K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Přichází léto Když rozkvetou u „odpustkového oratoria“ na Náměstí republiky magnólie, je možné se vbrzku dočkat vytouženého léta. Tvoří bohatou kulisu pomníku i nadcházejícím oslavám:
Královédvorský majáles 2003 – program Středa 30. dubna: ▪ Štafetový běh městem - 16,30 hod. ▪ Start „čarodějnic“ u DDM, společný „přelet“ na náměstí TGM, kde dojde k vyhodnocení nejkrásnější „BABY JAGY“. 17,30 hod. ▪ Stavění máje učiteli a žáky ZŠ Schulzovy sady ▪ Zábavný program VOSA – hry a soutěže pro děti, diskotéka 18,00 hod. ▪ Koncert skupiny LAVINA – hudební skupina mladých z Hradce Králové 20,15 hod. ▪ Lampionový průvod z náměstí na stadion 20,45 hod. ▪ Michael Jackson revival - imitátor 21,15 hod. ▪ OHŇOSTROJ 21,45 hod. (krátce před jeho zahájením se spustil prudký déšť) ▪ Májová veselice se skupinou START 22,00 hod. Čtvrtek l. května: ▪ Zahájení Majálesu starostou města ing. Rainem 10,00 hod. ▪ Koncert dechového orchestru VČE z Hradce Králové a mažoretky z Chlumce nad Cidlinou ▪ Jam Brothers – hudební skupina našeho města 13,00 hod. ▪ Tomáš Linka se skupinou – vzpomínka na Michala Tučného 15,00 hod. Programem provázela Mga. Eva Kolbabová, pracovnice MěÚ. Pozoruhodné je to, že jaksi upadlo tradiční „pálení čarodějnic“, které bylo ještě v nedávné době jakýmsi povyražením převážně mladých občanů na různých místech města a v okolních vesnicích. Mladí lidé snesli na odlehlá místa všechno co mohlo shořet a sami se přičinili, aby kolem tohoto ohně bylo dost zábavy. Dělo se to po setmění, zpravidla ihned po skončení ohňostroje pořádaného ve městě. V České Podharti se „pálilo“ u rybníka a byl pěkný pohled na plápolající „hranici“, jak se její plameny odrážely na hladině.
142
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Málokomu však je známo, že tento zvyk přetrvává staletí a noc ze 30. dubna na 1. května se nazývá „Valpuržina, nebo také Filipojakubská“. Filip a Jakub byli nejbližšími Kristovými apoštoly a noc se jmenuje po nich, jako protiklad škodlivosti čarodějnic, bylo jim ponecháno jenom sloužit za patrona lidového kouzelnictví. Poněkud problematické je to s Valpurgou. ▫ Místostarostka Edita Vaňková a starosta ing. Rain Ta byla v pohanských dobách starogermánskou bohyní - patronkou čarodějnic. A právě čarodějnice se považovaly ve středověku za pomocnice nečistého ďábla a Satana. Přesto si Valpurgu převzalo v osmém století křesťanství a udělalo z ní světici, která ochraňovala před zlými kouzly, stala se tedy něčím zcela jiným než tomu bylo předtím. Do naší doby se uchovalo i lékařské pojmenování nemoci, kterou prý mohla nějaká čarodějnice v dobách minulých přivodit - hexenšus. To vzniklo z německého die Hexe = čarodějnice. Stánky s rukodělnými výrobky před vlastním zahájením byly prosty jarmarečního nevkusu a byly tu práce řezbářské Drahná léta již nikdo nevěří na to, že čarodějnice uhranou člověka či dobytče, přinášely živelné pohromy, umí strašit a jinak lidem škodit. Dnes je 30. duben a 1. květen důvodem k vítanému pobavení. A jaké byly a jsou ideály Prvních májů? Hlavním důvodem vzniku byl, protest dělníků v Chicagu roku 1886, kdy bylo do účastníků stříleno policií. Po této události vznikly vykonstruované procesy a popravy vůdců dělnického hnutí. Poté se stal „První máj“ připomínkou násilí a následné justiční vraždy tehdejší vládnoucí vrstvy. V roce 1889 ustanovila „druhá internacionála“ Svátek práce a o rok později se slavil již téměř na celém světě. V naší republice slaví letos 1. máj komunisté na pražské Letenské pláni (odsuzují válečné akce USA a vystoupili proti Evropské Unii), dále sociální demokraté (pořádají ▫ Čarodějničky na koštěti 143
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
kulturní program a také fotbalové utkání pražské ČSSD se sponzory na pražské „Bohemce“). Lidovci žádné akce nepořádají, zůstávají u křesťanských svátků, ODS také nic nepořádá. Unionisté připravili kampaň ke vstupu do Evropské unie.Odpor proti válce uspořádala Iniciativa proti válce na Palachově náměstí v Praze, Anarchisté se prošli Prahou s heslem „Ne Evropské unii! Ne válka“. Odboráři v Brně pořádají kulturně společenské odpoledne a hlavní součást byla hodina otázek a odpovědí ke vstupu do EU pod heslem „EU – šance pro nás.“ Jak vidět tak co strana, co uskupení, tak jiný názor a jiné stanovisko. V našem městě se akce podobného rázu neuskutečňují, ale názorově se občané také výrazně rozlišují. Celým pořadem ▫ Místo před tribunou s účinkujícími bylo vyhrazeno pro invalidní osoby. Majálesu provázela Mga. Eva Kolbabová Safari v ZOO a 184 zvířat První květnový den mají návštěvníci ZOO možnost vidět exotická zvířata také v safari. Zebry, antilopy, další kopytníci a ptáci se již začali prohánět na rozlehlých pláních a vyhlídkové autobusy vozí první návštěvníky. Je to letos již po čtrnácté co se tak děje a stále se návštěvníci těší na zajímavou projížďku. Celkem zde bude k vidění 184 exotických zvířat a to činí naší zoologickou zahradu velmi přitažlivou. Do Safari se umísťují zpravidla nadbyteční samci, kteří se nehodí k chovu, nebo to jsou celá chovná stáda. Co je všechno v Safari k vidění? Zebry, pakoně, antilopy a domácí africký skot watusi s velikými rohy, na rybnících jsou různé druhy vodního ptactva. 144
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Novinkou v letošním safari je patrový autobus, který ze své horní plošiny dává ještě lepší možnost se po Safari porozhlédnout. V létě by měl začít jezdit druhý, stejně vybavený. V červenci a srpnu bude opět „večerní Safari“, kdy se padesáti hektarová plocha otevře s kvalifikovanými průvodci. Tento autobus navíc projíždí i částí, která není návštěvníkům běžně přístupná – odchovnou gepardů. Jízda autobusy po Safari je při běžném provozu zahrnuta v ceně vstupenky, noční provoz má svoji vlastní cenu a také pravidla. Toulka „za školami“ Objektiv fotoaparátu nás zavedl za školní budovu Schulzovy sady.
▫ Na fotosnímku je vidět nižší budovu tělocvičny a vlastní budovu školy Schulzovy sady od severo-východu. Za touto budovou je vidět zadní trakt školy R.A. Dvorského.
▫ Tato kamenná kašna, která se nachází na školní zahradě, pamatuje ještě dobu, kdy se z ní nabírala ve městě voda z prvního spádového vodovodu, pořízeného městem v letech po roce 1818. 145
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Rodičovská dovolená Poskytuje se matce po skončení mateřské dovolené, otci po narození dítěte, oběma však pouze do tří let věku dítěte. Žena nemusí žádat o poskytnutí celé rodičovské dovolené až do tří let věku dítěte, ale záleží na jejich potřebách a na jak dlouho se sama rozhodne. Může jí tedy žádostí opakovat a tak rodičovskou dovolenou po částech prodlužovat. Zaměstnankyně může po vyčerpání sjednané rodičovské dovolené (v termínu předem sjednaném a nepřevyšujícím ony tři roky dítěte) nastoupit do práce a potom znovu požádat o poskytnutí dovolené. Zaměstnavatel je povinen jí vyhovět. Rodičovskou dovolenou může čerpat jak muž, tak žena. Muž kdykoliv po narození dítěte, po dobu o kterou požádá, ale jen do oněch tří let dítěte. Rodičovská dovolená se poskytuje i tomu, kdo převzal dítě do trvalé péče. Z právního pohledu má rodičovská dovolená charakter důležité osobní překážky v práci, bez nároku na náhradu mzdy. Po návratu ženy z mateřské dovolené, nebo muže po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, má zaměstnanec zásadně nárok na zařazení na původní práci a pracoviště. Ale po návratu pracovníka do zaměstnání z rodičovské dovolené už má zaměstnavatel povinnost zařadit zaměstnance toliko na práci odpovídající jeho pracovní smlouvě. Otevření sezóny na Zvičině Sdružení měst a obcí PODZVIČINSKO a Šárovcova Lhota pozvala všechny turisty, cyklisty a běžce na: Slavnostní otevření sezóny na Zvičině, konané v sobotu 3. května. Turisté a běžci měli start v Šárovcově Lhotě, cyklisté startovali z DDM Jednička. Na Zvičině vystoupil ve 13,oo hod. folklórní soubor Hořeňák, kolem 14,00 hod. přibíhali první běžci, ▫ K otevření sezóny přispěly sponzoři v 16,00 hod. bylo vyhlášení vítězů, předány ceny a pamětní listy účastníkům. Symbolickým zazvoněním na zvon zvičinského kostelíčku byla zahájena turistická sezóna na Podzvičinsku. Turisté, hvězdicové jízdy cyklistů, přespolní běh, to byla atmosféra za nevlídného, chladného a větrného počasí na vrcholu Zvičiny. Nepřízeň počasí však neodradila zájem návštěvníků. Pořad byl zahájen starostkou obce Pecka a členkou správní rady Podzvičinska Hanou Štěrbovou. Poté promluvil zástupce královéhradeckého hejtmana Vladimír Derner. Počasí také zapříčinilo to, že se zvonek na kostelíku rozezněl o dobré dvě hodiny dříve než bylo původně plánováno.
146
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Po „Hořeňáku“ došlo k prezentaci nových propagačních materiálů Podzvičinska. K tomu uvedl Jan Machek z Podzvičinska toto: „Akci hodnotíme jako povedenou. Pro příští rok ale zvážíme, jak by mělo její pokračování vypadat“. K tomu je třeba ještě pro kroniku dodat, že do čela sdružení měst a obcí turistického regionu Východní Čechy byl opět zvolen Jan Machek, který zastupuje svazek obcí Podzvičinsko. Příští sněm bude na podzim. „Do té doby bude naším cílem dokončení plánu rozvoje a dořešení podmínek spolupráce s oběma kraji a dalšími významnými partnery v cestovním ruchu“, uvedl Jan Machek. Hasiči měli den otevřených dveří V neděli 4. května byly všechny stanice v královéhradeckém kraji otevřeny veřejnosti od 9,00 do 16,00 hodin. Občané se mohli seznámit nejen se současnou technikou, ale také s prací Hasičského záchranného sboru. 8. květen - američané a maršál Schörner Již po osm let se uskutečňuje „Mise Velichovky“, která má připomenout konec II. světové války a kapitulaci německé armády „Mitte“. Z Prahy i dalších měst vyjíždí do Velichovek, kde byl Schörnerův štáb v květnu 1945, kolona vojenských historických vozidel, aby u památníku 16. obrněné divize svoji dvoudenní pouť ukončila. Pro kroniku několik věcných dat z válečné historie, vztahující se k uvedené „Misi“, se vztahem k našemu městu: Dne 28. března 1945 byl zrušen provoz léčebny ve Velichovkách a všechny budovy byly přeměněny na štáb polního maršála Ferdinanda Schörnera, velitele armády „Střed“. Spolu se štábem přijíždí na tisíc německých vojáků. Sám maršál se ubytoval ve vile po řediteli sanatoria, dále je zabrána škola, hotel, bývalý hostinec a také některé rodinné domky. V budově se jménem Morava byli ubytováni generálové a vyšší důstojníci, ve Slovence nižší důstojníci, Domov a Staré lázně patřil příslušníkům zbraní SS, v Čechii byly kancelářské síly a německé ženy. Celá hlavní lázeňská budova Masarykův dům sloužila jako kanceláře štábu, kde byl náčelníkem generál-poručík von Natzmer. V budově Zimních lázní byla umístěna spojovací ústředna. Celý prostor byl neprodyšně uzavřen a střežen četnictvem a příslušníky SS. V okolí byly vykopána kulometná hnízda, zákopy a ve školní zahradě byl zakopán lehký tank. Pod zalesněnou strání, severně od lázní, bylo polní letiště a letadlo „Storch“, které měl osobně k dispozici maršál Schörner. Štáb měl krycí jméno Florian. Dne 26. dubna 1945 zde byl na poradě říšský protektor v Čechách a na Moravě Karl Hermann Frank, údajně doprovázený Konrádem Henleinem. Dne 29. dubna 1945 přespal v místním hotelu generál Vlasov, tehdy již přísně střežený německými vojáky a objevil se zde ještě 4. a 5. května. V okolních lesích jsou již partyzánské jednotky v okolí Mlázovic a Miletína, proto tak důkladná ochrana Velichovek. 5. května 1945, po vypuknutí povstání, vyjíždí z Velichovek německý oddíl k potlačení povstání ve Dvoře Králové nad Labem. Vrací se druhý den (6. května) v ranních hodinách, přivážejí si několik raněných a jednoho mrtvého. Přivezli také čtyři členy revolučního Národního výboru ze Dvora Králové nad Labem, kteří byli na Velichovkách vězněni do 8. května.
147
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
8. května 1945 přijíždí do Velichovek v ranních hodinách ozbrojený konvoj 23. průzkumné sqadrony, která byla součástí 16. obrněné divize 3. armády USA generála George Pattona. Konvoj, pod vedením pplk. Roberta H. Pratta, přivezl kurýra Dönitzova štábu plk. Majera Detringena k doporučení kapitulace německé armády. Schörner však před jejich příjezdem odlétá. Jednání tedy probíhají s jeho zástupcem. Krátce nato německý štáb v poledních hodinách opouští Velichovky a krátce potom odjíždí i konvoj americké armády, německými jednotkami neohrožován. V okolí probíhají boje povstalců a partyzánů s německými jednotkami. Svědky toho jsou památníky padlých. 9. května 1945 bojovala Rudá armáda úporně na přístupech k Náchodu z Polska, desátého ráno dosáhla Jaroměře a 11.5.1945 osvobozuje Velichovky. Na Velichovkách je také od roku 1997 v lázeňském parku památník, ne však padlým, ale uvedené „Misi“. Městské lesy současnosti Městské lesy hospodaří na ploše 2228,08 ha. Z toho lesy hospodářské obnášejí 1656,98 ha a lesy zvláštního určení 536,10 ha. Lesy zvláštního určení dle zákona 289/95, paragraf 8, odstavec 2 jsou lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení životního prostředí, nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. ▫ Na snímku jsou zachyceny pracovnice Městských lesů u „štěpkovače“,
Celková hodnota na kterém se hromada klestí mění na dřevěnou drť – štěpky. majetku je cca 750 milionů korun.
V roce 2002 bylo v Městských lesích vytěženo 9660 kubíků dřeva, přibližně stejné množství se podařilo odvézt a prodat. Výchovné zásahy a prořezávky mladých porostů byly provedeny na ploše 50,85 ha, probírky do 40ti let na ploše 30,34 ha a probírky porostů nad 40 let na 1009,20 ha. Vše v souladu s předpisem LHP (Lesního hospodářského plánu). Zalesněno bylo 8,47 ha, ochrana zalesněných ploch proti buřeni provedena na ploše 45,46 ha, proti zvěři 35,09 ha, oplocení zalesněných ploch v délce 2,5 km. Činnost Městských lesů není zdaleka jen lesnickou činností. V souladu s vypracovaným projektem pro činnost v příměstském lese, byly instalovány odpočinkové lavičky (v mnoha případech devastované našimi obyvateli), altánky a naučné tabule. Ve spolupráci s cyklistickým oddílem byly vyznačeny a zprovozněny cyklotrasy. Obnovují se lesní retenční nádrže, opravují a udržují chodníky a lesní cesty. Každoročně je vyvěšováno k 1. dubnu – Dni ptactva- okolo padesáti ptačích budek. Městské lesy hospodaří na dvou 148
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
chovných rybnících o celkové výměře cca 12 ha. Tyto rybníky byly předány městu ve značně zdevastovaném stavu, bez přístupových komunikací a se špatně fungujícím vodním režimem. Po úpravách a zpřístupnění jsou nyní plně funkční. V roce 2002 byly zarybněny 125.000 plůdků lína a 250.000 kusů plůdků kapra. Městské lesy hospodaří také myslivecky v honitbě Janská Studánka. Jakkoli je hodnota lesného majetku v částce 750 milionů korun značná, mnohem větší cenu mají zdravé lesy v okolí města Dvora Králové nad Labem. Jsou to „zelené plíce“, které přinášejí našim občanům užitek, finančně nevyčíslitelný. Udává se, že jeden stoletý buk dokáže „vyrobit“ kyslík pro dvacet lidí po celý rok, tentýž strom dokáže zachytit až 8 q prachu ročně. Kolik zdraví tedy přinesou všechny lesní porosty v okolí města? To je nutno přičíst k další významné funkci lesa, která předčí význam produkce dřeva a projevuje se významem rekreačním, půdoochranným, vodohospodářským, klimatickým i estetickým. Posláním Městských lesů Dvora Králové nad Labem je tyto lesy pěstovat, rozšiřovat a zachovat je zdravé, odolné kalamitám pro další generace. (pro kroniku města napsal Kejzlar Pavel – polesný ML)
Texchem 03 V polovině května se uskutečnilo v našem městě již desáté mezinárodní pracovní setkání – seminář – textilních odborníků. Po dlouhých letech se tedy vrátila tato akce tam, kde v roce 1908 začala. Již tehdy se textilní koloristé a specialisté na zušlechťování textilií sešli, aby vznikla tradice tolik potřebná našemu městu. Tehdy to vyžadoval „Český Manchester“, středisko textilu, kam se jezdilo za poznáním. „Na zkušenou“ se do našeho města sjížděli odborníci celé Evropy, aby se zde seznamovali s novými poznatky. Byl to v tehdejší době jediný způsob jak si osvojit odborné poznatky a s novinkami přicházely světové firmy zabývající se barvením, tiskem a zušlechťováním tkanin.. Cílem barvářských a chemických firem bylo zajistit si odbyt a předat návštěvníkům (odborníkům) novinky ze své výroby. Třeba připomenout, že to byly firmy světového jména, které prakticky přetrvávají do dnešní doby CIBA, BASF, Geigy a další, se vzájemně předháněly v nabídkách. Uplynulo již 95 let od první schůzky textiláků v našem městě. Uskutečnila se, a ještě několik dalších, v tehdejším „Německém domě“, nynějším generálním ředitelství JUTA a.s. Svědkem toho je zde umístěná pamětní deska. Spolek textilních chemiků a koloristů změnil svoje jméno několikrát, ale pokračovatelem je uvedený Texchem 03. V našem městě se na odborné práci podílí Inotex svými výsledky biotechnologických aplikací, Indové přišli s oprášenou, ale zcela vynikající paletou „kypových barviv“ a Švédové s možností dávkování v regulaci barvících procesů. Pozadu nezůstala ani potřebná ekologie. Textilní průmysl našeho města (ale i celé Evropy), nemá nyní lehkou pozici. Důvodem je levná konkurence z Asie, ale také Latinské Ameriky. Proto je třeba vnímat textil nejen jako výrobu ošacení, ale nyní již zasahující do oborů mikroelektroniky, biotechnologie a informační technologie. Opuštěné prodejny V našem městě máme dvě prodejny, které byly postaveny na okrajích města, aby sloužily občanům v uvedených lokalitách a usnadnily občanům nákupy. Postaveny byly v osmdesátých letech minulého století a svůj účel plnily ještě krátce po něžné revoluci. S příchodem velkoprodejen typu Penny, Plus a Billa byl jejich osud zpečetěn, lidé chodili nakupovat tam a tyto bývalé prodejny již nemohly konkurovat ani cenou, natož výběrem Tak zanikla i tato prodejna, která dosud nemá využití a nachází se opuštěná ve Smetanově ulici. Podobný osud stihl i prodejnu, které se říkalo u Oční školy v ulici Čelakovského. Jediná fungující prodejna je na předměstí České Podhartě, za památníkem TGM, na rozhraní ulic Vrchlického a Máchovy.
149
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Domov sv. Josefa v Žirči O tomto domově se v kronice již několikrát psalo. Dnes si objekt ukážeme na několika snímcích.
▫ Celkový pohled na domov a vedlejší kostel, který byl v minulosti jezuitským klášterem, po dlouhá léta domovem důchodců z našeho města a nyní je „Hospicem“.
▫ Pokoje pacientů připomínají svým vybavením skromně, ale přece jenom domov.
150
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
▫ Portál vstupu do kostela je mistrovskou prací.
▫ Původní oltář na čelní zdi v kapli „Domova“.
151
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Karel Malý - O referendu V „Královédvorských listech“ měsíce května 2003 se opět objevila vtipná básnička občana Karla Malého, kterou kronikář rád zařazuje do současné kroniky. Svým osobitým pohledem si toto dílko o kroniku přímo říká, i když nebude jinak komentováno: O referendu Je to touha odvěká evropského člověka, aby všichni včetně Prahy měli jenom dobré vztahy. Tato dávná utopie V Evropě už vlastně žije, Unie je připravena přijmout nás za svého člena. Každý, kdo má rozum v hrsti, rozhodne o budoucnosti tím, že volbou, jak je dáno, v referendu řekne ANO! Nelze přece státi stranou dále před evropskou branou jako chudí vyděděnci s politickou impotencí. Jak dál s galerií Braunova Betléma? Tento světový unikát obdržel od amerických sponzorů částku přesahující dva miliony korun, která je již vyčerpána. Tohoto daru se dostalo „Betlému“, když byl zařazen na seznam sta nejohroženějších památek světa. Náš stát se v této věci a záchraně „Betléma“ angažoval pramálo. Nepodařilo se proto získat další peníze z amerických fondů a co je nejhorší, nebylo mistrovské Braunovo dílo zařazeno na prestižní seznam pro příští dva roky. Není také známo, kolik do zamýšlené a projektované rekonstrukce poskytne stát. Není to známo ani pardubickému památkovému ústavu. Z amerických peněz se vyčerpalo 55 tisíc dolarů, které byly použity na první etapu terénních úprav v loňském roce. To co tuto památku nejvíce ohrožuje je voda, jak podzemní, tak povrchová. Ta narušuje nejen samotné podloží, ale také vlastní sochy. To již bylo možné poznat po prvních terénních úpravách. Pokud by se tedy mělo i nadále pracovat na záchraně, potom by bylo potřeba částky nejméně deseti milionů korun.
152
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
DDM a Vladimír Jiřička V Domě dětí a mládeže „Jednička“ je vedoucím oddělení přírodovědy a turistiky. Je však činný i mimo tento obor a svoji činnost zaměřuje i na historii. Svědkem toho jsou jím organizované letní tábory, kdy se účastníci mění na brouky, husity, změní se na pračlověka a nebo kovboje. Z jeho popudu vznikla také akce, kterou kronika již popsala a nese název „Zlatá tužka“. Jedná se o literární soutěž, která spatřila světlo světa v roce 1995 a rok od roku nabývá na známosti. Už první ročník obeslalo tuto soutěž 68 mladých adeptů. Druhý ročník už znamenal vítanou změnu v tom, že se stal spolupořadatelem časopis „Krkonoše“ z Vrchlabí. Dále k tomu uvedl sám p. Jiřička: „Soutěž pokračovala úspěšně i v dalších letech, počet pisatelů neustával. Domovem už není jenom Podkrkonoší, ale i Liberec, Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové a řada dalších měst. Narůstá také kvalita prací mladých autorů“. Jmenovaný Vladimír Jiřička je vždy ochot- ▫ Vladimír Jiřička ný ke spolupráci s kronikou města Dvora Králové nad Labem a úspěšně připravil také akce ke Dni Země, plnou poučných i zábavných soutěží a promítání. Spolupracuje také se ZOO, kde jeho soutěž „Za naší faunou“ si získala velkou oblibu. Vladimír Jiřička se narodil 2.srpna 1962, vystudoval gymnázium ve Vrchlabí s maturitou v roce 1981. Zkoušky na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze vykonal, ale nebyl pro vysoký počet uchazečů přijat.V letech 1982-83 absolvoval nástavbové studium vychovatelství při SPgŠ v Praze.Ukončeno maturitou z pedagogiky, psychologie a specializace – výtvarné výchovy. Dvouletou vojenskou základní službu vykonal u železničního vojska v Olomouci. Po vojně pracoval v Domě pionýrů a mládeže v Hostinném (vedoucí oddělení přírodovědy, techniky a společenských věd). Od srpna 1986 začal pracovat na místě vedoucího oddělení přírodovědy v Domě pionýrů a mládeže (dnes Dům dětí a mládeže) ve Dvoře Králové nad Labem. Po určitou dobu vykonával funkci zástupce ředitele a pracuje zde dodnes. Protest „Klubu českého pohraničí“ Oblastní rada této vlastenecké organizace odsuzuje otevření kanceláře Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Praze. K tomuto se vyjádřil stávající předseda oblastní rady Zdeněk Papík takto: „Hodnotíme to jako znevážení uzavřené česko – německé deklarace a zvláště pak usnesení českého parlamentu z dubna 2002. Považujeme to za nepřijatelné a pro naši zemi nebezpečné. Požadujeme na vládě, aby činnost kanceláře Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Praze nepovolila.“ (převzato z Krkonošských novin)
153
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Názory občanů: ▪ Vůbec nevím o co se jedná a mám větší starost s tím, jak si udržet práci co mám. (třicátník) ▪ Mám dobře v paměti, jak jsme museli opustit pohraničí a Henleinovi ordneři nás vyháněli z našeho domu. To nezapomenu nikdy, i když jsem byl ještě malý kluk. (důchodce) ▪ Všechno, co napáchali nacisté, začínalo u nás v pohraničí. Praha se k nám zachovala tehdy hanebně. Vzpomínám si na oslavovaného Emanuela Moravce, bývalého legionáře a českého „vlastence“, který nás taky zaprodal. A už tu podle mě zase začínají vystrkovat růžky jemu podobní. (důchodce – učitel) ▪ Za němců tu prý byl pořádek a nedocházelo k takovým zlodějnám jako je tomu teď. (úředník - asi třicet let) ▪ Já jsem komunista a ani se nedivím, že takový pan senátor Ruml pospíchá za Posseltem do té jeho kanceláře.Jemu podobní budou vždycky tam, kde se jim dostane pochopení a národ jim je jen hadrem. Onehdy mě řekl v autobuse jeden mladý člověk, že my „Komanči“ (měl na mysli komunisty), jsme to vlastně zavinili. Bylo mě ho líto, sám nic nepoznal a škola, ani dějiny ho nepoučily. (důchodce) ▪ Politika? To pro nás ženský není! Nechodím ani k volbám, je na to škoda času. (dělnice 50 let) ▪ Vždycky jsem byla hrdá na svůj český národ, ale teď už opravdu nevím co si mám o tom rozhádaném národě myslet. Je mě hanba, že se nemůžeme sami dohodnout a čekáme, že nám někdo pomůže. A vůbec z té sudetské kanceláře. Víc vám k tomu neřeknu. (úřednice v důchodu) Klazarova „fabrika“ i domy
Na fotografii je, v nynější Eklově ulici, bývalý Röhrichův mlýn, který byl prvotním základem ke stavbě budoucí Klazarovy fabriky, později zvané JUTA 3.
154
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Majitel Klazarovy továrny si postavil svoji vilu v samé blízkosti své „fabriky“ v Riegrově ulici – Rašínově náměstí. Budova později sloužila jako jesle a školka.
V současné době staví JUTA novou výrobní halu na „Borkách“, tedy výpadovce z města na Žireč.
155
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Hotely Grand a Central Kdysi honosné stavby našeho města jsou již dlouhé roky mimo provoz. Jejich chátrání začalo naplno po něžné revoluci, kdy přestaly být i účelově využívány. Hotel Central na náměstí nabízel své ubytovací služby, provoz kavárny a v přízemí bufet s rychlým občerstvením. To přetrvalo ještě nějakou dobu, potom zde prodávali „asijské zboží“ a i to skončilo. Důvodem byl havarijní stav stropu. V roce 2002 došlo poprvé ke změně, když v poschodí bylo přestavěno několik místností a jsou využívány jako ubytovna. To bylo pro město výhodné, protože výrazně chyběly ubytovací kapacity. Ponurý vzhled Centralu také vzhledu náměstí nijak nepřidal. Central několikrát změnil majitele, ale ke zdárnému výsledku se nedošlo. „Město“ nemohlo zasahovat do soukromí a vlastnických práv. Zachycena je východní, jak je patrné ze snímku, opravovaná část hotelu Central. Také druhý hotel Grand prochází letitou nevšímavostí. V minulém režimu se stal internátem národního podniku JUTA, později jeho svobodárnou a nakonec ubytovnou pro dělníky. Je pravdou, že na sklonku devade- ▫ Na fotografii je průčelí Centralu z náměstí, ulice sátých let minulého století se začalo s ná- vedoucí k poště se dříve nazývala „Ostrý roh“. ročnou rekonstrukcí této secesní stavby, která měla sloužit zahraničním hostům i turistům. Přestavba se však nedokončila. Také pozemek za vlastním hotelem je dosud v majetku města a měl sloužit za hotelové parkoviště. JUTA však také Grand neprodala a budova dále chátrá.
▫ Hotel Grand
156
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Povstání 5. května Před 58. lety, v sobotu 5. května 1945 se ve 12 hodin 36 minut se ozvalo z rozhlasových přijímačů naléhavé volání: „Voláme českou policii, české četnictvo, vládní vojsko, dostavte se ihned do budovy Českého rozhlasu! Esesáci nás chtějí vyvraždit! Přijďte nám na pomoc! Přijďte ihned!“ V ten den začalo povstání proti nenáviděnému fašistickému režimu také v našem městě. Blíže to bylo již popsáno kronikářem v kronice roku 2000, na stránkách 45 – 59. Kronikář tu záměrně nezveřejnil události následující po devátém květnu, kdy bylo na dosud přesně nezjištěném počtu německých občanů spácháno to, co bylo po léta pácháno nacistickou soldateskou na českém obyvatelstvu. Se zvěrstvy, které byly napáchány fašismem se to pochopitelně nedá srovnat. Vzpomeňme jen na koncentrační tábory, pochody smrti (Choustníkovo Hradiště), heydrichiádu, Lidice, Ležáky, popravy Sokolů, odbojářů, židů, komunistů, starosty Jaroslava Biliny a mnoha dalších. To však neznamená, že by podobná násilí, spáchaná tehdy na německých občanech, neměla být odmítána. Každé násilí je odporné a nikdy se jím nic nevyřeší. Ke zveřejnění jmen občanů, kteří se na ojedinělé střelbě do občanů a vojáků německé národnosti na druhém nádvoří Městského úřadu dopustili, kronikář nepřistoupil, právě tak jako kronikáři před ním. To proto, že zde jsou ještě jejich děti a vnuci a byli by tím jistě bez vlastní viny poznamenáni. Občané, dnes již nežijící, kteří se na tom podíleli, nejsou však zasvěceným osobám z našeho města i Německa neznámými. Jsou známi i současnému kronikáři. Továrna Neumann – Union Patřila dříve k továrnám „Českého Manchesteru“ a zpracovávaly se zde také tkaniny náročné na zpracování, ke kterým patřily pestře tištěné a barvené „manchestery, kordy, dyftýny“, i další lehčí tkaniny. Největšího rozkvětu tento závod dosáhl v období počátku dvacátého století. Tehdy zde pracovalo čtrnáct tiskacích strojů „rolleaux“ s využitím tisku „z hloubky“. Budovy byly dvou až čtyřpatrové. Tento snímek ukazuje vstupní bránu rozlehlé budovy jmenované „fabriky“, rozprostřené na levém labském břehu. V době své slávy se oddělení pojmenovávala česky, německy i zkomoleně. Bylo zde bělidlo s plynovou opalovačkou, „zenkem“, kotli na vyváření, „klapa“ na praní v provazci, vodní kalandr na odmáčknutí přebytečné vody, „mercezírka“ a skládky (jámy) na odležení po odšlichtování nebo kyselení Dále barevna s „kufnami“ (dřevěné vany na barvení v provazci), „džigry“ na barvení za široka, „saugry“ na odsátí přebytečné vody před sušením, kádinky na barvení či praní „mustrů“, tedy vzorků a „šlajdry“ – odstředivky. Barvení se také provádělo plynule, u odstínů červená, modrá a černá na „hotflích“, kde se zboží preparovalo „naftolem“ a následně barvilo, jako „ledovky“, na „ajzenrótu“ na „šarlach“, 157
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
nebo „červenou a bordo“ a také „středně a tmavě modrou“. Když se „jely na hotflích traury“, tak se zboží preparovalo jedovatou anilinovou solí, anilinovým olejem a dalšími chemikáliemi, aby po vypaření dostalo černou barvu. Charakteristický pach „traurů“ a modré nehty a rty přiotrávených dělníků tuto práci doprovázely. Toto barvení bylo pro fabriku zvlášť výhodné použít pro zboží již nějak málo znehodnocené, zpravidla s malou pevností, to vždy při příležitosti nějakého významného státního smutku. Vybělené, nebo barvené zboží se sušilo na „bubnech“ (bubnových sušičkách) a připravovalo do tisku na „rollech“ nebo „hladce obarvené“ odcházelo rovnou na konečnou úpravu. Když se mělo zboží tisknout, tak procházelo po „vychystání“ v „bílém skladě“ tak zvaným „šersálem“. Tady se zboží kartáčovalo a nebo dokonce ▫ Tiskací stroj pro tisk „z výšky“, tehdy nazývaný „relívka“ v továrně Gustav „šérovalo“, tedy po- Deutsch (nyní TIBA Vorlech), předchůdce tisku z hloubky střihovalo v celé šíři rotujícími noži. K „rolům“ se dostalo buď v „dílcích“, nebo na vozících, častěji nabalené na dřevěných válečcích. Všude převládala namáhavá ruční práce. Tiskací „Rollo“ obsluhovali čtyři lidé. Přední místo náleželo u „mašiny“ tiskaři. Být tiskařem byla výsada a tato práce se dříve dědila v rodu z táty na syna, „páni“ tiskaři mezi sebe neradi jiného nepustili. Vzadu za „mašinou“ byl „nadržovák“, který si musel hledět práce se zbožím. To muselo projít strojem bez závad (faldů, záložek a rybiček) a doléval barvy do „troků“ – korýtek s barvou. Vkládal a vyjímal ze stroje „rachle“ – stěrky-, které stíraly přebytečnou barvu z tiskacích válců. „Laufrák“, později zvaný běhounista se staral o nezbytnou podložku tisku, „laufr“ – běhoun. Ten se u Neumannů obracel ručně na stole za strojem a vyžadovalo to sílu a zručnost. Vzadu za rolem (také někdy v poschodí) byla „mansarda“, kde se zboží sušilo teplým vzduchem ▫ Typycký postoj na rolleux - tiskař Richard Janoua po usušení ukládalo na vozík k další nutné šek, firma Deutsch dokončovací práci. Tato „parta“ měla práci rozdělenou. Mistr tiskař brousil před „zajetím“ stěrky - „rachle“, „raportoval“ válce na „piko“ a po „zajetí“ raportoval „za běhu.“.Nadržovák zakládal do stroje tiskařem nabroušené „rachle“ 158
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
– stěrky. „Laufrák“ spolu s „mansardistou“ zakládali „troky“ a přiváželi tiskací barvy. Toto je již tiskací „rolo“ pro tisk z hloubky fotografované rovněž u firmy Gustav Deutsch ve třicátých letech minulého století. Tiskař Richard Janoušek. Tiskací barvy se připravovaly v „kuchyni barev“, nebo také „várně barev“ pracovníky, kterým se říká „kupíráci“. Ti barvy nejen mísili, ale i ředili či zesilovali dle přání vrchního mistra a nebo „koloristy“ po shlédnutí „restlíku“ – vzorku. Potiskování byla nejnáročnější práce z celé textilácké profese a oddělení tiskárny nazýváno „srdcem závodu“. Do tohoto oddělení patřili také „špindláci“, kteří na lisu „naráželi“ tiskací válce. Ohromnou silou hydrauliky nalisovali do tiskacích válců ocelová vřetena – „špindle“. Po otisknutí a usušení v „mansardách“ se zboží vozilo na pařáky – „k matrům“. Pro „rapidky“ (určitý druh použité tiskací barvy), tu byl „kyselý matr“, sycený octovou a nebo mravenčí kyselinou. ▫ Na snímku je zachycena v současné době opravoPoté se zboží pralo na pračkách za široka vaná budova patřící dříve k Neumannově továrně. o několika vanách, oddělených vždy párem Bydleli zde zaměstnanci továrny, které továrník potřeboval na odpovědných místech své fabriky. ždímacích válců a předalo po vyprání k sušení na „bubnových sušičkách“. Odtud na vozíčcích ke konečné požadované úpravě do „apretůry“, kde se na „rámech“ dosáhlo požadované šíře a také tuhosti a vzhledu. Používal se tehdy hlavně dextrin, který se pražil z kukuřičného škrobu, za tepla a stálého míchání ve velkých kotlích. Zimní zboží se také „česalo“ na česacích strojích, aby dostalo příjemnou vlasovou vrstvu. Buď po jedné straně (barchety) a nebo po obou (flanely). Po „apretování“ požadovaným roztokem se zboží v „rámu“ usušilo a předalo ke konečné kontrole před výstupem ze závodu – skládárně. Zde se klasifikovalo, byly označeny vady, bylo nastříháno na požadovanou délku a „adjustováno“ v dílcích, na roličkách, či dublírkách do světa. „Pakovna“, tedy sklad odbytu se musel postarat o uložení do beden stlučených v „bednárce“ a nebo došlo k naložení přímo na dopravní prostředek. K „fabrice“ náležela ještě „gravůra“, kde se vyráběly tiskací válce rytím na „pantografu“, nebo na „moletýrce“. Také tato práce byla velmi důležitá a dobrý „graver“ byl dobře honorován. Každá „fabrika“ měla svoji kotelnu, bez které by žádná textilka nemohla existovat, každá měla dýmající komín, nebo dokonce dva a strojovnu. U Neumannů byla ve strojovně turbína a dynamo na stejnosměrný proud, sloužící k plynulému pohonu tiskacích strojů – „roll“. V pomocných provozech byli zámečníci, truhlář, elektrikáři, zedníci a bednáři. Tak nějak vypadala práce v odděleních –„abtajluncích“ minulosti až do roku 1950, kdy byl tento závod zavřen. V době nacistické okupace byla firma Neumann přeměněna na skladiště firmy Junkers. Po válce se zde opět začalo pracovat, ale roku 1950 zde textilní výroba skončila. Z objektů se 159
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
stalo „Středisko generálních oprav“ národního podniku Tiba, přední část u vrátnice byla skladem zemědělských výrobků. Nyní je celý objekt v pronájmu několika drobných firem.
▫ Toto byla dříve Neumannova vila, která později sloužila jako muzeum a nyní je správní budovou naší ZOO.
Amnestie nebude Jak bylo v tisku zveřejněno, prezident Václav Klaus neudělí hromadnou amnestii související s jeho zvolením. Nepovažuje to v dané době za adekvátní, nezpochybňuje však amnestii jako takovou. Je třeba si připomenout, že 1. ledna 1990 udělil amnestii tehdejší prezident Václav Havel a ta byla tak rozsáhlá, že vyvolala nevoli mnoha občanů, kteří tento čin kritizovali. Došlo tehdy k propuštění přibližně tří čtvrtin všech odsouzených, tedy asi 15.000 lidí. Prezidentem Havlem byla potom udělena amnestie ještě dvakrát, v roce 1993 a 1998. Co je to konkurz? Stále se v tisku a ostatních sdělovacích prostředcích objevuje toto slovíčko, které nevěstí nic dobrého. Uveďme tedy pro kroniku ve zkratce co to vlastně v dnešní době je. Skončí-li nějaký podnik v konkurzu, dojde k tomu, že se jeho řízení ujme „správce konkurzní podstaty“. Ten má za úkol pořídit celkový soupis majetku daného podniku a na jeho základě ho zpeněžit. Může se tak stát najednou a nebo postupně, ale je sledován cíl, aby z výnosu uspokojil (odškodnil) co nejvíce věřitelů. To je pokládáno za obvyklý postup. Jsou však zveřejňovány konkurzy, kdy k tomu z mnoha příčin nemůže dojít a nebo není z čeho věřitele odškodnit. Slavoj a další aktivity První z nich měla název „Kytičku pro maminku“ a uskutečnila se pod vedením slečny Kamily Kňourkové z „Keramiky u věže“. Tato „dílna“ byla zaměřena na vytvoření kytičky nebo věnečku ze sušených květin, které si mohli účastníci zakoupit spolu s lýkem, slámových věnečků a mašlí. Přítomné děti si tak budou moci udělat levný dárek pro svoji maminku ke dni matek. Druhou akcí byla „Hedvábná dílna“ pro malé i dospělé účastníky. Tu vedla paní Šárka Veselá z Roudnice nad Labem. Také zde bylo možno všechny potřebné věci zakoupit.
160
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Labuť na podharťském rybníce Jednoleté mládě labutě, dosud ne zcela přepeřené, se objevilo na rybníce. O této události byla informována naše ZOO a zdejším ornitologem konstatováno, že labuť je zdravá a nachází v rybníce dostatek potravy. O tu se jí starají také hodní podhartští občané v dostatečné míře. Pochod za buřtem Uspořádal jej Městský psí útulek. Trasa vedla přírodou a řádně prověřila poslušnost pejsků. Podmínkou bylo to, že všichni čtyřnozí přátelé museli mít obojek a být na vodítku. Děti si rády s psími kamarády vyjdou do přírody a tato akce se těší jejich zájmu. Půlstoletí TELEVIZE Nejprve několik údajů, co vlastnímu vysílání před padesáti lety předcházelo. V roce 1948 mohli vidět návštěvníci Mezinárodní výstavy rozhlasu první televizní přenosy. Těšily se obrovskému zájmu a v roce 1952 pověřila vláda ministerstvo spojů vybavením televizního studia v Praze. Program tehdy zajišťoval Československý rozhlas. Už v následném roce byl zahájen zkušební provoz a to prvního května 1953. Vlastní studio bylo umístěno v budově Měšťanské besedy ve Vladislavově ulici v Praze. Pracovalo se v pěti místnostech. Na Svátek práce 1953 se zahájil první večerní program, který uvedl generální ředitel Československého rozhlasu Vrabec, slavnostní kantátu tehdy zahrál rozhlasový orchestr řízený Antonínem Klímou a promítl se krátký film z prvomájových oslav. Pro technický nedostatek se musel změnit plánovaný program a místo filmů tehdy zaskočil pozvaný host a herec – František Filipovský. Ten se tak stal na požádání tehdejšího ředitele Karla Kohouta prvním hercem v živém vysílání, přímém přenosu. První hlasatelkou programů byla tehdy Jarmila Šusterová, předtím to byli herci a herečky. Lední hokej se objevil na obrazovce 11. února 1961, Studio Brno zahájilo svoji činnost 6. července 1961. Do října roku 1953 se vysílalo třikrát v týdnu, v letních měsících dokonce jen dvakrát. Podzim přinesl vysílání již po čtyři večery. Byly to převážně celovečerní filmy (27 představení) a pět divadelních představení (první byl Medvěd od Čechova). V roce 1964 byl uskutečněn první mezinárodní festival Zlatá Praha. Pravidelné vysílání bylo až po 25. únoru 1954, sedm dní v týdnu až od 29. prosince 1958. V roce 1960 bylo vysíláno jen 46 hodin týdně. V této době byly vysílány dva první televizní seriály (Rodina Bláhova a Tři chlapi v chalupě – živě). Poté už bylo vysíláno ze záznamu. Druhý (černobílý) program začal vysílat 10. května 1970 Na Den osvobození, který tehdy připadal na den 9. května, v roce 1973, se začalo s pravidelným vysíláním druhého programu. Barevné vysílání na prvním programu bylo poprvé 9. května 1975. Tolik několik historických dat, které nebyly v daných letech kronikou podrobněji zaznamenány. Zaznamenejme do kroniky ještě několik prvních televizních seriálů, tak jak byly vytvořeny: 1962 Tři chlapi v chalupě, 1966 Eliška a její rod, 1968 Sňatky z rozumu, 1969 Hříšní lidé města pražského, 1970 Fantom operety, 1971 Taková normální rodinka,, F.L.Věk a Dispečer, 1972 Byli jednou dva písaři, 1973 Duhový luk, Jana Eyrová a Stříbrná pila, 1975 Byl jednou jeden dům, Nejmladší z rodu Hamrů a Chalupáři, 1976 30 případů majora Zemana, Žena za pultem a Muž na radnici, 1978 Nemocnice na kraji města.
161
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Kruhové křižovatky města Jedna, velmi provizorně v loňském roce postavená, je na Denisově náměstí a přesto, že je hrbolatá a místy propadlá, svému účelu slouží dobře. Druhá by se měla postavit v průběhu příštího roku na křižovatce u městských lázní. To by souviselo s pokračující prací na hlavním tahu do Legionářské. Třetí kruhová křižovatka je jen možností, stále ale probíhají jed- ▫ „Obecní dům“, nebo také „U lázní“, zcela vpravo vykukuje starý nízký nání se zainteresova- domeček. nými stranami. Ta by měla být u pošty. Pro kroniku ještě několik snímků z křižovatky „u lázní“, abychom mohli srovnávat s tím co tady vyroste v letošním a příštím roce.
▫ Tento snímek je z místa kde stávala dříve „Pichtova hospoda“ a zachycuje bývalý „Německý – později Rudý dům“, nyní ředitelství a.s. JUTA.
162
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
▫ Snímek z téhož místa zachycuje severní část křižovatky a v pozadí je ZŠ Komenského
Voda na hřbitově Téměř po dva roky byla neopravena havárie rozvodu vody na hřbitově. V polovině května se do této práce na výkopu nových rozvodů dala parta romů a ti po několika dnech práci dokončili. Do jimi vykopaných příkopů byly dány trubky z plastů. Potěšitelná je skutečnost, že se počet míst, kde je možno vodu točit, zvýšil. Tak se dostává hlavně starším občanům možnost si kropičku donést k hrobu bez velké námahy. Tento stav by bylo dobré ještě doplnit potrubím, které by odvádělo vodu od míst odběru mimo hřbitov. Zvlášť by to bylo potřeba u rozptylové loučky, kde voda stéká až na cestu před loučku a tím znepříjemňuje přístup a navíc to nevypadá pěkně. Snad k tomu také jednou dojde. SARS i nadále hrozí Akutní syndrom dýchacích cest si dosud (3.5.2003) vyžádal přibližně na čtyři sta životů a uvádí se, že jím onemocnělo více jak 5000 lidí. Nejvíc obětí je v Číně. Politici – protikladné výroky K roztržce, která byla široce publikována, daly příčinu tyto výroky: Prezident Václav Klaus: „Po vstupu do Evropské unie ztratí Česká republika část své suverenity“. Ministr zahraničí Cyril Svoboda: „Kdyby toto řekl student právnické fakulty, tak neudělá zkoušku“. Klaus (k rozmístění amerických jednotek na našem území): „Na základě naší historie jsme velmi citliví, když jde o cizí vojenské jednotky na našem území“. Svoboda (na stejné téma): „Bez přítomnosti Spojených států v Evropě není naše bezpečnost úplná.Nic není rozhodnuto, ale určitě bych to neodsuzoval“.
163
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Pacienti a léky Peněžní částky na některé léky jsou skutečně velmi vysoké. Zvlášť když se jedná o zahraniční léky, tak je to částka, která výrazně zasáhne do kapes seniorům a sociálně slabším vrstvám obyvatel. Uvádí se, že některé léky, které pojišťovny nehradí, je možné dostat zdarma. Pojišťovnu o to však musí požádat obvodní lékař, který musí zdůvodnit, že se jedná o jediný způsob léčby a tyto podklady poslat reviznímu lékaři. Skutečnost však je taková, že obvodní lékaři o tom pacienta neinformují, nechce se jim „papírovat“. Proto pacienti o této možnosti ani neví. V tisku se objevila tato zpráva ředitelky odboru farmacie a regulace léčiv Katariny Bartíkové v tomto znění: „Zákon pamatuje na situaci, kdy je pacientovi předepsán lék, který nemá adekvátní zastoupení v neplacených přípravcích, a jde o případ, kdy je tato léčba jedinou možností zdravotní péče“. K tomuto se také v televizi vyjádřila ministryně zdravotnictví, která toto potvrdila. Skutečnost je však v mnoha případech zcela opačná. Uvedu příklad, který je mi důvěrně znám a sám jsem se o možnost hrazení drahého léku zasazoval. Jedná se o lék Thioctacid 600, který je v současné době jediným lékem na diabetickou polyneuropatii. Výrobce ASTA Medica SG z NSR. Dávkování je 30 tablet, které se při zahájení léčby dávkují třikrát denně, potom již jedna denně po využívání tří balení. Léčení tedy obnáší za dva měsíce a deset dní tři balení v ceně asi 900 Kč za jedno, úhrnem tedy 2.700 Kč. Poté se dle rozhodnutí lékaře uvažuje o přerušení a nebo dalším pokračování, tedy pro pacienta dalších 900 Kč měsíčně. V příloze kroniky je toto doloženo i s účtem lékárny. Hlásané nároky na bezplatné léky nejsou v některých (kolika?) případech pravdou. Pro pacienty je také ponižující, že se musí u obvodního lékaře (lékařky) dožadovat onoho „papírování“ k reviznímu lékaři. Důchodci, kterých se to nejvíce dotýká, si zdravotní péči platili po celý život a podobné léky jim citelně zasahují do jejich kapes. Důchodový věk Od roku 1996 se zvyšuje každoročně hranice odchodu do důchodu. U mužů to je o dva měsíce a u žen to jsou čtyři měsíce. V letošním roce (2003) mohou a mají nárok muži odejít na penzi ve věku 61 let a čtyři měsíce, bezdětné ženy v 59 letech a osmi měsících. Ženy s dětmi odcházejí do důchodu již v 57 letech, ale podle počtu dětí i dříve. Podle dostupných informací by vláda chtěla zvýšit věkovou hranici k odchodu do důchodu na 63 let, která by platila jak pro muže, tak pro bezdětné ženy. Také se začalo mluvit o reformě výpočtu penzí, kdy by rozhodujícím kritériem pro výpočet byla doba pojištění (roky) a výše výdělků. Každý by si vlastně spořil na svůj účet, a ne jako je tomu dnes, kdy jdou všechna pojištění do společné pokladny a potom se finance přerozdělují. Uvažuje se také o tom, že by byl zavrhnut dočasně krácený – předčasný – starobní důchod. Návštěva z Polska Zástupci polských cestovních kanceláří přijeli na pozvání Místního sdružení pro spolupráci se zahraničím, aby si mohli prohlédnout zajímavé turistické oblasti Podzvičinska a Královéhradecka. Hostům bylo nabídnuto shlédnout královédvorskou zoologickou zahradu, areál „Nové Ameriky“ (jezdectví a golfové hřiště), dále navštívili Pecku, Zvičinu, Lázně Bělohrad a svůj pobyt ukončili v Hradci Králové. 164
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Zájem polských hostů se zaměřil více na krátkodobé pobyty a v tomto směru by bylo naše město ve výhodě, protože mezi nabízenými atraktivními místy je na prvém místě právě naše ZOO. Nápomocni městu a kronice Jsou tací, kteří se na práci kroniky města podílejí nepřímo, ale jejich skutky si zasluhují ocenění. Kronika si bude i nadále všímat jejich ochoty a práce. Paní Jarmila Krauzová, je pracovnicí knihařství, kde se po léta říká „u Hrubých“. Svojí poctivou prací při vazbě předaných písemností, (tedy i městských kronik) se zasloužila o jejich opravdu odpovídající ▫ Jarmila Krauzová - pracovnice knihařství vzhled. Pracovník Domu dětí a mládeže „Jednička“ pan Stanislav Meduna, je ochoten ke stálé spolupráci. Kronika mu děkuje za jeho přístup k novým námětům kronikáře města, kdy došlo k přeznačení turistických tras. Turisté města „Dvoráci“, ke kterým patří a je členem jejich výboru, to bez velkých jednání jeho zásluhou dokázali. Kronika města oceňuje jeho přístup k novinkám, směřujícím k atraktivnějšímu pojetí turistických cest a jejich přeznačení. Kronice velmi pomohlo hodnocení odpovědným pracovníkem Státního archivu v Trutnově panem Mgr. Romanem Reilem, který je jeho ředitelem. Svými připomínkami k vedení kroniky přispěl k tomu, že začínajícímu kronikáři města se dostalo cenných rad, které rád realizoval. Vždy ochotný pomoci, i při besedě v Muzeu, kdy předvedl přítomným, na přání kronikáře, ty nejcennější kroniky města. Kronika i kronikář děkují.
▫ Mgr. Roman Reil - státní archiv Trutnov 165
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Plánování sociálních služeb Toto „komunitní plánování“ se uskutečňuje i na regionu našeho města a je finančně podporováno krajem. Cílem je mapování stavu sociálních služeb v jednotlivých obcích a teprve na tomto základě by se vytvořil program rozvoje a také zefektivnění celé sociální oblasti. Na této akci se podílejí: Občanské sdružení JOB, svazek měst a obcí Podzvičinsko a Občanské poradenské středisko. Dívky tančily v Brně Dne 9. května probíhalo v brněnském Bobby centru mistrovství České republiky v tanečních disciplinách. Soutěžilo zde na sto skupin z celé České republiky. Také dívky z našeho města a Trutnova zde vystoupily s „Temnotou“ a protančily se přes semifinále s dvanácti družstvy do finále, kde bylo šest družstev a poté vystoupily na třetí příčku stupně vítězů. Dívky si tak zajistily postup na mistrovství Evropy a také na mistrovství světa, pořádané o letošním podzimu v Německu. Dívky Daniela Bínová, Petra Chmelíková, Eva Haasová, Vanda Kotíková, Pavlína Kaiserová, Lenka Mannová, Martina Prokopová, Viola Petrášová, Jana Zaydlarová, Zuzana Vágnerová a Jitka Šenkýřová tančí v ZUŠ pod vedením Olgy Benešové. Choreografie Tatiana Kačkošová, Michal Lukáš a vedoucí Olga Benešová zaslouží mimořádného ocenění. Veletrh cestovního ruchu – Ostrava Sdružení měst a obcí Východní Čechy uskutečnilo v Ostravě vlastní expozici. Tedy společnou pro Pardubický i Hradecký kraj. K tomuto uvedl Jan Machek: „Společná expozice reprezentovala celkem patnáct subjektů, převážně měst, obcí a svazků z obou krajů.“ Zájem byl především o zoologickou zahradu našeho města, dále barokní areál Kuks a velký zájem budila třiceticentimetrová agama vousatá - Šagan. Tato živá ještěrka přitahovala návštěvníky mladé i odrostlé svým vzhledem, připomínajícím pohádkového draka. Sokol Michal Janeček Byl v únoru letošního roku zvolen náčelníkem a pro kroniku bude přínosem se o jeho aktivitách rozepsat. Nadšený cvičitel, který se věnuje převážně mladé generaci sokolů zajišťuje nejen tradiční cvičení, ale je aktivní i v pobytech v přírodě. Místem jejich pobytu se stává bunkr v Orlických horách a tábor na „Americe“. Soutěže, hry, sportovní vyžití dětí a aktivní příprava tábora na Ježkově je toho svědectvím. Věnuje se také florbalu, je spolu s dalšími trenérem a také rozhodčím. Není bez zajímavosti, že právě jeho svěřenci v kategorii mladších žáků vyhráli severovýchodní ligu a postoupili na Mistrovství České republiky. Kronika Michalu Janečkovi přeje do další činnosti hodně úspěchů. Setkání sokolů na Zvičině Uskutečnilo se desátého května. Pořadatelem byla župa Podkrkonošská – Jiráskova a královédvorská jednota. Asi stovka sokolských turistů z osmnácti jednot přicházela na Zvičinu, ti nejvzdálenější až z Prostějova. Projev zde měla župní vzdělavatelka V. Zelená, která pohovořila o zdejší turistické chatě, názvu Zvičina a připomněla také výročí osvobození naší vlasti od fašismu. Přítomní vyslechli také projev člena komise pro pobyt v přírodě Z. Lauschmanna. Akce, která se uskutečnila a další, které se chystají, mají název Sokolské vrcholy. 166
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Slavné výročí minulosti a dneška Do roku 1989 se o dnech osvobození v roce 1945 mluvilo jen a jen ve spojitosti s Rudou armádou. Jen zcela ojediněle se objevila zmínka o tom, že to byli také američané. A dnes se situace pomalu stejně opakuje, když se pro jednoho zapomíná na toho druhého. Přitom bychom měli být vděční památce padlých z jedné i druhé strany. O nějaké vděčnosti se však nenechá vůbec mluvit., právě tak, jako v minulosti o západní armádě. Nedlouho po listopadové „něžné revoluci“ došlo k přebarvení sovětského tanku na pražském Smíchově na růžovo a došlo také k zesměšňování padlých. Vždyť se tento tank mohl stát jakousi vzpomínkou, pietním místem pro mámy z Ruska, Ukrajiny i jiných republik bývalého Sovětského svazu. Bylo to tedy stejné, jako když zmizel památník američanům v západních Čechách. „Nejsme jako oni“ bylo okřídlené heslo po „něžné revoluci“. Nyní byly velkolepé oslavy osvobození v Plzni. Znovu se postavily památníky, tentokrát armádě „západní“, aby bylo zapomenuto těch „východních“. Kde jsou slova britského premiéra Winstona Churchilla o velkorysosti vítězů. Proč bychom se neměli stát natolik objektivními, abychom dovedli pochopit, že padlí z kterékoliv strany se zasloužili o naše osvobození od nacizmu a k jejich odkazu se hlásit. Dříve se oslavoval den osvobození dnem 9. května. O tom,že nyní připadá na den 8. května bylo rozhodnuto v poslanecké sněmovně 15.5.1991 na podnět poslance Miloše Zemana, který byl tehdy v Občanském foru. Zdůvodněno to bylo, jak sám uvedl tím, že 9. květen byl zvolen účelově, aby zdůvodnění mohlo obsahovat, že se jednalo o osvobození Československa sovětskou armádou. Nynější den osvobození od fašismu se kryje s ukončením války v Evropě, tedy kapitulací německých vojsk v Remeši, která byla podepsána dne 7.5.1945, ale v platnost vstoupila o den později, tedy v době, kdy kapitulovala německá vojska v Praze. Přes značný nesouhlas tehdejších poslanců naší republiky a zamítavá stanoviska expertů Akademií věd Čech a Slovenska bylo toto datum 8. května schváleno. Tajemnice MěÚ JUDr Simona Motlová se seznamuje s okolím První návštěva patřila lokalitě bývalého zámečku v Bílé Třemešné, kterou zajistil p. redaktor Jan Schwarz. Průvodcem byl ing. Mlejnek, který je duší celého dění kolem této lokality.
▫ Na snímku jsou zleva: Jan Schwarz, JUDr. Motlová a ing. Mlejnek.
167
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
▫ Ze Zvičiny je překrásný výhled po okolí, zvlášť když je pěkné počasí a zasvěcený průvodce.
▫ Návštěva u paní Mannové, sestry R.A. Dvorského, ve dveřích jejich rodného domku „na Nebíčku“ byla plná prostých a upřímných slov.
Očkování dětí nově Už od začátku roku mají možnost rodiče zvolit způsob očkování svých dětí. První – starýzpůsob byl bezplatný, hradily jej zcela pojišťovny. Nový způsob je uváděn jako šetrnější a je malými pacienty lépe snášen. Ten však pojišťovny nehradí Jednou z nich je alternativa k vakcíně, určené k pravidelnému očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a hemofilové invazivní infekci (Hib)- tedy tak zvané „čtyřkombinaci“. Uvádí se, že vedlejší účinky jsou téměř minimální, očkování není tak bolestivé a nebyly zjištěny lokální reakce. Tuto nabízenou očkovací látku tvoří nebuněčná složka a její šetrnost spočívá v tom, že neobsahuje celé buňky, ale pouze jejich části důležité pro vytvoření imunitní reakce. Mělo by odpadnout zarudnutí v místě vpichu, případná horečka a rozmrzelost. Jedna dávka však stojí v lékárně zhruba 1.150 korun. 168
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Tyršovo koupaliště otevřeno V polovině měsíce května bylo otevřeno koupaliště, zpravované Technickými službami města. V letošním roce se žádná nákladná a rozsáhlá rekonstrukce neplánuje, byly provedeny jen nutné opravy. Filtrace vody bude tedy zajištěna pouze ve velkém bazénu. Také ceny se v porovnání s loňským rokem nemění – dvacet korun pro děti a třicet pro dospělé. Permanentní vstupenky jsou v několika druzích: buď sezónní pro jednotlivce, či rodinná na 30, 60 nebo 100 vstupů. V prodeji budou také permanentky s kabinou. Prodávat se bude se zahájením sezóny v pokladně koupaliště. Novinkou je půjčování slunečníků a možnost si pronajmout kabinku na jeden den. Platný ceník je u vchodu. Sliby odborářů s pochybnostmi Odborářská publikace: „Průvodce zaměstnance Evropskou unií“ slibuje zaměstnancům, že do tří let po vstupu do EU budou brát v průměru dvacet šest tisíc korun měsíčně. Tato slova Českomoravské konfederace odborových svazů nejsou brána mnoha ekonomy vážně. „Představa,že najednou někdo bude mít šestadvacet tisíc a ceny zůstanou, je klamání veřejnosti“, řekl Jan Zahradil (ODS) – stínový ministr zahraničí. Pokud by se mělo dostát tomuto slibu, potom by každý rok musely vzrůst mzdy (včetně letošního) o deset procent. Úplné zatmění měsíce, částečné slunce Úplné zatmění měsíce nastalo dne 16. května v 5 hodin 21 minut 2003. Částečné (maximální) zatmění slunce nastalo dne 31. května 2003, 05 hodin, 23 minut. Dne 7. května 2003 také nastal vzácný úkaz – přechod planety Merkur přes Slunce. Setkání textiláků Dne 10. května se konalo „Velké setkání“, na které byli poprvé sezváni textiláci, kteří prožili část svého mládí v dívčím a chlapeckém internátě, nebo docházeli do učňovské školy na Slovanech v letech 1955-1966. Byly to obory: strojní tiskař, filmový tiskař, barvíř, bělič, úpravář, rytec, strojní zámečník a možná i některý jiný obor. Učili se tehdy pro zá▫ Účastníci se scházeli postupně před bývalým internátem TIBY na Slovavody Mostek, Beroun, nech. Půlstoletí je dělilo od doby kdy zde prožili svá učňovská léta Česká Skalice, Smidary, Pod nádražím, Miletín, Jaroměř, Lázně Bělohrad, Bydžov, Lánov, Pecka, Kocbeře, Zálabí, 169
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Vorlech, Frýdlant, Josefův Důl, Praha, Červený Kostelec, Strž, Podhůří, Verdek, Černožice, Slovany, Trotinka a také národní podnik JUTA, Perla i některé další podniky a závody. Vítáni byli i dřívější učňové, kteří se učili ještě dříve a nebo později. Pozváni byli i vychovatelky a vychovatelé i učitelé. V uvedený den se sešlo ve 13 hodin před bývalým chlapeckým internátem na Slovanech přibližně 130 - 150 padesátníků a padesátnic, aby se objímali, smáli, plakali a hlavně vzpomínali. Ve 14 hodin odešli do restaurace Zálabí. Krátký projev k přítomným měla p. ing. Bělovská a paní Honzejková. Byly rozdány i propagační materiály. Nejpočetnější delegace přijela autobusem z bývalého závodu TIBA Frýdlant v Čechách, nyní Slezan v počtu 32 návštěvníků. Nejstarším návštěvníkem byl Zdeněk Kout ve věku 81 let, bývalý kolorista ze závodu Tiba Frýdlant. Organizaci po zemřelém přejal p. Kudr. Iniciátorem tohoto setkání byl p. Jaroslav Kolář ze Žirče č.p. 77. Setkání, kterého byl organizátorem se bohužel nedočkal, skonal asi dva měsíce před jeho uskutečněním. Letní pobyty Městský psí útulek pořádá tematicky zaměřený pobyt dětí v době jejich prázdnin a zájem je skutečně veliký. Děti mohou trávit zhruba týden se svými kamarády a také zvířaty, jezdí do některých zařízení v okolí a využívají i sousedství jezdeckého oddílu, kdy mohou využít i jízdu na ponících. Daniela Hoblová k tomu uvedla: „V podobném duchu se ponese i tábor jezdeckého oddílu. Ten je ale otevřen i zájemcům z řad veřejnosti. Jeho hlavní náplní bude jízda a péče o koně. Účastníci se seznámí mimo jiné s různými způsoby využití koňské síly, kdy je kůň nejen „pod sedlem“, ale také v zápřahu“. Mladí a vojenská služba Uvádí se, že zhruba 15.500 mladých lidí v současnosti nechce plnit vojenskou službu a raději pracují jako „civilkáři“. Ty nejčastěji vidíme v nemocnicích, sociálních ústavech a domovech důchodců. O tuto civilní službu, místo vojny, žádá 51.000 mladých lidí. Jakmile zanikne povinná vojenská základní služba, tak dojde k tomu, že se právě těmto uvedeným institucím nebude dostávat levné pracovní síly. Otázka je, zda ji nahradí nezaměstnaní. Ti by mohli být z řad nových absolventů středních a vysokých škol, ale to není zcela jasné ani zákonodárcům. Narostly by také mzdové náklady. Komunisté v roce 2003 V tomto měsíci došlo k tomu, co zde po celých třináct let zpět nebylo. Poprvé vedle sebe zasedl předseda komunistů Miroslav Grebeníček s ostatními předsedy politických stran, premiérem a prezidentem. Nestalo se tak za prezidenta Václava Havla, který toto odmítal a sedět spolu s komunisty odmítají i současní politici, jako ministr zahraničí Cyril Svoboda (lidovec) a předseda US DEU Petr Mareš. Dnešní situace je však taková, že Václav Klaus chce být (jak sám prohlásil), „prezidentem všech“, tedy i komunistů. Tedy i těch kdo zásadně odmítají EU v podobě jak je předkládána.
170
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Stará poliklinika v rekonstrukci Od počátku tohoto roku se provádí náročná rekonstrukce „Staré polikliniky“, která byla ještě za „první republiky“ tak zvanou „Nemocenskou pokladnou“. Souvisí to se změnou majitele a jedná se o rekonstrukci, jakou prošla pouze jednou za dobu své existence. Bylo to tehdy, když se k budově přistavělo ještě jedno patro. Současná rekonstrukce zahrnuje také instalaci tolik potřebného vý- ▫ Pohled z Preslovy ulice. Druhé poschodí bylo přistavěno v době, kdy se tahu, ordinace lékařů tato budova bývalé „Nemocenské pokladny“ stala „Poliklinikou“. se zcela změnily svou prostorností a výbavou.. Interní oddělení ambulance je nyní důstojným pracovištěm lékařů i sester. Tak je tomu v ordinacích této budovy i jinde. Ordinace lékařů se změnily k nepoznání. K uvedené přestavbě poskytli majitelé Pharm. Dr. Dana Hampelová a Ivo Hampel tato souhrnná data: ▪ nákup nemovitosti byl uskutečněn dne 15.12.2002. ▪ prodávající byl Fond národního majetku ČR. ▪ projekt zpracovala Ing. Ludmila Kopřivová ▪ stavbu provádí firma Bořek – D.K.n.L. ▪ investor Dana a Ivo Hampelovi Jaké byly provedené opravy: Parovodní kotelna a rozvody teplé a studené vody, výměna elektroinstalace, výměna původních dřevěných oken za plastová, ordinace rekonstruovány dle platných hygienických norem, kompletně renovována sociální zařízení v celé budově. Celá budova bude využita jako zdravotnické zařízení. ▫ Na fotografii je ještě možno přečíst název V budově se nachází tyto ordinace: Psycho- „Okresní ústav národního zdraví“. Kde však je ta doba kdy byl Dvůr Králové okresním městem. logie, Psychiatrie, Oční, Oční optika, Dětské, 171
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Alergologie, Ordinace praktického lékaře (dvě), Interní ambulance (dvě – jedna Městské nemocnice, druhá MUDr. Trčka) Do konce roku 2003 zbývá ještě udělat: ▪ vybudování výtahu až do třetího poschodí ▪ nová střešní krytina ▪ dokončit parkovací plochy ▪ oprava omítek Jsou ještě plánovány nové ordinace: ortopedie a rehabilitace Smutné umístění V třiceti pěti věznicích České republiky bylo v dubnu tohoto roku 16799 lidí, z toho 3550 ve vazbě. Naše republika drží mezi vyspělými evropskými zeměmi smutné prvenství v tom, že na sto tisíc obyvatel je v průměru 159 vězněných lidí. Počet lidí ve vězení se za poslední tři roky sice snížil přibližně o třetinu, ale to nevzniklo snížením deliktů, ale novelou trestního práva. Podle této novely totiž nechodí do vězení lidé, kteří spáchali nedbalostní činy bez smrtelných následků. Zpronevěra za milion korun Stala se v obci Borovnička, kde bývalá starostka obce, v rámci „malého okresu“ náležející k našemu městu, měla připravit obecní pokladnu o více jak milion korun. Policisté ji již sdělili obvinění z trestného činu podvodu. Současný starosta obce uvedl, že do účetnictví obce vložila faktury za neexistující práce a kupovala si věci pro vlastní potřebu. Obec, která má necelých dvě stě obyvatel, hospodařila v loňském roce s 1,3 miliony korun. Miluše Marečková byla odvolána z funkce starostky v dubnu 2001 a pracuje nyní na magistrátu města Prahy! Interní ambulance se přestěhovala Počínaje dnem 12. května se přestěhovala interní ambulance Městské nemocnice a.s. do přízemí „staré polikliniky“. Jak sdělil ředitel nemocnice Ing. Miroslav Vávra, „důvodem je snaha o zlepšení prostředí a dostupnosti pro pacienty. Dosud byla interní ambulance umístěna v prvém patře polikliniky v Rooseweltově ulici. Nyní budou mít lidé snazší přístup, protože ordinace je v přízemí a má bezbariérový přístup.“ Pracovnice nemocnice provedly přestěhování ve svátečních dnech, nedošlo tedy k přerušení léčebných cyklů. Nemocnice také připravila novinku, kterou bylo školení pro terénní lékaře v zasedací síni MěÚ. Dozvěděli se zde možnosti vyšetření, která se nyní nabízí s novou laboratoří, především díky imunoanalyzátoru. Dopravní zácpy v ulicích města Spolu s narůstající návštěvností našeho města a stavebními úpravami Legionářské, dochází k častým dopravním komplikacím. Přidává se k tomu ještě nedostatek parkovacích míst a přispěla k tomu také práce na „Staré radnici“, kde se pracuje na odvlhčení celé západní i jižní základové stěny. Přistavěný kontejner zúžil vozovku Palackého ulice natolik, že mohlo projet pouze jedno vozidlo a to ještě téměř na samém rohu náměstí.
172
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Fotbal a „páni“ fotbalisté minulosti V Krkonošských novinách se objevila stará fotografie ze čtyřicátých let minulého století, kde byli h r á č i bývalého divizního SK Dvůr Králové ▫ Stojící zleva Karel Rulc, Josef Němeček, Václav Tecl, Jiří Holub, Migra Holub,v civilu nad La- Bohuslav Šindler, obchodník se školními potřebami, František Stejskal, Buchar, Karel Sedbem. Ke liský, bratři Hegerové. Vepředu Václav Ježek, legenda československé kopané, reprezentant, kouč národního mužstva, František David, Stanislav Bělovský, Josef Mitiska a Luděk škodě se Vaňura. Fotografie je z archivu Zdeňka Horáčka. dvěma chybami ve jménech hráčů. Proto byla do kroniky vložena tato fotografie, která už se těchto chyb vyvarovala. Jinak je text zcela pravdivý a zní tedy takto: „Divizní fotbalové mužstvo SK Dvůr Králové z roku 1942, které výrazně proslavilo zdejší kopanou ve čtyřicátých letech. Před pravidelnou, více než dvoutisícovou diváckou kulisou, na škvárovém hřišti v Hrubých lukách, poráželo toto mužstvo slavné celky Respo Kutná Hora, Polaban Nymburk, SK Kopisty, Aston Villa Mladá Boleslav a svádělo velké boje s týmy SK Náchod, SK Hradec Králové i SK Červený Kostelec. Kronika si také povšimla jak si vedou sportovní oddíly našeho města: Fotbal hrají dvě mužstva - I.A. třída a okresní přebor (muži), dorost st. a ml., žáci st. a ml. Softbal ženy - II. Liga Házená - II. Liga, oblastní přebor, starší žáci, mladší žáci Tenis - divize Stolní tenis - divize bowlingový klub V.I.P. - vítězi 3. Ligy tříčlených družstev, postupují do 2. Ligy cyklistika – Dvojnásobným krajským přeborníkem pro rok 2003 se stal hráč Nemojova a bývalý mistr republiky v družstvech Miloslav Křížek. Přebor ve volné hře na 200 karambolů se konal v Trutnově a zde dosáhl nejlepšího jednotlivého průměru 16,66 a největší série 88 a 48 karambolů. Sdružení měst a obcí Funkcí předsedy byl znovu zvolen Jan Machek. Sněm určil cíle snažení celého sdružení, které budou v rozvoji cestovního ruchu Východních Čech. Program tohoto rozvoje zpracovává firma ARC Mikulov. V našem kraji, tedy i na královédvorsku především, není vidět nějaký hospodářský růst. Vždyť i celorepublikově dochází k odlivu investorů a noví se neobjevují. Z těchto pohnutek se jeví cestovní ruch jako téměř jediná možnost a východisko. 173
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Oprava hrazení Hartského potoka V měsíci dubnu a květnu se započalo s další opravou na Hartském potoce (Kadzbachu). Oprava započala opravou vlastní přístupové cesty podél vody a nadále pokračuje v opravě splávků a regulace. Poznovu se vyzdívají podemleté a silně narušené zdi regulace. Po velmi dlouhé době se v potoce objevili i pstruzi, které pohubila v dřívějších dobách na polích používaná ▫ Mechanizace si hravě poradí s těžkými balvany v korytě Hartského potoka chemie. Koncerty organizované Domovem sv. Josefa Minimalistické koncerty se konají v Domově téměř pravidelně, nebyl zde však ještě festival. Nyní se uskutečnil v Žirči, Betlému i Kuksu. Organizátorkou akce je Míla Kroulová. Návštěvníci hospitalu v Kuksu uslyšeli japonskou flétnu Šakuhači, divadlo Líšeň se představilo stínovou hrou a poté se uskutečnil průvod světla na protější břeh. Následovalo promítnutí filmu pod širým nebem – Agní-Bůh ohně. V Žirči se den poté uskutečnila vernisáž výstavy fotografií a koncert Jany Bauerové. Odpoledne se uskutečnil koncert na kytaru a indickou bambusovou flétnu Bansuri, k večeru tu byl ještě indický smyčcový nástroj Esraj a bubínky Tabla. Na závěr vystoupila kytaristka, zpěvačka a skladatelka známá po celém světě – Dagmar Andrtová – Voňková, o hodinu později Oldřich Janota, legenda české alternativní scény a vše uzavřeli Irena a Vojtěch Havlovi se svým poslední albem „Tvá zlatá loďka“. O jedenácté hodině večerní se uskutečnil pěší přesun, se svíčkami a lucernami, do nocí zahaleného Braunova Betléma na „Půlnoční improvizaci“ všech umělců. Občané a vláda o reformě veřejných financí Už dost napjatou hladinu občanského dění vzrušilo jednání o „Návrhu reformy veřejných financí“. Co se za tímto honosným názvem skrývá? Snaha jak vybřednout z dluhů, do kterých se republika dostala za dobu od něžné revoluce do dnešních dnů. Občané, zvláště ti co mají jak se říká „hlouběji do kapsy“ to vidí tak, že se to opět sveze na prosťáčky, kteří si svůj „chlebíček“ vydělávají poctivou prací. Protože kronice nepřísluší předbíhat dobu, zůstaneme u toho co zatím návrh předkládá. V prvé řadě pomalejší růst důchodů a jeho hranici posunout do 63 let, snížení nemocenských dávek, zrušení „pohřebného“, zkrácení rodičovského příspěvku, zavedení důchodových účtů a minimální podnikatelské daně. Co bude ještě dál a jak se k jednání postaví senát a poslanecká sněmovna, to není ještě pochopitelně známo, ale u občanů to žádnou radostnou odezvu nevyvolává. 174
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Mluví se také o zvýšení daní u cigaret a alkoholu, tedy jejich ceny, které mají vzrůst a narůstají ceny služeb. Někdo to přičítá všechno na vrub nedobře udělané privatizaci Václava Klause, druzí v neustále narůstajících zlodějnách a v oblasti korupce. Tak i onak, za nedobrou hospodářskou situaci nemohou dělníci, učitelé, lékaři, drobní úředníci i jiní. Je třeba hledat jinde, shodují se občané. Jaroslav Kratěna a „Americké snídaně“ Vázaná kniha, sdružující dosud tři vydané cestopisy Jaroslava Kratěny se těší oblibě čtenářů. Autor je členem městského zastupitelstva a vydal dosud pět knih z cest po Spojených státech amerických. Miluje dobrodružství a to lze vycítit z každé jeho knížky. Autor k tomu poznamenal: „Těší mne vše co se dosud podařilo.“ Jaroslav Kratěna čerpá své náměty z vlastních prožitků, které byly prodchnuty snahou zachytit něco, co vyžaduje mimořádný výkon a statečné srdce. Stalo se tak, když zdolal v zimě proslulý zlatokopecký Chilkootský průsmyk a nebo sjížděl Yukon na kanoi. Kromě vydaných tří „Snídaní“ jsou jím napsány ještě další dvě knížky: Výlet na Floridu a Muž z Texasu“. Tím však jeho aktivity nekončí. Pořádá komponované pořady, kde se podílí s návštěvníky o své dojmy a zážitky z cest, které se těší značnému zájmu. Je textařem různých skupin a zpěváků, mezi které patří Rangers, Milena Soukupová a Jiří Wajsar. Počty zaměstnanců v ústředních orgánech Občané často kritizují nadbytek úředníků na MěÚ, kteří sem přešli po zrušení okresu. Nyní však tisk přinesl přehled o vývoji počtu zaměstnanců na některých ústředních orgánech. Porovnání je v rocích 1993 a 2003: Ministerstva rok 1993 rok 2003 životního prostředí 444 589 zemědělství 1147 2416 školství 380 476 kultury 210 248 zdravotnictví 267 362 vnitra 243 2484 práce a sociálních věcí 443 592 dopravy a spojů 238 452 pro místní rozvoj (rok 1996) 344 416 Úřad vlády 135 559 Pro kroniku ještě srovnání. V bývalé éře tu byla uskutečněna komunistickým režimem akce s převedením 50ti tisíc lidí z administrativy do výroby a mnozí úředníci přešli dobrovolně, druzí pod nátlakem do dělnických profesí. V polovině devadesátých let to byl tehdejší člen ODS Josef Zieleniec, který přišel s návrhem plošného snížení administrativy o pět procent. Nastalo „škatule hejbejte se“ a výsledek žádný. V říjnu 1996 tu byla další akce tehdejšího předsedy ODS a premiéra Václava Klause s ustavením stálé pracovní skupiny, která měla napomoci odstranit nadbytečnou byrokratickou zátěž podnikání a života občanů s Vladimírem Budínským v čele. Ta se po nějaké době v tichosti rozešla. Jak to tedy bude dál? Občané se ptají, jestli současná administrativa zůstane, vzroste a nebo se žádoucně sníží. Kronika zůstane u srovnání v rámci našeho města a za čas se k tomuto ještě vrátí. 175
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Pořádek je vizitkou města Starají se o to Technické služby se svojí technikou a hlavně tím pověření pracovníci. Mezi ně patří bezpochyby i Vlastislav Wágner, který se svojí dvoukolovou károu, koštětem a lopatou vyhledává znečistěné kouty a stará se o jejich čistotu. Je „metařem“ v pravém slova smyslu. Na mnoha místech města se objeví, vykoná své a přejde jinam. Na fotografii je právě v plné práci na náměstí o májových dnech.
Začala přestavba ZŠ Podharť V polovině května začala konečně přestavba Základní školy v České Podharti. Na základě výběrového řízení bude rekonstrukci a přístavbu provádět BAK Trutnov. Tato firma nabídla nejnižší cenu. Tato stavba byla několikrát odložena a teprve v minulém volebním období došlo k vypracování projektu. Měl by zahrnovat tělocvičnu, jídelnu, školní družiny, učebnu cizích jazyků, hudební a výtvarné výchovy, dílen a dalšího školního zázemí. V roce 2002 bylo zahájení prací odloženo a v letošním roce se potřebná částka vešla do rozpočtu města. První etapa rekonstrukce a výstavby má činit asi 17 milionů korun, když část bude hradit město z přislíbené státní dotace. O této investici se v dubnu dlouho diskutovalo a opozice v městském zastupitelstvu ji pokládala za předčasnou a jeden ze zastupitelů to vyjádřil slovy: „Nebylo by lepší získávat peníze na to, co je potřebné?“ Jak však uvedl místostarosta Vasil Biben: „… jedná se o lokalitu, kde se počítá s výstavbou rodinných domů a renovovaná škola potom nebude mít problémy získat víc žáků než nyní“. Městská rada na svém posledním zasedání přidala ke schválené finační částce 1,5 milionu korun, které byly převedeny z akce Domov s pečovatelskou službou Zálabí Sever II. Vyděrači a policie Zhruba před dvěma měsíci došlo k pokusu vydírat dosud neznámým jedincem v Olomouci, který vyhrožoval použitím výbušniny. Nyní je zde další pokus vyděrače, který hrozí otravou jedovatým kyanidem v nemocnicích a požaduje částku 300 milionů korun. Lidé mají strach, policie zatím nikoho nedopadla a lidé se ptají co je příčinou těchto činů, proč narostla kriminalita do takových rozměrů a oni se stali rukojmími. („kyanidový“ vyděrač byl brzo dopaden“).
176
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
ZOO Dvůr Králové a Ústí nad Labem Radostným okamžikem byly křtiny mláďat gepardů, které se uskutečnily poslední květnovou neděli. Na křtiny byli pozváni za kmotry: Ing. Pavel Bradík – hejtman Královéhradeckého kraje, známí moderátorátoři Jan Rosák a Jan Musil z televize a moderátorka a herečka Bára Štěpánová. Báru Štěpánovou malý gepardík při křtu poškrábal, ale přijala to statečně s odůvodněním, že její kočka jí často poškrábe také. Pokřtila „svého“ geparda jménem Shot. Další sameček se jmenuje Kaja a další dvě samičky obdržela jména Etna a Salome. Ředitelka RNDr. Holečková k tomu připomněla, že: „místní ZOO chová gepardy od roku 1967 a celkem se tu narodilo již 45 mláďat, z nichž se většinu podařilo odchovat. Otcem mláďat je samec Inongo z Holandska a byl zapůjčen do ZOO našeho města z Ústí nad Labem. Proto se také polovina vrhu dostane do ZOO v Ústí nad Labem. Matkou je zkušená Karen, která je z chovné stanice v Jihoafrické republice.“ Ing. Pavel Bradík zde zastupoval „kraj“, který je od Nového roku zřizovatelem. Ramiro Cibrian v našem městě Na sklonku května navštívil naše město velvyslanec a vedoucí Delegace Evropské komise Ramiro Cibrian, který se snažil rozhánět pochyby o našem vstupu do Evropské unie. Obavy vyslovují převážně důchodci a zemědělci, naproti tomu podnikatelé a politici v rámci současného spektra se vyslovili pro vstup. Komunisté, kteří jsou proti vstupu, se vyjádřili tak, že vstup podpoří, pokud budou vytvořeny stejné podmínky vstupu do EU. O našem vstupu bude rozhodnuto v červnovém referendu. Základní umělecká škola Tak jako každým rokem, přijímá ZUŠ žáky ke studiu ve školním roce 2003/2004. Nabízí se hudební obor s výukou zpěvu, hry na klavír, akordeon, keyboard, housle, violoncello, kytaru, příčnou i zobcovou flétnu, klarinet, saxofon a trubku. Přijímací zkoušky byly v polovině června. Zápis na výtvarný obor se uskuteční v září letošního roku, právě tak jako taneční a literárně – dramatický obor. Ředitelem ZUŠ je i nadále Mgr. Ivan Moravec, jeho zástupkyní Mgr. Libuše Flečková. Učí zde 20 učitelů a učitelek. Vzdělává se zde celkem 417 žáků a studentů. Z tohoto počtu je jich v oboru literárně – dramatickém 25, 73 v tanečním, 115 ve výtvarném a 204 v hudebním oboru. Školné činí v průměru 200 Kč za měsíc. 177
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Terra Nostra a sdružení obcí Setkání připravené sdružením Terra Nostra se uskutečnilo v aule zdejšího gymnázia. Na programu bylo jednání o další činnosti a rozvoji v rámci našeho regionu a potřebná spolupráce se státní správou. Hostem byl náměstek hejtmana Vladimír Dwerner a předseda Euroregionu Glacensis Miroslav Vlasák. Z jednání vyplynulo, že současné zákony prodlužují vzájemnou spolupráci už jen tím, že schvalování všech postupů musí být projednáno všemi zastupitelstvy obcí a to je příliš zdlouhavé. Nejsou také vyřešeny finanční vztahy mezi obcemi a sdružením. Bylo konstatováno, že Mikroregion by měl být jakýmsi přirozeným územím s tradičními svazky, schopný řešit problémy svých členů. Ukázalo se, že jednotlivé obce nemají dostatek prostředků a sil k tomu, aby mohly řadu věcí zajistit. K tomu uvedl Jan Machek, předseda sdružení Východní Čechy: „Myslíme si, že mikroregiony jsou tím,co může být mezičlánkem mezi krajskými úřady a jednotlivými obcemi. Pokud se několik obcí spojí, mají samozřejmě větší šanci své zájmy prosadit a nebo dosáhnout na některé dotace“. Na jednání byly vybrány dvě možnosti. První byla vytvořit vlastní zastřešující organizaci. To bylo zamítnuto. Další návrh, který uspěl, byl v tom, využít dosavadní Svaz měst a obcí, který má již jisté zkušenosti. Bylo rovněž jednáno o vzniku organizace „Spolku pro obnovu venkova“. Dlužníci nájemného a město Stále se ještě město potýká s občany, kteří nechtějí zaplatit nájemné. Radnice volí cestu podle občanského zákoníku. Po tříměsíčním neplacení je dlužník nájemného pozván na majetkoprávní odbor, kde se neplacení projedná. Dochází k určení t. zv. „splátkového kalendáře“, který však nesmí přesáhnout dobu šesti měsíců. Pokud k dohodě nedojde, podá město na dlužníka žalobu a po pěti měsících může následovat výpověď z nájmu bytu. K tomu se vyjádřil starosta města ing. Jiří Rain: „Exekuci nepotřebujeme, soudy nyní začaly pracovat mnohem rychleji než v minulosti a tak se nám podařilo několik bytů uvolnit. Neplatiči mohou být vystěhováni do ubytovny akciové společnosti Tiba“. Ve městě je 1200 bytů a 137 nájemníků dlužilo koncem dubna letošního roku částku přesahující 1,8 milionu korun. K tomu starosta dále uvedl: „Ve vzduchu však visí pětimilionový poplatek z prodlení a tyto peníze zřejmě již nikdo městu nezaplatí“. Osmdesát let Městského muzea Městské muzeum uskutečnilo k tomuto významnému datu výstavu. Ta je věnována historii této nanejvýš potřebné instituce a seznamuje občany s prací muzejních pracovníků. Vernisáž poctil svoji návštěvou i ředitel Havlík z „Textilního muzea“ v České Skalici, který přítomným objasnil počátky a neustále potíže se stěhováním těchto ojedinělých sbírek. Jeho slova byla odměněna potleskem. O slovo byla požádána také bývalá ředitelka p. Holejšovská, která dlouze promluvila o své práci z předchozích let jejího ředitelování. Pro kroniku bude jistě zajímavé zajistit některá data související s činností a umístěním Muzea v minulosti. Dle sdělení p. ředitelky PhDr. Teodoridisové tak bude učiněno ve sborníku, který bude jimi samotnými vydán.
178
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Na vernisáži přednesla současná ředitelka tento projev: „Dámy a pánové, vítám Vás na dnešní slavnostní vernisáži, která zahájí výstavu s názvem „MUZEUM, jak ho neznáte“, připravenou k 80. výročí otevření muzea pro veřejnost. Výstava má dvě části. První větší část má seznámit návštěvníky s prací v muzeu. Většina lidí se domnívá, že připravujeme pouze výstavy. A my chceme ▫ Fotografie zachytila letitého pamětníka, přítele kultury, vlastivědy a všeho ukázat, že výstava je co se v našem městě děje,p. Rudolfa Fialu, v rozhovoru s redaktorem Miroslavem Pušem. vlastně vyvrcholení mravenčí práce muzejních pracovníků. Aby muzeum mohlo připravit výstavu, musí nasbírat řadu exponátů.Každý předmět, který získáme, zapíšeme do příspěvkové knihy. Potom se předmět přidělí do jedné ze stávajících sbírek – historické, numizmatické, fotografické, nebo písemností a tisků. Předmět si převezme správce příslušné sbírky a snaží se o něm zjistit všechny dostupné in- ▫ Na obou snímcích je zachycena část expozice doplňující výstavu. formace. Někdy je velice těžké zjistit k čemu daný předmět vůbec sloužil. Zmínila jsem se, že máme čtyři sbírky. Z těchto celků jsme pro Vás vybrali ty nejzajímavější předměty a vystavili je ve vitrínách. Zapsáním a určením předmětu práce muzejníka nekončí. Většina předmětů je velmi stará a je nutné pro ně zajistit stálou teplotu a vlhkost. Sbírky se stále kontrolují a pokud nám finanční prostředky dovolí, restaurují se a konzervují. Druhá menší část výstavy je věnována historii muzea. Spletitý příběh začíná v roce 1891, kdy městská rada vydala prohlášení o založení městského muzea. Zpočátku se muzeum věnovalo 179
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
pouze sběratelské činnosti. Předměty se ukládaly na úřadě (Staré radnici) a později v gymnáziu. V roce 1920 se pro potřeby muzea začala opravovat Stará radnice. A konečně 20. května 1923 (tedy před osmdesáti lety) mohli občané města Dvora Králové nad Labem poprvé spatřit sbírky, které byly nashromážděny za více než 40 let. V roce 1945 se Městské muzeum přestěhovalo do nově získané budovy, tzv. Neumannovy vily v dnešní ZOO, kde sídlilo do roku 1969. Právě v této budově se nakrátko spojily osudy Městského muzea a Textilního muzea, které bylo založeno v roce 1936 ve Dvoře Králové nad Labem. V tuto chvíli bych ráda přivítala vzácného hosta pana PhDr. Vlastimila Havlíka, ředitele Textilního muzea v České Skalici, aby nám přiblížil historii Textilního muzea. Zmínila jsem se, že Městské muzeum sídlilo v Neumannově vile do roku 1969. Tehdy budovu získala ZOO a připravovala generální opravu, proto se musely sbírky vystěhovat. Po mnoha jednáních bylo rozhodnuto, že se pro účely muzea upraví budova č.p. 530 v Kohoutově dvoře. Rekonstrukce proběhla v letech 1972-1975. Nyní bych ráda přivítala našeho druhého hosta, paní Mgr. Janu Holejšovskou, ředitelku Městského muzea v letech 1976 – 2000, která se podílela na přípravě první výstavy, stálé expozice a galerie ve Špýcharu, aby zavzpomínala na uplynulá léta. Při přípravě výstavy jsem prostudovala zápisy kuratoria muzea, zápisy městské rady a zastupitelstva z let 1891 – 1960 a musela jsem konstatovat, že se poměry v muzeích příliš nezměnily. V muzeu pracovala vždy řada nadšenců ve svém volném čase. Pokud to byl úředník placený městem, zastával ještě další funkce. Dobrým příkladem je Jaroslav Jakoubek, který vykonával funkci kronikáře, archiváře, správce muzea a úředníka MNV. Dnes je situace lepší, ale přesto se pracovníci muzeí potýkají s nízkými platy a nedostatkem financí na nákup sbírek, restaurování a někdy i na provoz muzea. Proto chci využít této příležitosti a poděkovat za pomoc a dary, kterými přispíváte k zachování našeho muzea.“ Maturity začaly Občanům to připomínají „tabla“ ve výkladních skříních obchodů a rozjásané tváře studentů, kteří procházejí městem s prosbou o přispění peněžitou částkou na „poslední zvonění“. Na gymnáziu studuje 290 žáků a maturují dvě třídy v počtu 58 studentů. Jedna ze tříd je ve čtyřletém a druhá v šestiletém gymnáziu. Prvně to jsou ústní zkoušky, budou následovat další. Zemětřesení na Slovensku Otřesy půdy o síle 4,2 Richterovy stupnice poškodily na Slovensku více jak sto domů a kostel. Stalo se tak hlavně v obci Jasenov, občané strávili celou noc venku, na domech jsou popraskané zdi, opadala omítka ze stěn a stropů a spadlo několik komínů. Zpochybněná data Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku zpochybnilo počet českých obětí za druhé světové války. Neuznávají dosavadní uváděný počet obětí 360.000, (včetně 260 tisíc Židů). Podle „landsmanšaftu“ zahynulo „jen“ 35 - 45.000 Čechů a 70 tisíc Židů. Číslo 360.000 obětí pokládají za „komunistické dějepisectví“.
180
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Odvodnění zdí Staré radnice Fotografie dokumentuje část práce na odstranění letitého nedostatku, který zapříčiňoval vlhnutí základů a zdí této historické budovy. K pracím došlo na straně do náměstí a ulice Palackého (dříve kostelní).
Podharťská škola v přestavbě Konečně se na tuto školu dostalo. Pracovníci firmy BaK a začali s bouráním. Tím začala první etapa prací, která by měla dát škole to nejnaléhavější co potřebuje. Na prvním snímku je zachycena stavba do Máchovy ulice – kůlny. Pracovníci právě strhli plechovou krytinu střechy, vytrhali dlažbu a zbourali zeď do ulice. Na školní zahradě byly pokáceny okrasné dřeviny i ovocné stromy. Tato zahrada byla také svědkem zahradních slavností pořádaných „Cvrndorfem“, který byl štědrým podporovatelem školy. To však bylo mnohem déle jak před půlstoletím. Viz předchozí kroniky, kde je tato činnost popsána a také v příloze „Vlastivědného čtení“. 181
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Budova v čele této fotografie byla v minulosti pana Linky, který byl velmi vlivným občanem Podhartě a vypomohl jednou z místností svého domu podharťské škole. To bylo v době kdy počet dětí narůstal a nepostačovaly školní třídy. To se nenechá říci dnes, kdy naopak dětí neustále ubývá.
▫ Ornice byla odvezena do areálu Technických služeb města a „technika“ planýruje školní zahradu.
▫ Zmizela zeď Palasčákova domku a vše odvezeno.
182
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
▫ Ještě jeden snímek z Máchovy ulice dokresluje, jak velký prostor se stavbě z této strany nabízí.
Pokračování rekonstrukce v Legionářské Na několika fotografiích si ukážeme, kolik práce bylo již vykonáno. Podstatnou změnou je rozšíření mostu přes Hartský potok v místě dnešní prodejny koberců „Brázda“. Bylo zde provedeno provizorní přemostění (lávka) pro pěší a původní most zbourán. K supermarketu Billa se může jezdit podél zdi firmy Pišta a spol. Je to cesta po odfrézované části ▫ Původní most byl zbourán a na obrázku je vidět jak pokročila práce na novozovky, ale projet se vém přemostění. tudy dá. Také jednání o křižovatce u pošty skončila. Bohužel neúspěšně, pro neústupnost vlastníka/ů/? pozemku.
183
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Zůstane tedy u původního „kříže“, který na tomto frekventovaném místě nebude jistě ničím bezpečným.
Stavba školy v České Podharti pokračuje Stavební práce pokračují velmi rychle a jedna práce navazuje na druhou. Stavební firma BAK má tuto stavbu odevzdat v prosinci a tak spěchá. Na fotografiích je vidět postup v rámci několika dní.
▫ Jsou vyhloubeny základy
184
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
▫ Pojízdná technika přiváží beton, aby byl dál mechanickou „rukou“ vsypáván do základů.
Granty pro naše město Oblastem tělovýchovy, sportu, nadstandardní práce s dětmi a dalších aktivit se dostalo grantu (peněžité podpory) od komise Královéhradeckého kraje. Celková částka k rozdělení činila pro celý kraj asi 4,3 miliony korun, což nepředstavuje žádnou velkou částku, ale přece se za ní něco nechá udělat. V našem městě se dostane grantu na vybudování dvou hřišť plážového volejbalu na Tyršově koupališti, dále to je grant pro knihovnu Slavoj za projekt regionálně vlastivědných programů. Také Královédvorská záchranná služba získá peníze na pořádání štafetového plaveckého závodu. A jak řekl předseda komise Miloš Jon,: Posledním úspěšným žadatelem je Podzvičinsko, které pořádá otevírání a zavírání turistické sezóny“. Kaktusáři zahájili V Hankově domě se uskutečnilo „Otevření sezóny letošního roku“. Zdejší klub kaktusářů a hosté, někteří i ze zahraničí, se zde na prodejní burze pochlubili svými výpěstky. Velký sál byl doslova přeplněn stoly a prodávajícími. Zájemci si zde mohli zakoupit nejen výpěstky, ale také potřebná vybavení, pamětní medaile a také pěstitelské potřeby. Toto vše proběhlo ▫ Kaktusář Milan Lejsek u propagačních materiálů, ceníků a pamětních meběhem dopoledne, dailí. 185
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
počínaje čtrnáctou hodinou se uskutečnily přednášky o moderních trendech kaktusářství a také o uskutečněných výpravách do exotických zemí. Našim královédvorským kaktusářům patří ocenění, podobnou akcí, s takovou účastí, se nemůže mnoho měst pochlubit. Veteráni na „dopravním hřišti“
▫ Vždycky je radost se na staré motocykly a automobily dívat.
▫ Veterán druhé světové války
186
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Dar nemocnici Nábytek pro pracovnu lékaře, na oddělení následné péče ve zdejší nemocnici, daroval jako sponzorský dar pan Ladislav Hartman ze Stavokonstrukce Český Brod. Jde o pracovní stůl se zásuvkovými kontejnery a stěna na písemnosti. K tomuto se vyjádřila primářka tohoto oddělení MUDr. Svatava Chytrá: „Velmi mi to usnadní lékařskou úřednickou práci. V současné době, kdy se zdravotnictví potýká s finančními problémy, je každá pomoc vítaná“. Dárci je třeba poděkovat a tento čin zaznamenat v kronice města. Městská policie nově Velitelem městské policie je ze zákona starosta města. Nemá proto policie žádného svého velitele, ale pouze pověřeného strážníka. Tím se stal Jindřich Hauke, který pracuje u policie již řadu let. Městskou policii čeká, pod jeho vedením, jiná náplň práce v pochůzkové službě. Patří k ní kontrola udržování pořádku v městském parku a také prodeje alkoholických nápojů mládeži. Je velmi zarážející, že hned po instalování nových laviček a světel v parku, byly tyto vandalsky poškozeny. Snad se, větším dohledem městských strážníků, podaří tomu dále zabránit. Uvažuje se také o opětném zřízení správce parku. Další náplní je kontrola pohostinství, zda není podáván alkohol nezletilé mládeži a dokonce školákům. Tento úkol není snadný a bude vyžadovat hodně úsilí. Pokud budou zjištěny v tomto směru prohřešky, potom budou následovat pokuty a po opakovaných případech by hrozilo i uzavření provozovny. „Království“ – pomezní hvozd Turistické trasy, které má na starosti KČT (Klub českých turistů) s názvem „Dvoráci“ jsou nejzajímavější na své severní a severovýchodní části, kdy procházejí lesnatým a členitým terénem krkonošského podhůří. Není proto bez zajímavosti se poohlédnout do daleké minulosti. Středem lesů (bývalých královských hvozdů), byly pochopitelně Krkonoše a dostupné písemné prameny dokládají, že v roce 1143 zasahoval tento pohraniční hvozd daleko do vnitrozemí. Zprvu byl jen zdrojem zábavy a lovu panovníka, teprve s prvním osídlováním se mohl využít i hospodářsky. První kolonisté byli Češi a velmi pomalu pronikali do nitra hvozdu z jižní části Čech. V té době vznikly osady Komárov, Bukovina a Záboří. Lenní zřízení umožnilo ve 13. a 14. století to, že šlechta mohla začít s osídlením na propůjčeném, církvi převážně darovaném majetku. Druhými kolonisty byli Němci, kteří sem přišli hlavně na přání panovníka Přemysla Otakara II. Lokátorem (osoba pověřená parcelací a předáním královského majetku do užívání kolonistům), byl Günter, po něm původní německý název Güntersdorf, česky Huntířov a také lokátor Götz, odtud Götzelsdorf, česky Kocléřov. Kolonisté, ať to byli Češi a nebo Němci půdu klučili a žďářili, vysoušeli močály, aby je měnili na chudá políčka a louky určené pro pastvu. Hospodářského významu nabyly tyto hvozdy hlavně na počátku 16. století, kdy se začala těžit v Kutné Hoře ruda s obsahem stříbra. Udává se, že to činilo až 30 metrických centů stříbra ročně. Těžba si však vyžádala obrovské množství dřeva na pažení štol, ale hlavně k výrobě dřevěného uhlí, tolik potřebného k „pražení“ rudy. Když byly doslova vydrancovány Krkonoše a následně i Orlické Hory, došlo i na podhůří a stalo se tak v tehdejším lesním korunním panství Debrné. Dřevo se volně plavilo po Labi až do Starého Kolína. K vodě se kmeny dopravovaly dřevěnými smyky, teprve později se začalo využívat v zimních měsících saní. Plynula léta a v letech 1781 – 1787 se k těžbě dřeva pro Kutnou Horu přidala ještě těžba na stavbu pevnosti Josefov. Vydrancované lesy potom už neposkytovaly královské koruně zisk 187
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
a tak v letech 1833 došlo k jejich rozprodání. Tak bylo také rozprodáno nynější Království I., II. a III. Turisté, procházející po značených trasách severně od města, by měli vědět, že část lesů Království, o výměře asi 1.700 hektarů, zakoupila Karolina Bosch z Vídně a postupně přikupovala části dalších lesů, až dosáhla výměry více jak 2.000 ha. Vznikl tak Boschův lesní velkostatek. Zde v Hájemství byla postavena roku 1886, na místě původního zahradního domku vila, která sloužila jako Boschovo letní sídlo. V zimě odjížděla rodina na svůj statek u Vídně. Původní vila byla architektem navržena a postavena s věžičkou, ale protože majitelka nebyla šlechtičnou, musela být věžička odstraněna. Dodnes je tato stavba nazývána Boschovou vilou.(nachází se na žluté trase D.K.n.L. – Slučí kameny – Mostek) V lokalitě pozemkové držby Boschovy se také nacházejí také Nové Domy, kde byla „léčivá“ studánka. V roce 1848 to již bylo poutní místo s dřevěnou kapličkou. V roce 1891 tu byl postaven ing. Hellmanem z Jaroměře kamenný kostel. Tato lokalita se nazývala Studniční vrch a majitelem byl poslanec zemského sněmu Rudolf Bosch, který se stal patronem kostela i celého poutního místa. Uvádí se, že Karolina Bosch byla žena pokrokového smýšlení a mimo jiné podpořila i vybudování silnice ze Dvora Králové nad Labem do Hostinného, stala se podporovatelkou chudého lidu a byla srovnávána s vévodkyní Zaháňskou z Ratibořic. Paní Karolinu Bosch si můžeme připomenout na „žluté“ trase nedaleko Slučích kamenů, kde je kamenná, skalní vyhlídka se zábradlím, která byla zřízena v roce 1888. Značena byla jako „Carolhöhe“, ale překrásný výhled na Krkonoše nyní zastiňuje vzrostlý lesní porost. Lesní velkostatek převzal, po první světové válce, syn paní Karoliny - Rudolf Bosch. Dodnes zde chodíme po lesních cestách, které byly promyšleně vybudovány a sloužily k svážení vytěženého dřeva a také k výletům majitelů v kočáře. Nikdy tu však nebyl zakázán návštěvníkům vstup do jejich lesního majetku. Pro úplnost ještě tolik, že rodině Boschově byl majetek zkonfiskován německými úřady v roce 1941, důvodem byl nearijský původ. Dle dosud neupřesněných údajů byl majetek Boschů předán nacistickým maršálem Hermannem Goeringem do užívání majiteli loděnice v Hamburku – Losemu. Po II. světové válce byl majetek konfiskován na základě Benešových dekretů. Tolik pro KČT „Dvoráci“ vypracoval na základě dostupných materiálů kronikář města. Páteční Den dětí školy R.A. Dvorského Nejen učitelé, ale i rodiče připravili pro žáky zábavné dopoledne. O zábavě prvního stupně se vyjádřila ředitelka Renata Tauchmanová: „Děti přišly oblečené v maskách, a tak mezi sebou soutěžili čerti, piráti a vodníci, princezny a Karkulky, černokněžníci a upíři. Maminky vymyslely soutěže, skákání přes švihadlo, hod míčkem na cíl a poznávání předmětů. Nechyběly ani závody v pytlích a tanec ve dvojicích s nafukovacím balónkem.“ Pro druhý stupeň byl připraven „branný den“. A jak dodala ředitelka Renata Tauchmanová: „Třídy dostaly plán pochodové trasy, a čekala je stanoviště s plněním branných disciplín. Žáci stříleli ze vzduchovky, házeli granátem, určovali azimut a plnili úkol ze zdravovědy.“ Poděkování patří učitelům i maminkám z rodičovského sdružení.
188
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Drobné zajímavosti měsíce května ▪ Expozice betlémů na děkanství je celoročně otevřena pro ohlášené skupinky návštěvníků ▪ V rámci celostátní akce Sokolské se uskutečnil výstup na Zvičinu ▪ Škola R.A. Dvorského má novou učebnu hudební výchovy ▪ 1.5.2003 postihlo hornatou provincii Bingöl v Turecku zemětřesení ▪ Hankův dům hostil Travesti show (muži se převtělují do ženských hvězd) ▪ Domov sv. Josefa pořádá „Tichou hudbu“ na magickém místě Kuksu, Betléma a Žirče ▪ Občan města David Kursa se stal přeborníkem Prahy – oddíl trampolín ▪ ZŠ Schulzovy sady rozšiřuje výuku matematiky ▪ ZŠ R.A. Dvorského sbírá starý papír a zachránili tak 720 stromů ▪ Akademie žáků ZŠ R.A.Dvorského byla uskutečněna v Hankově domě ▪ Jarní koncert Smíšeného pěveckého sboru Záboj a Dětského pěvec. sboru uskutečněn ▪ Americký Jazz – účinkuje Georgia College State University Jazz Band sklidil potlesk ▪ Klub kaktusářů otevřel sezónu ▪ Kynologická organizace našeho města (č. 138) uspořádala výstavu kníračů ▪ Členové klubu Natura uklidili kolem silnic na sto pytlů nepořádku (Betlém, Stanovice) ▪ Hudební klub Barakuda hostil „Tatabojs“ ▪ Kynologický kroužek při psím útulku se zúčastnil soutěže „Rýzmburský voříšek“ ▪ ZOO navštívilo dne 8.5. rekordních 10.000 návštěvníků ▪ Uskutečněný seminář ukázal nové možnosti vyšetření v nemocnici ▪ Druhou neděli měsíce jsme oslavili dříve zapomínaný „Den matek“ ▪ Muzeum uskutečnilo přednášku Arnošta Markse „Evropská unie ANO či NE“ ▪ „Město“ a „Hankův dům“ hledají další adeptku na královnu ▪ Maturitní ročníky prožívají „poslední zvonění“ ▪ Dvanáctý ročník pochodu přírodou s pohádkami uspořádal TJ Sokol Lipnice ▪ Liga proti rakovině uspořádala tradiční, sedmý „Květinový den“ ▪ Na hřbitově se provádí rekonstrukce rozvodu vody po havárii v loňském roce ▪ Akce Evropský den byla v gymnáziu za přítomnosti Miloše Jona a Věry Pavelkové ▪ Radní města nejsou spokojeni s tempem prací na rekonstrukci Legionářské ▪ Městský úřad stále pracuje na aktualizaci povodňových plánů ▪ Knihovna Slavoj uspořádala „Hedvábnou dílnu“ – malování na hedvábí ▪ Opět se otevřela kostelní věž pro návštěvníky + zvony, kobka, interiér kostela ▪ Skvělý den v ZOO – Frekvence 1 31.5. – Leona Machálková a Dostavník ▪ Veteran car club – 2. ročník výstavy veteránů na „starém hřbitově“ ▪ Čtenářskou dovednost prvňáčků si porovnali ve škole R.A.Dvorského ▪ „Jednička“ a Klub českých turistů – Dvoráci uskutečnili pochod „Pohádkovým lesem“ ▪ Občanská iniciativa (Alešova ulice) uskutečnila na bývalém Sochorově hřišti Dětský den
189