Petr Jakub. Hráêi: OndĆej Vitoušek, Matouš Vágner, Jakub Všeteêka, Daniel ŠkeĆík, Martin Hejna, Jan Zákravský, Lukáš Picha, Patrik Antonín, Rudolf Koblasa, Matyáš Tydrych a Štøpán Sedláêek. Vedoucí: Martin Hejna a Radoslav Všeteêka. Dopravní soutøž døtí Jak informoval pan Vladimír JiĆiêka z Domu døtí a mládeže Jedniêka (DDJ): „V okresním kole dopravní soutøže se nejlépe daĆilo žákĎm ZŠ v Mostku. Na stupnø vítøzĎ ve dvou kategoriích se mostecké týmy postavily tĆikrát, ale pĆesto do krajského kola nepostoupily. V kategorii mladších žákĎ vyhrál tým ze ZŠ R.A. Dvorského, mezi staršími byla Bílá TĆemešná. Mostek obsadil mezi staršími žáky druhé a tĆetí místo, v mladší kategorii byl druhý, pĆed týmem z Úpice – Lány. Do krajského kola však postupují pouze vítøzové.“ Všechny kluky však porazila dívka Jaroslava éerná z Bílé TĆemešné. Na soutøž pĆijelo jedenadvacet êtyĆêlenných družstev z celého okresu.

147

KV÷TEN


Døtský domov na PĆíêce pĆistavuje Kojenecký a døtský domov v ulici R.A. Dvorského se pĆistavuje. Stavbu prování BaK Trutnov, a rekonstrukce se dotýká celé budovy.

V loĀském garáže

roce

postavené

Zadní (východní êást budovy), se upravuje

Jižní prĎêelí budovy je stále v lešení. 148


KV÷TEN

„Nalezena“ torza uschovaných soch Aktivní „betlémáĆi“ se neustále zasazují o zkrášlení møsta i okolí. V møsíci dubnu sdølili kronikáĆi otec a syn Richterovi, že byly nalezeny dvø torza soch svatých, které byly pĆedbøžnø urêeny jako Jan Nepomucký a MáĆí Magdalena. Richterovi poĆídili i fotodokumentaci. Obø znaênø poškozené sochy jsou dosud v objektu prodejny stavebnin na rozhraní ulic Heydukovy a Sylvárovské. Není dosud známo, kde se tyto sochy dĆíve nalézaly. Proto se jejich nález zveĆejnil v Novinách radnice s oêekáváním, zda se nøkdo upamatuje, pokud by tomu tak nebylo, potom dojde Takto vypadá torso, když uraženou hlavu MáĆí Magdaleny pĆidržel pan Karel Richtera.

ke zveĆejnøní v Krkonošských novinách. Zatím kronikáĆ pátrá po dobø kdy se zde ve stavebninách mohly objevit a odkud. Po pĆedbøžném šetĆení se krátká zpráva pĆedá úseku kultury Møstského úĆadu, aby bylo vedeno další, rozsáhlejší odborné pátrání. Nakonec došlo k zjištøní, že obø sochy byly dány do „úschovy“ firmy stavebnin pana Karadžose na zásah samotné odpovødné pracovnice Mø – úĆadu paní Ing. Holubcové. Torza obou soch na paletø ve stavebnictví. Vztyêená a vpĆedu MáĆí Magdalena, ležící Jan Nepomucký.

Den spolkĎ Tato tradiêní akce se nadále úspøšnø rok co rok rozšiĆuje a pĆináší obêanĎm pĆíjemnou zábavu a pouêení. K vidøní je zde celá Ćada vøcí, které sestávají z Ćady: chovatelských úspøchĎ, ochutnávky medu, výstavy kaktusĎ, soutøží pro døti, maĀáskových pohádek, s tradiêním junáckým TEE-PEE, kulturním a sportovním vystoupením spolkĎ, ZŠ R.A. Dvorského, swingového orchestru Big Band Dvorský, Pøveckého sboru Záboj, éeského svazu chovatelĎ, Klub kaktusáĆĎ, éeského svazu vêelaĆĎ, DDM Jedniêka, LoutkáĆského souboru Klíêek, MateĆského centra Žirafa, KéT Dvoráci, Královédvorská Arnika, Veteran Car Club, Kynologický klub Nový svøt a Vodní záchranná služba éeského êerveného kĆíže. Velké plány ZOO Nejnákladnøjší investice se pĆipravují v ZOO. Plánuje se Darwinovo centrum, které by podle Ćeditelky ZOO RNDr. Dany Holeêkové mølo být: „Velkým vzdølávacím pavilonem s živými i neživými exponáty. Vše je ale podmínøno dotacemi z Evropské unie. Bez této dotace by se zámør nenechal uskuteênit. Celý komplex bude sloužit ke vzdølávání døtí i dospølých a jeho souêástí se má stát expozice lachtanĎ na místø dĆívøjšího letního kina.“ Další novinkou by møl být africký kemp. „Dali jsme se inspirovat jihoafrickým Kruegerovým parkem, jehož souêástí bude výbøh s africkými kopytníky. Nocleh zde bude v karavanech, stanech i bungalovech. Také na tuto stavbu chce získat zahrada prostĆedky od EU.“ V letošním roce by mølo dojít k výstavbø zimovištø pro ptáky z venkovní voliéry. Náklady by møly êinit šest milionĎ korun. Náklady na zimovištø kopytníkĎ, které se bude stavøt v záĆí, si vyžádají êtyĆ milionĎ korun. 149

KV÷TEN


Jaro zaêíná ukazovat svoji krásu PĆechodnø teplé dny první dekády kvøtna daly nahlédnout do pĆírody, aby se po dlouhé zimø ukázala jejich barevná krása.

Okrasná jablĎĀka jistø dovede svými kvøty pĆivodit radostnou náladu.

PodharČská zákoutí Na samém hoĆením konci Wagnerovy ulice bychom se setkali zleva s domem Dufkových, který je po provedené rekonstrukci a s líbivou pĆedzahrádkou jarních kvøtĎ. DĎm ve stĆedu na rekonstrukci êeká a zcela vlevo se nový dĎm staví.

DĎm Dufkových, po pĆedchozí rekonstrukci, se svatým Floriánkem ve štítø a pĆedzahrádkou.

Toto je zákoutí u bývalé „školní družiny“ ZŠ PodharČ, které v této dobø posloužilo jako technické zázemí pro provádønou rekonstrukci el. rozvodĎ a osvøtlení. Zajímavostí je to, že nøkolik beden, uložených pĆed bílou zdí, je pozĎstatatek po Stolové spoleênosti „Obec Cvrndorf“, ve kterých bylo, po zániku spolku, uloženo vše potĆebné k provozu památných „Poutí“ a „Posvícení.“ Bedny byly êíslovány, uloženy na pĎdø školy, a inventárnø doloženo, co která s nich obsahuje. Majetek však byl v následných letech, po roce Zákoutí bývalé školní družiny z Wagnerovy ulice. 1952, zcizen a ztracen.

150


KV÷TEN

Stavba šaten „Zimního stadionu“ pokraêuje Pohled z Valové uliêky ukazuje úpravu terénu pro zaêínající stavbu šaten.

Terénní úpravy opravdu nároêné.

jsou

BetlémáĆi“ mají nový êasopis éasopis, který vydává éeské sdružení pĆátel betlémĎ, vychází v nové podobø. Jeho redaktorem je opøt pĆítel našich Královédvorských „betlémáĆĎ“ pan Dr. Vladimír Vaclík. „étvrtletník vychází již patnáct let a jeho døvøtapadesáté êíslo šestnáct se zmønilo co do formátu, êlenøní do sloupcĎ i grafické úpravy“, uvedl souêasný pĆedseda sdružení JiĆí Malina. Vøtrné elektrárny ve Vítøzné podruhé O jejich instalování v této obci mají dva zájemci. Jeden z nich nabídl zájezd do Nømecka (nebo Rakouska?), kde by bylo možné se seznámit s tím, jak tyto elektrárny pracují, jak jsou hluêné a jak zapadají do krajiny. Názory se liší. Obecní zastupitelstvo vyhlásilo anketu, kde se obêané mohou do konce møsíce vyjádĆit a kterou by se møli zastupitelé pĆi svém jednání Ćídit. Zmøní „Teplárna“ majitele? Když se møsto nedohodlo na vytvoĆení spoleêné firmy s VéE, která by Teplárnu provozovala, dohodla se radnice se soukromou firmou VéE o spoleêném postupu pĆi získání Teplárny. Jak vysvøtlil Ing. JiĆí Rain: „Møsto to k niêemu nezavazuje, konkrétní smlouvy o spolupráci bychom podepsali až v pĆípadø úspøchu ve výbørovém Ćízení.“ Nøkterým zastupitelĎm se spoleêný podnik se soukromou firmou nelíbil. Vkladem do spoleêného podnikání by ze strany møsta byly hlavnø tepelné výmøníky a rozvodná zaĆízení. Teplárna byla nabídnuta k prodeji poprvé pĆed dvøma lety. Znovu se však v tisku objevila zmøna, kdy pĆedstavenstvo energetické spoleênosti éEZ rozhodlo, že zruší výbørové Ćízení na prodej zdejší Teplárny. Jasné není tedy zatím nic. Krajský úĆad, památkáĆi - versus betlémáĆi Královédvorští betlémáĆi se snaží už od roku 1999 o obnovení kĆížové stezky, která byla nedaleko Betléma Matyáše Brauna. Jak se vyjádĆil betlémáĆ a zanícený ĆezbáĆ Leoš Pryšinger: „Navrhujeme obnovit kĆižovou stezku v pĎvodní podobø i s hruškovou alejí. Ta byla v polovinø sedmdesátých let vykácena a cesta zorána.“ Krajský úĆad již nøkolik let chystá výstavbu nové kĆížové cesty mezi Stanovicemi a žireêským hĆbitovem. PĆíznivci historie však namítají, že: „Nová trasa jimi navržená neodpovídá svojí polohou historickým skuteênostem. Za trasu navrženou a podporovanou betlémáĆi se staví také nøkolik místních sdružení a osadní výbor Žirec. SignatáĆi navrhují, aby krajský úĆad své rozhodnutí znovu posoudil a na základø nových skuteêností zmønil trasu nové kĆížové stezky.

151

KV÷TEN


Pro dokreslení ještø novinový êlánek Leoše Pryšingera a Miroslava Puše v Král. listech ze dne 29.05.2006: „V Kuksu, Žirêi a okolí se stále nøco døje. Vøtšinou se to týká F.A. Šporka a M.B. Brauna a kulturního bohatství, které tu z doby jejich zdejšího pĎsobení zĎstalo. Ví se o Šporkových sporech s žireêskými jezuity, ménø je známo o aktivitách tøchto jezuitĎ. Ti totiž ve Šporkovø dobø dali zbodovat ze Žirêe k hranici Šporkova panství kĆížovou cestu. NøkteĆí odborníci se domnívají, že šlo pouze o projekt, který ale nebyl realizován. Jiní tvrdí (a to zĆejmø odpovídá skuteênosti), že vybudována byla, a dokládají to tím, že byla zakreslena na mapø hradišČského panství z roku 1754, møla devøt zastavení, zaêínala v dosud zachovalé kapli Nejsvøtøjší trojice, kterou po zrušení jezuitského Ćádu (1780) zakoupila obec Žireê, a konêila kaplí Nalezení sv. KĆíže (Kalvárie). Jednotlivé sochy, dĆevøné a polychromované, zhotovil do roku ĆezbáĆ a sochaĆ JiĆí František Pacák, žireêský rodák. Ten pracoval v letech 1718 – 1720 pro M.B.Brauna na galerii soch Ctností a NeĆestí v Kuksu, ale pozdøji se osamostatnil a pracoval pro žireêské jezuity. Když byl jezuitský Ćád zrušen, byla kĆížová cesta zlikvidována, a kam se podøly jednotlivé sochy, není známo. Nebo lépe Ćeêeno až dosud nebylo. Student historie umøní Jan Pipek z Vrchlabí vønoval svou diplomovou práci sochaĆi Pacákovi, a když studoval historické materiály, zjistil, že nøkteré Pacákovy sochy byly pravdøpodobnø umístøny nøkde v okolí. A tak zaêal pátrat a v jednom kostele v našem regionu narazil na tĆi plastiky, které podle jeho názoru byly souêástí již zmiĀované kĆížové cesty. Tyto sochy byly zĆejmø po likvidaci kĆížové cesty prodány staviteli Hampelovi z KocléĆova a ten je umístil do kostela, který tehdy stavøl. Již pĆed êasem pĆišli Královédvorští betlémáĆi s myšlenkou obnovit žireêskou kĆížovou cestu, a to na místø, kde byla pĎvodnø. Jejich návrh podporoval i Národní památkový ústav. Znaênø odlišný je zámør obêanského sdružení KĆížová cesta, jehož pĆedsedou je známý sochaĆ Vladimír Preclík. Møla by sice být vybudována kĆížová cesta, ale z døl souêasných sochaĆĎ, a to v moderním duchu a na jiném místø, než bylo to pĎvodní. A k jejich pĆedstavø se kupodivu pĆipojil i Národní památkový ústav. Zdá se, že se pĎvodní pĆedstava Královédvorských betlémáĆĎ renomovaným umølcĎm a politikĎm a pod jejich vlivem i odborníkĎm, kteĆí pĎvodnø s projektem Královédvorských betlémáĆĎ souhlasili, nezdá dostateênø atraktivní a zviditelĀující jejich osobní zásluhy. Budeme s napøtím sledovat další vývoj.“ K uvedenému êlánku není jistø potĆeba dodatku. Snad jenom tolik, že pĎvodní myšlenku Královédvorských betlémáĆĎ si nøkdo jaksi pĆisvojil, a již se nespokojil s úlohou vítaného a významného spolupracovníka. Zaškolování nové kronikáĆky Trutnova Na základø žádosti pracovnice MøÚ Trutnova, paní Veroniky Svobodové, se dostavila do Dvora Králové nad Labem sleêna Lenka Hübnerová, aby si s kronikáĆem Pavlem Janouškem vymønila zkušenosti o vedení kroniky. Beseda probøhla za pĆítomnosti jejího pana otce, dvorského kronikáĆe a informatikĎ zdejšího úĆadu.

Zleva otec nastávající trutnovské kronikáĆky Lenky Hübnerové, vpravo kronikáĆ Janoušek v pracovnø informatikĎ MøÚ. Lence Hübnerové nechybí elán, snad trocha tøch zkušeností. 152


KV÷TEN

Fasády møsta Møsto zaêne poskytovat dotaci na obnovu fasád objektĎ, které se nacházejí v památkové zónø. O peníze mohou také požádat majitelé kulturních památek. Žádosti je tĆeba podat do konce êervna. PĆíspøvek mĎže êinit maximálnø tĆetinu nákladĎ, nejnižší výše dotace êiní dvacet tisíc korun. Dotace se vztahuje jen na fasády z vnøjší strany budov, které jsou viditelné z veĆejného prostranství. Na tyto dotace bylo vyêlenøno tĆi sta tisíc korun. KaktusáĆi otevírají sozónu 2006 Stalo se tak v Hankovø domø na samém sklonku møsíce kvøtna. Na programu byl prodej rostlin a následoval blok pĆednášek na tato témata: Ing. Richterová - NSR: Ostrov Cholla a Austrocactus MUDr. Staník - Slovensko: Chile Ing ąezanina – éR: Chemická ochrana rostlin Mezinárodní sympozium kaktusáĆĎ se mĎže pyšnit obrovskou návštøvou. Burza rostlin a všeho, co ke kaktusĎm patĆí zaplnila, hledištø, jevištø, pĆedsálí Hankova domu

PoĆadatelé Zdenøk Hukla a Milan Lejsek se chlubí výpøstky Echinocacrus a Mamillaria.

a navíc ještø jich byla êást i pĆed budovou. Nechybøly diskuse o pøstování a také nových druzích rostlin.Veêer došlo v restauraci „U LubinĎ“ k zábavø pĆi country hudbø. Následný den se uskuteênily návštøvy sbírek královédvorských kaktusáĆĎ.

Burza nabízí tisíce výpøstkĎ.

Setkání zástupcĎ svazku obcí našeho kraje Uskuteênilo se s programem který pĆipravilo Centrum evropského projektování. Cílem bylo pĆedstavit dosavadní êinnost a plány do budoucna v jednotlivých regionech. Jak prohlásila organizátorka Jana Rejlová: „PĎjde také o neformální výmønu zkušeností s rozvojovými projekty EU.“ Setkání se konalo v penzionu Za vodou s poêtem asi osmdesáti úêastníkĎ zastupujících necelých tĆicet svazkĎ. „Oêekáváme, že akcí bude položen základní kámen budoucí spolupráce svazkĎ obcí v kraji“, uzavĆela Jana Rejlová. ZástupcĎm obcí nabídla Iva Krunêíková, vedoucí grantových schémat CEP, spolupráci pĆi získávání dotací a k tomu uvedla: „Existujeme dva roky a podaĆilo se nám získat pro náš kraj dotace pĆesahující 355 milionĎ korun. Nyní Ćešíme další projekty ve výši 348 milionĎ korun.“

153

KV÷TEN


Tituly krajských pĆeborníkĎ V Hradci Králové bojovalo o tituly 74 dorostencĎ a 58 dorostenek. Z našeho møsta byl úspøšnø druhý Jaroš ve výšce (1,75), bøh na 1500 m Kuncová na prvém místø a na 400 m pĆekážek Grohová. To je bezesporu úspøch, ke kterému je tĆeba blahopĆát. Zmizelé éechy - nakladatelství „Paseka“ Toto nakladatelství si dodateênø vyžádalo ke knize, která byla zadána k tisku uvedenému nakladatelství autorem – kronikáĆem Pavlem Janouškem, na pĆebal knihy tento text: „Zvrásnøná krajina podhĎĆí Krkonoš, krásná svou pĆírodou, bohatá svou minulostí a pĆitažlivá svou souêasností, to je Královédvorsko. V jeho stĆedu, obklopeném lesy a protkaném stuhou Labe, které tu opouští své rodné hory, aby dalo sílu pohádkovø krásnému pĆehradnímu dílu „Les Království“, nacházíme vønné møsto êeských královen – DvĎr Králové nad Labem. To je stĆeženo od západu památným vrchem Zviêinou, která byla letitým strážcem a pĆedølem mezi êeským a nømeckým živlem. Møsto, které je známé nálezem národ vznøcujícího Hankova „Rukopisu“, svými sochaĆi zvuêných jmen Antonína Wagnera a Otto Gutfreunda a rozeznølé melodiemi hudebního skladatele R.A. Dvorského. Pravým skvostem jsou barokní díla Matyáše Bernarda Brauna v nedalekém Sporckovø Kuksu a Betlémø i historické stavby vlastního møsta. Minulost patĆila textilu, souêasnost patĆí zoologické zahradø a jedineênému africkému „Safari“, jehož tvĎrcem byl Ing. Josef Vágner Csc. Královédvorsko ukazuje svoji vlídnou tváĆ tisícĎm návštøvníkĎ a uvítá rádo také Vás.“ Kronika mČsta

PĆestavba kuchynø ve zdejší nemocnici Ve druhé polovinø tohoto møsíce pĆevzala dodavatelská firma staveništø a zapoêala s pĆestavbou. Ta by møla trvat do bĆezna pĆíštího roku a bude znamenat jistá omezení v dopravø. Samotnou práci nemocnice by však tyto nároêné práce nemøly ohrozit. Náklady by møly êinit padesát milionĎ korun.

Jednou z prvních prací bylo zbourání garáže.

Toto je prostor bývalé prádelny. 154


KV÷TEN

éR do USA bez viza? Nikoliv! Senát amerického Kongresu pĆijal úpravu pĆistøhovaleckého zákona s dodatkem, který obsahuje podmínku zrušení víz pro nové zemø Evropské unie. Stát, který Americe pomĎže v Iráku êi Afghánistánu alespoĀ tĆemi stovkami vojákĎ, dostane odmønu: Jeho obêané na zkušební dobu dvou let budou moci do Ameriky jen s pasem. „Vypadá to jako handl, víza za vojáky“ vyjádĆil se êeský velvyslanec v USA Petr KoláĆ. (KN 27.5.2006)

Rekonstrukce ulic ve møstø Až do poloviny srpna má být uzavĆena Husova ulice a Slovany. Objížóka vede pĆes Masarykovo námøstí, ulicí 17. listopadu, Denisovo námøstí, Benešovo nábĆeží. Objízdná trasa pro Slovany vede pĆes dvory závodĎ a bude navazovat na ulici Slovany smørem ke garážím. éína dostavøla nejvøtší pĆehradu svøta Stala se jí pĆehrada TĆi soutøsky na Ćece Jang –c´- tiang, která vyrobí tolik elektĆiny jako devøt elektráren Temelína a zásobí 100 milionĎ éíĀanĎ. Hráz, na které pracovalo êtvrt milionĎ dølníkĎ, je dvakrát vyšší než nejvyšší êeská pĆehrada Orlík, vysoký devadesát metrĎ. Stavbu zahájili éíĀané v roce 1994 a už êtyĆi roky poté ji zaêali napouštøt vodou. Pod hladinou zmizelo 150 møst a 1352 vesnic, ze kterých se muselo vystøhovat 1,1 milionĎ lidí. Technická data: Délka nádrže je 630 kilometrĎ, délka pĆehrady 2.309 metrĎ, výška 185 metrĎ, hloubka nádrže 175 metrĎ, pøt stupĀĎ zdymadel pro lodi do 10 tisíc tun, dvacet šest 700 megawattových generátorĎ bude mít výkon 18.200 MW, roênø vyrobí 84,7 miliardy kWh. Jedná se o nový div svøta. PĆejmenuje se ZOO? Zastupitelé Královéhradeckého kraje se budou ještø jednou zabývat zmønou názvu královédvorské ZOO. Dochází k tomu na základø nových skuteêností, na které upozornila právní expertíza. Právní rozbor nechala vypracovat valná hromada ZOO, které loni v záĆí doporuêili krajští zastupitelé zmønit název zahrady na ZOO Josefa Vágnera. „Pokud by se zmønil název tak, jak je požadováno, otevĆela by se cesta potomkĎm Josefa Vágnera ovlivĀovat Ćízení ZOO. Stávající název jako obchodní znaêka má navíc vysokou, tøžko vyêíslitelnou hodnotu. Zmøna by zĆejmø ani nevedla k lepším hospodáĆským výsledkĎm“, je názor radního kraje JiĆího Vambery. Královéhradecký kraj nabízel lidem, kteĆí požadují zmønu názvu, že dílo a osobnost bývalého Ćeditele ZOO ocení jiným zpĎsobem. „Nabídli jsme pojmenování safari nebo ulice,která vede k ZOO êi zĆízení pamøtní desky nebo busty a areálu zahrady. Vše ale bylo odmítnuto s tím, že pĆijatelné je pouze uvedení Vágnerova jména v obchodní znaêce ZOO“, doplnil radní Vambera. Krajský zastupitel Vladimír Derner ale zpochybĀuje tvrzení pĆedstavitelĎ kraje, že zmøna názvu ZOO je z právních a ekonomických dĎvodĎ problematická a uvádí: „Pokud by tomu tak bylo, møla rada kraje osm møsícĎ na to, aby svá tvrzení zastupitelĎm doložila. Nestalo se tak.“ Pro zachování objektivity kroniky ještø písemnost ( kopie dopisu) pana ZdeĀka Vágnera adresovaný: MUDr. JiĆí Vambera, êlen Rady Královéhradeckého kraje, Wonkova ê.p. 1142 , 500 12 Hradec Králové, který je v pĆíloze Kroniky møsta. Dále je to ještø dopis adresovaný: premiérovi vlády éR Ing. JiĆí Paroubek, a êlenĎm vlády Mgr. František Bublan -MV, RNDr. Libor Ambrozek MŽP, Mgr. Vítøzslav Jandák -MK, Mgr. Radko Martínek – MPMR, Ing. Zdenøk Škromach MPSV. JUDr. Petra Buzková MŠMT, Mgr. Bohuslav Sobotka MF, JUDr. Pavel Nømec – MS. Dále na vødomí: hejtman Královéhradeckého kraje Ing. Pavel Bradík, MUDr. JiĆí Vambera – êlen Rady Královéhradeckého kraje, Ing. Vladislav Jiroušek – prezident UCSZ, Pavel PĆibyl – Ćeditel Východoêeské policie, Petr DvoĆák - Ćeditel TV NOVA, JUDr. Renáta Vesecká – nejvyšší státní zástupkynø, zástupcĎm medií, RNDr. Dana Holeêková – Ćeditelka ZOO DvĎr Králové nad Labem. Tyto písemnosti jsou v pĆíloze kroniky letošního roku

155

KV÷TEN


Mistrovství svøta v ledním hokeji - Riga - jsme „stĆíbrní“ za Švédskem Dálkový pochod se psy PĆipravil ho Møstský útulek pro desítku úêastníkĎ tĆicetikilometrového pochodu kolem møsta. Odpoledne se konal Pochod za buĆtem, kratší a urêený pro døti, kterého se zúêastnilo víc jak êtyĆicet psĎ a sedmdesát døtí. Nøkteré døti si pĎjêily psy z útulku. Na stanovištích s úkoly êekaly êlenky PejskaĆského kroužku, které se na akci podílely. Výstava znovuobjeveného Františka Šorma Akademický sochaĆ a malíĆ František Šorm se narodil 4. záĆí 1909 v TĆebihošti. Studoval na Gymnáziu ve DvoĆe Králové nad Labem, roce 1927-1931 na Vyšší prĎmyslové škole sochaĆsko – kamenické v HoĆicích. 1931 – 1937 na Akademii výtvarných umøní v Praze u prof. Bohumila Kafky. Dále stipendium francouzské vlády na École nationale supérieure des beaux- arts v PaĆíži u prof. Marsella Gimonda v roce 1945. Po návratu do vlasti žije a pracuje v Praze. ZemĆel 8. bĆezna 1965 v Praze. Výstavy: 1838 - Národ výtvarným umølcĎm Praha, Zlínský salon, Jednota umølcĎ výtvarných Praha 1940 - Jednota umølcĎ výtvarných Praha 1943 - Podkrkonoší ve výtvarném umøní, Nová Paka 1944 - HoĆice êeskému sochaĆství – 60 let sochaĆsko – kamenické školy 1947 - Zlínský salon, SéVU – stĆedisko Štursa, Obecní dĎm Praha 1952 - výstavy v podnicích Jawa, Ogar, Chirana 1953 - SéVU - stĆedisko Štursa, Praha – Mánes 1954 - SéVU - stĆedisko Štursa – Praha 1960 - Klub pražské energetiky, výtvarní umølci k 15. výroêí osvobození éSR- DĎm informaêní služby Paláce Dunaj – Praha Soutøže: Hlávkovo stipendium, Maudrovo stipendium, Republika éSR pro pavilon v PaĆíži, pomník mistra Jana Husa, pomník Boženy Nømcové. socha sv. Vojtøcha pro chrám sv. Víta, alegorie Lidovø demokratické republiky, pomník Aloise Jiráska, památník bojĎ u Dukly Výstavy in memoriam: 1982 - Ústav makromolekulární chemie v Praze 6 1987 - Kulturní stĆedisko Benkov v Praze 4 a Lískovice v Podkrkonoší Jeho díla jsou v majetku Ministerstva školství, financí a Ministerstva informací v Praze. V roce 1956 zakoupilo Ministerstvo zahraniêního obchodu jeho obrazy pro zastupitelské úĆady v zahraniêí a pĆed nedávnem zakoupila do svých sbírek poêetný soubor obrazĎ i Galerie møsta Trutnova. Plastika „Delirium“ je umístøna v zahradø sochaĆsko – kamenické školy v HoĆicích. éást je nyní vystavena v soukromé galerii statku ê. p. 5. v Dolním Dehtovø. Ze staré stodoly se díky souêasným majitelĎm a sponzorĎm podaĆilo vybudovat zcela moderní expozici. Ve êtyĆech místnostech jsou vystaveny obrazy a plastiky umølce, který je znovu objevován. éistø zametený dvĎr, dláždøný kameny, ruce potomkĎ autora, vítající stiskem ruky návštøvníky, to vše vytvoĆilo pĆíjemné prostĆedí kulturní pohody. Úvodní slovo na výstavø møl Miloš Petera, malíĆ a kurátor Sporckovy galerie a autor projektu expozice, hudbou doprovázeli prof. Jaromír Hönig – flétna, a prof. Sylva Hönigová – cemballo. Ze zasvøceného úvodního projevu pana Miloše Petery vyjímáme pro kroniku: „... díla umølcĎ prochází êasem, který jim je a nebo není pĆíznivø naklonøn. Aby byla zachránøna, musí se ve šČastné konstelaci, ve správném místø potkat se správným êlovøkem. Stalo se. Dílo Františka Šormy se setkalo s Josefem Šormou o êtyĆicet let pozdøji. A to v místech jeho narození, døtství i let klukovských. A tenhle souêasný Šorm, v oêích svých nejbližších nenapravitelný blázen, fantasta a snílek najednou zásadnø vyboêil z Ćádu tohoto uštvaného, stresovaného a po všech stránkách devastujícího konzumního života. A aê si mohl v klidu a pohodø užívat dĎchodu v nádherném koutu pĆírody pod Zviêinou, udølal si dobrovolnø starostí až nad hlavu a pustil se do pĆestavby nevyužité stodoly na galerii. A møl další štøstí. Potkal se s osvícenými sponzory a nezištnými lidmi, kteĆí byli ochotni pĆiložit ruku k dílu. A to se v dnešním svøtø rovná témøĆ zázraku.“ 156


KV÷TEN

Sponzory jsou: Ing. Marie a ing. Robert Bartoš, INZAT spol s.r.o., DvĎr Králové nad Labem Petr Stránský, Stránský a Petržík, pneumatické válce spol. s.r.o., Bílá TĆemešná Vladislav Žižka, Stavební spoleênost Jarolímek – Žižka spol s.r.o., D.K.n.L. Josef Jarolímek a Ing. Pavel Jarolímek ALLMO profil s.r.o., Bílá TĆemešná Jaroslav Vacek, DĆevaĆské závody 3J+K s.r.o., Bílá TĆemešná Václav Stanøk, FEROSTAV DvĎr Králové nad Labem Zdenøk Šedivý Grey, truhláĆství Horní Dehtov Ing. Ota Hrubý, knihaĆství a kartonáž DvĎr Králové nad Labem Obecní úĆad TĆebihošČ Obêané TĆebihoštø, Dolního a Horního Dehtova: Václav Dégr, Zdenøk Dufek, Roman Janza, Ladislav Kracík Rodina ŠpĎrových z Pardubic Dejme však slovo panu Peterovi: „Budoucnost jim to zcela jistø nezapomene v podobø zachránøných kulturních hodnot. Je to duchovní bohatství nás všech. Bohatství, které vytváĆí identitu národa. Jak mimoêasová a témøĆ nechápaná slova. Nemáme êas myslet v tøchto pojmech. Ke zdi nás tlaêí dĎležitøjší vøci. Jako vždy nejêastøji peníze a posedlost konzumním stylem života.“ „Já jsem podøkoval sponzorĎm, ale nesmím zapomenout na vzácné hosty, kterým otevĆení expozice dølá nejvøtší radost. Prosím pĆivítejme mezi námi paní Boženu Šormovou – Hudcovou, manželku zemĆelého Mistra a neteĆ paní ing. Alenu éiperovou. S vitalitou sobø vlastní uspoĆádaly obsáhlý katalog a fotografickou dokumentací, soupisem autorových døl i výstav, což nám ve velké míĆe pomohlo pĆi instalaci expozice. Obø jsou z Prahy.“ „Vítám mezi námi zástupce Møstského úĆadu ve DvoĆe Králové nad Labem, místostarostu Mgr. Vasila Bibena i starostu Obecního úĆadu v TĆebihošti ing. Jaroslava Krkonošku a všechny ty, co se prací na vybudování galerie úêastnili.“ Návštøvníci tu mohli vidøt prĎĆez celým tvĎrêím dílem autora. Krajinu rodného Podkrkonoší, momentky z Prahy, plastiky inspirované Erbenovou Kyticí. Expozici doplĀuje dobový, stylový lidový nábytek a také sbírka hornin. Ještø dejme slovo panu Peterovi: „Šormovo zdraví nebylo pĆíliš pevné. Brzo po absolvování Akademie onemocnøl tuberkulosou a musel být dvakrát operován. Po rekonvalescenci se znovu pustil do práce a vytvoĆil sochy Umuêení svatého Šebestiána, Svržený Titán a Selskou madonu. Právø Svržený Titán jej dovedl k získání 1. ceny v soutøži o udølení stipendia francouzské vlády ke studiu v PaĆíži. Inspiruje se i Rukopisem královédvorským v podobø plastiky Opuštøná. ............. Šorm byl pĆedevším sochaĆ a za svĎj život vytvoĆil Ćadu plastik, hlavnø portrétĎ. Já bych se tu chtøl ale zmínit o výjimeêném cyklu reliéfĎ k Erbenovø Kytici. Jde o mimoĆádnø kvalitní soubor. Zjednodušená kompozice do základních symbolĎ, úsporná forma a dramatizace i celkové pojetí silnø pĆipomínají domovní znamení, jaká vznikala v dobø baroka a která se dochovala na domech pražského Starého møsta. ............ Po celou dobu okupace i po návratu z PaĆíže se vønoval pĆedevším plastice. Ale už v roce 1942 vznikají první obrazy a je typické, že se v jejich námøtech vrací do rodných míst. Ten první møl pĆíznaêný název Kociánovo v TĆebihošti. Ty pak stĆídá s námøty krajináĆskými a s námøty zátiší a kytic. Druhá linie jeho malíĆské tvorby má námøty z pražského prostĆedí. Je to ku pĆíkladu Trojský viniêní kostelík z roku 1956 a KarlĎv most v zimø z roku 1958. Není pochyb o tom, že pro Šormu bylo malování vítanou doplĀkovou êinností, která mu umožĀovala si oddechnout od namáhavé fysické práce na sochách. A zdá se, že jich pĆibývalo na zaêátku šedesátých let, kdy se zaêínala hlásit tøžká choroba, znemožĀující vøtší fyzické vypøtí. Obrazy jsou malovány pĆevážnø v technice tempery, asi tĆetina z nich je malována olejem. Ostatnø Šormu bylo možné spatĆit se štaflemi a plátnem pĆi práci v plenéru, jak na Starém møstø pražském, tak i v okolí rodné TĆebihoštø. Møl pĆed sebou ještø hodnø plánĎ, pĆedevším realizovat do kamene êi bronzu mnohé z pĆipravených sádrových plastik. Nakonec zĎstalo u dvou. Mezi nø patĆí plastika Delirium. VraČme se však k panu Josefu Šormovi slovy pana Petery:

157

KV÷TEN


„Když jsem panu Josefu Šormovi položil otázku, co jej vlastnø vedlo k rozhodnutí pĆestavøt stodolu na galerii, odpovødøl mi: „Nechtøl jsem, aby se ty obrazy a sochy zniêily. Oslovuje mø to.“

Stiskem ruky vítají manželé Šormovi návštøvníky.

Zamysleme se nad tím. Být oslovován umøním. Je to dar, který není dopĆán každému. Spíše mezi námi pĆiKamenný dvĎr se špejchárkem. bývá onøch duchovních potratáĆĎ, co si myslí, že pouze systematické zvyšování životní úrovnø je pĆivede ke štøstí a naplnøní smyslu života. Nahrabou své miliony, zaêasté nekalými praktikami, a stále cítí, že jim nøco chybí. Cesta vede jinudy. Ale na to oni nikdy nepĆijdou. A tak jsem rád, že jem se tu dnes sešel v vámi, co jste to pochopili. Ještø jednou podøkování vám všem, kteĆí máte zásluhu na tom, že dobrá vøc se podaĆila.“

Vystavené exponáty s obrazem svého tvĎrce

PĆíjemnø pĎsobí i selská jizba v souladu s vystavenými exponáty.

Zcela zaplnøná êást stodoly, kde došlo k uvedení vernisáže výstavy p. Milošem Peterou. 158


KV÷TEN

Husova ulice dostane nový povrch Tato ulice je po nøkolika havariích vodovodního Ćadu znaênø narušená a vyžaduje dĎkladnou rekonstrukci. Dochází tedy k pracím na jejím povrchu.

UzavĆená vozovka nebrání vjezdu neukáznøným ĆidiêĎm.

Technika pracuje na kĆižovatce pĆed mostem Jana Palacha.

Na snímku je zleva bývalá Obchodní škola, vpravo bývalá PrĎmyslová škola textilní. 159

KV÷TEN


Nové multifunkêní hĆištø Stavbu za dva a pĎl milionu korun slavnostnø otevĆel hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík, který k tomuto uvedl: „Slíbili jsme, že budeme sportovištø budovat a chlapi mají své sliby plnit.“ Zajímavým zpestĆením otevĆení bylo taneêní vystoupení souboru Angeles Dance Group. Na místø zastaralého hĆištø je nyní moderní areál, který je možno dle slov krajského zastupitele Miloše Jona: „využít na kopanou, házenou, streetbal a florbal. Je zde také umølá horolezecká støna a cviêná tenisová støna.“ Areál je souêástí stĆední odborné školy, ale využít jej bude moci i širší veĆejnost. DĎležitý je umølý trávník, který umožní sportovat i za deštø. KronikáĆ sestavuje sbírku obêanĎ Po nøkolika výzvách v Novinách radnice se obêané zapojují do sbírky starých fotografií a písemností. Dostávají se do rukou kronikáĆe Pavla Janouška a ten je zaĆazuje k digitalizování a následnému zaĆazení po poĆadaêĎ. Tato práce se pĆímo nesluêuje s prací kronikáĆe, ale jistø obohatí ozĆejmøní regionální historie.

Takových poĆadaêĎ s fotografiemi je sedm. Na snímku také êást zapĎjêených archiválií od obêana Vyhnálka – filatelisté.

Pokraêuje stavba šaten zimního stadionu Stavba se zakusuje do pĆíkrého svahu Valové uliêky a vyžádá si znaêné pĆemísČování materiálu.

Pohled z Valové uliêky na staveništø.

160


Pohled na staveništø od Seidlovy firmy smørem k Hankovu domu.

KV÷TEN

O týden pozdøji se odhalují mohutné piloty zpevĀující stráĀ.

Pravidelný møsíêní trh Koná se každý poslední êtvrtek na námøstí. Stále víc je však slyšet stesky trhovcĎ o malých tržbách. Není se však êemu divit, textilní závody Tiby propouštøjí a ty, kde se dosud pracuje tak svým zamøstnancĎm mzdu dluží møsíce. Marnø lákají výrazné slevy.

Trhovci zaplnili námøstí.

Kde není práce, nejsou peníze, není ani prodej.

Den døtí v ZOO První akcí vønovanou døtem je Den s Míšou. Byl naplnøn mnoha soutøžemi a hrami. Pro døti je pĆipravena soutøž a jak sdølila Jana Mysliveêková – vedoucí propagace: „bude o zvíĆátkách, kde budou odpovøó hledat na cestách po zahradø.“ Každý rok je možné v zahradø vidøt nøjakou novou atrakci urêenou døtem. PatĆí sem prolézaêky, výbøh s kamerundskými koziêkami a jízda na ponících. Své uplatnøní našel i tobogan. Oblíbená je také atrakce pro døti u automatĎ na pamøtní mince.

161

KV÷TEN


Kronika a hĆbitov Na pĆání obêanĎ a kroniky møsta jsou zde dva snímky s hrubými nedostatky kritizovanými u rozptylové louêky:

Obêané by tento kontejner vidøli radøji jinde, nedølá tomuto nejfrekventovanøjšímu pietnímu místu žádnou ozdobu.

Tento vodní zdroj bez potĆebného odpadu je stálým zdrojem zamokĆení, mnohdy až k louêce. Také jeden ze schodĎ je polámaný.

Fontána u Hankova domu? Møla by být postavena podle návrhu architekta Martina Misíka a sochaĆe Jaroslava éerného. K umístøní by mølo dojít na rekonstruovaném námøstí Odboje a parteru pĆed Møstským kulturním zaĆízením. PĎvodnø møla tuto plochu zdobit busta Václava Hanky, ale ta bude instalována do budovy Hankova domu. Celkové náklady na rekonstrukci prašné plochy by møly êinit více jak 12 milionĎ korun. Úpravou se sníží poêet parkovacích míst, ale budou zde chodníky. Plocha by se møla zazelenat keĆíky a osázenými záhony, dále by tu møly být laviêky a nové osvøtlení. Tato první etapa by møla být dokonêena do 5. záĆí. Na sklonku møsíce kvøtna se zaêalo jako obvykle oplocením a zákazem, ale k stavebním pracím nedošlo.

Zdravotníci demonstrují v Praze PĆed sídlem Ministerstva zdravotnictví se sešly asi êtyĆi tisíce demonstrujících lékaĆĎ, lékárníkĎ a sester aby uskuteênili „Týden zdravotnického neklidu proti ministrovø politice.“ Tiskem probøhly nesené transparenty v tomto znøní: „Zachvátí-li tø Rath, zahyneš, Demokracie ve zdravotnictví, ne protekto Rath, Již dost šíleného ministra a dokonce i Miroslave Macku, dal jste správnou facku !“ (reakce na událost na zasedání, kdy M. Macek veĆejnø napadl D. Ratha). Nájemníci a voda pro TIBU Už sedm týdnĎ jsou nájemníci z budovy Ćeditelství Tiba bez zavedené vody. Møsto a VaK vybudují pro takto omezených šest rodin doêasný vodovod, náklady by møla nést Tiba, ale ta to neplní. Proto

162


KV÷TEN

se rozhodlo møsto, že nájemníkĎm pomĎže a z plánovaných tĆiceti tisíc uhradí polovinu. Druhou polovinu slíbila zaplatit Tiba a nájemníci. PĆes Ćadu jednání se nepodaĆilo domluvit s Tibou úhradu dluhu. K tomu se vyjádĆil Ćeditel VaK Ing. Zdenøk Kouba: „Naše ztráty i ztráty møsta rostou každým dnem o desetitisíce. Uvažujeme proto, že v brzké dobø zastavíme dodávky vody i odvod kanalizace.“ Nejmladší házenkáĆi KronikáĆ zachytil nejmladší družstvo házenkáĆĎ pĆed vlastním tréninkem ve sportovní hale na Wolkerovø nábĆeží.

Mladé sportovce pĆízeĀ kroniky viditelnø potøšila.

ZemĆel Prof. Josef Žídek Dne 30. kvøtna 2006 dokonal svoji životní pouČ ve vøku 86 let Prof. Josef Žídek. Ve zcela zaplnøném kostele sv. Jana KĆtitele se s ním pĆišli rozlouêit obêané, aby ocenili jeho zásluhy. Prof. Josef Žídek se narodil 2. února 1920 v Hrochovø Týnci.. Po vychození základní školy odchází na pražskou konservatoĆ, kde se u Prof. Videmana vønuje hĆe na varhany. Po absolvování konservatoĆe se ve svých dvaceti letech dostává do Dvora Králové n. Labem jako varhaník, aby se pozdøji stal Ćeditelem kĎru. V dobø nacistické okupace bylo zahájeno vyuêování na první hudební škole našeho møsta, spravované møstským kuratoriem. Však již po jednoroêním trvání byla škola okupanty zrušena. Vyuêování bylo obnoveno v únoru roku 1949 pod názvem LŠU (Lidová škola umøní) a to v Hankovø domø. ąeditelem byl absolvent konservatoĆe (housle) K. Kubeš, uêitelem Josef Žídek, absolvent konservatoĆe (varhany) se státní zkouškou (klavír), dále tu byli uêitelé Em. Dernoušková (klavír) a K. Dernoušek (klavír). Kronika školy uvádí: „Zrození hudební školy bylo pĆivítáno tiskem a celou královédvorskou veĆejností s nadšením – jako významný pĆínos kulturnímu životu v møstø. élenové uêitelského sboru se stali iniciátory vzniku Královédvorských hudebních pondølkĎ. Náplní tøchto koncertních veêerĎ byla zejména vystoupení uêitelĎ a žákĎ hudební školy, nejen jako jednotlivcĎ, ale i êlenĎ Královédvorského komorního sdružení. Významným souborem této organizace se stalo Smyêcové kvarteto, které pak bylo aktivním komorním tølesem našeho møsta až do smrti violisty, odborného uêitele Josefa Havlíêka. élenové hudební školy se též významnø podíleli na êinnosti orchestru, který existoval nejprve pĆi hudebním spolku DvoĆák a pozdøji jako souêást Závodního klubu Revoluêního odborového hnutí. Prvního Ćeditele školy Cyrila Pecháêka vystĆídal u dirigentského pultu Josef Žídek. Jako další komorní soubor vzniká Klavírní trio: Josef Vitvar – klavír, K. Kubeš – housle, Josef Žídek – violoncello. Kromø samostatných celoveêerních koncertĎ natoêilo trio nøkolik snímkĎ v rozhlasovém studiu v Hradci Králové. ............ Do pamøti ještø toto: 163

KV÷TEN


„16.9.1967 byl v našem møstø uspoĆádán Slavnostní veêer ke 150. výroêí nalezení Rukopisu královédvorského, kde kromø tria (Suk: Elegie) úêinkoval též smíšený sbor SZK Spojeného závodního klubu (Záboj) a provedl za Ćízení Josefa Žídka slavnostní kantátu „Ohlasy vøkĎ“, složenou k tomuto jubileu skladatelem (rodákem) Janem ZdeĀkem Bartošem. ......... Josef Žídek opøt Ćídil smíšený pøvecký sbor SZK, tedy Záboj.“ Hudbø zĎstal a zasvøtil celý svĎj život a také svoji dceru Janu pĆipravil na umøleckou dráhu. Rozlouêení byla pĆítomna jeho rodina, êlenové Záboje, êlenové Základní umølecké školy, farníci, zástupce møsta a prostí obêané, aby mu naposledy podøkovali za jeho dlouholetou êinnost ve prospøch našeho møsta. Byl to dobrý êlovøk s lidským pĆístupem ke všem spoluobêanĎm a tak také „svoji brázdu dooral.“ Herci a zpøváci - tým Kolumbus VYP Trochu té zábavy ani v nevlídném poêasí neuškodí, a tak se na stadionu pod Hankovým domem stĆetla dvacítka hercĎ a zpøvákĎ s místní starou gardou. DivákĎ se mnoho nesešlo, ale byla zde êeská miss Renata Langmanová a vícemiss Barbora KoláĆová, ale hlavnø fotbal. Mezi hosty – „v týmu hvøzd“ se pĆedstavil zpøvák Michal Hudêek, Roman Skamene a Karel KrytináĆ.

Mužstva nastupují k zápasu v chladném poêasí.

Hostující stĆídaêka byla nabitá kvalitními playery.

Hostující útoêník Roman Skamene a neprĎchodná obrana domácích. 164


KV÷TEN

Cyklisté o Nejlepšího... O nejlepšího cyklistu Dvorska soutøžilo tentokrát u nemocnice padesát závodníkĎ na horských kolech. Následovat bude závod do vrchu a závod bude ukonêen v møstském parku. Celkového vítøze budeme znát po posledním závodø. Už teó je ale potøšitelné, že se na mnoha místech poĆadí objevují závodníci CK Carla DvĎr Králové - Tomáš Berger, Luboš Toman, Matøj Poliêanský, Martin Hoffman, Adéla Bergerová, KateĆina Bíbová, Marek Munzar, Jan Poliêanský, Karolina Bergerová, Petr Bíba a Lukáš Toman. Drobné zajímavosti møsíce kvøtna - TJ Sokol Lipnice poĆádá patnáctý roêník pochodu jarní pĆírodou za pohádkou. - Hasiêský záchranný sbor uspoĆádal den otevĆených dveĆí. - Násilí na politicích v Praze pokraêuje. V prosinci roku 1992 byl pobodán tehdejší pĆedseda komunistĎ JiĆí Svoboda, o pøt let pozdøji poslanec za éSSD Pavel Dostál, nyní došlo ke zbití komunisty Pavla Dolejše. - Zajímavé datum století - v jednu hodinu, dvø minuty a tĆi vteĆiny v noci êtvrtého kvøtna roku 2006: 01:02:03- 04:05:06. - PĆed 55 lety bylo zahájeno z Mnichova první celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa smørované do éeskoslovenska (skonêilo 30. záĆí 2002). - PĆed osmdesáti lety se divákĎm poprvé pĆedstavil Hurvínek. - „Kašleme na rezoluce OSN“ , tak se møl vyjádĆit íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád k požadovanému zastavení obohacování uranu. - Anticenu „Ropáci“ pĆineslo êtrnácté rozdølování. První cenu Vlastimilu Aubrechtovi (zmocnønec vlády) za zpochybĀování ekologických limitĎ, druhou ministrovi prĎmyslu a obchodu Milanu Urbanovi a tĆetí Liboru Ambrozkovi – ministrovi životního prostĆedí. Za nejhorší ekologický výrok loĀska byl Zelenou perlou vyhodnocen sám prezident Klaus. Loni v létø pĆi moderování debaty o „neziskovkách“ pronesl: „Obêanská spoleênost je polemika se svobodnou spoleêností. A je povinností každého demokrata ze všech svých sil do konce svých vøkĎ proti ní bojovat.“ - Ústavní soud zamítl návrh zákonodárcĎ ODS, kteĆí požadovali zrušení eurozatykaêe (vydání êeských obêanĎ do jiného státu k trestnímu stíhání). - Uskuteênila se „Celostátní výstava kníraêĎ“, kterou pĆipravila kynologická organizace ZKO 138. - Dne 11. kvøtna 1946 (šedesáté výroêí) byl uskuteênøn zahajovací koncert I. roêníku festivalu Pražské jaro v pražském Rudolfinu. - 18. kvøtna je Mezinárodní den muzeí, který se slaví od roku 1978. PĆed 115 lety byla slavnostnø otevĆena dnešní budova Národního muzea. (18.5.1891). - 21. kvøtna 1956 explodovala nad tichomoĆským atolem Namu první americká vodíková bomba svržená z letadla. - 21. kvøtna 1991, (pĆed patnácti lety), došlo k zavraždøní známého politika Rádžíva Gándhího. - ZŠ R.A. Dvorského uspoĆádala sbírku pro Diakonii Broumov. Obsahovala hraêky, knihy a obleêení ve sto padesáti pytlích a krabicích. - Zakladatel první (1951) protialkoholní záchytné stanice v Evropø, psychiatr Jaroslav Skála, se dožívá svých devadesáti let (25.5.1916). - Uplynulo šedesát let (26.5.1946) kdy ve volbách do Ústavodárného národního shromáždøní zvítøzila Komunistická strana éeskoslovenska s 37,9 % hlasĎ. - HázenkáĆi našeho møsta se umístili na konci soutøže na pátém místø. - Psí útulek a PejskaĆský kroužek se úêastnily výstavy Rýzmburský voĆíšek. - 29. kvøtna 1991 schválila vláda zásady pro sestavení seznamu podnikĎ a majetkových úêastí státu urêených pro privatizaci, êímž byla zahájena velká privatizace v éR. - Infocentrum prodloužilo otevírací dobu a až do záĆí budou mít turisté a návštøvníci možnost návštøvy po sedm dní v týdnu. (Sobota 8-15 hod., nedøle 9 – 13 hodin). - Ve Staré radnici se mohou návštøvníci podívat na celoroêní práci výtvarné dílny knihovny Slavoj, kde byl vedoucím výtvarník JiĆí Fixl. - Modernizace nemocnice se dotkla i telefonní sítø. Od zaêátku êervna se dovoláme do nemocnice na êíslo 499 300 610 – 611. Nemocnice je propojena poêítaêovým systémem už møsíc, náklady uhradil královéhradecký zdravotnický holding.

165

KV÷TEN

166


Kulturní programy m síce kv tna

Recommend Documents