M stské muzeum - Boty celého sv ta - výstava

KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006

éERVENEC

Kulturní akce møsíce êervence Knihovna Slavoj - Prázdninový poutník – tĆetí roêník soutøže pro døti i dospølé. - (poslední týden êervence je knihovna uzavĆena - pĆestavba êásti budovy). - Jaké knižní poklady skrývají domácí knihovny? Møstské muzeum - Boty celého svøta - výstava. Výtvarný kroužek Hankova domu – soutøže V Královédvorských listech došlo k otištøní êlánku, bez udání autora, který hodnotí soutøže výtvarného kroužku. Je jich celá Ćada a zasluhují si pozornosti Kroniky. Všech popsaných soutøží se mladí êlenové zúêastnili. „Radujme se veselme se ...“ - výtvarná soutøž k vyhlášená k Roku Babiêky Boženy Nømcové. Cenu poroty získala Jolana Šturmová. „ZvíĆe není vøc“ - II. roêník døtské výtvarné soutøže, konané pod záštitou našeho møsta ve spolupráci se ZOO. 1. Barbora Fišerová v I. kategorii a dále Aneta BednáĆová 3. ve stejné kategorii. „Bienale fantazie 2006“ - soutøž v Turêianské galerii v Martinø s úêastí døtí ze tĆiceti zemí svøta. éestná uznání se dostalo Ráchel Šírkové, BarboĆe Sedláêkové a KateĆinø ŠenkýĆové. „Lidice 2006“ - 34. roêník mezinárodní døtské soutøže, na které bylo možno shlédnout práce døtí z 54 zemí. Z došlého poêtu 8.300 exponátĎ jich bylo porotou pro výstavu vybráno pĆibližnø 1.600, z toho více než 600 prací zahraniêních. V letošním roêníku bylo udøleno celkem 143 medailí. Do zahraniêí za mimoĆádnø kvalitní výtvarné práce letos putovalo 64 medailí. Nejvíce jich získaly výtvarné práce døtí ze Srí Lanky, Ukrajiny, Thajska, Indie, Lotyšska, Ruska, Íránu, Litvy a Kuby. Slovenské školy letos získaly 21 medailí a êeské školy 58. Jednu z medailí získala také Erika Kubíková z našeho výtvarného kroužku. „MĎj sen“ - 10. roêník mezinárodní výtvarné soutøže. Daniel Hojný obsadil tĆetí místo. PĆedání cen probøhlo v rámci oslav 150. výroêí narození Sigmunda Freuda v PĆíboĆe 27. kvøtna 2006. „Obrázky pro moju“ - mezinárodní výtvarná soutøž, kterou vyhlásil éeský rozhlas. Pozvání do Prahy na slavnostní vyhlášení vítøzĎ dostala Magdaléna Fišerová a za kolektivní práci KateĆina ŠenkýĆová, Tereza Hulíková a KateĆina DvoĆáková. Vernisáž se konala 12. êervna v Muzeu hlavního møsta Prahy. Tento struêný výêet jistø dává vødøt, jak bohatá je êinnost tohoto kroužku, vedeného paní Vandou Kotíkovou. Kronika blahopĆeje. Naše „ozdravovna“ Døtský ráj - Království Pod tímto názvem byl otištøn v Královédvorských novinách êlánek paní Jitky Škopové, ze kterého pro kroniku vyjímáme: „V letošním roce byla provádøna rozsáhlá rekonstrukce ozdravovny v rozsahu výmøny stĆešní krytiny, kdy mødøná nahradila letitý eternit. K tomu bylo zapotĆebí postavit trubkové lešení, které pak bylo následnø použito pĆi opravø fasády objektu. Dále byla provedena rekonstrukce stávající terasy, kde došlo k provedení hydroizolace a položení nové dlažby. Na rekonstrukci se podílela naše klempíĆská firma Škop a stavební firma Pišta, obø se sídlem ve DvoĆe Králové nad Labem.“ KronikáĆ k tomu dodává: „Vážená paní, jsem rád, že jste poskytla Kronice møsta svým êlánkem další událost vhodnou k zaznamenání. Jen pro Vaši informaci Vám sdøluji, že êlánek, který se Vám dostal pĆi této pĆíležitosti do rukou ve Vlastivødném êtení, vyšel z mých rukou. Setkali jsme se tedy i zde a já bych Vám k tomu rád nøco pĆipsal. S êlánkem jste se mohla setkat, jak správnø uvádíte, ve Vlastivødném êtení êíslo 15. ze dne 15. prosince 1998. Není jistø bez zajímavosti, že v té dobø se nad Ćadou ozdravoven stahovaly mraky a docházelo k jejich zrušení. To byl jeden z dĎvodĎ, proê jsem se k této stavbø z období prvé republiky ve svém êlánku upnul. Chtøl jsem alespoĀ zrníêkem pĆispøt k tomu, aby k uzavĆení „Døtského ráje“ nedošlo. Pochopení se mi dostalo u pana redaktora Jana Schwarze. 201

éERVENEC


„Jen zcela na okraj ještø tolik, že s osobností pana Jana Rejla jste se jistø také setkala na stránkách Vlastivødného êtení. Proto se Kronika k Ćadø dalších, dosud nezaznamenaných osobností vrací.“ Tolik k té ozdravovnø, døkuji za nevyžádanou spolupráci a srdeênø zdravím – Janoušek – kronikáĆ møsta. Bodová pravidla silniêního provozu Poêínaje prvním êervencem 2006 byla uvedena v život daleko pĆísnøjší pravidla v provozu na silnicích. Jednak se pĆi pĆestupcích ztrácí body, ale také je citelnø pokutováno. Celkovø má Ćidiê „pĆidøleno“ 12 bodĎ jen pro pĆíklad, být v automobilu nepĆipoutaný je ztráta dvou bodĎ a také pokuta 2000 korun na místø a nebo 1500 – 2500 korun pĆi správním Ćízení. Kolik si pĆivydølali poslanci Krkonošské noviny uvedly tuto informaci s názvem: „Nejvíce si pĆivydølali poslanci ODS.“ Nejvíce si loni ze zákonodárcĎ pĆivydølali Václav Mencl 3,5 mil. korun za prodej akcií PlzeĀského Prazdroje a Ivan Langer pĆes dva miliony z pronájmu nemovitostí a zbytek z autorských honoráĆĎ a pĆíjmy z advokátní kanceláĆe a od právnické fakulty olomoucké university. TĆetím v poĆadí je senátor Edvard Outrata (nestraník za US – DEU), kterému k tomu pomohl pravidelný dĎchod z Kanady ve výši pĆes milion korun roênø. TémøĆ pĎl milionu korun získal z pronájmu nemovitostí. Milionového pĆivýdølku dosáhl poslanec KDU – éSL Ladislav Šustr pĆedevším jako místopĆedseda dozorêí rady Sazky, za což dostal pĆes 993.000 korun. Ostatní v minulém roce milionové hranice nedosáhli. (KN 1. þervence 2006)

Novela zákona o soudnictví Znamená, že soudy už nemusí chránit identitu mladých pachatelĎ a u zvlášČ závažných zloêinĎ mohou zveĆejnit jejich jméno a fotografii. I pĆes zmønu zákona ale budou soudy s pachateli mladšími 18 let nadále vøtšinou neveĆejné a novináĆi je nebudou smøt fotografovat, natáêet a zveĆejnit jejich jméno. PĆedseda vlády hodlal podat demisi – prezident ji odmítl Názor JiĆího Paroubka z tisku: „Výsledky parlamentních voleb ukázaly, že polovina obêanĎ éR odmítla cestu krajních pravicových experimentĎ. TémøĆ jeden a tĆi êtvrtø milionu voliêĎ dalo svĎj mandát éSSD, a tedy dĎvøru jejímu volebnímu programu. Avšak koalice – za podpory prezidenta – se nechová v souladu s výsledky voleb. Odmítá respektovat byČ jen základní kompromisní Ćešení. Zde mám na mysli napĆíklad volbu funkce pĆedsedy snømovny. UveĆejnøná koaliêní dohoda oslabuje obecnø princip solidarity, dokonce koliduje s ústavou založenou na elementární sociální spravedlnosti. Zejména rovná daĀ myšlenku solidarity úplnø opouští a vede k tomu, že êlovøk s nižšími pĆíjmy odvádí do státní pokladny relativnø mnohem vøtší êástku. Koaliêní smlouva rezignuje na ústavní povinnost státu vytvoĆit systém sociální pomoci ve smyslu êlánku 26/3 Listiny základních práv a svobod, tedy pomoci pro obêany, kteĆí si ne svojí vinou nemohou obstarávat prostĆedky pro svoje životní potĆeby prací. Za tøchto okolností nám nezbývá než se snažit zabránit pĆipravovaným legislativním zmønám, které by dovolily privatizaci nemocnic, zmønily daĀové zákony v neprospøch nízkopĆíjmových a stĆednøpĆíjmových vrstev. Vládø, která je vládou neodborníkĎ bez zkušeností, která je na štíru s demokratickou profesionalitou a která postrádá základní smysl pro míru vøcí, takové vládø prostø dĎvøru dát nemĎžeme. Jako demokraté jsme však ochotni znovu jednat o podpoĆe vlády, pokud v jejím programovém prohlášení budou na základø konsultace s námi provedeny zmøny. Avšak jako daleko nejsprávnøjší navrhujeme jednat o vládø odborníkĎ, jejíž êleny mohou navrhovat jednotlivé politické strany a která tak bude reprezentovat nejvýstižnøji zájem voliêĎ i obsazení parlamentu.“ (KN 1.þervence 2006)

202


éERVENEC

Kniha pĆipomíná ztracená místa Nová kniha, která se objevila tento týden na pultech obchodĎ, pĆipomene historii møsta ve starých fotografiích. Už obálka se snímkem synagogy, zboĆené v šedesátých letech pĆedznamenává, že zachycena jsou pĆedevším dávno zaniklá místa. Proto nese knížka název Zmizelé éechy – DvĎr Králové. PĆipravil ji kronikáĆ møsta Pavel Janoušek. Jako základ použil snímky ze sbírky Vlastimila Geislera. Doplnil je fotografiemi Ćady dalších obêanĎ, kteĆí vyslyšeli jeho výzvu a do sbírky vønují staré fotografie. U zrodu knížky stálo místní knihkupectví U Veselých a nakladatelství Paseka. Møsto na vydání publikace nemuselo pĆispøt ani korunu. Významnø se ale na zrodu knížky podíleli informatici Møstského úĆadu. „TémøĆ dvø stovky êernobílých fotografií si kladou za cíl probudit u obêanĎ zájem o zdejší historii, dát starší generaci námøt ke vzpomínkám a mladé povzbudit k vlastivødné práci“, vysvøtlil Pavel Janoušek. Je urêena také poêetné skupinø rodákĎ, kteĆí na staré møsto rádi vzpomínají a dodnes se do nøho vrací. ( KN 1. þervence 2006 - bm.)

Struêný životopis zakladatele firmy Josefa SOCHORA Dne 10. êervna roku 1866 se v malé chaloupce, rodiêĎm Josefu a matce Františce, kteĆí obývali ve Žlunicích okres Nový Bydžov baráêek s êíslem 8, narodil syn, který dostal po otci jméno Josef. Jeho otci bylo tehdy tĆiadvacet rokĎ a matka byla o 10 let mladší. Zdá se, že prvorozený syn Josef podødil po matce její chatrné zdraví a po otci vše ostatní, co se v jeho budoucím životø rozvíjelo a dovedlo jej až k netušenému spoleêenskému postavení velkého êeského podnikatele – továrníka. První poêátky jeho školního vzdølání nevykazovaly právø povzbudivé výsledky, mezi devadesáti žáky jednotĆídky ve Žlunicích patĆil mezi prĎmørné žáky. V deseti letech byl poslán na rok do Liberce, aby se tam ve êtvrté tĆídø nømecké školy nauêil nømecky. Tam se jeho prospøch podstatnø zlepšil – až na tu nešČastnou nømêinu, která mu nepĆestávala dølat potíže. Po roce se Josef vrátil do Velkých Popkovic u Jiêína, kde si otec zakoupil statek, aby umožnil všem døtem chodit do školy. Josef chodil v Jiêínø do reálky. V roce 1888 umírá matka, po nøkolika letech oba sourozenci a nejstarší Josef, ve kterém otec stále vidí budoucího uêitele, když už ne hospodáĆe, odešel po ukonêení studií na reálce, která absolvoval s prospøchem více ménø prĎmørným, opøt do Liberce. Práce v zemødølství jej nikdy nelákala, zato byl zcela zaujat prĎmyslovø se rozvíjející výrobou. PrĎmyslová škola v Liberci byl ústav nømecký a profesoĆi, na tu dobu vynikající odborníci, jako vøtšina žákĎ byli Nømci. Josefa tak êekal nemalý a pro nøj i nemilý úkol, znovu se zakousnout do nømêiny. V této dobø møl již Josef nøjaký svĎj cíl, snad ne pĆesný, ale pĆece jen již cíl. Po dvou roênících, kdy bylo nutno se rozhodnout pro specializaci, zvolil Josef odbor barvíĆský, zatím co vøtšina volila obory pivovarnické nebo cukrovarnické. Na škole si mladého a ctižádostivého Josefa oblíbil jeho profesor Berger a doporuêil jej do zamøstnáni svému bývalému žáku Josefu Skoupilovi, který Ćediteloval v té dobø v Letovicích. A tak se Josef Sochor, hned a bez potíží, dostal po absolvované maturitø na velmi dobĆe placené místo (50 zlatých møsíênø) do Letovic, kde se vyrábøly modrotisky pomoci pĆírodního indiga. Již zde se projevily všechny vlastnosti, kterými Josef Sochor vynikal po celý zbytek života. Sám šel pĆíkladem napĆíklad v pracovitosti, cokoliv êinil, êinil se zápalem, zaujatostí jemu vlastní, pracoval velmi intensivnø a hlavnø – stále se uêil. Totéž požadoval od ostatních. Byl pĆímý a otevĆený, nesnášel vytáêky ani odmluvy. Møl ovšem i celou Ćadu záporných vlastností, byl silnø emotivní, snadno se rozohnil, pak se nebál niêeho a nikoho, ani kĆiku ani pohrĎžek.Vážnou a dobĆe mínønou kritiku pĆijímal, dal se i pouêit. Uêil se vlastnø stále, což bylo na nøm beze sporu velice sympatické, ba krásné, bylo to co jednou, mnohem pozdøji sám formuloval takto: (KRÉDO) „V Letovicích jsem vidøl, jak je nejvýš nutné, aby se mluvila jen pravda a nic než pravda, mají-li lidé pracovat zdárnø na spoleêné práci. V tom je i kus naší národní hrdosti, že jsme mohli sobø a svému okolí dokázat, že êeský chemik a êeský mistr je stejnø hodnotný, jako pracovník každé jiné národnosti. Ano, Josef Sochor se vždy hrdø hlásil ke svému êešství a nebylo to pouhé laciné gesto v oné dobø, ani v dobø pozdøjší, kdy se z nøho stal vlastnø jediný velký êeský podnikatel ve DvoĆe Králové, v záplavø nømectví a nømeckých firem. Jednoroêní vojenskou službu, nastoupil po odkladu v roce 1899 v Terezínø a po jejím ukonêení, v hodnosti poruêíka, se vrátil do Letovic, kde však zĎstal pouhé dva roky. 203

éERVENEC


A tak se zaêátkem devadesátých let dostává poprvé do Dvora Králové nad Labem a pĆijímá místo Ćeditele firmy Busch a Deutsch. Firma byla Ćízena špatnø a neménø špatnø prosperovala. Josef Sochor jí dával všechny své mladé síly, dĆel, zavedl leptání indiga chromátem a „kypy“, což byla pro DvĎr Králové i firmy „událostí“, neboČ pĆed jeho pĆíchodem firma vyrábøla pouze tzv. kalmuky, což byly vlastnø barchety s bílým rubem a tisklo se barvivy pĆírodními nebo zcela nestálými. Firma však pĆesto spøla k nezadržitelnému konci a skonêila konkurzem, ze kterého vyšla znovu vzkĆíšená firma pod jménem DEUTSCH. Této obnovy se však již Josef Sochor nedoêkal, pĆevzal místo technického Ćeditele u firmy Mayer ve DvoĆe Králové nad Labem a seznámil se zde v této dobø se svou budoucí manželkou. Když i firma Mayer po êtvrt roce zkrachovala, rozhodl se Josef Sochor odejít ze Dvora natrvalo. PotĆeboval dobré a trvalé místo, chtøl se oženit a „usadit“ alespoĀ na nøjaký êas.Mohl se vrátit do Letovic, odkud pĆišla výhodná nabídka, jako samostatný kolorista, møl dostat nový byt, aby se mohl oženit a 166 zlatých møsíênø pĆi závazku, že zĎstane nejménø 5 let. Oženil se dne 24. êervence 1897 se sleênou Pavlou Bauerovou, dcerou majitele továrny ve DvoĆe Králové n/L, která byla židovského pĎvodu a dala se pĆed svatbou pokĆtít. Jeho plat stoupl na 200 zl. møsíênø. V létø 1899 vyhoĆela ve DvoĆe Bauerova továrna. Josef byl požádán o pomoc pĆi budováni nové moderní tiskárny. Po svízelném jednání v Letovicích byl uvolnøn a již v êervenci se vrátil do Dvora Králové a pustil se do práce. V té dobø møl již syna ZdeĀka, narozeného 1898 v Letovicích. Byla tu již rodina, dobré místo, mohl být spokojen, ale podnikavý duch nedal Josefu Sochorovi spát... Roku 1903 se rýsuje v hlavø Josefa Sochora již definitivní plán, stavba vlastního podniku – prozatím jen tkalcovny. Žádost o povolení stavby byla podána Møstskému úĆadu dne 25. února 1904 a volba místa padla na Zálabí, tøsnø na bĆehu Labe. To bylo ještø neregulované, mølo své rozmary a bylo schopno v neuvøĆitelnø krátké dobø – pouhého pĎl dne - se zmønit z ráno témøĆ vyschlého Ćeêištø, pĆes které se dalo pĆejít a také pĆecházelo, po vydatném lijáku v poledne už v pĆeplnøné koryto rozlité tak, že se v poledne již dølníci nedostali z továrny ze všech stran zatopené. Povolení ke stavbø nese datum 1. êervence 1904 a tím zaêíná kapitola: Rozvoj závodu Stavba tkalcovny šla velmi rychle a s podzimem téhož roku byly budovy hotovy.V listopadu se montovaly první stroje – tkalcovské stavy, k pohonu transmise sloužila vypĎjêená lokomobila. Šlichtování a soukání provádøla sousední továrna Kühnelova. Stavy byly osvøtleny svíêkami, protože parní stroj ještø nešel. Práce v nové tkalcovnø byla shodou okolností zahájena v den narození syna Roberta 12. prosince 1904. Tkalo se vøtšinou molino 78 cm 14/14, 220/20 z pĆíze kupované od náchodské firmy Bartoš, která byla velmi dobrá. Parní stroj byl dán do provozu až na jaĆe 1905. To, že møl Josef Sochor na mysli vybudování tiskárny, dosvødêuje od samého zaêátku okolnost, že podnik byl zapsán v obchodním rejstĆíku jako „Mechanická tkalcovna a tiskárna bavlnøných tkanin.“ Prokuratura firmy byla svøĆena choti továrníka Pavle Sochorové. Na podzim roku 1906 si podal Josef Sochor žádost o povolení pĆístavby tkalcovny, kde by již byla umístnøna šlichtovna a kanceláĆ (písárna). Kolaudace nové êásti se uskuteênila 14. ledna 1908. V té dobø již „bøželo“ 342 stavĎ, 2 stroje soukací, 3 snovací stroje, jeden šlichtovací stroj a pohon parní o 250 HP. DølníkĎ bylo 180, zpracovávala se pouze bavlna, a to ve mzdø pro rĎzné podniky a obchodníky. Mzda tkalce, pracujícího na 4 stavech, êinila podle zruênosti až 8 zlatých týdnø a plat tkalcovského mistra 10 –12 zlatých týdnø. Než se Josef Sochor pustil do stavby vlastní tiskárny, podnikl v roce 1909 cesty do Francie, Nømecka a Polska, aby se seznámil s moderní technikou a získal pĆehled a další zkušenosti. Z Nømecka pĆivezl malý kousek flanelu, z nøhož odvodil pozdøji vyrábøný a dobĆe známý druh PAMIR, který se udržel na trhu až do druhé svøtové války. Vypracovaly se plány na stavbu bølidla, barevny, tiskárny i úpravny. Tkalcovna již pĆipravovala dostateênou zásobu režného zboží pro vlastní tiskárnu, jejíž stavba byla dokonêena v roce 1910. Protože to byla tiskárna, byla výstavba tohoto závodu z jedné strany vĆele vítána a dobĆe pochopena v celé souvislosti, na druhé stranø se zároveĀ ozýval odpor a vyvíjela se konkurenêní snaha vzniku êeské továrny tohoto rozsahu zabránit. Josef Sochor však møl již v té dobø velmi vlivné a silné pĆátele, mezi jinými hlavnø zemského poslance a pĆíštího Ćeditele Živnobanky Dr. Preisse. Dr. Preiss si Josefa Sochora velmi vážil a Živnobanka tedy poskytla úvør ve výši 650.000 korun, které byly splaceny roku 1926. Protože ruka ruku myje, byl podnik pojištøn u Živnobanky na 800.000 korun. 204


éERVENEC

Okamžitø po dokonêení stavebních prací bylo zapoêato s montáži strojního parku. Tiskárna møla 3 tiskací stroje, jednobarevný, tĆíbarevný a šestibarevný. Byl pĆijat i první tiskaĆský uêeĀ, kterým byl Jaroslav Zapadlo, a to dne 15. Ćíjna 1910, kdy byla též zahájena práce ve strojní tiskárnø, pod koloristickým vedením samotného Josefa Sochora. Celá budova byla obklopena tyêkovým plotem. Velká dĆevøná lednice, chránøná pĆed sluncem slámou, stála v blízkosti tkalcovny. V roce 1911 byl schválen návrh na regulaci Labe a zĆízení nábĆežní ulice. Továrník pĆipravoval v továrnø rybník, cestu k továrnø postavil na vlastní náklad, cesta kolem továrny byla postavena na náklady møsta. Tkalcovna v roce 1912 vyrobila 3 miliony metrĎ zboží pro vlastní tiskárnu, to však nestaêilo. V roce 1913 došlo od firmy Vinciquerra v Moravském Šumperku první viskosové hedvábí 240 denier, bylo lesklé, drahé, ale líbilo se a prodávalo jak bílé, tak jen barvené êi tisknuté. PĆišel rok 1914 a s ním první svøtová válka. V té dobø møla tkalcovna již 351 stavĎ. TémøĆ všichni mistĆi odešli na vojnu a továrna møsíc stála. Potom se rozjela témøĆ na pĎldruhého roku dodávkami pro stát. Byly to bavlnøné pytle na písek pro frontu, obvazový materiál, vojenské prádlo. V roce 1917 zakoupil Josef Sochor pilu a mlýn Valchu. V roce 1919 firma nejdĆíve zpracovávala papír, pozdøji vigonu. Bavlna zaêala docházet teprve postupnø. Podnik se však brzo vrátil k pĎvodní bavlnø a zatím, co se zvyšovala všeobecná nezamøstnanost, firma Josef Sochor zvyšovala výrobu. Zdøný plot u tkalcovny byl postaven v roce 1920 a v roce 1921 bylo pokraêováno ve stavbø kolem továrny, a to ze strany z nábĆeží. éistý zisk v roce 1920 êinil 254.186,- Kê. Dne 14.7.1921 došlo ke zmønø prokury, kterou dosud vedla Pavla Sochorová a novým prokuristou firmy se toho dne stal syn Zdenøk Sochor. V duchu své staré tradice, stavøt bez zdlouhavých povolení, zaêal v roce 1923 pĆistavovat rytebnu, moletérnu, laboratoĆ a postavena byla též trafostanice z ohnivzdorných cihel. V roce 1925 se opøt stavølo. Byly postaveny garáže, rozšíĆeno bølidlo, skládárna, zaveden tisk pomocí šablon. Situace v textilním prĎmyslu byla tehdy neutøšená, horšila se, ale u firmy Josef Sochor se pracovalo na plné obrátky. V roce 1926 bylo zapoêato se stavbou rodinných domkĎ v blízkosti závodu. V roce 1927 zaêala automatizace tkalcovny. NejdĆíve byly zavedeny nástavné stavy Hrdina, byla postavena automatická tkalcovna. Pro ochranu závodu bylo v kvøtnu 1928 založeno závodové družstvo hasiêĎ v poêtu 25 êlenĎ. Dne 22.10.1928 byl prokuristou fy. Josef Sochor jmenován komerêní Ćeditel Josef Stanislav Sochor. Neblahý rok 1929, kterým zaêala dlouhodobá celosvøtová krize kapitalistického svøta jako by se firmø Josef Sochor vyhnula. V tomto roce bylo poprvé vyrobeno 20 milionĎ potisknutého zboží v bavlnø letní i zimní a na umølém hedvábí. Významný a událostmi naplnøný rok 1930 Dne 1. ledna 1930 uzavĆel Josef Sochor smlouvu o obchodním spoleêenství se svými syny Josefem Stanislavem, ZdeĀkem a Robertem. V obchodním rejstĆíku firma figurovala pod oznaêením: „Josef Sochor, majitel textilních závodĎ, kruhové cihelny, mlýna a pily.“ V tento êas, v dobø tak tøžké pro jakékoliv podnikání, se dostává racionalizace do vyššího stadia, poêínaje pĆijímáním nových sil do závodu. PĆijímáni byli jen ti nejzdatnøjší a nejschopnøjší pracovníci a úĆedníci, êehož møl být zárukou pensionovaný uêitel Suchánek, který zkoušel znalosti pĆijímaného uchazeêe a posuzoval jeho celkovou inteligenci. V tomto roce byl též ustaven dølnický sportovní klub SOCHOR. Byla zĆízena døtská knihovna. Syn Zdenøk Sochor si za 4 miliony postavil vilu. Dne 12. prosince umírá manželka zakladatele závodu Pavla Sochorová. Téhož roku byl zkoušen v rytebnø nový zpĎsob pĆípravy tiskacích válcĎ – fotogravĎra, ale nesetkal se pochopením a bylo od nøho upuštøno. V tomto roce došlo též k neštøstí, které si vyžádalo lidský život. Jednašedesátiletý dølník Karel Mikeš byl pĆi rovnání látky ve vyváĆecím kotli uvaĆen vpuštønou parou. Kotel byl naplnøn zhruba do pouhé poloviny, když do nøho z nevysvøtlitelných pĆíêin byla vpuštøna pára.

205

éERVENEC


I firma Sochor musela na podzim pĆistoupit k omezení práce a nebylo výjimkou êasté, ba i každodenní pĆemísČování zamøstnancĎ, jak bylo právø zapotĆebí. Nøkterá oddølení pracovala pouhé êtyĆi dny v týdnu. PĆesto firma uskuteêĀovala cílevødomø své zámøry. Za úêasti závodního výboru a vedení podniku došlo dne 28.10.1930 k otevĆení závodní jídelny, kde se dennø stravovalo pĆes 200 zamøstnancĎ. Cena obøda êinila Kê 3,50, polévka a pĆíkrm v libovolném množství, porce masa byla stanovena. Jídelna pĆipravovala jeden êas i dietní jídla a veêeĆe, pro pracovní pĆestávky bílou kávu, chléb s máslem, peêivo, mléko apod. Zaêal vycházet závodní êasopis nazvaný „Dobrý obchod“, urêený pĆedevším prodavaêĎm výrobkĎ firmy a byl jim zasílán jednou møsíênø - bezplatnø. Firma navázala spolupráci s návrháĆskými ateliéry v PaĆíži, Elsasku a nakupovala pĆímo u nich. Závod byl rozšíĆen o kotelnu a strojovnu. V tkalcovnø bylo zavedeno tkaní delších kusĎ. V rámci intenzivní racionalizace bylo upuštøno od zpracování zimního zboží a všechna péêe byla vønována zboží letnímu, jehož roêní výroba dosáhla výše 21 milionu metrĎ. Firma i nadále, v rámci nejmodernøjších poznatkĎ, uplatĀovala moderní technologie, vønovala nejvøtší pozornost novým metodám Ćízení, ale stejnø tak vønovala pozornost svým zamøstnancĎm. Stavøla pro nø rodinné domky na úvør a po jeho splacení se stal zamøstnanec jeho právoplatným majitelem, aČ už u firmy Sochor pracoval, nebo ji opustil. Pouze v pĆípadø eventuelního prodeje byl povinen domek pĆednostnø nabídnout firmø Josef Sochor. ROK 1931 se stal významný tím, že dne 7. êervna zemĆel zakladatel firmy Josef Sochor. V jeho odkazu bylo êástkami 100.000,- Kê pamatováno na Reálné gymnasium, VeĆejnou nemocnici, Všeobecnou obchodní školu a ovšem i Státní školu textilní. Vedení závodu pĆešlo v celém rozsahu na syny ZdeĀka Sochora a Josefa Stanislava Sochora, kteĆí se obrátili na zamøstnance závodu otevĆeným dopisem následujícího textu: „Odchodem našeho otce pĆešlo vedení závodu v celém rozsahu na nás. Povedeme závod i nadále v duchu, jakým byl veden. Naší zásadou bude naprostá solidnost a naším cílem dávati zákazníkĎm za jejich peníze stále lepší a lacinøjší zboží. Stejnø budeme peêovati o úroveĀ našich zamøstnancĎ. ąízení továrny nepovažujeme za osobní záležitost pouze podnikatelskou. Nám je závod nøco vyššího, co stojí nad námi, êemu musíme zasvøtit celý svĎj život a podĆídit svoje zájmy stejnø jako Vy. Je Vám zajisté známo, jak se vlivem svøtové krize zhoršila hospodáĆská situace v našem státø. V této tøžké dobø je nutné, aby každý jednotlivec byl na svém místø a konal s napøtím všech sil práci mu urêenou. Chtøli bychom, abyste ji konali radostnø a s vødomím, že tím plníte svĎj životní úkol. Møjte stále na mysli, že hospodáĆský boj je neúprosný, že z nøho vyjde neporažen jen ten nejsilnøjší. Náš podnik má všechny pĆedpoklady ke zdárnému vývoji. Záleží je na nás, abychom spoleênou a neúnavnou prací onoho prvého místa dobyli. Tím se nejen zajistíme osobnø, nýbrž prokážeme také nejlepší službu svým spoluobêanĎm a vlasti.“ Zdenøk a Josef Stanislav Sochor Novým správcem cihelny byl jmenován Robert Sochor, který se vydal na studijní cestu do Ameriky. Závod otevĆel také prodejnu vlastního zboží pro své zamøstnance, s výhodným zlevnøným nákupem. V tkalcovnø bylo instalováno zavlhêovací zaĆízení. Doba byla tøžká a jakkoliv byl podnik veden modernø a nadále postupovala racionalizace, nevyhnula se nezamøstnanost ani firmø Josef Sochor. Došlo k propouštøní dølníkĎ z práce, v tomto roce jich bylo postiženo 40, a tím s zvýšil poêet nezamøstnaných ve møstø na 340. V tkalcovnø došlo k tomu, že tkadlena êi tkadlec obsluhovali šest, místo êtyĆech, tkalcovských stavĎ. Závodní jídelna pĆešla do správy závodního výboru. Plánovaná produkce 21 milionĎ metrĎ nebyla dosažena a byla splnøna pouze na 97,5 %, pĆiêemž však vlastní odbyt zboží se zvýšil o 2,4 % proti roku 1930, což bylo v letech tøžké hospodáĆské krize velkým úspøchem. V tomto roce byl prokuristou závodu jmenován vrchním úêetním fy. Sochor BĆetislav Lukeš.

206


éERVENEC

Rok 1932 v pravém slova smyslu potvrdil výluêné postavení firmy Jos. SOCHOR, kdy na vrcholu svøtové krize, nezamøstnanosti, hladu, demonstrací, boje o kus chleba firma Sochor zavedla a zahájila 7. bĆezna 1932 tĆísmønný provoz. Byl to podnikavý a nesmírný úspøch, který této firmø zaruêil ohlas, který dodnes z povødomí obyvatel Dvora nezmizel a který zpĎsobil jistou „nadĆazenost“ zamøstnancĎ tohoto závodu, aČ již dølníkĎ êi úĆedníkĎ nad zamøstnanci stejné kategorie v jiných závodech. Je nesporné, že tento úspøch nemohl být jen zázraênou shodou náhod, ale že byl výsledkem mimoĆádnø podnikavého pohledu vedení podniku na situaci a rozvinutím schopnosti tøch, kteĆí v nøm pracovali a jimž byla dána dĎvøra. Továrna pracovala na plné obrátky 24 hodin dennø od pondølí ráno do soboty veêer s denní výrobou 105.000 metrĎ. Jaký div, že si každý pokládal za êest „dostat se k SochorovĎm“ a že také dølal všechno možné, aby se „udržel.“ Byli pĆijímáni noví zamøstnanci a okĆídlené úsloví „..holka toho si drž, to je úĆedník od SochorĎ!“ platilo od té doby až do tragického konce v roce 1938. Pro IX. všesokolský slet pĆipravila firma velké množství látek, což bylo ovšem i náležitø propagaênø využito. Dne 16. bĆezna pojal Josef Stanislav za manželku sleênu Jaroslavu VáĀovou z Prahy, dceru Ćeditele banky. Závod se znovu pĆeorientoval na výrobu zimního zboží. Exportním zakázkám byla vønována mimoĆádná péêe a byly vyĆizovány velice rychle a kvalitnø. HĆištø sportovního klubu Sochor bylo slavnostnø otevĆeno dne 15. kvøtna 1932. Mlýn a pila Valcha byla v tomto roce odepsána z obchodního rejstĆíku. Koncem léta byla postižena požárem êást továrny, pĆi kterém shoĆelo skladištø pomocných látek. Došlo k dalšímu rozšíĆení automatické tkalcovny, nutné pro pokrytí potĆeby režného zboží, jejíž provoz byl zahájen pĆed koncem roku. Rok 1933 byl významný tím, že na byl trh uveden nový druh látky z umølého hedvábí, v nemaêkavé úpravø, pojmenovaný SOTILA (SOchorova Tiskárna Látek) v šíĆi 70 cm a v cenø 19,60 Kê/m. Díky velkolepé reklamø, ale i díky své jakosti se Sotila stala šlágrem sezóny. Patent na výrobu nemaêkavé úpravy byl zakoupen u anglické firmy Tootal Broodhurs Lex Co Ltd. Manchestr a firma Sochor byla v této dobø jediným závodem na evropské pevninø, která mohla nemaêkavou úpravu podle anglického patentu vyrábøt. Patent byl zakoupen již v roce 1932 v prosinci, v roce 1933 byly dovezeny stroje a chemikálie a za úêasti ing. Marcha z Anglie došlo k první pokusné výrobø. Zatím co se Zdenøk Sochor osobnø s Ćeditelem ing. Joglem vønovali s ing. Marchem pokusĎm a první výrobø, Josef Stanislav Sochor a vedoucí kreslírny Marius Stadler odjeli do PaĆíže, aby vybrali a nakoupili nejmodernøjší vzory pro kolekci Sotily, která se na pultech obchodĎ objevila v dubnu 1933. Propagaêní aparát se rozjel naplno: módní brožurky, zvláštní cenovky, osobní angažovanost a propagace pĆedních hereêek (Meda Valentová, Olga Scheinflugová, Lída Bárová a další), éeskoslovenského filmového týdeníku, tisku apod. Následoval další nový výrobek, SOTINA a výroba kravat. Poêet stavĎ stoupl na 700 a v oddølení tiskárny bylo nutno rozšíĆit zušlechČovnu zboží. Nemenší propagace, jako nemaêkavé Sotile, byla vønována nemaêkavým kravatám fy Sochor. Tiskem byla vyhlášena celostátní soutøž, na tehdejší dobu s pĆitažlivými cenami, jako zájezd s pobytem v Rumunsku a další ceny. V roce 1934 firma Sochor ještø intenzivnøji hledala cesty ke zhospodárnøní výroby a zvýšení produkce i produktivity. Do tohoto roku lze plným právem klást poêátky vødeckého Ćízení výroby, ke kterému jsme se i my v n.p. TIBA po druhé svøtové válce oklikami zaêali vracet. V roce 1934 byl zaveden dispeêink a profesor Hinaus a ing. Openheimer se postarali mimo jiné o vypracování technologických postupĎ jednotlivých druhĎ zboží. Byly zavedeny dispeêerské tabule s pĆehledem o stavu a pohybu zboží v jednotlivých oddøleních. Zboží bylo již tehdy nabáleno na velké vály, které se dnes používají ve všech tiskárnách. Vypracovávaly se kalkulace barev a chemikálií, zjišČovaly se kalkulace na jednotlivé operace podle oddølení. Kontrolu provádøl osobnø Ćeditel ing. Jogl každý den a ihned byla êinøna pĆíslušná opatĆení. Bylo zĆízeno statistické oddølení, zavádøny prémie za množství, jakost a úsporu materiálu. Várna barev pracovala kupĆíkladu s povolenou ztrátou 3 %, pĆi které se vyplácela plná prémie, krátila se až do vykázání ztráty 5 %, a pak zcela odpadla.

207

éERVENEC


V roce 1934 také spatĆila svøtlo svøta SOMORA, obdoba Sotily, taktéž nemaêkavá úprava na hedvábí matovém v dostupnøjší cenø 12,50 Kê za metr. Také Sotila byla zlevnøna na 16,- Kê za metr. Dne 9. dubna 1934 v 10,20 hodin se zĆítil betonový svøtlíkový strop nad várnou barev a pod jeho troskami zĎstali tĆi mrtví: ing. Hemmy, truhláĆ Josef Bouška a dølník Josef Hrdina. Zranøní utrpøla jedna dølnice v prvním poschodí pĆilehlé budovy, která v nastalé panice vyskoêila z okna a se zlámanou nohou zĎstala nadosmrti chromá. V tkalcovnø, v rámci racionalizace, se pĆešlo z dosavadního systému êtyĆstavového na šestistavový. Rok 1935 se stal významným zavedením ruêního /filmového/ tisku. PĆíêinou zavedením ruêního tisku bylo rozšíĆení výrobního programu firmy o další druhy jako Mongol a Flamingo z umølého hedvábí a pravohedvábný druh Crepe de China. Dále to bylo stálé naléhání kravatárny, aby se vyrábøly šátky na rĎzných módních kvalitách, na nichž už nebylo možno tisknout technikou strojního tisku. Získání prvních zkušeností v tomto oboru umožnil nájem místnosti a zaĆízení pro ruêní tisk v pĆilehlé Kühnelovø továrnø. Ještø na podzim 1935 (foto z 12.11.1935) byla zahájena pĆístavba pro ruêní tiskárnu. V roce 1936 pokraêovaly pokusy s filmovým tiskem. Již v lednu 1936 se vybavovala ruêní tiskárna a 25. února 1936 se v novém oddølení ruêní tiskárny zaêalo pracovat na prvním stole. Foto z 9. bĆezna 1936 ukazuje tento stav (první zprava M.Stadler). I v roce 1936 byla situace na svøtových trzích špatná, politické nebe se chmuĆilo stále více, královédvorské firmy, hlavnø jutaĆské, omezovaly výrobu, ale firma Josef Sochor dále zamøstnance pĆijímala. V této dobø bylo ve DvoĆe Králové asi 300 osob marnø hledajících práci. Vedoucí kreslírny, pan Marius Stadler, dává podnøt k založení Odboêky Textilního ústavu êeskoslovenského, jehož úkolem bylo vybudování Textilního musea ve DvoĆe Králové n/L. Dne 5. êervence 1936 byla ve møstø otevĆena „Tekstilní krajinská výstava“, která se stala toho roku nejvýznamnøjší událostí, která však nemohla smazat a ze svøta zprovodit stále se zhoršující pomøry dølnické tĆídy ve møstø. Textilní závody – hlavnø jutaĆské – každou chvíli propouštøly – opøt pĆijímaly, omezovaly práci, nebo ji vĎbec zastavovaly (20.4 až 4.5.1936 fy. Klazar). V tomto ovzduší existenêní nejistoty, zvyšující se nemocnosti – hlavnø døtí, z rozhodnutí pĆedsednictva rudého svazu textilního dølnictva, se konal ve DvoĆe Králové n/L celostátní sjezd dølnic v textilním a odøvním prĎmyslu. Sjezd, na který se sjely vyslané delegace z celé republiky, byl obžalobou kapitalistického vykoĆisČování a buržoazní tĆídy jako celku. Sjezd byl komentován tiskem jak doma, tak v zahraniêí. Obrat firmy v roce 1936 êinil pĆes 90 milionĎ korun a na export pĆipadalo témøĆ 30 procent. V roce 1937 firma znovu pĆistavuje - pĆípravnu hedvábí pro automatickou tkalcovnu a zároveĀ se nakupuje pro oddíl protiletecké obrany materiál v hodnotø 25.000 Kê. Hned v lednu vychází první êíslo êasopisu Sochor, jehož redaktorem se stal Ladislav Kraus. éasopis vycházel vždy jednou za êtrnáct dní, vždy v sobotu, a byl oêekáván opravdu se zájmem. Zatímco 1. ledna 1937 likviduje firma Deutsch a pĆebírá ji Akciová spoleênost pro prĎmysl textilní ve DvoĆe Králové nad Labem, firma Sochor slaví svĎj velký úspøch na svøtové výstavø v PaĆíži, kde vystavuje tištøný gobelín podle návrhu osobního pĆítele rodiny Sochorovy profesora F. Kysely. Nevšedním námøtem, po zpĎsobu starých planetárií, byla na gobelínu zobrazena konstrukce planet v první hodinách zrození samostatného êeskoslovenského státu dne 28. Ćíjna 1918. Nebyl to však jediný úspøch fy. Sochor v tomto roce. Z celkového obratu 101,078.000 Kê pĆipadalo na vývoz více jak 31% a podíl firmy na celkovém obratu všech textilních tiskáren v éSR êinil témøĆ 22 % Firma dále rozšiĆuje výrobu, staví, pĆijímá zamøstnance. PĆestavuje ruêní tiskárnu, kupuje zaĆízení pro filmový tisk a srážecí stroj Mathonet. Celkový poêet zamøstnancĎ stoupá na 1.500 osob, ale zaêínají se projevovat vážné potíže s exportem do severských státĎ, ale i do Francie a státĎ jiho a stĆedo amerických. Firma dostává od organizaêního výboru X. všesokolského sletu výhradní právo na výrobu upomínkových a propagaêních pĆedmøtĎ – kravat, šátkĎ, kapesníêkĎ a souêasnø vyrobila sletové praporeêky.

208


éERVENEC

Rok 1938 byl rokem velkých a neblahých událostí na poli politickém, což se nutnø odrazilo i v prĎmyslovém podnikání. V polovinø roku 1938 byla založena firma SOTEX - akciové textilní závody. Zdenøk Sochor zdĎvodnil její založení takto: „Závod v poslední dobø se rozrostl na urêitou, jednotlivcem do podrobnosti nezvladatelnou míru. Ve veĆejném zájmu jest záhodno pĆemønit každý rozrĎstající se podnik takovým zpĎsobem, aby jeho stabilita byla zajištøna. Tyto úvahy vedly naší rodinu k tomu, abychom zĆídili SOTEX - akciové textilní závody ve DvoĆe Králové n/L. Pro naše zamøstnance to bude zmøna êistø formální. Sotex pĆevezme urêitou êást zamøstnancĎ, kterým budou všechny výhody zachovány. Obø firmy budou spolupracovati k dalšímu rozvoji závodu.“ Akciový kapitál spoleênosti êinil 2 400.000,- korun. Celá transakce byla pro zamøstnance skuteênø formální, êást jich obdržela výpovøó od firmy Sochor a souêasnø byli pĆijmuti firmou Sotex. To, že vøc møla ještø, a to hlavnø, jiné pozadí, než pouhou nezvladatelnost podniku tøchto rozmørĎ vødølo a ví dodnes málokdo. Ne nadarmo angažovala firma Sochor ing. Živného, z tak zvané létací komise ministerstva financí, odhalující daĀové podvody, pĆeplatila jej a zamøstnala ve svém podniku. Blaf a význam založení podniku Sotex spoêíval na daĀovém systému, neboČ fy. Sochor jako výrobce odvádøla státu vøtší danø než firma Sotex, fungující jako „velkoobchodní prodej.“ Sbírka na obranu státu vynesla od mistrĎ a úĆedníkĎ êástku 27.400,- Kê, firma sama poukázala 150.000 Kê. Plán výroby sice splnøn byl, ale export poklesl na 24 % z celkového obratu 98,214.000 Kê Poêet osazenstva klesl na 1.280 zamøstnancĎ. Pan ing. Lászlo opouští DvĎr Králové, aby v anglickém Belfastu vedl malou tkalcovnu, kterou tam firma ve vší tichosti a skromnosti, pĆedvídaje ledacos, vybudovala. Jinak firma pokraêuje nerušenø ve své podnikatelské êinnosti, rozvíjí další úêinné propagaêní akce pro zvýšení obratu, oznaêuje ku pĆíkladu sotilové zboží dobĆe viditelnou êervenou nití po celé délce zboží. Pokraêuje v racionalizaci, pĆijímá všechny nové, pokrokové metody Ćízení, vêetnø seznamovacích spoleêných veêeĆí svých zamøstnancĎ, vždy v poêtu kolem padesáti, v místním hotelu Centrál, samozĆejmø vše zdarma. První máj 1938 byl po dlouhé dobø pod dojmem blížícího se hnødého nebezpeêí slaven spoleênø za mnohatisícové úêasti pracujících. V pohnutých dnech podzimu, hned ráno dne 22. záĆí 1938 v 8,oo hodin se konala velká protestní manifestace proti odstoupení Sudet, nástupem všech zamøstnancĎ, v êele s Josefem Sochorem. PĆišla mobilizace, zabrání Sudet a další starosti. O osudu møsta Dvora Králové se rozhodovalo dlouho a stĆídavé nadøje se mønily ve stĆídavé zoufalství. Pro všechny pĆípady bylo témøĆ všechno hotové zboží odexpedováno a uskladnøno v rĎzných objektech JaromøĆe, aby bylo mimo nebezpeêí záboru. Na pĆíklad, ve dnech od 4. záĆí do 22 listopadu, v dobø záboru Sudet, byl v Pøniêkovø továrnø v JaromøĆi umístnøn sklad fy. Sochor. V nízké budovø nalevo (obytný dĎm majitele) byli v jedné místnosti úĆedníci. Budova ve stĆedu tvoĆila sklad. Zboží tam bylo narovnáno v mnoha místnostech, i na prostorné pĎdø, která vyniká nad ostatní budovy. Koneêná úprava hranice Sudet byla vedena tøsnø kolem møsta, obklíêeného ze tĆí stran, a uêinila konec nejistotám. To však už byl prosinec 1938. ROK 1939. Firma pokraêuje ve výrobø. Zamøstnává opøt kolem 1.600 zamøstnancĎ. V tkalcovnø pracovalo na dvø smøny 600 stavĎ. Pro udržení zamøstnanosti se ale pĆešlo na menší poêet stavĎ pĆipadajících na jednoho tkalce. Firma horeênø investovala, rekonstruovala, nakupovala nové stroje. Pro umožnøní výdølku všem zamøstnancĎm pĆešla filmová tiskárna na výrobu ve êtyĆech smønách pĆi šestihodinové pracovní dobø v 36ti hodinovém pracovním týdnu. V novø zĆízené pĆádelnø s 35.000 vĆeteny, zĆízené v Praze Holešovicích, byl zahájen provoz 23. ledna 1939 a zamøstnával 250 lidí. Zdenøk Sochor odjel do Anglie, aby se tam ujal Ćízení továrny. Josef Stanislav Sochor, který zĎstal ve DvoĆe, podporoval výstavbu rodinných domkĎ. Firma obstarala plány, pomocné stroje, poskytla finanêní pomoc. Stavba domkĎ byla zahájena na Slovanech. Filmová tiskárna vystavila na svøtové výstavbø v New Yorku podle návrhu prof. F. Kysely tisk „Nebe.“ Na obchodní cestø po latinské Americe, pĆes stĆední Ameriku, Mexiko do Spojených stá-

209

éERVENEC


tĎ se nacházel zástupce firmy J. Zatloukal, kterého poêátek války zastihl na cestø do Evropy. Dne 10. kvøtna 1939 zaêala „pracovat“ úĆadovna nømecké státní policie – Gestapo. 28. Ćíjen byl ve znamení demonstrace, která byla likvidována teprve zásahem êetnictva. Aêkoliv byla situace víc než kritická, pokraêovala firma ve svých velkorysých plánech a zabývala se i i projekty mimopodnikovými. Dává vypracovat projekt dálnice ze Dvora Králové do Prahy, která zkracovala cestu o 45 km, møĆila 110 km. Její zaêátek je dodnes používám jako zkratka od koupalištø do Lipnice. V roce 1940 firma vystavovala na veletrhu v Lipsku. Nechala vypracovat plán na stavbu vleêky a nákladního nádraží u továrny v místø dnešních garáží éSAD. Byla dokonêena stavba obytného domu na nábĆeží a výstavba kolonie na Slovanech. Byl postaven nový, 80 metrĎ vysoký komín. Ten je nahoĆe široký 3,4 m, ve výši tĆiceti metrĎ nad zemí je reservoár vody o prĎmøru 11 metrĎ a o obsahu 300 m3. Konec firmy se blíží rychle a nezadržitelnø. Vedení firmy dølalo vše, co bylo v její moci, aby odvrátilo hrozící nebezpeêí. Zamøstnala nového, tak zvaného vrchního Ćeditele F. Altmana, Nømce, jehož pĆijetí bylo motivováno jedinou myšlenkou: „pĆedejít a zachránit firmu pĆed vyvlastnøním okupanty.“ ąeditel Altman nastoupil 23. ledna 1941 s platem 30.000 Kê møsíênø. Plán byl splnøn na polovinu, vývoz klesl na 8 % z obratu a êistý zisk byl vykázán ve výši 98.156,Kê. Firma provedla svoji každoroêní vánoêní nadílku pro døti svých zamøstnancĎ. Dne 3. kvøtna 1941 vyšlo poslední êíslo závodního êasopisu a brzy potom pĆišla obávaná návštøva mužĎ v kožených kabátech a se sklopenou stĆechou kloboukĎ. Pro položidovský pĎvod byli zatêeni Josef Stanislav Sochor a Pavel Sochor, oba odvleêeni do koncentraêního tábora a umuêeni. Manželka ZdeĀka Sochora se synem Pavlem odjela ještø vêas pĆes Italii do Anglie za svým mužem. Poêátkem srpna byly textilní závody fy Sochor podle norimberských zákonĎ zkonfiskovány a rozhodnutím nømeckého protektorátního ministerstva hospodáĆství a práce ze dne 28.4.1942 zastaveny. Provoz tkalcovny byl zastaven dne 24. kvøtna 1942 a provoz tiskárny dne 26. êervna 1942. Zamøstnanci byli pĆidøleni nømeckému váleênému prĎmyslu. éást našla práci u fy Akciová spoleênost pro prĎmysl textilní ve DvoĆe Králové n/L a v jiných závodech, mnozí byli odvleêeni na nucené práce. A to byl konec firmy, která byla budována od roku 1904 a jejíž kapitálové konto êinilo k 31.prosinci 1942 29.881.003,83 Kê. Váleêná léta Kapitálové konto firmy SOCHOR bylo vybráno nømeckým majetkovým úĆadem v roce 1943 a u firmy Josef Sochor se vystĆídalo nøkolik správcĎ. Od 9. srpna 1941 podle rozhodnutí Statspolizei to byl ing Gehard Huzelman. Od záĆí pak výnosem protektora Heinrich Paulitschke, bývalý zamøstnanec fy Sochor, který zĎstal v této funkci do konce války. Odmontované textilní stroje byly rozvezeny a uskladnøny na rĎzných místech, mimo jiné ve DvoĆe Králové, v Náchodø, v Hrádku nad Nisou, v Praze, ale i jinde. Hitlerovci ve snaze decentralizovat nøkteré váleêné podniky, jako ochranu pĆed bombardováním letouny, rozhodli pĆebudovat textilní závody, tedy i firmu Sochor na nømeckou váleênou výrobu firmy JUNKERS Flugzeug und Motorswerke A.G. Firma Junkers zabrala postupnø i jiné tovární objekty ve DvoĆe Králové n/L. Po osvobození byla firma Junkers zlikvidována. Zaêali se vracet bývalí zamøstnanci a byly sváženy první stroje. Národní správa byla svøĆena Josefu Šebelovi. Povolení vydal sám Zemský národní výbor, nikoliv okresní národní výbor, jak bylo bøžné. Vdova po Josefu Stanislavu Sochorovi, která zĎstala obêankou éSR, se znovu provdala za Josefa Šebelu a zaêala s ostatními êleny rodiny uplatĀovat nároky na továrnu. PĆes zákulisní jednání se panu Šebelovi nepodaĆilo rodinø Sochorových prosadit své požadavky, vêetnø snahy rozdølit závod na 3 êásti tak, aby žádná z nich nemøla víc jak 500 zamøstnancĎ a nepodléhala znárodnøní. V tajnosti zĎstala utajená návštøva Zdenka Sochora, který se pĆijel 210


éERVENEC

z Anglie podívat, co a jak a sešel se s nøkterými bývalými vedoucími firmy. PĆesto, že pan Šebela møl své pĆíznivce, došlo na podzim 1945 ke znárodnøní firmy, která nesla oznaêení Textilní tiskárny, úpravny a barevny DvĎr Králové n/L (zkratka pro adresy TIBATEX). Podnik byl zĆízen na základø vyhlášky ministra prĎmyslu ê. 1110 ze dne 7.8.1945 s platností od 1. ledna 1946 a Ćeditelem vêetnø základního závodu TIBA 13 Zálabí byl ing M. Jogl, od roku 1950 se stal Ćeditelem závodu Zálabí Jan VavĆina. Struêná historie a názvy TIBY, jehož souêástí byl vždy závod 13 Zálabí. Vyhláškou ministerstva prĎmyslu ze dne 30. záĆí 1948 bylo urêeno znøní firmy TIBA, textilní tiskárny, úpravy a barevny národní podnik, DvĎr Králové nad Labem Vyhláškou min. prĎmyslu ze dne 28. êervence 1949 byla ve znøní firmy provedena zmøna TIBA, textilní tiskárny, národní podnik, DvĎr Králové nad Labem – za základní závod byl urêen závod 13 Zálabí. Reorganizace textilního prĎmyslu v roce 1958 národnímu podniku Tiba nejen úpravu názvu, ale pĆedevším zmøny v organizaci a výrobním zamøĆení. TIBA, bavlnáĆské závody, národní podnik. DvĎr Králové nad Labem, se stal tĆístupĀovým textilním kombinátem se êtyĆmi pĆádelnami, tĆinácti tkalcovnami, sedmi strojními a êtyĆmi filmovými tiskárnami a tĆemi technickými stĆedisky. Dne 28. prosince 1988 byl založen TIBA státní podnik, DvĎr Králové nad Labem. Dne 27. srpna 1993 byla založena TIBA akciová spoleênost, DvĎr Králové nad Labem. ąEDITELÉ a vedoucí výroby TIBA 13. Zálabí Po Ćediteli Janu VavĆinovi, který se stal generálním Ćeditelem národního podniku, se Ćeditelem závodu TIBA 13 Zálabí stal 1. êervence 1957 Jan Nykl, který pracoval aktivnø do vánoêních svátkĎ 1969, kdy v noci ze soboty na nedøli byl postižen srdeêním záchvatem (infarkt). Byl vzat do nemocniêního ošetĆení a jeho léêba si vyžádala delší doby. Dne 27. ledna 1970 seznámil podnikový Ćeditel zástupce závodu s rozhodnutím nadĆízených orgánĎ a sdølil jméno nástupce za stále nemocného s. Jana Nykla. Stal se jím vedoucí závodu Strž (bývalý Školní závod) soudruh Jaroslav Flegel, který byl do funkce uveden 16. února 1970. Soudruh Flegel zastával funkci Ćeditele a plnil Ćadu dalších, zejména stranických funkcí, až do doby náhlého úmrtí dne 3.12.1987. Poté byl Ćízením závodu povøĆen, a následnø jmenován Ćeditelem, vedoucí výroby Vladimír Hráský, kterého po závodním referendu dne 23.dubna 1990 vystĆídal ing JiĆí Macek. Ten funkci Ćiditele závodu vykonával do 6. Ćíjna 1992, kdy byl generálním Ćeditelem ing J. Jiránkem odvolán a do funkce Ćeditele závodu jmenován ing Otto Jebousek. Ten zastával funkci do svého odchodu na podnikové Ćeditelství dne 29. února 1996. Od 1. bĆezna 1996 nastoupil do funkce Ćeditele stávající vedoucí výroby ing Libor Laš, který od kvøtna 2000 pĆešel na podnikové Ćeditelství do funkce technického Ćeditele a Ćeditelem závodu se od 1. kvøtna 2000 stala bývalá pracovnice (vedoucí výroby a odbytu Tiby JosefĎv DĎl) ing. Anna Turková. V tiskárenském provozu byli tito vedoucí výroby: Od 1. ledna pĆešel stávající vedoucí výroby pan Miroslav Šturma na podnikové Ćeditelství a vedoucím výroby tiskárenského provozu Zálabí se stal ing. Vladimír Lagutin. Ten koncem února 1967 pĆešel na podnikové Ćeditelství a do funkce vedoucího výroby byl jmenován s. Vladimír Hráský. Tuto funkci zastával do doby, kdy byl povøĆen funkcí Ćeditele. Na jeho místo byl jmenován s. Jaroslav Toman, který z dĎvodu nemoci odešel v lednu 1992 a do funkce vedoucího výroby byl jmenován ing. Libor Laš z TIBY Vorlech, který funkci vykonával až do konce února 1996, kdy pĆešel do funkce Ćeditele a vedoucím výroby se stal pan Pavel Nohejl, který funkci vykonává dosud. Rozjezd a první léta v nových podmínkách socialistické spoleênosti Bývalá firma SOCHOR – novø Zálabí, uvedla nejrychleji do provozu filmovou tiskárnu, která již v dubnu 1946 vyrobila první metry. Koncem roku zaêala pracovat tkalcovna a pĆípravna tkalcovny. V druhé polovinø roku 1947 pracovala již celá továrna – v provozu byly êtyĆi tiskací stroje. Práce na závodø nebyla rozhodnø snadná. Topení v tkalcovnø a pĆípravnø tkalcovny prakticky neexistovalo, vytápølo se v železnými koši s koksem. 211

éERVENEC


V roce 1948 tkalcovna vyrobila 4,800.000 metrĎ, filmová tiskárna otiskla 800.000 m a strojní tiskárna otiskla 7,700.000 metrĎ. I v dalších letech, ne vždy za jednoduchých podmínek, výroba rostla. Postupnø s rozšíĆením strojního parku došlo k rĎstu výroby, až dosáhla rekordní výrobu tohoto období, kdy bylo v roce 1962 otištøno 25 milionu metrĎ a v roce 1975 27,466.000 metrĎ. V uvádøném období let 1946 – 1961 došlo postupnø k výmønø a koupi nových strojĎ. V pĆípravnø tkalcovny byly postupnø vymønøny všechny soukací stroje a koupen nový postĆihovací stroj z NDR. V tkalcovnø byla provedena rekonstrukce tkalcovských stavĎ na typ H 230. K postupné modernizaci docházelo poêínaje bølidlem i v oddøleních tak zvaného hlavního provozu – tiskárny. PĆibývaly nové stroje tuzemské znaêky TOTEX, aČ již jde o vodní kalandr, egalizaêní rám s vyrovnavaêem útku znaêky Orthomat z NSR, praêek TOTEX, zakoupen nový desetibarevný tiskací stroj TEXTIMA z NSR, tryskové rámy, kondensaêní pec, silkovací kalandry a celá Ćada dalších zaĆízení potĆebných pro moderní, dobĆe prosperující závod. Filmová tiskárna byla v roce 1961 obohacena o automatický stroj Reggiani, dovoz z Itálie, zavedeny byly tiskací vozíky, nové palety, êerpadla, kladkostroj a Ćada dalších zaĆízení. V roce 1953-1956 byla provedena výstavba filtraêní stanice, zajišČující dostatek êisté labské vody pro závod. V roce 1959 byla vybudována nová dĆevøná, segmentová stĆecha nákladem 1,500.000 Kê nad várnou barev. Nový sklad odbytu byl vybudován mezi údržbou a pĆípravnou tkalcovny v letech 1962-1963. V roce 1958 bylo dobudováno již zmínøné zdravotní a kulturní stĆedisko. Novø byla zbudována závodní jídelna. V objektu závodu se nachází školka a jesle umístnøné v dĆívøjší vile majitele firmy Josefa Sochora a závod má vlastní zahradnictví. Novø byla vybudována trafostanice. Jako ukázku bohaté êinnosti závodu lze v tomto období uvést rok 1961, který byl prvním rokem tĆetí pøtiletky. Zaêal na závodø v pondølí dne 2. ledna radostným a veselým nástupem zamøstnancĎ do práce. Sál v našem zdravotním stĆedisku byl zaplnøn do posledního místa. Na této schĎzi, jako první ze šestnácti soutøžících kolektivĎ, obdržel titul Brigáda socialistické práce kolektiv pĆípravny tkalcovny, vedený Zdenou Vackovou. K 1. lednu 1961 møla závodní organizace KSé 221 êlenĎ a kandidátĎ. PĆedsedou byla dølnice s. Anna Klimková. Placeným pĆedsedou sedmnáctiêlenného závodního výboru ROH byl soudruh JiĆí Valeš. K 1.1.1961 byla závodem pĆevzata závodní kuchynø se sedmnácti zamøstnanci, která podléhala RaJ (Restaurace a jídelny). Dne 8. bĆezna jsme radostnø, úspøšnø a tancem oslavili MDŽ na sále kulturního stĆediska Dnem, na který se nezapomíná, se stal 12. duben 1961. Do kosmu vstoupil sovøtský obêan major J. A. Gagarin. Závodem byl na sovøtské velvyslanectví zaslán blahopĆejný dopis. Závazky, vzorným úklidem pracovišČ a úêastí v prvomájovém prĎvodu byl oslaven svátek práce 1. MÁJ. Kolektivu režného skladu a kolektivu êesárny byl udølen titul BSP – Brigády socialistické práce. Ve dnech 22.-27. kvøtna uskuteênila závodní poboêka VTS s poboêkou VÚZ zájezd do Maóarska, kterého se zúêastnilo 17 zamøstnancĎ závodu. Více než 700 sportovcĎ se zúêastnilo I. sportovních her národního podniku Tiba, konaných na stadionu Jiskra TIBA ve dnech 7. a 8. êervence – kolektiv sportovcĎ závodu se umístnil na 5 místø. Zaêátkem srpna byl dán do provozu nový automatický tiskací stroj pro filmový tisk, italské firmy Reggiani, který umožnil tisk širokého zboží. Ve dnech 22.-23. srpna probøhly na závodø volby do místního lidového soudu. Na celozávodní schĎzi 24. srpna složili zvolení êlenové slib a zároveĀ byl zvolen pĆedsedou Jaroslav Strejêek. V prĎbøhu srpna a záĆí 1961 vysílal závod každý den brigádníky na pomoc žním do patronátních JZD. III. celopodniková soutøž požárních jednotek se konala 10. záĆí 1961 v éeské Skalici. Soutøžilo 5 družstev žen a 19 družstev mužĎ. Družstvo Zálabí podalo slabý výkon a umístnilo se s 224 body na 15. místø. Vítøz, závod Frýdlant, se umístnil na prvém místø se 340 body. Dne 7. listopadu jsme se tradiênø zúêastnili oslav VąSR na Gottwaldovø námøstí. Celozávodní schĎze, konaná 23. listopadu, møla slabou úêast (asi 70 zamøstnancĎ). Za závod bylo do funkce soudcĎ navrženo a 8. prosince zvoleno osm zamøstnancĎ závodu. V prĎbøhu roku bylo provedeno osm investiêních akcí a Ćada generálních oprav.

212


éERVENEC

Bøhem roku bylo zaregistrováno celkem 102 zlepšovacích návrhĎ (ZN) a z toho u 57 sepsány dohody o využití. Celkem dosažené úspory ze ZN v roce 1961 êinily 266.300,- Kê a na odmønách bylo vyplaceno 33.057,- Kê a za realizaci 1.182,- Kê. Ke studiu pĆi zamøstnání se na zdejší PrĎmyslovou školu textilní pĆihlásilo celkem 19 zamøstnancĎ. Závodní knihovna má ke konci roku celkem 2.327 svazkĎ. Knihovníkem soudruhem Františkem Masopustem, z opravny válcĎ, bylo 207 êlenĎm zapĎjêeno 3.385 knih rĎzného obsahu. Na závodø došlo v roce 1961 ke 44 úrazĎm, se 458 zameškanými dny. 15 úrazĎ bylo u žen, 28 úrazĎ mužĎ a 1 úraz u mladistvého. Za rok 1961 závod splnil všechny hlavní ukazatele až na vlastní náklady na VZ – plnøní 99,9 % a hal. náklady na 1 Kê SVC plnøná 99,61 % a prĎmørný výdølek na 99,3 % (ménø o 9,- Kê) êinil 1.262,- Kê. Zisk byl splnøn na 106,3 % a êinil 9,472.478 Kê. Od 1. ledna 1962 bylo znaêným finanêním nákladem zavedeno jednotné obleêení pro všechny zamøstnance závodu. Každý zamøstnanec obdržel dvø soupravy na rok, pĆiêemž zaplatil jen polovinu nákladĎ. Ze zajímavostí a akcí období 1962 až 1993 – pozdøjší akciové spoleênosti - lze mimo jiné uvést: Nová transformaêní stanice. Již nøkolik let je situace v zásobování elektrickou energií v závodø velmi svízelná. Instalováním celé Ćady nových výrobních strojĎ vzrostla spotĆeba energie tak, že je v souêasné dobø zajišČována jen velmi obtížnø. S výstavbou nové trafostanice bylo zapoêato 15. prosince 1964 v prostoru, ve kterém okupanti pĆed dvaceti lety vybudovali základy pro turbínu. ProblémĎ s výstavbou je hodnø. Úsilí pracovníkĎ energetiky a závodní údržby dovede však všechny pĆekážky odstranit a je proto pĆedpoklad, že bude koncem roku 1966 trafostanice plnit své poslání. Dne 30. êervna 1970 skonêila závodní kotelna provoz a poêínaje êervencem byla všechna spotĆeba tepla v závodø kryta odbørem z Teplárny ve DvoĆe Králové. Budování socialistické spoleênosti – êlánek Ćeditele s. Flegela: V úvodu této kapitoly je použita êást êlánku zpracovaného Ćeditelem závodu TIBA 13 Zálabí soudruhem Jaroslavem Fleglem k výroêí 40ti let n.p. TIBA. Závod 13 Zálabí je jedním z ekonomicky nejdĎležitøjších závodĎ národního podniku, ale i význaêným ekonomicko-politickým êinitelem møsta Dvora Králové nad Labem. Položen na pravém bĆehu Ćeky Labe, od které má svĎj název, je napojen na jednu z rozhodujících tepen møsta. Vybaven úêelnø technologicky spojenými výrobními provozy a potĆebnými sociálními službami, tvoĆí politicko ekonomický celek, schopný významnø pĆispívat k zajišČování potĆeb našeho trhu textilem a jeho exportem získávat cenné devizové prostĆedky pro naše národní hospodáĆství. Historii závodu lze rozdølit na dvø naprosto rozdílné êásti. Od roku 1904 do roku 1945 jako rozporuplný vývoj kapitalistického podniku pĆerušeného válkou, a od roku 1946 v rámci znárodnøného podniku TIBA rozvoj na základø vyvíjející se ekonomiky. Závod Zálabí tvoĆí technologický výrobní komplex, poêínající tkalcovnou s vlastní pĆípravnou, úpravárenským provozem zahrnujícím strojní a filmové tiskárny, s úsekem zásobování a odbytu, dále pomocné provozy energetiky, údržby a další. Výroba tkalcovny dosahuje v souêasné dobø 8 milionĎ metrĎ tkanin a zušlechČovny 26 milionĎ metrĎ tkanin roênø z bavlnøných i syntetických materiálĎ. Z toho pĆibližnø 56 % výroby je vyváženo do zemí s volnø smønitelnou mønou. Tyto výsledky dosahuje pracovní kolektiv v poêtu 784 pracovníkĎ, i když v roce 1970 stejné úkoly zajišČovalo 910 pracovníkĎ. Je tĆeba zdĎraznit, že tohoto výrazného nárustu produktivity práce nebylo dosaženo zásadními zmønami výrobního zaĆízení, ale prohloubením racionalizace a organizace práce. V souladu s cíli naší socialistické spoleênosti v sociální oblasti, je vønována vzrĎstající péêe o pracující našeho závodního kolektivu. K dispozici je zdravotní stĆedisko se sociálními a kulturními zaĆízeními, vybudované v roce 1955, kterému je vønována stálá pozornost. Závodní lékaĆ, zubní lékaĆ a gynekolog peêují o zdraví našich pracujících. Prostorný sál pro schĎze, aktivy, ale i plesy a jiné zábavy, klubovna, knihovna s pøti tisíci svazky, technická knihovna, to vše slouží oddechu a kulturnímu vyžití po práci. V závodø pracuje více než 50 % žen. K tomu, aby maminky mohly bez starostí o své døti pĆedškolního vøku pracovat, slouží závodní školka a jesle, kde je umístnøno 90 døtí. Na jedno dítø vønuje závod roênø êástku témøĆ êtyĆi tisíce korun.

213

éERVENEC


Po celou dobu svého trvaní má vynikající povøst závodní jídelna, kde pracuje jedna z nejstarších BSP na závodø. Rozsah hlavních jídel, vêetnø dvou dietních, jeho kvalita a stolování, úroveĀ hygieny i ochota pracovníkĎ jídelny, to vše umožĀuje kolektivu jídelny, aby se dlouhou Ćadu let umísČoval na prvním místø nejen v soutøži jídelen v n.p. TIBA, ale i okresu Trutnov. Stojí jistø za pĆipomenutí, že na provoz jídelny pĆispívá závod roênø êástkou 400.000,- Kê. Vedoucí jídelny s. Karel Antonín, který má o vysokou úroveĀ stravování osobní zásluhy, je nositelem stĆíbrného odznaku ÚRO, zlatého odznaku BSP a pracoval v padesátých letech v êeskoslovenském pavilonu na svøtové výstavø v Bruselu. Od roku 1971 provozuje odborová organizace našeho závodu døtský pionýrský tábor v Božanovø, kde se roênø rekreuje na 450 døtí. Je to záslužná a nároêná práce Ćady dobrovolníkĎ, ale jistø není vøtší odmøny, než vdøêné rozzáĆené oêi døtí. Velkou zásluhu o to má s. Alena Pešková a Zdenek Fiala, oba nositelé stĆíbrného odznaku ÚRO. Samostatnou kapitolu by si vyžádala snaha uvést všechny vyznamenané pracovníky a vyznamenání závodu. (v êlánku uvedena Ćada jmen, která budou pĆípadnø uvedena v samostatné kapitole). Kolektiv závodu udølal mnoho pro kolektivizaci a mechanizaci našeho zemødølství. Plných 16 let møl patronát nad JZD Horní Žóár a pozdøjší farmu státní statek Hajnice, kde pomáhal nejen brigádnicky pĆi sklizni, ale i politickými funkcionáĆi, odbornými ekonomickými pracovníky, údržbou a podobnø. V souêasné dobø se provádí jedna z nejvøtších výstaveb v pováleêné historii závodu – výstavba nové haly, která nahradí starou nevyhovující prádelnu. (více podrobností bude v následujících statích). Nejvøtší chlouba pracovníkĎ závodu v závodø, postupnø pĆedávaná jednou generací druhé, je stálé a kvalitní plnøní výrobních úkolĎ i v podmínkách, které nebyly vždy pĆíznivé, aČ již šlo o problémy s dodávkou energie, dodávkami subdodavatelĎ, morálním i fysickým opotĆebením vøtšiny strojního parku apod. Za všech okolností se potvrdilo, že nejdĎležitøjší výrobní a spoleêenská síla - pracující êlovøk, v podmínkách socialismu, kdy je pánem svého osudu, dokáže neuvøĆitelnø mnoho. A my na Zálabí jsme vždy v našem kolektivu vøĆili a dĎvøru v jeho schopnost a uvødomølý vztah k naší socialistické vlasti zachováme. Naše ohlédnutí za êtyĆicetiletou historií našeho závodu êiníme v dobø, kdy budeme plnit nové nároêné úkoly, které pĆed nás postaví XVII. sjezd KSé. Jejich splnøním uêiníme náš materiální i duchovní život ještø bohatší pro nás i pĆíští generace. Tolik k hodnocení období 1946 až 1984 Ćeditelem závodu soudruhem Jaroslavem Flegelem. Od 1. ledna 1996 byly uplatnøny „Zásady nové soustavy Ćízení.“ V n.p. TIBA je uplatnøno êtyĆstupĀové Ćízení, to znamená 1. podnik, 2 závod, 3 provoz, 4 dílna (hospodáĆské stĆedisko). V nové kronice je investiêní politika zaznamenána následovnø V roce 1961 byla realizovány tyto akce: Silkovací kalandr NDR, Klapo ê. IV pro bølidlo, rozhlasová ústĆedna, automatický filmový tiskací stroj REGGIANI, praêka bøhounĎ, 4 ks automatické dávkování kyseliny, navazovací stroj UP 125, kontinuelní vaĆení záhustek a egalizaêní rám TOTEX 4560, který bude dokonêen v roce 1962. V roce 1962 byly realizovány _ nalepovací pĆístroj TOTEX pro film. tisk, telefonní ústĆedna USH 10-L50, gaufrovací (silkovací) kalandr 6400 – KOVO, Myêka blanketu SGO, 2 kladkostroje do ST, Vysokozdvižný vozík typ AVH 621, 4 paletovací vozíky ruêní VNR 1200. 35 vozíkĎ na zboží, míchaê barev, elektrický svaĆovací aparát, frézovací a drážkovací stroj pro truhlárnu, 6 ks chladicích vitrín, 2 ks plošinových akumulátorových vozíkĎ, motorová tĆíkolka éezeta 175 . V roce 1965 byl za 780.000 Kês instalován nový paĆák ve strojní tiskárnø, tryskový rám za 1,180.000 Kê, šlichtovací stroj v tkalcovnø, a celá Ćada ménø nákladných akcí jako vozíky, stojany a sociální zaĆízení. V roce 1966 bylo investováno 4,498.000 Kês zejména za 3 tiskací stoje, 1 filmový tiskací stroj ZIMMER, egalizaêní rám TOTEX, dva širokoprací stroje, jedno elektrické vytápøní stolĎ Heberlein. V druhé polovinø ledna 1967 byla zahájená stavba italské provazcové praêky NIAGARA za 1,300.000 Kê. Po 100 hodinách zkušebního provozu byla v úterý 2. kvøtna dána do provozu. Z dalších investic to bylo dokonêení trafostanice, dublovací stroj a dokonêení transportního pásu na skládárnø. V roce 1968 byl postaven nový rám, široký kalandr,široká møĆiêka, nabáleêka další drobné akce.

214


éERVENEC

V dubnu 1969 byla v prostorách strojní tiskárny zahájena montáž nového automatu pro filmový tisk s rotaêní šablonou tiskárny fy. ZIMMER. V pondølí 22. záĆí byl na tomto stroji – prvním v republice – zahájen zkušební provoz. V zaêátku kvøtna byla zahájena a koncem záĆí ukonêena výstavba nového rámu TOTEX s lepším vedením Ćetøzu a dokonalejší vzduchotechnikou. Fixace umožĀuje zpracovat syntetické materiály. V druhé polovinø srpna 1970 byla v pĆípravnø tkalcovny dokonêena montáž moderního vysoce výkonného šlichtovacího stroje fi SUCKER. INVESTIéNÍ AKCE let 1971 – 1975 = let 5. pøtiletky êinily celkem 31,128.000,- Kê. V roce 1971 byl do tkalcovny zakoupen nový navazovací stroj USTERMATIC, planiskop PENTAST, 24 hlav HACOBA, do várny barev tlaková zubová pasírka a vaĆiê škrobu, vzduchový kompresor pro tlakový vzduch do celého provozu, kondensaêní pec, pro údržbu nový soustruh, závitoĆez a kladkostroj, úêtovací stroj ASCOTA a Ćada dalších drobných zaĆízení. O celozávodní dovolené v êervenci 1971 bylo zapoêato s likvidaci hotfue ê. II., na jejímž místø bude stát nový rozpínací rám. Souêastnø v této prostoĆe došlo k rozbourání a výmønø stĆechy. V roce 1972 byla za 3,823.000 Kês postavena bølící linka PAD-ROL a jak uvedeno výše rozpínací a fixaêní rám TOTEX za 1,983.000 korun. V roce 1973 to byla zejména prací linka SGO a pro tkalcovnu autosuky za 2,569.000 Kês, dále rekonstrukce stavĎ a merceraêního stroje a vyrovnavaê útku SSSR. V roce 1974 to byla instalace vysokotepelného paĆáku ARIOLLI za 4,291.000 Kê a dále klimatizace pĆípravny, snovadlo a cíveênice TOTEX, rekonstrukce stavĎ, výtah do filmové tiskárny. V roce 1975 to byl za 7,441.000 Kês film. tiskací automat s rotaêní šablonou ZIMMER, dále 25 hlav HACOBA a další akce. V roce 1979 bylo do provozu uvedeno celkem 26 nových základních prostĆedkĎ v poĆizovací hodnotø 3,051.382 Kês. Mezi nejzákladnøjší patĆily: napínací a fixaêní rám , klimatické jednotky v bølidle a prádelnø, Multicar M-25 a další. éíĀané mají nejvýše postavenou železnici Je jí traČ do tibetské Lhasy a vlaky tu budou jezdit v pøti tisících metrech nad hladinou moĆe. Cestující tu již budou mít i kyslíkové masky. Stavbu lze považovat za další div svøta. Minitenis a dvorští soutøžící Soutøž probíhala v Hradci Králové a zúêastnila se jí družstva, která nejlépe zvládla základní êást turnaje. Dvorští tenisté dominovali, a boj o první místo, které znamenalo postup do celostátního turnaje, se odehrál mezi dvorským áêkem a béêkem. Áêko se opíralo o výkony sourozencĎ Pátých, béêko reprezentovaly sestry Baumovy. Teprve za tømito našimi mužstvy se umístilo družstvo Profistav Litomyšl a TC Vysoké Mýto. K úspøchu tøchto nejmladších hráêĎ pĆispøla práce trenérĎ, kteĆí pracují s døtmi již od êtyĆ let. Minitenis je „zmenšenina“ klasického tenisu, která umožĀuje døtem od šesti let, míêky jsou lehší a møkêí a ke hraní se používají rakety kratší a také lehêí. Úspøch ZOO – samiêka Okapi Mnoholeté úsilí vyvrcholilo úspøchem, když byla do ZOO získáno povolení chovu pralesní žirafy Okapi. V roce 2004 byl pĆivezen samec Deto a v roce 2005 samec Ahadi. K tomuto uvedla Ćeditelka RNDr. Dana Holeêková následující: „Na jaĆe probøhlo jednání s evropským koordinátorem chovu o pĆidølení jediné volné samice, která bude v letošním roce a možná i v nøkolika dalších letech k dispozici. Projevilo o ní zájem nøkolik zoologických zahrad svøtového významu a proto je velkou poklonou našim chovatelským úspøchĎm, že byla samice pĆidølena právø sem do Dvora Králové.“ Okapi pojmenovaná Etana sem pĆišla ze ZOO Antwerpy i se svojí ošetĆovatelkou Alexandrou Declerg. V pĆíštích dnech se samiêka seznámí s expoziêním boxem a venkovním výbøhem a nakonec se 215

éERVENEC


samcem Ahadim, ke kterému je koordinátorem pĆidølena. Chovatelé vøĆí, že se podaĆí Okapi úspøšnø rozmnožit. PĆíchod Etany, které jsou tĆi roky, je tomu pĆíslibem. Populace v rámci republiky V éeské republice žije více žen než mužĎ. Ke konci roku 2005 bylo z 10.251 079 obyvatel zemø 48,8 % mužĎ. Ženy jsou v prĎmøru starší než muži a êastøji vstupují do manželství. V republice žilo na konci minulého roku 352 sto a víceletých lidí, z toho jen 73 mužĎ. Sokolský slet Už od soboty 1. êervence se sešli pĆíznivci z domova i ciziny, aby se zúêastnili XIV. Všesokolského sletu. V nedøli se pĆedstavilo dvacet tisíc cviêencĎ na pochodu Prahou. Úterý 4.7.2006: - nácvik I. programu hromadných skladeb - zkoušky II. programu - generálka hromadných skladeb StĆeda 5.7.2006: - nácvik II. programu hromadných skladeb - generálka II. programu - I. program hromadných skladeb étvrtek 6.7.2006: - turistická setkání na nádvoĆí Tyršova domu - zkouška skladby Kdo si hraje, nezlobí - program skladeb a slavnostní zakonêení sletu - závøreêné spoleêenské setkání úêastníkĎ sletu Dne 5. a 6. êervence se pĆedstaví v hromadných vystoupeních na strahovském stadionu Evžena Rošického cviêenci všech generací. Trochu historie do kroniky: Sokol vznikl jako první êeská tølovýchovná organizace na území Rakouska – Uherska. U jeho zrodu stáli Miroslav Tyrš a JindĆich Fügner. První jednota Sokol Pražský byla ustavena 16.2.1862. V duchu hesla Ve zdravém tøle zdravý duch usiloval o tølesnou zdatnost i o mravní výchovu êlenĎ. Myšlenka sokolství, umocnøná vlastenectvím, podnítila vznik dalších jednot u nás i v zahraniêí a zámoĆí. První slet se konal v roce 1882. Této akce se zúêastnili i êlenové Sokola Žireê a jak uvedl jejich starosta Sokola p. Ladislav Hlava, to byli tito êlenové: Petr Chmela, Ladislav Chmela, Tomáš Bín, Marek Bín, Karel Schmidt, JiĆí Hroch, JiĆí Baier, Zdenøk Hladík, Aleš Zimák a Zdenøk Peružálek. V ženách se vystoupení zúêastnila paní Slávka Baierová a Jaroslava Zaidlová. Výpravu žireêských sokolĎ doprovázela zdravotnice Karolína Matasová. Projekty pro obce Necelé dva miliony korun se podaĆilo získat obcím Královédvorska ze státního programu obnovy venkova pro letošní rok. Celkem bylo v územní pĎsobnosti Dvora Králové pĆijato sedmadvacet žádostí, jedna byla pozdøji stažena. Celkem potĆebovaly obce pøt milionĎ dvø stø tisíc korun. DDM a „Zlatá tužka“ Letos byla zaznamenána rekordní úêast. Celkovø pĆišlo 321 prací od 206 autorĎ. K tomu se vyjádĆil tvĎrce této soutøže Vladimír JiĆiêka: „Po loĀském roce, kdy Tužka prodølávala urêitou krizi a kvalita pĆíspøvkĎ byla snad vĎbec nejslabší a dosavadním trvání soutøže, je letošek milým pĆekvapením.“ Našli se ale také soutøžící, kteĆí básniêky êi jiné texty opisují a zasílají je jako svoje vlastní. Nejvøtší poêet tøchto pĆípadĎ je v kategorii ve vøku od deseti do dvanácti let. Z našeho møsta byla ocenøna Vendula Bøhalová, která soutøžila v kategorii „B“, žákynø ZŠ Strž s touto básniêkou:

216


éERVENEC

Pro brášku Maminka je hodná paní, tatínek je kamarád .... sestĆiêka, no koukni na ni, ta si bude s tebou hrát. Auta, vlaky, stavebnice, hraêek ty máš víc než dost, v pokoji se posadíte, z kostek postavíte most. SestĆiêka je hodná holka, knížku ona pĆeête ti, o vílách, o zvíĆátkách, o dívce na koštøti. Veêer hraêky uklidíte, vykoupat, zoubky, spát, ráno až se probudíte, budete si zase hrát. Nemocnice v pĆestavbø pokraêuje Budova, která má být v tomto roce novou kuchyní, se rychle pĆestavuje. Na snímku z poêátku êervence je vidøt pĆestavbu:

Na snímku je panel s vyznaêením oddølení nemocnice.

Bourá se i pĆistavuje zároveĀ. Stavbu provádí BAK Trutnov. 217

éERVENEC


KlazarĎv pivovar - historie a pamøtníci Nejprve nøco z historie. DomĎ, kde se v minulosti vaĆilo pivo a nebo byla sladovna, bylo v našem møstø více. Snad nejznámøjší byl na rohu ulice Josefa Hory a Havlíêkovy (dnešní drogerie) a v ulici Revoluêní (pĆibližnø dĆívøjší prodejna Tiby). Nás však pro kroniku bude zajímat poslední pivovar našeho møsta s honosným názvem „KlazarĎv parostrojní pivovar.“ Ten byl dle dostupných dat prodán po Rakousko – Pruské válce roku 1866 Františku Klazarovi z Kruhu u Jilemnice, a potom pĆecházel z pokolení na pokolení. Postupnø se modernizoval a snad nejvøtšího rozmachu se pivovaru dostalo v období mezi dvøma svøtovými válkami. Není bez zajímavosti, že tento pivovar vaĆil více piva tmavého (êerného) než svøtlého a odtud se vozilo i do vzdálenøjších møst, Hradec Králové nevyjímaje. Vodu, tolik potĆebnou pro vlastní výrobu, møl od prvopoêátku z møstského zdroje, pozdøji zde byla vrtána artézská studna. Pan Gaston Klazar, o kterém se již Kronika dĆíve zmiĀovala, a svolil k setkání s kronikáĆem našeho møsta, je jedním z vnukĎ zakladatele a synem Jana Klazara. Ten se zasadil o podstatné novinky, z nichž asi nejpodstatnøjší bylo umølé chlazení mladiny. Møl k tomu odborné pĆedpoklady, když vystudoval kvasnou technologii. V pozdøjších letech byl pracovníkem Výzkumného ústavu pivovarského v Praze. V roce 1948 byl zdejší KlazarĎv pivovar znárodnøn a pracoval dál pod názvem Národní podnik Podkrkonošské pivovary v Trutnovø, pozdøji Východoêeských pivovarĎ v Hradci Králové. Od té doby (pĆibližnø sedmdesátých let) již nikdy nedošlo k jeho modernizaci. Na samém poêátku osmdesátých let byla výroba zastavena a stáêelo se zde pouze pivo z Trutnova do lahví. Ale ani to zde neobstálo a o dva roky pozdøji (1982) byl zastaven i provoz sodovek a limonád. Tanky na dokvašování byly pĆevezeny do pivovaru v Trutnovø. Poté byl pivovar do roku 1988 postupnø likvidován demolicemi. Pivovar pĆešel do majetku møsta a stal se sídlem Drobných provozoven, dále Technických služeb a v souêasnosti je vlastníkem êásti pivovaru firma Pišta. Šatny „zimáku“ – piloty a opørná zeó Dne 10. êervence práce pokroêily a dochází ke stavbø opørné zdi:

Na vyhloubené êásti se zaêíná stavøt. V pozadí HankĎv dĎm.

Strmá stráĀ nahoru k Valové uliêce zmønila podobu. Nikdo by už zde pod ní nehledal tok bývalé „Struhy“ napájející mlýny. 218


éERVENEC

Mladí sochaĆi na starém hĆbitovø Sympozium se, za velmi skromných podmínek uskuteênilo na Starém hĆbitovø. Celkem se zde tvoĆilo jedenáct plastik a byly pĆedvedeny na skromné vernisáži za pĆítomnosti asi padesáti obêanĎ. Inspirací se staly pĆedevším motivy z pĆírody a lze pĆipustit i indiánské motivy a také baroka. Skupina Corporative Altruise Alsioc se pĆedvedla již pĆed dvøma roky na výstavø v Møstském muzeu. Møsto se rozhodlo tuto akci podpoĆit a proto také êást soch zĎstane v našem møstø. Sympozia se møli zúêastnit také dva umølci ze spĆátelených møst Francie a Italie, ale ti po zmønø termínu nepĆijeli. Tohoto symposia se zúêastnilo osm mladých tvĎrcĎ. Díla byla tvoĆena bez modelĎ, tedy na ztracenou kresbu a klasickými nástroji. Provizorní ubytování za sluneêného poêasí na Starém hĆbitovø.

Úêastníky a tvĎrci byli: Filip Nožka, absolvent grafické školy vytvoĆil dílo JeštøĆí kruh, Martin Skála vytvoĆil Pietu, Jakub Kirsch, absolvent grafické školy vytvoĆil Hudebníky, Hynek Chalupa, absolvent kamenické školy v HoĆicích vytvoĆil Ženské torzo, Tomáš Kuêera, absolvent kamenické školy v HoĆicích vytvoĆil sochu Blud i vín, OndĆej Patera, rovnøž z HoĆic vytvoĆil rostlinné motivy, dvojice amatérĎ P a EAN vytvoĆila jako první své dílo Mutaci Homo Erectus a Matøj SkaroĀ z HoĆic vytvoĆil dílo PĆipoután ke kolu. Návštøvníci mohli ještø vidøt Vladimíra Buta, který vytvoĆil stylizovanou postavu Boj žabákĎ, Karla Kunce, který vytvoĆil Truchliêe, Jakuba Kubánce, KateĆinu Kašparovou, studentku z HoĆic, která vytvoĆila Dva ještøry, a Františka Poura, který vytvoĆil Posledního mamuta. Vznikla také díla ze dĆeva a obrazy. Úêastníci tohoto sympozia pĆedali své sochy pĆedstavitelĎm møsta. Ti rozhodnou, kam tato díla budou umístøna.

Nøkdy i drobná dílka potøší.

Tento tvĎrce je z nedaleké Lipnice.

Fantazie? Symbolika? 219


éERVENEC

Netradiêní tábor Byl zahájen výletem na Zviêinu a byl pro mladé velkým zatížením. Táborníci navštíví døtský domov, domov dĎchodcĎ a také psí útulek v Trutnovø. Bøhem prázdnin bude hostit areál na Hrubých lukách ještø výcvikové tábory pro milovníky agility, psího tance a služebního výcviku. Bývalá továrna Sponit Také tato továrniêka v Dukelské ulici, která zpracovávala rĎzné druhy pĆízí, byla dĆíve prosperujícím závodem Zlatník a Tlapák a pozdøji Sponit, zanikla.

Pohled do bývalého závodu z Dukelské ulice.

Pohled na tento závod smørem od Kacbachu nahoru k pivovaru.

Verdek „JarolímkĎv mlýn“ Mlýn pracoval ještø krátkou dobu po roce 1945, ale potom zanikl jako celá Ćada dalších mlýnĎ møsta i okolí. Staré „klapálky“ byly nahraženy moderním strojovým zaĆízením.

Mlýn to však býval velký a výkonný, nyní chátrá a nemá zĆejmø ani vlastníka. 220


éERVENEC

Kuks láká návštøvníky Stále vøtší poêet návštøvníkĎ má za svĎj cíl navštívit skvosty baroka v Kuksu. Expozice je však ještø rozšíĆena o expozice ąádu svatého Huberta a ąádu Milosrdných bratĆí. Kuks se tak stává stále více navštøvovaným místem. Borovnice – Sdružení Vøtrák Uplynulo 160 let od postavení vøtrného mlýna v obci Borovnice. Sdružení Vøtrák shromáždilo fotografie a dokumenty, nechybøl ani malý model mlýna. V restauraci U Myšáka byla také k vidøní grafická studie plánované stavby pĎvodního mlýna. Výstavø byla pĆítomna i návštøva bývalých nømeckých obyvatelĎ obce, kteĆí tu møli své setkání. Jménem sdružení Vøtrák uvítal pĆítomné p. JiĆí Chvojka a za bývalé Nømce z obce podøkoval Johann Neumann, který Ćekl: „Vážíme si toho, že v Borovnici žijí lidé s kladným vztahem k historii obce a jejím pĎvodním obyvatelĎm.“ V brzké dobø prosté znaêení poniêili vandalové.

Poutaê pĆipomínající vøtrný mlýn byl prozatímnø umístøn na místø kde stávaly základy mlýna. Nepovedená (doêasná) dĆevøná deska møla být dle dostupného údaje zmønøna do dvou let za kovovou. Byla však zniêena za necelé dva týdny po jejím instalování neznámými vandaly.

NezĎstane jen u dobrého a honorovaného snažení? 221

éERVENEC


Vandalové a park Myšlenka zĆídit na hlídání parku Schulzovy sady monitorování se neosvødêil, kamery nemají dostateênou kvalitu obrazu. Policie nemá dostatek êlenĎ na hlídání v noci a tak se uvažuje o stálé ostraze, která by ochránila altánek, laviêky a hlavnø lampy veĆejného osvøtlení. VandalĎ neubývá, naopak stále pĆibývá a ukazuje se, že celospoleêenská výchova jaksi citelnø pokulhává. Slet Sokola a župa Podkrkonošská - dokonêení Na osmdesát nadšených sportovcĎ z našeho møsta se zúêastnilo Sletu v Praze v sedmi skladbách. PĆedškolní døti vstoupily se skladbou Korálky se svými maminkami a byla mezi nimi i nejmladší êlenka Jana Špatenková ve vøku necelých êtyĆ let. Další skladbou byly døti s Plaváêky, žákynø s Rozkvetlou loukou a Sluníêkem. Dospølé cviêence mohli shlédnout diváci ve skladbách Výlet s aerobikem, To všechno pĆines êas a Ta naše písniêka êeská. Také v zahajovacím galaprogramu v Sazka arénø møli zastoupení, když zde vystoupila na trampolínø Petra Rychterová. Kronika všem úêastníkĎm a aktivním spolutvĎrcĎm blahopĆeje. Rekonstrukce domu na pøší zónø Skonêila rekonstrukce domu ê. 72, kdy byla opravena okna, vstup, boêní štíty a fasáda. 400 tisíc korun poskytlo Ministerstvo kultury. „Hlasy sudetských NømcĎ“ V Sasku jsou v prodeji CD s vyprávøním sudetských NømcĎ, jak prožívali pováleêné vysídlování z éeskoslovenska. CD jsou urêena i pro výuku na školách. (þtk – KN 11. 7. 2006)

První dítø ze zkumavky bude maminkou Louise Brownová, která byla prvním dítøtem ze zumavky, êeká dítø. Narodila se dne 25. êervence 1978 ve Všeobecné nemocnici anglického Oldhamu. Její matka nemohla bøžným zpĎsobem otøhotnøt a tak embryolog Robert Edwards smísil v laboratoĆi spermie pana Browna s vajíêky paní Brownové. Gynekolog Patrick Steptoe je pak vložil do matêiny dølohy. Tehdy z toho byl poprask. Katolická církev oznaêila umølé oplodnøní za hĆíšnou, nepĆirozenou, metodu poêetí. V uplynulých desetiletích se však umølým oplodnøním splnil sen mnoha manželstvím a nyní žije na svøtø již kolem tĆí milionĎ døtí ze skumavky. Jen êtyĆi roky po Louise se v Brnø touto metodou narodil první éech. Sdružení vønných møst PĆedstavitelé sdružení pĆipravují nové propagaêní materiály, když se na jednání konaném v našem møstø dohodli na triêkách s logem Sdružení. Dále by to møly být nové pohlednice. Sdružení má jak známo devøt møst, vøtšina je ve Východních éechách. PĆedstavitelé vønných møst také rozhodli, že pĆíští volba královny bude uspoĆádána v Mølníku. Dálnice a „dálnice“ Se stavbou dálnic se zaêalo poêítat v éeskoslovensku již v roce 1930. Práce však byly zapoêaty až v roce 1939 a s pĆíchodem váleêných let se práce postupnø omezovala, až se v dubnu 1942 zcela zastavila. ZĎstalo zde však nøkolik mostĎ, které po drobných úpravách slouží dodnes. Po válce se zaêalo opøt na dálnicích pracovat, ale již v roce 1950 byly práce opøt ukonêeny. Teprve v srpnu 1967 odsouhlasilo pĆedsednictvo vlády zahájení stavby a již v záĆí se zaêalo s pracemi. Byla to dálnice z Prahy do Brna a za êtyĆi roky, 12.7.1971,byl zprovoznøn první úsek do Mirošovic o délce 22,6 kilometrĎ. Také naše møsto má svoji „dálnici.“ Ta byla zapoêata v dobø války a odboêovala ze stávající silnice vedoucí od HoĆic do Dvora v blízkosti pod železniêním pĆejezdem nad Lipnicí. Dosud je patrné kudy stavba smøĆovala dolĎ k møstu, vyúsČovala zhruba u Tyršova koupalištø. Dodnes tato zkratka zĎstala tak, jak práce skonêila, ale obêané jí Ćíkají poĆád „dálnice.“

222


éERVENEC

Prázdniny a døtské tábory V okolí møsta se jich koná celá Ćada. PoĆádány jsou DDM i zájmovými organizacemi. Také na tradiêním táboĆišti v Bøluni jsou døti z pionýrské skupiny J. Wolkera. Poprvé poĆádá tábor také Pony centrum ve Vlêkovicích, kde se døti uêí jezdit na ponících, ošetĆovat je a poznávat další hospodáĆská zvíĆata. Válka a zase válka Izraelská armáda otevĆela bøhem dvou týdnĎ už druhou váleênou frontu. Nejprve to bylo pásmo Gazy, s cílem dosáhnout vydání zajatého desátníka židovské národnosti Gilada Šalita. Nyní vtrhla do Libanonu a i zde je cíl stejný, pĆivést domĎ zajaté vojáky a pomstít své padlé. Vojáky zajali ozbrojenci z šíitského hnutí Hizballáh pĆi pĆepadení izraelského pohraniêního stanovištø. Chtøjí je vymønit za Libanonce vøznøné v Izraeli. Izraelský premiér však vzkázal, „že nebude vyjednávat s teroristy.“ Do pásma Gazy a na jih Libanonu vjely tanky, dølové êluny a pozemní jednotky kryly stíhaêky a vrtulníky. Židovský stát sevĆel Libanon do kleští a zahájil leteckou a námoĆní blokádu této zemø. Znovu se tedy válêí. (KN 14.7.2006)

Kuks - obsazení císaĆskými vojsky Tuto historickou událost z roku 1729 pĆipomnøla obec Kuks, Hospitál Kuks, spolu se sdružením Fons Vivus na sklonku êervence. Byl to již desátý roêník. Odpoledne patĆilo milovníkĎm turistiky, kdy cílem pochodu a soutøžních otázek jsou památky na hrabøte Sporcka a sochaĆe Matyáše Bernarda Brauna. ZpĆístupnøna byla i hrabøcí hrobka. Hlavní program byl veêer, kdy pĆijel hrabø se svojí družinou v podání hercĎ Geisslers Hofkomediantem. Byla uspoĆádána pĆednáška o historických zbraních. Obdiv zasloužilo i pĆedstavení Mars Angelikus (šporkovsko – svatomichalské tažení proti HerkománĎm, neboli jezuitĎm) sehrané v kostele Nejsvøtøjší Trojice souborem Ritornello Michaela Pospíšila. O pĎl deváté veêer se uskuteênilo vlastní obsazení, což je rekonstrukce obsazení Sporckova panství císaĆskými vojáky. DĎvodem bylo hledání zakázaných knih. Stalo se tak na popud jezuitĎ ze Žirêe a mimo Geisslers Hofkomediantem se podíleli i êlenové Klubu vojenské historie z Trutnova a Josefova. Na závør byl ohĀostroj a také nasvícena maketa Sporckova zámku. Letošní „obsazení“ Kuksu natáêela éeská televize. SestĆih pĆipravuji pro nøkterý z kulturních programĎ, kdy by møl být zamøĆen na divadelní êást akce Geisslerových HofkomediantĎ – vlastní obsazení Kuksu. Knihovna hledá nejstarší knihu møsta Tato akce je pĆipravena ke 125. výroêí založení knihovny. Obêané mohou nosit staré knihy a rozhodující je rok vydání. Vítány jsou také knihy oznaêené jako výjimeêné tituly. ZapĎjêené knihy budou obêanĎm vráceny. Kostelní vøž otevĆena návštøvníkĎm Je to jistø lákavá nabídka pro návštøvníky našeho møsta i jeho obyvatele. Obêané mohou vøž navštívit každý den, s výjimkou pondølka. V rámci prohlídky je nabízena i rukopisná kobka a byt povøžného, kde je soubor církevních památek. „HunČák Cup“ v obci Vítøzná Už êtvrtý roêník fotbalového turnaje se odehraje na zdejším fotbalovém hĆišti. V rámci tohoto turnaje byly uspoĆádány ještø soutøže pro døti, seskoky parašutistĎ a házení sladkostí z letadla. Veêer potom byl ohĀostroj a diskotéka. Vítøzem se stali fotbalisté Pražské bedny, soutøže se zúêastnilo dvacet mužstev. Hrálo se 2 x 8 minut a klání se protáhlo do odpoledne. Nejlepším hráêem turnaje byl vyhlášen Jan ąežábek ze Dvora Králové, brankáĆem JiĆí éech. Nejvøtší pupek møl PéČa VáĀa a nejvøtší simulant byl Dan Urban. „Turnaj se skuteênø povedl“ , zhodnotil vše poĆadatel HunČák Cupu Josef ŠpĎr.

223

éERVENEC


Ameriêané hledají v éechách místo pro rakety Zástupci protiraketové agentury USA pĆijedou do éech, aby si prohlédli místa pro potenciální umístøní protiraketové základny. Experti budou v éesku pobývat od 18. êervence a prohlédnou si lokality nacházející se ve stávajících vojenských újezdech. (þtk)

Tisk to komentuje takto: K.N. 14.7.2006 - „Po patnácti letech budou možná u nás opøt základny cizích vojsk. Bývalé spojence z Varšavské smlouvy, sovøtské vojáky a rakety, by mohli nahradit spojenci z NATO. Ameriêané totiž plánují vybudovat v éesku nebo v sousedním Polsku protiraketovou základnu.“ „My bychom se nebránili umístøní takových jednotek, kdyby o to nøkdo požádal a kdyby to mølo smysl“, Ćekl Mirek Topolánek. Jednoznaênø proti jsou pĆedevším komunisté. Jejich pĆedseda Vojtøch Filip k tomu prohlásil: „To nemá nic spoleêného s evropskou obranou ani s naším êlenstvím v NATO. Je to obrana amerického území, ke které je zneužíváno území jiného suverénního státu. Je to v rozporu se zájmy éeské republiky i se zájmy Evropské unie.“ Proti americkým základnám je i prezident Václav Klaus. V rozhovoru pro nømecký deník Süddeutsche Zeitung uvedl, že americké základny nejsou na našem území vítány, protože „z historie jsme velmi citliví, když jde o cizí vojenské jednotky na našem území.“ Politolog Pehe: „Dokonce si myslím, že je to naše morální povinnost. Jestliže jsme ochotni se nechat v rámci NATO bránit Spojenými státy, máme morální povinnost pomoci jim také.“ Pomoc zvíĆatĎm také mobilem Novou formu, jak pĆispøt k ochranø zvíĆat, našla ZOO. Jedná se o populární dárcovskou SMS. Dárce si mĎže vybrat, které zvíĆe chce podpoĆit. Peníze se odešlou na speciální úêty pro potĆeby gepardĎ, ibisĎ, lemurĎ, nosorožcĎ, okapi, orangutánĎ, plameĀákĎ, slonĎ, tomistom, tygrĎ a žiraf. Cena jedné SMS je 30 korun, ZOO z toho získá 27 korun. Projekt bude trvat dva roky. Úcta k êlovøku v minulosti Mezi spolupracovníky Kroniky se zachoval i písemný doklad toho, jaká úcta byla vønována spoluobêanĎm. Bylo tomu tak pĆi projevu úêasti k úmrtí, zaslaná pozĎstalému êinovníkovi Sokola v roce 1933 v tomto znøní:

224


éERVENEC

„Vážený a milý bratĆe! Nad ztrátou Tvojí milované choti projevujeme Ti jménem tølocviêné jednoty Sokol DvĎr Králové nad Labem svoji hlubokou úêast.“ Podepsáni . Kleinwächter - jednatel a Lhotský – starosta. Druhý dopis k téže události byl od starosty møsta Jaroslava Biliny: „Velevážení pozĎstalí! Prosím, abyste pĆijali jménem mé rodiny projev upĆímné soustrasti nad úmrtím peêlivé manželky a milované matky paní Josefy Provazníkové. S projevem úcty Bilina v.r.“ Oba dopisy jsou psány vlastní rukou a dokládají tak skuteênost, jaká úcta byla projevena êlovøku, který prožíval smutné chvíle a jistø pro Møsto nøco vykonal.

225

éERVENEC


Neobvyklý pohled na západní êást møsta Toto panorama se naskytlo kronice møsta z terasy domu provozovny Elstar – pekárna. V levém rohu dole se pracuje na výstavbø šaten zimního stadionu, svøtlá budova uprostĆed snímku je tølocviêna a dále vpravo bývalá stĆední prĎmyslová škola textilní.

226


éERVENEC

Trosky hradební zdi Fotografie je smørována z Valové uliêky smørem na kino svøt a zachycuje zbytek stĆedovøkého opevnøní. To postupnø mizí a je narušováno po celé délce této uliêky. K této hradební zdi byl pĆistavøn dĎm, posléze zbourán a dochovalo se toto torzo.

Volby nepĆinesly Ćešení éeské politické reprezentaci se ani po konzultacích s prezidentem Václavem Klausem nepodaĆilo zatím nalézt východisko ze slepé uliêky povolebního patu. Snømovna pĆitom nemá své vedení a po tĆech neúspøších a êtvrtá volba teprve bude následovat. Dosud nedošlo k dohodø mezi parlamentními stranami. Prezident dal Topolánkovi (ODS) tĆi týdny na to, aby pĆedložil zprávu o sestavování vlády. Všechny ostatní strany vyzval k ústupkĎm a kompromisĎm. K tomu je tĆeba ještø dodat, že nefunkêní poslanecká snømovna stojí každý den poplatníky skoro tĆi miliony korun. TvĎrci projektu Efektivní stát (má za úkol zeštíhlení a zlepšení êinnosti státních úĆadĎ) vypoêítali, že za pĎldruhého møsíce od voleb nás stála snømovna pĆes 130 milionĎ korun. 70. let od španølské obêanské války Tato válka (17.7.1936 – 1.4.1939) byla podnícena dlouholetou spoleêenskou a hospodáĆskou krizí, která postihla Španølsko a tím radikalizovala spoleênost. Na stranø oficielní vlády II. španølské republiky bojovali republikáni – levicové skupiny tvoĆené komunisty, socialisty nebo anarchisty. Proti byli povstalci, fašisticky ladøní nacionalisté, v jejichž êele stál generál Francisco Franco. Spoleênost národĎ hájila politiku nezasahování a vyhlásila zbrojní embargo. Na stranø frankistĎ embargo odmítalo fašistické Nømecko a Itálie, které podporovaly fašistické povstalce desítkami tisíc vojákĎ i technikou. RepublikánĎm zase pomáhaly dodávky ze SSSR a Mexika a bojovaly pro nø jednotky dobrovolníkĎ – interbrigadistĎ, které møly asi 40.000 êlenĎ. éechĎ tam byly tĆi tisíce. Vláda éeskoslovenské republiky se tehdy k republikánĎm nezachovala solidárnø, když se držela politiky nezasahování a byla dokonce êlenem neintervence. To se naší republice vrátilo pĆi Mnichovských dohodách v záĆí 1938. PĆesto odešli dobrovolníci, aby bojovali pod heslem: U Madridu se bojuje za Prahu. Koncem války, v roce 1939, však byly staženy naĆízením Spoleênosti národĎ. Mottem španølské války i boje proti fašismu se stalo heslo No pasarán – Neprojdou, které vzniklo pĆi obranø Madridu. Ve svøtové literatuĆe se vše odrazilo v obraze Guernica od Pabla Piccasa, knize Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana a George Orwella Hold Katalánsku. Na frontø této obêanské války byl Ilja Erenburg, Egon Ervín Kisch i Artur G. London (roku 1952 odsouzený v rocesu s Rudolfem Slánským). V našem møstø se ukrýval za nacistické okupace u Ćady êlenĎ komunistické strany a také u Anny Severýnové v Jiráskovø ulici interbrigadista Josef Formánek. Ten byl spojkou mezi pražským komunistickým ústĆedím a odbojáĆi našeho kraje. Zradou konfidenta byl v hostinci na Karlovø zatêen a v Drážóanech odsouzen k trestu smrti. Annø Severýnové byl trest smrti zmønøn na doživotí, vrátila se v roce 1945 s podlomeným zdravím do našeho møsta, aby podala o všem svødectví. Jmenovaná Anna Severýnová nebyla pozdøji uvedena ani mezi odbojáĆi našeho møsta. Vøznøna byla v bavorské káznici Aichachu spolu s poslankyní Miladou Horákovou. 227

éERVENEC


Zlevnøní v dĎsledku snížení DPH V polovinø êervence došlo ke zlevnøní êokolády, kávy, bonbonĎ, êaje a koĆení. U tohoto zboží klesla daĀ z pĆidané hodnoty (DPH) z pĎvodních 19 % na 5 %. Tomáš Berger první v maratonu Na Krkonošském maratonu dosáhl skvølého výsledku Tomáš Berger z týmu Carla. Závod se konal v Lomnici nad Popelkou a Tomáš zvítøzil na padesátikilometrové trati a souêasnø vyhrál i vrchaĆskou prémii. JUTA staví další budovu Projekt v rámci rozšíĆení závodu JUTA 01 poêítá se stavbou u vily Elle. Ta byla sídlem továrníka Weisse, v minulých letech opravena, rovnøž zahrada dána do podoby z tĆicátých let. V souêasné dobø došlo k odstranøní staré barevny a dalších nevyhovujících staveb, které se nacházely v samém stĆedu areálu. Technický dozor investora k tomu uvedl: „Na takĆka totožných základech bude postavena nová výrobnø skladová hala, do které budou pĆemístøny stroje a zaĆízení, které jsou v souêasné dobø rozmístøny takĆka po celém závodø.....“ „Proti výstavbø nemají námitky ani obêané sousední Klazarovy ulice“, vysvøtlil právník Juty Petr Brdiêka. Sucho, ale také prĎtrže mraêen Tak tomu bylo také v oblasti kolem obce Mostek a v Žirêi. PrĎtrže mraêen provázely kroupy a silný vítr, velké škody jsou na ovoci, komunikacích a nemovitostech. Dvoru se tato „nadílka“ nøjak vyhnula. Práce u Hankova domu pokraêují Pracuje se na dláždøní chodníkĎ, dokonêila se montáž vodovodního rozvodu pro fontánu. „Právø u fontány má zaêínat obloukovitá pøší cesta se zeleným stĆedním pásem“, informoval Petr Cerman z odboru investic. Po obou stranách je potom navrženo 54 parkovacích míst a „objezd a kĆížení s pøší komunikací jsou Ćešeny pĆejezdem v úrovni chodníkĎ, odlišovat je bude druh dlažby.“ Klidovou zónu doplní laviêky, kamenné patníky, osazená veĆejná zeleĀ a nové lampy veĆejného osvøtlení. Od sportovního stadionu plochu oddølila nová cihlová zeó. Akce skonêí koncem prázdnin, bude stát tĆináct milionĎ korun. Další etapou bude rekonstrukce námøstí Odboje a ulice Rooseweltova, kde vzniknou parkovací místa.

228


éERVENEC

Obložené podloubí Takto prodávají obchodníci i mimo vlastní obchod, vpĆedu zahradní technika, dále zelenina.

Oprava na „bílém“ Vavroušáku Technika vynese klempíĆe až nahoru ke stĆeše, aby bylo možno vše opravit bez použití lešení. Fügnerova ulice.

Møsto hodlá kupovat zastavøné pozemky Møstský úĆad chystá vyrovnání majetkových vztahĎ. Nabízí obêanĎm drobné obecní pozemky, na které zasahují jejich zahrady, garáže a nebo budovy. UpĆednostnøni budou souêasní majitelé. Møsto zároveĀ uvažuje o koupi soukromých drobných pozemkĎ pod veĆejnými cestami a nebo historickými památkami. Zvýšené pravomoci Møstské policie Zvýšení pravomoci Møstské policie nejvíce pĆivítal starosta Dvora Králové nad Labem Ing. JiĆí Rain. „Je to policie jako jiná. Urêitø bude nyní její pĆínos pro bezpeênost obêanĎ vyšší.“ ZároveĀ nechápe, proê nøkteĆí poslanci parlamentu vĎbec uvažují o zmønø zákona a omezení pravomoci strážníkĎm. „Rozhodnø podobné akce nepodporuji“ zdĎraznil. Møsto se na nový zákon pĆipravilo a navíc pĆijalo jednoho strážníka. Poêet se tak zvýšil na deset, a to umožní pravidelnou pøší službu v oblasti dopravy.“ „Slušní lidé se nemají êeho bát“, prohlásil møstský strážník JindĆich Hauke.“ Peníze získané na pokutách jdou do møstské pokladny, ale na výši jejich platĎ nemají vliv.

229

éERVENEC


Tešnovská eletrárna už vyrábí elektĆinu TémøĆ osmdesát milionĎ korun stála rekonstrukce vodní elektrárny les Království. Nyní již dodává do sítø svoji energii. Kompletní rekonstrukce zaêala v minulém roce, pĆed prázdninami bylo dokonêeno odzkoušení. „Elektrárna je pĆi svém maximálním výkonu schopna vyrábøt dennø až 50.880 kWh, což je dodávka elektĆiny zhruba pro sedm set domácnosti. Rekonstrukce se povedla v rekordnø krátké dobø“, Ćekl Josef Sedlák, generální Ćeditel spoleênosti éEZ Obnovitelné zdroje. Dále k tomu dodal vedoucí odboru Správa Ćízení Zdenøk Noll: „Výkon elektrárny z roku 1923 byl zvýšen o 89 % a hlavním pĆedpokladem, aby elektrárna mohla bøžet na plný výkon, je dostatek vody.“ První z pĎvodních turbogenerátorĎ byl prodán Národnímu technickému muzeu, druhý získalo møsto DvĎr Králové nad Labem. To plánuje vystavení turbíny v prostoru pĆehrady Les Království (známé jako Tešnovská). „Spoleênost éEZ Obnovitelné zdroje zahájila v souêasné dobø kroky k budoucí opravø stavební êásti malé vodní elektrárny“ uvedla Šárka Beránková, tisková mluvêí éEZ Historický snímek elektrárny pod pĆehradou ze sedmdesátých let minulého století. pro Východní éechy.

Obec Vítøzná bude stavøt vøtrné elektrárny Zastupitelé obce projednali dva návrhy na vybudování vøtrných elektráren. Byla uskuteênøna návštøva podobných zaĆízení v Rakousku. Na základø ankety mezi obêany, která vyznøla pro stavbu obĆích vrtulí, se rozhodlo zastupitelstvo vyjít tomuto zámøru vstĆíc. Byla vybrána firma Eldaco a schváleno vybudování dvou tøchto elektráren, bez vlastní finanêní úêasti. Ankety se zúêastnilo 229 hlasujících, proti bylo 36 obêanĎ. Pro lokalitu smørem na Pilníkov se vyslovilo 109 obêanĎ a pro lokalitu u Smrku 84 lidí. Jak informoval starosta obce Zdenøk Mühl: „Hlasující obêané neznali konkrétní finanêní profit obce plynoucí z výstavby vøtrných elektráren na jednotlivých lokalitách.“ Dohoda bude obsahovat financování zmøny územního plánu a výstavbu inženýrských sítí spoleêností Eldaco. Další podmínkou je uskuteênøní výstavby nejpozdøji do êtyĆ let, jinak ztrácí smlouva platnost. V našem regionu to bude první vøtrná elektrárna. V minulosti byly v této lokalitø vøtrné mlýny. Rekonstrukce ulic ŠafaĆíkovy a Jungmannovy Ve výbørovém Ćízení bylo celkem pøt firem. Jejich finanêní nabídky pĆedstavují nøco kolem devíti milionĎ korun. Letos by mølo být investováno kolem 3,2 mil. korun. Dodavatelskou firmou, která byla vybrána jako nejlevnøjší, se stala M firma z Pardubic. Rekonstruována bude ulice Jungmanova a ŠafaĆíkova a práce na ulici ŠafaĆíkovø zaêne zaêátkem srpna. Dokonêení je plánováno ve druhé polovinø pĆíštího roku. Souêasnø Rada rozhodla zde vytvoĆit obytnou zónu, kde bude více zelenø. „S dokonêením poêítáme v polovinø pĆíštího roku“, vyjádĆil se Miroslav Šnajdr z odboru investic. Kronika tuto akci bude i nadále sledovat. 230


éERVENEC

Staveništø šaten „zimák“

Další êást obnažené stránø êeká na betonovou stønu.

Zde už je stráĀ zabezpeêena mohutnou betonovou zdí.

Toto je pohled smørem k Hankovu domu, stavba pokraêuje už na upraveném terénu. 231

éERVENEC


Budete znovu kandidovat? Tato otázka byla položena v tisku nøkterým starostĎm v regionu, také starostovi našeho møsta Ing. JiĆímu Rainovi. Odpovøó je tato: „Kandidovat znovu urêitø budu. Tím hlavním dĎvodem je, že zĎstala Ćada nedokonêených akcí, které jsme pĆipravili. Myslím si, že je díky souêasné práci znám velice dobĆe a proto bych je urêitø dokázal úspøšnø dovést do konce. Ve møstø je Ćada problémĎ z minulých let, napĆíklad êistírna odpadních vod nebo rostoucí nezamøstnanost, které potĆebují na Ćešení delší êas než jedno volební období. Kandidovat budu za Sdružení nezávislých kandidátĎ – Evropští demokraté.“ Evropu sužují vedra Nejinak je tomu tedy i v naší zemi. Padly dosavadní rekordy teploty pĆipadající na êervenec. V Hradci Králové namøĆil hydrometeorologický ústav 35,5 st. Celsia a také teplota v našem møstø se této hranici pĆibližovala. Zaêaly již odumírat rostliny s mølkými koĆeny, obiloviny a schnou už i první stromy. Sucho se nevyhnulo ani potokĎm, klesá hladina v pĆehradø Les Království. Také v rybnících se projevuje nedostatek kyslíku, krávy na pastvinách málo dojí a stále vzrĎstá nebezpeêí požárĎ. Zázraêná terapie? PĆi mozkové mrtvici záleží na êase. Tiskem prošla zpráva, jak si dovedou poradit v litomyšlské nemocnici. „“Trombolýzu, jak se zákrok nazývá, lze podat pouze do tĆí hodin od vzniku pĆíhody. Podaná látka rozpustí krevní sraženiny a tím obnoví prĎchod krve mozkovými cévami“, vysvøtlil primáĆ nemocnice Marian Kuchár. Stát a únik daní Roênø pĆijdeme (stát) na daních o sto miliard korun. TakĆka dvø tĆetiny firem se stane obøtí hospodáĆské kriminality. Tisíce lidí v éeské republice disponují majetkem v hodnotø mnoha milionĎ, aniž by byli schopni vykázat, jak k nømu pĆišli. Šedá ekonomika stále hýbe spoleêností a pĆitom nás tak okrádá všechny. ... Proti mase tohoto nekrvavého, ale výnosného zloêinu stojí zvláštní policejní útvar s ponøkud krkolomným názvem: Útvar pro odhalování nelegálních výnosĎ a daĀové kriminality. Bøžnøjší je jeho pĆezdívka: Finanêní policie. ... Špidlovo dítø, jak mu mnozí pĆezdívali. .... PĆitom myšlenka vzniku zvláštního útvaru je mnohem starší. V roce 2001 s ní pĆišel souêasný Ćeditel finanêní policie Vladimír Zimmel. ... Nápad byl prostý: každý finanêní zloêin musí zisk nøjak legalizovat a uvést do obøhu. ... Bøhem nøkolika møsícĎ prokázalo svou životaschopnost a rozšíĆilo poêet svých êlenĎ i pole pĎsobnosti. Krom zkoumání nelegálních výnosĎ z trestné êinnosti se zaêalo zabývat tzv. praním špinavých penøz. ... éinnost finanêní policie sahá od vyšetĆování nelegálních výnosĎ, pĆes daĀové úniky nad pøt milionĎ až k propojení politiky a zloêinu. Bøhem dvou let své êinnosti zabavila finanêní policie majetek v hodnotø 3,4 miliardy korun. Zpracovala 1074 pĆípadĎ, z toho 326 skonêilo podáním obžaloby. Z trestné êinnosti obvinila 526 osob, 119 jich skonêilo ve vazbø. V souêasnosti má finanêní policie 300 zamøstnancĎ. Dalšími útvary êeské policie jsou ještø: Útvar pro odhalování organizovaného zloêinu, Útvar odhalování korupce a finanêní kriminality a Národní protidrogová centrála. (Krkonošské noviny 21.7.2006)

Svatoanenské slavnosti Uskuteênily se na samém konci êervence v areálu Domova svatého Josefa v Žirêi. Slavnosti probøhly v kostele svaté Anny: - mše svatá Mons. D. Duka - zahájení výstavy obrazĎ Klára Folvarská – Roseová z Prahy - houslový koncert – Zdenka Mudrová – st. opera Praha - „Od baroka po souêasnost“ – zpøv, flétna, housle, klavír, kytara - varhany, zvonkohra – Vít Havlíêek a Michal Hanuš NádvoĆí domova: - slavnostní zahájení - divadlo Studna – pohádka o princi Jaromilovi 232


éERVENEC

- Gaudi – stĆedovøká hudba - Staré pohádky êeské – Bílkovo kratochvílné divadlo - Šašek a plukovník – divadelnø – šermíĆské vystoupení Park: - nástup mušketýrĎ – slavnostní salvy - Damaru – taneêní zemøpis - Vysoêan - národopisný soubor z Hlinska - Podepsáno prachem - výcvik mušketýrĎ, souboje - Pepa Štross – písniêkáĆ a vypravøê - NezmaĆi – folková skupina Po celou dobu zde byl jarmark lidových Ćemesel a chránøných dílen. V podveêer se také uskuteêní zvonkohra, která je jediná tohoto typu v éeské republice. Tu vønoval na sklonku svého života František Antonín, hrabø Sporck na usmíĆení žireêským jezuitĎm. Rozeznøní uskuteênili Vít Havlíêek a Michal Hanuš. Na jarmarku v zahradø se pĆedstavily chránøné dílny z celé republiky. Vstupné bylo nízké, dospølí 50,- korun, døti, studenti a dĎchodci 25,-Kê, zdravotnø postižení zdarma. Cílem benefiêní akce je nejen získat peníze na vybavení léêebny, ale také seznámit obêany s chodem zaĆízení pro nemocné s roztroušenou sklerózou. Rekonstrukce silnice do Trutnova Koneênø se doêká opravy také silnice nad KocbeĆí, kde díky vleklé zimø a tøžkým kamionĎm vznikly koleje a díry. Frézoval se povrch a pokládal nový asfaltový povrch. Doprava je svedena do jednoho pruhu a je Ćízena svøtelným zaĆízením. Zadlužování rodin stále stoupá Neustálé celostátní zvyšování maloobchodních tržeb vyvolává otázku, kde na to vlastnø lidé berou. Tempo rĎstu tržeb je mnohem vyšší než tempo rĎstu mezd. Odpovøó je jasná - lidé se stále víc a víc zadlužují. PĆitom lákavá nabídka nízkých splátek neznamená, že nás nákup pĆijde levnøji. Bude se jen platit déle a o to víc to bude obêana stát. ZOO – ekologické soutøže Dvø akce, upoĆádané v ZOO, plnø uspokojily døti. První byla zamøĆena na soutøž vødomostní a také tu bylo malování rychloportrétĎ. Velké oblibø se tøšil stánek, kde si døti mohly nechat pĆemalovat obliêej do zvíĆecí podoby. Hlavní soutøž byla Eko – com, zamøĆená na tĆídøní odpadĎ ke zpøtnému využití. Døti se mohly dobrat odmøn v podobø êepic, pexesa a hodinek. Porodnost v republice stoupá Dokonce i porodnice už pĆestávají staêit a citelnø chybí ty, které byly zrušeny. éeský statistický úĆad potvrdil, že porodnost se dostala na výši pĆed deseti lety, kdy se narodilo deset døtí na tisíc obyvatel. RĎst porodnosti podle odborníkĎ zpĎsobují silné roêníky sedmdesátých let, kterým se Ćíká „Husákovy døti“ Ještø pĆed deseti lety byl byl prĎmørný vøk rodiêek kolem 22 let, dnes je to skoro 27. Stále však zaostáváme v prĎmørném poêtu døtí na rodinu. PrĎmør Evropy êiní 1,5, éeská republika 1,2. Pro zajímavost ještø desítka nejêastøjších jmen. Mezi holêiêkami je to Tereza, Adéla, KateĆina, Natálie, Anna a Eliška. U chlapcĎ je to Jakub, Jan, Tomáš, OndĆej, Lukáš, David, Vojtøch a Adam. „Hokejivý kemp“ Mladí adepti hokejového sportu z éech, Dánska, Švýcarska, ale i Kanady, v poêtu sto êtyĆiceti døtí se ve dvou turnusech zúêastnili této hokejové školy. TĆetí roêník pod vedením Ladislava Lubiny je doslova nabitý od rána do veêera: 7,30 budíêek 7,45 snídanø 8,00 odchod na ZS 8,30 - 9,30 technika práce s holí a kotouêem 10,00 - 11,00 trénink na ledø 233

éERVENEC

11,30 12,00 13,15 14,00 15,00 16,45 18,15 18,45 19,15 20,15 20,45 21,30


odchod na ubytovnu obød - 14,00 odpoêinek odchod na ZS - 16,15 trénink na ledø - 17,45 trénink hala odchod na ubytovnu veêeĆe - 20,15 týmová práce hygiena druhá veêeĆe noêní klid

Jazyková bariéra a úêast chlapcĎ slovy Lubiny: „Pár slovíêek každý trenér zná, takže po hokejové stránce se dorozumíme.Navíc se všechna cviêení kreslí na tabuli, vnímavý hráê pochopí, co se bude dít. No a kdo ne, stoupne si do Ćady jako tĆetí a pak už ví, co a jak.“ „Kemp je urêený pro všechny, jak pro kluky z velkých, tak i malých møst, pro zaêáteêníky i pokroêilé. Vøková hranice se pohybuje od šesti do patnácti let. Letos se nám osvødêila novinka v pracování s neregistrovanými hokejisty a na to chceme navázat v pĆíštím roce a v masovøjší formø.“ „Málokdo si uvødomuje, že kemp je pro døti nejlepší start do sezóny, protože za celý soutøžní roêník nedostanou takové nakopnutí, tolik osobního pĆístupu jako tady na ledø“, Ćekl trenér Zaorálek. František Kalenský vystavuje Galerie Veselý výlet v Peci pod Snøžkou uspoĆádala výstavu našeho rodáka Františka Kalenského. Autor se zamøĆuje na ztvárnøní ženské krásy. Sokolský „Africký tábor“ Již êtrnáctý konaný na sokolském táboĆišti Ježkovø u Doubravice, dokazuje, jak skvøle je pĆipraven. Letošním táborem se prolínala hra „Expedice Afrika aneb po stopách Dr. Emila Holuba.“ Tábora se zúêastnilo padesát døtí ve vøku od šesti do sedmnácti let. Mladí táborníci se nauêili pĆekonávat nástrahy „afrického“ kontinentu, získat razítka k pobytu, lovit lukem, zúêastnit se pštrosích dostihĎ, vytvoĆit mašukulumbský úêes, rozdølat oheĀ pomocí lípy, ozdobit kameny, nasbírat „diamanty“, zachránit výpravu od žíznø, ochránit tábor pĆed vetĆelci a vymyslet domorodý tanec. S Dr. Holubem se setkali nakonec až v pavilonu Ptaêí svøt v ZOO. NáplĀ tábora byla bohatá a nechybøla voda, pøší a cyklistické výlety, táboráky, tábornické dovednosti ani pĆednáška o Africe Josefa Hotového. Závøreêného táboráku se úêastnilo osmdesát hostĎ, chybøl jenom táborový oheĀ, který byl zakázán pro velká vedra a sucho. Tento typ tábora je skuteênø na výši a lze si jen pĆát, aby takto pokraêoval i v dalších letech – kronika blahopĆeje. Porážka Chocnø pĆivede pražskou Spartu Dvø branky Martina Otradovského a promønøný pokutový kop Pavla Krále znamenají postup do druhého kola Poháru éMFS, kde bude soupeĆem pražská Sparta. „Zápas to pro nás nebyl lehký, jelikož nás tížil fakt, že hrajeme o možnost pĆivítat Spartu Praha. Moc jsme chtøli vyhrát a potøšit tak vørné fanoušky, kteĆí nám i tentokrát moc pomohli, za což jim patĆí dík“, uvedl hráê Dvora Martin Otradovský. Ulice na Slovany se koneênø doêká povrchu Na sklonku møsíce êervence se zaêalo opøt na ulici ke SlovanĎm pracovat. Tato ulice je v rozestavøném stavu již od podzimka loĀského roku. Nyní by mølo dojít k pokládce stabilizaêních betonĎ v zadní (od Slovan) êásti ulice. V první etapø se umožní vozidlĎm prĎjezd k êetným garážím umístøným od Slovan k Pušovu splavu, pozdøji odpadne i toto. Celá akce by møla skonêit do konce møsíce srpna.

234


éERVENEC

PĆipravuje se letošní Theatrum Kuks Již poêtvrté se pĆipravuje tato akce, která slibuje o posledním srpnovém víkendu na šestnáct svøtových premiér. PoĆadatelé pĆipravili ve êtyĆech dnech na padesát pĆedstavení. Kronika tuto akci zaznamená v møsíci srpnu. Zakladatel êsl. skautingu A. B. Svojsík DoplĀme kroniku møsíce bĆezna, kdy je na cenné dokumentaêní fotografii hrob Svojsíkova otce, ještø o další údaje Svojsíkovy: „Ještø za rakouské monarchie se vrátil domĎ ze studijní cesty z Anglie tehdy pøtatĆicetiletý stĆedoškolský profesor tølocviku Antonín Benjamin Svojsík. V Anglii se seznámil se skautským hnutím, které založil v roce 1907 britský generál sir Robert Stephenson Smyth Baden Powell z Gilwellu a které se odtud zaêalo šíĆit do celého svøta. Antonín Benjamin Svojsík, êlen tølovýchovné organizace Sokol, se snažil do této organizace vêlenit skauting jako její odbor, ale neuspøl. Zakládá proto 15. êervna 1914 samostatný skautský spolek Junák. éeský skaut a je zvolen jeho vrchním vĎdcem. Ještø pĆed vznikem spolku vydává Svojsík v únoru 1912 informaêní brožuru „éeský skaut“, kde se zaobírá myšlenkou zavést skauting v naší zemi. V roce 1912 vydává další publikace týkající se skautského hnutí „TáboĆení V pĆírodø a Umøní pozorovati.“ Jeho støžejní dílo je „Základy junáctví.“ Po vzniku éeskoslovenska se zasloužil o zrod skautské organizace: „Svaz JunákĎ, skautĎ republiky éeskoslovenské – SJS RéS. Stalo se tak 7. êervna 1919 na ustavujícím snømu v Umølecké besedø v Praze. Koncem prosince 1919 zaêíná vycházet êasopis „VĎdce“, urêený êinovníkĎm. Rediguje jej A.B. Svojsík, jenž v jednom êísle kritizoval snahy nøkterých êlenĎ vedení Junáka zabývat se hlavnø vnøjšími znaky skautingu, zejména kroji a vybavením oddílĎ na úkor jeho ideové náplnø a nabádá: „Jednoho je zapotĆebí, aby nad veškerým konáním naším vznášel se pravý skautský duch, který vše oživuje a oplodĀuje. V tom duchu, který nám svítí, a nás hĆeje, aČ se vyžije êeský skauting!“ Dne 1. ledna 1920 vydává A. B. Svojsík se spoluautorem, místonáêelníkem Junáka Janem Novákem novou knihu „Základové skautingu.“ Publikace, vydaná nákladem éeskoslovenské obce sokolské, byla urêena k výchovø sokolského dorostu, ale pĆinášela i jiné pohledy na junáckou výchovu, zejména ve statích vønovaných êeskoslovenské historii, vlastenectví, a vønovala se tématĎm, o kterých se nesmølo pĆed vznikem republiky hovoĆit. Život Antonína Benjamina Svojsíka, zakladatele êeského a posléze êeskoslovenského skautingu, byl bez pochyby naplnøn službou ideálĎm junáctví. Této službø vønoval nejen svoji literární êinnost, ale i veškerý êas pĆi svých cestách po êeských zemích, na nichž propagoval skautské hnutí. ZemĆel 17. záĆí 1938 a je pochován v západní êásti hĆbitova na pražském Vyšehradø v rodinném hrobu ê. 39 spolu se svými bratry – cestovatelem Aloisem a operním pøvcem Gustavem Arminem.“ Tolik na doplnøní kroniky z bĆezna letošZakladatel êeskoslovenského skautingu Antonín Benjamin Svojsík ního roku. 235

éERVENEC


Turisté „Dvoráci“ nadále aktivní Turistika, i pĆes ohromný vzestup automobilizmu, je oblíbena a má své pĆíznivce. Dá se Ćíci, že v éeské republice má znaêení turistických tras vysokou úroveĀ, která by se v Evropø tøžko nacházela. VždyČ éR kĆižuje 40.000 kilometrĎ pøších a 28.000 kilometrĎ cyklistických stezek. O znaêení se starají školení znaêkaĆi, kteĆí mají tĆíleté a pøtileté plány na obnovu a údržbu znaêek, ale také cest. Znaêení cest není žádnou novinkou, ale dávného pĎvodu. Již od nepamøti se êlovøk snažil co nejbezpeênøji udat smøry ke svým cílĎm nebo zdrojĎm své existence. Sloužily k tomu záseky na stromech, kladení kamenĎ a vøtví, což je vlastnø základem souêasného znaêení. DĎležitým mezníkem se stal rok 1888, kdy došlo k založení Klubu êeských turistĎ. Pásové znaêení, jak je nyní známe, existuje od poloviny 19. století. Znaêilo se nejprve êervenou barvou, teprve pĆed rokem 1918 se pĆidává modrá a o vzniku éSR ještø zelená a žlutá. Také v souvislosti s akcí „Obsazení Kuksu“ došlo k souêinnosti „pochodníkĎ“ a „cyklistĎ.“ MateĆské centrum Žirafa nezahálí Ani prázdniny nezabránily Žirafø v aktivní práci. Maminky s malými døtmi mají možnost si jít do budovy mateĆského centra pohrát, herna je otevĆena v úterý a ve êtvrtek dopoledne. V provozu je také cviêení pro tøhotné. MateĆské centrum bude také úêinkovat na Svatoanenských slavnostech v Domovø sv. Josefa. Informatici se êiní Internetové stránky møsta nabízejí nyní možnost se seznámit s družebními møsty. Díky pĆímým odkazĎm se zájemci snadno dostanou na oficiální webové stránky francouzského Verneuil en Halatte a italského Piegara. S tømito møsty spolupracujeme již sedmým rokem v rámci programu Jumalage. Výpadky proudu v celé éR To, co bylo bøžné v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, se zaêíná projevovat i nyní. Dopad to nyní mølo na nepĆetržité provozy v závodø JUTA l., kde se vyrábí velkoobjemové vaky, podstĆešní folie a nøkteré další výrobky. Podniky se obávají dlouhodobých kolapsĎ, kdy musí snížit spotĆebu proudu ze zákona, nedostane se jim tedy náhrady ztrát. Za kolaps rozvodné sítø mohou vedra, obchody s energií, místní výpadky, kdy pĆenosová soustava nedokázala pĆenášet výkon. Proto byl vyhlášen stav nouze. PhDr. Antonín Hejna - vzpomínka Dne 26. êervence uplynulo dvacet let od úmrtí tohoto významného archeologa a historika, rodáka z Úpice. Celý svĎj život zasvøtil archeologii stĆedovøku, zejména hradĎm a tvrzím. Zabýval se výzkumy po celých éechách, ale byly to zejména objekty v rodném Podkrkonoší, ke kterým patĆil hrádek Bradlo u Hostinného, Bokov, Starý zámek u Radvanic, ale snad nejvøtší úspøch bylo „vykopání“ stĆedovøkého hradu Vízmburku u Úpice. PhDr. Antonín Hejna také spolupracoval s místními nadšenci Vlastivødného kroužku a kronikáĆ jej tehdy osobnø doprovázel spolu s Ing. Roupem na zĆíceninu hradu v Choustníkovø Hradišti.

236


éERVENEC

Vedra už trvají týdny Nepanuje však jenom v naší republice, ale v mnoha státech Evropy. Je to dĎsledek toho, že se naše planeta zahĆívá êím dál rychleji. Za tající ledovce však nemĎže matka pĆíroda, ale pĆedevším sám êlovøk. Nøkterá varující êísla: snøhu od šedesátých let roztála plná desetina, ledovce jsou za poslední pĎlstoletí tenêí o 15 %, moĆská hladina by do konce tohoto století møla stoupnout o 88 cm a pod hladinou už nyní konêí mnohé ostrovy v Tichém oceánu, Golfský proud spolu s oteplením oceánĎ slábne, a v období do konce století stoupne teplota ovzduší o dva až 7,7 st. Celsia. Dále se pĆedpovídají katastrofální sucha a oproti tomu se zvýší poêet dešČových srážek, na severní polokouli o 1 % za každých deset let. Hlavní pĆíêinou oteplování je oxid uhliêitý z výfukových plynĎ, kterého je nyní 6,8 miliard tun roênø a pĆedpoklad do konce století je 40 miliard tun. Uhlík také z ovzduší neubývá a schopnost rostlin vstĆebávat oxid uhliêitý je stále horší. Svøtové lesy dokáží pojmout jen tĆetinu oxidu a dalších škodlivin. KuchyĀ v nemocnici

Tato rozsáhlá rekonstrukce budovy dále pokraêuje. Práce se dotkly celé budovy, tedy bývalé prádelny i místností v suterénu.

Celá budova se musí isolovat od vlhkosti.

237


éERVENEC

Takto vypadá budova z pohledu od severu.

Hlavní budova nemocnice je vystavena celý den slunci. Snímek zachycuje ranní pĆíchod slunce.

Láznø Velichovky nabízejí a staví Již v pĆedchozích kronikách bylo zaznamenáno, že se Velichovky stávají vítaným místem návštøvy celého okolí, tedy i našeho møsta. Starají se o to mimo jiné i pravidelné lázeĀské koncerty. Ty se v tomto roce pĆemístily od budovy restaurace do pĎvodního pavilonu v lázeĀské promenádní zahradø.

Pavilon je ze široka obklopen návštøvníky, kteĆí si mohou vyhledat místo na sluníêku a êastøji ve stínu. Laviêky parku nestaêí a tak si návštøvníci pĆinášejí stoliêky z domova.

Na lázeĀské Masarykovø budovø bylo pĆistavøno ještø jedno poschodí, které však stavbu nijak nenarušilo, naopak vzhledovø vyzvedlo. 238


éERVENEC

Plyn v Tyršovø ulici Pokládka plynového potrubí v nejhoĆejší êásti Tyršovy ulice navazuje na stávající rozvodnou síČ u kĆižovatky Tyršovy a odboêky k rozluêkové síni místního hĆbitova.

Stavby rodinných domĎ v Tyršovø ulici Na lokalitø v hoĆení êásti Tyršovy ulice, pod dolením oplocením hĆbitova, (stávajícího urnového háje) rostou nové stavby.

PĆibližnø na tomto místø stávala v roce 1918 „Lesní škola“, která byla urêena pro válkou podvyživené školní døti. Pohled na tuto minulou stavbu, která se nedochovala, zachycuje dobová fotografie v knize nakladatelství Paseka – DvĎr Králové nad Labem od kronikáĆe Pavla Janouška. Drobné zajímavosti møsíce êervence - Státní svátek éR 5. êervence - Den slovanských vørozvøstĎ Cyrila a Metodøje – pĆíchod na Moravu v roce 863. - PĆed šedesáti lety bylo ve Strážnici slavnostnø zahájeno „éeskoslovensko v tanci a zpøvu“ jako první roêník folklorního festivalu. - PĆed deseti lety se narodila ovce Dolly, první živoêich vytvoĆený klonováním z dospølé buĀky savce. 14. února 2003 byla kvĎli vážnému onemocnøní plic utracena. 239

éERVENEC


- Státní svátek éR – Den upálení mistra Jana Husa 6. êervence 1415. - Zvláštní pĆání projevili manželé Pelikánovi z Náchoda. Po svatebním obĆadu se pĆijeli fotografovat s pelikánem. - Trutnovský fotokroužek Fotogold vystavuje práce deseti autorĎ v královédvorské ZOO. - PĆed 150 lety (10. êervence 1856) se narodil v Chorvatsku elektrotechnik a radiotechnik Nikola Tesla, který pracoval v naší zemi a zemĆel v roce 1943. - 10. êervence 1946 byla podepsána êeskoslovensko – sovøtská smlouva o opci a pĆesídlení volyĀských éechĎ do éSR a o stejné možnosti êsl. obêanĎ ruské, bøloruské a ukrajinská národnosti pĆesídlit do SSSR. Smørnice o repatriaci volyĀských éechĎ do éSR byla podepsána 13. Ćíjna 1946. Také v našem møstø a okolí žije Ćada tøchto navrátilcĎ. - PĆed 55. lety (11. êervence 1951) byl pĆijat zákon o ochranø státních hranic a zĆízena Pohraniêní stráž. - Sdružení obcí Podzviêinsko pĆipravuje nové cyklomapy. - Dotazníkový prĎzkum potĆebnosti sociálních služeb se bude zamøĆovat na Královédvorsko. DĎvodem je nový zákon, který vstoupí v platnost od ledna pĆíštího roku. - Pro velká êervencová vedra a zatím velmi málo dešČových srážek dochází na nøkterých místech k vysychání studní. - Senátní a komunální volby se uskuteêní 20. a 21. Ćíjna 2006. - Kynologický kroužek navštívil domov dĎchodcĎ, aby uplatnil canisterapii. - ZOO nabízí pro lidoopy zmrzlinu. Do bedýnek uložili pokrájené ovoce a zmrazili. Speciality se dostalo šimpanzĎm, gorilám a oranrutánĎm. - 85. narozeniny oslavil americký astronaut John Glenn. - 18. êervence 1941 (pĆed 65 lety) byla podepsána êeskoslovensko – sovøtská úmluva o spojenectví v boji proti hitlerovskému Nømecku a o zĆízení êeskoslovenských vojenských jednotek v SSSR. Ve stejný den došlo k uznání êeskoslovenské exilové vlády od Velké Británie a Sovøtského svazu. - PĆed deseti lety zemĆel legendární fotbalový brankáĆ František Plániêka. - Královédvorští hokejisté se sejdou k „suché“ dĆinø až koncem srpna. - Obêanské sdružení WING 49 CZ uspoĆádalo na zimním stadionu soustĆedøní mladých hokejistĎ. Ledová plocha se stala centrem hokejového kempu Ladislava Lubiny. - Do funkce Ćeditele StĆední prĎmyslové školy a StĆedního odborného uêilištø byl krajskými radními schválen Petr Vojtøch. Ten zvítøzil ve výbørovém Ćízení z konce êervna. - „Barevný den v ZOO“ – zábavná akce, která propaguje tĆídøní odpadĎ. - Jihoafriêan Van der Merwe s monopostem Honda pĆekonal svøtový rychlostní rekord na 400,459 km/hod. - 29. êervence 1996 provedla éína v poĆadí 45. a poslední jadernou zkoušku pĆed moratoriem, které zaêala uplatĀovat následující den. První pokusný jaderný výbuch uskuteênila 16. Ćíjna 1964. - 30. êervence 1971 pĆeplaval kanál La Manche jako první éechoslovák z Francie do Anglie František Venclovský. - Izraelský premiér Ariel Šaron je dále v bezvødomí a vysazuje mu mozek a ledviny. - Na táboĆišti u Hrubých luk se sjeli úêastníci kynologického tábora pro dospølé. Týdenní pobyt byl vønován výcviku agility, služebnímu výcviku a psímu tanci. - Rekonstrukci parteru pĆed Hankovým domem narušila krádež mødøných kabelĎ, urêených pro veĆejné osvøtlení. - PĆed šedesáti lety (31. êervence) Národní soud v Praze vynesl rozsudky nad nøkterými êleny protektorátní vlády. Zasedal od 29. dubna 1946. - ąímsko – katolická církev prodává starou faru v Dubenci.

240

M stské muzeum - Boty celého sv ta - výstava

Recommend Documents