Netradiční VELIKONOČNÍ OZDOBY

duben 2014

Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství

Netradiční

VELIKONOČNÍ OZDOBY

SOUTĚŽ

BUK LESNÍ

PÉČE O ZAHRADU - HNOJENÍ

NA DVORKU A ZAHRADĚ

Základ péče o zahradu

HNOJENÍ

N

edostatek minerálních látek se na rostlinách projeví velice rychle, proto jim je musíme dodávat v pravidelných intervalech a požadovaném množství. Chyby, ke kterým může dojít, se totiž mnohdy těžce dávají do pořádku. Základem hnojení jsou organická hnojiva, proto bychom se měli snažit používat je co nejvíce.

Pamatujte, že vápenatá hnojiva přidáváme jen v roce, kdy nehnojíme hnojivy organickými. Je to proto, že fosfor, jenž je v organickém hnojivu, vytváří společně s vápníkem sloučeniny, ze kterých ho rostliny neumí využít. Když je půdě nedodáme, účinek minerálních hnojiv je omezený. Základní živiny – dusík, draslík a fosfor – musí být v půdě ve vhodném poměru, který se řídí podle druhu pěstované rostliny.

Fosfor a draslík jsou nezbytné při podpoře květu a při tvorbě plodů. Pokud kompostujeme listí a hnojíme i popelem ze dřeva, draslík půdě nechybí. Fosfor se do půdy dostane z organické kostní moučky nebo vyhnojením superfosfáty. Nejdůležitějším organickým hnojivem je chlévská mrva, kterou se nehnojí přímo, ale zapracovává se do půdy nebo do kompostu.

hnojení na list. Živiny se rostlinám dodávají přes listy formou hnojivého roztoku, který aplikujeme postřikem. List se dá přirovnat k houbě, která je schopna nasát roztok nasycený mikro i makro elementy. Ale pozor, listovou výživou nenahradíme příjem látek kořeny, slouží jen k doplnění momentálního nedostatku některého z prvků.

Časté chyby při hnojení: » hnojení na povrch – hnojivo by se mělo lehce promíchat s půdou » zbytečně vysoké dávky minerálních hnojiv – zatěžují půdu i rostliny » hnojení na list vysokými koncentráty tekutých hnojiv » používání fosforečných hnojiv do nevápněných půd, což způsobuje nerovnoměrný růst » po přihnojení nenásleduje zálivka

Koňský hnůj obsahuje nejvíce dusíku a je ideální do pařenišť, ovčí má zase největší výhřevnost, obsahuje méně dusíku, proto se míchá s koňským. Nejhodnotnější a nejkvalitnější je kravský hnůj, hodí se tím pádem pro všechny typy půdy. Na podzim se vyzrálý rozhazuje a zapracuje na záhony, nevyzrálý pak kompostujeme. Slepičí trus obsahuje hodně živin, nehnojíme jím přímo, rostliny bychom spálili. Používá se do kompostu nebo vykvašený v tekutém stavu a je vhodný na kvetoucí rostliny i pod ovocné stromy. Minerálními hnojivy hnojíme tak,

že na podzim použijeme pomalu působící hnojiva, na jaře zase rychle působící. Pamatujte, že vápenatá hnojiva přidáváme jen v roce, kdy nehnojíme hnojivy organickými. Je to proto, že fosfor, jenž je v organickém hnojivu, vytváří společně s vápníkem sloučeniny, ze kterých ho rostliny neumí využít. Mikroelementy jako měď, zinek, sodík, hliník, bór a jiné, dávkujeme v minimálním množství podle návodu od výrobců. Jsou součástí některých vícesložkových minerálních organických hnojiv. Jednou z možností, jak hnojit, je mimokořenová výživa. Jde o tzv.

Koncentrace živin je v roztoku velmi nízká. Při hnojení na list je velmi důležitý vzduch, jeho teplota, proudění a vlhkost. Čím déle po postřiku zůstane povrch listu vlhký, tím více živin se do něj dostane. Když vše zaschne, živiny se opět uvolní po dalším zvlhčení, které zajistí rosa. Výhodou tohoto způsobu hnojení je, že rostlinám pomůže v období sucha, kdy se živiny uvolňují z půdy do kořenů jen velice těžce. A závěrem nemůžeme zapomenout na kompost. Pro zahradu je nezbytný. Obohacuje půdu o živiny, zvyšuje obsah humusu, podporuje činnost půdních bakterií, zadržuje vlhkost a provzdušňuje půdu. Pozitivní rovněž je, že jím můžeme hnojit celoročně. Foto: Thinkstockphotos.com

NA DVORKU A ZAHRADĚ

ZAČNĚTE PĚSTOVAT

MELOUNY Právě teď je vhodná doba

Melouny máme sice spjané s létem, ale pokud si je chceme vypěstovat sami, právě v těchto dnech je ten správný čas začít. V Česku je zvykem konzumovat dva druhy melounu – vodní a cukrový. My se zaměříme na meloun vodní, ale prakticky stejně lze postupovat i v případě melounu cukrového.

D

ůležitým faktorem pro vlastní úrodu je rozhodnutí o místě, kam melouny zasadíme. Nejlepší podmínky jsou na jižní Moravě. Meloun je totiž citlivý na teplejší klima, které potřebuje k optimálnímu růstu. Špatně snáší teplotní výkyvy, silný vítr, ale i přílišnou vlhkost a dlouhodobé srážky. Jestliže nebydlíte v někte-

ré z moravských oblastí, nesmutněte, skleník vše zachrání. Melounům vyhovuje půda lehčí nebo středně těžká, bohatá na humus. Vyvarovat bychom se naopak měli půd těžkých a mokrých. Neměli bychom ani zapomínat na to, že meloun patří do čeledi tykvovitých, takže je nutné věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby v půdě rok předtím žádný zástup-

ce této čeledi nerostl. Vyhneme se tak možnosti napadení škůdci či chorobami. Pro větší odolnost rostlin je lepší si meloun předpěstovat. Začít můžeme už v tomto období, pokud jste začali o pár týdnů dříve, nic se neděje. I v tomto případě musíme dbát na stálou teplotu, která by se měla konstantně pohybovat kolem 23 °C. Využít můžeme malé

Jestliže nebydlíte v některé z moravských oblastí, nesmutněte, skleník vše zachrání. Melounům vyhovuje půda lehčí nebo středně těžká, bohatá na humus.

květináče nebo sadbovače. Po pár týdnech melouny vyklíčí a objeví se děložní lístky. S výsadbou je lepší počkat do půlky května, nejlépe až po 20. květnu. Předtím bychom je měli nechat otužit, aby se lépe ujaly. Sázíme rostliny, které mají

maximálně tři normální listy. Hnízda pro výsadbu sazenic jsou od sebe poměrně daleko, obvykle ve sponu 2x2 metry. Často se mezi pěstiteli řeší, zda zaštipovat výhony, či nikoliv. Pravdou je, že zaštipování u vodních melounů není vůbec potřeba, protože plody se tvoří až na hlavním výhonu. Samozřejmě je potřeba se i poté o rostliny starat. Měli bychom jim dopřát dostatek vláhy. Stačí jednou týdně vydatnější zálivka, při teplejším počasím asi třikrát častěji. Pokud se nám podaří zvolit vhodné místo a melouny vypěstovat, budeme řešit dobu sklizně. Správná zralost se u melounů pozná

totiž dost obtížně. Existuje ale několik ukazatelů, které mohou pomoci. Jedná se o zasychání stopky u plodu, a tím pádem její světlejší barvu. Známé je také poklepání na meloun. Když uslyšíme dutý zvuk, můžeme směle meloun ze zahrady odnést. To bývá v červenci a srpnu. A proč se do pěstování melounů vlastně pustit? Jednak kvůli radosti z vlastní úrody, osvěžující chuti a blahodárným účinkům melounu. Obsahuje kolem 90 % vody, a tak není divu, že má silně močopudné účinky. Toho se využívá například při léčbě ledvinových kamenů. Kromě toho je ale v melounu také hodně vitamínu A, B1, B2, C a minerálních prvků. Působí antioxidačně a pomáhá stimulaci krevního oběhu. Foto: sxc.hu

Z LESŮ A VOD

BUK LESNÍ Král stromů

J

e jedním z nejvýznamnějších listnatých stromů, roste v nížinách i horských oblastech a jeho dřevo se často používá k výrobě nábytku. Buk lesní. Strom, který v lese snadno poznáte. Dosahuje výšky až 50 metrů, má pravidelnou a mohutnou korunu s typickým vejčitým tvarem. Kmen může mít průměr i jeden metr a je pokrytý hladkou, tenkou a šedou kůrou. Ta je podobná kůře habru, obě dřeviny se ale liší vzhledem

Buku lesnímu se daří také prakticky v celé Evropě. Nejvíce v západní a střední části kontinentu, výjimkou není ani výskyt ve vyšších polohách na jihu Evropy. listů a pupenů. U buku jsou listy řapíkaté, vejčité, charakteristicky nepravidelně laločnaté a především celokrajné, zatímco u habru jsou dvojitě pilovité. „Odlišné jsou také pupeny, buk je má špičaté a výrazně dlouze

vřetenovité, délky až 2 cm, kdežto pupeny habru jsou nejvíce jeden centimetr dlouhé, vejčitě kuželovité,“ informují Lesy České republiky na svých internetových stránkách. Buk kvete v dubnu a květnu. Jeho plodem jsou nažky tvořené dřevnatou ostnitou číškou, v níž se ukrývá olejnatá bukvice. Je sice jedlá, ale mírně toxická, protože obsahuje třísloviny. V našich končinách hojně rozšířený a nalezneme jej jak v nižších

Několik zajímavostí › Buk se může dožít až 400 let. › Dříve se z něj vyráběly pražce na železniční tratě. › Od pradávna působil i jako indikátor zimy. Když z něj sedlák utnul třísku, byla-li suchá, měla být zima tuhá, v opačném případě pranostika předpovídá časté srážky. › V léčitelství se používá kůra a listí. Měly by pomáhat při průjmových onemocněních nebo potížích s průduškami.

polohách, tak v horských oblastech. Na české území se dostal ze dvou směrů – z jihozápadu a z jihovýchodu. Výrazněji se tu usadil po poslední době ledové, tedy v období 4 000 – 3 000 let před naším letopočtem. Od této doby začal jeho rozmach, který se datuje až do období několika set let po začátku letopočtu. Tehdy se utvářela definitivní podoba jeho výskytu. Výrazný zásah do jeho rozšíření se projevil v posledních 200 letech, kdy je populace buku nahrazována borovicí, modřínem, ale hlavně smrkem. Poslední data Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem o druhovém složení dřevin z roku 2012 říkají, že buk tvořil 7,7 % plochy českých lesů. To je od roku 2000 nárůst o 1,7 % a jedná se o náš nejrozšířenější listnatý strom. Na druhém místě je dub s rovnými 7 %. Přirozené bukové lesy se vyskytují v nadmořské výšce od 450 do 800 metrů nad mořem.

„Dokud se nezačal masově vysazovat smrk, rostly bukové nebo smíšené lesy ve všech našich pohořích s výjimkou nejvyšších poloh Jeseníků, Krkonoš a Šumavy, kde teprve začínalo království smrku,“ doplňují Lesy ČR. Buku lesnímu se daří také prakticky v celé Evropě. Nejvíce v západní a střední části kontinentu, výjimkou není ani výskyt ve vyšších polohách na jihu Evropy. Hranicemi jeho výskytu jsou regiony na severu v okolí Norska a Švédska, na jihu pak Sicílie a Řecka. Buk je důležitou součástí smíšených lesů, v nichž má nezastupi-

telnou roli. „Dostatečná příměs buku je důležitá hlavně v jehličnatých lesích. Buky lépe odolávají větru a zlepšují půdu. Protože hluboko zakořeňují, nejsou tak citlivé na časté přísušky jako smrk,“ vysvětlují Lesy ČR. Jak už jsme zmínili v úvodu, buk se ideálně hodí pro využití v nábytkářství. Není se co divit. Má totiž vysoce ceněné dřevo, které je tvrdé, pevné, těžké a snadno štípatelné. Jeho vlastnosti ho tak předurčují k výrobě nábytku. Asi nejznámější jsou české židle z ohýbaného dřeva. Dělají se z něj ale i překližky, vlysy, parkety a v neposlední řadě hračky. Dříve se používal hodně k výrobě železničních pražců nebo dřevěného uhlí. Suché bukové dřevo je velmi výhřevné a je proto výborným palivem. Rovněž se velmi dobře moří a leští, proto bývá používáno jako náhražka tropických tvrdých dřev. Foto: davisla.wordpress.com

ZA PLOTEM

Vyrobte si netradiční

VELIKONOČNÍ OZDOBY Výzdoba domácností během Velikonoc je vždy spjata s barvením vajíček. Tradiční svátky ale neznamenají jen vejce a pomlázky. Zajímavé dekorace si můžete vyrobit i z jiných materiálů.

K

nejvýznamnějším křesťanským svátkům patří i nejrůznější věnce a věnečky. A záleží jen na vaší fantazii, jak budou vypadat. Udělat si jeden takový, totiž vůbec není těžké. Stačí si opatřit polystyrénový kruh, chlupatou přízi (barva záleží na tom, co máme rádi), špendlíky, stuhu nebo provázek a kvítka. Ta můžete použít buď k tomu přímo určená umělá, nebo natrhat na zahrádce, ale ty vám nevydrží tak dlouho. Nejprve kruh omotáme pří-

zí a květiny připíchneme ke kruhu. Můžeme využívat pravidelný vzor, případně je napíchat tak, jak nám to přijde pod ruku. Tím se zároveň připevní příze ke kruhu. Kromě kvítků není problém přidat i lístky nebo další ozdoby, které doma máme. Nakonec středem kruhu protáhneme stuhu a zavěsíme. Další možností jsou netradiční květiny z plat od vajíček. Ta si rozdělíme na jednotlivé košíčky, kterým do půlky rozstříháme okraje. Stačí na čtyřech místech, ale klidně jich

může být 20. Naše výtvory si zkrášlíme akrylovými barvami a připravíme k nasazení stonku květiny. Na dně kalíšku si uděláme dvě dírky, kudy protáhneme drát a navlékneme korálek nebo knoflík. Druhou dírkou ohneme drát zpátky a zamotáme ho pod květinou. Jestli máme, použijeme chlupatý drát, stonek pak bude širší a pevnější. Nakonec právě ještě drát omotáme zeleným krepovým papírem nebo stuhou a máme hotovo. Pokud se vám stalo, že se např. při

dopravě domů, či vyfukování vajíčka rozbila, nevěšte hlavu. I ty lze využít k nápadité dekoraci. Postup výroby je jednoduchý: do skořápek dejte trochu substrátu a do něj zapíchejte hlavičky chudobek, drobných chryzantém či jiných květin, které koupíte nebo najdete. Budete mít nádherné „květináče“ osázené jarními květy. Zajímavým způsobem se dají využít větvičky břízy, kterou jste právě prořezali. Vezměte si šest až osm jemných proutků, rozdělte je napůl, otočte proti sobě a opět složte do jednoho svazku, který tak bude všu-

de stejně silný. Oba konce překřižte a vznikne vám zajímavý závěs ve tvaru slzy. V místě překřížení pak proutky přichyťte drátem k sobě a drátek zakryjte například peříčky. Dovnitř slzy můžete připevnit nebo zavěsit třeba vajíčko, ať už slepičí nebo husí, čisté nebo zdobené dekupáží, což je ubrousková metoda, kdy vajíčko můžeme polepit ubrousky a přelakovat.

Foto: Thinkstock

ZA PLOTEM

DALŠÍ ROČNÍK ORANŽOVÉ STUHY

je v plném proudu

M

inistr zemědělství Marian Jurečka svým podpisem odsouhlasil podmínky letošního ročníku soutěže Oranžová stuha. Obce z celé České republiky tak mohou již poosmé získat toto ocenění, které se uděluje za spolupráci s místními zeměděl-

skými organizacemi a spolky. „Soutěž o Oranžovou stuhu podporuje rozvoj venkova, který je jednou z priorit Ministerstva zemědělství. Důležité je, aby se na zlepšování života v obcích podíleli sami jejich obyvatelé. Právě proto Oranžovou stuhou oceňujeme obce, které spolupracují s místními zemědělskými podniky při péči

o veřejná prostranství, krajinu nebo při výrobě místních produktů,“ uvedl Jurečka. Zapojit se mohou také obce, které pomáhají zemědělským firmám s vytvářením pracovních míst, nebo při využívání netradičních zdrojů energie. Uzávěrka přihlášek je 30. dubna. Organizátoři vyhlásí výsledky 23. září 2014.

Vítězná obec bude mít šanci získat na dotacích v roce 2015 až 800 tisíc korun, nejlepší z krajských kol mohou dostat o 200 tisíc méně. Oranžová stuha je součástí soutěže Vesnice roku. V loňském roce se vítězem Oranžové stuhy ČR stala obec Prlov, která leží asi jedenáct kilometrů jihovýchodně od Vsetína. Prlov spolupracuje především s firmou GONE, jež se v obci podílí na udržování veřejného pořádku nebo odklízení

sněhu. S dalšími zemědělskými subjekty pak vesnice podporuje regionální výrobky, místní tradice a agroturistické aktivity. Na druhém místě se umístila energeticky soběstačná obec Kněžice ze Středočeského kraje, třetí příčka patřila Bernarticím na jihu Čech. O Oranžovou stuhu loni usilovalo 273 obcí. Šek do výše 600 tisíc korun za vítězství v krajských kolech získaly Babice (Olomoucký kraj), Bělušice (Ústecký kraj), Bernartice

(Jihočeský kraj), Dlouhé (Kraj Vysočina), Dolní Životice (Moravskoslezský kraj), Kněžice (Středočeský kraj), Otročín (Karlovarský kraj), Prlov (Zlínský kraj), Ratíškovice (Jihomoravský kraj), Suchý Důl (Královéhradecký kraj), Velký Bor (Plzeňský kraj), Vysočina (Pardubický kraj) a Záhoří (Liberecký kraj).

Foto: obecprlov.cz

NA TALÍŘI

Vyberte si to správné

HOVĚZÍ MASO Hovězí maso je nedílnou součástí českého jídelníčku. Těžko si bez něj představit svíčkovou nebo rajskou omáčku. Při koupi hovězího má zákazník na výběr řadu druhů masa. Představíme vám ty základní, abyste se v nabídce řezníků mohli snadno zorientovat.

N

ejprve si řekněme, proč se hovězí maso vyplatí koupit. Obsahuje velké množství plnohodnotných bílkovin, v kterých jsou zastoupeny všechny esenciální amonikyseliny. Ty si lidské tělo nedokáže samo vytvořit. Bílkovin

Při výběru konkrétního masa nemusíte brát v úvahu jen způsob přípravy, ale i původ zvířete. Každý kus měl ušní číslo, jež by mělo být dostupné na obalu či přímo v prodejně. je v hovězím asi 20 %. Traduje se, že je hovězí tučné, a proto velmi nezdravé. Není to ale

pravda. Libové maso, například na biftek, má kolem 3 % tuku. Ostatní druhy jsou sice tučnější, ale i tak by v něm nemělo být více než 15 % tuku. Hovězí je důležitým zdrojem železa, selenu, zinku nebo vitamínu B12. Železo z masa dokáže tělo velmi dobře zpracovat a právě

hovězí je na jeho obsah bohatší, než maso drůbeží či vepřové. Maso z býků a krav můžeme rozdělit do čtyř kategorií. Do první patří svíčková a kýta, která zahrnuje zadní, ořech a spodní a svrchní šál. Svíčková je nejkvalitnější maso ze zvířete. Je to podélný sval uložený pod bederními obratli. Připravují se z ní bifteky, steaky, medailonky

či tatarský biftek. Může se smažit, dusit, péct. Vrchní šál je libový kus kýty a můžete ho v kuchyni využít na steaky, ptáčky, ale i na guláš. Spodní šál je naopak nejtvrdší maso z kýty, které je třeba důkladně podusit.

Druhá kategorie zahrnuje plec, roštěnec a kulatou plec. Z vysokého roštěnce jsou skvělé steaky. Mají tukovou vrstvu, díky které je maso šťavnatější. Nízký roštěnec má naopak málo tuku a můžeme ho dusit nebo grilovat. Kulatá plec (falešná svíčková) je jemné maso, dobře využitelné k pečení, smažení i dušení. Velkou plec ocení milovníci ptáčků, rolád a nejrůznějších kapes. Loupaná plec zase nabízí ideální maso do omáček. Do další kategorie patří žebra, hrudí a krk. Žebro se nachází za přední kýtou a dělají se z něj polévky, případně se griluje, stejně jak hrudí. Krk je prorostlá svalovina s využitím na guláše, do omáček. Když se namele, jsou z něj vynikající hamburgery. V poslední kategorii je špička hrudí (na vývar), kližka (guláš) a pupek. Z něj po zbavení tuku uvaříme vynikající roládu, kapsu, guláš, ale

Hovězí je důležitým zdrojem železa, selenu, zinku nebo vitamínu B12. můžeme ho i grilovat a použít na hamburgery. Měli bychom zmínit ještě jeden druh, který jsme v přehledu vynechali. Líčka. Ta si v poslední době získala oblibu mezi gurmány. Jsou to svaly na obou stranách lícních kostí. Vynikají jemným a šťavnatým masem, které je ale poměrně tuhé, takže potřebuje dost času k přípravě. Jako nejvhodnější úprava je tak konfitování nebo pomalé dušení. Při výběru konkrétního masa nemusíte brát v úvahu jen způsob přípravy, ale i původ zvířete. Každý kus měl ušní číslo, jež by mělo být dostupné na obalu či přímo v prodejně. Podle něj na webu hovezimaso. cz snadno dohledáte datum narození, porážky, plemeno i pohlaví.

Foto: sxc.hu

NA TALÍŘI

ZELENINA, kterou možná neznáte

Nabídka ze supermarketů je často fádní a mění se jen velmi zřídka. Bohužel výjimkou není ani minimální obměna během sezóny. Řešením může být nákup přímo u farmáře, kterého najdete ve svém okolí. Zkuste se ho zeptat na méně známé odrůdy známých druhů, které skvěle chutnají. A pokud máte vlastní zahrádku, zkuste si je klidně vypěstovat.

AČOKČA Exoticky znějící název patří pap rikové okurce. Je to bujně rostoucí tropická liána, pěstovat ji lze i ve skleníku či venku na pergole. Jej í úponky se přichytí na jakoukoli konstrukci, zelený plod dorůstá do velikosti 5 až 7 cm a nese bílá semena , která postupně zčernají. Mladé plody jsou velice křehké a chutnají jako hrášek, naložené ve sladkokyselém nál evu zase jako okurky a plněné masem a rýží jako pap riky. Přidávají se do salátů, gulášů nebo do zeleni nových polévek.

BAREVNÝ ÁKťoKVšíĚT n neje chu

Potě vé buňky, ale bude příjemně lahodit také oku. Vedle širokého sortimentu květáků s bílou růžicí bývají v nabídkách prodejen kolekce semen odrůdy s růžicí fialovou (Grafiti F1), oranžovou (Collage) a zelenou (Univerzal).

VODNICE

Brukvovitá zelenina, kterou Evropané kdysi používali tak často, jako dnes brambory. Bulvy této dvouleté rostliny připomínají větší ředkvičky. Uvnitř jsou bílé, stejnou barvu má i část bulvy, jež roste pod povrchem. Její viditelná část má nejblíže k fialové či červené, může mít ale i zelenou barvu. Chuťově je nejblíže ředkvičce a kedlubně. Dá se jíst i syrová, v kuchyni ji můžeme využít podobně jako kedlubnu.

ŘÍMSKÝ SALÁT GELBUS Pozdní odrůda salátu římského typu se hodí pro jarní i podzimní pěstování. Gelbus má vzpřímené, vejcovité listy s mírně zvlněným okrajem. Hlávku má otevřenou, kromě výrazné chuti je jeho předností vysoká odolnost vůči nemocem a infekcím. Tento druh je rezistentní proti plísni salátové a virové mozaice salátů.

SALÁT CESAROS Tento salát obohatí váš jídelníček, jde totiž o velmi šťavnatý a křupavý salát s velkou, těžkou hlávkou a hladkými zelenými listy. Cesaros je výborný například jen s jogurtovou zálivkou. Navíc je jeho pěstování jednoduché, je odolný a nenáročný, nevadí mu ani chlad.

LEDOVÝ SALÁT MEDIMO Jedná se o raný salát, který má oválné hlávky se středovým manžetovým listem. Medimo je odolný vůči přehřívání, je nenáročný na pěstování a nebude v zahradě hnít. I když je to raná odrůda, s úspěchem ji můžeme pěstovat i v letním období.

UVAŘTE SI

ČTYŘI VELIKONOČNÍ RECEPTY K Velikonocům neodmyslitelně patří kulinářské speciality. My jsme pro vás připravili kompletní menu, ve kterém nechybí zajíc s čokoládou, jehněčí maso nebo svěží jarní polévka. Dobrou chuť!

VELIKONOČNÍ ZAJÍC

JARNÍ POLÉVKA Co budeme potřebovat: 1 velký nebo 2 menší květáky, 2 mrkve, 1 petržel, 1 kedlubnu, 1 cibuli, loupaný hrášek, kuřecí vývar, olej, mletou červenou papriku, petrželovou nať, sůl. Jak na to: Květák rozdělíme na jednotlivé růžičky, ostatní zeleninu nakrájíme na kostky. Na oleji osmahneme dozlatova pokrájenou cibuli, sundáme z ohně, ochutíme červenou paprikou a vrátíme na plotnu. Přidáme všechnu zeleninu a dusíme asi čtvrt hodiny. Zalijeme vývarem (případně vodou), ne však moc, abychom polévku nemuseli zahušťovat. Osolíme a vaříme, dokud vše nezměkne. Nakonec ozdobíme nasekanou petrželkou.

Co budeme potřebovat: 2 vejce, 100 g práškového cukru, 170 g polohrubé mouky, 70 g másla, 100 ml mléka, lžičku kypřícího prášku, 2 lžičky vanilkového cukru, citrónovou kůru, lžíci rumu, 50 g oloupaných mandlí, 100 g bílé čokolády, 30 g ztuženého tuku, tuk na vymaštění formy a polohrubou mouku. Jak na to: Máslo, vanilkový cukr, polovinu práškového cukru a žloutku smícháme a vyšleháme do pěny. Pak doplníme o mléko, rum, mouku s kypřícím práškem, asi lžičku nastrouhané citrónové kůry a důkladně spojíme. Do směsi ještě přidáme sníh z bílků a těsto nalijeme do vymaštěné a vysypané formy ve tvaru zajíce. Pečeme při teplotě 180 °C asi 20 minut. Zajíce pak vyndáme, necháme vychladnout, polijeme čokoládovou polevou a posypeme mandlemi. Tu si vytvoříme ve vodní lázni, kde rozpustíme bílou čokoládu a ztužený tuk a vymícháme do hladka. Nakonec zajíce ozdobíme. Na oči můžeme použít například kousky kandovaného ovoce nebo lentilky.

VELIKONOČNÍ NÁDIVKA MEDOVÉ JEHNĚČÍ KOTLETY Co budeme potřebovat: Jehněčí kotlety, 2 lžíce medu, kůru a šťávu z 1 citrónu, lžíci balzamikového octa, 60 g nasekaných ořechů, rukolu, olivový olej.i Jak na to: Nejprve si smícháme ocet, med, polovinu citrónové šťávy a kůry a tím potřeme kotlety. Ideálně necháme na několik hodin odležet a poté vložíme na gril nebo osmahneme na oleji v pánvi. Zbytek z citrónové kůry a šťávy smícháme se dvěma lžícemi olivového oleje, nalijeme na rukolu a posypeme oříšky. Salát podáváme k masu.

Co budeme potřebovat: 0,5 kg bůčku, 0,5 kg uzené vepřové krkovice, 8 rohlíků, 8 vajec, petrželovou nať, pažitku, 125 g másla, sůl, pepř. Jak na to: Uvaříme krkovici, upečeme bůček a necháme vychladnout. Rohlíky si nakrájíme na kostky a namočíme je ve vývaru z uzeného masa. Vymícháme máslo se žloutky a osolíme, přidáme obě masa, rohlíky, bylinky a rukou promícháme. Z bílků si vyšleháme sníh, který pomalu vmícháme do nádivky. Osolíme, opepříme a upečeme v troubě.

NA CESTÁCH

Velikonoce můžete strávit na slavnostech

NEBO NA STATKU Velikonoce neznamenají jen šlehání pomlázkou a spoustu vajec. Svátky jsou také příležitostí k procházce nebo návštěvě zajímavé akce, která je právě na Velikonoce zaměřena. Našli jsme pro vás ty nejzajímavější.

U

ž jsme vám poradili, jak si udělat netradiční výzdobu. Nemusíte ji ale vyrábět jen doma. Můžete zajet do Českého Brodu, kde se v rámci Velikonočního tvoření bude v Dětském klubu Piškotka konat autorský workshop otevřeného Ateliéru Surjaloka pro dospělé i děti od 8 let. Jeho tématem budou stojánky na malovaná

vajíčka. „Stojánek pojme čtyři vajíčka a hlídají je dva velikonoční zajíčci. Provedení je bytelné, a tak vaše dílo vydrží jako pěkná dekorace i několik let. Dílna je určena pro dospělé i děti (ideálně 8+ ). Akce se uskuteční 12. dubna od 14 do 16 hodin, vstupné 160,Kč, rezervace jsou možné na [email protected].

Zkrátka nepřijdou ani milovníci velikonočních zvyků v Brně. Na náměstí Svobody v centru města začnou 11. dubna Velikonoční slavnosti, které potrvají až do 18. dubna. Příchozí budou moci nakoupit ve více než 40 stáncích s velikonočním zbožím a řemeslnými výrobky. „Každý den odpoledne proběhne na pódiu doprovodný program

a pro děti se také otevře velikonoční výtvarná dílna. Na Zelený čtvrtek se bude servírovat špenátová polévka a čepovat zelené pivo. Vstup na akci, která se koná za každého počasí, je zdarma,“ doplnili organizátoři. Zajímavou alternativou pro obyvatele Hradce Králové a okolí mohou být Velikonoce na statku. Roubenka Šrámkova statku se zájemcům otevře na Zelený čtvrtek 17. dubna a nabídne expozici velikonočních kraslic a jarních zvykoslovných předmětů. „Členky Klubu lidové tvorby Hradec Králové předvedou některé techniky zdobení kraslic a další lidová řemesla. Součástí výstavy jsou ukázky velikonočních prací,“ zvou pořadatelé na webu sramkuvstatek.cz. Výstava skončí 21. dubna a bude přístupná vždy od 10 do 16 hodin.

Roubenka Šrámkova statku se zájemcům otevře na Zelený čtvrtek 17. dubna a nabídne expozici velikonočních kraslic a jarních zvykoslovných předmětů.

Ve skanzenu v Třebízi připravili program speciálně pro školní třídy. Na Cifrově statku tu od 7. do 10. dubna přiblíží velikonoční zvyky a obyčeje. „Nahlédneme do kuchyně provoněné tradičním velikonočním pečivem a možná dostaneme i kousek k ochutnání. Na statek záhy dorazí jeden z mládenců, aby vyšlehal svou milou vlastnoručně upletenou pomlázkou. O pomlázce a o tom, jaké pentle na ni patří, si něco povíme, a pak si každý barevnou pentličkou nazdobí velikonoční břízku,“ lákají organizátoři. Kromě toho si budou moci žáci vyrobit velikonoční ozdoby a seznámí se s celým obdobím masopustu a Velikonoc. Jen musíme upozornit, že je nutná rezervace na telefonu 731 170 029 nebo e-mailem [email protected]. Cena za jednoho studenta je 130 korun.

Foto: sramkuvstatek.cz

NA CESTÁCH

DEMONSTRAČNÍ OBJEKT VLÁRA Přirozený růst buku jako na dlani

Ch

těli byste vědět, jak vypadá správné lesní h o s p o d á ř s t v í? Pak máte hned několik možností, kam se v Česku vydat. Lesy České republiky provozují tzv. demonstrační objekty (DO), které přesně k tomuto účelu slouží. Jedním z nich je Vlára, přirozené bukové hospodářství. „Podnik Lesy České republiky vymezuje ve státním lese demonstrační objekty, v kterých je odborné lesnické, ale i laické veřejnosti prezentován vzorový způsob hospodaření s ohledem na dosažení určitého hospodářského cíle a současně plnění dalších funkcí lesa. Ke každému demonstračnímu objektu je vydán exkurzní průvodce,“ popsaly Lesy ČR smysl demonstračních objektů. Ten s názvem Vlára se nachází ve Zlínském kraji v Bílých Karpatech.

Je šťastnou skutečností, že od zakládání čistých smrkových a borových porostů zůstalo jádro Bílých Karpat na moravskoslovenském pomezí ušetřeno, a tím zůstala zachována původní přirozená lesní společenstva.

Středem celého území protéká stejnojmenná řeka. Tato oblast je typická tím, že ji ovlivňuje teplé proudění od jihu a jihovýchodu. Jeho působením tu mají bučiny a dubiny až o 1°C tepleji, než stejné polohy jedlobučin. „Demonstrační objekt Vlára má za cíl seznámit účastníka na exkurzní trase s přirozenými listnatými lesními společenstvími a jejich výchovou zaměřenou na tvorbu nejvyšší kvality jednotlivých stromů, zajištění vysoké dřevní produkce z 1 hektaru, úspěšnou přiroze-

nou obnovu na velkých plochách a maximální hodnotu lesa z hlediska ekologického i ekonomického,“ uvedly Lesy ČR s tím, že největší pozornost je věnována právě bukům, kterých je v okolí řeky Vláry nejvíce. Plocha území je 2 374 hektarů a jsou v ní tři přírodní rezervace – Sidonie, Okrouhlá a Chladný vrch. První zmíněná je tvořená bukovým porostem mimořádné kvality ve stáří kolem 170 let, v Okrouhlé je vidět druhově pestrý a přirozený porost a v Chladném vrchu se lesníci starají o původní bukový porost s populací kriticky ohroženého tesaříka alpského. Celá oblast DO se rozkládá na ploše vyhlášené jako genová základna buku a první zóna CHKO Bílé Karpaty. Na území DO byly v letech 1982 - 83 založeny dvě trvalé pokusné plochy za účelem sledování změn lesních porostů a původních vlast-

ností vlivem průmyslových exhalací. Trasa přes Vláru je rozdělena na šest částí. První tvoří už zmíněná rezervace Sidonie, kde se les pomalu mění v pralesní formu porostu. Najdeme tu stromy, které jsou cílem pěstování a výchovy a jsou dokladem vynikajícího genofondu buku lesního. Druhá část ukazuje péči o dorůstající stromy, po ní je na řadě ukázka původního dřevinného společenstva. Každá dřevina si zde našla pro svoji existenci nejvhodnější stanoviště, kde se dokonale vyvíjí co do tvaru, vykazuje vysoký dřevní přírůstek a výtečně se přirozeně zmlazuje.

Různorodost vývoje a důležitost citlivých zásahů do lesa je vidět v posledních třech sekcích – první probírka, poslední prořezávka a první prořezávka. „Exkurzní trasa demonstračního objektu Vlára je vybrána tak, aby bylo možné dokumentovat praktic-

ké přístupy a výsledky v pěstování bukových porostů. V minulosti byl buk považován za méně hodnotnou dřevinu s minimálním ekonomickým výnosem. Je šťastnou skutečností, že od zakládání čistých smrkových a borových porostů zůstalo jádro Bílých Karpat na moravskoslovenském pomezí ušetřeno, a tím zůstala zachována původní přirozená lesní společenstva. Vybrané plochy slouží jako ukázka výsledků praktické lesnické činnosti cílevědomě uplatňující určité specifické postupy a zásady,” dodávají Lesy ČR. Foto: lesycr.cz

NA CESTÁCH

V Brně se představí světově unikátní

PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Brněnské výstaviště připravilo pro své návštěvníky další akci, která stojí za pozornost. Od 23. do 26. dubna se v jihomoravské metropoli uskuteční Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí.

E

NVIBRNO je jedním z mála veletrhů ve střední Evropě, který je zaměřen na technologie, výrobky a služby, které přispívají k ochraně a obnově čistého životního prostředí. Specializuje se především na tři oblasti: nové technologie ve vodním a odpadovém hospodářství, možnosti financování z Operač-

Zájemci tak uvidí stroje pro obnovu zemědělské půdy, techniku pro rekultivaci ploch po odstranění staré zástavby nebo to, jak může probíhat obnova vodních toků a nádrží. ního programu Životní prostředí ČR a na dopady nové legislativy. Nejsou to ale zdaleka jediné obory, kterým se bude věnovat. Významnou součástí akce budou

také novinky z oblasti zemědělství. Týkat se budou hlavně půdy, krajiny a ekologických technologií pro zemědělství, potravinářství a průmysl. Zájemci tak uvidí stroje pro obnovu zemědělské půdy, techniku pro rekultivaci ploch po odstranění staré zástavby nebo to, jak může probíhat obnova vodních toků a nádrží. Samostatná sekce

Tradiční součástí jsou také světově unikátní praktické ukázky protipovodňových opatření v bazénu před pavilonem Z

pak bude věnována ochraně půdy a krajiny. Část výstavní plochy zaberou také stánky o biotechnologiích, ekologickém zemědělství, pěstování zdravotně nezávadných potravin či ekologických technologiích pro zemědělství a potravinářství. „Další témata se budou věnovat například problematice ochrany životního prostředí, úsporám energií v obcích, či investičním příležitostem. Tradiční součástí jsou také světově unikátní praktické ukázky protipovodňových opatření v bazénu před pavilonem Z,“ uvedli pořadatelé.

Kromě toho vystavovatelé nabídnou ty nejzajímavější technologické novinky z oblasti snižování úrovně hluku, čištění vzduchu a spalin, zpracování a využití odpadů, případně odstraňování starých ekologických zátěží a důsledků ekologických havárií. Jak už je zvykem, ENVIBRNO nebude jedinou výstavou, která se koncem dubna v Brně uskuteční. V ten samý termín, tedy 23. – 26. dubna, mohou zájemci zavítat na Mezinárodní veletrh investičních příležitostí, podnikání a rozvoje v regionech URBIS INVEST a Mezinárodní veletrh komunál-

ních technologií a služeb URBIS TECHNOLOGIE. „Souběžné konání tradičních odborných veletrhů vytváří unikátní prostor pro prezentaci jak jednotlivých regionů a měst, tak i výrobců komunálních a environmentálních technologií a služeb. Ve stejném termínu se koná Mezinárodní stavební veletrh IBF, čímž vzniká unikátní platforma pro setkání odborníků z oblasti rozvoje regionů se zástupci komerční sféry ze stavebnictví a komunálních služeb,“ vysvětlili organizátoři.

Foto: bvv.cz

PRANOSTIKY NA DUBEN

› Sníh dubnový jako mrva pohnojí. › Mokrý duben a máj chladný – k sýpkám, senu přístup žádný. › Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá. › Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí. › Dubnový sníh rodí trávu. › Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň. › Co duben našetří, to květen spálí. › Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní. › Po bouřce v dubnu připadají mrazíky. 4. 4. Pomine Isidora, pomine i sever. 5. 4. Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence. 23. 4. Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce. 24. 4. Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves. 25. 4. Na svatého Marka, brambor plná řádka.

RADÍTE, JAK NA TO

Radíme, jak na to

CUKR

C

ukr je nedílnou součástí naší kuchyně. Nejen, že pomáhá při vaření či pečení, ale někteří z nás si bez něj těžko dovedou představit čaj nebo kávu. Sladidlo ale nemusí sloužit jen pro přípravu nápojů a pokrmů. Připravili jsme pro vás několik dalších možností, jak cukr v domácnosti využít. Pokud vás trápí rychletvrdnoucí pečivo, zkuste právě cukr. Dejte chléb a rohlíky do uzavíratelné nádoby, přidejte několik lžic cukru krystal a důkladně uzavřete. Pečivo tak můžete jíst o několik dní déle.

Cukr skvěle využijete při uchování řezaných květin ve váze. Stačí do půl litru vody přidat polévkovou lžíci cukru a prodloužíte tak jejich čerstvost. Ve spojení s olivovým olejem je moučkový cukr skvělý pomocník při odstraňování špíny z rukou. Stačí obě suroviny smíchat tak, abychom vytvořili pastu, a pečlivě rozetřít. Ruce budou čisté a díky olivovému oleji také hebké.

Foto: Thinkstockphotos.com

Máte i vy užitečnou radu nebo nápad, o který byste se chtěli podělit s ostatními čtenáři a poradit jim? Napište nám na [email protected] a my váš tip rádi zveřejníme v dalším čísle. Na stejnou adresu se nám také ozvěte, pokud si nevíte rady s problémem při chování domácích zvířat či pěstování na zahrádce. Rádi pomůžeme!

JEN TO DOBRÉ Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství Vydává: Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 Redakce: 4 Elements Group s.r.o., Bořivojova 878/35, 130 00 Praha 3 Šéfredaktor: Václav Šámal, [email protected]

© Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu Ministerstva zemědělství, je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce (tištěnou i elektronickou formou) jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného v tomto PDF zpravodaji.