Kultura jako předpoklad etiky Mgr. et Mgr. Martin Zielina, Ph.D. Ústav lékařské etiky a humanitních základů medicíny 2. LF UK 2016
Osnova dnešní hodiny • Odkud se bere etika? (z kultury) • Jak si osvojujeme kulturu? (socializací a enkulturací) • Odkud se vzal termín kultura? (v druhém vydání německého slovníku z roku 1793)
• Jak se zkoumá kultura? (např. analýzou pohádek) • Sebereflexivní emoce jako základ morálky (stud, vina, hrdost atd.)
Normativní etika • Posuzování jednání dle normy (dobré vs. špatné);
• • • •
Dělení: Etika ctnosti (Aristotelés); Konsekvencionalismus (J. Bentham); Deontologie (I. Kant);
Etika ctnosti • Základní princip: etickým principem se stávají hodnoty (ctnosti) zastávané nositelem. • Důraz: dobrý charakter;
Aristotelés (384 - 322 př. n. l.)
Deontologie • Základní princip: etické jednání je takové, které je v souladu s formulovanými zásadami, které si vytváří každý sám s ohledem na to, aby platily všeobecně a neškodily jiným. • Důraz: dodržování všeobecně platných norem;
Imanuel Kant (1724 - 1802)
Konsekvencionalismus neboli utilitarismus • Základní princip: účel světí prostředky. • Důraz: důsledek jednání;
Jeremy Bentham (1748 - 1832)
Likertova škála lží
1 Zcela akceptovatelná
2
3
4
5
6
7
8
9
Úplně neakceptovatelná
Etika a příbuzné oblasti • Náboženství – jednání v souladu se zjevenou pravdou. • Právo – jednání v souladu s normami, které jsou vynutitelné. • Kultura – jednání v souladu s kulturními pravidly (oblečení, stravovací návyky, společenské postavení atd.).
Vztah příbuzných oblastí Kultura
Právo
Náboženství
Odkud pochází etika? • Dvě roviny otázky: – 1) Historický vývoj etiky – 2) Autorita zaštiťující jednání
• Původ: vysvětlování pohrom, mýty apod.
Historický vývoj etiky • V naší kultuře (Euro-americká kultura), která stojí na antické a židovsko-křesťanské tradici převažují tři vysvětlení: 1) Řekové a T. Hobbes – společenská smlouva 2) J. J. Rousseau – přirozený stav 3) Křesťanství – dědičný hřích
Řekové (cca 300 BC.) a T. Hobbes (1588-1679) • Prastará otázka, zda naše jednání vychází z přirozenosti (fysis), tzv. determinismus; nebo pouze ze vzájemné dohody (nomos), tzv. svoboda vůle. • „Homo homini lupus“ (Člověk člověku vlkem) • Každý válčí s každým, proto je zapotřebí se společně domluvit. • AUTORITA: Společenská smlouva
J. J. Rousseau (1712-1778) • Významná osobnost Velké francouzské revoluce; • Člověk potřebuje absolutní svobodu = přirozený stav. • Lidé spolu bojují, až když se spolčují (x společenské smlouvě). • Morální člověk je Robinson Crusoe. • AUTORITA: Přirozenost
Křesťanství • Každý člověk je stižen dědičným hříchem = člověk jedná nemorálně. • Až jednání na základě zjevených pravd (např. Bible) je morální. • AUTORITA: Bůh
Původ etiky A) Společenská smlouva – člověk se liší od zvířat pouze svou vypočítavostí (druhem inteligence) a je tedy prvním osvíceným egoistou. B) Náboženský pohled – člověk není pouze obdařen inteligencí, ale také jinou duševní kvalitou (např. soucit) – altruismus.
KOSTEL
JAZYK
NÁBOŽENSTVÍ
TANEC
ATOMOVÁ BOMBA
LIDSKÉ TĚLO
NAMALOVANÉ OVOCE
RODINA
STROM
ŠPERK
OVOCE
Divoký chlapec z Aveyronu •
•
„9. ledna 1800 se nedaleko vesnice Saint-Serin v jižní Francii vynořil z lesa podivný tvor. Přestože chodil vzpřímeně, působil spíše dojmem zvířete než člověka. Brzy se však ukázalo, že jde o chlapce ve věku asi jedenácti až dvanácti let. Namísto řeči vyluzoval jen podivné skřeky, neměl zjevně žádné povědomí o osobní hygieně a vykonával potřebu kdekoli a kdykoli se mu zachtělo. Vesničané na něj upozornili místní policii, která jej odvedla do nedalekého sirotčince. Zpočátku se neustále pokoušel utéci a nebylo snadné ho vždy znovu chytit. Odmítal nosit šaty a okamžitě je se sebe strhával. Žádní rodiče se o něj nikdy nepřihlásili. Dítě bylo podrobeno důkladnému lékařskému vyšetření, ale nenašly se na něm žádné větší odchylky od fyzické normy. Když mu ukázali zrcadlo, zdálo se, že se v něm sice vidí, ale přitom nepoznává, že je to on sám. V jednom případě se pokusil prostrčit ruku zrcadlem a vzít si brambor, který v něm viděl. (Ten měl ve skutečnosti za hlavou.) Po několika pokusech se k bramboru dostal tak, že ohnul ruku dozadu, aniž otočil hlavu
Zdroj: A. Giddens 1999, s. 40.
„Vlčí děti“ • „vlčí děti“ = děti žijící v extrémních podmínkách sociální izolace, tedy bez kontaktu s lidmi. • Fikce (Mauglí, Tarzan) vs. skutečnost (v ČSSR v 60. letech XX. stol.).
Amala a Kamala Koluchová twins •
• •
Omluva: správně je tento případ ve světové literatuře nazýván „Koluchová twins“. Samotná autorka však zpočátku volila anonymizující název „moravský Amala a Kamala“. Za tuto mystifikaci se omlouvám. #nebýtjakoZeman
Brzy po porodu zemřela matka dvou chlapců, dvojčat. Do 11 měsíců probíhal psychický i somatický vývoj těchto chlapců přiměřeně jejich věku. • Poté si děti vyžádal zpátky k sobě jejich otec a macecha, kteří se k nim chovali nelidsky. • Dvojčata byla zavřena v nevytápěné komůrce, krutě bita a vůbec izolována od okolního světa. • Když byli v sedmi letech chlapci odebráni úřady, tak nebyli schopni mluvit, ba ani pořádně chodit Zdroj: Koluchová 1987.
Vztah etiky a kultury • Jednání v souladu s kulturními pravidly. • Socializace a enkulturace
Socializace • Postupné prorůstání do společnosti; • Proměna z člověka jakožto živočicha na člověka jakožto občana; • Významní druzí (opinion leaders) – rodina, škola, nejlepší kamarádi atd. • Osvojování si rolí (Mead – dvě stádia socializace: self = play (I) + game (Me));
Dvě stádia socializace (Self = I + Me) PLAY (I)
GAME (ME)
• Ranější fáze hraní. • Volná zábava charakteristická nahodilým přebíráním rolí (matka, doktor, učitel). • Významní druzí často určují role, na něž si dítě hraje.
• Zde si již dítě nehraje samo za sebe (pravidla). • Přejímá roli ve hře s ostatními. • Generalizovaný druhý. • Self = play (I) + game (Me).
Enkulturace • Socializace probíhající v konkrétní kultuře. • Vrůstání jednotlivce do společnosti; • Akulturace (v důsledku kontaktu různých kultur dochází k vzájemnému ovlivnění – např. McDonald´s, pizza, „čína“ atd.);
Etické a kulturní aspekty
Etické aspekty
Nositel
Kulturní aspekty
ETIKA
SPOLEČNOST
ENKULTURACE
MORÁLKA
RODIČE/ŠKOLA atd.
SOCIALIZACE/ENKULTURACE
MRAVNOST
DÍTĚ
SOCIALIZACE
Etické předporozumění • O málo věcech slyšíme úplně poprvé (máme o mnohých věcech tzv. předporozumění); • Předsudky (ulehčují orientaci ve světě); • Jak korigovat chybné předporozumění?
Co je to kultura? • V roce 1952 se tuto otázku snažili zodpovědět A. L. Kroeber a C. Kluckhohn v díle Culture: A Critical Review of Concepts and Definitions. • Do češtiny přeložila P. Váňová v roce 1970 jako Kritický nástin systémů a definic kultury. • Obsahuje soubor velkého množství definic (dva svazky).
Kultura a civilizace • Termín civilizace se používal dříve než termín kultura. • Paul Hazard objevuje termín kultura (Kultur) v druhém vydání německého slovníku z roku 1793 (v předešlém vydání z roku 1774 tento termín obsažen nebyl). • Přesto popularizátorem termínu kultura se stal Gustav F. Klemm (1802 - 1867), jeho dílo ovlivnilo zakladatele antropologie E. B. Tylora.
Kultura • E. B. Tylor uvedl termín kultura (Culture) v roce 1871. • Až za nějakých 50 let termín kultura zdomácněl v anglofonním prostředí (tj. cca 1921).
Definice kultury • „Užíváme termín ´kultura´, když odkazujeme k historicky odvozeným a sociálně přenášeným ideám (např. symboly, jazyk, hodnoty a normy) a jednáním (např. rituály, pravidla, zákony), stejně jako i artefakty (např. nástroje) a instituce (např. rodina), které jsou simultánně produkty lidského jednání i tvůrci budoucího jednání.“ Zdroj: A. L. Kroeber, C. Kluckhohn, 1970: 5.
Jaké existují kultury? • Není přesně stanoveno (každá kultura se vymezuje proti jiným, ale ne všem). • Euro-americká kultura (židovsko-křesťanský a antický základ). • Japonská kultura; • Arabská nebo muslimská kultura; • Indická nebo hinduistická kultura; • Židovská kultura; • Atd.
Jak zkoumat kultury? • Vlastní (sociologie, etnografie apod.) vs. cizí (antropologie, etnografie apod.); • Indikátory: – Rituály (dospělost, narození dítěte, pohřeb atd.); – Jazyk (Sapir-Worfova hypotéza); – Pohádky (sdílení hodnot); Pozn.: Zkoumá se převážně oblast jednání.
Pohádky • LANHAM, B. B., MASAO, S. Folktales Commonly Told American and Japanese Children: Ethical Themes of Omission and Commission. The Journal of American Folklore, Vol. 80, No. 315 (Jan. - Mar. 1967), pp. 33-48.
Pohádky • Orální vs. skripturální kultura – podle Havelocka (1963) řecká kultura byla postavena na oralitě ještě dlouho po objevení písma.
• Srovnání vyprávěných pohádek japonských (n = 61) a amerických (n = 83) rodičů. • Sestavili žebříček (top ten) japonských a amerických pohádek. • Slovní vyprávění pohádky se proměňuje, ale etické poselství je vždy stejné – podle Cox (1893) má Popelka 134 verzí.
Workshop • Rozdělte se do trojic. • Sestavte žebříček 10 nejčastějších pohádek z dětství.
Srovnání amerických a japonských pohádek
Zdroj: Lanham, Masao 1967
Srovnání amerických a japonských pohádek
Zdroj: Lanham, Masao 1967
Srovnání • Pohádky japonské (J) a euro-americké (EA) kultury jsou odlišné; • Hrdinové - v EA kultuře jsou převážně mladé dívky x v J kultuře jsou převážně mladí nebo dospělí muži; • Záporáci - v EA kultuře dospělé ženy x v J kultuře dospělí muži. • Nejčastěji se objevuje v pohádkách EA i J kultury etické téma ODPLATY.
Závěr • Kultury přes mnohé odlišnosti spojuje výchova (socializace) svých členů k platným společenským hodnotám (enkulturace). • Dítě je tak od malička kultivováno v rozlišování žádoucího od nežádoucího jednání (normativní etika) prostřednictvím sebereflexivních emocí. • Ne vždy se podaří, aby každý dospělý jedinec měl vhodné osobností dispozice pro interakci ve společnosti (mravnost ≠ morálka).
DĚKUJI ZA POZORNOST
