Kulturní akce m síce srpna. M stské muzeum - Pokra uje výstava Boty z celého sv ta

KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006

SRPEN

Kulturní akce møsíce srpna Møstské muzeum - Pokraêuje výstava „Boty z celého svøta.“ Møstská knihovna - Prázdninový poutník - tĆetí roêník pro døti a dospølé. - Prázdninová školiêka internetu. - Malování na triêka – dílna KateĆiny Baliharové. Technické služby obêanĎm KronikáĆi se dostalo pĆání mnoha obêanĎ o nápravu poškozeného prostoru nad rozptylovou louêkou na místním hĆbitovø. KronikáĆ tato pĆání pĆedal do rukou nejpovolanøjších, Ćediteli Technických služeb Ing. Pavlu Krausovi. Bylo jistø pĆíjemné zaznamenat, že došlo ke splnøní pĆání obêanĎ a skuteênø v brzké dobø došlo k nápravø. KronikáĆ tímto Ing. Krausovi za obêany døkuje.

KN 3. srpna 2006 - (Polemika) Novinový êlánek pod titulkem „Konêící vláda mĎže být pyšná“- premiér JiĆí Paroubek: „Chtøl bych se pokusit o krátkou bilanci hospodáĆských výsledkĎ vlády, v jejímž êele jsem posledních 15 møsícĎ stál. Osobnø si velmi cením toho, že tempo rĎstu HDP (Hrubý domácí produkt) v souêasné dobø pĆesahuje 6 % a stále si udržuje vzestupnou tendenci. PĆitom napĆíklad v období let 2000 až 2004 byl v éR prĎmørný rĎst HDP 3,2 %. Jde dokonce o trojnásobnø rychlejší rĎst, nežli je prĎmør dosažený v zemích EU. éeská republika se stala mezi novými êleny EU zemí s nejvyšší úrovní zahraniêních investic na jednoho obyvatele. V roce 2004 møla nejrychlejší rĎst zahraniêního obchodu na svøtø, v roce 2005 skonêil zahraniêní obchod poprvé v historii éR dokonce pĆebytkem bilance. Lze tedy Ćíci, že za této vlády se naše republika stala skuteêným evropským hospodáĆským tygrem. To se projevilo napĆíklad v tom, že za poslední êtyĆi roky vzrostla prĎmørná mzda z 15.866 Kê na 19.024 Kê, êistá møsíêní penøžní vydání ze 7.240 Kê na 8.264 Kê na osobu a møsíêní úspory stouply ze 419 Kê na 750 Kê na osobu. Dosažené tempo rĎstu HDP a zvyšování životní úrovnø potvrzují, že hospodáĆská politika nastoupená vládami vedenými éSSD je správná a že zásah do základĎ této hospodáĆské politiky by mohl mít velmi neblahé dĎsledky. Základní je, že vysoký hospodáĆský rĎst je postaven na zdravých ekonomických základech, protože je tažen pĆedevším exportem, investicemi a zvyšováním produktivity práce. Je

241

SRPEN


pĆi tom nepochybné, že tomu výraznø svojí politikou investiêních pobídek, podpory malého a stĆedního podnikání a podpory exportu apod. pĆispøla i vláda pod mým vedením. Co se týêe malého a stĆedního podnikání, nøkdy byly vládø v této oblasti vyêítány nedostatky. Domnívám se však, že ani tady vláda nezaostala – pĆedevším snížila administrativní nároênost podnikání, snížila jeho daĀové zatížení (daĀ z pĆíjmu právnických osob v roce 1999 dosahovala 39 %, letos dosahuje 24 %) a zvýšila státní podporu malého a stĆedního podnikání. Myslím tedy, že co se hospodáĆství týká, tak tato vláda mĎže ukonêit své pĎsobení skuteênø s pocitem dobĆe vykonané práce.“ Tolik tento êlánek v doslovném znøní. Jistø vyvolá, jak nadepsáno polemiku, která by si zasloužila dalšího sledování v kronice. Z jiného pohledu k pĆedchozímu êlánku KomentáĆ JiĆího Bigase v KN téhož dne: „Ano, zdá se, že zemø prosperuje. I když vøtšinu obyvatel nebude zajímat udivující tempo rĎstu, ani úroveĀ zahraniêních investic, ale to, jak se prosperita projeví v jejich životø. Potom ovšem výsledky evropského tygra zaêínají blednout. Lidé už jsou takoví, hospodáĆskou úroveĀ zemø posuzují podle vlastní kapsy. Když je êlovøk zdravý a zamøstnaný, je dobĆe. Když onemocní, ztratí práci a schopnost postarat se o sebe a rodinu, êeká pomoc od státu. A ta u nás není valná. Ve zdravotnictví chybøjí peníze, sociální systém je døravý jako Ćešeto, a êlovøk se zdravotním postižením se tak propadá na sociální dno. Peníze nejsou ani na policii, a tak místo bezpeênosti a poĆádku máme v ulicích nebezpeêí a nepoĆádek. Silnice nejsou udržované a mnohé obce jsou bez dopravního spojení. Vøtšina obyvatel nešmelí se státními pohledávkami, veĆejnými zakázkami nebo výnosnými místy ve státní správø a nebere úplatky. Komu z nás pĎjêí nemajetný strýc pár milionĎ na luxusní byt jako Stanislavu Grossovi? Je dobré být hospodáĆským tygrem, ale prosperita není všechno. Spoleênost potĆebuje také právo a morálku. A toho se nám nedostává ve vrchovaté míĆe!“ ZemĆel akademický sochaĆ Jaroslav éerný Tento rodák odešel od své práce a od svých mnoha nápadĎ a plánĎ. Za vše mluví jeho sochaĆské práce, které se uplatnily na mnoha místech naší republiky. V Hradci Králové na BaČkovø námøstí se mĎžeme setkat s jeho bronzovou fontánou „Kráêející oblouk“, námøstí v Janských Lázních zdobí žulová fontána „Pramen“, dále je to pískovcový pomník „obøtem I. a II. svøtové války“ a keramické plastiky zdobící naší ZOO. V návrzích zĎstala plastika na místø bývalé synagogy našeho møsta, dále návrh „Muzea války 1866 na Chlumu.“ Sám se již nedožil realizace plastiky – fontány – „Rukopisy“ pĆed Hankovým domem.

Knihovna Slavoj plná aktivit Není pochyb o tom, že souêasná knihovna je zcela jiná od tøch pĆedešlých. Stálé zmøny, stavebními poêínaje a organizaêními konêe, ji staví do popĆedí. Kronika se pokusí zapsat jen nøkteré z posledních aktivit. „Kde konêí svøt“ - celostátní projekt Klubu døtských knihoven „Slon a mravenec.“ V oblasti literárních soutøží a tvĎrêího psaní byla vyhlášena tato témata: - „Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na stĆeše.“ - „Není malých cílĎ.“ - „I malý úsmøv zmĎže mnoho.“ Vyhodnoceny tĆi práce, êestné uznání s postupem do regionálního kola obdržely Markéta Maierová a Tereza éeĀková ze ZŠ Strž. 242


SRPEN

V oblasti výtvarných soutøží na téma „Když jsem byl maliêký pacholíêek aneb êím chci být až vyrostu“ bylo 43 døtí a téma „Biblické pĆíbøhy” 53 døtských malíĆĎ. éestné uznání s postupem do regionálního kola získali: Markéta Škopová a Tomáš Pavelka ze ZŠ R. A. Dvorského, Dominik Petráêek, KateĆina ŠenkýĆová, Adílka Štøpánková, Barbora Senetová, Magdalena Fišerová a Jáchym Pojezdný z výtvarného kroužku Hankova domu, Denisa Vondroušová, Dominika Picková, Nicola Malá, JiĆí Schreiber a Matøj Mazur ze ZŠ Strž a ze ZŠ PodharČ se do regionálního kola probojovala Tereza Etrichová, Míša Demlová, Natálie Šifnerová a Marta SyĆišČová. Okrašlovací spolek žádá a informuje Již pĆed dvøma lety požádal spolek o darování pĆebytkĎ trvalek a cibulovin a ty byly poté vysázeny na veĆejných plochách u polikliniky, kostela, na kruhovém objezdu u lázní a kruhovém objezdu na Denisovø námøstí. Také nyní êlenové spolku oslovili dárce. Trvalky a cibuloviny je možno pĆedat JUDr. Pojezdnému v advokátní kanceláĆi. PlachtaĆi místního aeroklubu se pĆipravují Jejich cílem bude dosažení co nejlepších výsledkĎ na PlachtaĆském mistrovství éeské republiky ve Starém Møstø u Moravské TĆebové. Konkurencí naší Janø VepĆekové, aktuální mistryni svøta, se stanou držitelé titulĎ mistrĎ svøta a Evropy. Ze sedmdesáti závodníkĎ je na startovní listinø jen sedm žen. Po dvoutýdenním plachtaĆském maratónu skonêilo toto mistrovství po odlétání potĆebných disciplin. V silné konkurenci, kde nechybøli i êlenové êeského reprezentaêního týmu a medailisté z mistrovství svøta a Evropy v plachtøní, si vedli dobĆe i plachtaĆi z našeho Aeroklubu. Jsou jimi Petr Pánek, který obsadil v klubové tĆídø sedmnácté místo, Jana VepĆeková byla bronzová v kombinované tĆídø mistrovství éR žen. Jan VavĆina skonal Bývalý podnikový Ćeditel národního podniku TIBA, narozený 3.5.1917 v Jugoslávii, nositel ąádu práce a Státního vyznamenání za vynikající práci, zemĆel dne 28. êervence 2006. Do Dvora Králové pĆišel z Frýdlantu v éechách, kde pracoval jako strojní tiskaĆ textilu u firmy Rollfs. Tento závod se stal pozdøji souêástí n. p. TIBA a Jan VavĆina pĆechází do Dvora Králové nad Labem, kde se stává Ćeditelem základního závodu Zálabí a souêasnø i podnikovým Ćeditelem. Tuto práci zastával plných 22 let a TIBA møla tehdy 24 závodĎ s 11.000 zamøstnanci. V roce 1968, po nøkdejším Dubêekovø jaru, byl zbaven funkce a pracoval v závodø TIBA Strž jako vedoucí výroby a kolorista. Pozdøji odešel do Rudníku - závodu Texlen a byl hodnocen jako nejlepší vedoucí výroby. Odtud odchází do dĎchodu. Dožil se 89 let. PohĆeb se konal v Husovø sboru. Divize jde do tĆetí sezóny Povede ji opøt zkušený kouê éenøk Celler a hrajícím asistentem se stal Jan Míl. Dále se na soupisce objevili tito hráêi: BrankáĆi: Martin Tomek, Jakub Voêka Obránci: Stanislav Ježek, Martin Kruliš, Pavel Král, Jan Holub, Daniel Novák, Radek Záruba, JiĆí Rejl. Záložníci: Stanislav Kašajík, Martin Kulevník, Petr Samek, Jan Míl, JiĆí Jeník, Radek Novotný, Matouš Blažek, Tomáš Groh, Jan HuĀák. Útoêníci: Martin Otradovský, JiĆí Židík, Jan Brendl, Taško Konstadinovski. Realizaêní tým: trenér – éenøk Celler, hrající asistent Jan Míl, vedoucí mužstva Jaroslav Macek, lékaĆ MUDr. JiĆí Neumann, masér a fyzioterapeut Robert Pavel a Klára Nováková. PĆíchody:

Jan Míl z FK Náchod – Deštné, JiĆí Jeník z FK Jablonec nad Nisou, Jan Brendl z FK OEZ Letohrad, Taško Konstadinovski z FK Trutnov, JiĆí Rejl z dorostu.

Odchody:

VišĀovský pro pracovní dĎvody, Bølina – dlouhodobé zranøní.

Ideální sestava: Tomek - Král, Holub, Kruliš, Ježek - Kilevník, Samek, Jeník, Míl – Židík, Brendl. 243

SRPEN


4. srpen - výroêí vyvraždøní PĆemyslovcĎ 700 let uplynulo dne êtvrtého srpna od zavraždøní posledního pĆemyslovského krále Václava III. Tímto sedmnáctiletým panovníkem vymĆela dynastie pĆemyslovcĎ po meêi. Právø ta žije v povødomí éechĎ jako tvĎrce êeského státu, trvajícího dodnes. Prvním, historicky doloženým PĆemyslovcem, byl kníže BoĆivoj a jeho manželka Ludmila. Jsou prý také potomci PĆemyslovcĎ, kteĆí své rodokmeny s PĆemyslovci spojují. PatĆí k nim zástupci rodu BelcrediĎ, BoĆkĎ – Dohalských z Dohalic, BubnĎ z Litic, CzernínĎ, LobkowiczĎ, RohanĎ, SchwarzenbergĎ, SternbergĎ êi WaldsteinĎ a êetné další. Zástupci rodĎ se setkali nejprve v kongresovém sále éeské národní banky u pĆíležitosti vydání pamøtní mince, poté v pražských Ledeburských zahradách, navštívili Valdštøjnský palác a nakonec pĆijali pozvání Bettiny a JiĆího LobkowiczĎ na zámek Mølník. Léky a lékárny V lékárnách probøhla Ćada cenových zmøn daná ministrem Davidem Rathem. Tentokrát je to pĆijímáno i lékárníky a pĆivítají ho asi i pacienti. Uvádí se, že za acylpirin êi analgetika zaplatí pacient o pár haléĆĎ více, za drahé léky naopak o desítky až stovky korun ménø. Zaêala platit tak zvaná degresivní marže, tedy, že procentuelnø klesá s cenou lékĎ: Obchodní marže na lécích: cena léku rabat do 150 korun 33 % 150 – 300 Kê 32 % 300 – 500 Kê 28 % 500 – 1000 Kê 25 % 1000 – 2500 Kê 22 % 2500 - 5000 Kê 18 % nad 5000 Kê 10 % Obêané se mnohdy zarážejí nad tím, jak lékárníci houževnatø brání „to svoje“ a doslova nenávidí MUDr. Ratha a jeho novinky smøĆující k ozdravøní v úseku zdravotnictví. Vzpomínka na XI. olympijské hry roku 1936 Právø pĆed sedmdesáti lety od 1. do 16. srpna 1936 se uskuteênily jedenácté Olympijské hry v Berlínø. S odstupem se uvádí, že se jednalo o hry ve stínu hákových kĆížĎ a tehdejšího vĎdce Adolfa Hitlera. Do Berlína, poprvé v historii, míĆila olympijská pochodeĀ ze starovøké Ćecké Olympie. V Berlínø se prvnø pĆedstavila kanoistika, basketbal a házená a naposledy klasické (koĀské) pólo. Tyto hry byly na vysoké sportovní úrovni dosaženými olympijskými i svøtovými rekordy. Ve 129 disciplinách se pĆedstavilo celkem 3956 úêastníkĎ ze 49 zemí. éeskoslovensko zde slavilo své úspøchy gymnastou Aloisem Hudcem, úspøšnø si poêínaly i ženy Vlasta Foltová, Vlasta Døkanová, Zdenka VermiĆovská (stĆíbrné) a dále to byla kanoistika, kde v závodø dvojic na 1000 metrĎ vybojovali zlato Jan Brzák – Felix spoleênø s Václavem Syrovátkou, na desetikilometrové trati vyhráli Zdenøk Škrdlant s Václavem Mottlem. StĆíbro získal na singlkanoji na kilometrové trati Bohuslav Karlík. Máme zdravøjší potraviny než západní Evropa To tvrdí samotní zemødølci a potvrzuje Ministerstvo zemødølství svými údaji z let 2000 – 2004. Potvrzují to i zahraniêní výzkumníci. Pro názornost tabulka používání hnojiv v nøkterých zemích Evropy: v kilogramech êistých živin na hektar zemø: dusíkatá fosforeêná draselná hnojiva éeská republika 76 14 11 Irsko 127 79 105 Švýcarsko 131 54 88 Velká Britanie 144 46 59 Nizozemí 110 39 75 Nømecko 135 34 51

244


SRPEN

Je tedy intenzita hnojení v posledních letech znaênø nižší pĆedešlých let. U pesticidĎ však není žádný výrazný rozdíl. Povolené množství pesticidĎ pĆekraêuje 3 – 5 % zeleniny a ovoce, bez rozdílu, jestli je vypøstováno u nás a nebo v Evropø. Tam, kde se dávky pesticidĎ zvýšily, tam dochází v Evropø k poklesu stavu ptactva až o tĆetinu. U lidí se neblaze projevují rakovinou lymfatických žláz. LékaĆi a podpisy pacientĎ PacientĎm se dostává více práv než dosud tím, že musí pĆedem podepsat souhlas s léêbou. ZároveĀ by to mølo pĆinutit lékaĆe, aby s pacientem více mluvili a tím mu dávali na výbør. Podle ministra Ratha: „Bude muset lékaĆ pĆed každým zásadnøjším zákrokem pacientovi vysvøtlit, co ho êeká, nezakrývat alternativy léêení ani rizika. Dobré je to doplnit nøjakými názornými obrázky. Pacient pak musí svĎj souhlas s léêbou stvrdit podpisem.“ Tato vyhláška také umožĀuje pacientovi stanovit, kdo z jeho blízkých dostane informace o jeho léêení a zdravotním stavu. Poslanecká snømovna nemá stále pĆedsedu Politologové se shodují v tom, že pĆedêasné volby jsou nepravdøpodobné a uvádí tyto dĎvody: - volby jsou sázkou na nejistou kartu, ODS ani éSSD si nejsou jisté tím, že v pĆípadných nových volbách získá více hlasĎ než v êervnových, - neoêekávají, že by mohly zmønit patovou situaci, - strana zelených by se nemusela znovu dostat pĆes pøtiprocentní hranici a proto jsou pro ni volby nebezpeêné, - v pĆípadø pĆedêasných voleb se poêítá s nižší volební úêastí, a to nahrává stranám s pevným jádrem voliêĎ, tedy pĆedevším komunistĎm. Pokraêuje sbírka fotografií a dokumentĎ od obêanĎ Také v møsíci êervenci se dostalo Kronice velké pĆíznø spoluobêanĎ a fotografií stále pĆibývá. Jejich zpracování na poêítaêi se ponøkud opožóuje, což je zapĆíêinøno dovolenou a nemocí ochotného spolupracovníka z Ćady informatikĎ. Vše bude dohnáno do poloviny srpna a nøkteré zápĎjêky vráceny. Staré pohlednice ze stavby Tešnovské pĆehrady vønoval pan Karel Diviš ze Všehrdovy ulice. Dalšími, kdo vhodné materiály zapĎjêili, byl pan František Koêí a jeho žena Hana ze Smetanovy ulice, podílel se i jejich syn. Celou Ćadu fotografií z našeho møsta (pĆestavba kostela sv. Jana KĆtitele, ŠindeláĆské vøže) a další zapĎjêil pan Petr Toman z Benešova nábĆeží. Kronice byl nápomocen i generální Ćeditel a. s. TIBA ing. Pavel Nedvídek, který svolil s fotografickým zdokumentováním provozĎ v závodech Vorlech a Zálabí, kde byl zasvøceným prĎvodcem technický Ćeditel Zdenøk Fiala, který doplnil technická data. Nevšedním darem pĆispøl Kronice pan Karel Malý z Klazarovy ulice. Ten poskytl kronice fotografii „tabla“ Jednoty êsl. obce legionáĆské DvĎr Králové nad Labem, které bude dokumentováno v Kronice. Dále to je série fotografií z povodní, soustĆedøní pøveckého sboru Záboj v Orlických horách 1967, bourání Weisova komína (JUTA 1), návštøvy kosmonauta Vl. Remka v našem møstø, pĆátelského utkání klubu AMFORA, prvého Ćeditele ZOO Fabiána a kustoda Malého, nadílka døtem legionáĆĎ 1932, pracovnice sukárny firmy Klazar 1930, svaté pĆijímání dívêí školy z roku 1908, shromáždøní legionáĆĎ v jubilejním roce 1938, divadelní pĆedstavení legionáĆĎ asi 1935 a pĆedstavení „Jízdní hlídka“ z roku 1936. Dále dva snímky z oslav 1. máje asi z let sedmdesátých. Také unikátní snímek nynøjší školy Schulzovy sady pĆed výstavbou budovy Legiobanky – nynøjší Komerêní banky 1920 –1925. Všem, kdo darovali a zapĎjêili patĆí podøkování - Pavel Janoušek – kronikáĆ. Dokumentování závodĎ a.s. TIBA - foto S laskavým svolením generálního Ćeditele akciové spoleênosti TIBA p. Ing. Pavla Nedvídka byla provedena kronikáĆem fotodokumentace závodĎ Vorlech a Zálabí. Ta by møla v budoucnu sloužit k tomu, aby si bylo možno udølat pĆedstavu, jak výroba tøchto textilních závodĎ vĎbec vypadala. PrĎvodcem byl technický námøstek p. Zdenøk Fiala, který také fotografované prostory a stroje popsal. Získané fotografie budou souêástí Kroniky møsta roku 2007.

245

SRPEN


Nezamøstnanost leden až êerven Po pĎlroêní stagnaci a mírného klesání pĆišla zmøna k horšímu a nezamøstnaných v okrese pĆibylo. V êervenci bylo bez místa o 96 lidí více než v pĆedchozím møsíci. Tím se dostala nezamøstnanost v rámci okresu na 9,01 % a bez práce bylo celkem 5.552 lidí. Zamøstnavatelé v okrese nabízejí 804 volných pracovních míst, z toho tĆi êtvrtiny pro dølnická povolání, tedy na jedno volné místo pĆipadalo v prĎmøru 6,9 uchazeêe o práci. Podporu v nezamøstnanosti a pĆi rekvalifikaci dostalo (v rámci okresu) 1992 lidí, což je zhruba 36% lidí bez práce. Na podporách bylo vyplaceno už 57 milionĎ 266 tisíc korun. A co je nejzajímavøjší pro naší Kroniku, je to, že mezi obcemi, které vykazují nejvyšší míru nezamøstnanosti patĆí ŽacléĆ (13,58 %), Vítøzná (13,58). Trutnov møl nezamøstnanost 9,36 %, DvĎr Králové 9,83 %, Vrchlabí 6,37 %. Nadøje na snížení nezamøstnanosti v našem møstø zatím není, naopak má dojít k hromadnému propouštøní v dvorských závodech a. s. Tiba. Prudká zmøna poêasí Dlouhodobé sucho s vysokými teplotami nad tĆicet stupĀĎ ve stínu bylo nyní vystĆídáno prudkým poklesem teploty pod 15 stupĀĎ Celsia a trvajícím deštøm. PĆíroda a vyschlé potoky první nápor vody pĆijaly, ale postupnø s pĆibývajícím deštøm se zmønily v povodeĀ. Sedmého srpna bylo již vyhlášeno povodĀové nebezpeêí. Voda z hor zcela naplnila pĆehradu ve Špindlerovø Mlýnø, která pĆetékala, pĆehrada nad naším møstem (Tešnovská), nyní zvaná Les Království se poêala plnit. Voda v korytø møsta dosáhla témøĆ výšky regulace a déšČ na horách a podhĎĆí neustával ani osmého srpna. Hrázný Rostislav Fejk k tomu 7.8.2006 dopoledne sdølil: „V souêasné dobø je nad námi tĆetí (nejvyšší) povodĀový stupeĀ a pod naší pĆehradou druhý. Upouštíme vodu, jak nejrychleji mĎžeme, 87 kubíkĎ za vteĆinu.“ Co byly PTP? Pan Karel Malý napsal v roce 2005 Almanach okresního klubu svazu PTP Trutnov. Vzhledem k tomu, že i z našeho møsta byli do PTP – Pomocných technických praporĎ (vojenských pracovních táborĎ) odvádøni v roce 1950 nøkteĆí naši mladí obêané, vønujme tomuto historickou a adresnou formu. „Do tøchto pracovních jednotek byli od 1. Ćíjna 1950 odvádøni branci dle názoru komunistĎ politicky nespolehliví, a to: Synové kulakĎ a živnostníkĎ, studenti vyhození z politických dĎvodĎ ze studií, knøží, Ćeholníci a podobní mladí muži komunistickému režimu nepohodlní. Tato nespolehlivost byla také vyjádĆena vojenskou klasifikací „E.“ Vznik tøchto vojenských pracovních jednotek umožnil vývoj politické situace v roce 1948, kdy se stala jedinou mocenskou silou ve státø Komunistická strana. V dubnu 1950 se stal ministrem národní obrany Dr. Alexej éepiêka (zeČ prezidenta Klementa Gottwalda) a ten dal podnøt ke zĆízení vojenských pracovních jednotek dle stalinského vzoru v SSSR. PĆíslušníci tøchto jednotek nemøli vĎbec výcvik se zbraní a jedinou náplní jejich vojenské êinnosti byla tøžká práce v dolech, na stavbách, v lesním hospodáĆství a pod. ZĆízení jednotek PTP bylo v pĆímém rozporu s mezinárodními dohodami o nucené práci, pĆijatými Valným shromáždøním organizace práce v Ženevø........ V Ćíjnu 1950 nastoupilo do tøchto pracovních jednotek pĆed 10.000 brancĎ, z toho na práci v dolech více než polovina. Bøhem trvání jednotek PTP v letech 1950 – l954 v nich sloužilo více než 25.000 mužĎ. Vyhledávání potenciálních osob pro jednotky PTP provádøly v obcích Místní národní výbory ve spolupráci s místními politickými êiniteli, což byli pĆedsedové organizací KSé. V záĆí 1951 zĆídila Vojenská rada MNO instituci tzv. výjimeêných vojenských cviêení. Pod záštitou této instituce bylo možno povolávat do jednotek PTP i osoby starší, do 60ti let, a to na dobu neurêitou.“ Tolik z almanachu pana Karla Malého, který sám do jednotek PTP patĆil. Jím sepsaný almanach uvádí ještø tyto obêany z našeho møsta, kteĆí byli êleny okresního klubu PTP Trutnov ke dni 31.12.2004: Aubrecht Václav, Bažant Zdenøk, Bláha Zdenøk, éenøk BoĆek, Elišák Jan, Horáêek Zdenøk, Chládek František, Klust Miroslav, Krys JiĆí, KĆíž Bohuslav, Malý Karel, Moravec Miroslav, Nosek BedĆich, Nosek Zdenøk. Seznam všech pĆíslušníkĎ PTP se nedochoval, mnoho jich už zemĆelo a zveĆejnøní almanachu se nedoêkalo. Mezi nimi byl i zdejší rodák Blažej Jeroným a Nosek Josef. 246


SRPEN

Radka Machková odmønøna Tato „Královna vønných møst“, již tĆetí z našeho møsta, byla odmønøna vyhlídkovým letem nad møstem, pĆehradou Království, Zviêinou, Hospitalem v Kuksu a Krkonošemi. Prohlédla si kostelní vøž a Møstské muzeum, firma TIBA jí darovala ložní povleêení a ZOO dvø volné vstupenky. Obdarována bude jistø i z jiných vønných møst, která postupnø navštíví. V letošním roce pĆedá „vládu“ nové „královnø“ na sedmém roêníku volby v Mølníku. Je po volbách – a co dál? Situace po volbách, kdy volební vítøz nemĎže sestavit stabilní vládu dále trvá. Je podobná té pĆed osmi lety, kdy volební výsledky pĆivedly politické strany ke vzniku zvláštního útvaru - opoziêní smlouvy. Ta byla z pohledu dneška a v oêích mnohých tragédií. V Krkonošských novinách se na to rozpomíná Josef Šlerka. Z jeho stránky vyjímáme: - souêasné vyjednávání o vládø vedou také lidé, kteĆí mají v dobré pamøti, jak pĆed osmi lety dávali dohromady opoziêní smlouvu. Dnes se leckdy tváĆí jakoby o niêem nevødøli. - z dnešních úêastníkĎ jednání podepsal toleranêní patent za éSSD m.j. Zdenøk Škromach, za ODS pak Ivan Langer a Vlastimil Tlustý, Na prvním místø jsou ovšem podpisy tehdejších pĆedsedĎ obou stran: dnešního dĎchodce Miloše Zemana a prezidenta Václava Klause. - slova Miloše Zemana (2002): „Já jsem postupem êasu dospøl k pĆesvødêení, že je dobré když se u vlády stĆídají dvø nejsilnøjší strany. Jedna pravicová a jedna levicová, protože malé strany zpravidla umí pouze vydírat. A vydírání je pĆekážka realizace programu jedné z tøch dvou nejsilnøjších stran.“ - slova Václava Klause (2006): „PoĆád nøkdo démonizuje, a já nevím proê, takzvanou opoziêní smlouvu, což byl fakticky jen sexy název. To byla pouze politická smlouva, jakých se v politické realitø uzavírají na celém svøtø desítky.“ - slova Václava Havla (1998): „Opoziêní smlouva utužuje souêasný mocenský model, což dává významný pozitivní signál právø zahraniêním investorĎm.“ - slova Miroslava Kalouska (1998) „Opoziêní smlouva mezi ODS a éSSD zpĎsobila okleštøní demokratických mechanismĎ v tom smyslu, že se opozice vzdala svého práva vyslovit vládø nedĎvøru a stala se tak opozicí pouze pĆedstíranou.“ - slova Jana Rumla (1998): „Rozdíl je jen v tom, že v komunistické ústavø byla vedoucí úloha jedné strany, dnes vedoucí úlohu uplatĀují strany dvø.“ - slova Miroslava Topolánka (2004): „Opoziêní smlouva, respektive toleranêní patent, pĆece møl brzdit socany. éásteênø je brzdil, ale v podstatø selhal. Politika se stala šedou, ty figurky na šachovnici byly všechny šedé. Vstoupit podruhé do stejné Ćeky, to by bylo spáchání velkého harakiri.“ Dále se autor stránky KN Josef Šlerka vyjadĆuje takto: „Marasmus, do nøhož êeská politická scéna bøhem opoziêní smlouvy zabĆedla, zrodil dva velké obêanské protesty. Prvním byla iniciativa bývalých studentských vĎdcĎ z listopadu 89, známá pod názvem Døkujeme, odejdøte! Vyvrcholila stotisícovou demonstrací obêanĎ na konci roku 1998 na Václavském námøstí a masovými výzvami k odchodu Miloše Zemana a Václava Klause. O rok pozdøji se obêané postavili proti pĆíliš okaté snaze politikĎ manipulovat vysílání éeské televize. Tisíce lidí chodilo protestovat pĆed budovu televize, vzbouĆenci dokonce vysílali denní zprávy. Do protestu se zapojili i nøkdejší disidenti a na podporu stávkujících spali v prostorách tzv. velína na Kavêích horách.Také tato akce vyvrcholila stotisícovou demonstrací na Václavském námøstí a tato iniciativa dostala název éT vøc veĆejná. Aêkoliv ani jeden z tøchto protestĎ nevedl k pádu vlády êi vypovøzení opoziêní smlouvy, dokázal pĆesto politiky vydøsit.“ Zemødølci – vedra a následné deštø Ještø pĆed dešti to vypadalo na slibnou úrodu. Deštø však slibnou úrodu zhatily. Zralé obilí a Ćepka zaêaly na podmáêených polích v klasech klíêit. Takové plodiny nejdou êasto ani sklidit kombajny a mohou být využity leda jako krmivo. O zemødølcích se Ćíká, že jim vadí jaro, léto, podzim i zima, ale tentokrát jde o zcela mimoĆádnou událost, která je zĆejmø horší než stav po povodních v roce 2002. 247

SRPEN


Technické služby møsta Díky ochotø souêasného Ćeditele Technických služeb Ing. Pavla Krause se Kronika obohatí o tuto službu møsta. Nejprve trochu z historie, která nebyla v pĆedchozích kronikách zachycena, a to v doslovném pĆepisu jeho písemné zprávy: „V posledních tĆiceti letech došlo v historii Technických služeb møsta k mnoha zmønám. Týkaly se jak sídel organizace, tak i rozsahu služeb. V sedmdesátých letech zajišČovaly ve møstø DvĎr Králové nad Labem služby dva podniky, a to Komunální služby a Technické služby. Technické služby sídlily do roku 1984 – 1985 v místø bývalého „Fleêkova povoznictví“ a využívaly bývalých budov a zaĆízení. V té dobø vedli podnik pan KovaĆík a poté pan Joneš. Tento areál již dnes není – na jeho místø vyrostla bytová výstavba vêetnø domu peêovatelské služby. Již v roce 1983 se pĆipravovalo pĆemístøní podniku do prostorĎ bývalého pivovaru a vlastní pĆestøhování bylo dokonêeno v roce 1985. Na tomto místø vytrvaly Technické služby møsta pod vedením pana Peciny a pana Erlebacha do roku 2001. Na pĆelomu let 2001 – 2002 byl bývalý pivovar opuštøn z dĎvodĎ prodeje objektu firmø Pišta a pĆemístøní probøhlo do prostorĎ bývalého Okresního stavebního podniku v Jiráskovø ulici. Zde byly pod vedením pana BuĆvala jen krátce. V devadesátých letech byla od Technických služeb møsta odebrána stĆediska, která dlouhodobø nevykazovala žádný pĆínos. Jednalo se o zahradnictví pod Žižkovem, ovocnou školku ve Zboží vêetnø záložní zahrady na Lužankách. V souêasné dobø sídlí Technické služby møsta v areálu bývalého OZAPU v Seifertovø ulici, kde je zázemí administrativy a nøkolik stĆedisek organizace. U tohoto zaĆízení je vybudován sbørný dvĎr a ve druhé etapø je naplánována dostavba provozního zázemí. Dosud je nøkolik stĆedisek rozmístøno v areálu bývalé TIBY Slovany, dnes soukromého objektu a v prostorách bývalých sbørných surovin v ulici Raisovø.

V dnešní podobø jsou Technické služby møsta stanoveny zĆizovací listinou pĆíspøvkovou organizací møsta a úêelem je plnøní stanovených povinností møsta Dvora Králové nad Labem spoêívající v zabezpeêení služeb obêanĎm a právnickým osobám sídlícím ve møstø. Tyto služby jsou obsahem hlavní êinnosti organizace a jejich pĆedmøtem je: -

správa a kontrola místních komunikací vêetnø zimní údržby, údržba a výsadba møstské veĆejné zelenø, provozování a údržba veĆejného osvøtlení, správa hĆbitovĎ møsta, správa a provoz møstské tržnice, výlep plakátĎ a údržba plakátovacích ploch, svoz komunálního odpadu, provozování sbørného dvora, provozování a údržba møstských WC, provozování møstského koupalištø, provozování a údržba møstského zimního a letního stadionu a sportovišČ, provozování a údržba møstských parkovišČ a parkovacích automatĎ, nákladní doprava.

K této hlavní êinnosti jsou schváleny doplĀkové êinnosti organizace, navazující na hlavní úêel organizace: - zámeênictví - silniêní motorová nákladní doprava - poskytování technických služeb - specializovaný maloobchod - pĆípravné práce pro stavby nakládání s odpady - pronájmy a pĎjêování vøcí movitých Organizace hospodaĆí s majetkem møsta a statutárním orgánem organizace je Ćeditel, který je do funkce jmenován Radou møsta a který jedná za organizaci samostatnø.“

248


SRPEN

DĎchodci a jejich dĎchody Do konce møsíce záĆí by mølo padnout rozhodnutí, jak se pĆíští rok zvýší dĎchody. Ministerstvo práce rozpracovává nøkolik variant, které poêítají s rĎstem v prĎmøru zhruba od 380 až do 1000 korun. O kolik penze od ledna vzrostou, bude podle ministra ZdeĀka Škromacha záležet na tom, „jaká vláda bude zemi vládnout.“ Letos se zvedly proti loĀsku dĎchody v prĎmøru asi o 380 korun na 8.128 korun. Lidová Ćemesla „Kohoutov 2006“ Na parkovištích bylo jistø více jak sedm set osobních automobilĎ, další návštøvníci pĆicházeli a nebo pĆijíždøli na kolech. Tradiêní „Kohoutov 2006“ nabízel: Poutní mší svatou: sloužil ji páter Czekala a tuto doplnila Marie Ditrichová kĆesČanskou písní. Kulturní akce: Hudební skupina Patrola z Prahy, písniêkáĆka Vøra Klásková – Pourová, romská hudební skupila éilagos z Náchoda, dechová hudba Podzviêinka, dívêí hudební skupina Bossorky z Úpice. Dále to byly divadelní skupiny KejklíĆ, Matýsek. Sokolníci. Dny otevĆených dveĆí v keramickém studiu Ing. Jarmily Tyrnerové Pekárna a cukrárna Roland Areál kovovýroby Švorc Jaroslav Obêerstvení: pekaĆství Roland (pivo, kuĆe, bramborák), Hroch Kamil (párek v rohlíku), PivoĀka OldĆich (vepĆové maso, klobása), penzion Kohoutov (teplá jídla) a SDH Hajnice. Døtská divadelní spoleênost Truhlíci (Jsme jedné krve) muzikál. ąemeslná výroba má v této obci již tradici. Návštøvníci si cení toho, že Ćada Ćemesel se tu pĆedvádí živø. Co se nejvíce hodnotí, je nepĆítomnost asijského zboží. Úêastníci se sjíždøjí z celé republiky a v posledních letech jsou tu i Ćemeslníci z Polska a Slovenska. Letošní návštøvnost byla opøt velmi vysoká, kolem šestnácté hodiny bylo prodáno více jak šest tisíc vstupenek. PĆíznivé je to, že zde neplatí zdravotnø postižení obêané a také ne návštøvníci starší sedmdesáti let. Odhadem by byla letošní návštøvnost kolem osmi tisíc lidí. „Kohoutov 2006“ se opøt vydaĆil a mnohé jiné obce by mohly tuto akci jen závidøt. Jednota êsl. obce legionáĆské 1930 Kronice zapĎjêil fotografii tabla pan Karel Malý. Je na ní zachyceno 120 pĆíslušníkĎ legií a uprostĆed je fotografie prezidenta T. G. Masaryka. V jednotlivých Ćadách od shora dolĎ jsou jmenovitø tito legionáĆi. Josef Javanský, Jakub Buriánek, Skvrna František, František Valenta, František Zlatník, J. Marek, Horák Antonín, Zámeêník Josef, Cejnar Jaroslav, Andrle Bohumil, Loukota Viktor, Doubrava Alois, Macek Josef, Forman Bohumil, Antonín Doležal, Vladimír Kleandr, Karel Köcher, Stránský Josef, Munzar Karel, Mahrle Emil, Praus Josef, Rejmond Josef, PĎr Jan, Paulus Václav, Jarolímek Adolf, Šubrt Karel, David Jaroslav, PetĆíêek Jaroslav, Koudelka Jaroslav, Dostál?, Novák Václav, Jäger František, Kotyk Otakar, Valeš Josef, Boêan František, Pavlík Václav, Sychra Josef, Hanuš Jan, Pacák Karel, Malý František, Jursík Josef, PĎš František, Fikejs František, Laufberger Vilém, Rydl Václav, Kejzar Josef, Petrák František, Horák František, Strejêek Arnošt, Vyskoêil Hynek, Smíšek Josef, Hanêil JindĆich, Josef Duška, Josífko František, Mikyska František, Roubínek éenøk, Haase Josef, Hain Václav, Procházka Václav, Krecl Josef, Prskavec Josef, Haase Emil, Siegl František, Hlavatý Jan, Smíšek Alois, Vagner Josef, Mejzr Václav, Žiška Karel, MøšČan Josef, Hak Jaroslav, Šebánek Alois, Vaniš Josef, ąíha Karel, Dítø Bohumil, éihák Petr, Procházka Karel, Blecha Jaromír, Juklíêek Karel, Strejêek Václav, MøšČan Fridolin, Rudolf Augustin, Hak František, Kohout Josef, Keller František, Markl Emil, Štørba Zdenøk, Šturma Lambert, Pech Josef, Kašpar Josef, Lášek Jaroslav, Mesnar Josef, Strnad František, Malý Karel, Pomikálek Jan, Horák Otakar, Šturma František, Hanzlík Pavel, Fišer Jan, Jelínek OldĆich, Lutherer Karel, Fiedler František, Hofman Bernard, Mareš Josef, Hornych Bohumil, HeĆmanský František, Šolc Josef, Lukášek Jan, Vlêek Gabriel, Štøpán Josef, BedĆich František, Michálek František, Brdiêka Josef, Bølina František, Mach Josef, Šmíd Alois, Cejnar Václav, Volf Stanislav, Tomek Josef, Machek František a JindĆich Bém.

249

SRPEN

250



SRPEN

251

SRPEN


Atletické mistrovství Evropy Reprezentanti éR byli úspøšní a získali cenné medaile. Jistø nejcennøjší je zlatá medaile Šebrleho v desetiboji, dále to jsou medaile oštøpaĆĎ Barbory Špotákové a Jana Železného i pĆekvapivé stĆíbro výškaĆe JankĎ. éeská republika dosáhla na Evropském šampionátu nejlepšího výsledku od roku 1982. Východoêeské atletické turné v našem møstø Domácí oddíl TJ DvĎr Králové nad Labem uspoĆádal atletický turnaj, ve kterém byly bøžecké disciplíny, dálky, trojskok, výška, koule, oštøp. Výsledky našich dvorských atletĎ a atletek: 60 m žákynø: Klára Vokatá, Pavla Pitrmucová, Nikola Kazdová (TJ DKnL) 150 žáci: 2. Roman Rulf (TJ DKnL) 2000 m ženy: 2. Karolina Grohová (TJDKnL) vrh koulí ženy 4 kg: Monika Kudrová (TJDKnL) hod oštøpem ženy: Monika Kudrová. Co nás êeká v pĆíštím roce? V Krkonošských novinách se objevil êláneêek Aleny Adámkové v tomto znøní: „éeské domácnosti êeká na poêátku pĆíštího roku cenový náraz, jaký dlouho nezažily: zvýšení nájemného. PrĎmørná rodina zaplatí podle ekonomĎ v pĆíštím roce za bydlení o tĆi tisíce korun víc než letos. A zdraží se nejen nájemné, ale též poplatky za plyn, elektĆinu, i vodné a stoêné. U lidí v bytech s regulovaným nájmem ve vøtších møstech mĎže být rĎst ještø vyšší.“ Pekárna Elstar Majitelem je pan Jaroslav Hampl. PatĆí mezi pekárny ve stĆedu møsta na „dlouhém podloubí“ a je jaksi obêanĎm møsta „pĆi ruce.“ SvĎj provoz zahájila již v êervenci roku 1991. Tato pekárna zamøstnává asi 15 lidí a møsíêní výroba êiní asi 25 tun peêiva. Také sortiment je znaênø široký a pĆedstavuje bílé peêivo, chléb, celozrnné peêivo, sladké peêivo a cukráĆské výrobky. To vše pĆedstavuje pĆibližnø êtyĆicet druhĎ výrobkĎ. Vše je pĆipravováno dle tradiêních receptur se znaêným podílem ruêní výroby. Již v roce 2004 došlo k rekonstrukci provozovny tak, aby odpovídala normám žádaným v Evropské unii. To pĆedstavovalo výmønu pece a kynárny. Vedle prodejny na námøstí se v souêasné dobø pĆipravuje prodejna druhá, která bude sídlit v Hradci Králové. Pekárna ve DvoĆe Králové nad Labem zásobuje møsto, okolí, Trutnovsko a také okolí Hostinného. Údaje pro Kroniku ochotnø pĆedala paní Marie Hamplová. (Než byla tato staČ kroniky dopsána, tak byla v Elstaru policie a Ćeší se zpronevøra na úseku prodeje, tentokrát pohonných hmot).

252


SRPEN

Ubývá nømeckých turistĎ Mohlo to být zpĎsobeno horkým létem, kdy nømeêtí turisté dali pĆednost koupání v jinak studenøjším Baltu, ale také jsou tu i jiné okolnosti. Jedním z dĎvodĎ mĎže být i to, že starší generace nømeckých turistĎ už na cestu do êeských hor nestaêí, také pomalu vymírá a mladým to už nic neĆíká. Uvádí se že: „slabší návštøvnost vyplývá také i ze souêasné, nepĆíliš rĎžové situace bývalých východních NømcĎ. Odrazují je také vysoké ceny.“ Úbytek turistĎ zaznamenala i ZOO. Výtøžek ze Svatoanenských zahradních slavností Bohatý program pĆivítal témøĆ tisícovku návštøvníkĎ do Domova svatého Josefa. Domov tím získal asi sto tisíc korun, které budou vønovány na bezbariérový pĆístup. Co všechno jsou alimenty U Ćady obêanĎ stále pĆevládá vødomí, že to je vyživovací povinnost rozvedených rodiêĎ k døtem. Pro Kroniku ještø ve zkratce to, co pojem alimenty obnáší: - uvedenou vyživovací povinnost rodiêĎ k døtem, - ale také døtí k rodiêĎm (pĆíklad – nestaêí jim dĎchod), - pokud nejsou rodiêe s to dostát vyživovací povinnosti vĎêi potomkovi, nebo osiĆí je na to žádáno prarodiêích, - naopak se mohou prarodiêe obrátit na zletilé vnuky, když prostĆední generace nežije, - vzájemnou vyživovací povinnost k sobø mají manželé. Ta má pĆednost pĆed vyživovací povinností døtí a pochopitelnø i mezi ostatními pĆíbuznými, - je tu také alimentaêní povinnost i po rozvodu manželĎ, pokud se jeden z nich není schopen živit sám, - také otec dítøte, za kterého není matka provdána (úhrada v tøhotenství, porodu a do dvou let), - nelze pĆiznat výživné, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Souêasná politická scéna Sedmý pokus volby šéfa snømovny byl koneênø úspøšný. Poslanec éSSD Miloslav Vlêek však musel pĆed volbou slíbit, že rezignuje a nebo bude odvolán, pokud snømovna vysloví dĎvøru nové vládø, nebo když bude sestavovat kabinet kandidát stejné strany jako je pĆedseda snømovny, nebo nejpozdøji pĆed tím, než by møl nominovat nøkoho na tĆetí pokus. Na tøchto podmínkách se dohodli lídĆi parlamentních stran v prvé polovinø møsíce na Hradø. Kandidát Vlêek pak získal v tajných volbách 174 hlasĎ. Poslanci také schválili, že snømovna bude mít pøt místopĆedsedĎ – dva z ODS, po jednom z éSSD, KDÚ-éSL a KSéM. Zeleným prý o funkci místopĆedsedy nejde. V prvním kole volby místopĆedsedĎ však politické dohody úplnø nezafungovaly. Kandidátka ODS Lucie Talmanová 165 hlasĎ, Lubomír Zaorálek z éSSD 148 hlasĎ, lidovec Jan Kasal 103 hlasĎ a komunista Vojtøch Filip 101 hlasĎ. Neprošla jediná – Miroslava Nømcová z ODS, kterou volilo jen 93 poslancĎ. Nømcová byla zvolena až ve druhém kole, kdy dostala 141 hlasĎ. Ustavení snømovny by mølo otevĆít cestu k demisi Paroubkovy vlády a jmenování Topolánkova kabinetu. Následovat bude demise, pak ji prezident povøĆí doêasným výkonem funkce, dokud nebude jmenován nový kabinet. Ten pak musí do tĆiceti dnĎ požádat snømovnu o dĎvøru. ZĎstává tedy otevĆena otázka, zda sociální demokraté novou vládu podpoĆí. V tisku se objevila tato úvaha: „V ODS už panuje pĆesvødêení, že k podpoĆe menšinové vlády ODS nedojde. Paroubek se netají tím, že si chce kabinet sestavit sám. PĆíslib prezidenta, že svoji šanci dostane, mu umožnil tlaêit ODS k ústupkĎm: „Pokud Paroubkovo vyjádĆení souvisí s pĆíslibem prezidenta vønovat mu nøkterý z dalších pokusĎ, tak tomu rozumím“ Ćekl Topolánek. Podle êásti poslancĎ tím prezident poslal Topolánkovu vládu rovnou do hrobu. Tolik ze dne 15. srpna 2006. Je zĆejmé, že jednání o novém kabinetu se nevedla a nadále nepovedou v rukaviêkách a výsledek je stále nejistý. Pokud to bude možné, tak Kronika toto døní zkrácenø zaznamená jen z dĎvodu, že to dokresluje døní, ve kterém spoleênost žije. O den pozdøji se objevil v KN êlánek Lídy Rakušanové ze kterého vyjímám: „ ..... horší je, že se nový premiér za tøch pár dnĎ, co by jmenován, staêil svému dosluhujícímu rivalovi zcela vydat všanc. Ustupuje mu prakticky na všech frontách a vøru nepĆe253

SRPEN


kvapuje, že zatím piluje vládní program a shání ministry do své menšinové vlády, mohl se Paroubek v klidu odebrat na dovolenou. Svá pĆání nemusí ani Ćíkat nahlas. Pokud se tohle sociálním demokratĎm povede dotáhnout do konce, vyhráli všechno: ODS bude vládnout podle pokynĎ éSSD, která za to neponese politickou odpovødnost. Úspory pĎjdou na konto ODS a podstatnøjším reformám éSSD populisticky zabrání. Až Ćeknou dost, Topolánek skonêí.“ Odezvy obêanĎ: Otázka byla velmi prostá: „Co si o souêasné povolební politické situaci myslíte? - Žijeme demokraticky a tak si každý mĎžeme vybrat stranu, jakou chceme. To, co s našimi hlasy udølají, politici je už jejich vøc. Jednou byli zvolení a to se pĆece zmønit nedá. - Komunisti to møli jednoduché, møli jednotnou kandidátku. Taky v ní byli tenkrát lidovci a socialisté a myslím, že docela rádi, zrovna tak jako dneska. - Podle mø je to cirkus, který nemá s demokracií co dølat. Tohle handrkování nám nedølá ve svøtø žádné dobré jméno. - Všechno to zaêalo dĆívøjší „opoziêní smlouvou“ a ti co ji vytvoĆili, tak teó nevødí, jak z toho ven. Rad a pĆedsevzetí je mnoho, ale skutek poĆád utíká do nedohledna. Podle mø se budou konat pĆedêasné volby, jinak to nevidím. Taky si nedovedu pĆedstavit, kdo je vyhraje. - Podle mø by møla být vláda sestavena z odborníkĎ. AČ si je strany najdou samy, ale aby neplatila ta nadĆazená partajnická politika. Je to jistø tøžké, ale lidem a celému døní by to prospølo. K êemu nám je politikaĆení? Myslím, že máme dost chytrých „êeských hlav“, kteĆí to s republikou myslí dobĆe. - Je to všechno jedna banda, copak se nøco v parlamentu a nebo ve zbyteêném senátu zmønilo? Hrají si jen a jen pro sebe a svoje kapsy. Vy to vidíte jinak? - Všechno to zaêíná a taky konêí stejnø. PĆed volbami se slibuje, potom si páni politici libují a myslí zase jen na sebe. Komu by se to za ty penízky nelíbilo? - Dejte mø s tím pokoj, byla to fraška za komunistĎ a je to teó zase. Vidím jen ten rozdíl, že tihle námi zvolení pánové jsou na tom teó s penøzi mnohem líp než ti pĆed patnácti lety. - Za války, tedy za Hitlera jsem pĆišel o tátu, oba rodiêe byli komunisti a já za komunistĎ k volbám nešel. PĆišli za mnou až do bytu, prosili, vysvøtlovali. ąekl jsem jim svĎj názor a volit nešel. To, co se mø tenkrát nelíbilo, to se mø však nelíbí ani teó. Tenkrát se „pakovali“ jedni a teó to jsou zase jiní. Jediný rozdíl tu však pĆece je. Ti dnešní za mnou nechodí, abych volil a tak jim nemohu Ćíci to co tenkrát. Že kradou, ani poledne nedrží. Víc vám toho Ćíci asi nemusím, nevolím dál a užívám si svĎj malý dĎchod. Soused, co mø tenkrát pĆemlouval, abych šel volit, ho má vøtší. - Nevím, kde berou socani a komunisti tolik hlasĎ, aby mohli hýbat s politikou. Copak si už nikdo nepamatuje, že jsme tenkrát museli „držet hubu a krok“? - Nezlobte se, ale já tomu nerozumím. My ženský máme jiný starosti. PĆed penzí to asi nemá žádná z nás lehké, musíme si udržet práci. Ta nás živí a ne nøjaká vládní politika. KronikáĆ: Záznam byl poĆízen na diktafon a nebyl textovø, co do významu upravován. K úpravø došlo jen po stránce gramatické, která se nedotýká vlastního smyslu odpovødí. Mladí fotbalisté nezahálí Vstup do sezóny se vydaĆil i mladým fotbalistĎm v krajském pĆeboru dorostu. Starší dorost nadølil doma Náchodu – Babí šest branek a jedinou inkasoval. Sestava byla: Kropáêek - Vetter, Rejl, O. Pitro, D. Novák – ŠimĎnek, Jukl, Blažej (74. Effenberk), Nálevka (68. Blažek), Šmíd (68. SkoĆepa) – ąežábek. Mladší dorost porazil Náchod – Babí dokonce 14: 0. Sestava: Vancl – Pícha, Volf, Brentner, Hanuš – J. Pitro, Stránský, SucháĀ, Fejk – ąehák, Nømeêek a stĆídali Bartoníêek, Ulrich a PĆeuêil. 170. let pošty našeho møsta Je veliká škoda, že tuto událost pĆibližují jen dvø drobné výstavky, které pĆipravil pan František Vyhnálek, Milady Horákové 1460, D. Králové n. L. Jedna z nich je v zadním prĎjezdu MøÚ a druhá ve výkladní skĆíni staré lékárny. PĆi té pĆíležitosti pĆedal pan Vyhnálek kronikáĆi obsáhlý spis, dokumentovaný Ćadou cenných ukázek, které se stanou pĆílohou Kroniky roku 2006. Panu Vyhnálkovi bylo podøkováno prostĆednictvím kronikáĆe (viz pĆíloha).

254


SRPEN

Blíží se další volby Už teó se politické strany pĆedhánøjí v osobnostech, které chtøjí do senátu. Už se objevily i známé tváĆe, které mají pĆilákat voliêe té které strany. Tiskem prošlo už to, že o kĆesla se budou ucházet zpøváci, herci, sportovci, televizní moderátoĆi i majitelky nevøstincĎ. PĆitom je dĎvøra lidí v senát zanedbatelná. Dne 15. srpna skonêil termín registrace pĆihlášek do 81. êlenného senátu a ve hĆe je tĆetina, t.j. 27 kĆesel. Za ODS je to herec Tomáš Töpfer, za zelené to bude písniêkáĆ a básník JiĆí Dødeêek, za éSSD to bude v Jablonci nad Nisou bývalý diskaĆ Imrich Bugár a Evropští demokraté vysílají do volebního klání bývalou bøžkyni na lyžích Kvøtu Jeriovou – Pekovou. Také šéfka nové politické strany Politika 21 Jana Bobošíková vysílá do voleb zpøváka Martina Maxu, Pavlu Topolánkovou (ženu pĆedsedy ODS), lékaĆe Ladislava Pilku (stál u narození prvního dítøte ze zkumavky) a televizní moderátorku Mirku éejkovou. O kĆeslo senátora se uchází i osobnost znaênø kontroverzní, jakou je Libuše Barková (pĆítelkynø expremiéra Grosse), bývalý dĎstojník BIS Vladimír Huêín. Politolog Bohumil Doležal k tomu uvedl: „Senát nemá valný smysl a kandidáti, kteĆí se nyní objevují, jen svødêí o „vážnosti“ této instituce. Problém je v tom, že do politiky se mohou dostat, díky tradiêní nízké volební úêasti, i takoví lidé.“ Mandát každého senátora je šestiletý a obmøna Senátu se døje z jedné tĆetiny každé dva roky. ZOO v dobø prázdnin Do poloviny møsíce srpna se v ZOO narodilo rekordní množství mláóat. Bylo to 37 savcĎ, 39 ptákĎ a 30 plazĎ. V souêasné dobø má zahrada nejvøtší stádo žiraf na svøtø, narodilo se jich zde už 198. Poêet zde odchovaných zeber Grévyho dosáhl poêtu 210. Dále došlo k narození damanĎ kapských, aguti zlatých, v odchovnø mláóat pavilonu Ptaêí svøt mohou návštøvníci sledovat krmení umøle odchovaných tenkozobcĎ opaêných a koroptví korunkatých. Ke vzácným ptaêím druhĎm patĆí majny Rothschildovy, ohrožené vyhubením. Krajta tmavá se stala matkou 29 malých hádkĎ, které se vyklubaly z vajec. Elektrická osvøtlení a vedení – zmøna V souvislosti se zamýšlenou rekonstrukcí ulic v Podharti dochází také k výmønø souêasného osvøtlení a vedení. Na vloženém snímku z Fibichovy ulice je vlevo vedení „drátĎ“ po sloupech a pod nimi pĎvodní osvøtlení. „Dráty“ jsou již vymønøny za kabely v zemi a toto vedení bude vbrzku z ulice odstranøno. Vpravo je nové tøleso osvøtlení, které je již v êinnosti, kulaté se doêká svého sejmutí.

Staré a nové osvøtlení vedle sebe.

Zmizí i dĆevøné sloupy elektrického vedení 255

SRPEN


Šatny u zimního stadionu – stavba pokraêuje Opørná zeó je pĆi pohledu z místa staveništø mohutná a neustále vyrĎstá do výšky. Takto vypadá opørná zeó pĆi pohledu z Valové uliêky. Vpravo od ní jsou již patrné základy budoucí stavby šaten zimního stadionu.

Zábradlí na námøstí – výmøna Postupnø dochází k výmønø pĎvodního zábradlí. Na snímku je vlevo pĎvodní trubkové zábradlí a vpravo již dokonêené zábradlí nové – vzhlednøjší. Výmøna pokraêuje i na jiných úsecích møsta.

256


SRPEN

Informaêní smørníky UsnadĀují êetným návštøvníkĎm našeho møsta orientaci. Na fotografickém snímku jsou tyto „cedule“ umístøny na samém vyústøní z ulice Husovy do Palackého.

Prodává se všude Na snímku je zachycen prodej asijského zboží a dále i zeleniny a ovoce na dlouhé podsíni. Prodejci si tím získávají své zákazníky a zvyšují své tržby. Podobné je to i s malou zahradní technikou.

Nemocnice – stavba kuchynø pokraêuje Ze snímku je patrné, jak stavba za necelý møsíc pokroêila.

Budoucí jižní prĎêelí restaurované nemocniêní kuchynø.

Pohled ze severní strany smørem na hlavní budovu. 257

SRPEN


Staveništø „U dubu“ Kdo má dostatek finanêních prostĆedkĎ, tak staví. Také tato obrovská plocha, známá obêanĎm jako nyní již bývalé procházkové místo a nazývané vžitø „U dubu“, má nyní svého majitele.

Vstupní brána do honosného sídla v dobø stavby.

Oplocení celého rozsáhlého areálu dává tušit, že zde vyrĎstá skuteênø nároêná a nákladná stavba.

Ulice na Slovany dokonêena Po rekonstrukci a nøkolika haváriích na vodovodním Ćadu a plynu, na kĆižovatce Husova, se koneênø dokonêily práce na ulici vedoucí na Slovany.

Dokonêují se práce na chodnících. 258


SRPEN

Parter pĆed Hankovým domem pĆed dokonêením Prostranství zaêíná mønit svoji tváĆ, projekt se dokonêuje. Stavební práce se zamøĆují na dláždøní a celkovou úpravu terénu. StĆedem bude fontána s plastikou symbolizující Královédvorský rukopis. Vše by mølo být dokonêeno v møsíci záĆí. Zatím co první etapa se chýlí ke konci, druhá by møla pokraêovat kolem sochy Odboje. Jak sdølila Ing. Radmila Filakovská, vedoucí odboru investic:

ąada dlaždiêĎ na úpravø parteru dokonêuje své dílo.

„Realizace by møla být zahájena v pĆíštím roce a vše by mølo být doplnøno novým mobiliáĆem, veĆejným osvøtlením a poêítá se s vysázením veĆejné zelenø.“ I pĆi této realizaci dojde ke snížení míst na parkování. Ta budou dle návrhu jen naproti nynøjší prodejnø kvøtin na jihu námøstí. Chybøjící parkovací místa jsou Ćešena v rámci opravy ulice Rooseveltovy a Preslovy.

Pohled na staveništø z balkónku Hankova domu.

Salónky Hankova domu Již od své dlouhodobé a rozsáhlé rekonstrukce slouží tyto salónky veĆejnosti. Je možno bez nadsázky Ćíci, že tato rekonstrukce, provádøná za minulého režimu, byla provedena velmi dobĆe a vkusnø.

Jeden ze salónkĎ Hankova domu. 259


SRPEN

Vila „Ella“ v závodø JUTA 1 Tato vila bývala v majetku majitele závodu p. Weise, nyní slouží mimo jiné jako zdravotní stĆedisko. Tiskem prošla zpráva, že má dojít k zástavbø zahrady, která byla její souêástí. Bylo poukázáno na vzácné druhy zelenø, která by pĆišla vniveê. Zda se tato zpráva potvrdí, kronika zaznamená.

Pohled na novø postavenou halu z ulice Klazarovy.

Další hala vyrĎstá na místø staré zástavby.

PĆívod plynu do „obalovny“ Zatím co probíhají práce v hoĆení êásti Tyršovy ulice, je provádøno napojení plynu na kĆižovatce ulic Nedbalovy a Okružní.

Práce na pĆípojce, která projde pod ulicí bez jejího narušení na druhou stranu. Dohled nad pracovníky ve výkopu.

260


SRPEN

Rekonstrukce zdiva na regulaci Hartského potoka I na tomto úseku je tĆeba provést opravu regulace, když léty došlo ke znaênému poškození vysoké kamenné støny. Koryto „Kacbachu“ je zde hluboce vryté pod okolní zastavøný terén. Fotografováno z mostu v Nedbalovø ulici, proti toku potoka.

Vpravo budovy bývalé Strojnø traktorové stanice.

Nabízí se otázka, jak se tento zdatný pomocník vĎbec do koryta potoka dostal.

Pozvánka na slavnostní setkání KronikáĆi Pavlu Janouškovi se dostalo pozvání v tomto znøní: „Vážený pane, dovolte mi, abych Vás co nejsrdeênøji pozval v pondølí dne 28. srpna 2006 v 17 hodin do obĆadní sínø Staré radnice na Krakonošovø námøstí v Trutnovø, kde probøhne slavnostní setkání pĆi pĆíležitosti významného životního jubilea dlouholetého kronikáĆe, držitele Kulturní ceny a éestného obêanství møsta Trutnova pana Antonína Justa (nar. 28.8.1921). Setkání bude rovnøž spojeno s pĆedstavením sborníku pĆíspøvkĎ k døjinám møsta Trutnova, vønovaného 85. výroêí narození Antonína Justa, který vydalo møsto Trutnov ve spolupráci se Státním okresním archivem v Trutnovø a Muzeem Podkrkonoší v Trutnovø. Mgr. Ivan Adamec v.r., starosta møsta Trutnova Poznámka kronikáĆe: „Byl jsem svødkem již dvou ocenøní v Trutnovø. Konala se ve zdejší Staré radnici, právø tak jako u nás. Poprvé, když byl kulturní cenou Starosta møsta Trutnova møsta ocenøn pĆítel Jaroslav Hofman a nyní i výše Mgr. Ivan Adamec. uvedený pan kronikáĆ Antonín Just. Porovnával jsem to pochopitelnø s tím, êeho jsem svødkem v našem møstø. Rozdíly jsou patrné v tom, že si pan starosta Mgr. Adamec udølal êas na oba zcela samostatnø, každému zvlášČ se od nøho dostalo pocty, a byl pĆítomen osobnø – nikým nezastupován. Co však bylo nejvøtším rozdílem? Celý slavnostní akt byl veden v otevĆeném a pĆátelském duchu, prostý jakékoliv formality. Bylo zĆejmé, že všechny poĆádající osoby byly s oslavenci êi hodnocenými pĆedem a dĎvørnø seznámeni. Byl jsem svødkem toho, kdy v našem møstø došlo již k nøkolika ocenøním zasloužilých obêanĎ, pĆestárlých odbojáĆĎ a pokaždé byla nøkterá z osob vedoucí odboru kultury neznámá. Trapnø pĎsobilo to, když se vyslovilo jméno oslavence nebo hodnoceného a následo261


SRPEN

valo êekání, kdo z pĆítomných se zvedne a nebo, jako tomu bylo v pĆípadø starých odbojáĆĎ, zvednout ani sám pro stáĆí nemĎže. Je neodpustitelné, že v tøchto pĆípadech si dotyêná a odpovødná pracovnice MøÚ nenašla ani tolik êasu, aby se s hodnocenými pĆedem seznámila. PĆi posledním ocenøní se rovnøž nenašel nikdo, kdo by hodnocené obêany uvedl na êestná místa v popĆedí konšelské sínø (pĆíklad – páter Beneš) uvedený teprve kronikáĆem. To vše nesvødêí o dobré pĆípravø slavnostního aktu a je pĆítomnými obêany právem odsuzováno. Také zkomolená jména (Prof. Martinek byl Martínka) a tituly (páter Beneš byl biskupem, redaktor Puš se stal rázem êlenem sociální demokracie) nesvødêí o kvalifikovaném pĆístupu odpovødné pracovnice MøÚ. Zásluhy oslavence vøcnø zhodPokud se jedná o srov- notil Ćeditel Státního archivu nání ve vystoupení naše- pan Bc. Roman Reil, který byl ho starosty Ing. Raina naší kronice ochoten pomoci. a Mgr. Adamce v Trutnovø, tak byla v obou pĆípadech krátká a výstižná, ale v Trutnovø byl dán prostor i hodnocenému, aby nøkolika slovy podøkoval.“ Mezi obêany byla poslednímu ocenøní pĆítomna i paní Misová? (Bisová?) z Prahy, která se za svoji osobu zhruba takto za pĆítomné návštøvníky vyjádĆila s tím, že to ještø pĆedá MøstskéKronikáĆ Antonín Just píše kroniku mu úĆadu písemnø. Zda tak uêinila, mi není známo. již padesát let.

Paroubkova vláda éSSD odstoupila Premiér Paroubek podal demisi a pro šest ministrĎ to byl konec v politice(?). Dva z ministrĎ (spravedlnosti) Pavel Nømec, který byl na dovolené v zahraniêí a Jan Mládek (zemødølství) se demise nezúêastnili. élenové vlády, kteĆí neskonêili v poslaneckých lavicích, mají nárok na odchodné. To êiní u Pavla Nømce 663 PetĆe Buzkové (školství) pĆísluší 549, Karlu Kühnelovi (obrany) 329, Danø Bérové (informatika) 219, JiĆímu Havlovi (místopĆedseda pro ekonomiku) 132 a Janu Mládkovi (zemødølství) 110 tisíc korun. éeská republika má tedy po demisi stále dva premiéry. Prezident Václav Klaus po pĆijetí demise premiéra Paroubka jmenoval premiérem Miroslava Topolánka. Ústava pĆitom prezidentovi nic takového nepĆikazuje a dle nøkterých politologĎ by pĆekrývání premiérĎ mohlo pĆinést další problémy. S touto podivnou praxí zaêal Václav Havel, když na pĆelomu let 1997 – 1998 stĆídal vládu Václava Klause kabinet Josefa Tošovského. Prezident Havel ho tehdy jmenoval premiérem, aêkoliv ještø nemøl sestavenou vládu. Vše se tedy opakuje, jmenovaný premiér Topolánek nemá sestavenu vládu a odstoupený Paroubek dál vládne na požádání prezidenta. Podle mluvêího Hradu je to zcela pĆirozené, nøkteĆí politologové se však pĆipojují k Janu Kyselovi z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který Ćíká: „Proê má mít na dveĆích napsáno pĆedseda vlády, když žádnou vládu nemá?“ 15. srpen – volební kandidátky Tento den skonêil termín pro odevzdání kandidátních listin stran a hnutí pro volby do møstských a obecních zastupitelstev. Ve DvoĆe Králové n.L. bylo podáno sedm kandidátek, což je o jednu ménø než v minulých volbách. Své zástupce do komunálních voleb vysílá tedy Obêanská demokratická strana (ODS), sociální demokraté (éSSD), komunisté (KSéM), strana zelených (SZ), lidovci, SNK – ED a VPM. Starosta Ing. JiĆí Rain kandiduje za Nezávislé, minule vedl kandidátku sdružení Dvoráci. Safari Cup 2006 Již devátý roêník mezinárodních plachtaĆských závodĎ Safari CUP pokraêuje na letišti v Žirêi. PoĆadatele z místního aeroklubu a hlavnø závodníky zaskoêilo poêasí. Posádky dvoumístných a jednomíst262


SRPEN

ných vøtroĀĎ jsou na briefingu seznamováni s podmínkami a letovým programem vedoucím letového programu JiĆím Tomíêkem. V kategorii jednosedadlovek se soutøže úêastní šestnáct letcĎ, dvousedadlových je êtrnáct. Z našeho Aeroklubu se závodĎ zúêastnili Safari poháru: volná: Milan Meisner - kluzák Cirrus VTC 17.74 J Pešta J Tomášek ASW 15 Ivan Ládr LS 1 f Vladimír Hampl VSO -10 dvousedadlovky: B Zajdl – Jirásek L 13 Blaník Žóánský - Matouš dtto ąehoĆ - Kalous dtto Vondryska - Kuk dtto Tomášek - Pešta st. Twin Astir Derda – Lanková L 13 Blaník Horáêek - Filakovská dtto Dvousedadlovky nebyly dolétány, byly pouze dvø bodované discipliny z potĆebných tĆí - zapĆíêinøno poêasím. Ve volné tĆídø byl osmkrát postaven start, sedmkrát se startovalo a pouze êtyĆikrát se splnil úkol. Výsledky - jednomístné vøtronø: První Milan Meisner, tĆetí J. Pešta – J. Tomášek, osmý Ivan Ládr, všichni ze Dvora Králové. ąeditelem soutøže byl Jaroslav Vávra a hlavním rozhodêím Leon Likovský. Letní êas stanoven Evropská komise a vláda schválila termíny zaêátku a konce letního êasu na pĆíštích pøt let dopĆedu. PĆíští rok letní êas zaêne 25. bĆezna, v následujících letech pak 30., 29., 28. a 27. bĆezna. Zimní êas nastane stejnø, jak tomu je dosud, na konci Ćíjna, kdy se ruêiêky posunou o hodinu zpøt v termínech: 2007 – 28. Ćíjna a v dalších letech pak 26., 25., 31. a 30. Ćíjna. Soud povolil Tibø vyrovnat dluhy MF Dnes uvádí - Hradec Králové (éTK): „Krajský soud v Hradci Králové povolil vyrovnání zadlužené textilní spoleênosti Tiba ve DvoĆe Králové nad Labem. Návrh na soudní vyrovnání s vøĆiteli podala sama firma na poêátku êervna. VøĆitelé mají své pohledávky pĆihlásit soudu do êtyĆ týdnĎ. Výši dluhu podniku soud v usnesení nezveĆejnil. Textilka nabízí vøĆitelĎm vyrovnání pohledávek ve výši tĆiceti procent do dvou let od podání návrhu na vyrovnání, tedy do êervna 2008. „Dlužník vychází z odhadu výnosĎ prodejĎ majetku, z odhadu úspøšnosti pĆi vymáhání pohledávek i z odhadu budoucích pĆíjmĎ“ uvedl soud k výši navrhovaného vyrovnání. Rozhodující pro další vývoj vyrovnání bude schĎze vøĆitelĎ svolaná soudem na 27. záĆí. PĆihlášení vøĆitelé na ní hlasováním rozhodnou, zda vyrovnání pĆijímají êi nikoliv. „Ve druhém pĆípadø by na Ćadu pĆicházel konkurz, protože Tiba návrhem na vyrovnání potvrdila, že je v úpadku“ Ćekl soudce Martin Franc a poznamenal, že Tiba patĆí mezi velké podniky v regionu a vyrovnání jí dává možnost dál podnikat. „Záleží to nyní na rozhodnutí vøĆitelĎ. Prohlášení konkurzu znamená v podstatø konec podniku“, Ćekl soudce. Podle trutnovského úĆadu práce by pĆípadný konec Tiby znamenal pro Královédevorsko zvýšení míry nezamøstnanosti o polovinu na pĆibližnø 15 procent. „Získání nové práce by pĆitom pro lidi z Tiby bylo krajnø obtížné. Pokles kupní síly ve møstø by vedl k dalšímu úbytku pracovních míst“, Ćekl Ćeditel úĆadu práce Zdenøk Šmíd. Vyrovnávacím správcem soud stanovil Stanislava Kuželu, který v Tibø od dubna pĎsobil jako pĆedbøžný konkurzní správce. Návrh na konkurz Tiby pĆedtím podaly napĆíklad Vodo-

263

SRPEN


vody a kanalizace DvĎr Králové, spoleênost Hradubice êi møsto DvĎr Králové. Tiba jejich pohledávky neuznávala. Loni Tiba prohloubila ztrátu z pĆedloĀských 153 milionĎ na 225 milionĎ korun. Výnosy firmø klesly o pøtinu na 1,1 miliardy korun, její aktiva ke konci roku êinila 1,5 miliardy korun. V êervnu firma oznámila, že do konce záĆí propustí asi 320 z více než 800 zamøstnancĎ. Vedení firmy za pĆíêinu špatné situace oznaêilo v êervnu nemožnost dokonêení loni zahájené restrukturalizace. „Ve chvíli, kdy se k návrhu na konkurz pĆidalo møsto a byl ustanoven pĆedbøžný správce, zhoršila se zásadnø reakce okolí, pĆedevším okresní sprány sociálního zabezpeêení a bank. KvĎli tomu se témøĆ zastavilo financování výroby a od té doby nejsme schopni ji znovu plnø oživit“, Ćekl Ćeditel Tiby Ing. Pavel Nedvídek. KronikáĆ: „Tato suchá Ćeê êísel je v této dobø ohromnou pohromou pro naše møsto, které podobnou ještø nezaznamenalo. S lítostí se naši obêané ohlížejí po úspøšnøjších møstech svého okolí, kde se s tím dovedli zĆejmø lépe vyrovnat. Trutnov, Vrchlabí i JaromøĆ mají již pĆed naším møstem velký náskok. Jednou se budou jistø naši potomci ptát, co bylo pĆíêinou, kdo našel a nebo nenašel cestu, jak z této situace vyjít. Mám zato, že toto budoucí pátrání nevyzní pro naše zastupitele od doby „nøžné revoluce“ pĆíznivø. To však již necháme na zhodnocení pĆíštím kronikáĆĎm. Jako patriot našeho møsta a dlouholetý pracovník Tiby jsem danou situací a hlavnø dopadem na spoluobêany pĆímo otĆesen.“ Ohlasy u pracujích a. s. Tiba - otázka: „Co si o tom myslíte?“ - Nemám slov, ale nechalo se to êekat. - Ptám se sama sebe, jestli jsem k tomu nepĆispøla tím, že kupuji ošacení levnø u asiatĎ. Ale copak mohu za tøch pár korun kupovat nøco drahého? - Myslím si, že tahle situace vznikla tím, že nøkteĆí podnikatelé našeho møsta nechtøli nic nového, tohle jim nahrávalo a pomohlo k levné pracovní síle pro sebe. - Kde bych našla práci? Odstøhovat se? Copak na to máme? A dojíždøt od rodiny to stojí taky hrĎzu penøz. Budeme asi žít moc a moc skromnø, ale to je to, co jsem nikdy nechtøla. - Já mám práci dobrou, jsem Ćemeslník a zatím mám poĆád co dølat. Staví se a to je mĎj chleba. Ti bohatší, co staví, dobĆe a hned zaplatí, ostatní je jen taková pĆíštipkaĆina z nouze. - Mø se situace ve fabrikách netýká a tak Vám nemohu za nø odpovødøt. Já se mám dobĆe, Ćekl bych nejlépe jak jsem se kdy møl. - V Jutø to zatím klape, staví tam nové haly, ale práci tam najde jen pár lidí, všechno to dølají ty nové stroje. Ty mnoho lidí nepotĆebují. Anketa k americkým raketám Krkonošské noviny pátek 18. srpna 2006: „Právø pĆed týdnem jsme vás požádali o názor na umístøní americké protiraketové základny u nás. Poêet vašich reakcí, názorĎ posílaných poštou i e–mailem a hlasĎ v SMS anketø byl obrovský: témøĆ dva tisíce. ........ Drtivou vøtšinou jste se vyslovili proti výstavbø americké základny.“ Celkem pĆišlo zatím do ankety 1810 hlasĎ SMS a 87 % vyslovilo své NE, 13 % ANO. OdpĎrci amerických základen žádají také referendum k pĆípadnému umístøní nejen obranných raket, ale také k umístøní radarĎ. Názory êelních politikĎ: Miroslav Topolánek, pĆedseda ODS: „Nejen z titulu plnøní našich spojeneckých závazkĎ, ale též z hlediska bezpeênosti éeské republiky budu tuto alternativu podporovat.“ JiĆí Paroubek, pĆedseda éSSD: „Jsem služebník lidu. Takže zcela nepochybnø se pĆizpĎsobím v této otázce veĆejnému mínøní. Pokud chcete mé stanovisko, tak si nemyslím, že je aktuálnø potĆebné zĆizovat tady protiraketovou základnu Spojených státĎ.“ Martin Bursík pĆedseda strany zelených: „Dokážeme si to pĆedstavit, pouze pokud by šlo o úêast zahraniêní politiky Evropské unie. Na bilaterální jednání to nevidíme.“ Miroslav Kalousek, pĆedseda KDU – éSL: „NejdĆíve by nás o to nøkdo musel požádat. Potom by muselo být Ćeêeno, za jakých podmínek, následnø by musela být vedena veĆejná debata a na základø té bychom se nøjak rozhodli, v tuto chvíli neexistuje relevantní odpovøó.“

264


SRPEN

To jsou názory politikĎ, ale ameriêtí „poradci“ se prochází po republice a vyhlížejí, kde by to pro nø bylo nejvýhodnøjší. Tiskem prochází zprávy v tomto znøní: „Rozhodnutí, kde USA umístí protiraketovou základnu padne až na podzim, ale dnes už je jasné, že to v jihoêeských Boleticích nebude. Po jednáních êeských expertĎ ve Washingtonu se výbør AmeriêanĎ zúžil, ve hĆe zĎstaly na našem území jen Jinonice a Libavá.“ Houby pozdøji, ale v ohromném množství Po dlouhodobém suchu pĆišly deštø, které opøt vystĆídalo teplo a tak mají houbaĆi své první úlovky. V souêasné dobø to jsou hlavnø hĆiby. Hub je v lesích stále jako nastláno, nehledají se, ale sbírají.

élánek Jana Korbela v KN Šéfredaktor tohoto êasopisu ze dne 18. srpna t.r. v nøm uvádí: „éasopisy se pĆedhánøjí v sestavování žebĆíêkĎ êeských miliardáĆĎ a milionáĆĎ. Prachy ber kde ber. Jsou mezi nimi dokonce i jména šéfĎ podsvøtí nebo tuneláĆĎ fondĎ. ŽebĆíêek desetitisícĎ zklamaných a okradených lidí však nikdo nesestavuje. Ti, kteĆí vøĆili Trendu a Mercii, by stáli v první Ćadø. Zbyly jim jen oêi pro pláê. Protiprávními machinacemi prý zmizelo z portfolií tøchto východoêeských fondĎ skoro jeden a pĎl miliardy korun. Proto teó mnozí s napøtím êekají, až královéhradecký soud prstem ukáže na viníky a spoêítá jim roky na katrem.“ Výtvarný kroužek Hankova domu úspøšný Na mezinárodní výstavø døtské kresby a grafiky v HavíĆovø s námøtem „Krásná jako kvítka je ta zemø éeská“ se mezi dvøma a pĎl tisíci mladých výtvarníkĎ umístili: František Václavík na krásném tĆetím místø a dále byli zastoupeni Barbora Fišerová, Erika Kubíková, Veronika Sedláêková a JiĆí Václavík. Kroužek vede již Ćadu let paní Vanda Kotíková. Knihovna Slavoj opøt novø V dĎsledku toho, že byl zaznamenán snížený zájem o „êítárnu“ a oproti tomu vzrostl zájem o hudební oddølení a veĆejný internet, došlo v knihovnø k pĆestøhování. éítárna je tedy vlevo pĆed døtským oddølením a hudebna s internetem zabírá celou pravou êást prvního poschodí. Poêet poêítaêĎ vzrostl o dva, všechny jsou umístøny v boxech s dostatkem soukromí. Snadnøjší je také hledání hudebních titulĎ. PĎjêují se knížky, êasopisy a pĆedevším cédéêka a dévédéêka s hudbou a mluveným slovem - pochopitelnø na prĎkaz. Døti do patnácti let mohou pracovat na internetu zdarma. Už nyní se pĆipravuje záĆijová výstava nejstarších knih od êtenáĆĎ a jak sdølila knihovnice Marta Staníková: „Lidé nám mohou poklady ze svých knihoven nosit do konce srpna.“ „No poêkej zajíci“ Vykutálený zajíc a smolaĆ vlk, to byly døtské kreslené seriály od sedmdesátých - osmdesátých let minulého století. Døti je milovaly a dosud milují. TvoĆila je dvojice Kotønoêtin – Rusakov. Dnes už z nich nikdo nežije. Poslední z nich, kreslíĆ Svetozar Rusakov, zemĆel v Moskvø ve vøku 84 let. Autor Rusakov k tomu uvádí: „Z úspøchu seriálu, oblíbeného ve více než sto zemích svøta, který je dnes i skvølým marketingovým zbožím, jsem mnoho nemøl. Ještø donedávna jsme se ženou a naším metrovým 265

SRPEN


leguánem nic nemøli. Byli jsme závislí na tom, kdo nám co dal, jestli jsem prodal nøjaké akvarely nebo olejomalby. Z používání Vlka a Zajíce v reklamø, z prodeje hraêek jsem donedávna nemøl ani rubl.“ Celkem Rusakov nakreslil asi 50 animovaných filmĎ, ale nesmrtelnost mu zajistili až Vlk a Zajíc – 18 dílĎ. Zajímavé je sdølení autora kreseb, který k tomuto uvádí, že charakter Vlka „potkal“ v lidské podobø, „byl to takový obyêejný chuligán, na kterého si v klidu troufnete. A Vlk v našich pĆíbøzích je totéž. Byl smøšný, nikdy mu nevyšla ani jedna nástraha na Zajíce. Ale možná proto byl tak sympatický. Zajíc byl spíš takový êestný pionýr, kterému jsem nikdy moc nefandil, asi jako vøtšina divákĎ.“ Svetozar Rusakov byl jedním z pĆíslušníkĎ „Rudé armády“, který osvobozoval v roce 1945 Prahu a byl za to vyznamenán. Jen poêkej zajíci.Tomuto vlkovi zesnulý p. Rusakov fandil a my spolu s ním.

Tomáš Berger - tým Carla Na závodø Ravo Maraton Podkrokonoším (50 km) v Lázních Bølohradø se umístil v kategorii do dvaceti let na prvním místø jezdec Carla týmu Tomáš Berger. Tenisté našeho møsta úspøšní Prestižní seriál tenisových turnajĎ Optim Tour, který je jednou z nejuznávanøjších akcí v éeské republice, zavítal do našeho møsta. Tenisový oddíl TC Club DvĎr Králové nad Labem poĆádal šestý roêník Juta Cupu. V areálu na Hrubých lukách se od soboty do pondølí bojovalo ve dvou kategoriích dospølých, muži a ženy, o celkovou dotaci padesát tisíc korun. Ve dvouhrách byl první Karel Vesecký z TK Spartak Jihlava, v deblech Ota Fukárek – Petr Kovaêka. Ženy v singlech – Pavla Šmídová z TK Perštýn 1897 Pardubice, êtyĆhru vyhrály Lucie Soumarová s Danielou Pernetovou (TK Slavia PlzeĀ a Karlovy Vary). Další dvø døtská hĆištø Nová dvø hĆištø byla zĆízena v Schulzových sadech a na Tyršovø koupališti. Jsou urêena døtem od tĆí let a vycházejí z nových požadavkĎ na bezpeênost. Nabízejí to, co se døtem líbí, tedy i lanové lávky. Møsto to stálo pĆibližnø pĎl milionĎ korun.

266


SRPEN

Umølecké dílny barokní hudby První je vønována barokní hudbø a lektorem se stal Michal Pospíšil. V Kuksu je znám již z akce Obsazení Kuksu, kde se prezentoval pásmem lidových a kramáĆských písní. Letos povede dílnu zamøĆenou na sbírku J. J. Božana „Slavíêek rajský“ V Comoedien Hausu se sešli pĆíznivci tradiêního divadelního stylu commedia dell arte. Role jsou zde pĆedem rozdány, každou postavu symbolizuje také malovaná tváĆ. Jak správnø ztvárnit pierota, kolombínu nebo harlekýna uêí Luca Cairati z Itálie a Lautitia Favart z Francie. Jak sdølil poĆadatel Stanislav Bohadlo: „Nejdelší tradici mají interpretaêní kurzy. Pod vedením nejuznávanøjšího svøtového specialisty na barokní housle Riccaro Masahide Minasiho z ąíma získají úêastníci schopnost ponoĆit se do barokního umøní obklopeni Braunovými sochami.“ Kurz se konal v kostele Povýšení svatého kĆíže v Choustníkovø Hradišti. Rusko splatilo sovøtský dluh Rusko 21.08.2006 dokonêilo pĆedêasné splácení svých zahraniêních dluhĎ ze sovøtské éry vĎêi PaĆížskému klubu vøĆitelských zemí. Jak oznámila ruská státní banka Vnøšekonombank, která obsluhuje zahraniêní dluhy vlády, dlužných 22,5 miliardy dolarĎ splatilo Rusko za týden. Dohodu o pĆedêasném splacení dluhu po Sovøtském svazu uzavĆelo Rusko na konci letošního roku. PotĆebné peníze získala Moskva ze svého stabilizaêního fondu, kam proudí êást ruských pĆíjmĎ z vývozu ropy. Projev prezidenta v Rakousku V rakouském Alpbachu na Evropském fóru pronesl Václav Klaus projev, ve kterém varuje pĆed nebezpeêím, které se dnes podle jeho názoru pĆíliš podceĀuje. Tím je „postdemokracie“ a s ní spojené omezování lidské svobody. „Státy Evropské unie ztrácejí výluêné postavení a vznikají byrokratické aparáty, které stále více pĆedurêují a omezují naše životy“, Ćekl Václav Klaus. Politolog Bohumil Doležal k tomu udává: „KlausĎv pojem je mlhavý. Nevím co tím myslí. Mø to pĆipomíná Havlovo filozofování. Je to plytké, velkohubé a prázdné.“ KN: 22.8.2006 (pap) ŠporkĎv areál opøt ožil Již pátým rokem je zde pĆehlídka barokního umøní. Letos ji zahájil sám hejtman Ing. Pavel Bradík, který nad touto pĆehlídkou pĆevzal patronát. Celé êtyĆi dny, tedy od pátku do nedøle, se konala divadelní, taneêní a hudební pĆedstavení. Mezi úêinkujícími jsou soubory a umølci z celé Evropy, ale také amatérští nadšenci, kteĆí se vønují baroknímu umøní. Dalo by se Ćíci, že nøjakou pĆedstavu baroka, jako doby temna tento festival úspøšnø rozmetává. Zasluhuje se o to Theatrum Kuks, spoleênost Gate spolu s obcí a hospitalem. V refektáĆi hospitalu vystoupil v pátek s díly Bacha a Vivaldiho houslový virtuos Václav Hudeêek, v kostele se pĆedstavili úêastníci pøveckého kurzu se sbírkou J. Božana – Slavíêek rajský – pod vedením Michala Pospíšila. Veêer uzavĆely Preclíky, pivo a káva zdarma pro hrabøte a lid. Dále to byl varhanní koncert Jany Havlíêkové, také vystoupení døtského souboru Bambi di Terme s pantomimickým vystoupením v Comoedien Housu, vodní hudba u mostu pĆes Labe a svøtová premiéra opery anglického skladatele Henryho Purcela Dido a Aeneas. Barokní balet, zpøv a hudebníci pĆedvedli úêastníci z Rakouska, Nømecka, Itálie, Francie a Spojených státĎ. Zaujalo vystoupení hercĎ souboru HofkomediantĎ, kteĆí na vysokých chĎdách bravurnø zvládají své role. Letos møli svoji premiéru také jezdci na koních, kteĆí na závodišti sbírali dĆevcem kroužky. Podílelo se na tom Pony centrum z blízkých Vlêkovic. PĆedstavení se konala na obou bĆezích Labe, pĆestávky mohly být návštøvníky využity k prohlídce zámeckých zahrad, otevĆen byl i Hospital. Výstava drobného zvíĆectva v Žirêi V sobotu a v nedøli møli návštøvníci možnost vidøt stovky králíkĎ, holubĎ, slepic, exotických ptákĎ a také samostatné expozice Klubu plymutek a êeských hus. PĆedstavili se také královédvorští pøstitelé kaktusĎ a sukulentĎ. Ve škole byli exotiêtí ptáci Uvádí se, že se stále jedná o jednu z nejvøtších výstav v rámci republiky, ale je známo, že se k tøm výstavám z období minulého režimu nedají ani srovnat.

267


SRPEN

Proud návštøvníkĎ je s výstavou spokojen.

Poêasí stále hrozilo deštøm, ale lidí pĆišlo dost. Jak vysvøtlil pro Kroniku poĆadatel Zdenøk Franc: „urêitø to nebude jako v minulém roce. Zpravidla v sobotu jezdí chovatelé, kteĆí si tu chtøjí zakoupit nová zvíĆata do chovu, bøhem dne potom obyvatelé møsta a okolí, kteĆí se chodí výstavou potøšit.“

Beran a ovce s jehĀaty ve výbøhu byli souêástí rozsáhlých expozic.

Také bylo možno vidøt skalniêky a okrasné dĆeviny.

Ochutnávka medu a vlídné slovo pánĎ vêelaĆĎ.

Nejvøtší prodejní a výstavní expozicí jsou králíci. 268


SRPEN

ąeznictví versus obchodní Ćetøzce Obêané dnes mají možnost si vybrat maso mezi potravinovými Ćetøzci a nebo drobnými Ćezníky. To všechno bylo vyvoláno tím, že v Ćetøzcích si spotĆebitel nemĎže vybrat. Maso je šikovnø zabaleno ve fólii a spotĆebitel jej tedy nevidí. Hodnø nedĎvøry v Ćetøzce vyvolaly skandály se shnilým masem v jejich prodejnách. ąešeny a mediálnø kritizovány byly falešné délky trvanlivosti i délky spotĆeby. V našem møstø je prodáváno maso v marketu PLUS, ale také je zde prodejna Novák, kde je stále dost zákazníkĎ, kteĆí si mohou maso pĆed prodejem prohlédnout. „Regina“ na námøstí bude úĆadovnou Zastupitelé se chátrajícím stavem Reginy zaobírali nøkolikrát. Møla tu být Základní umølecká škola, ale i ostatní plány zĎstaly nedoĆešeny pro znaêný finanêní náklad. Nepomohl ani Evropský fond. Proto budova chátrala po mnoho let. Havarijní je stav stĆechy. Nyní se rada møsta rozhodla, že se sem po úpravø pĆestøhují úĆadovny sídlící vedle Staré radnice a ty, co jsou nad souêasnou služebnou møstské policie a také ty, co jsou v bývalém Ćeditelství Strojtexu. Jako první zmøní své pĎsobištø Møstská policie, pro tu byla zakoupena budova v bývalé vyšetĆovnø státní policie a v Rooseveltovø ulici. Nyní by se møla pĆipravit projektová dokumentace, ostatní je otázkou nøkolika pĆíštích let. Dvojí metr? „Rumová aféra“ tu byla pĆed êtrnácti lety. Podle výroku soudu došlo v roce 1992 k ošizení státu o 60 milionĎ korun na daních. V loĀském roce bylo šest obžalovaných zproštøno viny, letos pĆi novém soudním jednání se zpĆísnily tresty a došlo k udølení šesti podmínøných trestĎ od 18 møsícĎ do tĆí let. Obžalovaným hrozily vysoké tresty, kdy státní zástupce požadoval pøt až sedm let vøzení. Soud ale uložil tresty pod spodní hranicí trestní sazby. Jak sdølil pĆedseda senátu Petr Mráka: „Soud k tomu vedla jediná, velice závažná skuteênost, a to délka trestního Ćízení. Od žalovaného jednání obžalovaných uplynula doba êtrnácti let.“ Vynesení rozsudku se zúêastnil jediný obžalovaný, rozsudek sice ještø není pravomocný, ale už nyní vyvolal v lidech rozpaky nad dvojím metrem. Další vzruch na politické scénø Už se krátce zdálo, že dojde k vytvoĆení vlády. To tehdy, když došlo k pĆijetí KDÚ – éSL (lidovcĎ) za pĆedsednictví poslance Miroslava Kalouska nabídky úêasti ve vládø od Paroubka, tedy éSSD. Bylo to za cenu velkých ústupkĎ smørem k církvi (vêetnø Vatikánu) a vládu by tehdy podpoĆili i komunisté. Poté však došlo k dalšímu zvratu, když se Ćady lidovcĎ v regionech tomuto vzepĆeli a odmítli jakoukoliv spolupráci ve vládø, která by byla spolu s komunisty. Padla i hlava Kalouskova. Tisk to komentoval jako Kalouskovo salto mortale, ale také konec mýtĎ o tom, že tato strana je „všudyprodejná“ a šla by do vlády s každým. Politická scéna tedy zĆejmø dospøje k dalším volbám. Hudební skupina START slavila Dvacetileté výroêí oslavila kapela Start, která v roce 1986, po okresních pĆehrávkách, dostala od poroty ohodnocení plných sto procent. To je samý poêátek. Pro kroniku vše popsala zpøvaêka, hráê na klávesové nástroje a kapelník v jedné osobø - Drahuše Kejzlarová: „V té dobø a vlastnø i dnes je to vøc málo vídaná. Kromø ní v té dobø ve Startu pĎsobili: Dušan PetĆík – bicí a zpøv, JiĆí Rejl – baskytara, zpøv, RosČa Gregor – kytara, zpøv, Míra Slezák – klávesy a zpøv, Ivoš Novotný – saxofon, klarinet. O zvuk se staral Petr Jiroušek. Jejich pĎsobištøm nebylo jenom møsto DvĎr Králové nad Labem, ale pravidelnø napĆíklad hráli ve Špindlerovø Mlýnø a Peci pod Snøžkou. Vøtšinou se jednalo o koncerty pro rekreanty ROH. Start také plnil sál pĆi plesech a veêírcích. Vždycky pĆinášel nejen osvødêené hity, ale také novinky z hudební scény. Proto na nøj chodili mladí i pĆíslušníci stĆední generace. PĆestože se zdálo, že nástup diskžokejĎ a moderní techniky nebude pĆát klasickým hudebníkĎm, existenci souboru to nijak neovlivnilo. Bez téhle skupiny si v souêasné dobø neumí pĆedstavit obêané Dvora Králové tradiêní Majáles na Masarykovø námøstí. Možná je to také tím, že vydrží hrát nøkolik hodin se stej269

SRPEN


ným zápalem, který se pĆenáší i na diváky. Všichni êlenové kapely zpívají a dokáží tak „napodobit“ každou známøjší hvøzdu naší i zahraniêní hudební scény. Letos skupina oslavila dvacáté výroêí koncertem v Zábavním centru Zálabí. PĆišla si zahrát Ćada bývalých êlenĎ kapely, nechybøly nahrávky z minulosti. Souborem prošlo celkem patnáct hráêĎ, kteĆí se pozdøji objevili i v dalších regionálních kapelách. Byli to Michal Koudelka, Karel Darvaš, JiĆí KuČák, Pavel KlempíĆ, Pavel Rezek, Míra Devat, Dalibor Horáêek, Míra Plecháê, Tomáš Šolc a Ota Lelek. Povedený koncert na oslavu 20. výroêí byl urêitø dĎstojnou oslavou kapely, která vydržela tak dlouho na místní scénø. V souêasné dobø pĎsobí již Ćadu let ve složení Aleš Tauchman (klávesy, zpøv), JiĆí Rejl (baskytara, zpøv), Václav VaĀura (kytara, zpøv), Láóa Nývlt (bicí, zpøv), a Dráža KejKapelnice Drahuše Kejzlarová. zlarová (zpøv, percusní nástroje). O zvuk se stará Dušan PetĆík. Hudebníci Startu nacházejí uplatnøní i v jiných kapelách. Skupina vystupovala i se známými skupinami Revival sk. KVÍN, dále s Ivanem Hlasem a skupinou NAHLAS. ZOO pomáhá nosorožcĎm Již od loĀského prosince jsou v ZOO poĆádány akce, které mají finanênø podpoĆit záchranu nosorožcĎ. „Celá tato kampaĀ si klade za cíl zvýšit veĆejné povødomí o druhu, který stojí na pokraji vyhubení“, upozornila RNDr. Kristina Tomášová, evropská koordinátorka chovu nosorožcĎ. Zahrada pĆipravila výtvarnou soutøž a následnø i dražbu, která vynesla jedenáct tisíc korun. Podøkování kronikáĆe Vážený pane Vyhnálek, jsou práce, které si zaslouží ocenøní a patĆiêného uznání od osob, které jsou k tomu povolány. Není mi známo, zda k tomuto došlo ve Vašem pĆípadø, kdy jste vønoval møstu svoji nádhernou práci s názvem 170 let pošty DvĎr Králové n. L. 1836 – 2006. Skromné zveĆejnøní tomu mnoho nenasvødêuje. Nejsem tím pravým povolaným, který by møl vyslovit ono uznání a nebo alespoĀ podøkování. PĆesto mi dovolte, abych Vám za Vaší vstĆícnost, alespoĀ vĎêi Kronice møsta, srdeênø podøkoval. Rozhodl jsem se, že Vaše práce bude trvale uložena jako pĆíloha Kroniky møsta roku 2007. Tedy v té podobø, jak jste ji sepsal a ztvárnil. Jsem si vødom toho, že se stane cenným pĆínosem kroniky a tuto obohatí. To, že se ve Vaší práci objevuje nejen historie královédvorské pošty, ale je i skvølým dokumentem filatelie dané doby, dává Vaší práci zcela jiný rozmør než byl dosud kdy znám. ZvlášČ proto, že vše je smørováno skuteênø k naší poštø, našemu møstu. Kronika je vedena tak, že se jednoho jejího výtisku dostává starostovi møsta, tedy „Møstu“ a druhý je, což je nejpodstatnøjší, uložen ve Státním archivu v Trutnovø. MĎžete tedy být ujištøn, že se v archivu dostane Vaší práci, spolu se záznamy kroniky, toho nejsprávnøjšího umístøní. V archivu je rovnøž pĆístupná studiu, což jistø ocení nøkterá z dalších generací. Mimo jiné se pĆiêinøním informatikĎ Møstského úĆadu dostává široké veĆejnosti ještø na internetových stránkách. Proto Vás mohu ujistit, že v Kronice našeho møsta, která je pĆíznivø hodnocena, Vaše práce našla dĎstojné místo. Vážený pane Vyhnálek, srdeênø Vám za Kroniku møsta a za svoji osobu døkuji a pĆeji Vám pevné zdraví a mnoho dalších tvĎrêích sil. 28. srpna 2006

270

Pavel Janoušek - kronikáĆ


SRPEN

SPARTA a 100. let kopané

Sto let od založení klubu kopané v našem møstø se dostalo do období, kdy divizní DvĎr se výhrou nad Chocní dostal do druhého kola éMFS. V deštivém a chladném poêasí probøhly oslavy i zápas, který skonêil pĆedem oêekávaným vítøzstvím Sparty 5: 2. Necelé êtyĆi tisícovky divákĎ zápas upoutal a v týmu letenských chybøli jen reprezentanti Blažek, Sivok, Kadlec a Lustrinelli. Sestava DvĎr Králové n.L.: Tomek - Král, Kruliš, Holub, Ježek, Kilevník (78. HuĀák), Kašajík (71. Židík), Jeník (43. Otradovský), Míl, Samek, Brendl. Sestava Sparta: Grigar – Pospøch, ąepka, Drobný, Kopic - Kisel, KóĀa, Sylvestre, Šimák – Došek, Matuloviê. Protože bylo toto utkání vyhodnoceno jako rizikové, byla požádána o spolupráci policie, posílena poĆadatelská služba, ale k žádnému porušení veĆejného poĆádku nedošlo. Ve 14,00 hodin byl Ing. Daliborem Horáêkem, prezidentem klubu, program zahájen. Diváci vidøli baviêe a zpøváka Vladimíra Hrona a hudební skupinu JiĆí Schelinger Revival. Poté následovalo ocenøní dosud žijících fotbalistĎ. Stal se jím JiĆí Cerman, levý „half“ v letech 1950-63, byl êtyĆi roky i kapitánem mužstva a hrál se tehdy i krajský pĆebor a nastĆílel za tu dobu asi padesát vsítøných branek. Dalším ocenøným byl Jaroslav Brož, který v padesátých letech hrál na postu „centr forward“, pozdøji jako „centrhalf.“ Patnáct let byl aktivní ve hĆe i jako trenér. V roce 1966 byl ocenøn Møstským národním výborem jako nejlepší sportovec našeho møsta. TĆetím a nejstarším ocenøným byl pan Stanislav Bølovský, který zaêal s kopanou v našem møstø již v roce 1936 (dorost, B, A tým). Jako dorostenec se stal dvojnásobným mistrem okrsku 1939 – 1940. Byl „goolmanem“ a oporou tehdejšího divizního mužstva. V roce 1941 mu byl nabídnut pĆestup do béêka Slavie. Svoji fotbalovou kariéru ukonêil v roce 1948. Po odehraném zápase došlo k dalšímu kulturnímu poĆadu skupinou Walda Gang a ABBA Word Revival, vše ukonêil ohĀostroj.

Ocenøní zleva: Stanislav Bølovský, Jaroslav Brož a JiĆí Cerman.. 271

SRPEN


JUTA dále rozšiĆuje výrobu Na výpadovce z našeho møsta smørem na Žireê vyrostla další provozní hala této firmy. Zábavný víkend døtských návštøvníkĎ ZOO Døti, které se pĆišly rozlouêit s prázdninami do ZOO, byly pĆítomny vzdølávací a zábavné akci, která byla souêástí mezinárodní kampanø ZachraĀme nosorožce. PĆítomna byla také fotografka Zuzana Samková, která je známá svými fotografiemi zvíĆat v ZOO, hlavnø tygrĎ. Ta také vydala knihu TygĆí proncezna Nely, o umøle odchované samiêce tygra ussurijského. Stavba šatny zimního stadionu pokraêuje V polovinø møsíce srpna již došlo ke zpevnøní stránø a pod betonovou stønou se objevily základy budoucích šaten.

Takto vypadá støna a staveništø shora z Valové uliêky.

Fasády møsta Radní møsta schválili první pĆíspøvky na rekonstrukce fasád. Zatím by mølo být uvolnøno asi tĆi sta tisíc korun na domy v Palackého a Libušinø ulici. PĆíspøvek bude vyplacen z rozpoêtu na pĆíští rok. V letošním roce byla opravena secesní fasáda domu êíslo 75 v Revoluêní ulici, kde pĆispølo na opravu i Ministerstvo kultury êástkou êtyĆi sta tisíc korun. Podzviêinský voĆíšek 2006 „Této soutøže se mohou na cviêišti psího útulku zúêastnit pouze kĆíženci a bez prĎkazu pĎvodu“, uvedl organizátor Martin Antonín. Defilé jednotlivých skupin pejskĎ (podle velikosti) byla proložena ukázkami psího tance, agility a výcviku sportovní kynologie. A jak dále sdølila Daniela Hoblová: „Návštøvníci mohli vidøt i soutøže Dítø a pes, Podobnost pána a psa a Nejhezêí pes bez papírĎ.“ 272


SRPEN

Mladí obêané potĆebují svoje hĆištø Rozvíjející se skateboarding si také žádá alespoĀ rampu, když už ne celé hĆištø. Jezdci na BMX kolech, kteĆí patĆí do skupiny Gangbrothers si postavili vlastní dirt park ve Strži a møsto jim pomohlo symbolickým pronájmem a pomohla i Ćada sponzorĎ. Sportování mladých slouží vybudovaná nová silniêka kolem letištø do Žirêe, kde se vyĆádí jezdci na koleêkových bruslích. Nemocnice – pĆestavba kuchynø pokraêuje Práce na rekonstrukci pokraêuje zemními pracemi hned za hlavním vchodem do areálu nemocnice.

I tøžká technika má co dølat s kamenitým terénem.

Veteran car Club Tajný výlet s názvem Boj o kótu X uspoĆádal Veteran car Club z depa Královédvorského okruhu (Starého hĆbitova). Cíl byl na lokalitø, ke které se váže historie vojenství na Broumovsku. Akce se dle jednoho z organizátorĎ protáhla nad vojenským gulášem dlouho do noci.

PĆíznivci tohoto motorismu p. Milan Kejzlar a spolujezdec pĆed rallye veteránĎ. Na veteránech je poĆád co opravovat a vylepšovat.

Kluby êeských turistĎ našeho møsta Jak již bylo Kronikou zaznamenáno, jsou v našem møstø dva Kluby êeských turistĎ. Klub vedený panem Babovákem poĆádá již po sedmadvacáté pochod Safari Zviêina. Je urêen pro pøší v délce deseti kilometrĎ a pro cyklisty do 100 kilometrĎ. Úêastníci mají sraz a ubytování v Muzic baru Barakuda. Úêastníci mohou také plnit tématické úkoly, známé jako Za kamennými kĆíži, které mapují smírêí kĆíže.

273

SRPEN


Šatny „zimáku“ zaêaly rĎst do výšky Na snímku z Valové uliêky je dobĆe vidøt, že stavba pokroêila a na základové desce se již na zaêátku møsíce záĆí zaêalo stavøt „do výšky.“

Medaile sportovcĎm møsta Od zástupcĎ éeského svazu tølesné výchovy a sportovní unie Trutnovska došlo k pĆedání medailí šestici êlenĎ TJ DvĎr Králové nad Labem. Vyznamenání se jim dostalo za jejich práci pro tølovýchovu a sport. Vyznamenáni byli Karel Diviš – krasobruslení, Emil Pokorný – plavání, vêetnø zimního, Zdenøk Brentner – kopaná, Vlastimil Hroneš – lyžování, Ladislav Hušek – házená, Antonín Frieda – volejbal, košíková, plavání a kuleêník. Drobné zajímavosti møsíce srpna - Výtvarník Miloš Petera se zúêastnil hudebnø – literárního festivalu ve Starých Hradech na Jiêínsku. - Kubánský vĎdce Fidel Castro pĆedal pĆed svojí operací svoje pravomoci na mladšího bratra Raúla Castra. - Stát podá dovolání proti rozsudku pražského møstského soudu, který v êervnu definitivnø rozhodl o tom, že katedrála svatého Víta patĆí církvi. - Zástupci Komunistického svazu mládeže doruêili do podatelny Poslanecké snømovny první petiêní archy s podpisy lidí, kteĆí nesouhlasí s umístøním cizí vojenské základny v éeské republice. - Každé 27. dítø, které se narodilo v éR, mølo nøjakou vrozenou vadu. Nejêastøji je evidovaným patĆí deformity kyêle a nohou, rozštøp patra a nebo DownĎv syndrom se vyskytují jen ojedinøle. Objevují se êastøji u chlapcĎ než dívek v pomøru 4:3. Nejêastøji porodily dítø s vrozenou vadou matky ve vøku 45 lety a matky velmi mladé do 19. let. - 12. srpna 1981 (pĆed 25 lety) pĆedstavila americká spoleênost IBM první osobní poêítaê (PC). - Osmdesáti let se dožívá kubánský vĎdce Fidel Castro. - Richard Graber byl schválen americkým senátem jako nový velvyslanec USA v naší republice, vystĆídal William Cabanisse. - 61. výroêí svržení americké jaderné bomby na Hirošimu, kdy 6. srpna 1945 zabila 140 tisíc lidí a bylo to první nasazení atomové zbranø ve válce, ale na civilní obyvatelstvo. - Dne 8. srpna 1786 zdolali Mont Blanc (4.807 m na francouzsko – italských hranicích) lékaĆ Michel – Gabriel Paccard a místní usedlík Jacques Balmat. - Pøt ozbrojených lupiêĎ v êerných policejních kombinézách pĆepadlo vĎz bezpeênostní služby a uloupilo blízko Slavkova osmdesát milionĎ korun. - Držitel Nobelovy ceny za literaturu –1999- Günter Grassse v tisku pĆiznal, že byl êlenem elitní jednotky SS. Velký pĆítel éeské republiky, nejvýznamnøjší žijící spisovatel považovaný v Nømecku za morální autoritu. Jeho romány Koêka a myš, Plechový bubínek. Uvedl, že se za svoji minulost ve zbraních SS stydí.

274


SRPEN

- V zoo si mohou návštøvníci zapĎjêit zdarma videokameru a natoêené zábøry si odnesou návštøvníci domĎ na DVD nosiêi. - Zaêíná se êím dál více prosazovat „severská chĎze“ nazývaná Nordic Walking. Turista má hole a pĆi chĎzi tím rozloží váhu tøla, aby nedocházelo k zatøžování kloubĎ. Severská chĎze je vhodná ke zvýšení kondice bez ohledu na vøk, pohlaví a nebo zdravotní stav. Spaluje se pĆi ní o dvacet procent více kalorií než pĆi bøžném pochodu êi procházce. VyĆeší se také problém se zády a držením tøla. - Správní Ćízení bylo zahájeno Státní zemødølskou a potravináĆskou inspekcí se spoleêností Tesco Stores v éR. Tento obchodní Ćetøzec prodával zkažená kuĆecí stehna. Nebyl to první pĆípad v éR. - Internetová aukce modelĎ nosorožcĎ vynesla ZOO 11.270 korun. - Nedokonêená Alešova ulice našeho møsta se na nøkterých místech po provedeném uložení kanalizace propadá. Stavba má být dokonêena do konce listopadu a náklady dosáhnou více jak sedmnáct milionĎ korun. - Cena brambor neklesá a pohybuje se kolem jedenácti korun za kilogram – pĆíêinou nižší skliznø bylo sucho. - éeská republika se významnø podílí na zneêisČování ovzduší a vypouštøní emisí oxidu uhliêitého se má ještø dále zvyšovat. Uvádí se, že éR má êtvrté nejvyšší emise oxidu uhliêitého ze všech 25 êlenských zemí Evropské unie. Vedoucí klimatické a energetické kampanø Greenpeace éR Jan Rovenský k tomu tiskem zveĆejnil: „Je to absurdní, êeští zneêišČovatelé dostávají za niêení klimatu zaplaceno. Nevydølávají pĆitom na snižování svých emisí, což by bylo v poĆádku, ale na protekcionismu ministrĎ, kteĆí jim v Bruselu vymohli o patnáct milionĎ povolenek více než skuteênø potĆebovali. Nyní v tom chtøjí pokraêovat.“ Oxid uhliêitý patĆí mezi nejnebezpeênøjší skleníkové plyny, které pĆispívají k oteplování planety. V loĀském roce mølo být do ovzduší vypuštøno 82 tun této škodliviny. DĎsledkem toho je oteplování ovzduší a klimatické zmøny, které se projevují i u nás v éR. - Letos uplynulo 38 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do éeskoslovenska. - V ZOO pĆednášela Ćeditelka RNDr. Dana Holeêková o psech hyenových. - Radní møsta rozhodli o podání žaloby na akciovou spoleênost Tiba, která se týká dluhu za êištøní vody.

275

SRPEN

276


Kulturní akce m síce srpna. M stské muzeum - Pokra uje výstava Boty z celého sv ta

Recommend Documents