KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM – 1997
KRONIKA města Dvora Králové nad Labem za rok 1997 Autor kroniky: Pavel Tschiedel
Městský úřad: Pracoval v roce 1997 opět v čele se starostou Ing. Milanem Moravcem, zástupcem starosty Vasilem Bibenem a městskou radou, sestávající z radních, zvolených při komunálníchvolbách v roce 1994. Jmenovitě RNDr. Onřej Huml ( ODS ), Mgr. Ivan Moravec ( ODS ), Jan Bém ( nezávislý, Petr Janák a Miroslav Tykal ( LSNS ). Jedenadvacetičlenné městské zastupitelstvo pracovalo rovněž ve stejném složení, jako v letech předešlých. Funkci tajemnice MěÚ zastává nadále Bc. Ivana Pavlíková. Ohledně intstitucí, řízených Městským úřadem, je vedení taktéž stejné, jako v letech předchozích. Ředitelem Technických služeb je stále Luděk Erlebach, Domovní správy města Petr Rouha. V průběhu roku nastávají některé změny ve vedení jednotli- vých odborů úřadu. Z odboru správy majetku odchází Ing. Jiří Lejčar, který je ve funkci vedoucího dočasně nahrazen JUDr. Čepelkou. Také funkce vedoucího odboru RaF je nově obsazena Jaroslavou Levitnerovou. Na odboru výstavby a územního plánování dochází k rozdělení funkcí tak, že je vytvořeno oddělení stavebního úřadu, kterého vedoucím se stává Jiří Snopek, celý odbor zůstává pod vedením Ing. Jaroslava Šolce. V průběhu roku se stává JUDr. Čepelka městským právníkem, vedoucím odboru správy majetku je jmenován Jiří Jirásek. Podstatnější změna nastává v souvislostí s politickým děním ve státě i v radě města. V listopadu , během cesty premiera ČR Václava Klause do Bosny - Hercegoviny vygraduje vnitrostranická krise v ODS a tato se rozpadá ve dvě frakce . Z původní ODS , representované Václavem Klausem, se vydělí revisionistická skupina poslanců, kteří vzápětí zakládají novou stranu pod názvem Unie svobody , jejímž představitelem je Jiří Ruml. K těmto politikům se zařazuje také městský radní RNDr. Ondřej Huml, který byl původně kandidátem za ODS. Temto radní tedy vystupuje z ODS a současně abdikuje na všechny funkce ve městě. Ve své funkci člena MZ ho nahrazuje Luděk Erlebach. Městský úřad vydává též své periodikum, zvané „Noviny královédvoské radnice“. Redaktorkou je tajemnice MěÚ Ivana Pavlíková. Noviny mají vcelku dobrou úroveň, vychází cca 10 čísel formátu A4, vesměs s údaji o jednání Městské rady a Městského zastupitelstva. Obsah periodika tvoří dále apely na občany a instituce, různé aktuální zprávy včetně sportovních , apod. Průběh roku: Rok 1997 nebyl z hlediska událostí příliš bohatý. Počasí bylo v průběhu roku spíše teplotně pod normálem, zato z hlediska srážek spíše nad obvyklé množství. V únoru, přesněji řečeno ve dnech 13. až 17. února, došlo na výtlačném vodovodním řadu nezávisle na sobě ke třem velkým haváriím. Za bývalou traktorovou stanicí, dnes podnikem SATOS došlo k havárii potrubí DN 500 mm. Výtlačné potrubí bylo okamžitě odstaveno a provedena oprava, během níž bylo město plynule zásobováno jednak přímo z úpravny voda , i z vodojemu, kde byla dostatečná akumulace. Ale již dvě hodiny po uvedení do provozu došlo k další poruše, tentokráte asi o 60 m blíže ke komunikaci směrem na Vítěznou. To se ale již začalo dotýkat města a jeho obyvatel. Vodovody byly téměř prázdné, a ve vyšších částech města začal být nedostatek pitné vody. 1
KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM – 1997
Práce byly zahájeny ještě týž den (v pátek) a dokončeny v sobotu odpoledne. Ale po uvedení do provozu nastala situace, která nemá snad obdoby. Došlo ke třetí havárii, ale navíc na nouzovém zásobování v ul. Hradecké se poškodilo šoupě a tím bylo město zásobováno pouze náhradním zdrojem z teplárny. Do půlnoci byla provedena oprava tak, aby bylo možné spustit náhradní zásobování . Většina města byla sice vodou zásobena, ne ale např. ulice Vrchlického, Nerudova, bratří Čapků a část města pod nádražím. Až teprve v neděli odpoledne skončilo vyjímečné pracovní nasazení fy. Vodovody a kanalisace Dvůr Králové n.L. a do večera se zlepšení dodávky vody začalo projevovat. Tyto havárie byly způsobeny jak nekvalitním uložením a podsypáním potrubím, tak i nedostatečnou kvalitou materiálu. Zdá se, že se vyplatí skutečně více dbát na kvalitu práce a řádné vykonávání dozorů při stavbách. Tímto je jistě možno ušetřit mnoho finančních prostředků z městské pokladny. V průběhu konce června a hlavně v červenci byla značná část území republiky postižena katastrofálními povodněmi. Krom území na severu Moravy a Slezska byly značné záplavy i ve v okolí Ústí nad Orlicí, Náchoda, Rychnova n. Kněžnou, Vrchlabí i samotného Hradce Králové, kde byly zatopeny Malšovice včetně stadionu a vysokoškolských kolejí. Těšnovská přehrada se sice zaplnila až po korunu hráze, Labe ve městě dosahovalo svou hladinou až k vrchu nábřežních zdí a cca 0,5 m od vrchu kleneb dvou městských mostů, ale k větším škodám na majetku nedošlo. Zásluhu na tom má s jistotou a.s. Povodí Labe Hradec Králové, která v minulých letech prováděla čištění toku Labe ve městě , opravovala břehy a obezdívky V souvislosti se záplavami byly ve městě pořádány humanitární sbírky pro obyvatele obcí postižených záplavami. Sbírka šatstva byla pořádána odborem školsví, kultury a sociálních věcí spolu s Československou církví husitskou. Občané v hojném množství odnášely své dary do Husova sboru v Legionářské ulici . Městské zastupitelstvo schválilo odeslání částky 200.000,-Kč na krytí největších škod způsobených povodněmi.
Hospodářský
život:
Výstavba: Ohledně komunální bytové politiky pokračuje výstavba sídliště Zálabí - Sever, provádí ji více méně kontinuálně firma BAK. V blízkosti kulturního střediska Tiba - Zálabí byl v tomto roce dokončen supermarket firmy B-Mobil (majitel pan Lubomír Šmíd). Projekčně byl celý areál, obsahující sklady, vlastní prodejní prostory, administrativní část a parkoviště pro 74 osobních vozů, zpracován několika subjekty. Podílely se firmy Stafi, proj. kancelář Quadra, projekce plyn, vytápění Otradovský a další. Realisačně se podílely taktéž Stafi, Stavby silnic a železnic, závod Dvůr Králové. Již v roce 1996 byla vytvořena komise pro zpracování „Koncepce bytového fondu“. Cílem této komise je zajištění racionálního hospodaření s bytovým fondem města,jeho účelné využívání a výstavba nových bytů. Koncepce řeší možnost získání finančních prostředků k realisaci rekonstrukcí a oprav u bytů a domů v majetku města i pro financování nové výstavby bytů s odbouráním dotace pro běžný provoz Domovní správy z rozpočtu města. Analyzujeme - li demografický vývoj ve městě i v celém okolním regionu, je patrné, že t.č. dochází k nárůstu poptávky po bytech v souvislosti se zapojováním se silných ročníků 1970 až 1974 do reprodukčního procesu . Zároveň dochází k významným změnám v rámci restitucí bytového fondu v nárocích na bydlení u restituentů. Současná poptávka po městských bytech se pohybuje v rozmezí 350 - 400 žádostí. 2
KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM – 1997
Jelikož ale končí státní výstavba bytů, je nutno se bydlením zabývat dlouhodobě na úrovni města. Domovní správa provedla podrobný soupis všech bytů a domů, u kterých ještě nejsou dořešeny restituční nároky. Na základě toho bylo vytipováno 99 domů, které by měly být nabídnuty k privatizaci, 120 domů, které Domovní správa města doporučuje ponechat v majetku města a u 34 domů probíhá restituční řízení. K privatizaci jsou navrženy domy, u kterých je zcela zřejmé, že náklady na jejich rekonstrukci a sanaci jsou mnohem větší , než inkasa stávajícího i budoucího uvolněného nájemného v určitém časovém horizontu. Dále jsou k privatizaci navrhovány domy, ve kterých se všichni nájemníci rozhodli pro koupi svého bytu. Co se týče podmínek pro novou výstavbu bytů v návaznosti na nový územní plán města, je základním předpokladem zajištění finančních zdrojů. Reálnou možností je využití finančních prostředků z prodeje bytů a domů v rámci privatisace. Některé domy z fondu města byly již privatisovány, mezi nimi i domy se značnou výtvarnou a uměleckou hodnotou. Jde např. o dům č.p. 776 v Jiráskově ul. (na Tašnberku). Jistou nevýhodou je pro nabyvatele (v tomto příp. p. V.Suchý z Mostku) nutnost vynaložení vyšších stavebních nákladů vzhledem k tomu, že se tyto objekty stávají často oprávněným předmětem zájmu orgánů památkové péče. Dá se konstatovat, že se ne vždy daří koordinovat práci městského architekta a činnost ref. regionálního rozvoje při OkÚ v Trutnově se stavebním úřadem města. Tak se například „nepovedla“ stavba garáží pro rychlou záchrannou pomoc před novou poliklinikou v ulici Rooseweltově. Městská rada poněkud ukvapeně koncem září zadala stavební akci firmě Pišta a spol.s.r.o. s tím, aby odbor VaÚP zajistil realisaci akce do konce roku. Po dokončení této akce byli estetickým působením tohoto objektu nemile překvapeni snad všichni, včetně laické veřejnosti. Na druhé straně je ovšem pravda, že se podařilo realisovat i stavby zdařilé, např. stavba RD v ul. Zborovské , který působí klidným a vyrovnaným dojmem, třebaže je na něm patrný cizí vzor. Ke stavební činnosti mají také velice blízko rozhodnutí Městského zastupitelstva z 20. února: toto schvaluje změnu územního plánu lokality vnitrobloku na nábřeží Dr.E.Beneše pro stavbu domova důchodců .Projekt pochází z dílny arch. Vokatého. Dále vzalo MZ na vědomí jednání o dotaci ze stát. prostředků na zastřešení a přístavbu zimního stadionu ve Dvoře Králové a uložilo vedení města profinancování částky 100 tis. Kč na zadání urbanisticko- architektonické studie této stavební akce arch. Čížkovi z Hradce Králové. 19. prosince se schází Městské zastupitelstvo, aby jako svůj hlavní bod jednánání, se seznámilo s návrhem územních a hospodářských zásad k návrhu nového územního plánu města. Průběžně probíhá rekonstrukce budovy Městského úřadu. Původní postup prací předpokládal tři etapy, přičemž by jako první měla probíhat rekonstrukce části s frontou do náměstí, jako druhá etapa část do ulice Komenského a jako poslední etapa rekonstrukce střední, spojovací a nádvorní části. Na téma rekonstrukce MěÚ probíhá řada různých diskusí a to jak v laických, tak i odborných kruzích. Hlavní nesouhlas se ovšem týká příliš vysokých stavebních nákladů, hovoří se o tom, že naprosto nebylo nutno k celkové rekonstrukci přistoupit, že bylo možno odhadnout i nesplnění předpokládané finanční částky z daně z příjmu, že bylo možno pouze sanovat narušené konstrukce. Mezi veřejností se mluví o tom, že si tímto chtěli představitelé města postavit „pomník“, že si ho chtěl postavit i generální projektant, totiž projekce Trio. Nicméně probíhá jako první etapa do ulice Komenského, která se týká v podstatě části, která byla po statické stránce nejméně porušena. Veškeré stávající trámové stropy jsou vybourávány bez ohledu na jejich stav a nahrazovány monolitickými železobetonovými deskami. Hlavním dodavatelem stavebních prací je firma MAVL . Stavební akce „špýchar“ jako část Městského muzea je již po pracovní stránce téměř ukončena, k výši stavebních nákladů je i v tomto případě mnoho diskusí a pochybností. Ohledně pěče o okrajové části města a budováni infrastruktury se podařilo dokončit v Žirči II. etapu plynofikace a v Lipnici zahájit I. etapu plynofikace Východočeské plynárny požadovaly doposud od města 50% spoluúčast,v budoucnu však budou prý požadovat od města 80 %. 3
KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM – 1997
Problémy jsou i se soukromou výstavbou. Stát přispívá na vybudování sítí na jeden byt pouze částku 50 tis. Kč a umožňuje poskytnutí zvýhodněné půjčky do 200 tis. Kč na byt. Město obdrželo v podstatě z vlastní iniciativy stavební firmy zpracovaný návrh na zástavbu lokality u Alešovy ulice. Na návrhu je patrno ne zcela profesionální zpracování a jeho realisace je otevřenou záležitostí. Průmysl: Fakt, že úzká orientace na textilní průmysl není strategická je v podstatě znám již od poloviny minulého století (jak ve své kronice uvádí A.K.Víták). Dnešní doba toto pouze potvrzuje. Přečteme - li si odstavec ze spisovatelovy kroniky na straně 202 dole, nelze jinak, než s ním bezvýhradně souhlasit: „Skutečně však přáti jest, aby zakládány byly tu továrny, kteréby neobmezovaly se pouze na tkaní bavlny, kteréžto co do výživy pracovného lidu podléhá velmi poměrům časovým a politickým a s těmito spojenému klesání státních peněžitých poukázek papírových. Neb v takových to dobách stává se zhusta, že továrna dělnictvo pro špatný odbyt svých výrobků propouštěti musí, čímž toto bídě a nouzi jest zůstaveno, kteréž dobročinné příspěvky a poskytované často i zemskou pokladnou podpory jen velmi málo odpomoci mohou. Lid v pracovnách tkalcovských zaměstnaný od mládí pouze na tento druh výživy zvyklý, nezná mimo to řemesla stálejšího, a v čas bídy a nouze podléhá nemocem zlým, nejvíce moru z hladu a pod. Bylo - by od místa, zde obšírněnji zmiňovati se o poměrech zdejšího dělnictva, napravení poměrů těch bylo by však lze dosíci zakládáním továren jiných, ne pouze tlkalcovinou se zanášejících, a k tomu jest příhodná zde poloha a výhod rozmanitých podávaných přírodou. Takovým podniknutím byly by železná dráha, na jižní straně nejzazšího konce předměstí Dolejšího úpatí vrch Zálesského se dotýkající, nemalou podporou, zvlášť co do přivážení surovin, zasýlání hotových výrobků v cizinu a laciného přívozu uhlí.“ Nehodí se tato úvaha spisovatele z roku 1867 i tak trochu na dnešní dobu (a to i včetně úvahy o dopravě)? Vždyť taková situace v našem městě právě nyní nastává ! A uvážíme-li paralelu železnice- dálnice ...? Naše městské textilky si rozhodeně dobře nevedou. Největší a.s. TIBA, která mívala dříve 24 závodů se již od roku 1989 značně zredukovala. Ne příliš důsledně restruktualisovaná a.s. dnes již alisovaná akciová společnost je postižena odbytovými problémy i potížemi, kterými trpí snad veškerý textilní průmysl v Evropě díky asijské produkci. Tkalcovna závodu Zálabí byla odprodána firmě Šmíd - potraviny již v minulých letech, část závodu Vorlech je v prodeji, obytný dům u záv. Vorlech byl též prodán.Část závodu Pod nádražím byla pronajata švýcarské textilce Dietfurth a.s. Tiba již neprovozuje mateřské školky ve městě a nejsou dokonce ani v jejich vlastnictví. Tak např. školka PŘ je t.č. navyužita, školka Tiby Pod nádražím byla odprodána panu Větvičkovi. Další textilka JUTA, která se kdysi skutečně zabývala zpracováním přírodní juty, si vede o poznání lépe. Sice i jí hrozí problémy s cly od EU, ovšem výrobní program jejích závodů tolik nepodléhá asijské konkurenci. JUTA vyrábí netkané průmyslové textilie, folie různého druhu i proti ropným produktům, lana a provaznické zboží všeho druhu z umělých vláken, horolezecká lana. V letošním roce vykázala JUTA zisk 93 mil. Kč. Kladným počinem je, že společnost s velkou péčí dbá o své budovy a další základní prostředky. Na druhé straně ovšem vlastní bývalý hotel Grand v Havlíčkově ulici, ale nepodniká nic pro to, aby mohl být hotel rekonstruován a tím přispěl k řešení problému absence ubytovacích kapacit ve městě. S problémem textilní výroby úzce souvisí i a.s. Strojtex, kdysi strojírny textilního průmyslu. Někdejší národní podnik o 10 závodech se nyní skládá z ze tří subjektů a to bývalého závodu 2 (tržnice a Sylvárov), podnikového ředitelství v domě č.p. 39 na náměstí TGM a býv. závodu 9 - Slévárna . Výrobní program společnosti se značně změnil, dá se řící, že někdejší příslušnost k textilnímu průmyslu připomíná pouze část jména. 4
KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM – 1997
Závod 2 vyrábí nejrůznější mechanismy, závod slévárna odlévá jek metodou přesného lití, tak i klasicky ze šedé i tvárné litiny. Slévárna v čele s ředitelem Ing. Pavlem Jetlebem je po odborné stránce na výši . Firma Jass, která vznikla ze Zemědělského sdružení ve Dvoře Králové se zabývá výrobou a montáží různých typů mostových, stohovacích, otočných sloupových a jiných jeřábů. Tato akciová společnost sídlí v Jaroměřské ulici. Firma INOTEX spol. s r.o. se restrukturalisovala z bývalého Výzkumného ústavu textilního zušlechťování. V podstatě pokračuje neustále ve stejné problematice. Snad jedinou novou firmou ve Dvorském regionu je Carla spol. s r.o., továrna na výrobu čokoládových polev, která vznikla z přispění zahraničního kapitálu na ploše někdejšího smetiště za čerpací stanicí pohonných hmot. Společnost, která využívá nový, moderní provoz se zahraniční technologií si vede velice dobře. V letošním roce byla otevřena firmou SATOS a.s. v prostorách bývalé strojní traktorové stanice nová, moderní technologií vybavená diagnostická dílna, sloužící k výkonu STK automobilů. Doposavad bylo pro všechny motoristy velice nepříjemné dojíždění do Kalné Vody až za Trutnovem. Živnostenské podnikání: Tato důležitá součást hospodářského života města se dá pouze velice těžko podrobně zachytit a to hned z několika důvodů. Především subjekty velice rychle vznikají a zanikají, dále vyvíjejí činnost pouze formálně, de facto byl pouze vydán jen živnostenský list, někdy se vykonává více živností současně. Někdy jsou živnosti zároveň službami, někdy se zabývají prodejem. Autoopravárenstvím se ve městě t.č. zabývají tyto soukromé firmy: INZAT Renault servis spojený s prodejem nových vozů v Legionářské ulici u Harckého potoka. Autosalon Říha VW a servisní opravna u Doleního mostu. Autoservis Malý ve Vojanově ulici, dále velice oblíbený servis Škoda spojený s půjčovnou pana Marcela Puše v Čelakovského ulici. Autoopravna JM na Krkonošské ulici a autoservis BOOM jako záruční servis k prodejně automobilů Škoda v Horově ulici. Nový provoz autoklempírny pana Petra Kiclera na křižovatce u Krkonošské ulice . Motocykly a mopedy jsou opravovány v Servisu Babeta pod nádražím č.p. 56. Autoelektikářské práce provádí pan Pluhař Jiří v ul. Táboritské na Žižkově. Prodejny s potřebami a náhradními díly pro motoristy jsou AUTO-MOTO-HELP v ul. Riegrově, v ul. Palackého prodejna p. Šorma, v Havlíčkově ulici prodejna p. Jiřího Lhotského včetně výroby autoklíčů. Vodoinstalatérské služby provozuje jako nejoblíbenější firma INZAT s.r.o. se střediskem v Presslově ulici. Soukromí živnostníci jsou Vít Kavan, Zborovská ul. 1154, instalatér p.Klihavec, Tyršova 2848, a další. Klempířské práce provádí především firma ŠKOP, která má i značnou tradici ve své výrobě, ke stavební klempířině přibrala ještě i výrobu vzduchotechnických zařízení. V menším se tímto zabývá Klempířství Klust, Ant.Wágnera 1138, Jiří Machek, Zboží č.p. 40. Pneuservisy jsou t.č. ve městě pouze dva a to p. Jiří Plíhal, Krátká 2301, a pneuservis Holub, ul. Za komínem. Truhlářství je ve městě značný počet, ovšem více je jich v okolních vesnicích. 5
KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM – 1997
Truhlářství Lukáč ve Vorlechu 1003, Truhlářství Pícha v Žirči č.p.49, Truhlářská dílna David v Podharti, Truhlářství Karel Flégr, Dvořákova 846. Navíc se mnoho malých firem zabývá montáž sádrokartonových desek, a to jak v souladu se živnostenským zákonem, tak i tzv. „načerno“. Tesařské firmy representuje především firma Lestav vedená p. Pavlem Derdou se sídlem v Sylvárově, tesařská četa firmy Pišta pod vedením mistra Karla Godára (prokazatelně nejlepší tesař ve městě). Firma Kasper má sídlo sice ve Dvoře Králové n./L., výrobna vazníků systemem GangNail na základě softwearu USA a americké technologie je ovšem soustředěna v bývalé Těmínově továrně v Úpici. Ostatní tesaři jsou vesměs zaměstnanci místních stavebních firem. Topenáře ve městě representuje zejména firma Hladík a syn se sídlem v Legionářské ulici na pravém břehu Harckého potoka. Topenářské firmy se většinou zabývají i instalacemi plynu a servisem kotlů, jako například firma Klejšmíd na nábřeží Dr.E Beneše, fy Topení - plyn Bohdanecký Luděk, fy Luděk Mráček - Do Lánů 2127, fy Lehraus - Sochorova 1546, instalace plynu fy Sledzjuk. Opravy automatických praček, myček a sušiček zajišťuje především fy Jiří Macek, R.A.Dvorského 2752, déle Miroslav Franc, Puchmajerova ul. 1182, dále p. Holeček, Tyršova ul. Servis plynových kotlů zajišťují t.č. firmy JUNKERS – Bohumil Kubík, PLYNOSERVIS Votoček Zdeněk, Havlíčkova 16, dále PLYNOSERVIS Brslínek Miroslav, Tylova 503, v menší míře i další. Zámečnické dílny jsou dnes již ve městě ve velico omezeném počtu a jsou vesměs specialisovány. Výrbu převodovek na zakázku obstarává ve vysoké kvalitě dílna Červený a Němeček, výroba převodovek (vyváží i do zahraničí), Jaroslav Jakl (vesměs broušení pil a soustr. nožů), Valtera Jar. Chelčického ul. a jiní. Vazby knih obstarávají dva subjekty a to zejména Knihařství - kartonáž Ing. Roman Jedlička - Heydukova 921, Knihařství Hrubý a Žaba , Tylova 509. Tiskáren v době počítačů poněkud přibylo, resp. nahradily klasické tiskařské techniky. Ve městě působí tiskárny: TYP TISK s.r.o., Riegrova 327, ELLI PRINT s.r.o. nám. Republiky 100, ARPA v Kotkově ulici a PRINTTISK a.s. Tiba Slovany. Statistické údaje: Dle údajů, které na městském úřadě eviduje matrikářka města paní Eva Ježková tyto skutečnosti demografického rázu za celý rok 1997: Narozené děti:
210
Úmrtí:
262
Sňatky: 130 (z toho dva před římskokatolickou církví a dva před církví českobratrskou evangelickou). Z výše uvedeného je patrné, že v našem městě počet obyvatel má stále klesající tendenci.
6