KULTURA AKTIVNÍHO STÁRNUTÍ aneb SPOLEČNOST DLOUHOVĚKOSTI

proměny CO JE A KDE SE VZALA

KULTURA AKTIVNÍHO STÁRNUTÍ aneb SPOLEČNOST DLOUHOVĚKOSTI Po šedesátce život zdaleka nekončí: s věkem je možné využít více příležitostí, které život přináší, a nikoli méně. Ve společnosti, která si to uvědomuje, se postupně prosazuje myšlenka aktivního stárnutí, ať už v práci, doma, nebo v jiném prostředí. Můžeme mu říkat také zdravé stárnutí. Jeho potřebné základy se stavějí už ve školním věku a je přínosné jak pro jednotlivce, tak pro společnost.

Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity Evropský parlament a Rada Evropské unie vyhlásily na návrh Evropské komise rok 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Proč? Stárnutí se lidé často bojí, místo aby si uvědomili hodnoty, které přináší jim samým i společnosti. Mladí lidé a lidé v  aktivním věku mnohdy spatřují v  seniorech zátěž. Neuvědomují si, že jsme na tom v porovnání s předchozími generacemi zdravotně mnohem lépe, a senioři tak mohou nabídnout své dovednosti a zkušenosti, které mohou být pro mladé velkým přínosem. Aktivním stárnutím se myslí zhruba toto: umožnit seniorům zůstat déle v  zaměstnání a  podělit se o  cenné zkušenosti, aktivně se podílet na chodu společnosti a žít déle ve zdraví a spokojenosti. Znamená to vytvářet pro starší osoby pracovní příležitosti, umožnit jim aktivně přispívat k  životu celé společnosti formou dobrovolnictví (často např. jako rodinní pečovatelé), umožnit jim žít nezávisle – přizpůsobením bydlení, infrastruktury, informačních technologií a dopravy. Ve společnosti, kde se podíl seniorů rychle zvyšuje, hraje velmi důležitou úlohu mezigenerační solidarita. Její prosazování představuje výzvu pro nás všechny, abychom vytvářeli příznivé prostředí pro aktivní stárnutí a podporovali nezávislost seniorů. Touto cestou je třeba se ubírat v oblasti zaměstnanosti, zdravotní péče, sociálních služeb, při vzdělávání dospělých, v  dobrovolnictví, v  oblasti bydlení vytváření věkově přátelského prostředí ve městech a obcích, v oblasti informačních technologií, v dopravě... Evropský rok 2012 zahrnuje tři hlediska na aktivního stárnutí: aktivní stárnutí a  zaměstnanost, aktivní účast na společenském dění, nezávislý život.

Role starších lidí ve společnosti

12

V rozhodnutí o vyhlášení Evropského roku aktivního stárnutí a  mezigenerační solidarity 2012 se vysvětluje: „Evropská rada uznala na několika

svých po sobě následujících zasedáních potřebu řešit dopady stárnutí populace na evropské sociální modely. Hlavní odpověď na tyto rychlé změny ve věkové struktuře spočívá v  podpoře vytvoření kultury aktivního stárnutí jako celoživotního procesu a zajištění toho, aby rychle rostoucí skupina obyvatel tvořená lidmi,

lupráci mladších a  starších lidí,“ vyzval v listopadu 2011 Evropský parlament. Na aktivní stárnutí zaměřuje podporu několik programů Evropské unie jako například Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, program Progress, program celoživotního učení (a  v  rámci tohoto programu zejména program Grundtvig), akční plán „Důstojné stáří v  informační společnosti“, společný program asistovaného žití v domácím prostředí (Ambient Assisted Living – AAL), přípravná akce Calypso pro sociální cestovní ruch a  akční plán

Celkovým cílem evropského roku je usnadnit v Evropě vytvoření kultury aktivního stárnutí založené na společnosti pro všechny věkové skupiny. jimž je v současné době více než 55 let, kteří jsou celkově zdravější a  vzdělanější než příslušníci této věkové skupiny v  minulosti, měla dobré podmínky pro zaměstnanost a aktivní zapojení do společenského a rodinného života, a to i formou dobrovolné činnosti, celoživotního učení, kulturního a sportovního vyžití. Podle Světové zdravotnické organizace je aktivní stárnutí procesem optimalizace možností v oblasti zdraví, zapojení a zabezpečení s cílem zlepšit kvalitu života během stárnutí. Aktivní stárnutí umožňuje lidem plně rozvinout svůj potenciál pro dobrou tělesnou, sociální a duševní pohodu v  průběhu celého jejich života a  zapojovat se do společnosti, a přitom jim poskytuje odpovídající ochranu, zabezpečení a  péči, když to potřebují. Podporování aktivního stárnutí proto vyžaduje mnohostranný přístup a odpovědnost prostřednictvím trvalé podpory napříč všemi generacemi…“ Státy Evropské unie mají v následujících letech učinit z aktivního stárnutí jednu ze svých priorit. „Evropský rok by měl vyzdvihnout zejména přínos starších lidí pro společnost a  poskytnout příležitost k  posílení solidarity, spolupráce a  porozumění mezi generacemi a umožnit spo-

pro městskou mobilitu.

Databáze iniciativ Internetové stránky Evropského roku aktivního stárnutí a  mezigenerační solidarity 2012 http://europa.eu/ey2012 obsahují databázi iniciativ, kterých každým dnem přibývá. Snadný přístup do ní je možný prostřednictvím mapky zúčastněných zemí. Jedna z  prvních zveřejněných iniciativ pochází z České republiky. Česká republika: Mluvme o stáří − Turné kapely Please the Trees 2012 V roce 2010 zahájila organizace Elpida, o. p. s., úspěšnou kampaň Mluvme o stáří, která bojuje proti společenským stereotypům a  stereotypům v  médiích vůči seniorům a  stárnutí všeobecně. V  souvislosti s  touto kampaní připravila turné kapely Please The Trees proti diskriminaci seniorů − společná vystoupení mladé rockové kapely a  sboru seniorů Elpida v  hudebních klubech. Na těchto vystoupeních mladí lidé vidí a  slyší, že různé generace spolu mohou vytvořit něco úžasného. http://www.elpida.cz, www.pleasethetrees.com

1 | 2012

proměny Rumunsko, Česká republika, Španělsko, Švédsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Velká Británie, Itálie, Kypr, Maďarsko: Mládež a dospělí pro lepší život

ské Sobotě. Letos vytvoří on-line „třídu“, kde budou k  dispozici příklady dobré praxe, metod a  nástrojů pro mezigenerační spolupráci. http://hisa.sadezidruzbe.org/

Vzdělávací projekt v  rámci evropského programu Grundtvig spojuje mladé lidi a  seniory z  11 zemí z  různého prostředí – nezaměstnané, imigranty, zdravotně postižené, kulturní menšiny atd., aby našli vazby mezi různými generacemi a vytvořili pro sebe lepší život. Aktivity se budou filmovat a  závěrečná zpráva o  22 příkladech dobré praxe bude dostupná společně s filmem na DVD.

Itálie: Prarodiče na internetu Během minulého školního roku organizovala škola ve městě  Sassari na Sardinii sérii víkendových kurzů počítačové gramotnosti pro prarodiče, při nichž učiteli byli 11−13letí studenti. Letos předávání základních znalostí o  internetu prarodičům pokračuje. www.scuolamediatola.it

http://young-and-adults.info-project.ro/

Německo: IMP.ACT! SEVEN-network je mezinárodní síť 29 organizací podporujících výměnné pobyty seniorů-dobrovolníků. V Hessensku tato organizace propojila téma Evropského roku dobrovolnictví 2011 s  Evropských rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 uspořádáním konference IMP.ACT − IMProving the ACTion of senior Volunteering! Konference se zaměřila na zkušenosti a  výsledky výměn seniorských dobrovolníků. www.seven-network.eu

Portugalsko: Platforma „age-friendly“ měst Zhruba stovka portugalských obcí a  14 univerzit a  různých občanských sdružení se přihlásilo k  projektu cIDADES, v  jehož rámci bude každá obec ověřovat, jak přátelská je pro své vlastní občany ve věku 55+. http://www.projectotio.net

Británie: Společné stárnutí Evropská síť EMIL (The European Mapping of Intergenerational Learning) je spoluorganizátorem konference Generation Ageing Together, která má nabídnout myšlenky, znalosti i  podnětné otázky pro realizaci vize mezigenerační spolupráce napříč Evropou − European Intergenerational Network. http://www.emil-network.eu

29. duben se každoročně slaví jako Evropský den mezigenerační solidarity. Příprava na stárnutí v České republice Sociální rozvoj, lepší životní a pracovní podmínky, pokroky v medicíně a prosazování sociálních práv vedou k  tomu, že méně lidí dnes umírá předčasně v dětství nebo během pracovního života. Získané roky života jsou hodnotou samy o sobě. Více lidí má možnost prožít delší život než v minulosti a starší lidé tak tvoří významnější část populace než kdykoliv v minulosti. Stáří se stává přímou zkušeností většího počtu lidí. Současně máme méně dětí než v minulosti. Stárnutí populace je nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy. Tento demografický vývoj bude v dalších letech pokračovat. Podle střední varianty projekce demografického vývoje zpracované Českým statistickým úřadem by měli lidé starší 65 let v roce 2030 tvořit 22,8 % populace, v roce 2050 pak 31,3 %, což představuje přibližně 3 miliony osob. V  roce 2007 tvořily osoby starší 65 let 14,6% obyvatel České republiky. Relativně

nejrychleji se přitom bude zvyšovat počet osob nejstarších. Podle demografické prognózy ČSÚ bude v roce 2050 žít v České republice přibližně půl milionu občanů ve věku 85 a více let (ve srovnání se 124 937 v  roce 2007). Naděje dožití při narození bude v roce 2050 činit 78,9 let pro muže a 84,5 pro ženy (oproti 73,7 let pro muže a 79,9 let pro ženy v roce 2007). Přibývající počet starších lidí představuje v  důsledku zvyšujícího se vzdělání a zlepšujícího se zdraví populace potenciál pro sociální a  ekonomický rozvoj. Politika přípravy na stárnutí by měla reagovat na dvě základní výzvy: integrovat starší osoby do ekonomického a  sociálního rozvoje a vytvořit věkově inkluzívní společnost. Důležité je přizpůsobit politiku zaměstnanosti, důchodovou politiku a další politiky a služby probíhajícím sociálním a demografickým změnám. Podmínky ve stáří nelze oddělit od předcházejících životních etap. Zdraví ve stáří je ve značné míře podmíněno životními podmínkami v dětství a sociální situací matek a  rodin. Je proto důležité zaměřit se na situaci lidí, kteří jsou během života různým způsobem sociálně znevýhodněni. Podpora mezigenerační solidarity a soudržnosti by měla být součástí všech opatření přijímaných v reakci na stárnutí populace. Jedna z  nejzásadnějších otázek při přípravě společnosti na stárnutí a  vytváření věkově inkluzívní společnosti je zabránění diskriminaci na základě věku a ageistickým stereotypům ve společnosti, proto je třeba poukazovat na potenciál, přínos a  roli starších lidí v  rodině, ekonomice a  celé společnosti a  dále je rozvíjet a podporovat. V březnu 2006 vláda České republiky zřídila Radu vlády pro seniory a stárnutí populace jako svůj poradní a  iniciativní orgán (http://www.mpsv.cz/cs/2897). Ministerstvo práce a  sociálních věcí ČR vyhlašuje pravidelně dotační program podpory veřejně účelných aktivit seniorských a  proseniorských organizací. Více informací najdete na: http://www.mpsv. cz/cs/11073 nebo na Odboru sociálních

Slovinsko: Plody společnosti – mezigenerační spolupráce Slovinská iniciativa Slovene Philanthropy Association podporuje školy a organizace pro starší občany, aby rozvíjely mezigenerační aktivity. V  roce 2009 organizace otevřela první mezigenerační centrum Fruits of Society House v Mur-

1 | 2012

→  V rámci evropského programu pro celoživotní vzdělávání Grundtvig probíhá i mezinárodní projekt Nature for Care, jehož cílem je vytvořit funkční model environmentálního vzdělávání žáků a seniorů. Na snímku: z programu v Nizozemí. Více najdete v rubrice Inspirace a Didaktika. Foto: archiv o. p. s. Chaloupky

13

proměny služeb a  sociálního začleňování MPSV, Mgr. Klára Vítková Rulíková, e-mail: klara. [email protected], tel. 221 924 051.

Tichá revoluce aneb Kvalita života ve stáří Vláda ČR usnesením ze dne 9. ledna 2008 č. 8 přijala Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 Kvalita života ve stáří, strategický dokument, který stanovil cíle a opatření, která je třeba přijmout v konkrétních oblastech v kontextu demografického stárnutí a  sociálních změn. Cílem je zajistit, aby dílčí politiky adekvátně reagovaly na tyto změny a na potřeby a problémy starších lidí. Program vychází z předpokladu, že ke zvýšení kvality života ve stáří a  k  úspěšnému řešení výzev spojených s  demografickým stárnutím je nezbytné zaměřit se na následující prioritní témata: aktivní stárnutí, prostředí a komunita vstřícná ke stáří, zlepšení zdraví a  zdravotní péče ve stáří, podpora rodiny a pečovatelů, podpora participace na životě společnosti a  ochrana lidských práv. Program navazuje na Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 a dokumenty a doporučení OSN a  dalších mezinárodních organizací, zejména na Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí (OSN, Madrid 2002) a  Zásady OSN pro starší osoby (1991).

Současný český národní program přípravy na stárnutí stanovuje základní předpoklady pro to, abychom vytvořili podpůrné, integrující a  vstřícné prostředí pro sebe i pro druhé. Má pomoci podpořit solidaritu a  soudržnost mezi generacemi a  zájem o  situaci, těžkosti a preference starších lidí v České republice, zvýšit subjektivní a objektivní bezpečí a ochránit práva zranitelných skupin starých lidí. V roce 2012 bude vyhodnocen a revidován. Stanovené základní prioritní směry by však měly mít dlouhodobější platnost. Z  úvodu tohoto programu vybíráme některé podněty: „Demografické stárnutí je většinou nesprávně považováno za negativní jev a  problematika spojená s  demografickým stárnutím je často redukována na problematiku reformy důchodového systému. K  zajištění kvality života ve stáří a k využití zkušeností a potenciálu přibývajícího počtu starších lidí je však třeba učinit více. Je nezbytné přijmout opatření v řadě oblastí a zejména změnit negativní přístup ke stárnutí populace a  ke starším lidem, který je často spojen se stereotypním až ageistickým pohledem na stáří a starší lidi, vzbuzuje obavy narušující mezigenerační soudržnost a  vytváří podhoubí věkové diskriminace. Přehlíží přitom nejen potenciál starých lidí, ale také důsledky a možnosti vědeckého, technického a  ekonomického rozvoje.

CO ŘEKL EUROBAROMETR Eurobarometr je série průzkumů veřejného mínění, které zadává Evropská komise. V  rámci průzkumů jsou pravidelně vydávány zprávy o veřejném mínění v různých oblastech týkajících se Evropské unie. Průzkum zveřejněný v lednu 2012 k oficiálnímu zahájení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity se týkal pěti oblastí: vnímání věku a starších lidí obecně; starších lidí na pracovišti; důchodu a  důchodových dávek; dobrovolné práce a podpory v oblasti péče o starší občany a vytváření prostředí příznivého pro seniory. Z výsledků vyplynulo, že většina obyvatel se domnívá, že lidé ve věku 55 let a starší hrají významnou roli v klíčových oblastech společenského života. Přes 60 % dotázaných uvedlo, že by lidé měli mít možnost pracovat i v důchodovém věku; to by si osobně přála třetina dotázaných. Odlišně chápou označení „mladý“ a  „starý“ v  různých státech: na Maltě, v  Portugalsku a ve Švédsku jsou za mladé považováni lidé mladší než 37 let, zatímco na Kypru a v Řecku do věku 50 let. V průměru se v Evropské unii domníváme, že se na nás pohlíží jako na staré těsně před dovršením 64 let věku; za již ne mladé jsme považováni po překročení hranice 41,8 let. Vnímání věku se liší také v závislosti na věku a pohlaví dotazovaných: například ženy se domnívají, že stáří začíná v  65 letech věku, zatímco muži označují jako počátek stáří již věk 62,7 let.

Ke zvýšení kvality života ve stáří a podpoře prosperity ve stárnoucí společnosti je nezbytné dát v průběhu života příležitost pro uplatnění, učení, vzdělávání a aktivní život všem lidem. Lineární model vzdělání, práce a  důchod stále více přestává platit a  hranice mezi jednotlivými fázemi životního běhu se stávají flexibilnějšími a méně ostrými. Starší lidé mají stejně jako všichni právo být hodnoceni jako jednotlivci, na základě svých schopností a  potřeb bez ohledu na svůj věk, pohlaví, barvu pleti, zdravotní postižení či jiné charakteristiky. Starší lidé a  jejich znalosti a  zkušenosti by měli stát v centru změn realizovaných v kontextu stárnutí populace. Stárnoucí společnost si nemůže dovolit vylučovat starší osoby z  trhu práce a  neposkytnout příležitost těm, kteří chtějí žít aktivně. Zdravotní péče o staré lidi musí předcházet vzniku dlouhodobé závislosti a  institucionalizaci. Potřebujeme stáří přátelské komunity, které poskytují více příležitostí pro sociální aktivity a  hodnotné trávení volného času. Potřebujeme komunitní centra poskytující starším občanům a  rodinám podporu a flexibilní služby. Potřebujeme nabídku vhodného a  důstojného bydlení, které podporuje sociální integraci a  vyhovuje potřebám a omezením starých lidí. Stále větší část dospělého života budeme prožívat ve stáří. Pokud lidé starší 65 let budou tvořit třetinu populace, přestává mít smysl rozlišovat mezi službami a pro-

Demografické trendy

Přínos seniorů

Zdroj: Eurobarometr (http://ec.europa.eu/ceskarepublika/ press/press_releases/index_cs.htm)

14

1 | 2012

proměny dukty pro seniory a pro neseniory. Všechny služby a  produkty musí být kvalitnější a flexibilnější a musí vyhovovat všem, bez ohledu na jejich zdravotní stav a omezení spojená s  věkem. Správné a  prozíravé je udělat maximum pro to, abychom vytvořili podmínky pro důstojný, zdravý a  aktivní život v  druhé polovině života a  pro uplatnění potenciálu a aspirací rostoucího podílu starších osob. Polovina života stále většího počtu lidí se přitom odehraje ve věku nad 50 let. Demografické stárnutí bylo označeno také jako tichá revoluce. Je třeba se zamyslet nad tím, zda naše instituce, prostředí, způsob myšlení i života jsou připraveny na pozvolný, ale jistý příchod společnosti dlouhověkosti. Měli bychom si všichni společně položit otázku, jaké chceme stáří pro sebe a pro své rodiče a co je nezbytné k naplnění naší představy učinit. Téma stárnutí populace a kvality života ve stáří se týká nás všech.“

Stárnutí je zásadní téma a jedinečná osobní zkušenost Přístup ke starším osobám a stárnutí populace vychází z následujících základních principů, které jsou opět výběrovou citací ze současného českého národního programu přípravy na stárnutí:  Celoživotní přístup Zdraví a kvalita života ve vyšším věku jsou do značné míry podmíněny životními podmínkami, událostmi a rozhodnutími v dětství a dospělosti, včetně životního prostředí a životního stylu.  Partnerství vlády a samosprávy Místní a  regionální samospráva má značný vliv na kvalitu a dostupnost dopravy, bydlení, zdravotních a sociálních služeb, příležitostí pro sociální, kulturní a volnočasové aktivity, bezpečnost a na další služby a podmínky důležité pro kvalitu života.  Mezigenerační vztahy a soudržnost Jednotlivé generace jsou na sobě vzájemně závislé. Mezigenerační solidarita a věková různost na pracovišti, v komunitě a rodině je faktorem sociální soudržnosti a ekonomického rozvoje. Mezigenerační vztahy mají zásadní význam pro rozvoj jedince i  společnosti a  pro kvalitu života v každém věku. Stáří přináší řadu pozitivních hodnot a  seniorská generace hraje významnou roli v  rodinách, komunitách a celé společnosti. Z větší mezigenerační soudržnosti a odstranění věkových bariér může mít prospěch celá společnost.

1 | 2012

 Zvláštní pozornost věnovaná znevýhodněným a zranitelným skupinám jako jsou starší lidé se závažným zdravotním postižením, včetně syndromu demence, a  duševně nemocí, migranti, obyvatelé špatně vybavených lokalit venkova a měst, staří lidé z etnických menšin, oběti totalitních režimů.

 Genderový přístup Mezi staršími lidmi v  důsledku vyšší naděje dožití při narození převažují ženy a jejich podíl se ve vyšších věkových kategoriích zvyšuje. V nejstarších věkových skupinách je riziko chudoby několikanásobně vyšší u  žen než u  mužů. Muži a ženy čelí odlišným rizikům na trhu práce, mají odlišná zdravotní rizika a potřeby. Zdraví žen je obecně horší než zdraví mužů. Naopak kardiovaskulární mortalita či sebevražednost je vyšší u mužů. Přibližně dvě třetiny neformálních pečovatelů tvoří ženy. Důležité je nejen zohlednění převažujícího počtu žen ve vyšších věkových kategoriích, ale zejména rozdílných rizik, potřeb a specifik mužů a žen v jednotlivých oblastech života.  Dialog s občanskou společností a sociálními partnery Neziskové organizace, které často působí na místní úrovni, zavádějí nové služby, disponují cennými zkušenostmi a  znalostmi a  přispívají ke zvyšování kvality života starších osob. Neziskové organizace a zájmy, které prosazují, jsou různorodé stejně jako starší populace. V souladu s participativním přístupem je žádoucí usilovat o zapojení a účast samotných starších osob na řešení otázek, které se jich dotýkají, a na rozvoji společnosti.   Odpovědnost jednotlivce a společnosti Důstojné a  aktivní postavení starších lidí vyplývá mimo jiné z aktivního přístupu a odpovědnosti za vlastní život i za mezigenerační vztahy, předávání důležitých zkušeností, tradic a hodnot. Starší lidé by měli usilovat o aktivní roli a přínos společnosti, komunitě a  rodině. Kvalita života ve stáří vyžaduje také osobní zralost a odpověď na hlubší duchovní otázky života. Stáří, stárnutí, umírání je zásadní téma a jedinečná osobní zkušenost. Stáří nelze redukovat na otázku kvality péče a životních podmínek.  Snižování sociálních a geografických rozdílů (ekvita) Je správné a slušné usilovat o sociální spravedlnost a  snižovat územní rozdíly v  dostupnosti a  kvalitě služeb a  příležitostí a  zajistit rovnost přístupu k  důležitým službám a produktům, včetně bydlení, dopravy, zdravotní péče pro všechny skupiny starších osob…  Politika podložená důkazy Politika v reakci na stárnutí a opatření v  jednotlivých oblastech významných pro kvalitu života ve stáří musí vycházet z  podložených a  ověřených poznatků a být monitorovány a vyhodnocovány.  Důstojnost Právo na seberealizaci a  svobodnou volbu je třeba zajistit všem, nejen zdravým a  soběstačným. Důstojnost vyžaduje zabránění protektivnímu přístupu a  redukci potřeb starších lidí a  stáří na

sociální a zdravotní problematiku. Vyžaduje uspokojení duchovních a kulturních potřeb, „zplnomocnění“ a  podporu aktivní nezávislosti.  Informovanost a mainstreaming Potřeby i potenciál starších lidí v různých oblastech a  sférách života mohou být snadno opomenuty v  důsledku nedostatku zájmu a  podpory, neznalosti, nejistoty, ambivalence nebo ageismu... S  využitím participativního přístupu se lze dozvědět více o názorech občanů na důstojnost a kvalitu života ve stáří, mezigenerační vztahy, aktivní život nebo participaci ve společnosti. Zohlednění demografického stárnutí a  potřeb starších lidí v  činnosti různých subjektů (mainstreaming) může vést k  přijetí legislativního opatření či jiné intervence zaměřené na řešení konkrétního problému a  k  lepší kvalitě života ve stáří většího počtu lidí.“ Národní program vychází z  předpokladu, že ke zvýšení kvality života ve stáří a k úspěšnému řešení výzev spojených s  demografickým stárnutím je nezbytné zaměřit se na následující strategické oblasti a  priority: aktivní stárnutí, prostředí a  komunita vstřícná ke stáří, zlepšení zdraví a zdravotní péče ve stáří, podpora rodiny a pečovatelů, podpora participace na životě společnosti a  ochrana lidských práv. Text Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 pokračuje rozpracováním priorit do větších podrobností, kde zájemci najdou řadu podnětných námětů. Je dostupný na: http://www.mpsv.cz/cs/5045#zp. V průběhu roku 2012 dojde ke zpracování nového Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2013 až 2017, který bude vycházet ze současného programu a zhodnocení dosaženého pokroku.

Evropský rok 2012 v České republice Koordinací Evropského roku 2012 bylo v  České republice pověřeno Ministerstvo práce a sociálních věcí (kontakt: Mgr. Lenka Bočková, e-mail: [email protected], tel.: 221 922 688). Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci se Zastoupením Evropského komise v ČR pořádá dne 1. března 2012 oficiální Zahajovací konferenci k  Evropskému roku 2012, na které budou mimo jiné přestaveni tzv. Patroni EY 2012, odborníci uvedou hlavní témata EY 2012 a následně v rámci každé tematické oblasti představí partneři své závazky a způsob jejich dosažení. Součástí konference bude i fotografická výstava a vystoupení kapely Please The Trees spolu se sborem seniorů Elpida. Na stránkách MPSV ČR k  Evropskému roku aktivního stárnutí a  mezigenerační solidarity najdete několik desítek konkrétních iniciativ, z nichž jsme vybrali pár příkladů.

15

proměny

16

 Elpida Velkých témat, která zasluhují pozornost, je ve společnosti hodně. O stáří se ale moc nemluví, nebo jen v negativních souvislostech. Přitom živá paměť, předávání zkušeností z  generace na generaci a  tradice jsou přirozeným kulturním základem každé společnosti, každého z nás. Elpida, o. p. s., dlouhodobě pomáhá seniorům stát se samozřejmou, sebevědomou a  respektovanou součástí naší společnosti. Úspěšná dlouhodobá kampaň Mluvme o stáří: Nech mou babičku na pokoji! má za cíl vzbudit zájem veřejnosti o téma stárnutí a stáří. Kampaň měla v první fázi podobu vizuálu, na kterém mladí čeští umělci společně se svými babičkami a dědečky se vymezovali proti diskriminaci stáří ve společnosti. Pokračuje sérií koncertů Elpida tour, které jsou příkladem přirozeného propojení generací, projekty Sen-zine, Mýma očima a Počítačovou olympiádou seniorů. Tváří turné Please the Trees 2012, se kterou se můžete potkávat na plakátech i na koncertech samotných, je jeden z největších žijících básníků Zbyněk Hejda. Na koncertech zaznívají také písně z  filmu Alois Nebel v podání Jaromíra 99 a Dušana Neuwertha z Tata Bojs. Kapela se inspiruje tradicí zámořského písničkářství, podaného ovšem s patřičným kytarovým drajvem. Proč právě Please The Trees? Dovíte se na: http://cs-cz.facebook.com/ pleasethetrees. Kapelu vokálně doprovází sbor seniorů Elpida, který pod vedením sbormistryně Zuzany Siebertové, studentky operního zpěvu, zpívá od podzimu 2010. V  repertoáru má především lidové písně ve swingové úpravě. Premiérové vystoupení s Please The Trees a Pavlem Bobkem v kostele sv. Šimona a Judy v Praze v únoru 2011 slavilo velký úspěch. O  vizuální zážitek z  koncertů se stará VJ Clad, muž, který místo hudby míchá obraz. Přímo na koncertech kombinuje připravené a okamžité vizuální projekce. Sen-zine je seniorský magazín v internetové i tištěné podobě. Cílem projektu je vytvořit funkční celorepublikovou síť dopisovatelů-seniorů, bývalých novinářů i  amatérů, kteří budou přispívat postřehy, informacemi a  texty ze svého blízkého okolí. Unikátní projekt bude popisovat aktuální dění tak, jak ho vidí sami senioři. Sen-zine se stane součástí již existujícího časopisu Vital plus, který Elpida vydává. Jde o  přenos a  rozšíření dobré praxe z projektu Senior-online-redaktion z univerzity v německém Ulmu. V  rámci dlouhodobého celorepublikového projektu Mýma očima se senioři učí fotografovat pod vedením profesionálního fotografa. S  ním i  samostatně potom pořizují fotografie míst, která pro ně mají zvláštní osobní význam. Projekt má ambici ukázat seniory jako aktivní a sebevědomé tvůrce historie vyjádřené

jejich osobními příběhy, které by bez jejich aktivity zmizely nenávratně. Počítačová olympiáda seniorů je soutěž v počítačové dovednosti online. Díky umístění soutěže na internetu se do ní může zapojit každý senior z  celé České republiky. www.elpida.cz

 Národní síť Zdravých měst ČR Národní síť Zdravých měst ČR je asociací aktivních místních samospráv, které se programově hlásí k  principům udržitelného rozvoje, zapojují veřejnost do rozhodovacích procesů a  podporují

zdravý životní styl svých obyvatel. K Evropskému roku 2012 připravuje mj. na 4. dubna v  Praze celostátní tematický seminář Aktivní stárnutí a  mezigenerační solidarita. Ve své rozsáhlé databázi DobráPraxe.cz stále obohacuje i stránky věnované komunitní seniorské tematice, kterou nyní rozšiřuje i  o  téma mezigenerační odpovědnosti − http://dobrapraxe.cz/cz/tema/seniori. Zájemci zde najdou inspiraci a  příklady dobré praxe z  českých měst, obcí a  regionů a  třeba také ze Švýcarska. www.ZdravaMesta.cz

 Centrum kvality bydlení Občanské sdružení Centrum kvality bydlení je výzkumným pracovištěm zabývajícím se tematikou bydlení z  pohledu architektury, urbanismu, sociologie, psychologie a legislativy. Jedním z dlouhodobých výzkumných záměrů CKB je formulování konceptu bydlení pro osoby v předdůchodovém a důchodovém věku na základě konceptu tzv. Cohousingu. Cohousing je koncept blízkého sousedského bydlení založený na sdružení privátních a  společně vlastněných prostor a sdílených aktivit. Na rozdíl od tradičně pojímaných domovů pro seniory podporuje vitalitu a aktivitu osob, zabraňuje sociální exkluzi a podporuje celosvětový

trend stárnutí doma, v  přirozeném sociálním prostředí. www.cekb.cz

 Centrum celoživotního vzdělávání při Kulturním centru Vltavská ve spolupráci s katedrou meteorologie a ochrany prostředí MFF UK První Experimentální univerzita pro prarodiče a  vnoučata byla organizována ve školním roce 2004/2005 ve spolupráci Centra celoživotního vzdělávání a  Matematicko-fyzikální fakulty UK. Tento mezigenerační vzdělávací projekt umožnil vnoučatům ve věku 6−12 let a  jejich babičkám a  dědečkům společné studium na akademické půdě. V dalších letech byl projekt realizován ve spolupráci s Lesnickou fakultou ČZU a Přírodovědeckou fakultou UK. Dvojice prarodič-vnouče tvoří tým, který si vzájemně pomáhá a radí. Prarodiče si libují v důležité roli poradců a děti se na fakultách seznamují s obory svého možného budoucího profesního zaměření. Přednášky se konají jednou měsíčně v sobotu v podání vysokoškolských pedagogů a jsou přizpůsobeny dětskému posluchači. O  hlavních prázdninách se konají letní tábory. Projekt nejen rozšiřuje obzor vnoučatům i prarodičům, ale vytváří také prostor pro upevnění jejich vzájemných vztahů. Ve školním roce 2011/2012 běží Experimentální univerzita na MFF UK s  tématem Zajímavosti z  meteorolgie a klimatologie. V létě se bude konat letní tábor v zařízení Českého hydrometeoroligckého ústavu u Mladé Vožice. Letos ještě proběhnou přednášky: 10. 3.

Doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc. − Vývoj klimatu na Zemi aneb Cesta do pravěku

14. 4.

Mgr. Katka Zemánková, PhD. − Proč nedýcháme čistý vzduch

12. 5.

RNDr. Aleš Raidl, PhD. − Chaos a krása na příkladech z meteorologie a klimatologie

S  babičkou a  dědou to vůbec není nuda, naopak, dá se s  nimi zažít skvělé dobrodružství a  dozvědět se hodně nového, to by vám mohla potvrdit spousta vnoučat. A hlavně jim netvrďte, že na vysokou školu se dá jít až po maturitě, děti z  Experimentální univerzity by vám to stejně nevěřily. http://www.vltavska.cz Z internetových stránek Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 (www.europa.eu/ey2012), Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k přípravě na stárnutí (www.mpsv.cz) a dalších doplňujících zdrojů vybrala a zpracovala Hana Kolářová

1 | 2012