Kulturní programy m síce b ezna

KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006

BąEZEN

Kulturní programy møsíce bĆezna HankĎv dĎm - Réva – cimbálová muzika pro I. II. stupeĀ ZŠ. - Záskok - Cimrmanova hra. - Zápis do taneêních. - Reality show – Divadlo Bolka Polívky a divadelní spoleênost Frída. - Helena Dvorná – fotografie – výstavní síĀ Staré radnice. - Dny R.A. Dvorského – 12. roêník. - 351. koncert Kruhu pĆátel hudby Duo Bohemia Bass. - Klíêek – Babka ChĀapka – pásmo pohádek. Møstské muzeum - To je SibiĆ – výstava fotografií JiĆího Hegera. - Cestování po SibiĆi - JiĆí Heger. - Krásy Moravy – manželé Mervartovi. - Pohádka – Volfovo rodinné loutkové divadlo pro døti i dospølé. Knihovna Slavoj - Jordánsko a Jeruzalém - minulost a pĆítomnost. - Zahájení celostátního projektu „Kde konêí svøt?“ TĆi programy (Malé êtení, Literární soutøž a Výtvarná soutøž.“ Jedniêka - Veselá jarní zapichovátka - jejich výroba. - Jarní dekorace - výroba veselých jarních obrázkĎ. - PĆedprodukce Juniorfilmu – pro døti od pátých tĆíd a dospølé. - Karneval – v zábavním centru na Zálabí. - XIII. roêník celostátní soutøže filmĎ Juniorfilm. - Prima vaĆeêky. - ZvíĆátka z kvøtináêĎ - jejich výroba. Léky podražily O tĆi procenta se zvýšily doplatky za léky. ZvlášČ citelný dopad je na pacienta, který je dlouhodobø nemocný a užívá dražší medikamenty. NøkteĆí pacienti se dostávají do situace, kdy jim je nabídnutý lék bez doplatku, ale byl jim pĆedtím jako nevyhovující odebrán pro nežádoucí úêinky, anebo se nehodí k ostatním pĆedepsaným lékĎm. Státní návštøva Vladimíra Putina Ruský prezident Putin pĆiznal morální odpovødnost Ruska za okupaci v srpnu 1968, ne však právní. To znamená, že Rusko požadavky na odškodnøní obøtí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do éeskoslovenska neuzná. VyjádĆil to slovy: „Musím vám Ćíci naprosto otevĆenø, že samozĆejmø neneseme žádnou právní odpovødnost, ale mravní odpovødnost tady je.“ Prezident Klaus sdølil, že o srpnu 1968 s prezidentem Putinem nemluvil a vyjádĆil to slovy: „Já nevidím dĎvod, abych s prezidentem Putinem dnes 1. bĆezna 2006 Ćešil to, co udølal BrežnøvĎv Sovøtský svaz v srpnu 1968.“ NøkteĆí politici a nevládní organizace návštøvu Putina kritizovali. Senátor Jaromír Štøtina dokonce prohlásil, že pokud prezident Putin navštíví senát, tak on odejde! Rusko už splatilo naší republice stamilionový dluh a nadále jsme odbørateli jejich zemního plynu. Z Ruska ho odebíráme plné dvø tĆetiny své potĆeby. Veletrh Holiday World 2006-03-25 Na pražském výstavišti v Holešovicích se uskuteênil 15. roêník veletrhu cestovního ruchu. Zastoupeno bylo 698 vystavovatelĎ z padesáti zemí svøta. Je nejvøtším v rámci stĆední Evropy. Veletrh navštívilo více jak 23 tisíc návštøvníkĎ. Naše møsto zastupovaly pracovnice Møstského informaêního centra Jana Mikysková a Jana Vítová. 57

BąEZEN


Møsto DvĎr Králové nad Labem se dølilo o vystavovatelský stánek se zoologickou zahradou, a ten byl souêástí expozice Královéhradeckého kraje. Vladimír Remek v kosmu pĆed 28 léty Tak tomu bylo dne 2. bĆezna 1978 kdy „vylétl“ první êeskoslovenský kosmonaut. Byla to tehdy pro naši republiku veliká událost a byli jsme na to pyšní. Dnes je Vladimír Remek bez stranické pĆíslušnosti a pracuje jako europoslanec v Bruselu, kam byl vyslán voliêi KSéM, i když z této strany vystoupil.

10. ledna 1979 navštívil Vladimír Remek závod Tiba Zálabí. (Foto J. Nechvíl).

Hospital Kuks a „Milosrdní bratĆi“ - výstava Milosrdní bratĆi patĆí k církevnímu Ćádu, který ovlivnil život hospitalu v Kuksu. PĎsobili zde od roku 1743 až do samého zaêátku druhé svøtové války a starali se o pĆestárlé a vysloužilé ze Sporckova panství. ąádoví bratĆi se také starali o barokní lékárnu „U granátového jablka“, a jak sdølil kastelán Libor Švec: „Vystaveny budou dobové fotografie a historické pĆedmøty a podaĆilo se sehnat film, který zachycuje bøžný život obyvatel hospitalu.“ Ještø v sedmdesátých letech minulého století sloužil hospital seniorĎm, ale již bez Ćádových mnichĎ. Ti se vrátili do éech po listopadu 1989 a v souêasné dobø pĎsobí na Moravø, kde provozují nemocnici a nøkolik lékáren. Michail Gorbaêov - 75 let Narozen 2. bĆezna 1931 v Privolnoje – Rusko. 1946 – 1950 mechanizátor traktorové stanice, 1952 – 1992 êlen Komunistické strany SSSR, 1970 – 1989 poslanec Nejvyššího sovøtu, 1971 - 1991 êlen ÚV KSSS, 1985 – 1991 generální tajemní KSSS, 1990 – 1991 prezident Sovøtského svazu, 18. – 21. 8. 1991 pĆi pokusu o státní pĆevrat vøznøn s rodinou na Krymu, 1992 vylouêen z KSSS. Vdovec, manželka Raisa zemĆela pĆed sedmi lety, dcera Irina, vnuêky Xenija a Anastasia. Jak je uvedeno v tisku, zĎstává v cizinø oblíbeným, zato doma je zatracován a vystaven opovržení. (K.L. 02.03.2006). Je mu pĆiêítán na vrub pád sovøtského imperia, chaos v zemi, hospodáĆská mizérie a také prohibice, kterou zavádøl. Pobírá dĎchod ve výši 12 tisíc našich korun, ale dovede si pĆivydølat na své pĆezdívce Gorby (jako ochranná známka) a reklama na restauraci Pizza Hut. Ve volbách na prezidenta zcela propadl. O souêasném Rusku tvrdí, že zde vládne finanêní diktatura Vladimíra Putina, ale jinak o nøm mluví jako o zastánci práva a poĆádku. O bývalém prezidentu Borisi Jelcinovi hovoĆil pro francouzský deník Le Monde takto: „Byl to velmi nebezpeêný politik bez morálních zásad, cynik, který nemøl úctu pĆed êlovøkem a byl náchylný k hazardu. Žvanil bez jakéhokoliv svødomí.“ Ozdravovna „Døtský ráj“ Krajské zastupitelstvo rozhodlo, že uvolní peníze na opravu stĆechy døtské ozdravovny, která je nyní nazývána „Království.“ Jedná se o êástku dosahující asi milion korun. V ozdravovnø se léêí døti s dýchacími potížemi.

58


BąEZEN

Volby – názory – ohlasy z tisku Královédvorské noviny – bĆezen 2006: „Volte uvážlivø“ nabádá êlánek HaŠtø v tomto znøní: „PĆi informacích o posledním z prĎ...rĎ, který dopustili „kormidelníci našeho møsta, nezbývá, než se trpnø pousmát. Vrcholová reprezentace, kterou tvoĆí Dvoráci a éSSD se opøt pĆedvedla. Ptám se již ponøkolikáté: Koho jste to zvolili, obêané, do êela møsta? Co se ještø musí stát, abyste prozĆeli? Nehodlám rozebírat detaily celého prĎšvihu, to snad udølají jiní, povolanøjší. Chci jenom ve jménu budoucnosti opøtovnø apelovat na všechny, kteĆí to myslí s naším møstem opravdu dobĆe, aby pĆistupovali v pozdním jaru k volebním urnám s daleko vøtší uvážlivostí a zodpovødností, než tomu bylo pĆi volbách minulých. Volte lidi odpovødné, volte své spoluobêany, kteĆí mají rozhled a umí se dívat dále, než na špiêku svého ješitného nosu. Volte lidi s vizí, volte lidi, kteĆí alespoĀ trochu inklinují k tomu, aby byli dobrými manažery. Budeme-li mít v êele møsta lidi, kteĆí bohužel dodnes nepĆekroêili úroveĀ školních sboroven o nahlížení na vývoj ani nemluvø, pak nás nic dobrého neêeká. Rozhlédnøte se kolem sebe a spoêítejte jenom tĆeba kolik vysokoškolsky vzdølaných mladých lidí ze Dvora Králové se po ukonêení vzdølání vrátilo do rodného møsta! Najdete jich žalostnø málo! Proê? Protože toto møsto jim bohužel nic nenabídlo a ani pro budoucnost nic nenabízí! Podpora podnikání konêí u billboardu tzv. prĎmyslové zóny. Jaká je koncepce rozvoje møsta? Žádná! A jak vidno jeho stávající pĆedstavitelé nedokáží ani „pohlídat“ majetek, který jim byl svøĆen do opatrování! Drobná výzva møstskému kronikáĆi: Tento husarský kousek by jistø zasloužil zachovat v písemné formø jako odstrašující vzor i pro pĆíští generace.“ KronikáĆ: „Pane HaŠtø, kronika Váš êlánek i výzvu pĆijala, a protože si musí zachovat vyváženost, tak pĆipisuje ještø êlánek pana Miroslava Puše z Královédvorských listĎ.“ Královédvorské listy ê. 2., 28. února 2006.: „O pĆedvolební džungli“ Naše ekonomika je úspøšná, pĆestože vládne sociální demokracie (nikoliv protože vládne). S neúspøchy je to naopak. Ty jsou tady, protože vládne sociální demokracie (nikoliv pĆestože vládne). Tak nøjak bych v nejstruênøjší zkratce vyjádĆil obsah velice rozsáhlého textu Mgr. Vojtøcha, nazvaného PĆichází volební rok 2006 (Královédvorské noviny 27. ledna 2006). A to se samozĆejmø týká situace nejen celostátní, ale i naší královédvorské (kde radnici ovládá koalice vedená Dvoráky). Jediným zpĎsobem, jak dosáhnout skuteêného rozkvøtu na obou uvedených frontách, je ve volbách, které nás v tomto roce êekají (komunální i snømovní), dát svĎj hlas Obêanské demokratické stranø. Mgr. Vojtøch to dobĆe ví, je êlenem této strany, dokonce snad již podruhé. Po tzv. sarajevském atentátu, který pochopitelnø žádným atentátem nebyl, protože tak nazývaný akt byl proveden v Praze v dobø Klausova pobytu v Sarajevø, a provalily se tehdy finanêní aféry ODS, když pĆivedly naši spoleênost témøĆ ke krachu, ho tyto skuteênosti zĆejmø znechutily, a tak pĆestoupil do Unie svobody. Leê jeho mravní rozhoĆêení nemølo dlouhé trvání – US nesplnila jeho nadøje a ambice, po krátkém vzestupu následoval její pád, a tak se Mgr. Vojtøch vrátil znova do lĎna té jediné správné pravicové strany – ODS. élánek p. Vojtøcha je naprosto jednostranný a nechci ho rozebírat. Všimnu si jen jedné vøci a to jsou aféry, které provázejí celý náš politický život odprava doleva. Podílejí se na nøm pĆedevším ti politici, kteĆí jsou právø u moci, to je logické. Ale voliê rychle zapomíná. Vadí mi aféry, aČ už je mají na svødomí êlenové ODS nebo éSSD, êi ostatních politických stran, ale ještø víc mi vadí, když ti, kteĆí se rĎzných tøch podfukĎ a lumpáren dopustili tĆebas už pĆed nøkolika lety, mají tu drzost a vyjadĆují mravní rozhoĆêení nad lumpárnami souêasnými, pokud je provádøjí pĆíslušníci ostatních stran. To je vrchol pokrytectví a v našem politickém životø se s ním setkáváme dnes a dennø. A také mi vadí, že kromø skuteêných afér ( a že jich je požehnanø) existují i takové, které si politiêtí podvodníci vymýšlejí, aby pošpinili politické odpĎrce a které jsou založeny na lži. Ono vøtšinou staêí vyslovit a medii prohnat nepodložené podezĆení êi vødomou lež a mnozí uvøĆí a odpĎrcovy volební preference klesají. Jak prosté a úêinné, ale ubohé a sprosté. Uvedené êlánky ponechává kronikáĆ bez jakéhokoliv komentáĆe, zcela na pĆíštím, možném êtenáĆi kroniky.

59

BąEZEN


Dny R. A. Dvorského podvanácté K uvedenému dvanáctému roêníku uvedla Ćeditelka Møstského kulturního zaĆízení Zuzana éermáková: „Letos jsme ponøkud zmønili rytmus koncertĎ. První se bude konat ve êtvrtek a druhý až v sobotu. Pozvány jsou orchestry nejen swingové, ale také z oblasti jazzu. Petr KoĆínek Jazz Orchestra spolupracuje s moravskými lidovými muzikami, soubor NeĆež propojuje jazz, folk a rock. Zajímavé bude také vystoupení pražského Magnum Jazz Orchestra, kde hrají žáci ZUŠ ve vøku od dvanácti do dvaceti let. Vrcholem festivalu bude asi vystoupení nejlepší êeské jazzové zpøvaêky Eleny Suchánkové se souborem Jocose Jazz, která úspøšnø vystupuje v Anglii a USA.“ PrĎvodcem celého festivalu R.A. Dvorského byl muzikant JiĆí Pavlík. Speciální tĆídy v ZŠ R.A. Dvorského Jedna z nich by møla být otevĆena v pĆíštím roce pro døti, které mají poruchy uêení, jako je na pĆíklad dyslexie. Ale protože se na tuto školu obracejí rodiêe s dotazem, zda je možné do tøchto tĆíd umístit døti z vyšších roêníkĎ, odpovødøla na to Ćeditelka školy Renata Tauchmannová takto: „Jsme schopni pĆijmout ještø žáky do druhých a tĆetích roêníkĎ tøchto tĆíd. Døti jsou v menším kolektivu, pracují s nimi speciální pedagogové, používají se speciální uêební pomĎcky. Velkým pomocníkem je moderní technika – poêítaêe, které mají døti pĆímo ve tĆídách. Také uêební osnovy jsou pro tyto døti upravené a v pĆípadø možných zdravotních problémĎ je žáêek doprovázen svým asistentem. Pokud uêení žák zvládne, je možné jeho pĆeĆazení do bøžné tĆídy.“ ZOO – zachraĀte nosorožce Tak se nazývá výtvarná soutøž, která je souêástí celosvøtového programu. Soutøž bude vyhodnocena v êervnu a výtøžek bude vønován celostátním programĎm, které mají zabránit vybíjení tøchto velkých zvíĆat. ZOO v našem møstø chová v souêasné dobø tĆiadvacet nosorožcĎ ve tĆech druzích, a to ji Ćadí mezi nejvøtší svøtové chovatele. Ad Nøkolik slov k nové knize V únorovém vydání Královédvorských listĎ mohli êtenáĆi najít pod uvedeným nadpisem dva êlánky, které se vztahují ke kronikou již podchycené události kolem novø vydané knihy. Pro úplnost ještø dva nové êlánky, které toto odĎvodĀují. Alexandra JiĆiêková (Ćeditelka muzea): „PĆi jazykové korektuĆe textĎ skuteênø došlo k pĆehlédnutí nøkolika pravopisných chyb. Toto pochybení celý kolektiv spolupracovníkĎ velmi mrzí. ZároveĀ nás ale pobouĆilo celkové vyznøní uvedeného êlánku (pozn. Pana Puše), který zpochybĀuje hodnotu celé knihy. Již ve fázi pĆípravy jsme si uvødomovali, že pĆed námi stojí nároêný a zodpovødný úkol. Snažili jsme se udølat maximum, protože jsme tušili, že kniha bude zkoumána pod drobnohledem „kritikĎ.“ Historické texty jsme konzultovali s nøkolika odborníky. Jazyková korektura byla provedena opakovanø, a pĆesto zĎstalo v textu nøkolik pravopisných chyb. S ohledem na výše uvedené jsme se rozhodli, že Møstské muzeum vydá errata, tj. záložku s upozornøním na chyby v publikaci. Errata budou vložena do jednotlivých knih a zároveĀ volnø k dostání v Møstském muzeu a knihkupectvích pro ty, kteĆí si již knihu zakoupili.“ Redaktor M. Puš na to reaguje svým êlánkem takto:

60


BąEZEN

„Vážení êtenáĆi, pĆi êtení textu, v nømž se paní Ćeditelka vyjadĆuje k mému jazykovému rozboru knihy o historii a souêasnosti našeho møsta, jsem stále více nabýval dojmu, že jsem møl pĆedstírat, že v té knize nejsou žádné chyby, pĆípadnø že jsou celkem nezávažné, že jich je jen nøkolik a že jsou pouze pravopisné. To ovšem neodpovídá skuteênosti a takový pĆístup k vøci se neshoduje s mými zásadami. Je sice pravda, že jsem, asi podobnø jako mnozí êtenáĆi, zvyklý na to, s jak drastickými chybami se dennø setkávám v denním i periodickém tisku (Krkonošské noviny) i v ostatních mediích, ale i v beletrii a odborné literatuĆe i mluvø našich politikĎ, ale nejsem schopen se s takovým stavem smíĆit. Ty chyby v uvedené knize nejsou jen pravopisné, ale i tvaroslovné, skladebné, interpunkêní a stylistické, a není jich jen nøkolik, ale velké množství. MĎj text nezpochybĀuje hodnotu celé knihy, ale jen její jazykovou úroveĀ. Nevím, proê celkové vyznøní mého textu mohlo nøkoho pobouĆit. PobuĆující je podle mne, jak neodbornø a nezodpovødnø byla jazyková stránky knihy odbyta, i to, jak na kritiku reaguje paní Ćeditelka. Jednodušší než pĆiznat vlastní chyby a oznaêit viníky pochybení je pĆejít do útoku proti tomu, kdo na chyby poukázal. Dovolím si ocitovat pár slov z dopisu, který jsem dostal pĆed nøkolika dny: „Musíte být asi puntiêkáĆ, ale jsme s Vámi zajedno v tom, že ten, kdo zplodil tolik chyb, knihu textovø znehodnotil. Podle nás text møsto poškodil. Ale zdá se, že by na lavici hĆíšníkĎ nejradøji vidøli Vás.“ A to je i mĎj dojem. Miroslav Puš Co je to „dula“? ąadø našich obêanĎ není známo co to vlastnø ta „dula“ je. Odpovøó znají ti, kteĆí navštívili zajímavý poĆad v knihovnø, když se mohli osobnø seznámit s první êeskou „dulou“ Naóou Baliharovou z Miletína. Je to pĆednø zcela nová služba, která tu existuje od roku 2002 a která je urêena tøhotným ženám. „Dula“ je speciálnø vyškolená žena, která poskytuje tøhotné ženø informace a emocionální podporu, fyzickou podporu a pomoc bøhem porodu, šestinedølí, pokud to žena potĆebuje. Tedy vêetnø doprovodu ženy u porodu. V nabídce je také využití muzikoterapie, akupresury, energie reiky, šátku Rebozo, protitlakové masáže, polohování a nøkteré prvky bĆišního tance, které mohou porod usnadnit. Sama Naóa Baliharová k tomu uvádí: „PĆichází-li miminka na svøt v klidu, pohodø a láskyplném prostĆedí, vyrostou z nich pak lidé, kteĆí budou umøt také kolem sebe šíĆit klid, pohodu a budou si vytváĆet láskyplné vztahy.“ Svaz postižených civilizaêními chorobami V polovinø bĆezna se konala výroêní schĎze tohoto „Svazu“, který se úspøšnø zaĆadil mezi aktivity našeho møsta. Na výroêní schĎzi byly vybrány pĆíspøvky a pĆi jednání byla projednána otázka rekondiêního pobytu v Janských Lázních. PĆihlášky na rekondici pĆijímala paní Slávka Hlavatá. Skautské døjiny slovem Stanislava Veselého K padesátému výroêí vniku skautingu v našem møstø napsali dva zakládající êlenové a zanícení êinovníci Stanislav Veselý a Bohumil Munzar êlánek, který byl a je dosud nejobsáhlejší ze všech tiskem (k významným výroêím) dále zveĆejnøných. Byl jimi napsán v tehdejších „Zprávách vlastivødného kroužku“ v tomto doslovném znøní:

Stanislav Veselý a Bohumil Munzar: JUNÁCKÉ JUBILEUM PĆed padesáti lety, 8. ledna 1920, sešlo se v našem møstø nøkolik chlapcĎ, aby se pokusili uvést v život organizaci, o které s dychtivostí êetli a po které toužili, SKAUTING. Zalíbil se jim pobyt v pĆírodø, táboĆení i družný a pĆátelský život v oddílových schĎzkách a na výletech. Netušili však, že se jim do cesty navalí balvany pĆekážek, nepochopení, nedĎvøry i zjevného nepĆátelství. Ale nevzdali se i když jim byla odmítána pomoc úĆadĎ i veĆejnosti, která tenkrát toto hnutí neznala a proto se o nøj nezajímala. To však bylo snad tømto hochĎm právø pobídkou, aby pĆesvødêováním, službami veĆejnosti, intenzivní êinností a poĆádáním pĆednášek získávali krok za krokem pĆízeĀ tøch, na kterých jim nejvíce záleželo, rodiêĎ 61

BąEZEN


svých svøĆencĎ. To se jim podaĆilo, a tak skauting zapouštøl u nás pevné koĆínky i koĆeny a my se s ním setkáváme ve DvoĆe Králové n. L. i po padesáti letech. DĎležitou složkou junácké práce byla již od poêátku služba veĆejnosti. Velmi êasto byly konány poĆádkové služby, sbírky pro dobroêinné úêely, zemødølské brigády, sbør surovin, sbør krmiva pro lesní zvøĆ, vysazování lesních stromkĎ, za prvé republiky skautky pĆipravovaly nadílky chudým døtem. K veĆejným službám Ćadí se nesêetné dobré skutky jednotlivcĎ, ke kterým se každý junák a skautka zavazují pĆi slavnostním slibu. Prázdninové tábory jsou vyvrcholením celoroêní intenzivní práce v junáckých oddílech. Ale naši chlapci ani døvêata nepĆicházejí ve skautingu k hotovému. Svoje tábory si sami postaví, obstarají pĆísun potravin, práci v kuchyni i vše ostatní. V táborech tøch nejmenších vede sice kuchyni nøkterá ze starších skautek, ale pomocné práce stejnø zĎstanou úkolem døtí, aby se jim už od mládí stala práce potĆebou. Družinová soustava je zárukou toho, že se na všechny dostane od êasného rána až po noêní hlídky, které nejen uêí døti nebojácnosti, ale pomohou vnímavým srdcím odhalovat ta nejskrytøjší tajemství pĆírody. Na krásné okamžiky, prožité v junáckých táborech, se do smrti nezapomíná. A byly to dobré tábory, aČ stály u Ivanského jezera u Rychnova n. Kn., v údolí BystĆice u HoĆic, na bĆehu Orlice u Potštejna, RatiboĆickém údolí, pod Rezkem u Nového Møsta n. Met., u Vrchlabí, u Rovenska pod Troskami, u pĆehrady na Souši, za Tøšnovem êi jinde, od tøch prvních až po ty loĀské v Bøluni, na Medlovø a u Jesenného. Není mezi nimi rozdílu co do krásných prožitkĎ, které vytváĆí stejným dílem pĆírodní prostĆedí, cílevødomý program a vzájemná souhra. Rozdíl je však v poêtu úêastníkĎ, kterých bylo v prvních letech sotva 20 nebo 50, loĀského roku však už pĆes dvø stovky. Úêast vedoucích v Lesních školách pro vĎdce zkvalitnila a zpestĆila program v klubovnách i na táborech. PĎlkruhy stanĎ byly obohaceny o odvážné táborové stavby, brány, strážní vøže i totemy. Dnešek je po všech stránkách nároênøjší vêerejška. Kdysi staêil k dopravø táborového materiálu ruêní vozík, pak se jezdilo vlakem a potĆebné dĆíví na podsady se dopravovalo z blízké pily na vozících. Pozdøji se jezdilo nákladními auty a hotové podsady se dopravovaly na tábor již z domova, což zrychlovalo výstavbu táborĎ. Dnes si bez autobusĎ éSAD nedovedem pĆepravu do táborĎ a zpøt již ani pĆedstavit. Podobnø je tomu se stravováním. Jednoduchý, i když vydatný sparČanský jídelníêek prvních táborĎ doznal znaêných zmøn, a tak dnes s úsmøvem proêítáme rozmnožený obøžník rodiêĎm z r. 1923, kde specifikované výdaje na stravu êiní za chlapce na celý týden pouhých 30,- Kê. Dnes musí skautští kuchaĆi a kuchaĆky ovládat celou škálu jídel a pochoutek, a to je samozĆejmø znát i na rozpoêtu. Stejnø nezapomenutelné jsou tábory dívêího stĆediska u Rychnova, Rovenska pod Troskami, v Antonínském údolí, u Jílovic, Jedlové v Orl. horách a jinde, êi ten poslední v roce 1969 u Lužan. S tábory jsou nerozluênø spjaty i písniêky. Ty provázely život všech skautských generací od zaêátku až dodnes. Jsou to písniêky národní i skautské a mnohé z nich jsou pĎvodní. Vznikly na táborech nebo byly složeny pro oblíbené táborové ohnø ve DvoĆe, poĆádané pro veĆejnost každým rokem, obyêejnø na podzim. Jsou mezi nimi písniêky pochodové i dumavé,rozmarné i sentimentální. Mnohé se dostaly v opisech i do okolních stĆedisek, „znárodnøly“ a když je náhodou zaslechneme zpívat nøkde mimo DvĎr, máme z toho radost. Z tøch nejpopulárnøjších jmenujme alespoĀ Královédvorští skautíci Karla Veselého a JindĆicha Štørby, Munzarovu Westonovu Tornu, Yukon s nápøvem br. Binháka a Naši vzpomínku napsanou Westonem na nápøv jedné z královédvorských písniêek našeho rodáka R. A. Dvorského. Zpívalo se po první i druhé svøtové válce a jak by se nezpívalo i dnes, když êlenkami instruktorského sboru jsou i dirigentky Smíšeného pøveckého sboru SZK, uêitelky Lidka Munzarová a Alena Sochorová. Každá êinnost, která se neomezuje na pouhý pobyt v pĆírodø, vyžaduje vhodnou místnost. A êím je ta êinnost pestĆejší a rušnøjší, tím spíše to nemĎže být místnost ledajaká. Junácký program není pouhé schĎzování, a tak to bylo v nejvzdálenøjší minulosti jen nøkolik schĎzek, které se konaly v Hankovø domø nebo v Podharti v restauraci U RouskĎ. Místnosti byly jednak nevhodné, a pak také finanênø neúnosné. A tak nedostatek kluboven byl již od poêátku hlavní brzdou dalšího rozvoje. Po stĆídavém pohostinství v soukromých bytech, kĎl-

62


BąEZEN

nách a prádelnách byla naší první klubovnou šatna bývalého tenisového hĆištø na Pilském mlýnø, v místech dnešního skladu stavebnin. V éeské Podharti se scházeli chlapci ve sklepø tamní školy. Bylo to Ćešení provizorní, bylo nutno jednat, a tak došlo k rozhodnutí postavit alespoĀ skromný DOMOV. Ale jak na to, když nebylo hotových penøz ani mecenášĎ, neboČ rodiêe junákĎ a skautek byli pĆevážnø dølníky nebo pĆíslušníky stĆedních vrstev. Nemøl-li však skauting zaniknout, bylo nutno postavit klubovnu stĎj co stĎj. Rozhodli jsme se tedy postavit klubovnu na dluh a neváhali jsme ani zaruêit se za jeho splacení svým pĆíjmem a majetkem. Uêinili jsme tak s vødomím, že se o splacení dluhu postaráme poĆádáním výdøleêných podnikĎ. O stavební místo bylo požádáno møsto, ale naší žádosti nebylo vyhovøno. Proto jsme postavili Domov na soukromém pozemku paní Máslové za hĆištøm školy v Schulzových sadech. Stavbu jsme zahájili 1. listopadu 1926 a již zaêátkem prosince t. r. mohla být uspoĆádána prvá Mikulášská besídka, a pak klubovna ožila nejen vlastním junáckým programem, ale stala se dostaveníêkem døtí pĆi besídkách a divadelních pĆedstaveních. V plné práci uplynulo šest let a pĎvodní klubovna již nestaêila pĆílivu nové mládeže. Rozhodli jsme se proto Domov pĆestavøt a rozšíĆit. Znovu jsme jednali s møstem o propĎjêení vhodného pozemku pro nový Domov. Byl to zejména tehdejší starosta møsta p. Jaroslav Bilina se svým námøstkem Dr. Kozou, kteĆí se postarali, aby naší žádosti o propĎjêení pozemku, na kterém dodnes stojí Skautský domov, bylo vyhovøno. A tak léta pánø1933 jsme koncem bĆezna zaêali s pĆípravami, vyzdíváním základĎ a bouráním starého domova, který jsme pĆestøhovali na nové staveništø. Vøtšina prací na novém domovø byla opøt provedena staršími junáky i skautkami. Nový domov jsme zase stavøli na dluh a ruêiteli za splácení dluhu jsme byli opøt sami. Tentokrát však byla situace o nøco lepší než v roce 1926, starý dluh byl splacen a byl slibný i prodej tzv. cihel a veĆejné sbírky. Také zkušenosti s výdøleênými podniky ze starého Domova byly zárukou, že dluhy se ctí zaplatíme. Stavba nového domova byla ukonêena koncem êervna 1933 a mohli jsme se dát do prací s výzdobou. Dne 17. záĆí toho roku byl náš domov slavnostnø za pĆítomnosti místonáêelníka br. Jana Nováka, náêelní S. Milêicové, br. prof. Boh. ąeháka a významných osobností veĆejného života otevĆen a pĆedán svému úêelu. Nekonaly se v nøm jen pravidelné oddílové i družinové schĎzky, ale také besídky pro mládež i rodiêe. Pro nejmenší zde hrála junácká loutková scéna, byly tu poĆádány Mikulášské a Silvestrovské zábavy a dokonce i kurzy slušného chování a tance. Každá z konaných besídek møla na programu scénku, písniêku nebo výstup, napsaný výhradnø pro ni. Hrál tam i vlastní taneêní orchestr. Byla to êinnost radostná a vdøêná, uêila mládež slušné zábavø, a rádi na tu dobu všichni vzpomínáme. Ale uplynulo sedm šČastných let, po kterých došlo k nacistické okupaci. Junácký domov obsadila Hitlerova mládež. PĆesto, že r. 1940 byla skautská organizace rozpuštøna a náš, již tehdy znaêný majetek zkonfiskován, pátý kvøten 1945 našel naše skauty pĆipraveny. Koncem války byl ze starších JunákĎ vybrán osmnáctiêlenný ilegální oddíl, který se dal po zaznøní sirény k dispozici organizátorĎm povstání. Sestavením oddílu byl povøĆen V. Horák. Chlapci byli rozmístøni jako spojky na urêená stanovištø ve møstø. Od dnešní ZŠ 5. kvøtna se z nich nevrátil osmnáctiletý br. Vl. Vejr, êlen 2. oddílu. Byl tam zastĆelen pĆi plnøní prvního bodu junáckého slibu: Milovati vlast svou, republiku êeskoslovenskou a sloužiti jí vørnø v každé dobø. Jeho rodiêĎm jsme s lítostí mohli pĆedat jen vysoké vyznamenání, Junácký kĆíž „Za vlast 1939 – 1946“, zlatý stupeĀ In Memoriam, který byl jmenovanému udølen ústĆedím Junáka k 28. Ćíjnu 1946. Ani v dalších týdnech našeho osvobození se junáci nevønovali jen pracím spojeným s obnovením êinnosti. Zapojili se do strážní služby ve møstø i v okolních nømeckých vesnicích, provádøli prohlídky projíždøjících „treksĎ“ nømeckých sedlákĎ, hledajících v éechách Hitlerem slibovanou zaslíbenou zemi, konali poĆádkovou službu a 3vyêistili okolní lesy po odchodu vojenských jednotek. Být co nejblíže pĆírodø i mimo dobu prázdninových táborĎ je samozĆejmou touhou každého z nás. A tak i my jsme využili pĆíležitosti a projednali se Státním statkem Dolní Žóár propĎjêení dvou opuštøných stavení v osadø Eulenberg u Dubového dvora. Samota, ztracená mezi lesy, dostala nový a snad i êeský název: Skautíkov.

63

BąEZEN


Jedno ze stavení si dali do poĆádku chlapci, druhý døvêata. Místnosti byly vyzdobeny malbami se skautskými námøty a ještø dlouho po tom, co stavení dostala nové majitele, svítil z prĎêelí stavení chlapcĎ do daleka nápis „Junák“ a sluneêní hodiny dále ukazovaly êas. Skautíkov byl až do rušení Junáka êastým cílem chlapeckých i dívêích výprav a v r. 1948 i místem tábora našich nejmenších chlapcĎ – Vlêat. Ve stĆedisku se dodnes zachoval jeden ze starých dobrých zvykĎ, návštøva hrobĎ pĆedêasnø zemĆelých êlenĎ o Dušiêkách. Každoroênø se tak vzpomíná m. j. bratĆí éeĀka Jiráêka, Evžena Dobáše, Vladimíra Moravce, JindĆicha Hlaváêka, Karla éecha, JiĆího Markla, Vøry Balcarové, z umuêených v koncentraêních táborech br. Flejgra, Otto Löwenbacha, Josefa Schütze, J. a E. Würzburgových i obøtí 5. kvøtna 1945 br. Vl. Vejra. Skautky vždy zhotoví vøneêky z chvojí, ozdobí je skautskou lilií a skupina složená ze zástupcĎ všech oddílĎ je pak položí na pĆíslužné hroby. Pokud nebyl zrušen starý hĆbitov, platila naše návštøva také hrobu otce zakladatele a náêelníka A. B. Svojsíka, který ve DvoĆe Králové n. L. krátkou dobu pĎsobil a zde také zemĆel. Za dlouholetou úspøšnou êinnost máme v našem stĆedisku i nøkolik skautských vyznamenání. NejdĆíve to byl tzv. „Odznak díkĎ“, který jsme dostali poprvé v bronzu souêasnø s br. Rambouskem a Vymetalem, pozdøji ve stĆíbĆe a s námi i náš první êinovník br. L. Jarolímek. Dále byli z dvorských funkcionáĆĎ odmønøni „Odznakem skautské lásky“ sestra Bož. Pušová a br. Boh. Munzar, „Junácký kĆíž za vlast 1939 – 1945“, zlatý stupeĀ In Memoriam byl udølen br. Vl Vejrovi. Od kvøtna 1945 prožíval s námi Skautský domov prudký vzestup zájmu o skauting, takže v roce 1946 bylo v 9 oddílech pĆes 400 chlapcĎ a dívêí stĆedisko mølo v té dobø registrováno v 6 oddílech 300 skautek. Bylo nutno u stávajícího domova pĆistavøt další nouzové klubovny a jednu na hĆišti Pilského mlýna. Po únoru 1948 se Junák stal souêástí éSM, jeho êinnost byla omezována a nakonec po nepravdivých a vymyšlených obvinøních byl touto organizací protiprávnø rozpuštøn. Skautský domov se stal postupnø klubovnou éSM, pak zamøstnancĎ poštovního úĆadu, školní dílnou a nakonec skladištøm správy spojĎ, která je v nøm dodnes, a to již 2 roky po obnovení êinnosti Junáka. Dnes jsou pro êinnost oddílĎ uvolnøny 2 místnosti Junáckého domova, slouží jí klubovna na Zlatniêce, upravuje se roubený ŠmídĎv dĎm, pronajatý od Východoêeské zoologické zahrady. PĆechodnø byla klubovnou též místnost SZK v Havlíêkovø ulici a v Domø døtí a mládeže v Kotkovø ulici. Když v minulosti mølo stĆedisko již nøkolik oddílĎ, stal se neodmyslitelnou souêástí našeho života Skautský den. Od tøch skromnøjších, poĆádaných na louêce u Junáckého domova, až po ty velké, konané na fotbalovém hĆišti SKDK na Hrubých lukách nebo na Pilském mlýnø. Všechny byly pĆehlídkou celoroêní práce v klubovnø i v pĆírodø. éetným divákĎm tu byly pĆedvedeny znalosti døtí v signalizování morseovkou i semaforem, ukázky lasování, Ćada soutøží a her. Souêástí tøchto junáckých slavností byly êasto místní nebo okrskové závody v disciplinách branné výchovy, kde junáci i skautky soutøžili ve stavbø stanĎ, vaĆení, orientaci, kresbø panoramatického náêrtku, ve stĆelbø do terêe i v lehké atletice. PĆi žádné takové slavnosti nesmøl chybøt tradiêní a dobĆe programovø pĆipravený táborový oheĀ pro veĆejnost. Na jedné z nich byl r. 1930 naším hostem náêelník A. B. Svojsík, který ke shromáždøným døtem a pĆíznivcĎm skautingu promluvil z balkonu radnice u pĆíležitosti 10. výroêí založení skautingu v místø. Mezi další vzácné hosty patĆila náêelní E. Milêicová, místonáêelník Jan Novák a nøkolikráte zpestĆil program tehdejší vĎdce Lesních škol F. A. Elstner, pozdøji známý cestovatel a autor mnoha cestopisĎ. Jedna z tøchto junáckých slavností møla mimoĆádnø slavnostní prĎbøh. Bylo to v ro. 1936, v dobø prudkých útokĎ Adolfa Hitlera proti naší republice, kdy spoleêné nebezpeêí semklo Ćady všech, jimž svoboda a nezávislost republiky byla více než dĆívøjší politické nebo náboženské rozpory. V této dobø byla stĆedisku nebo jak se tehdy Ćíkalo, sboru, slavnostnø pĆedána nová junácká vlajka. Podle návrhu Fr. Meryarta, tehdy profesora naší textilní školy, ji s nesmírnou obøtavostí vyšily uêitelky sestry Pušovy a matka jednoho z našich skautíkĎ, paní Šifnerová.

64


BąEZEN

Ponøvadž znaêný díl junácké výchovy tvoĆí branná pĆíprava, vønovaly souêasnø k vlajce krásné stuhy Jednota ésl. obce legionáĆské, odboêka Svazu êsl. dĎstojnictva a Národní garda. Slavnosti se zúêastnily delegace všech místních spolkĎ, Sartakovi skauti práce, poêetná delegace legionáĆĎ a záložních dĎstojníkĎ êsl. armády. Okresní úĆad zastupoval okr. hejtman Dr. RĎžiêka, møsto jeho starosta Jar. Bilina a radní Jos. Lhotský a Petr DvoĆák. Za odbor školství byli pĆítomni okr. školní inspektor Fr. Havrda, pĆedseda míst. školní rady Ćed. Jar. Jankovec, pĆedseda místního osvøtového sboru prof. Dr. Fr. Koza, za okresní osvøtový sbor Ćeditel Antonín Machek, Ćeditel gymnasia Dr. František KĆehlík, Ćeditel Obchodní akademie František KoláĆ. Zástupci našich legií byli pp. JindĆich Bém, Boh. Dítø a uêitel Fr. Zlatník. Vlajka i se stuhami byla za okupace zabavena nacisty a veškeré pátrání po ní po r. 1945 bylo bezvýsledné. Nezbylo tedy než si poĆídit kopii vlajky pĎvodní. Jinak tomu bylo se stuhami. Dostaly se do pražského Památníku osvobození, který po válce zaêal pátrat po majiteli prostĆednictvím pĆíslušných organizací, a tak zásluhou p. Dítø, otce jednoho z našich skautĎ, nám byly stuhy vráceny. Po rozpuštøní organizace byla vlajka vêetnø stuh v r. 1951 uložena v møstském muzeu, odkud nám byla po obnovení êinnosti na jaĆe 1968 vrácena. Nejen táborové ohnø a skautské dny byly oblíbeným dostaveníêkem malých i dospølých. Jen se na Hrubých lukách objevil kouĆ podzimních ohníêkĎ, již tu byly malované plakáty, zvoucí døti k úêasti na závodech drakĎ. To se pak v nedøli stala Hrubá luka døjištøm velkého pĆeboru a cílem malých závodníkĎ i jejich rodiêĎ a známých. Na povel se desítky drakĎ a jiných roztodivných letadélek vznesly k obloze, aby tøm nejúspøšnøjším pĆinesly nejen titul vítøzĎ, ale i sladkou odmønu. Ani my jako pĆedstavitelé jsme nepĆišli zkrátka. Vedle vødomí, že jsme døtem i dospølým pĆinesli vzrušující podívanou, byl zde i pĆíjem nejen na vstupném, ale i z prodeje opékaných vuĆtĎ „kanadských rĎží.“ A penøz bylo na nákupy stanĎ a jiných tábornických zaĆízení vždycky zapotĆebí. Na podporu naší práce a také na její kontrolu jsme již v r. 1934 založili Sdružení rodiêĎ a pĆátel Junáka, které se staralo o hospodáĆské zajištøní oddílĎ, zprostĆedkovávalo styk s úĆady a peêovalo o to, aby se na tábor dostali i ti, jejichž rodiêe na to nemøli. Obøtavými pĆedsedy Sdružení byli postupnø pp. Ing. Ladislav Kraus, Ing. S. Mís a Josef Glás. élenové se o poĆádných slavnostech mønili v prodavaêe párkĎ a zmrzliny, êepovali pivo nebo se toêili kolem tomboly. Vzpomínáme všech tøch obøtavých tatínkĎ a maminek, manželĎ Moravcových, Köchrových, Kozových, éerníkových, Rückrových, Stehlíkových, paní Zejfartové, Plickové, Zmatlíkové a dalších a dalších. Jaro 1968 nezĎstalo pĆirozenø bez odezvy ani u nás. Již koncem bĆezna poutalo pozornost veĆejnosti, zejména odrostlých skautĎ a skautek, velké oznámení ve výloze lékárny o obnovení êinnosti místního junáckého stĆediska. Z iniciativy posledního vedoucího stĆediska br. Josefa Šturmy – Mika a bývalých vedoucích oddílĎ, sešlo se po pĆípravných schĎzkách na 130 bývalých junákĎ a skautek spolu s novými zájemci na poradø v malém sále Hankova domu. Byl na ní pĆítomen i oblastní velitel br. Ing. Ed. Nømeêek, zástupci MøNV i hosté z Trutnova a JaromøĆe. To byl základ budoucí êinnosti. Aby byla úspøšná, byl pĆipraven kurs pro vedoucí a rádce, který za úêasti 90 chlapcĎ a døvêat probíhal až do léta. Místem konání byl malý sál Hankova domu, tølocviêny škol v Schulzových sadech i v éeské Podharti, chata Lidového mysliveckého sdružení Verdek, terasy stadionu i klubovna závodu Tiba – Slovany, Instruktory kursu byli osvødêení vedoucí a êinovníci bĆi. Josef a Miroslav Šturma, Bohumil Munzar, Ota Hak, Karel Malý, V. Šturma, J. Nedvød, Rudolf Rejl, s. Lidka Munzarová, Stanislav Veselý a jako host prof. dr. Ing. Milota Fandrlík z Hradce Králové. Mohutná byla úêast našich skautĎ a skautek i bývalých êlenĎ v prĎvodø 1. máje 1968, i když krojĎ bylo jen poskrovnu. V êele prĎvodu byla za státní vlajkou nesena vlajka stĆediska, standarta s junáckým a møstským znakem a transparent s nápisem „ŠČastné mládí døtem – dobré obêany vlasti!“ Kolem Junáckého domova, i když jsou z nøho pro nás uvolnøny jen dvø místnosti v podkroví, je stále živo. Je snaha upravit alespoĀ jeho okolí a na plánovanou pĆístavbu je sem pĆivážen materiál, získaný z demolice darované stodoly.

65

BąEZEN


Zaêíná úporné a nesnadné jednání o vrácení Junáckého domova svému pĎvodnímu úêelu. Vinou potíží technického rázu, které má Okresní správa spojĎ pĆi zaĆizování náhradních prostor, nebylo dosaženo cíle. Náhradou získává vedoucí 1. oddílu br. Ota Hak prostĆednictvím Obêanského výboru trosky pavilonu na zahradø bývalého továrníka Viléma Zlatníka v Kotkovø ulici Na Nebíêku. Z torsa dĆevøné chaty postaví v krátké dobø nøkolika týdnĎ trojice bratĆí Hak – Káde – Šícha pøknou klubovnu nejen pro svĎj oddíl, ale také pro 2 smeêky vlêat a oddíl skautek. V srpnu 1968 je pro êást absolventĎ rádcovského kurzu uspoĆádán první tábor u rybníka Medlova na éeskomoravské vysoêinø. Vede jej osvødêená trojice bĆí. Josef Šturma, Karel Malý a Ota Hak. O hospodáĆské vedení v kuchyni peêují bĆi. Adolf Lehraus a Václav Horák. Ponøvadž stĆedisko pĆed 20 lety pĆišlo o veškerý svĎj majetek, je tábor propĎjêen závodním výborem ROH n. p. Juta. Na podzim poĆádá Vlastivødný kroužek ve výstavní síni Staré radnice výstavu „50 let éSR.“ Úêastníme se jí velkým panelem, na kterém pĆedvádíme ve fotografii vývoj královédvorského stĆediska od jeho založení až po dnešek. Jsou zde i stĆediskové a oddílové êasopisy a to z r. 1923 „Kim“, primitivnø rozmnožovaný z hektografické masy, „Totem“, vycházející v r. 1946 i „StĆíbrná lilie“ vydávaná 10. oddílem profesorem Janem Filipem pro katolické skauty. Náš totem vystĆídala nakonec „Dvojka“, která byla obnovena a na jejíchž stránkách se dále zaznamenává bohatá êinnost stĆediska. Mimo êasopisĎ bylo vydáno nøkolik pohlednic se skautskými námøty. Vedle propagace byly i zdrojem drobných pĆíjmĎ. V prvních to byly dĆevoryty Antonína Rambouska, pozdøji linoryty, propagující poĆádané slavnosti a v poslední dobø vznikly další linoryty jako pozdravy z táborĎ nebo novoroêenky. Oslava padesátého výroêí samostatnosti se konala Na Zlatniêce. Úêastnilo se jí již na 160 junákĎ a skautek. Po vztyêení státní vlajky a projevu vedoucího stĆediska byl zasazen Strom republiky. Slavnost byla pak zakonêena pochodem k Památníku odboje a obnovenému pomníku presidenta Osvoboditele. Silvestrovským veêerem v Klubu mladých byl skonêen rušný první rok v obnovené junácké êinnosti. Rok 1969 zaêal stejnø jako každý rok v naší junácké minulosti vzpomínkou na založení skautingu ve DvoĆe, spojenou se závody v Morseovø abecedø a Kimovø hĆe. Konaly se v klubovnø n. p. Juta 3 a zúêastnili se jich chlapci a døvêata ze všech oddílĎ. Dalším velkým podnikem byla Junácká beseda,která zaplnila do posledního místa velký sál Hankova domu jak pĆi dopoledním, tak odpoledním pĆedstavení. Písniêky u improvisovaného táborového ohnø, recitace a veselé hry a výstupy pobavily nejen domácí posluchaêe, ale také poêetné malé návštøvníky z Trutnova a JaromøĆe. Besídky møly velký ohlas a skonêily ovacemi br. Munzarovi, který se o jejich uspoĆádání a nácvik nejvíce zasloužil. Nedøle 25. kvøtna patĆila návštøvø JaromøĆe, kde se slavnosti otevĆení Junáckého domova úêastnil také náêelník br. Dr. Rudolf Plajner. Naše stĆedisko se dobĆe representovalo nejen mohutnou úêastí, ale také krátkým pøveckým programem v Sokolovnø, který Ćídila sestra Ludmila Munzarová. První êervnová nedøle byla vønována Døtskému dni, který s Radou žen a Pionýrem organizoval také Junák. Ve skuteênosti to však byl neoficielní Junácký den, prĎvod møstem tvoĆily jen naše junácké oddíly a také bohatý program na hĆišti TJ Tiba v éeské Podharti s výjimkou gymnastické exhibice a stĆelnice obstarali junáci a skautky. U pĆíležitosti této akce byla v klubovnø „Na Zlatniêce“ uspoĆádána výstava rukodølných prací našich døtí, která møla velmi dobrou úroveĀ. Dne 30. srpna 1969 se konalo v Trutnovø okresní kolo tradiêního závodu, kterého se z našeho stĆediska zúêastnily 2 hlídky skautek a 4 hlídky junákĎ. Naše døvêata obsadila druhé a tĆetí místo, chlapci druhé, tĆetí, êtvrté a šesté místo. V krajském kole téhož závodu, konaném v Bølêi n. Orl. dne 6. – 7. záĆí se umístily skautky 1. oddílu na sedmém místø a junáci z 2. oddílu na pátém místø. Svou úêastí jsme navázali na dobrou tradici našeho stĆediska, které vždy v oblastních závodech êestnø obstálo, aČ to bylo v JaromøĆi, PĆelouêi, Králíkách êi jinde. Po nøkolik týdnĎ probíhala ve møstø soutøž pro êleny junáckého stĆediska, ale úêastnili se jí i dospølí. Møla název „Znáš své møsto?! a soutøžící nemøli snadnou práci uhodnout z vystavených fotografických detailĎ, kam patĆí a pak o tomto objektu povødøt všechno, co o nøm ví. 66


BąEZEN

V záĆí 1969 byla obnovena tradice táborových ohĀĎ pro veĆejnost, a to v zahradø klubovny Na Zlatniêce, za veliké úêasti rodiêĎ a pĆíznivcĎ Junáka. A hned pĆíští møsíc zaplnili junáci a skautky velký sál závodu JUTA 3, aby vyslechli poutavou pĆednášku s. Ćed. Svobody, dĎstojníka 1. êsl. armádního sboru v Sovøtském Svazu, o dukelské operaci. PĆes pĎl roku trvalo školení vedoucích oddílĎ, aby bylo v lednu 1970 ukonêeno vĎdcovskou zkouškou. Za náêelnictvo se jí zúêastnil br. prof. Dr. Ing. Milota Fandrlík a za krajskou radu Junáka její pĆedseda br. prof. Šandera, oba z Hradce Králové. Mimo našich dvanácti vedoucích složili zde zkoušku a êinovnický slib i vedoucí z Trutnova, Vrchlabí, éerveného Kostelce a Malých SvatoĀovic. Bylo uêinøno vše, aby výchova mládeže k dobrému obêanství møla zdravý základ a pĆinášela stejnø dobré výsledky jako v minulosti. Jde jen o to, aby junácké výchovø bylo dáno v právø tvoĆeném sdružení døtí a mládeže tolik prostoru, který jí i v dnešních podmínkách patĆí. Vzpomínáme-li dnes padesátého výroêí založení, je nutno uvést alespoĀ nøkolik jmen tøch, kteĆí se podíleli na budování a vedení prvních junáckých oddílĎ v našem møstø. Vedle zakladatelĎ, autorĎ tohoto êlánku, byli to v prvém desetiletí bratĆi L. Jarolímek, Vl. Vymetal, Antonín Lehraus, Josef Šíl, prof. František Puš, Ćeditel Zdenøk Štørba. Jeden z prvních skautíkĎ Antonín Kleinwächter se stal po válce dokonce v Brnø nakladatelem junácké knižní edice. V druhém desetiletí byli vĎdci bĆi. JindĆich Štørba, Miroslav Bílina, Jaroslav Kraus, Josef Koza, Josef Stránský, Miroslav Škaloud, Josef Pešek, Boh. Mann, Vlad. a Jaroslav Krška, Boh. Rašín Rademacher. Je nutno vzpomenout i obøtavého hospodáĆe br. Josefa Munzara. Po r. 1945 doplnila osvødêené pracovníky z minulosti nová generace vedoucích, bĆi. Miroslav Jäger, Zdenøk Kout, éesČa Beneš, Ruda Rejl, Karel Malý, Ota Hak, Miroslav Dítø, Jaroslav Adáme, V. Šturma, Bruno Káde, Miroslav a Josef Šturma, který se stal krátce pĆed rozpuštøním Junáka po br. Bohumilu Munzarovi vedoucím dvorského stĆediska. Koncem roku 1920 byl založen i samostatný oddíl skautek. Z vedoucích dívêích oddílĎ rádi vzpomínáme s. uêitelky Vlasty Saitzové, Hany Moravcové, provdané Boháêové, Gusty a Vøry Rambouskové, Hely Štemberové, J. Munzarové, provdané Matouškové, Sochorové, L. Zákravské – Munzarové, Mil. Kmínkové – Štørbové, Zdenky Davidové – Foldové, Mil. Zeyfartové – Jirsákové, Olgy Horákové – Pospíšilové a j. Sestra Božena Pušová zastávala dokonce po nøkolik let funkci oblastní velitelky. Je velmi potøšitelné, že pĆes témøĆ dvacetileté násilné pĆerušení êinnosti máme i dnes obøtavé pokraêovatele, kteĆí z vdøênosti za šČastnø prožité skautské mládí dnes nadšenø pracují v Junáku jako vedoucí oddílĎ. Vedoucím stĆediska je br. Josef Šturma, v Okresní Junácké radø pracuje Miroslav Šturma, vedoucími oddílu jsou bĆi. Ota Hak, ing. Rad. KaêeĆovský, Ivan Moravec, Karel Malý, Bruno Káde, jejich zástupci a pomocníky bĆi. Karel Valášek, Jaroslav Toman, JiĆí Bouêek, Václav éejka, Vl. Volf, Martin Sochor, Ladislav Hušek, J. Kunc, J. éervený, Miroslav Hroch, Zdenøk Všeteêka a další. Z tøch, kteĆí pĆed 50 lety spolu s námi vstoupili na junáckou stezku a dodnes jsou êinnými êleny jsou bĆi. Václav a Stanislav Horákové. Poslednø jmenovaný je od r. 1938 praporeêníkem stĆediska. Je to dĎkaz toho, že junácké mládí vydrží až do dĎchodu. Dívêí stĆedisko vede ses. Vlasta étvrteêková a vedoucími oddílĎ a jejich spolupracovnicemi jsou sestry Eva Valášková, Sylva Havlíková, Jarmila Machková, Eva Lagutínová, B. Vondráková, Stanislava Hamplová, Eva Röslová, Jana Hojná a další. Výsledky témøĆ dvouleté práce vedoucích ukazují, že pracují dobĆe. Vzorné loĀské tábory v Bøluni, Lužanech, Jesenném i na Medlovø, ve kterých se vystĆídalo 230 døtí, mimoĆádnø úspøšná propagaêní beseda ve velkém sále Spojeného závodního klubu a stále vzrĎstající poêet êlenĎ jsou nejlepším vysvødêením za jejich vynikající práci pro mládež i naši socialistickou vlast. Junáckými oddíly u nás prošly od jejich založení tisíce chlapcĎ a døvêat. Všichni si odnesli do života kromø mnoha cenných pouêení a praktických znalostí ty nejkrásnøjší vzpomínky na svoje mládí, prožité ve skautingu. Byla uzavĆena nesêetná celoživotní pĆátelství, zpeêetøná slavnostním slibem u táborových ohĀĎ.

67

BąEZEN


My, kteĆí jsme stáli u kolébky královédvorského skautingu, sloužíme a pomáháme mu i dnes, protože jsme hluboce pĆesvødêeni o jeho mimoĆádném významu. A pĆehlížíme-li dnes svoji práci pro skauting a mládež, poznáváme, že nebyla marná. Dnes, kdy uplynulo od založení více než osmdesát let, je tĆeba si pĆipomenout, za jak obtížných podmínek skauting v našem møstø zaêínal, jakými zvraty procházel a jak je platný spoleênosti dnes. Proto je tĆeba si vážit tøch, kteĆí tento prapor dále nesou a dávají mladým to, co jim samotným bylo odpíráno.

éestná stráž u hrobu Svojsíkova otce na dolní êásti bývalého „Starého hĆbitova”

O úpravø námøstí TGM rozhodnuto Møstská rada se pĆiklonila k návrhu D, který výraznø omezuje dopravní provoz ve stĆedu møsta. Znamená to, že do námøstí by vjíždøla vozidla ulicí Josefa Hory, tedy nikoliv Palackého ulicí. Výjezd povede kolem møstského úĆadu a ulicí Švehlovou nebo kolem spoĆitelny a ulicí Palackého. Na námøstí zĎstane omezené parkování. V anketø obêanĎ zvítøzila varianta D 1, která se liší pouze parkovacími místy. Masopust v Domovø dĎchodcĎ Osmdesát obyvatel Domova tím pokraêovala v letité tradici, která vznikla již v dobø, kdy byl Domov v Žirêi. K tomu uvedla Ćeditelka Ludmila Rapáêová: PĆípravy zaêaly již dĆíve, obyvatelé si shánøli masky, nøkteĆí si masky sami vytvoĆili. Personál vyzdobil sál, na stolech byly sladkosti a nápoje. O hudební doprovod se postaral pan František Hobl a tanci se podvolili všichni, kterým to zdravíêko dovolilo.“ VeĆejné slyšení petice Petici, kterou uvedl v život starosta møsta Ing. JiĆí Rain a která se týkala pokraêování dálnice D 11 podepsalo nøkolik stovek lidí z møsta a okolí. Týká se umožnøní výstavby dálnice z Hradce Králové do Polska. To by mohlo být dobrým znamením pro nøkterého z investorĎ. VeĆejné slyšení se bude konat dne 16. bĆezna v Hradci Králové, a toho se mají zúêastnit zákonodárci, zástupci Ministerstva dopravy, Státní správy silnic a dálnic a starostové møst z královédvorského a jaromøĆského regionu. Rozhovor s panem V. Allanem • Jak se prosím jmenoval Váš pan otec celým jménem a pĆíjmením? Hynek Boleslav Allan. • Vy jste møli pod nynøjší zoologickou zahradou malou továrniêku, mohl byste mi k tomu nøco Ćíci? To nebyla jen továrniêka pod zoologickou zahradou, my jsme møli pronajaty budovy také ve møstø. To proto, že nebylo v dobø války dovoleno ve møstø stavøt a u nás už nebylo ke stavbø místo. Tak nám byla pronajata polovina tržnice, a za ní to byla ještø stará budova textilní, kde je nyní strojírna (poznámka – bývalý Strojtex). • Tu továrnu už zrušili.

68


BąEZEN

Tu u kostela, ta byla nová, ale tam v tøch starých budovách jsme vyrábøli, v jednom nebo ve dvou poschodích, umølý med. Ten jsme vyváželi do ciziny a pak jsme ještø møli továrnu naproti té naší, pĆes ulici a to bývala továrna Steinova. My jsme vyrábøli šumáky v té pĎvodní budovø, co jsem pĆistavøl a naproti jsem vyrábøl prášky do peêiva s êerveným rohem. Møli jsme tam velkou dílnu, kde jsme stavøli vlastní stroje a ve møstø, jak jsem Vám již Ćíkal, to byla polovina tržnice. Tam jsme vyrábøli hoĆêici, to bylo asi šest tun dennø, a naproti, tam co stojí ta strojírna, jsme vyrábøli umølý med, zhruba asi deset tun dennø.To je vše. • Døkuji. Dølali jsme asi osmdesát milionĎ korun obratu. • To bylo ještø za války? Ano, ano ještø za války. • Nyní by jistø êtenáĆe kroniky zajímalo, jak se vše odvíjelo po válce, tedy po roce 1945. Po tom roce 1945 to šlo dál, byli jsme sice pod vlivem Ruska, ale všechno bøželo dál. Moji lidé se møli moc dobĆe, ponøvadž se nemuseli starat o potravinové lístky, mohli si vzít cukru co potĆebovali, aby uživili svoji rodinu a sebe, aby se mohli teple obléci, møli možnost si koupit stĆechu nad hlavou. To všechno z cukru, kterého jsme potĆebovali asi êtrnáct tun dennø. Byli jsme moc opatrní, abychom nøco neprošantroêili, aby nám zbylo, a ten zbytek si rozebralo naše dølnictvo. • Já jsem o tom dost slyšel a dokonce jsem u Vás møl zamøstnanou svou tetu, která mi vypravovala, že se u Vás v továrnø møli dobĆe, a i když bylo všechno na lístky, tak u Vás to bylo dokonce zadarmo. Ano, cukr byl na výmønu, oni si mohli vymønit cukr za nøco, co bylo na lístky. Ale já jsem o tom samozĆejmø nesmøl vødøt, a tak jsem nic nevødøl. • Ještø bych se Vás rád zeptal, jak Váš pan otec firmu zakládal. Ano, mĎj otec ji založil, zaêínal úplnø z niêeho, a byl to êlovøk nesmírnø inteligentní, který se vyznal v obchodø. To víte, jak se Ćíká, ta první generace to s velkou tíží založí, ta druhá generace to má navýšit, ale tĆetí generaci to nebylo umožnøno, protože jsem od toho odešel když mi bylo tĆicet tĆi let, když pĆišli k moci komunisté. To bylo v roce 1948. To už jsme slyšeli jak to bude vypadat, že se všechno zestátní, a tak jsem si svolal všechny moje spolupracovníky a Ćekl jim, že když bude všechno zestátnøné, co já vlastnø budu dølat. Dlouho, dlouho všichni mlêeli, až potom vstalo takové mladé sympatické døvêe a Ćeklo, že tady mohu ještø zĎstat. Když jsem tedy slyšel, „že mohu ještø zĎstat“, tak jsem hned druhý den sbalil kufry a odjel jsem pryê do ciziny. To Vy jistø víte. • Ne, jsem rád, že jste mi to upĆesnil. Emigroval jsem dne 29. února, byl pĆestupný rok, a já jsem asi o pĎlnoci odjíždøl ze Slovenska do Rakouska. Tam, právø tak jako na celém svøtø, jsem møl pĆátele, my jsme jim tam dodávali, exportovali. VždyČ jenom umølého medu odcházelo každý den do ciziny deset tun. • V Rakousku jste tedy zaêínal, møl zde tu nøjaké provozovny? Ne, ale møl jsem zde svého docela malého odbøratele, kterého nechci jmenovat a který odebíral naše zboží a byl to velmi pĆíjemný chlapík, kterému jsem pĆedem telefonoval a který tedy ode mne vødøl, že míním odjet do ciziny. Nabídl mi, abych se u nøho ve Vídni urêitø zastavil. • Zaêínal jste tedy znova? Zaêínal jsem úplnø od píky – znova. Byl jsem úplnø „pod podlahou.“ • Kdybychom to tedy zkrátili, zaêínal jste v Rakousku? Ne, chtøl jsem hned dál do Švýcar, tam jsem møl do jisté míry pĆipravenu pĎdu, byl jsem tam na podzim v roce 1947 ještø s vlastním autem. V Itálii jsem møl vlastní auta, a møl jsem tehdy dovoleno vyvézt za šest milionĎ korun tyêí k elektrickému vedení. Møl jsem si zajistit 69

BąEZEN


zákazníka, prodat a zaêít podnikat. To jsem však nemohl, byl jsem už emigrantem a tento obchod jsem nemohl uskuteênit. • Takže jste v tom Švýcarsku zaêínal jako Váš tatínek. Zde jsme byli pĆerušeni v rozhovoru. Další rozhovor se pro hluk nedal nahrát. S díky jsem pĆijal nabídku k rozhovoru v létø pĆíštího roku, nejlépe na Zviêinø. Matriêní události a êinnost SPOZ za rok 2005 v êíslech Touto cestou bychom chtøli informovat obêany o êinnosti matriky nejen ve DvoĆe Králové nad Labem, ale i na obcích ve správním obvodu a o êinnosti Sboru pro obêanské záležitosti (SPOZ) vê. porovnání poêtu událostí v letech 2004 a 2005. Matriêní události UzavĆení manželství Ve DvoĆe Králové nad Labem bylo v roce 2005 uzavĆeno celkem 142 sĀatkĎ (v roce 2004 celkem 125 sĀatkĎ). Z tohoto poêtu šlo o 94 sĀatkĎ na Staré radnici, 1 sĀatek v ZOO, 1 sĀatek na golfovém hĆišti, 44 sĀatkĎ na zámku v Kuksu, 1 sĀatek ve Vítøzné a 1 sĀatek v Kohoutovø. V okolních obcích, které vedou matriky, bylo celkem uzavĆeno 33 sĀatkĎ – v Bílé TĆemešné celkem 3 sĀatky, v Dubenci celkem 20 sĀatkĎ, v Mostku celkem 10 sĀatkĎ. Ve DvoĆe Králové nad Labem stoupl poêet uzavĆených manželství oproti pĆedchozímu období pĆedevším na Staré radnici a na „ jiných vhodných místech“, v obci Dubenec došlo k nárĎstu poêtu pĆedevším v dĎsledku nabídky atraktivního místa – Zámku v Bílých Poliêanech, jehož souêástí je park s jezírky a fontánami a snoubencĎm jsou nabízeny pronajímatelem další služby. Úmrtí Ve DvoĆe Králové nad Labem zemĆelo v roce 2005 celkem 305 obêanĎ (v roce 2004 celkem 270 obêanĎ). Z tohoto poêtu šlo o 292 úmrtí ve DvoĆe Králové nad Labem (2004 – 250) a v okolních obcích (mimo samostatné matriêní úĆady) celkem 13 (2004 – 20). V okolních obcích, které vedou matriky, celkem zemĆelo 18 obêanĎ – v Bílé TĆemešné šlo celkem o 7 úmrtí, v Dubenci rovnøž 7 úmrtí, v Mostku 4 úmrtí. Pro obêany møsta je nezanedbatelná i êinnost Sboru pro obêanské záležitosti, který se stará pĆedevším o vítání obêánkĎ do života, blahopĆání jubilantĎm, organizaci a prĎbøh slavnostního obĆadu, pĆíp. gratulace pĆi stĆíbrných, zlatých a diamantových svatbách našich spoluobêanĎ. V roce 2005 bylo celkem obesláno gratulací 72 párĎ, které spoleênø žijí v manželství 25 let – stĆíbrná svatba (r.2004 65 párĎ) . Zlatou svatbu - 50 let spoleêného života, slavilo celkem 32 párĎ (r.2004 rovnøž 32 párĎ), slavnostním obĆadem na Staré radnici oslavilo výroêí celkem 6 párĎ (r.2004 3 páry), ve 13 domácnostech byla pĆedána osobní gratulace a dárek (r.2004 16 gratulací) a ve 13 pĆípadech byla zaslána gratulace poštou (r.2004 13 gratulací). Diamantovou svatbu – 60 let spoleêného života, slavily celkem 4 páry (r.2004 1 pár), 1 pár oslavil výroêí slavnostním obĆadem na Staré radnici, v jednom pĆípadø byla pĆedána osobní gratulace a dárek v domácnosti, ve dvou pĆípadech byla zaslána gratulace poštou. Jubilanti (obêané ve vøku od 70 do 75 let) byli obesláni gratulací, celkem šlo o 235 obêanĎ (r.2004 celkem 268 obêanĎ). Další spoluobêany – jubilanty (vøk 80 – 103 let) osobnø v domácnosti navštívili êlenové SPOZu s blahoĆáním a malým dárkem – celkem se jedná o 204 spoluobêanĎ (r.2004 celkem 201 spoluobêanĎ). Vítání obêánkĎ do života je organizováno vøtšinou êtvrtletnø ve spolupráci s místostarostkou møsta p.Mgr. VaĀkovou. V loĀském roce bylo pĆivítáno do života na Staré radnici celkem 124 døtí (r. 2004 113 døtí). PĆi slavnostním obĆadu obdrželi rodiêe døtí od møsta malý dárek. Ze shora uvedených êísel vyplývá, že mírnø roste poêet uzavĆených manželství ve møstø a dochází i k nárĎstu v poêtu narozených døtí. Rovnøž dochází ke zvýšenému zájmu obêanĎ o oslavu výroêí svatby na Staré radnici se slavnostním obĆadem a se svými nejbližšími. Tato skuteênost nás, kteĆí se o spokojenost a pohodu obêanĎ pĆi obĆadech a jubileích staráme, velmi tøší. Ze shora uvedených êísel souêasnø vyplývá i smutnøjší skuteênost, a to ta, že v posledním období dochází k nárĎstu i v poêtu zemĆelých obêanĎ ve møstø. Karel Kryl - smutné výroêí Dne 3.3. 2006 uplynulo tĆináct let od úmrtí zpøváka Karla Kryla. 70


BąEZEN

Opiêí dovádøní Uskuteênilo se na døtském hĆišti v „Malém Berlínku.“ Akci poĆádaly „Turistické oddíly“ z Hradce Králové, spolu se zdejším Okrašlovacím spolkem. Školení instruktoĆi umožnili døtem poznat houpaêku, sítø a další atrakce, kde si mohly døti vyzkoušet svoji „odvahu.“ Ceny vodného a stoêného V Novinách radnice byla zveĆejnøna rostoucí cena vodného a stoêného v našem møstø po jednotlivých letech (rok a cena za kubík): 1994, 1995, 1996 - 10,11 Kê, 1997 – 12,22 Kê, 1998 – 19,89 Kê, 1999 – 23,57 Kê, 2000 - 32,59 Kê, 2001 - 42,99 Kê, 2002 45,83 Kê, 2003 – 47,40 Kê, 2004 - 46,50 Kê, 2005 - 46,50 Kê. Vyhlášení výbørových Ćízení Møsto vyhlašuje výbørová Ćízení: - na obsazení funkce odborného referenta (referentky) Odboru výstavby a územního plánování MøÚ D.K.n.L., na úseku stavebního úĆadu. - na obsazení funkce tajemníka MøÚ D.K.n.L. Obnova poškozené kašny se sochou Záboje Kašna se sochou Záboje je nyní v zimø chránøna pĆed snøhem a ledem. Na jaĆe bude opøt naplnøna vodou a uvedena do funkêního stavu. Do té doby bude opraveno i její poškození, vzniklé v noci z 10. na 11. záĆí 2005. Jedná se o ulomení êásti topĎrka sekery ležící u levé nohy sochy. V pĆestupkovém Ćízení sice nebyl urêen konkrétní viník, ale bylo dosaženo toho, že osoby, které byly pĆedvolány k podání vysvøtlení, rozhodly se dobrovolnø a spoleênø uhradit náklady spojené s opravou. Rozpoêet na opravu je urêen panem akademickým sochaĆem JiĆím Kašparem, který v loĀském roce provedl obnovu celé kašny. Nyní se êeká na pĆíznivé poêasí, aby mohlo být poškození opraveno. Historickou škodu však nahradit nelze, proto je tĆeba tuto naši významnou památku i nadále peêlivø stĆežit. (Noviny radnice únor 2006) Internetové stránky møsta Webové stránky našeho møsta se v soutøžích „Nejlepší webové stránky“ a „Nejlepší elektronická služba“ umístily na tĆetím místø, když byla do soutøže pĆihlášena elektronická úĆední deska. K nejvýznamnøjší zmønø došlo tím, že byla zaĆazena rubrika „KalendáĆ akcí“, v nové podobø byla zavedena i rubrika „Zeptejte se.“ V rubrice „Møsto a okolí“ lze dohledat i êísla popisná a jejich polohu. Také inzerce doznala zmøn a poêínaje bĆeznem 2006 bude možno ji objednat na møstských stránkách. Møstské internetové stránky jsou i v letošním roce pĆihlášeny do soutøže Zlatý erb 2006. Møsto bude obhajovat druhé místo z loĀského roku ve dvou kategoriích krajského kola soutøže – nejlepší webové stránky møsta a nejlepší elektronická služba. Zvláštní cenou uvedené soutøže Zlatý erb, která se udøluje na základø poêtu zaslaných hlasĎ uživatelĎ webových stránek, je cena veĆejnosti. Kauza vodné a stoêné ve møstø O êistírnø odpadních vod (dále jen éOV) se v našem møstø mluví a píše již dost dlouho. Situace okolo éOV se laikovi jeví jako nepĆehledná a neprĎhledná. Toto veĆejné mínøní je zcela správné a pravdivé. éOV byla v roce 1992 privatizována spoleêností TIBA státní podnik, a aêkoli møsto usilovalo o to, aby êistiêka pĆešla do jeho vlastnictví, nebyl hlas pĆedstavitelĎ našeho møsta v Praze vyslyšen. To byl první a zásadní zlom v kauze éOV. Od této chvíle zaêala éOV provozovat soukromá firma TIBA akciová spoleênost. V dané souvislosti je tĆeba ještø zdĎraznit, že éOV byla postavena v letech 1988 – 1992 a že celá tato stavba, asi z 90% financována ze státních dotací, nakonec stála 320 mil. Kê. TIBA byla v této dobø státním podnikem, proto lze naprosto jednoznaênø Ćíci, že celou stavbu postavil stát z daní nás všech. Ale zpøt k roku 1992. éOV provozuje soukromý subjekt TIBA a.s. a úêtuje si za êištøní. Do své ceny zahrnuje i odpisy (cca 15 mil. roênø), které zvyšují cenu za êištøní odpadních vod témøĆ o polovinu. éiní tak, pĆestože celá éOV byla postavena ze státních penøz a obêané Dvora Králové tedy za ni platí znovu. Argument TIBY, že éOV zaplatila v pri71

BąEZEN


vatizaci, pokulhává, a to zejména s ohledem na fakt, že firma TIBA a. s., jak je všeobecnø známo, se bankám zadlužila milióny korun. Ty pak pĆes konsolidaêní agenturu vykoupil stát, tudíž TIBU vlastnø oddlužil. Tyto pohledávky posléze bylo možno od státu odkoupit za nesrovnatelnø menší sumu, než byla skuteêná výše dluhĎ. Opøt tedy platíme za akciovou spoleênost TIBA. Ale zde kauza nekonêí, TIBA nabízí éOV k odprodeji møstu. Møsto v tomto obchodu hraje ne druhé, ale spíš tĆetí housle a TIBA dále jedná podle svých zájmĎ. Møstu nabídne éOV za 120 mil. Kê v hotovosti (bez možnosti splátek), ve skuteênosti prodá éOV firmø EVORADO IMPORT a.s. za úplnø jiných podmínek a zároveĀ ji pronajme firmø WAIPAHU s.r.o. (nyní WWTP DKNL s.r.o.). Víte, že nový vlastník v den podpisu smøl zaplatit za éOV jen 500.000,- Kê? Nebo že má splátkový kalendáĆ, kde roêní platba êiní 20 mil. Kê? Kde tyto finanêní prostĆedky získá? Od odbøratelĎ ve formø stoêného, kde jsou zakalkulovány mimo jiné odpisy éOV ve výši 15 mil. Kê roênø, pĆipoêtøme zisk z provozování asi 3 mil. Kê roênø a správní režii, která byla každým rokem úêtována ve výši asi 2 mil. Kê roênø. Co vám vychází? Mnø osobnø 20 mil. Kê. Kdo z nás by nechtøl po vypršení lhĎty splátkového kalendáĆe mít tak tuêné zisky? Tak co Ćíkáte, obêané našeho møsta, hrají všichni zainteresovaní s námi rovnou hru? Máme sklopit hlavy a zaêít všem platit? TIB÷, EVORADU, WWTPDKNL, VAKU? Za této situace, pokud bychom na radnici podlehli všem tlakĎm, byla by cena za vodné a stoêné v našem møstø dle dostupných informací minimálnø 60 Kê/m3. Proto exekuce majetku møsta, proto radnice neústupnø vede spory, a právø proto hájí zájmy nás všech, obêanĎ Dvora Králové nad Labem.

Ing. Jiří Rain, starosta města, NKR_02

Hypostezka až k Baltu? Nadšenci z Ćad milovníkĎ koní zaêali budovat trasu pro konø. Ta by møla podle garanta Obêanského sdružení „Jezdecká stezka východní éechy“ Karla Hynka z KocléĆova - Nových DomĎ 90: „probíhat z Jeníkova pĆes Zviêinu, Vítøznou, Pilníkov, Vlêice, Svobodu nad Úpou, Rýchory až k hranicím. Za úêasti polských pĆíznivcĎ povede až k Baltskému moĆi. Po každých tĆiceti kilometrech má být umístøna jezdecká stanice, kde bude možno ustájit konø, napojit, nakrmit a ošetĆit je kováĆem a veterináĆem. Do budoucna se poêítá i se službami pro jezdce.“ Výstava v Barakudø Pánové Jakub Reil, Miroslav Kube a Jakub Vik uskuteênili výstavu, kterou chtøjí oslovit veĆejnost. PĆedstavuje se na ní šest mladých výtvarníkĎ, kteĆí vystavují obrazy, fotografie, užitou grafiku a plastiky. „Uvažujeme o založení obêanského sdružení, které by pomáhalo s êinností hudebního klubu Barakuda. Naší pĆedstavou je rozšíĆení programĎ nejen pro mladé,“ vysvøtlil p. Jakub Reil. „Také by se otevĆel prostor pro zkoušky zaêínajících skupin.“ Babybox v Praze Odložit novorozenø do babyboxu není trestný êin. Podle Ústavu státu a práva Akademie vød je prioritní právo dítøte na život. Babyboxy mají zabránit tomu, aby rodiêe odkládali, nebo dokonce vraždili své døti sotva se narodí, protože je nechtøjí a nebo nemohou uživit. Mohou je tedy anonymnø odložit do boxu a dítø má šanci se dostat do rodiny, která na potomka marnø êeká. Jsou opravdu nøkteĆí z nás potomky biblického Herodesa, který vraždil neviĀátka? Podle dostupných informací ano. Møsto rozšíĆilo své internetové stránky - doplnøk K rozšíĆení došlo na pĆání a požadavek obêanĎ v Návštøvní knize. Nejvíce oêekávanou stránkou je rubrika „KalendáĆ akcí“, která pĆedstavuje pĆehled všech kulturních a sportovních akcích v našem møstø i okolí. Dále je zde také (zatím zkušebnø) provoz sekce, která umožĀuje vyhledat budovy podle êísel popisných a hledaná budova se objeví na mapø møsta. Další novinkou je to, že elektronickou cestou je možno klást otázky vedení møsta. Alešova ulice a lipnický vodovod Tøžké stavební stroje pracují na vybudování inženýrských sítí i pĆes nepĆíznivé a stále ještø zimní poêasí. Souêasnø s tím se budou pĆipravovat k výstavbø i pozemky sousedící s Alešovou ulicí u vleêky.

72


BąEZEN

Møstu se podaĆilo na tuto akci získat v loĀském roce státní dotaci a navíc ještø pĎjêku o nízkém úroku. Letos by chtølo møsto získat další dotace na vybudování nové kanalizace, náklady by møly êinit asi 30 milionĎ korun a práce je rozdølena do tĆí etap. Došlo také ke zrušení zahrádek na obecním pozemku.

Takto zaêala práce v spodní êásti Alešovy ulice.

Kanalizaêní potrubí je již pĆipraveno k uložení.

Královédvorští betlémáĆi - dodatek V plánu na letošní rok mají obnovení zniêených a zmizelých božích muk – kamenného kĆížku v Sylvárovø, dále kamenného kĆížku u OdvárkĎ, studánku a cestu nedaleko bývalé hasiêské zbrojnice v Sylvárovø. Dále mají ještø v plánu zkrášlení turistické cesty ze Dvora Králové do Braunova Betléma pro pøší a cyklisty. Takto vypadal kĆížek na rozcestí Heydukovy a Sylvárovské pĆed rokem 1964. Na snímku je ještø dobĆe vidøt hospodu Na Borkách a níže Kazdovu autoopravnu. Snímek pana Matoulka doplnil Geislerovu sbírku.

Na snímku, zapĎjêeném laskavostí paní Fialové, je kĆížek z roku 1964, tedy kdy byl již poškozen. Toto místo bývalo také døjištøm posledního rozlouêení se zesnulým, kdy po obĆadu s p. Antonínem ąíkovským došlo k odvezení na zpopelnøní.

73

BąEZEN


Rozhodnutí o êistiêce odpadních vod Vleklá a nepĆíjemná jednání kolem êistiêky odpadních vod vedla Radu møsta ke zmønø územního plánu. Jedná se o lokalitu, kde by se møla vlastní êistiêka postavit. Pozemek se nachází mezi møstem a Hartským potokem. Tento pozemek leží nedaleko stávající êistiêky ve vlastnictví akciové spoleênosti Tiba. S ohledem na plánovanou výstavbu bude nutné na tomto vyêlenøném pozemku postavit ochranný val proti povodním a zajistit novou zeleĀ. Ty by møly zpevnit uvedenou plochu a také snížit odplavování pĎdy pĆi velkých deštích. Na êistiêku je však tĆeba sehnat potĆebné peníze. Zamýšlené stavbø se zatím dostalo pĆedbøžné podpory souêasného zastupitelstva. Ještø 10. bĆezna nedošlo od trutnovského soudu opravné usnesení k exekuci. Sokolské šibĆinky Osmdesát døtí a stejný poêet rodiêĎ møl možnost se radovat z tradiêních šibĆinek v sokolovnø. Cviêitelka Pavlína Špatenková to hodnotila slovy: „Na výzdobø se podílely døti z oddílĎ všestrannosti a sportovní gymnastiky ze ZŠ Strž a Komenského, které namalovaly obrázky z cirkusového prostĆedí a v takovém rázu se šibĆinky také konaly. Náêelnice jednoty Jitka Karešová se dokonce pĆedstavila jako Ćeditelka cirkusu. Nejvíce bylo k vidøní šaškĎ, ale byli tu i krotitelé, gymnastky, zvíĆata, kouzelníci i taneênice. Nechybøly soutøže pro døti a nakonec byla i diskotéka pro døti.“ V cirkusovém programu úêinkovaly sportovní gymnastky v úborech klaunĎ s cviêením na koberci, skoky na trampolínø, na doskoêné hrazdø byla létající Simóne, dále tu byla hadí žena Theréza, Léna s krasojízdou na koni a duo provazochodkyĀ Kata. Soutøžilo se v hodu na cíl, lovu rybek, zavazování tkaniêek, výstupu po šikmé ploše, skákání v pytlích, šplhu, prolézání žebĆin a dalších hrách. Na závør pĆedvedly gymnastky tanec, na který pozvaly i ostatní døti. ZOO na videokazetách a DVD discích Navazuje na dĆívøjší videozáznam kde byla pĆedstavována ta nejzajímavøjší zvíĆata. Nyní je to zcela nový filmový prĎvodce po ZOO, plný informací a zajímavostí ze života jednotlivých druhĎ zvíĆat. Divák se seznámí také s tím, jak se ve zdejší ZOO zachraĀují ohrožené druhy zvíĆat, zvláštní pozornost je vønovaná pralesní žirafø okapi. Návštøvníci ZOO si mohou vše zakoupit v shopu Serengeti a v galerii ZdeĀka Buriana. VeĆejné slyšení petice v Hradci Králové Petice Ing. JiĆího Raina usilující o výstavbu dálnice z Hradce Králové dále do Polska se doêká veĆejného slyšení. Petici podepsalo nøkolik set obêanĎ našeho møsta a okolí a je adresována Senátu, Poslanecké snømovnø a vládø republiky. Na jednání byl vypraven autobus. Nezamøstnanost na Královédvorsku Zatímco na celém regionu je míra nezamøstnanosti pod hranicí 9,4 %, tak na Královédvorsku už dosáhla hranice 10,97 %, což pĆedstavuje, že je zde 1521 lidí bez práce. A další nezamøstnaní pĆibývají. Terra Nostra – první absolventi První kurz pro tøžko zamøstnavatelné obêany skonêil. Projekt, který financuje Evropská unie s pĆispøním Královéhradeckého kraje, se zamøĆuje na skupinu obyvatel, kteĆí hĎĆe shánøjí práci. Sem patĆí ženy po mateĆské dovolené, zdravotnø postižení a také obêané v pĆeddĎchodovém vøku. Na programu je také práce s poêítaêem. Jak vysvøtlil Martin Jukl z Terra Nostry: „První absolventi už nastoupili do práce a jsou z našeho møsta, HoĆic a JaromøĆe. Blíží se stavba šaten pod Hankovým domem První etapa stavby šaten a zázemí by møla stát asi 14 milionĎ korun. Poslední akcí na zimním stadionu bude døtský karneval na ledø a potom již budou pracovat stroje.

74


BąEZEN

Møstský lom, šrotištø a obalovna – minulost a pĆítomnost Tato zajímavá staČ o jmenované lokalitø byla kronice nabídnuta panem Milanem Lejskem z Rokycanovy ulice v tomto znøní: „Zaêátkem šedesátých let povolilo møsto zĆídit v prostoru bývalého lomu šrotištø kovového odpadu. Jako správce a pracovník Kovošrotu tu pĎsobil pan Josef Knál, rodák ze Žirêe. Podle jeho vyprávøní byl jako obêan sudetonømeckého Žirêe odvelen do nømeckého Wermachtu. Po nøjaké dobø však dezertoval, zapojil se do anglické armády na západní frontø a zúêastnil se pozdøji i osvobozování éeskoslovenska. V lomu byla po válce veliká sbørna železného odpadu z továren, od obêanĎ møsta v rámci „železných nedølí“, ale i z vesnic a Jednotných zemødølských družstev. Tehdejší zĆízení nedbalo na nøjakou ekologii, a tak zde docházelo k velkým únikĎm chemikálií a olejĎ, které vsakovaly do zemø a skalního masivu. Další ranou v této lokalitø bylo to, že se zde v šedesátých a sedmdesátých letech umístila obalovna asfaltových smøsí firmy Staveb silnic a železnic závodu Hradec Králové, stĆedisko DvĎr Králové nad Labem. ąeditel závodu Henêl ani jeho podĆízený vedoucí stĆediska Šotola nehledøli na ekologii a žádná opatĆení v tomto smøru nedølali. Tak se stávalo, že docházelo k nekontrolovaným únikĎm ropných produktĎ. První obalovna byla polského pĎvodu, nazývaná „Gomulka“, která byla spíše manufaktura, do mísícího stroje se ruênø vhazoval asfalt, který se v kovových sudech dovážel z Albánie. Namíchaná smøs se odvážela k finišéru sovøtské výroby a nanášela na vozovku. V roce 1975 zrušilo vedení firmy starou obalovnu a instaloval se novøjší typ VIBAU ze západního Nømecka. Zde už byla technologie vodního odprašování, které však nebylo úêinné a funkêní a docházelo k velkým únikĎm spalin do okolního ovzduší. V roce 1982 se i tato obalovna ruší a staví se nový stroj TELTOMAT s vylepšenými látkovými filtry. Teprve tím se zlepšilo pracovní prostĆedí a také vliv na okolní prostĆedí. V té dobø již došlo ke sledování kontroly ovzduší a sledovaly se úniky olejĎ. Vybudoval se „lapol“ k zachytávání pĆípadných únikĎ do sousedního Hartského potoka. Tato obalovna s následnými úpravami smøĆujícími k zlepšení životního prostĆedí pracuje až do dnešní doby. V roce 1985 se ruší šrotištø kovového odpadu v horní êásti bývalého lomu a støhuje se do prostoru nad vlakové nádraží, kde pan Knál

75

BąEZEN


využívá nakládky pĆímo do vagónĎ a nemusí tedy být skládka velká. Na uvolnøné místo v lomø se v letech 1985 – 1986 staví „betonárka“, vybudovaly se boxy na oddølení jednotlivých pískĎ a drtí a zhotovily se jímky na odpadní vody. K provozu se dosud využívá vody ze staré studny nad lomem. PĆelom ve výrobø asfaltových – obalovaných smøsí nastává zmønou režimu v roce 1989 a následnø poté, co se v privatizaci stal vøtšinovým podílníkem Staveb silnic železnic francouzská firma LAFAGE. Zaêínají se používat jiné technologie, dále se zlepšuje pracovní prostĆedí a hlavnø se dbá na ekologii. Došlo ke zmønø topných medií, z pĎvodních tøžkých topných olejĎ na propan – butan. Tím došlo k výraznému snížení obsahu vypouštøných oxidĎ do ovzduší, odstranilo se potenciální nebezpeêí úniku olejĎ, vybudovaly se sbørné kanály odpadních a dešČových vod. Dnešní vzhled bývalého lomu je zcela jiný než pĆed êtyĆiceti lety. Skála je opøt zarostlá, rostou zde houby, zabydlela se tu zvøĆ i ptactvo, prostĆedí je êisté. Smlouva o êistøní odpadních vod s Tibou Radní møsta odsouhlasili podpis smlouvy se spoleêností Tiba o êistøní odpadních vod. Je to první dohoda od léta loĀského roku, která upravuje vztahy mezi majitelem kanalizace a vlastníkem êistiêky. Tím se podaĆilo odstranit další z problémĎ, které dodávky vody a její êistøní provázejí už Ćadu møsícĎ. Konflikt mezi møstem a Tibou vznikl v létø, kdy soukromá spoleênost nepĆistoupila na nabídku møsta a prodala êistírnu odpadních vod jiné firmø. Møsto tehdy nabízelo êtyĆicet milionĎ, Tiba chtøla tĆikrát tolik. Neshody pokraêovaly, nepodaĆilo se podepsat smlouvu o êistøní vody s novým provozovatelem. Obø strany møly také rozdílný názor na výši vzájemných dluhĎ. Podpis smlouvy o êistøní ale neznamená, že møsto odstoupí od plánĎ na vlastní êistírnu. PĆednáška JiĆího Hegera: „TO JE SIBIą“ Uskuteênila se ve špejcharu Muzea a i pĆes nepĆíznivé poêasí byla navštívena pĆíznivci cestování. Návštøvníci sedøli ve výstavním sále mezi fotografiemi pĆednášejícího. Zajímavé na této pĆednášce bylo to, že se jednalo i o jistou konfrontaci mezi pĆednášejícím a také autory nøkterých souêasných dobových knižních i listinných publikací. PĆednášející pan JUDr. JiĆí Heger byl dlouholetým pracovníkem v zahraniêních službách a mohl tedy srovnávat souêasné se svým vlastním poznáním.Také tu mohl návštøvník pĆednášky vidøt fotografie ze stejných míst, ale zcela odlišné. Na jednøch bylo jinými autory podáváno vše jaksi šedé a êerné, na druhých fotografiích byla dokumentována skuteênost bez jakéhokoliv zastírání, ale rozhodnø ne jen êernø. SibiĆ byla pĆednáškou dokumentována jako velice bohatá zemø s ohromnými energetickými možnostmi, které jsou dnes již využívány nadnárodními spoleênostmi západu i východu od této zemø. Více než tisíc fotografií autora to dokazovalo v celé šíĆi, vêetnø života zdejších lidí, neuchylovaly se k nepravdám, šíĆených nøkterými souêasnými autory, kteĆí touto obrovskou zem vidøli oêima jen nøkolika dnĎ a nebo týdnĎ. Pan JiĆí Heger byl za minulého režimu ze zahraniêních služeb odvolán, po dobu desíti let nesmøl publikovat a nedostalo se mu ani odpovídající práce. Nelze ho tedy pokládat za podjatého a zkreslujícího. 76


BąEZEN

Viz kronika pĆedešlých let, výstava jeho Lennonovy zdi v PaĆíži. Slovy redaktora Miroslava Puše v „Královédvorských listech je to popsáno dobĆe, a proto z toho do kroniky vyjímáme: „... naše pĆedstava o SibiĆi byla asi následující – obrovské prostory, nehostinné, témøĆ pusté kraje, nedotêená pĆíroda, krutá pĆíroda, kruté podnebí a krutý osud vyhnancĎ. Trochu zjednodušující. To JiĆí Heger nám na své výstavø ve Špýcharu, nazvané To je SibiĆ, pĆedvedl SibiĆ mnohem komplexnøji. Jeho fotografie a fotografie z archivĎ zahrnují období od padesátých let minulého století témøĆ po souêasnost. Autor charakterizuje historii SibiĆe slovy bohatá minulost, splašená souêasnost a budoucnost s fantastickými JUDr. JiĆí Heger mezi svými fotografiemi a vdøênými posluchaêi. perspektivami. AlespoĀ v náznaku, co mohli návštøvníci na jeho výstavø zhlédnout: nádhernou sibiĆskou pĆírodu – floru i faunu, jezero Bajkal, Ćeky Amur, Lenu a Ob, hory a moĆe, rostoucí møsta, univerzitní a vødecká centra, bohaté zdroje surovin, energie, drahých kovĎ, ale také život lidí – chudý, primitivní i zcela moderní, stejný jako ve svøtových velkomøstech, i zmøny v prĎbøhu desetiletí související i se zmønami režimu v celé zemi – od Stalina, pĆes Gorbaêeva a Jelcina k Putinovi – Ćeêeno velmi zjednodušenø.“ Ještø názor jednoho z návštøvníkĎ: „Jste básník, jeden z posledních, kteĆí nehledají ve fotografiích svou tváĆ, ale tváĆ celého svøta“ Odbornými konsultanty byli: prof. RNDr. Karel Martinek, Dr.Sc., Kroj ze SibiĆe obdivují i mladé návštøvnice. Rudolf Fiala. Instalace výstavy: Daniela Netolická, Jindra Machková, Jaroslava Tománková, Denisa Semeráková, Ing. Lenka Stehnová. Mezinárodní den žen ZĎstává stále svátkem hlavnø pro starší muže, kteĆí nejsou lhostejní ke svým ženám a podarují je kvøtinou. Není také žádným tajemstvím, že k tomuto „bolševickému svátku“ by se rády vrátily i ženy, pochopitelnø v jiné formø. V našem møstø se k tomuto svátku vrátil stĆediskový výbor komunistĎ zábavou v Barakudø. BĆezen a zimní poêasí Je polovina møsíce bĆezna a stále se drží sníh, a dokonce i vydatnø chumelí. Ulice jsou plné vyhrnutého snøhu a pĆívalĎm stále není konce. Když vysvitne slunce tak se teplomør vyšplhá až na deset stupĀĎ nad nulu, ráno se obêané probouzí do mrazu. I když tato zima patĆí k chladnøjším, tak rozhodnø ne k nechladnøjším. Primát jistø drží v tom, že snøhová pĆikrývka trvá již nepĆetržitø více jak tĆi a pĎl møsíce. Naposledy ležel sníh tak dlouho v letech 1940 – 41. Co do chladna, byly zimy od druhé poloviny osmdesátých let dokonce nejteplejší, tuhé mrazy více než dvacetistupĀové se vrátily teprve v posledních dvou letech.

77

Takto zasnøžené bylo naše møsto ještø v polovinø bĆezna 2006 pĆi pohledu z nádraží.

Pohled na protøjší stranu møsta a zasnøžené Krkonoše je pĆímo skvølý a v minulosti to zvøênil i zdejší malíĆ Soukup, jehož obraz je v kanceláĆi starosty møsta.

78

KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006 BąEZEN


BąEZEN

Ještø na konci bĆezna byl sníh u nemocnice (nyní už akciové spoleênosti).

Zima na Labi má své kouzlo.

Zimní motiv z møsta.

PušĎv splav má co ukázat v zimø i v létø 79

BąEZEN


Jan Masaryk (14.9.1886 - 10.3.1948) Uplynulo padesát osm let od tragického skonu této osobnosti. Jeho úmrtí je stále obestĆeno mnoha nejasnostmi. Jsou dva pitevní protokoly, stanoviska se liší. Dosud žijící profesor Emanuel Vlêek, který se jedné z pitev zúêastnil, se pĆiklání k sebevraždø a tuto popisuje. Pitvø byl pĆítomen i MasarykĎv tajemník Antonín Sum, který tvrdí, že spáchal sebevraždu jako projev sebeobøtování. Na rozdíl od jmenovaných je policejní komisaĆ Ilja Pravda z pražského ÚĆadu dokumentace a vyšetĆování zloêinĎ komunismu pĆesvødêen, že došlo k vraždø - na základø znaleckých posudkĎ. PĆiklání se k tomu, že: „kdo mĎže za Masarykovu smrt se neví, ale KSé na ní zĆejmø zájem nemøla, protože Masaryk v Gottwaldovø vládø znamenal terno. Komunisté se mohli hájit vĎêi demokratickému Západu, že ho mají ve vládø.“ Nádražní vodárna zmizela Na sklonku møsíce bĆezna došlo k demolici budovy staré vodárny v areálu nádraží. Budova zde byla ještø od doby, kdy se napájely parní lokomotivy. PĆechodem na motorovou trakci ztratila svĎj význam, zĎstaly zde jen nádrže umístøné v prvém poschodí (viz kronika roku 2005), dole byl nejprve skromný byt traČmistra, pozdøji šatna dølníkĎ. Kdy zmizel „vodní jeĆáb“, kterým se lokomotivy napájely vodou, již nikdo neví. Kdysi hodnø využívané nádraží, s hlukem posunovaných vagónĎ, je minulostí. Dnes je tu klid, vlakĎ projede málo, doprava se pĆesunula na Na tomto místø stávala vodárna, dosud se zachovala studna.

silnice a automobily. Dávno je po êilém vykládání uhlí pro továrny, radiálka nemá zdaleka tolik práce a nádraží již nehluêí nárazníky posunovaných vagónĎ, nebo dokonce pískotem a supøním parních lokomotiv.

V brzké dobø se má pokácet i stoletý kaštan, který byl ozdobou zdejšího nádraží. 80


BąEZEN

Prodejní výstava fotografií Heleny Dvorné Uskuteênila se ve výstavní síni Staré radnice a poĆádalo ji Møstské kulturní zaĆízení HankĎv dĎm. Úvodní slovo PhDr. Dušan Sedláêek.

Autorka JUDr. Helena Dvorná s Ćeditelkou Hankova domu p. Zuzanou éermákovou. Návštøvnice paní JiĆina Blažková byla s fotografiemi spokojena

Zleva PhDr. Dušan Sedláêek, autorka JUDr. Dvorná a pracovnice Møstského kult. zaĆízení p. Vanda Kotíková. Hudební doprovod dokreslil výstavu.

Zajímavý êlánek Karla Malého V Královédvorských listech byl zveĆejnøn êlánek, ze kterého je vloženo do kroniky: élovøêe, - jestliže jsi dnes ráno vstal z postele spíše zdráv než nemocen, jsi šČastnøjší než 1 milion lidí, kteĆí se nedožijí pĆíštího dne - jestliže jsi nikdy nezažil váleênou katastrofu, nepocítil osamølost ve vøzení, agonii týraných nebo hlad, pak jsi šČastnøjší než 500 milionĎ obyvatel naší planety - jestliže mĎžeš vyznávat náboženství beze strachu a hrozby, že budeš kvĎli víĆe zatêen nebo zabit, jsi šČastnøjší než 3 miliardy obyvatel tohoto svøta - jestliže máš dostatek jídla v ledniêce, jsi obleêen a máš stĆechu nad hlavou a svou postel, jsi bohatší než 75% obyvatel tohoto svøta - jestliže náš konto v bance a nøjaké peníze v penøžence, patĆíš k 8 % blahobytných lidí na svøtø - jestliže si mĎžeš pĆeêíst toto poselství, patĆíš k tøm šČastným, které nøkdo nauêil êíst, a nepatĆíš ke 2 miliardám lidí na svøtø, kteĆí êíst neumøjí 81

BąEZEN


Kronika møsta døkuje Na samém poêátku møsíce bĆezna se dostalo kronice velmi zajímavé „Jednatelské knihy hasiêského oddølení firmy Josef Sochor.“ Je vedena ode dne 7. kvøtna 1928 a ukonêena zápisem pana Jaroslava Kadavého ze dne 25. ledna 2006. Dárce pan Jaroslav Kadavý je dlouholetým a vyznamenaným êlenem hasiêského sboru. Uvedenou knihu vønoval kronice møsta krátce po svém pĆestøhování do Jilemnice s tím, že bude využita k záznamĎm. Souêasnø také daroval plaketu s hasiêským motivem a nápisem: „1891 éSPO 1971 – N. SEDLICE“ Tato plaketa se váže k dlouholeté družbø našeho møsta se slezskou obcí Nové Sedlice, která byla na sklonku války nacisty vypálena. Tehdy se této obci dostalo finanêní i materiální podpory ze sbírek našich obêanĎ, „kmotrovství“ pĆetrvávalo velmi dlouho a dodnes je v myslích zdejších hasiêĎ – pamøtníkĎ – vzpomínáno s láskou. Souêástí daru je i pøt dobových fotografií hasiêĎ ze závodu Tiba Zálabí, Ćádnø popsaných panem Pavlem Neumannem. Dále se kronice dostalo fotografií od pana Františka Železného z JaromøĆské ulice, které byly poĆízeny ze sklenøných desek. éást z nich je již souêástí, všechny budou pĆedány pĆíslušným odborem møstského úĆadu do muzea. Obêan Podhartø, který si nepĆeje být jmenován, vønoval kronice sedm fotografií staré Podhartø a také fotografii pana JiĆího Nechvíla z návštøvy našeho kosmonauta Vladimíra Remka v našem møstø, uskuteênøné dne 10.01.1979. Kronika uvítala fotografii ze skautského alba, kde je zachycen hrob otce zakladatele skautingu – Svojsíka. Hrob se nacházel ještø na tehdejším Starém hĆbitovø a byl skauty uctíván. Fotografii zapĎjêil pan Václa Rücker z Rooseveltovy ulice. Stala se po okopírování souêástí kroniky. Významnø pĆispøl k objasnøní lokality „U kĆížku“, na rozcestí z Heydukovy ulice do Sylvárova, pan K. Matoulek z Klazarovy ulice svojí fotografií. Byla pĆedána „betlémáĆĎm“, kteĆí se zasazují o znovupostavení tohoto zniêeného kĆížku. Jmenovanému byla fotografie vrácena dopisem a podøkováno. Kronice byla také pĆedána velmi zajímavá písemná zpráva pana Milana Lejska z Rokycanovy ulice, pojednávající o zdejší „obalovnø“, zĆízené na místø bývalého lomu nad hĆbitovem. Souêástí této zprávy je i rozsáhlá fotografická dokumentace, z které byla êást zpracována digitální cestou a obojí je již souêástí kroniky møsta roku 2006. Všem jmenovaným patĆí podøkování kronikáĆe. Pavel Janoušek., kronikáĆ møsta Fotbalisté pĆed zahájením sezóny V podzimní êásti divize C se naše mužstvo umístilo s dvaceti sedmi body na êtvrtém místø. Trenér mužstva éenøk Celler je s posílením mužstva spokojen, trénink však komplikovalo to, že v našem møstø nebylo kde trénovat. Sám se k tomu vyjádĆil takto: „Jsme mezi pøti kandidáty na postup do éeské fotbalové ligy mezi vedoucí Velimí, Kolínem, Dobrovicemi a Letohradem. Na jaĆe je možno oêekávat tøžký boj o každou pĆíêku. Bude rozhodovat každý zápas a každý bod.“ Na soupisce mužstva jsou tito hráêi: brankáĆi: Martin Tomek a Jakub Voêka obránci: Jan Bølina, Stanislav Ježek, Martin Kruliš, Pavel Král, Daniel Novák a Radek Záruba záložníci: Stanislav Kašajík, Martin Kilevník, Jan Holub, Radek Novotný, Matouš Blažek, Tomáš Groh, Jan HuĀák útoêníci : Martin Otradovský, Karel VišĀovský, JiĆí Židík a Petr Samek REALIZAéNÍ TÝM: trenér éenøk Celler, asistent Josef Bølina, vedoucí mužstva Jaroslav Macek, lékaĆ MUDr. JiĆí Neumann, masér a fyzioterapeut Robert Pavel. JUNIORFILM po tĆinácté Dvacet pøt filmĎ bylo vybráno pĆedprojekcí z celkového poêtu êtyĆiceti šesti. Obsazeno bylo všech pøt kategorií. PĆedpremiéry se mohly zúêastnit všechny školy z møsta i okolí, pĆijela pouze jediná. Vlastní festival zaêal v pátek 17. bĆezna a koneêné vyhodnocení se uskuteênilo v sobotu. Mezi úêastníky soutøže jsou i práce QQ Studia Ostrava, které spolupracuje s televizí na poĆadech Pod pokliêkou a Pytlíkov. 82


BąEZEN

Juniorfilm je také jisté porovnání amatérských prací našich i zahraniêních tvĎrcĎ. Jak sdølila Ćeditelka Jedniêky Olga Nedvídková a Vladimír JiĆiêka: „Výrazný posun je také v používaných mediích. Zatímco v prvních roênících pĆevládaly videokazety, dnes to jsou pouze diskety. PĆekvapením je malá úêast døtských televizí, které møly v posledních letech silné zastoupení. Zahraniêí je zastoupeno hlavnø ze Slovenska. MimoĆádné ocenøní získá také nejvtipnøjší snímek.“ Velkým pĆínosem byl sobotní semináĆ, kterým porotci vysvøtlili mladým adeptĎm chyby, kterých se dopouštøjí. Vítøzem tĆináctého roêníku se stal Martin Pošta z Døêína, který si odnesl nejen hlavní cenu poroty, ale také Cenu JiĆího Beneše za nejhumornøjší film „Myšlenky studenta.“ Mezi filmaĆi z východních éech do 19 let zvítøzil Bronislav VavĆinka z Hradce Králové s filmem „Tygu“, tĆetí byl Zdenøk Havel z JaromøĆe se snímkem „Kvøtina.“ Sedm cen putuje do zahraniêí, úspøšní byli filmaĆi z Bratislavy a Královy Lehoty. Náš region byl zastoupen pouze filmem Laurer a Hardy od Richarda Ježka z Kuksu. Vyhodnocení odborné pototy: kategorie do 11. let: Vadim Patrusov - Bratislava (Zlodøji pokladu) kategorie 12 – 15 let: Vít Šaroun – Blansko (Správná volba) kategorie 16 – 19: Bronislav VavĆinka – Hradec Králové (Tygu) kategorie 20 – 26 let: David BĆezina – Praha ( Nedokonalost milovaných) kategorie Døtské televize: neudøleno Doporuêená délka filmu je od 5 – 15 minut, je lhostejné, zda se autor postavil za kameru, hrál ve snímku a nebo napsal scénéĆ. Každá práce postupuje do pĆedvýbøru na základø samostatné pĆihlášky, Jedniêka hradí ubytování a cestovné vlakem a nebo autobusem. Do systému jsou zaĆazeny filmy v systému VHS, SVHS, VCD, SVCD, DivX, DVD+R/RV. Ulice na Slovany Ta prodølala na podzim svou generální rekonstrukci a nyní êeká na jaro, aby mohly být práce dokonêeny. Byla provedena výmøna kanalizace, vodovodu, elektrokabelĎ a dokonêen nový plynovod. Nebyl však upraven povrch vozovky, zĎstalo u štørkového povrchu. To vše se dokonêí nyní na jaĆe. K tomuto se vyjádĆil Dušan Kubica: „Nová silnice spolu s chodníky, pĆiléhající k Husovø ulici bude zprovoznøna v první polovinø tohoto roku.“ Problém reklamací Sdružení ochrany spotĆebitelĎ je jistø dobrá vøc, ale stále tu zĎstává problém s uznáváním reklamací. To zpravidla nastává u obuvi až ve chvíli, kdy se z vady odstranitelné stává neodstranitelná a tu prodejce bez problémĎ zamítne. Prodejci si ze zákazníka nic nedølají a odbývají ho slovy: „Dejte mø k soudu.“ DobĆe vødí, že jen málokterý zákazník (spotĆebitel) bude po zamítnutí reklamace dávat za soudního znalce nebo certifikovanou zkušebnu zhruba tisíc korun. VždyČ zákazník nemusí ani se znaleckým posudkem u prodejce uspøt, protože zákon nestanovuje povinnost takovou reklamaci pĆijmout. Znovu trvá na soudu s vødomím, že to zákazník vzdá. Poškozený se tedy stane obøtí i s kvalifikovanou ochranou spotĆebitele. Prezident Slobodan Miloševiê Narozen 20. srpna 1941, 1991 – 1997 prezident Srbské republiky, 1997 – 2000 prezident Jugoslavie, 28. êerva 2001 dopraven do vøzení tribunálu v Haagu, 11. bĆezna 2006 ve vøzení dokonal. Nejsledovanøjší soudní proces v Evropø dospøl k pĆedêasnému závøru, když byl nalezen ve své cele bez známek života. PĆíêiny smrti lékaĆi urêují. ....... Vedení tribunálu mu nepovolilo léêení v Moskvø. Španølské noviny El Mundo zveĆejnily: „Je tĆeba žádat nizozemskou vládu, aby objasnila Miloševiêovu smrt. Miloševiê je už êtvrtým vøznøm, který zemĆel v haagském vøzení.“ Nizozemský toxikolog Donal Uges sdølil, že nøkdejší vĎdce SrbĎ bral pĆed smrtí lék, který nemøl pĆedepsaný a bral ho svévolnø. Koneêný verdikt lékaĆĎ byl stanoven po provedené pitvø – srdeêní infarkt. (K.N. dne 13. bĆezna 2006) 83

BąEZEN


RĎst nájemného projednán v senátu V éeské republice se regulované nájemné vztahuje na zhruba tĆi êtvrtø milionĎ bytĎ. Soukromí majitelé vlastní asi 300 tisíc bytĎ, ostatní patĆí obcím. Snømovna hlasy vládní koalice rozhodla, že se nájemné bude postupnø zvyšovat. Pro zvyšování nájemného v podobø, kterou schválil Senát hlasovalo 91 vládních poslancĎ ze 175 pĆítomných, proti bylo 79 opoziêních zákonodárcĎ. Jsou obavy, že tu budou dalekosáhlé dĎsledky, protože na vysoké êinže nebudou mít dĎchodci, rodiny s døtmi a celá stĆední tĆída. To zvláštø proto, že tyto kategorie nájemníkĎ z drahých bytĎ odejdou a nenajdou žádné odpovídající sociální bydlení. Stát poêítá s pĆíspøvkem na bydlení, ale i tak by mohla výše nájemného dosáhnout výše tĆiceti procent pĆíjmĎ. Další pomocí by møl být doplatek na bydlení, ale toto opatĆení se teprve pĆipravuje v rámci zákona o hmotné nouzi. To vše se nelíbí majitelĎm domĎ a je již podáno na tĆi tisíce stížností u Evropského soudu ve Štrasburku. Neblahé jubileum Tragickým následkem vynucené Mnichovské dohody ze záĆí 1938 byla ztráta pohraniêí a vše vyvrcholilo v noci ze 14. na 15. bĆezna okupací éech a Moravy. Vznikl Protektorát Böhmen und Mähren, pĆiêlenøný k velkonømecké Ćíši. Naše møsto bylo nacistickou Ćíší obklopeno a stalo se møstem hraniêáĆským. Ptaêí chĆipka - informace Ministerstva zemødølství Ptaêí chĆipka je virové onemocnøní ptákĎ. Postihuje jak volnø žijící ptáky, tak drĎbež (slepice, krĎty, kachny a husy) a jiné ptáky chované v zajetí. PĆibližnø po tĆech letech výskytu v Asii se souêasný kmen vysoce patogení ptaêí chĆipky ( Aviární influenza, virus H5NI) rozšíĆil do Evropy. V Ćíjnu 2005 byla pĆítomnost viru potvrzena poprvé v Rumunsku, Turecku a evropské êásti Ruska. V únoru 2006 se nákaza rozšíĆila do dalších evropských státĎ. Byla potvrzena pĆedevším u volnø žijících ptákĎ, zejména pak u labutí. PĆenos ptaêí chĆipky - K pĆenosu dochází pĆedevším trusem nemocných ptákĎ. - Úhyn ptáka na ptaêí chĆipku lze potvrdit pouze v laboratoĆi. - Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peĆí, uhynulá zvíĆata a pod.). - Nelze vylouêit pĆenos ptaêí chĆipky z nemocných ptákĎ na drobné savce (koêky, psi a pod.). - Dosud nebyl zaznamenán pĆípad pĆenosu ptaêí chĆipky v volnø žijících ptákĎ na êlovøka. - Dosud nebyl prokázán pĆenos nákazy z êlovøka na êlovøka. Inkubaêní doba - Inkubaêní doba je êasový úsek mezi kontaktem s virem a projevem klinických pĆíznakĎ. V pĆípadø ptaêí chĆipky H5NI je to nøkolik dní, až jeden týden. - Virus je niêen teplotou 70 stupĀĎ Celsia již za jednu sekundu. PĆíznaky ptaêí chĆipky - Ptáci jsou otupølí, mají naêepýĆené peĆí, jsou neteêní, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže. - PĆíjem krmiva je výraznø snížen, nebo nepĆijímají krmivo vĎbec. Rovnøž snĎška se výraznø snižuje, nebo se zastaví úplnø. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skoĆápku. Mohou se projevovat pĆíznaky nachlazení – výtok z nosu, kýchání. - Bøhem 1-2 dnĎ dochází k vysokému úhynu. - V pĆípadø podezĆení na výše uvedené pĆíznaky u ptákĎ informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaĆe nebo veterinární správu. ąióte se pĆesnø podle jejich instrukcí. Nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa. Nebezpeêí pro êlovøka - PĆi dodržení základních ochranných pravidel je pravdøpodobnost nakažení minimální. Je tĆeba se vyvarovat všech zbyteêných kontaktĎ s podezĆelými zvíĆaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peĆím a podobnø.

84


BąEZEN

Náhradní výživné - zákon éR Dne 15. bĆezna schválila snømovna zákon o náhradním výživném, pro který hlasovali sociální demokraté, komunisté, êtyĆi lidovci a tĆi unionisté. Døtí, na které jeden z rodiêĎ neplatí alimenty je v souêasné dobø kolem dvaceti tisíc. Stát by platil výživné v pĆípadø: - když rodiê neplní své vyživovací povinnosti k døtem - pokud pĆíjem živitele nepĆesáhne trojnásobek životního minima - maximální êástka výživného by byla 1600 korun møsíênø. Nejen gayové mohou uzavírat partnerství - zákon éR éeská republika se stala patnáctou zemí, v níž budou moci osoby stejného pohlaví uzavírat registrované partnerství. Pro partnerství gayĎ a lesbiêek zvedla ruku drtivá vøtšina sociálních demokratĎ, 26 komunistĎ, sedm unionistĎ a dva obêanští demokraté. Zásadními odpĎrci byli lidovci. Dojde v našem møstø k povodni? VodohospodáĆi již s pĆedstihem odpustili vodní nádrže (také Les Království). Je zde však letitá zkušenost, že když je na horách mnoho snøhu, povodnø nehrozí. Sníh je zmrzlý, udusaný a pokud nepĆijdou vydatné srážky, je schopna zem vøtšinu vody vstĆebat. Podpora veĆejnø prospøšných aktivit PĎl milionem korun je poêítáno v rozpoêtu møsta na veĆejnø prospøšné aktivity, o které se mohli hlásit zájemci do konce února. Hodnotitelská komise posuzovala celkem tĆicet tĆi projektĎ místních organizací a spolkĎ. étyĆi žádosti nebudou vyslyšeny, protože byly doruêeny po termínu, a také dvø další z dĎvodu, že nebylo pĆedáno vyúêtování z loĀského roku. Kuks – nové informaêní centrum Zaêalo pracovat pro sdružení Nový les v budovø bývalé továrny na bĆehu Labe. V záĆí bylo zaĆazeno mezi oficiální Turistická informaêní centra v rámci éeské centrály cestovního ruchu. Jak informovala Jolana Šopovová z uvedeného sdružení: „Vedle turistických informací pro návštøvníky Kuksu poskytujeme i drobné služby místním obyvatelĎm. Byl zde zĆízen veĆejný vysokorychlostní internet, tiskneme a kopírujeme. Pro milovníky historie je urêena knihovna, která nabízí knihy, brožury, êasopisy, fotografie a pohlednice. Spoleêným námøtem je Kuks, hrabø František Sporck, sochaĆ Matyáš B. Braun, východní éechy, ale také ochrana barokního umøní. Další novinkou je kavárna s názvem Café Agnes, pojmenovaná podle služebné hrabøte F. A. Sporcka Agnes Tarnowské, která byla trpaslicí a møla odhalit spiknutí proti hrabøti, a tak mu zachránit život. Je pohĆbena v hrobce SporckĎ, i když nebyla pĆíbuznou tohoto rodu. Další supermarket v dohledu? TĆetí supermarket, vedle Jednoty COOP a PLUSU, má vyrĎst v dohledné dobø vedle autobusového nádraží. Pozemky chce získat firma Agile pro Kaufland. Radní doporuêili zastupitelstvu, aby møsto prodalo a smønilo plochu mezi nádražím a êerpací stanicí Aral. V souêasné dobø zde sídlí spoleênost VaK. Plocha nového marketu by zasahovala až k tenisovým kurtĎm. Projekt by møl mít prodejnu, parkovištø a pĆístupovou komunikaci. Møsto chce prodat spoleênosti Agile území, na kterém je nyní obytný dĎm, dále kanceláĆe a technické zázemí spoleênosti VaK. Podle územního plánu tudy však má procházet budoucí dálniêní pĆivadøê. „Slavoj“ pro døti Celostátní akce „Kde konêí svøt“, je literární a také výtvarná. Námøtem jsou lidová rêení a pĆísloví. Umølecké a historické památky – Josef Matys Ve zprávách „Vlastivødného kroužku“ z roku 1969 se doêteme na stranø 154 také toto pojednání jmenovaného Josefa Matyse, váženého êlena tohoto kroužku, v tomto znøní: „Na osudném místø pĆed školou pod nádražím, kde 5. kvøtna 1945 padlo nøkolik našich stateêných lidí, byl vztyêen pomník pĆedstavující chlapce a dívku v pionýrském kroji, vzdáva85

BąEZEN


jících pozdravem êest tømto padlým. Dílo profesora Plichty z hoĆické kamenické školy nese nápis: „Odkaz padlých 5. kvøtna 1945 nese mladá smøna dále vpĆed.“ Jak tento pomník dopadl se mĎžeme podívat na dvou fotografiích. První je z doby, kdy zdobil prostranství pĆed školou 5. kvøtna do „nøžné revoluce“, druhá fotografie je jeho torzo „zachované“ v éeské Skalici.

Toto je sousoší krátce po ustavení pĆed školou 5. kvøtna.

Takto se nachází nyní v éeské Skalici, zohavené tømi, kteĆí si své názorové rozdíly vybíjeli na mlêícím díle.

Dále je ve „Zprávách vlastivødného kroužku“ z roku 1969 uvedeno Josefem Matysem toto: „Na pamøČ dølnických bojĎ za práva a šČastný život pracujících dal møstský národní výbor vytvoĆiti pĎlkruhový reliéf od jaromøĆského sochaĆe Rudolfa Šraibra. Reliéf znázorĀuje výjev z prĎvodu pracujících v našem møstø. Je umístøn na stønø podloubí Staré radnice.“ Také tento reliéf byl ze støny Staré radnice, po „nøžné revoluci“, vyjmutý a nyní se nachází „uložen“ za budovou muzejního špejcharu. Toto je nový pomníêek, na stejném místø jako byli pĎvodní pionýĆi.

V kronikách z období po „nøžné revoluci“ se o odstranøní tøchto dvou døl nic nedovíme a je tedy na souêasné kronice toto zaznamenat, a ponechat na úvaze pĆíštím generacím.

86


BąEZEN

ZOO - „Vítání jara“ - fotograf Jan Saudek Známý fotograf Jan Saudek kĆtil v ZOO mládø nosorožce. Stal se tak dalším z Ćady známých osobností, které se zasazují za záchranu nosorožcĎ. Tøch žije ve volné pĆírodø asi šestnáct tisíc. O jejich záchranu se stále pokouší zoologické zahrady. ZvlášČ ohrožení jsou nosorožci bílí – severní forma. Tøch žije posledních pøt kusĎ v národním parku Garamba, kde se v souêasné dobø válêí. V zoologických zahradách jich žije pouze deset, z toho sedm v naší ZOO a zbytek v americkém San Diegu. Odtud také dojde k inseminaci našich samic. Jan Saudek se ke kĆtu vyjádĆil slovy: „Nevím, jestli êlovøk mĎže pokĆtít zvíĆe, ale jsem rád, že tu jsem. ...... Lidé zapomínají, že zvíĆata tady byla dávno pĆed námi, proto se je snažím zachránit.“ O komunistech na konferenci „Zloêiny komunismu“ Podle politických vøzĀĎ a politikĎ KDU-éSL se právø pĆed volbami nad éeskem smráká. „My, jako politiêtí vøzni, nebezpeêí plíživého komunismu velmi cítíme“ vyjádĆila se Nadøžda Kavalírová z Konfederace politických vøzĀĎ, „Víte, je tu urêitá paralela – rok 1948 a rok 2006. I tenkrát stoupala obliba komunistĎ a i tenkrát jejich sliby znøly docela dobĆe.“ „Komunisté se po válce k moci dostali zcela demokraticky. A pak demokracii demontovali a zaêali pošlapávat lidská práva. Je to plíživý proces“, Ćekl pĆedseda kĆesČanských demokratĎ Miroslav Kalousek. (KN - Plíživý komunismus 18.03.2006, bez komentáĆe) Na opaêné stranø politické scény probøhla tiskem tato zpráva êtk.: Komunisté schválí svoji stínovou vládu“ – Praha - ÚstĆední výbor komunistické strany schválí stínovou vládu a zvolí místopĆedsedu pro hospodaĆení strany. Stínovým premiérem se má stát šéf strany Vojtøch Filip. Vícepremiérem pro ekonomiku má být místopĆedseda strany JiĆí Dolejš.“ Aktivity škol našeho møsta v kostce ZŠ R.A. Dvorského – poêátek møsíce bĆezna byl vønován Kris Krosu (skládání slov). Zúêastnilo se víc jak sto døtí, soutøž pĆipravila p. vychovatelka Merklová. ZŠ Schulzovy sady oznámila rodiêĎm, že se pokraêuje v rozšíĆeném vyuêování matematiky a pĆírodovødných pĆedmøtĎ. ZŠ PodharČ - døti z družiny nosí do lesa seno, mrkev, jablka, kukuĆici a suché peêivo pro hladovøjící zvøĆ. ZŠ – 5. kvøtna - uskuteênila na samém konci února 1. školní ples. Služby pro seniory se spojí V jeden subjekt se spojí služby sloužící seniorĎm. Samostatnost ztratí penzion pro dĎchodce v Sadové, který se spojí s Peêovatelskou službou sídlící na Zálabí – sever. Vedoucí celé organizace by møla být Marcela Janeêková. K této zmønø by mølo dojít k 1. bĆeznu 2006. Táboroví vedoucí a cviêitelé mládeže dneška Zatímco pĆed „nøžnou revolucí“ byli vedoucí a další êinovníci na pionýrských táborech pro tuto êinnost uvolĀováni a navíc placeni, dnes tomu tak není. Vedoucími rĎzných sportovních kroužkĎ a nebo táborĎ jsou nadšenci, kteĆí tuto práci dølají ve svém volném êase, a navíc zadarmo. Nemají ze zákona 87

BąEZEN


žádný nárok ani na to, aby dostali ze zákona alespoĀ nøjaký ten den volna navíc. Ministerstvo školství pro to dosud nic neudølalo. Právø teó nastává doba, kdy jsou organizovány tábory, nezbytná opatĆení zdravotní, stravování, organizace pobytu a nezbytné pobytové programy. Zatímco všechno kolem je jen a jen otázkou penøz, zde se jedná snad jen o spoleêenské uznání. Volno na tyto aktivity Ćeší sice vyhláška Ministerstva práce o poskytnutí volna ve všeobecném zájmu, která Ćíká, že vedoucí mĎže dostat dovolenou až tĆi týdny na vedení tábora, ale potíž je v tom, zda ho skuteênø dostane. Oni totiž podnikatelé volno jen tak nedají, o nøco lépe jsou na tom zamøstnanci státní správy. Odmønu a nebo financování totiž vyhláška neĆeší, podpora státu není a zamøstnavatelé se k poskytnutí placeného i neplaceného volna nemají. VeĆejné osvøtlení - rekonstrukce Obêané møsta v jeho okrajových êástích se doêkají zlepšení veĆejného osvøtlení. Mølo by to být v Sylvárovø, kde došlo k odstranøní starých sloupĎ i s lampami. Dále by to mølo být v ulicích Husova, Krkonošská a Heydukova. S novým osvøtlením se také poêítá v ulici Alešovø, kde dochází k celkové rekonstrukci. PĆístroj na møĆení alkoholu a Mø – policie Ten je ve vlastnictví Mø – policie a møl by sloužit k dechovému zjištøní alkoholu v krvi. To by mølo platit pĆedevším u mladistvých a k tomuto se vyjádĆil p. Dušan Kubica z kanceláĆe starosty: „Koncem loĀského roku provedli pracovníci møstského úĆadu ve spolupráci s policií kontroly ve dvaceti restauracích. Ve dvanácti pĆípadech zjistili porušení zákona o prodeji alkoholu mladistvým.“ Podnapilé døti je možno najít také v møstském parku, a odtud není daleko k vandalství. ąidiêské prĎkazy od êervence podraží? Dnešní cena za Ćidiêský kurz, vêetnø vykonané zkoušky, êiní 8.000 Kê. Od prvního êervence má dojít k úpravø takto: bude platit dosavadních osm tisíc, ale navýší se o správní poplatek Møstskému úĆadu ve výši 700 Kê za pĆipuštøní k závøreêné zkoušce. dále to budou pĆípadné správní poplatky za opravnou zkoušku: 400 Kê za opravné jízdy 200 Kê za opravnou zkoušku z technických znalostí 100 Kê za opravný text Expremiér Zeman o presumpcích viny a neviny Napomenutí se dostalo politikĎm v další jeho knize, zda se jedná u politikĎ o presumpci viny êi neviny. Zatímco prostý obêan musí být chránøn (pokládán za nevinného) do chvíle kdy je soudem prokázán opak, potom by pro funkcionáĆe mølo platit jiné pravidlo. Jejich posty je vystavují urêitým svodĎm, takže patĆí do rizikové skupiny. Podle expremiéra je všechno opaênø, obêan tu nezĆídka prožívá presumpci viny a s funkcionáĆi se jedná v rukaviêkách. (KN – Pavel Ryjáêek 25.3.2006 – bez komentáĆe) PĆedvolební návštøva? V Královédvorských novinách ze dne 24. bĆezna byla upoutávka ve znøní: PĆedseda ODS Mirek Topolánek bude besedovat s obêany møsta 27. bĆezna od 18,30 hodin ve velkém sále Hankova domu.Drobné zajímavosti møsíce bĆezna - Na tiskové konferenci v Trutnovø informoval policejní Ćeditel Ivan Bílek veĆejnost o stavu kriminality v okrese. Ta klesla v loĀském roce o 12 %, ne však u mladých delikventĎ, a zvýšila se brutalita trestných êinĎ. - Pøt let vøzení s ostrahou dostali dva bývalí pracovníci královédvorské Živnostenské družstevní záložny, tĆetí z obvinøných dostal podmínku. - Na okresním kole chemické olympiády kategorie D se umístil žák 9.A Martin Kursa na výteêném druhém místø a postupuje do krajského kola. 88


BąEZEN

- 5. bĆezna 1946 pĆednesl bývalý britský premiér Winston Churchill v americkém Fultonu projev, který je považován za zaêátek studené války. - „Tunelování“ se jaksi vytratilo z trestního zákoníku pĆi schvalování ve snømovnø, když se opomnølo na trestný êin zneužívání informací v obchodním styku. Premiér Paroubek to chce nyní napravit a do zákoníku vrátit. - V ZOO jsou už umístøni všichni volnø žijící ptáci pod stĆechou, ale Ćeší se i expozice, kde jsou ptáci pod širým nebem. DĎvodem jsou obavy pĆed ptaêí chĆipkou. - Zimní plavání na Labi se z technických dĎvodĎ muselo odvolat na neurêito. - Na zdejším gymnáziu studuje japonský student Hiroši MARUBAJAŠI. - Na internetových stránkách møsta jsou již pĆipravena êísla a adresa volebních místností. - ZŠ R.A. Dvorského pĆipravuje ekologickou výstavu „VODA“, která by møla být uskuteênøna v kvøtnu. - Nový kurz pro nezamøstnané Terra Nostra zaêal s náborem nových adeptĎ z Ćad nezamøstnaných. - Domov svatého Josefa má nové webové stránky. Návštøvníci se mohou informovat o kulturních programech a humanitárních akcích, které léêebna poĆádá. - Karnevalem na ledø se ukonêilo „bruslení“ v zimním stadionu. - 22.3.1946 byl zahájen proces s Karlem Hermannem Frankem, váleêným zloêincem nazývaným „kat êeského národa.“ Odsouzen a dne 22.5.1946 popraven. - 26.3. zaêíná letní êas - skonêí 29. Ćíjna. - V loĀském roce vyprodukovaly pivovary rekordní výstav piva – více jak 19 milionĎ hektolitrĎ piva. V naší republice mírnø klesla spotĆeba na 156,5 litru na hlavu, vývoz stoupl. Nejvýznamnøjšími vývozci jsou PlzeĀský Prazdroj, Staropramen, Budvar. Licenêní výroby piva bøží v zahraniêí – Zlatopramen, Prazdroj, Staropramen – v Rusku, Maóarsku, Polsku a na Slovensku. - „První jarní opiêák“, tak se jmenuje akce, kterou pĆipravil turistický oddíl z Hradce Králové spolu s Okrašlovacím spolkem v parêíku Malého Berlínka. Malí i velcí si budou moci prolézat sítømi, na lanech, houpaêkách za dohledu instruktorĎ. - Floristická stĆední škola z Hradce Králové se jako první zapojila do akce za záchranu nosorožcĎ s názvem Rhinoland ve zdejší ZOO, v rámci „Vítání jara.“ (Pletení z proutí). - Dotace na ekologii chce získat møsto v podobø grantu Královéhradeckého kraje. Møla by to být skládka v bývalé Elišákovø cihelnø a nauênou stezku v møstských lesích. - Knihovna Slavoj uskuteênila sérii besed „Malé êtení“ s velkými literárními hrdiny. Døti se seznámí s osudy Robinsona, Pipi Dlouhé Punêochy, Paleêka a dalších postav z knížek. V dubnu bude pokraêovat akce nøkolika poĆady o životø a díle Václava étrvrtka. - DDM Jedniêka uspoĆádá druhý roêník celostátní soutøže taneêních souborĎ. Hostitelem bude HankĎv dĎm. - Zdravotní pojišČovny budou platit lékaĆĎm za péêi podle nové vyhlášky. Pokud by ji nedodržely, hrozí jim nucená správa. - V Revoluêní ulici naproti cukrárnø Gloria je nový obchod z ovocem a zeleninou. - Bývalá prodejna látek TIBA ukonêila svoji êinnost, vrátí se nám do této ulice „mléêná jídelna.“ - Do Hypernovy v Hradci Králové zaveze obêany zdarma autobus.

89

BąEZEN

90


Kulturní programy m síce b ezna

Recommend Documents