KRONIKA města Dvora Králové nad Labem za rok 1995

KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM – 1995

KRONIKA města Dvora Králové nad Labem za rok 1995 Obsah: 1. Představení kronikáře 2. Komunální volby 1994 3. Práce městského úřadu 4. Politické akce 1995 5. Průmysl a zemědělství 6. Životní prostředí, ekologie 7. Veřejný život, ohlas událostí, významné dny a výročí 8. Kultura, školství, Východočeská zoologická zahrada 9. Zábavy, sport, zdravotnictví Představení kronikářky. Jmenuji se Hana Orálková, narodila jsem se 26. června 1972 v Krnově. Vystudovala jsem Střední knihovnickou školu v Brně a jsem absolventkou filozofické fakulty Slezské univerzity v Opavě, obor Česká literatura a lingvistika. Od listopadu 1993 do prosince 1995 jsem pracovala ve Dvoře Králové nad Labem v Městské knihovně. Pro rok 1995 jsem přijala funkci městské kronikářky; během roku 1994 městskou kroniku nikdo nepsal. Závěr roku 1994 však proběhl ve znamení komunálních voleb a ne nedůležitého volebního boje, a tímto jsem začala tuto kroniku. Komunální volby 1994 Komunální volby 1994 ve Dvoře Králové nad Labem. Podle vyhlášky č. 2/1994 O volbách do obecního zastupitelstva Městský úřad ve Dvoře Králové nad Labem vyhlásil dobu konání komunálních voleb na pátek 18. listopadu 1994 od 14 do 22 hodin a na sobotu 19. listopadu1994 od 7 do 14 hodin. Volební území města bylo rozděleno na šestnáct volebních okrsků. Vlastní volební kampaň trvala deset dní a skončila 48 hodin před zahájením voleb. Každá strana, která chtěla získat v městském zastupitelstvu, musela podat vlastní kandidátní listinu s maximálním počtem členů volených do zastupitelstva, což ve Dvoře Králové nad Labem činí 21 kandidátů. Pořadí kandidátů na kandidáta určovala volební strana. Kandidáti mohli být i nezávislí. Ve Dvoře Králové nad Labem se o přízeň voličů ucházelo šest politických stran: Občanská demokratická strana (ODS), Občanská demokratická aliance (ODA), Demokratická koalice (KDUČSL-SD/OH/), Komunistická Demokratická koalice (KDU-ČSL-SD/OH/), Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) a Liberální strana národně sociální (LSNS). Pro veřejnost volební boj probíhal především na náměstí, kde vyrostlo šest bílých sloupů s informacemi jednotlivých stran, a na výlohách obchodů. V politickém zákulisí stran a na výlohách obchodů. V politickém zákulisí zatím probíhal boj místních politiků a stran. K volbám se dostavilo celkem 7.898 občanů z 12.577 registrovaných k 18. listopadu 1994. to představuje 62,8 %, což odpovídalo republikovému průměru. Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6.

jednotlivých stran ve Dvoře Králové nad Labem bylo následující: Demokratická koalice s 43688 hlasy, což je 30,0 %. Občanská demokratická strana s 37 104 hlasy, což je 25,5 %. Občanská demokratická aliance s 23 976 hlasy, což je 16,5 %. Komunistická strana Čech a Moravy s 18 091 hlasem, což je 12,4 %. Liberální strana národně sociální s 14 374 hlasy, což je 9,9 %. Česká strana sociálně demokratická s 8 480 hlasy, což je 5,8 %.

1


Jedenadvacet míst na radnici si politické strany rozdělily takto: Vítězná Demokratická koalice získala 6 mandantů, konkrétně je získali Vasil Biben (3 727 preferenčních hlasů), MUDr. Jaroslav Novotný (3 024 preferenčních hlasů), Hana Bělouská (2 599 p. hlasů), MUDr. Libor Matouš (2 540 p. hlasů), Miroslav Puš (2 366 p. hlasů) a Mgr. Roman Chaloupka (2 351 p. hlas). Druhá v pořadí Občanská demokratická strana získala 5 mandátů, které získali MUDr. Petr Hroneš (3 540 preferenčních hlasů), Mgr. Ivan Moravec (2 924 p. hlasy), Jan Bém (2 554 p. hlasy), Jan Koblížek (2 103 p. hlasy) a RNDr. Ondřej Huml (1 516 p. hlasů). Třetí v pořadí Občanská demokratická aliance své čtyři mandáty dala Ing. Petrovi Janákovi, CSc. (získal 1 963 preferenčních hlasů), Ing. Milanu Moravcovi (získal 1 908 p. hlasů), Evě Noskové (získala 1 836 p. hlasů) a MUDr. Stanislavu Polákovi (získal 1 695 p. hlasů). Čtvrtá Komunistická strana Čech a Moravy získala čtyři mandáty, a to konkrétně Ing. Viktor Macháček (1 181 preferenční hlas), Václav Bělohoubek, RSDr. (1 153 p. hlasy) a Ing. Karel Hrdina (1 046 p. hlasů). Předposlední Liberální strana národně sociální získala dva mandáty pro Martu Jarou ( 1 558 preferenčních hlasů) a pro Miroslava Tykala (1 056 p. hlasů). Poslední České straně sociálně demokratické zbyl jediný mandát, který dostal Ing. Ladislav Lubina (získal 1 738 preferenčních hlasů). Pořadí všech kandidátů podle počtu preferenčních hlasů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Vasil Biben 3727 Petr Hroneš 3540 Jaroslav Novotný Ivan Moravec 2924 Hana Bělovská 2599 Jan Bém 2554 Libor Matouš 2540 Miroslav Puš 2366 Roman Chaloupka Josef Pojezdný 2332 Patrik Vít 2323 Jiří Jarolímek 2218 René Krýza 2180 Jan Koblížek 2103 Petr Růžička 2062 Petr Janák 1963 Milan Moravec 1908 Luděk Erlebach Václav Krpálek 1876 Milada Suchardová Eva Nosková 1836

hlasů hlasů 3024 hlasy hlasů hlasy hlasů hlasů 2351 hlasy hlasy hlasů hlasů hlasy hlasy hlasy hlasů 1884 hlasů 1873 hlasů

SD (OH) ODS hlasů bez polit. přísl. ODS bez polit. přísl. bez polit. přísl. bez polit. přísl. SD (OH) hlas bez polit. přísl. bez polit. přísl. bez polit. přísl. bez polit. přísl. bez polit. přísl. bez polit. přísl. SD (OH) bez polit. přísl. ODA hlasy ODS bez polit. přísl. hlasy bez polit. přísl. bez polit. přísl.

Občané většinou dávali přednost kandidátům bez politické příslušnosti. Z profesí měli, lékaři a učitelé největší zastoupení. Věkové rozdělení: dva poslanci ve věku 30 – 34 let, čtyři ve věku 35 – 39 let; jeden ve věku 40 – 44 let; tři ve věku 45 – 49 let; sedm ve věku 50 -54 let; jeden ve věku 55 – 59 let a více než 60 let mají tři poslanci. Nejvíce hlasů získal pan Vasil Biben – 3727. Občané někdy dávali přednost kandidátům s Vyšším pořadovým číslem na kandidátce, jako třeba paní Evě Noskové. Jiní, například pan Ondřej Huml, byli zvoleni jen díky svému přednímu postavení na kandidátce a tím i desetiprocentní hranici u preferenčních hlasů. Pro zajímavost, KDU-ČSL, která je v rámci republiky ze stran první, ve Dvoře Králové nad Labem vyšla s nulou. Osm nových poslanců působilo již ve starém zastupitelstvu, znovu byli zvoleni i čtyři členové bývalé městské rady, mezi nimi i starosta Milan Moravec. Jmenovaných 21 nově zvolených členů městského zastupitelstva, kteří budou po následující čtyři roky město řídit, se sešlo 5. prosince 1994 v sále Hankova domu na svém prvním zasedání. 2


Městské zastupitelstvo na svém ustavujícím zasedání zvolilo ze svého středu starostu, místostarostu, členy městské rady a osm členů Okresního shromáždění. Volba nového vedení města probíhala podle předem napsaného scénaře. Ve veřejném hlasování pak byl starostou zvolen opět Ing. Milan Moravec (ODA). Dramatický zvrat pak způsobila neznalost místních poměrů. Mladý lékař Stanislav Polák dal svůj hlas outsiderovi Vasilovi Bibenovi (DK) a tento jediný hlas rozhodl o místostarostovi města, namísto očekávaného protikandidáta Ondřeje Humla (ODS). Dalšími členy Městské rady byli zvoleni Ondřej Huml, Ivan Moravec (ODS), nezávislý kandidát Jan Bém, Petr Janák a za LSNS pan Miroslav Tykal. Demokratická koalice, vítěz komunálních voleb už nebudovala. Rovněž tak komunisté a sociální demokraté. Členy Okresního shromáždění byli zvoleni: Ing. Milan Moravec, Vasil Biben, Ing. Petr Janák, CSc. RSDr. Václav Bělohoubek, MUDr. Petr Hroneš, Jan Koblížek, Mirko Koníček a Ing. Ladislav Lubina. Volby byly podivným projevem demokracie. Každý si může srovnat kandidáty, kteří byli lidmi zvoleni s těmi, kteří stojí v čele města dnes. Příkladem může být Vasil Biben, kterému lidé nejvíce důvěřovali, získal největší počet hlasů. Nechybělo mnoho a do městské rady by se nedostal. Existují skandály ve velké politice, tak proč by Dvůr Králové nad Labem měl zůstávat pozadu. (Ohlasy v tisku viz příloha kroniky) Městský prapor. Rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny PhDr. Milana Uhdeho ze dne 19. ledna 1995 o udělení znaků a praporů obcím a městům byl podle § 5 zákona ČNR č. 367/1990 Sb. O obcích (obecní zřízení), v platném znění a v souladu s § 36 a, písm. d, zákona ČNR č. 35/1989 Sb. O jednacím řádu ČNR udělen městu Dvůr Králové nad Labem prapor. Slavnostního aktu v síni státních aktů Poslanecké sněmovny se zúčastnil starost města Ing. Milan Moravec. Královédvorský městský prapor tvoří tři vodorovné pruhy – zelený, bílý a zelený v poměru 2:1:2. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Bílý pruh symbolizuje Labe, protékající městem; hoření a dolení pruh symbolizuje zeleň, která město obklopuje. Barva městského praporu byla odvozena od historického praporu, uloženého v muzeu. Tento prapor je zelený, je na něm znak města a na druhé straně obraz Panny Marie. Předseda heraldické komise parlamentu České republiky PhDr. Zbyšek Svoboda konstatoval, že šlo o unikátní případ, kdy se prapor neodvozuje od městského znaku, ale odvozuje se z praporu již existujícího, starého, z praporu městské vojenské pohotovosti. Tento nový městský prapor poprvé zavlál v májových dnech. Udělení městského praporu městu Dvoru Králové nad Labem bylo jednou z nejvýznamnějších událostí počátku roku. Vlajka Plnění programového prohlášení. 1. února 1995 na svém druhém zasedání přijalo městské zastupitelstvo Programové prohlášení, které vycházelo z volebních programů strany a koalice ve volbách. Tento program byl přijat jako závazek, kterým se bude řídit nová samospráva města v letech 1995 – 1998. Na tomto zasedání městského zastupitelstva byl také schválen městský rozpočet na rok 1995 – 1998. Na tomto zasedání městského zastupitelstva byl také schválen městský rozpočet na rok 1995 ve výši 100.078.000 Kč jako vyrovnaný, což předpokládalo výdaje stejné jako příjmy. Město hospodařilo s částkou přibližně 6.000 Kč připadající na každého občana včetně kojenců a důchodců. Bližší informace o rozpočtu viz Noviny Královédvorské radnice, číslo 1. Byly také stanoveny komise městské rady. Hodnocení prvního funkčního roku nového vedení města: 1. Oblast městské správy: V únoru 1995 byla jmenována nová tajemnice městského úřadu paní Ivana Pavlíková. V srpnu byl vypsán konkurz na místo vedoucího odboru správy majetku a investic, zvítězil pan Petr Soukup z Mostu. Město začalo vydávat informační bulletin Noviny Královédvorské radnice s informacemi o činnosti městského úřadu pro občany. Podařilo se také přiblížit část státní správy do města zřízením oddělení pasů a víz v budově Policie ČR. Nepodařilo se zřídit katastrální úřad a rovněž informovanost občanů o činnosti města není nejlepší. 2. Oblast ekonomiky a hospodaření: Během roku 1995 se prakticky dokončila Výstavba kanalizačních sběračů spolu se sítěmi: plynem, elektrickými a telefonními rozvody, veřejným osvětle3


ním, vodovody, kanalizací, komunikacemi a dálkovým kabelem v celkové výši investic 33 mil. Kč. Za rok 1995. Akce bude pokračovat, neobejde se však bez schváleného úvěru. V plánu je rekonstrukce budovy Městského úřadu, dokončují se přípravné projekční práce pro Žireč a Lipnici; je zpracována energetická koncepce. Nemovitý majetek města nebyl dosud zinventarizován. 3. Oblast životního prostředí: Je v plánu zřídit odbor nebo oddělení životního prostředí začít s inventarizací městské zeleně a promyslet využití volných prostorů ve městě. Začalo se s likvidací černých skládek, což byly velmi finančně náročné akce a bylo rozhodnuto o vybudování překladiště tuhého komunálního odpadu v lokalitě Česká Podharť. Podrobněji v kapitolce Životní prostředí. 4. Oblast hospodaření s byty: Byla zahájena výstavba 40 bytových jednotek se spoluúčastí státní dotace. Jednalo se o sociální byty do 50 m2, z toho 4 byty bezbariérové, v lokalitě Strž a Zálabí. Bylo vytipováno 5 lokalit pro individuální výstavbu rodinných domků. Byly také schváleny zásady o prodeji městských bytů; realizace prodeje těchto bytů je plánována na jaro 1996. 5. Oblast bezpečnosti: Řeší se koordinace Městské policie s Policií ČR; postupně se vymezovala rajonizace Městské policie a zajišťovaly se lepší podmínky pro její práci. Personální stav Městské policie není optimální. 6. Oblast školství: Byla otevřeno nová Základní škola ve Strži, která v září zahájila provoz. Byla to investice v hodně 55 milionů Kč. V roce 1996 by měla být ještě dostavěna sportovní hala za 24 miliónů Kč a venkovní sportovní sektory za další mil. Kč. Budoucnosti patří také otázka, zda rekonstruovat ZŠ 5. květen, na tuto celkovou rekonstrukci by bylo potřeba zhruba 20 mil. Kč. Pro rok 1996 město už nepočítá s plynofikací a s rekonstrukcí základní školy Podharť. Byla zachována dosavadní předškolní i školní zařízení a ke 30. červnu 1995 všem školám, které o to požádaly, byla udělena právní subjektivita. 7. Oblast zdravotnictví a sociální politiky: Město se snažilo docílit toho, aby nemocnice byla bezplatně převedena na města, narazilo na spoustu překážek administrativních i zákonných. Město podporovalo vznik privátních lékařských zařízení (Optik, interna); zajišťovalo provoz Domova pečovatelské služby, Penzionu pro důchodce; chtělo by podporovat i provoz Diakonie. Město podporuje i budování bezbariérových bytů a přechodů. Protože se nepodařilo zajistit provoz městských lázní, bude město hradit potřebným autobus do bazénu do Trutnova. 8. Oblast dopravy: Byla zpracována dopravní studie městského centra, které počítá s odklonem těžké nákladní dopravy. To by centrum nejen uvolnilo a ozdravilo, ale také by tolik těžkou dopravou netrpěly domy na náměstí. Během roku 1995 byly opraveny a vybudovány chodníky v zámkové dlažbě za 4,2 mil. Kč v celkové délce 3,5 km. Byla rekonstruována lávka ve Verdeku, historická kulturní památka. První zmínka o mostu je z roku 1641. Most byl zchátralý časem a také zemědělskou mechanizací, zkracuje totiž o 13 km cestu na filířovické pozemky. Ve Verdeku stojí ještě jedna lávka, zv. dolní. Je ve velmi špatném stavu a nyní slouží pouze pěším. Byla provedena rekonstrukce komunikace v Borovičkách včetně opravy kanalizace. Budování všech sítí a rekonstrukci komunikace v Legionářské a Tyršově ulici, byl změněn profil křižovatky díky zbourání rohového domu. Do budoucnosti zůstává zpracovat úpravy zelených ploch, vyřešil parkovací plochy pro osobní automobily, ale i pro nákladní a kamionovou dopravu. Velké diskuse se vedly také kolem plánované výstavby dálnice. 9. Oblast kultury: Všechna stávající městská kulturní zařízení byla zachována pod správou města. Během roku pokračovala rekonstrukce Špýcharu v objektu Městského muzea a byla zahájena celková rekonstrukce Městské knihovny. Řeší se také problémy kina. Město dále podle svých možností podporovalo činnost kulturních spolků a hradilo vydávání tiskovin o současnosti a historii města – Vlastivědné čtení. 10. Oblast sportu, turistiky a rekreace: V roce 1995 město dotovalo provoz zařízení TJ částkou 800.000 Kč přispívalo i dalším tělovýchovným organizacím a spolkům – Junák, Sokol. Město čeká vyjasnění vlastnických vztahů a majetkové vyrovnání s těmito tělovýchovnými organizacemi. Jako prioritní akce na léta 1997 – 1998 bylo schváleno zainvestování Tyršova koupaliště 10 mil. Kč. Také velmi sporá spolupráce s zoologickou zahradou by měla v budoucnosti přerůst ve spolupráci intenzivní. Je škoda, že město dosud nedovedlo využít této nevšední možnosti.

4


Město letos vynaložilo na investiční akce více než 75 mil. Kč. Na víc ani v městském rozpočtu nebylo. Pokud bude město chtít pokračovat v potřebné investiční politice anebo ji ještě rozšířit a urychlit, nevyhne se střednědobému úvěru ve výši 30 – 35 mil. Kč. 6. republikový sněm Svobodných demokratů. Jednou z nejvýznamnějších politických akcí našeho regionu byl 6. republikový sněm Svobodných demokratů, který se konal 2. prosince v Hankově domě ve Dvoře Králové nad Labem. Zúčastnilo se ho kolem 300 lidí – delegáti, vedení strany, hosté, novináři, pořadatelé. K nejvzácnějším hostům patřila paní Eva Vavroušková, vdova po tragicky zesnulém exministrovi životního prostředí, členu Svobodných demokratů Ing. Josefu Vavrouškovi; dále zástupci britských a nizozemských liberálů a starosta Dvora Králové n. L. Ing. Milan Moravec. Na jednání sněmu, na rozdíl od sněmů jiných stran, měli přístup i neoficiální hosté, především ze Dvora Králové n. L., kterým nikdo nebránil ve vstupu na balkón, odkud mohli sledovat průběh jednání. Ve stejný den, 2. prosince, probíhal v Trutnově sjezd Liberální strany národně sociální. Na těchto shromážděních měli delegáti obou jmenovaných stran rozhodnout o spojení v jediný politický subjekt; slučovací sjezd se pak konal v neděli 3. prosince v Hradci Králové. Vedle vlastního jednání sněmu probíhal i doprovodný program. V pátek 1. prosince byl pan Jiří Dienstbier přijat v Trutnově okresní politickou, ekonomickou a kulturní reprezentací; poté následovala beseda s veřejností. Ve Dvoře Králové byl program obdobný – v 18 hodin setkání s městskou reprezentací a večer od půl osmé probíhala v Hankově domě beseda předsedy Svobodných demokratů Jiřího Dienstbiera a dalších předních osobností strany s veřejností. Besedy se zúčastnilo asi 70 lidí podobně jako v Trutnově. V sobotu 2. prosince se konala i tisková konference. Sněmu se kromě pana J. Dienstbiera zúčastnil i pan Sokol, Hron, Wolf, Vajrauch, dr. P. Pithart, dr. L. Brunner, ing. V. Žák, dr. M. Znoj. O úspěch sněmu se zasloužil hlavní sponzor pan Josef Pišta, místní podnikatel; pracovníci Hankova domu a kolektiv restaurace Hankova domu a kolektiv internátu SPŠT a internátu SOU. Delegáti obdrželi několik propagačních materiálů o našm městě (Královédvorské listy a Vlastivědné čtení) a nešetřili při hodnocení sjezdu superlativy. Návštěva Václava Klause ve Dvoře Králové n. L.. Další velkou politickou akcí byla návštěva premiéra vlády České republiky a předsedy Občanské demokratické strany Ing. Václava Klause ve Dvoře Králové nad Labem. Pro občany města to byla vzácná příležitost setkat se osobně s člověkem, který stojí v čele naší exekutivy a kterého denně vidí a slyší v masmédiích, což ale není tak zajímavé a bezprostřední, jako setkání tváří v tvář. Setkání Václava Klause s královédvorskou veřejností proběhlo ve třech etapách. První bylo setkání se studenty ve zcela naplněné aule gymnázia; druhé bylo setkání s veřejností, v plném sále kina Svět a třetí v úzkém kruhu místních podnikatelů a několika regionálních představitelů Občanské demokratické strany. Setkání premiéra se studenty bylo otevřené a bezprostřední. Probíraly se samozřejmě problémy školství, pan premiér proti otázkám a argumentům studentů nenalézal smysluplné odpovědi. Hovořilo se mj. o placení školního, o poskytování studentských slev, o platech profesorů, o amerikanizaci české kultury, o problému českých drah a kvalitním a levném cestování. Na privatizaci královédvorské zoologické zahrady neměl Václav Klaus vyhraněný názor. Setkání v kině mělo jinou atmosféru než beseda v aule se studenty. Beseda nebyla tak bezprostřední, ale pro pana premiéra byla zřejmě příjemnější. V kinosále byl pan Václav Klaus především v roli předsedy ODS. Alespoň jeho obecenstvo především v roli předsedy ODS. Alespoň jeho obecenstvo to dávalo takto najevo. Sál byl obsazen příznivci, voliči a členy ODS. Atmosféra byla nadšená a pan premiér ji očekával. Dotazy se nevymykaly z běžného rámce, žádné otázky na tělo nepadly. Bylo jich zodpovězeno jen málo, beseda byla svazující, jako by se lidé báli klást nepříjemné otázky. Poté se konala večeře s premiérem, na kterou byla pozvána řada místních podnikatelů. Podmínkou byl prý protiúčet místního sdružení ODS v hodnotě 10 tisíc korun. Vybraná částka bude použita na volební kampaň ODS v regionu. Na večeři se prý o politice nehovořilo, centrem zájmu byly problémy podnikatelů.

5


Průmysl a zemědělství. 5.regionální veletrh. Ve dnech 8. a 9. dubna proběhl v kulturním středisku na Zálabí již 5. ročník regionálního veletrhu, který pořádala firma IGP. O stále se zvyšujícím zájmu veřejnosti o veletrh svědčí více než 1000 návštěvníků, kteří prošli zálabským kulturním střediskem za pouhé dva dny trvání veletrhu. Vystavujících firem bylo kolem třiceti, a to nejen ze Dvora Králové n. L., ale i z Hradce Králové, Vrchlabí, Choustníkova Hradiště, Trutnova, Ostroměře, Jaroměře, Jablonného nad Orlicí. Z dvorských firem vystavovaly firmy Gastherm, Ivema Electronic, Oaza, Cis, KaV, Sound Service,Kamil Hroch, Tercier, Schemex, AAOK. Podnikatelé měli možnost navázání nových obchodních kontaktů, návštěvníky lákala veletržní sleva výrobků a tombola s hodnotnými cenami. Sortiment vystavených výrobků byl široký: plynové spotřebiče, elektronika, výpočetní a kancelářská technika, sklo, nábytek, jízdní kola, stavební materiály, kulečníkové stoly, upomínkové předměty software, kovovýrobky, knihy, zatahovací dveře, zabezpečovací signalizace. Juta. Juta a. s., patří k úspěšným prosperujícím podnikům regionu. Už v loňském roce mohl předseda představenstva a generální ředitel Ing. Jiří Hlavatý konstatovat, že podnik vykazuje finanční stabilitu a samostatnost. Celkový zisk za rok 1994 dosáhl 114.600.000 korun. Očekávané výnosy byly překročeny a tak letos pokračovalo snižování dlouhodobé i krátkodobé zadluženosti. Podíl vývozu překročil polovinu z celkového projede a dosáhl 575.000.000 korun. Oproti roku 1993 vzrostl export o 16 %. Výrobky směřovaly do 24 zemí celého světa. Největší zákazníci jsou ze Švýcarska, Německa, Rakouska, Slovenska, Maďarska, Holandska a Polska. Při jednání se zahraničními partnery se podnik spoléhal především na vlastní pracovníky. Došlo k poklesu obchodu především se Slovenskem díky nesolventnosti odběratelů a celkovému poklesu úrovně tamního hospodářství. Na našem trhu si Juta udržela pozice z let minulých. Výroba se zaměřila na technické textilie, obalové materiály a motouzy. Podnik i nadále investuje do nových technologií a vyrábí jako jediný v republice některé výrobky. Juta má 12 závodů nejen ve Východočeském regionu, ve kterých pracuje asi 2000 zaměstnanců. Přímo ve Dvoře Králové n. L. zaměstnává asi 700 osob z celkového počtu. Průměrná mzda činila 5 806 č, vzrostla o 14 %. Rozhodujícími akcionáři jsou investiční privatizační fondy vesměs založené našimi bankami. Výhledy do budoucna byly tedy optimistické. Vánoční ozdoby. Po celý rok vládne v provozovnách družstva Vánoční ozdoby vánoční nálada. Od ledna do prosince vznikají pod rukama zdejších foukačů, malířek a ostatních zaměstnanců statisíce kouliček, figurek a dalších vánočních ozdob. Výrobky mají ve světě dobrý zvuk, o čemž svědčí skutečnost, že 90 % výroby družstva směřuje na západní trhy. Mezi největší odběratele patří Holandsko, Německo a Spojené státy americké. Plynárna. V listopadu roku 1885 bylo město Dvůr Králové n. L. poprvé osvětleno díky nově zřízené plynárně. Od začátku plynárenské činnosti ve městě uplynulo už 110 let, současný rozvoj dodávek topného plynu prožívá největší rozmach ve své historii plynu prožívá největší rozmach ve své historii nyní. Dvůr Králové n. L. je v současné době sídlem jednoho z pěti závodů akciové společnosti Východočeská plynárenská, působící na území bývalého Východočeského kraje. Závod zajišťují komplexní plynárenskou činnost na území okresů Trutnov a Náchod. V okrese Trutnov je plyn v současnosti dodáván do dvaceti míst a obcí, v okrese Náchod do osmi měst a obcí, přičemž tendence je vzestupná. Na konci roku 1994 obhospodařoval závod 236 km vysokotlakých plynovodů o provozném tlaku 20 bar, 366 km místních sítí, 140 km plynových přípojek a dodal 32 tisícům odběratelů 91,3 mil. m2 zemního plynu. Plynárenské roz6


vodny byly zřízeny ve 14 městech obou okresů. V okrese Trutnov se uvažuje o zavedení plynu do obcí Mostek, Dolní Branná, Horní Brusnice, Pilníkov a Vlčice. Teplárna. Dvůr Králové nad Labem – někdy se mu říká východočeský Manchester. Textilní průmysl zde má své počátky už v 19. století. A tento textilní průmysl, se kterým se život města zvedal a padal, nemůže existovat bez dodávek elektrické energie a tepla. Již v roce 1936 vznikl první záměr na vybudování společného zdroje elektřiny a tepla pro celé město. V důsledku válečných událostí byly přípravy přerušeny. První studie na výstavbu královédvorské Teplárny byla zpracována v roce 1946. Výstavba základního výrobního zařízení Teplárny v letech 1950 – 1957 umožnila větší rozvoj textilního a strojírenského průmyslu ve městě a tím vyvolala potřebu vyšších dodávek, zejména technologické páry. Plný a trvalý provoz byl v Teplárně zahájen v dubnu 1957. Znamenalo to provozovat 2 kotle výkonu 36 tun páry za hodinu, tlakem páry 64 atp a teplotou přehřátí 490 stupňů C. Protitlaký turbogenerátor měl instalovaný výkon 6,3 Mwel. Protože bylo zřejmé, že zařízení Teplárny nestačí svým výkonem pokrýt vzrůstající potřebu páry pro město, bylo rozhodnuto začít s přípravou druhé etapy výstavby. Práce na studii začala roku 1958. Pak nastalo v existenci Teplárny její méně šťastné období. Realizace druhé etapy výstavby byla pro nedostatek finančních zdrojů nestále odkládána. Díky tlaku orgánů místní správy se v roce 1960 do Teplárny instaloval kotel s horizontálním cyklonem a další turbogenerátor. Byl velice poruchový, došlo k několika požárům. Až poté byly práce na státním vývojovém úkolu ukončeny a kotel odstaven. Došlo i ke střetu zájmu vývojových pracovníků a Teplárny, která trvala na bezpečných a dostatečných dodávkách tepla pro město. Po roce 1968 byl postaven nový typový granulační kotel K3 a turbogenerátor TG2 a provoz se stabilizoval. V té době byla postavena i pomocná zařízení pro spolehlivý provoz: moderní chemická úprava vody, řídící velíny kotelny a strojovny, nová úložiště popelovin včetně bagrovací stanice a čedičového potrubí pro přepravu popílku. Dokončeny byly také provozní a administrativní budovy. Teplo z Teplárny je dodáváno čtyřmi parními větvemi: Sever 1, Sever 2, Sever 3, Město Jih a Východ o celkové délce více než 20 km. V roce 1994 při výrobě 43.200 MWh elektrické energie činila dodávka tepla 1.117 tisíc GJ, z toho zhruba 11 % jsou dodávky pro obyvatelstvo k vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody ve více než 1000 bytech. Hlavním spotřebitelem páry byl a je i nyní textilní průmysl. Závody a. s. Tiba odebírají 50 % dodávek z Teplárny pro technologické účely. Mezi důležité odběratele tepla z celkového počtu 100 odběrných míst patří a. s. Juta, Východočeská ZOO, privátní společnosti DKT a PVP, působící v bývalých prostorách závodu Tiba Strž a Slovany, Nemocnice s poliklinikou, firmy Akord, Strojtex, Satos, VÚTZ, Vánoční ozdoby. Teplárna Dvůr Králové n. L. patří podle specifikace příslušných zákonů o ochraně životního prostředí mezi velké zdroje znečištění. Musí dodržet limity pro oblast ochrany ovzduší do roku 1996 resp. 1998, což je podkladem pro úkol „Ekologizace Teplárny ve Dvoře Králové n. L.“ Ochrana ovzduší byla v Teplárně řešena již v průběhu výstavby instalací elektrostatického odlučovače ke kotli K3 v roce 1985. Snížení úletů pevných částic by měla zajistit realizace látkového odlučovače pro práškový kotel K3 v roce letoším a využití stávajícího elektroodlučovače pro roštové kotle K1 a K2. Snížení objemů emisí síry, NOx a kotle K1 a K2. Snížení objemů emisí síry, NOx a CO2 bude řešeno rekonstrukcí stávajícího zařízení, vhodným palivem a přitápěním plynem. Do oblasti hospodaření s odpady patří problematika uložení a využití popílku a škváry. Popeloviny jsou druhotnou surovinou pro výrobu tvárnic a pro různé stavební potřeby, slouží i jako zavážka. Problém prašnosti řeší od roku 1992 zastřešení uhelné skládky a instalace tzv. zkrápěcího zařízení; rekonstruují se zauhlovací cesty. Oblast ochrany podzemních vod zahrnuje v Teplárně instalaci zařízení pro skladování a stáčení topných olejů, realizované roku 1989 a nové naftové hospodářství, realizované roku 1992. Oblast ekologizace Teplárny zahrnuje modernizaci měřicích, řídících a regulačních systémů. Teplárna ve Dvoře Králové n. L. je součástí elektrárenské akciové společnosti ČEZ a její organizační jednotky Elektráren Poříčí. Teplárna, dodávající teplo pro celé město, oslavila letos v roce 1995 už čtyřicet let své činnosti. Oslavám patřil celý víkend: V pátek 13. října se v salónku Han7


kova domu konalo setkání vedení organizační jednotky EPO s představiteli okresního a městského úřadu a zástupci největších odběratelů. V sobotu se konal den otevřených dveří pro širokou veřejnost, která tuto nevšední příležitost využila ve velkém počtu. Na neděli byla pro zaměstnance Teplárny a jejich děti připravená jízda vlakem taženým parní lokomotivou do Turnova a Železného Brodu. Životní prostředí, ekologie. Problematika znečišťování životního prostředí je stále aktuální. Nejpalčivějším problémem města byly černé skládky. Jejich počet stále neklesá. Vznikají na neudržovaných pozemcích, kde vysoká tráva skryje všechny nepotřebné předměty. Jednou z možností, jak černým skládkám předejít, je rekultivace a údržba podobných míst. Ještě v červnu byly ve městě černé skládky tři – menší pod zoologickou zahradou, větší v Žirči a na Baierově kopci. Náklady na odstranění těchto skládek představovaly asi 100 tisíc korun. V Žirči byly objeveny černé skládky také u bývalé silážní jámy a za Domovem důchodců. Na skládkách ležely kromě rezavých hrnců i moderní plasty a zbytky větví a trávy, které patří na kompost. V Žirči žilo i několik rodin, které vůbec nepotřebovaly popelnice. Kromě rodin, které vůbec nepotřebovaly popelnice. Kromě žirečských občanů skládky živili i královédvoráci a chataři. Odstranění těchto skládek se bude pohybovat kolem 2 miliónů korun. Také Eliášova cihelna byla v minulých letech používána jako skládka. Hrozila zde možnost ekologického nebezpečí, protože v jedné části se ukládal dokonce průmyslový odpad s obsahem těžkých kovů. Plán rekultivace této skládky by stál 45 miliónů korun. Provoz skládky byl ukončen roku 1991 a začaly probíhat rekultivace. Hrozila kontaminace povrchových a podzemních vod. Byla realizována kontrolní jímka a výsledky analýz nebyly dobré. Začátkem roku 1995 se nic stále nedělo. Okresní úřad v Trutnově mohl konstatovat, že Dvůr Králové n. L. je jedním z mála měst na okrese, který nejenže neřeší otázku rekultivace, ale dosud neprovedl ani průzkum znečištění. V případě vyjasnění majetkových vztahů může město dostat od státu až 60 % dotaci, 20 % by hradilo ze svého přímo a 20 % formou bezúročně půjčky od státu. Riziko ohrožení vodních zdrojů v lokálním i regionálním smyslu je značné. Představa, že by mohlo dojít i k ohrožení pitné vody pro město, je děsivá. Práce snad budou zahájeny na podzim roku 1996, do konce roku 1997 by měly být dokončeny. Sběr odpadových surovin zajišťovala firma Jiráčková a spol., která zajišťovala i likvidaci odpadu, i ekologicky závadných předmětů. Firma připravovala i soutěže pro děti, které měly zvýšil zájem o druhotné suroviny. Během letních měsíců prováděli studenti v Palackého ulici průzkum dopravní situace. Za hodinu tudy projelo v průměru 500 osobních aut, maximální hodinový průjezd byl 890 aut, minimální 210 automobilů. Dalším problémem, který můžeme ovlivnit, bylo zacházení lidí se stromy. Stromy v mnoha případech slouží k propagaci zvláště hudebních produkcí amatérských skupin, a také k reklamě podnikatelské činnosti. Stromy mají kromě své biologické funkce také funkci estetickou. Město Dvůr Králové n. L. leží v Labské kotlině, lemované po obou stranách pásy zelených lesů. V městské zástavbě e zeleň extrémně zatěžována lidskou činností. Emise, exhalace výfukových plynů výfuků automobilů, zimní posyp solí a necitlivé výkopové práce – to vše našemu životnímu prostředí škodí.

8

KRONIKA města Dvora Králové nad Labem za rok 1995

Recommend Documents