zaměřeno na leteckou dopravu
Hlavní téma Železnice m ě s í č n í k p r o f i r m y a v e ř e j n o u s p r áv u Ujíždí Česku rychlovlak?
červenec–srpen 2011 Soukromí dopravci zvýší kvalitu služeb
2
Pravidelných spojů z Moravy přibývá
4
6
Kraje se peněz na regionální dopravu nevzdají v letošním roce získají kraje dotaci na financování regionální železniční dopravy v dohodnuté výši. Nad tím, jak budou dotace vysoké v dalších letech, visí otazNíky.
Roman müller Regionálnídoprava– Ministr financí Miroslav Kalousek přišel s návrhem snížit výši státní dotace na regionální železniční dopravu. Z jeho prohlášení v médiích vyplynulo, že dohoda, která byla uzavřena v roce 2009 mezi Fischerovou
vládou a kraji, nemusí být právně závazná, a tudíž by stát finanční prostředky poskytovat nemusel. Úvahy o snížení či dokonce zrušení dotací zvedly ze židlí zástupce krajů. Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje a současně předseda Asociace krajů České republiky prohlásil, že ministr bez jakéhokoliv avíza hejtmanům a Asociaci krajů zavázal finanční prostředky na financování regionální železniční dopravy. Takový krok je podle něj ovšem nepřijatelný – memorandum je podle právních expertíz platné a je smlouvou. Navíc obsahuje explicitní ustanovení, které říká, že změna je možná pouze po dohodě všech stran. K takové dohodě však podle Haška nedošlo. „Vláda 8. června rozhodla vázání prostředků v letošním roce zrušit. Stát
)) dopady co způsobí nedodržení dohody Nestabilita podnikatelského prostředí Zhoršení dopravní dostupnosti Snížená mobilita pracovních sil Nárůst silniční dopravy Zdroj: Asociace podniků českého železničního průmyslu
by měl v letošním roce na dofinancování regionální železniční dopravy přispět částkou ve výši 2,649 miliardy korun,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Otázkou je,
zda bude dotace vyplácena v plné výši až do konce sjednaného období, tedy do roku 2019.
letos se výše dotace nemění Za škrty v oblasti regionální dopravy je snaha vlády udržet deficit státního rozpočtu pod kontrolou. Vláda v dubnovém usnesení k návrhu střednědobých výdajových rámců na léta 2012 až 2014 schválila podíl deficitu veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu jako fiskální cíl, a to pro rok 2012 ve výši 3,5 %, pro rok 2013 ve výši 2,9 % a 2014 ve výši 1,9 %. „Cílem je maximální efektivita veřejných výdajů státu, snížení zadluženosti
a plnění konvergenčního programu České republiky,“ uvedl Jakob. I v roce 2012 se budou hledat úspory ve výdajích státního rozpočtu a výše podpory regionální osobní železniční dopravy ze strany státu bude předmětem jednání o konečné podobě státního rozpočtu. „V současné době je předčasné předjímat výši dotace ze státního rozpočtu na dofinancování regionální železniční osobní dopravy pro rok 2012 a v dalších letech,“ dodává mluvčí ministerstva. „Postoj krajů ke snížení dotací na regionální železniční dopravu zůstává neměnný, protože i ministerstvo financí v zastoupení státu je povinno dodržovat smluvní závazky, které jsou právně vymahatelné,“ uzavírá Jaroslav Drozd, předseda Komise Rady Asociace krajů pro dopravu a financování.
Nedostatek peněz brzdí výstavbu Morava – Dopravní strategie vypracovaná v době, kdy byl ministrem dopravy Vít Bárta, ukázala, které projekty by bylo možné z dostupných finančních zdrojů realizovat. Tento materiál se díval až do roku 2025. „Dopravní koncepce již není aktuální. Tím, že se nedostává peněz na výstavbu dopravní infrastruktury, jsou stavby naplánovány jen do roku 2014. Pokud nebude navýšen rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury pro další léta, nehodlá současný ministr plánovat na delší období,“ uvedl Martin Novák z tiskového oddělení ministerstva dopravy. Oproti minulému roku klesl objem investic do dopravní infrastruktury o celou čtvrtinu. Kvůli tomu se pozastavila či odsunula realizace několika projektů na pozdější léta. „U staveb, které byly odsunuty, nyní probíhá aktualizace s cílem snížit náklady na jednotlivých stavbách. Na Moravě se například jedná o stavby ,Rekonstrukce železničního uzlu Olomouc‘ a ,Elektrizace železniční trati Otrokovice – Zlín‘,“ dodal Martin Novák.
Stavby na železnici jsou plánovány do roku 2014
Na straně 2 se dočtete, které stavby na železniciseletosuskuteční.
FOTO: Tomáš Škoda
Moderní a bezpečné železniční stanice Infrastruktura – Na Moravě najdeme celou řadu železničních stanic, které čekají na rekonstrukci. Mezi hlavní důvody opravy patří zastaralý železniční spodek i svršek, dosluhující zabezpečovací zařízení či nevyhovující nástupiště. Rekonstrukce přinášejí nejen vyšší komfort pro cestující, ale i zvýšení bezpečnosti železničního provozu.
Vícena straně8
Malá letadla pro zábavu
Výroba – I když prodeje malých letadel po krizi váznou, v Hluku u Kunovic neztrácejí naději. Vícena straně10
www.moravskehospodarstvi.cz
01_mh11_07-final.indd 1
Odpad nemusí končit na skládce
Peníze a IT odborníci chybí
Odpady – V České republice končí většina komunálního odpadu na skládkách. Až sedmdesát procent odpadků z domácností a firem lze přitom energeticky využít. Spaloven, které mohou „topit“ komunálním odpadem však není mnoho. Do sedmi let se jejich počet na Moravě ztrojnásobí.
Průzkum – Prvním problémem, se kterým se musí nemocnice při realizaci jakéhokoliv IT projektu potýkat, je jeho financování. Většina moravských nemocnic musí v drtivé většině případů investovat vlastní prostředky. V poslední době se však daří na některé menší projekty získávat peníze z fondů EU.
Vícena straně12
Vícena straně14
106 červen 2011 alokace otevřených výzev objem podaných žádostí objem schválených projektů počet otevřených výzev počet podaných žádostí počet schválených projektů konzultací KB EU Point
53,6 mld. Kč 12,1 mld. Kč 28,6 mld. Kč 51 782 960 111
Pozn.: Index vychází ze souhrnných údajů o hlavních dotačních programech určených pro běžné žadatele za předcházející měsíc.
Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský | Olomoucký | Zlínský | Moravskoslezský
2.7.11 18:34
STRANA 2
ČERVENEC–SRPEN 2011
Ž E L E Z N I Č N Í D O P R AVA
Moravská a slezská železnice v novém kabátu DÍKY FINANCÍM Z EVROPSKÝCH FONDŮ NA MORAVSKÉ A SLEZSKÉ ŽELEZNICI PROBÍHAJÍ ANEBO SE V NEJBLIŽŠÍ DOBĚ ROZBĚHNOU PROJEKTY TAKŘKA ZA MILIARDU KORUN.
Stavby plánované v letech 2011–2014 Jeseník
Bruntál
Alena Klimková Železnice – Práce na moravských a slezských kolejích jsou v plném proudu. Správa železniční dopravní cesty Havlíčkův Brod ovšem i v nejbližších měsících plánuje postupně vypsat několik dalších Y S O realizovat Č I N A právě zakázek, jež seVbudou Pelhřimov na Moravě. Správa železniční dopravní cesty má Jihlava v rámci celé České republiky v plánu investovat do zabezpečení železničních přejezdů. V příštím roce oproti letošnímu roku vzrostou celkové investice Třebíč se o více než jednu třetinu a dostanou k částce vyšší než jedna miliarda korun. Dalších téměř 500 milionů korun se použije na opravu a údržbu přejezdů. Tím bude pokračovat trend posilování investic do bezpečnosti na přejezdech.
Dětmarovice
Šumperk
5
Žďár n. Sáz.
Blansko
Zastávka u Brna
Prostějov Vyškov
Brno
8 Břeclav
2
Olomouc
Přerov
3
6
Mošnov
Nový Jičín
Kroměříž
Na setkání odborníků se senátory zazněla nelichotivá fakta. Zatímco západní státy v uplynulých dvaceti letech budovaly moderní vysokorychlostní tratě, v Česku se za podobné náklady opravovaly ty staré. Spojení s vysokorychlostní Evropou, kde se vlaky prohánějí rychlostí až 300 kilometrů za hodinu, nám uniká.
02_mh11_07.indd 2
3 Rekonstrukce železničního uzlu Přerov 4 Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav 5 Rekonstrukce železničního uzlu Olomouc (pozn.: již připraveno k zahájení) 6 Rekonstrukce a zkapacitnění tratě Studénka – Mošnov 7 Optimalizace a elektrizace trati Ostrava Kunčice – Frýdek-Místek 8 Elektrizace tratě Brno – Zastávka u Brna
Zlín
Zdroj: MDČR POZNÁMKA: Rozpočet SFDI na rok 2012 s výhledem do roku 2013 a 2014, podle kterého budou určeny stavby k realizaci v tomto období, je teprve ve fázi návrhů. Znázorněny jsou vybrané stavby, které by měly být v tomto období realizovány.
4
Vybrané investice na železnici:
V návaznosti na modernizaci třetího železničního koridoru proběhne na Mo-
Investice do zabezpečení železničních přejezdů
Práce na třetím tranzitním železničním koridoru Modernizace železničních uzlů Rekonstrukce železniční zastávky v Přerově
ravě postupně také modernizace důležitých železničních uzlů. Správa železniční dopravní cesty v tuto chvíli realizuje projektové práce pro stavby průjezdů uzly Brno a Olomouc. Podle Pavla Hally se dále počítá s modernizací trati z Brna
Ujíždí Česku rychlovak?
VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ PODPOŘÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Frýdek-Místek
Uherské Hradiště Hodonín
MODERNIZACE TRATĚ Z BRNA DO PŘEROVA
)) rychlost TRASA
dnes
VRT*
Praha – Brno
2:25
1
Brno – Ostrava
2:25
0:35
6
3
2:40
1:15
Praha – Č. Budějovice
Český Těšín
Vsetín
Jednou z největších zakázek realizovaných na této železnici je pak výstavba digitálního radiového systému GSM-R, a to v úseku Ostrava – Mosty u Jablunkova a Ostrava – Česká Třebová, která vyjde na 530 milionů korun. „Dále pokračují projektové práce na optimalizaci trati z Bystřice nad Olší do Českého Těšína a trati z Českého Těšína do Dětmarovic, u kterých předpokládáme zahájení realizace v roce 2013,“ informoval mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
Praha – Mnichov
Karviná
Studénka Ostrava
2 Modernizace železniční trati Brno – Přerov: Na jednotlivých stavbách zahrnutých do modernizace této železniční trati bude probíhat projektová příprava tak, aby bylo možné v navazujícím období zahájit realizaci tohoto úseku
ZLÍNSKÝ
J I H O M O R AVSK Ý
BEZPEČNĚJŠÍ ŽELEZNIČNÍ PŘEJEZDY
Železniční doprava – Odborníci na železniční dopravu v polovině května diskutovali v Praze. Na jednodenní konferenci řešili, jak může Česká republika vystoupit z role kontinentálního železničního outsidera. Přestože totiž disponujeme jednou z nejhustších vlakových sítí, kvůli jejímu špatnému stavu a absenci vysokorychlostních tratí se zbytku Evropy nejspíš jevíme jako muzeum železnice. „Chtěli jsme upozornit na problém odlišného stavu železnic u nás a v Evropě. A to se myslím podařilo,“ komentuje cíl konference „Vysokorychlostní železnice v ČR – důvody a přínosy“ Petr Šlegr, ředitel pořádající organizace CEDOP.
1
7
Opava
O LO M O U CK Ý M O R AVSKOSLE Z SK Ý
Znojmo
„Překonali jsme v tomto směru dopady ekonomické krize a můžeme říci, že příští rok se dostaneme v investicích do bezpečného křížení silnic a železnic na minimálně desetinásobek výdajů z roku 2003, kdy naše společnost vznikla,“ uvedl Pavel Habarta, pověřený řízením Správy železniční dopravní cesty. V současné době probíhá také modernizace na třetím tranzitním železničním koridoru, vedoucím od státních hranic se Slovenskem přes Mosty u Jablunkova, Dětmarovice, Přerov, Českou Třebovou, Prahu, Plzeň a Cheb až ke státním hranicím s Německem. Na projekt jsou celkově vyčleněny finanční prostředky ve výši 75,6 miliardy korun. Na slezské železnici konkrétně odstartovala optimalizace železniční trati vedoucí od slovenských hranic přes Mosty u Jablunkova do Bystřice nad Olší. Tato stavba, která bude podle odhadů Správy železniční dopravní cesty dokončena v roce 2013, si vyžádá investici ve výši 243 milionů korun.
1 Stavba III. tranzitního železničního koridoru v úseku Dětmarovice – Český Těšín – státní hranice ČR/SR
*vysokorychlostní trať ZDROJ: Konference vysokorychlostní železnice v ČR
Podle přednášejících máme poslední rok na to, abychom se přihlásili ke spolupráci na plánu transevropských vysokorychlostních sítí. „První kolo, kdy jsme se mohli do evropského projektu zapojit, nám už uteklo. Je za pět minut dvanáct. Pokud se nerozhoupeme, vysokorychlostní Evropa půjde mimo nás,“ upozorňuje Šlegr. Přínosy vysokorychlostních tratí (VRT) pro Českou republiku jsou přitom značné. Na konferenci je představil Jindřich Kušnír, ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy. Pokud by se podařilo sehnat peníze na jejich výstavbu, přinesly by nové tratě další evropský tranzit a umožnily českým
dopravcům zapojit se do mezinárodní dopravy. Vedle toho by ušetřený čas při přesouvání podpořil i pracovní mobilitu. V neposlední řadě by výstavba umožnila i získání evropských peněz na další rozvoj infrastruktury.
NA VÝSTAVBU CHYBÍ PENÍZE Prioritou by přitom mělo být vybudování spojení vysokorychlostní tratě Praha – Brno – Ostrava přes Vysočinu. „Tím vznikne základní páteř železniční sítě. Jejím doplňováním budou podchyceny nejvýznamnější vnitrostátní i mezistátní přepravní proudy v ČR,“ říká Antonín Blažek, náměstek generálního ředitele Českých drah. Evropská unie počítá se železnicí jako s klíčovým způsobem dopravy. Základní síť transevropských VRT má být hotova do roku 2050. Pro Českou republiku by to znamenalo investici přibližně 450 miliard korun do 800 kilometrů nových tratí. Účastníci konference se shodli, že by výstavba VRT měla být vzhledem k poloze naší země prioritou. Najít na ni peníze však bude v současné ekonomické situaci země složité. (ld)
do Přerova, která zajistí rychlejší propojení Brna s Ostravou, a také s optimalizací trati z Ostravy-Kunčic do FrýdkuMístku. Kromě plánované modernizace trati z Brna do Přerova v současné době
v Přerově probíhá rekonstrukce železniční zastávky, která by měla být podle předběžných odhadů dokončena v roce 2014. Předpokládané výdaje na tuto stavbu, která je spolufinancována z Fondu soudržnosti prostřednictvím Operačního programu Doprava, dosahují výše pěti milionů korun. Přerovské nádraží se tak dočká nového kolejiště, bude rekonstruován železniční svršek a spodek a také opraveny čtyři mostní objekty. „Dojde i k modernizaci trakčního vedení a zabezpečovacího zařízení. Stavba nebude mít negativní dopad na životní prostředí, protože řeší i protihluková opatření. Měla by výrazně přispět ke zkvalitnění v osobní i nákladní dopravě,“ dodal mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
Železnici se blýská na lepší časy. Náklady se vrací na koleje Doprava – Ještě začátkem devadesátých let se téměř 80 procent nákladu v tehdejším Československu přepravilo vlaky. Dnes železnice obhospodaří přibližně čtvrtinu nákladní dopravy. Rozvoj dálniční sítě a finanční krize železniční dopravce tvrdě zasáhly. Přesto to vypadá, že se jim blýská na lepší časy. Finanční krize, která srazila výkony nákladní železniční dopravy v celé Evropě, je podle všeho zažehnána. „Za prvních pět měsíců jsme dosáhli dvanáctiprocentního růstu tržeb oproti minulému roku,“ pochvaluje si dobré výsledky Roman Jandík z ČD Cargo. Podobný růst zaznamenávají i ostatní vlakoví dopravci. „Po odeznění předloňské krize vnímáme oživení zájmu o dopravu nákladu po kolejích. Proto očekáváme růst objemů přeprav,“ komentuje situaci Petr Jonák z AWT Group. Společnost DB Schenker ČR letos očekává růst přepravených objemů dokonce o desítky procent. Zakázky vlakových dopravců ovlivní i konkurence silniční dopravy. Klíčový argument – cena – hraje ve prospěch kamionů. Změnit poměr sil se chystá ministerstvo dopravy. „Chceme postupně vyrovnávat náklady na dopravu po silnici a kolejích
a podporovat tak ekologicky šetrnější železnice,“ uvádí Jakub Ptačinský, tiskový mluvčí ministerstva dopravy.
FIRMY OČEKÁVAJÍ RŮST To letos snížilo poplatky za užívání železniční cesty, a naopak o čtvrtinu zdražilo mýto kamionům. Dotačními programy na výstavbu logistických center chce navíc podpořit kombinovanou dopravu. „Růst kombinované dopravy je dnes jednoznačným evropským trendem. U nás byla tato oblast trestuhodně opomíjena. Celý systém její podpory by bylo třeba zjednodušit a rozšířit,“ navrhuje Petr Jonák z AWT. S tím souhlasí i produktový manažer DB Schenker ČR Ondřej Jašek. „Inteligentní propojování silniční a železniční přepravy přináší zákazníkovi efektivní řešení za odpovídající náklady,“ vysvětluje přínosy kombinované dopravy Jašek. K tomu, aby došlo k dalšímu přesunu nákladů ze silnic na koleje, však bude potřeba dalších úprav, například v oblasti poplatků za užívání silnic a železnic. Zatímco za dopravu po kolejích se platí na všech 9500 kilometrů tratí, kamiony platí mýtné jen na 1300 kilometrech dálnic a silnic. (ld)
1.7.11 15:36
červenec–SrPen 2011
KOB EU Point 268x374_MH.indd 1
03_mh11_07.indd 3
inzerce
STrAnA 3
20.6.11 10:12
1.7.11 15:36
STRANA 4
čeRveNec–SRpeN 2011
Ž e L e Z N I č N Í D O p R AvA
Železnicím nastává čas skutečného obchodování generálního ředitele ČD. První souboj o zákazníka čeká spojení mezi Prahou a Ostravou, které letos přišlo o finanční dotaci státu. České dráhy z tohoto spojení těží 40 % svých tržeb. A právě sem mají noví konkurenti Českých drah, RegioJet a v příštím roce také Leo Express, namířeno nejdříve.
Výsadní postaVení Českých drah v OSObNÍ vLAkOvé DOpRAvě, ZDá Se, konČí. pO LeTech pAběRkOváNÍ SOukROmých DOpRAvců NA RegIONáLNÍch kOLejÍch má NyNÍ vLáDA v RukOu pLáN NA OTevřeNÍ DáLkOvých TRATÍ kONkuReNcI.
NOvé vLAky SLIbujÍ vyššÍ STANDARD
Lukáš dolníček Vlaková doprava – Do boje o zákazníky se chystají vstoupit dva silní hráči. Vedle lukrativního spojení Praha – Ostrava plánují rozjet své vlaky i na dalších tratích. „Od otevření trhu si slibujeme především zvýšení kvality poskytovaných služeb a efektivnější nakládání s veřejnými prostředky,“ říká Martin Novák z ministerstva dopravy, které harmonogram zpřístupnění jednotlivých tratí konkurenci vypracovalo.
DOpRAvcI: ŽeLeZNIce je pRO NáS INveSTIčNÍ přÍLeŽITOST Aktuální smlouva ministerstva s Českými drahami dovoluje do roku 2019 soutěžit 75 % všech dálkových a nadregionálních tratí. Dopravci budou pro veřejné služby vybíráni nabídkovým řízením, na rozdíl od současného stavu, monopolního postavení Českých drah. Ty se ke změně staví otevřeně.
KVALITNĚJŠÍ SLUŽBY Soukromí dopravci se budou snažit konkurovat především kvalitou nabízených služeb. Standardem se stane například wi-fi připojení. FOTO: Fotobanka ČD
Společnosti se zajímají o tratě: Praha – Ostrava // Ostrava – Opava a Olomouc // Praha – Ústím nad Labem a Cheb. Pro LeoExpress jsou zajímavé tratě: Praha – České Budějovice, Ostrava – Vídeň Pro RegioJet jsou zajímavé tratě: Praha – Brno,
Břeclav – Ostrava
„Dlouhá léta se železniční doprava v České republice zabývala pouze procesy restrukturalizace a transformace. Teď nastává konečně období, kdy jsou řeše-
ny otázky technického rozvoje a nových produktů šitých na míru jednotlivým skupinám našich zákazníků,“ komentuje otevření trhu Antonín Blažek, náměstek
Obě jmenované společnosti mají zájem jak o dotované, tak nedotované tratě. Koncem tohoto roku spustí ministerstvo pilotní soutěže o spojení mezi Ostravou, Opavou a Olomoucí a mezi Prahou, Ústím nad Labem a Chebem. RegioJet i Leo Express chtějí být při tom. „Do plánovaných tendrů se určitě přihlásíme. Úplně nejdříve ale vyjedou naše vlaky na trať Praha – Ostrava, a to v září,“ říká k tomu mluvčí Student Agency, mateřské společnosti RegioJetu, Aleš Ondrůj. Právě tato trať je díky slabé konkurenci silniční dopravy lukrativní. Podle majitele Student Agency Radima Jančury bude zisková už po třech měsících provozu. V prosinci 2012 začnou o cestující mezi Prahou a Ostravou bojovat i černozlaté soupravy Leoše Novotného. „Tato trať má pro nás komerční potenciál. V kombinaci s nízkými náklady na provoz našich vlaků a kvalitou služeb očekáváme, že budeme ziskoví už první rok,“ předpokládá Leoš Novotný, předseda představenstva společnosti Leo Express. Ten s finančním zázemím Credit Suisse nabídne zákazníkům přepravu moderními soupravami švýcarského výrobce Stadler. „Železnice je pro nás investice. Máme spočítánu vytíženost jednotlivých tratí a podle toho na ně budeme vstupovat. Atraktivní jsou pro nás například tratě
Praha – České Budějovice nebo Ostrava – Vídeň,“ popisuje své plány Novotný. Radim Jančura už dříve projevil zájem o tratě mezi Prahou a Brnem a také Břeclaví a Ostravou. „Vstup na koleje je krokem dál v budování dopravního byznysu,“ přibližuje strategii Student Agency Ondrůj. K cenovým válkám o zákazníka pravděpodobně nedojde. Obě společnosti chtějí konkurovat především kvalitou služeb. „Občerstvení na palubě nebo připojení k wi-fi považujeme za samozřejmost. Stejně jako v našich autobusech bude cestujícím k dispozici palubní personál,“ nastiňuje Ondrůj koncept RegioJetu, který má být představen v srpnu. Leo Express zase investuje do nových vlakových souprav. Novotný si pochvaluje především design jejich interiéru a nízké provozní náklady, které mají pomoci obstát v konkurenci.
čeSké DRáhy Se kONkuReNce NebOjÍ Ani moderní vlaky a široká nabídka služeb však nemusí soukromým dopravcům stačit. Stejně jako oni zbrojí na soupeření o zákazníka i České dráhy. „Vstup konkurence do dálkové osobní dopravy je pro nás výzva,“ říká bojovně Antonín Blažek. Stevardky na palubách rychlíků InterCity a Eurocity, investice v řádech miliard korun do vozového parku i garance kvality služeb. Tím chtějí České dráhy ztížit nováčkům vstup na trh. Vypadá to tedy, že z plánovaného otevření trhu dálkové železniční dopravy bude nejvíce těžit zákazník. Ať se v budoucnu rozhodne pro modré, žluté nebo černo-zlatě zbarvené vlaky, bude si moct být jist, že za svoje peníze dostane odpovídající službu.
pod lupou
Státní organizace musí fungovat na stejných principech jako firma Rozhovor – Správa železniční dopravní cesty je jedním z největších zaměstnavatelů v České republice. Se změnou vedení se vždy očekává i změna v organizaci. Jakým směrem povede tuto státní organizaci Pavel Habarta? Jste znám především z vedení IT firem. Byla to pro vás výzva, ujmout se vedení takové společnosti, jako je SŽDC? Jsem především manažer. A jako manažer a ekonom se rychle snažím pochopit procesy ve společnosti a splnit zadání „akcionářů“. SŽDC je obrovský podnik s neuvěřitelnými specifiky. Železnice funguje na předpisech a jejich znalostech. Je to organizace, která zaměstnává nyní devět, v budoucnu více než osmnáct tisíc lidí a její obrat je obrovský. Jaké jsou vaše cíle ve společnosti SŽDC? Jsou dvojí – jsou zde určité ekonomické parametry, parametry kvality práce celé organizace. Pak jsou zde parametry strategické. Pokud bych to vzal postupně, mám jistou představu o tom, jak tato společnost má být efektivní, a je to efektivita daleko vyšší, než jaká zde byla na podzim roku 2010, kdy jsem vedení SŽDC převzal. Musíme více stavět za nižších nákladů, tedy lépe využívat peníze daňových poplatníků a poskytovat jim za ně lepší služby. Podařilo se snížit výdaje na stavby a výdaje na různé nákupy zhruba o deset až patnáct procent a chceme v tom dále pokračovat. Bylo to tvrdé jednání se stavebními společnostmi, bylo to také ve změně nastavení vnitřních pravidel uvnitř SŽDC. Podstatné bylo zavedení elektronických aukcí. Pak jsou zde kritéria typu „pomalé jízdy“, což je určitý ukazatel provozuschopnosti železniční dopravní cesty. Například nyní platí, že odměny současného vedení SŽDC se odvíjejí právě od několika takovýchto parametrů. Nicméně jsem nedávno jednoznačně rozhodl, že s ohledem na bezpečnost budeme zavádět pomalé jízdy všude tam, kde to je potřebné s ohledem na bezpečnost. Během posledních měsíců jsem zjistil, že přístup některých lidí není dostatečně důsledný. Uvnitř železnice se řada věcí začala v posledních desítkách let přehlížet, nyní je třeba se k nim vrátit. Co se týká strategických parametrů, pak SŽDC je sice státní organizace, ale na stranu druhou platí, že z ní chceme udělat a již děláme organizaci sebejistou, s jasným marketingovým a obchodním záměrem, s představou, jaké má být naše postavení vůči společnosti a také vůči našim klientům – dopravcům. Po vašem příchodu do SŽDC došlo k personálním změnám i na ministerstvu dopravy. Promítne se tato změna do dalšího směřování SŽDC?
04_mh11_07.indd 4
Pavel Habarta byl v srpnu minulého roku pověřen vedením státní organizace Správa železniční dopravní cesty. Jaké změny pod jeho vedením v tomto státním kolosu nastanou?
Politické změny jsou politické změny. Směřování SŽDC by mělo zůstat stejné bez ohledu na politiky. Generálního ředitele SŽDC volí a odvolává správní rada společnosti, jejíž složení je samozřejmě ovlivňováno politikou, protože SŽDC je státní organizace a v logice věci tomu tak být musí. Na druhé straně jsou určité definované úkoly, existující bez ohledu na politiku, a to jsou obecné strategické cíle. Abych odpověděl i konkrétně – nikoliv, necítím nějaké změny. Stále se diskutuje jak o dokončení transformace celé železnice v České republice, tak i o budoucím holdingovém uspořádání. Ministerstvo dopravy požaduje stanovení nové strategie fungování vámi řízené organizace. Existuje již taková strategie? Jaké jsou její hlavní pilíře? Jde především o přeměnu SŽDC na společnost řízenou a pracující podle stejných pravidel jako soukromé firmy. Máme samozřejmě i mnoho dalších představ – potřebujeme redukovat železniční síť, potřebujeme daleko lépe a efektivněji směřovat investice, přesně je umísťovat tam, kde to ponese lepší ekonomické výsledky, zvýší kapacitu a umožní dostat na železnici více cestujících a více nákladů. Dalšími pilíři jsou například bezpečnost cestujících a bezpečnost obecně, například na železničních přejezdech.
Současný stav dopravní infrastruktury byl výstižně popsán v tzv. „Superstrategii“. V tomto dokumentu konkrétně stálo, že současný stav železniční infrastruktury je z hlediska kvality a kapacity neuspokojivý. Jaké kroky plánujete pro zvýšení kvality a zkapacitnění železnice? V této zemi jsou omezené finanční prostředky, to znamená, že na investice a udržování železnic jsou také jenom omezené finanční prostředky. Je potřeba dosáhnout dvou věcí. První je maximálně efektivní využití z pohledu ceny placené za práce a technologie. Musíme proto více postavit za méně nebo v nejlepším případě za stejně peněz. Druhý klíč je správné umístění investic. V minulosti se stávalo, že bylo investováno třeba padesát, sedmdesát nebo sto milionů korun do nějaké regionální trati, kde si za rok nebo za dva kraj přestal objednávat dopravní obslužnost. Tomu musíme zamezit. Dlouhou dobu se hovoří o větším zapojení soukromých firem na železnici. Jak vnímáte příchod konkurence na železnici? To je spíše otázka pro České dráhy, pro nás je příchod dalších dopravců přesně to, co SŽDC potřebuje. Naším úkolem je dobře prodávat možnost jezdit po železnici a dopravovat lidi či náklady. Pokud tady bude třeba dvacet dopravců, kteří si budou někteří celostátně a někteří regionálně konkurovat, pro nás to znamená větší příjmy z poplatků za použití dráhy. A zde budeme plnit další z našich cílů – v dlouhodobém výhledu snižovat závislost investic a údržby tratí na veřejných financích. Ale to je opravdu dlouhodobý cíl a vždy to bude znamenat jenom snížení závislosti, nikdy odpoutání železnice od státních prostředků. Správa železniční dopravní cesty plánuje zvýšit investice do zabezpečení železničních přejezdů. Kolik prostředků je na tyto investice vyčleněno? Co bude za tyto prostředky pořízeno? Již letos jsme zvýšili peníze na železniční přejezdy a příští rok tyto investice znovu vzrostou dost podstatným způsobem. Dostaneme se na zhruba 1,3 miliardy korun. To je jenom část výdajů na bezpečnost na dráze obecně. Nicméně bych opravdu velmi rád připomněl jednu věc. Neexistuje zařízení, které by hazardérům zabránilo hazardovat s životem svým nebo i s životy dalšími. Daří se nám letos snižovat počet mrtvých na přejezdech, ale hlavní odpovědnost je na těch lidech, kteří jsou účastníky silničního provozu a překonávají koleje. (rm)
1.7.11 15:36
červenec–srpen 2011
sTrAnA 5
inzerce
Dispečerské řízení dopravy na regionálních tratích regionální dráhA je název, kTerý oznAčuje TrATě nižší kATegorie, Tedy zprAvidlA vedlejší dráhy A dráhy nezApojené do celosTáTní síTě. z Technického, provozního A právního hlediskA jsou všAk nA regionální dráhy klAdeny sTejné požAdAvky jAko nA celosTáTní dráhu.
Zabezpečovací a telekomunikační technologie AŽD Staniční zabezpečovací zařízení (SZZ)
V začátku 90. let byla dodávána reléová stavědla typu AŽD 71 s číslicovou volbou. Následovala stavědla hybridní, to znamená kombinace relé a elektroniky typu SSZ- ETB. Od poloviny 90. let pak AŽD Praha zahájila vývoj plně elektronických stavědel ESA 11 a ESA 22. Na I. TK byly nasazovány převážně systémy SSZ-ETB a později i zde stavědla ESA 11. Na II. TK pak již jen systémy ESA 11. Od roku 2009 jsou nasazována již elektronická stavědla typu ESA 33. Tato stavědla již mají elektronická rozhraní i k venkovním prvkům, jako jsou návěstidla, přestavníky aj.
Ing. Josef Schrötter Od roku 1996 se díky nové legislativě vyčlenilo 128 regionálních drah z jednotné celostátní dráhy. Jejich výběr souvisel s privatizací 127 tratí regionálního významu, ta však nakonec neproběhla, tak jak bylo v plánu. Počet 128 regionálních tratí představuje 34,5 procenta celkové délky železniční sítě v ČR. Podíváme-li se na základní data železniční sítě ČR, tak zjistíme, že jednokolejných tratí je 7 641 kilometrů. Z toho je 3 157 kilometrů tratí regionálních. Na tratích řízených podle předpisu D 2 jsou železniční stanice obsazeny výpravčím. Obsluhu nákladišť a jednotlivých dopraven na takové trati vykonává vlakový personál. Bezpečnost dopravy je zde přímo závislá na lidském činiteli. Na tratích řízených podle předpisu D 3 řídí dopravu dispečer z dirigující železniční stanice. SŽDC, s.o. za podpory Ministerstva dopravy ČR navrhlo strategii na řešení řízení dopravy na těchto tratích a vydala Směrnici č. 32/2007„Zásady rekonstrukce regionálních drah“, která spustila řadu
Dispečerské pracoviště regionální tratě
Traťová zabezpečovací zařízení (TZZ)
modernizací. Takové stavby jsou označovány jako racionalizační stavby.
díky Ažd prAhA bude cesTování bezpečnější Všechny dosavadní stavby racionalizačního charakteru na železniční síti ČR dodala společnost AŽD Praha. Velká část regionálních tratí řízených dispečery byla vybudována v Čechách, na Moravě
jsou to pak tratě Střelice – Hrušovany nad Jevišovkou a Žďárec u Skutče – Svitavy. Racionalizační stavby využívají nejmodernější techniky, která umožní výrazně snížit přímé i nepřímé provozní náklady. V důsledku tak přispějí k zefektivnění železničního provozu na vybraných regionálních tratích. Nejen pro cestující je pak dobrou zprávou, že se zvýší bezpečnost dopravy, sníží čas cestování v daném úseku, zlepší se informovanost cestujících a v neposlední řadě se docílí celkového zlepšení kultury cestování.
Na I. TK byl zejména budován soustředěný reléový obousměrný automatický blok AB3-88 a rekonstruován stávající systém AB3-74. Jeho výstroj byla soustředěna do železničních stanic. Na II. TK byl budován plně elektronický soustředěny obousměrný automatický blok typu ABE-1, který je budována také na III.a IV. TK. Přejezdová zabezpečovací zařízení (PZZ)
Na všech TK byly nasazovány reléové systémy AŽD-71 a PZZ RE a později začaly být nasazovány elektronické systémy přejezdových zařízení typu PZZ-EA.
Technologie AŽD Praha zajišťují bezpečnost na železnici Železniční koridory – Evropské plány na rozvoj železniční dopravy jsou jasné. Hlavním cílem je propojení jednotlivých částí Evropy, západní s východní a severní s jižní. Pro Českou republiku byly stanoveny čtyři prioritní koridory, které by měly takový úkol splnit. AŽD Praha dodává zabezpečovací a telekomunikační techniku pro všechny tuzemské železniční koridory a ostatní celostátní a regionální tratě. Koridory vedoucí z Německa a Rakouska (koridory III. a IV.) v Praze naváží na další koridor, který pokračuje dál do Rakouska a Slovenska (koridor I.) a propojí tak západní část Evropy s východní. Koridor vedoucí z Polska (II.) pak v Břeclavi naváže na rakouský koridor, čímž vznikne spojnice mezi severní a jižní Evropou. Ve studiích proveditelnosti byly řešeny varianty pro traťovou rychlost 140 a 160 kilometrů za hodinu. Mimo infrastrukturu se rozběhl projekt na pořízení vlaků s výkyvnými skříněmi, které by umožnily zvýšit jejich rychlost o dalších 20 kilometrů za hodinu.
)) základní provozní údaje CDP I Počet ovládaných žst. Počet zastávek Délka ovládaného úseku v km Počet výhybek zapojených do DOZ Počet hlavních návěstidel ve stanici Počet seřaďovacích návěstidel Počet oddílových návěstidel Počet přejezd. zab. zař. ve stanici Počet přejezd. zab. zař. na trati Úspora pracovníků v žst. Nov pracovníci CDP Celková úspora
15 8 100 506 334 353 156 9 20 127 49 78
CDP II Počet ovládaných žst. Délka ovládaného úseku v km Počet výhybek zapojených do DOZ Počet hlavních návěstidel ve stanici Počet seřaďovacích návěstidel Počet oddílových návěstidel Počet přejezd. zab. zař. ve stanici Počet přejezd. zab. zař. na trati Stávající počet pracovníků Nový počet pracovníků Celková úspora
9 78,681 376 228 240 176 6 17 105 84,5 20,5
05_mh11_07.indd 5
Koridory v ČR I.koridor (Německo) Děčín – Praha – Brno – Břeclav (Rakousko/Slovensko) II.koridor (Polsko) Petrovice u Karviné – Přerov – Břeclav (Rakousko) III.koridor (Německo) Cheb – Plzeň – Praha IV.koridor (Rakousko) České Velenice – Horní Dvořiště – Veselí nad Lužnicí – Praha
Po rozdělení Československa vydalo Generální ředitelství Českých drah „Zásady modernizace vybrané železniční sítě Českých drah“, čímž se v České republice započalo s výstavbou železničních koridorů. V pořadí první byl železniční koridor Děčín – Praha – Brno – Břeclav traťovým úsekem Úvaly – Poříčany. Společnost AŽD Praha se po celou dobu na výstavbě koridorů aktivně podílela.
Nyní pokračuje na stavbách III. a IV. koridoru a modernizaci uzlů na I. a II. koridoru, kde zajistila spojovací ramena v úseku Přerov – Olomouc – Zábřeh na Moravě – Česká Třebová. Mimo jiné se také podílí na pilotním projektu Evropského vlakového zabezpečovacího systému ETCS/ERTMS a do budoucna počítá s jeho realizací i na již vybudovaných tranzitních koridorech v České republice.
Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení (DOZZ)
Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení bylo uvedeno do provozu na II.TK na úseku Přerov – Břeclav v délce 100 km a následně pak v úseku Přerov – Polanka nad Odrou v délce 74 km. Z Přerova se bude řídit železniční doprava na Moravě. Telekomunikační zařízení (TZ)
V oblasti železniční telekomunikační techniky společnost AŽD Praha s.r.o. působí jako systémový integrátor dílčích technologií. AŽD Praha s.r.o. projektuje, dodává, instaluje a oživuje vše od základní kabelizace, jak metalické tak optické, přes přenosové systémy, telefonní ústředny, dispečerská zařízení, informační zařízení, rozhlas pro cestující a kamerové systémy až po integrační server, který umožňuje ovládání a dohled sdělovací části technologie z jednoho pracoviště.
Bezpečnost na trati je zajišťována dálkovým ovládáním Železniční tratě – Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení (DOZZ) je jedním z nejmodernějších systémů vůbec. Zatím je v provozu jen na úseku Přerov-Břeclav v celkové délce 100 kilometrů. Provoz na trase je řízen z Centrálního dispečerského pracoviště (dále jen CDP I) Přerov, v jehož řídicím sále mají pracoviště řídicí a úsekoví dispečeři a operátoři dopravy. Jejich počet ve službě může být proměnlivý v souvislosti s intenzitou vlakové dopravy. Řídicí a úsekoví dispečeři přímo řídí provoz v přidělené části řízené oblasti a dálkově ovládají zabezpečovací zařízení. Řízená oblast Přerov – Břeclav je v plném stavu řízena dvěma řídicími a třemi úsekovými dispečery. Řídicí dispečer I (Přerov-Staré Město) a řídicí dispečer II (Nedakonice-Břeclav) řídí tranzitní provoz v řízené oblasti. Úsekoví dispečeři jsou primárně určeni pro řízení silného místního provozu stanic Hulín, Otrokovice, Staré Město u Uherského Hradiště a Hodonín (odbočné tratě, vlakotvorný posun), mohou ale řídit provoz v kterékoliv stanici řízené oblasti. Pracoviště řídicích a úsekových dispečerů sestávají z dispečerského zadávacího počítače zabezpečovacího zařízení a počítače GTN (Grafickotechnologická nádstavba). Traťové dopravní spojení, drážní telefonní síť, TRS (traťový rádiový systém), MRTS (místní rádiový telekomunikační systém) je integrováno do společného obslužného terminálu IP-TouchCall. Pracoviště operátorů dopravy zahrnují GTN, kamerové systémy a informační sytém pro cestující (INISS).
(elektrický ohřev výměn), indikace poruch osvětlení ve stanicích a na zastávkách, indikace a případné povely EZS (elektronické zabezpečovací signalizace objektů), indikace EPS (elektronická požární signalizace) a přístup na RTIS (systém elektrodispečera – trakční vedení). Ve čtyřech velkých stanicích tratě Přerov-Břeclav sídlí pohotovostní výpravčí. Ostatní stanice jsou dopravně neobsazeny, pohotovostní výpravčí do nich v případě nutnosti zajíždí.
druhý úsek – cdp ii Centrální dispečerské pracoviště v Přerově Systém INISS čerpá data o jízdě vlaků z GTN. Hlášení v 15 stanicích a 8 zastávkách je tak závislé na jízdě vlaku, ovládání je automatizované. V samostatné místnosti mají pracoviště dispečer železniční dopravní cesty a provozní dispečer. Post provozního dispečera byl obsazen při aktivaci druhého sálu – CDP II. Pracoviště dispečera železniční dopravní cesty je vybaveno pracovištěm údržby zabezpečovacího zařízení pro ovládání specifických funkcí zabezpečovacího zařízení a pro zobrazování poruchových hlášení. Dále je zde terminál stavové diagnostiky zabezpečovacího zařízení. Na jiném obslužném terminálu je umístěna společná indikace poruch EOV
Na konci května 2009 rozšířilo CDP Přerov svou působnost o kontrolu nad dalšími 74 kilometry železniční dopravní cesty. Celkem šest dopravních zaměstnanců (4 provozní dispečeři a 2 operátorky) řídí od 29. května železniční provoz na trase Přerov–Polanka nad Odrou zahrnující devět železničních stanic. V současné době se připravuje vybudování CDP pro řízení dopravy směrem na Ostravu. Z Přerova tak bude řízena doprava na Moravě. CDP pro Čechy bude vybudováno v Praze. Připravují se další dispečersky řízené úseky – Přerov – Brno, Přerov – Zábřeh na Moravě. Dispečerské řízení dopravy má velkou budoucnost. U dispečerského řízení dopravy je doprava plynulejší i při mimořádných událostech. Dispečer má vždy přehled o celkovém stavu na daném řízeném úseku.
1.7.11 15:37
STRANA 6
čeRveNec–SRpeN 2011
l e T e c k á d o p R AvA
Zlaté časy v Brně, Ostrava pod kritikou loNdýN, Řím, miláN Nebo moSkvA. Z bRNěNSkého leTišTě mohou NyNí ceSTující léTAT pravidelnými spoji do Nejvíce deSTiNAcí v hiSToRii. devět linek míŘí do velké bRiTáNie, iTálie, špANělSkA Nebo RuSkA, od pRoSiNce TAké do NiZoZemí. Hana nečasová Brno/Ostrava – Většinu linek navíc provozují takzvané nízkonákladové společnosti, které nabízí nižší standard cestování, ale také mnohem lákavější ceny. „Brno nabízí velké příležitosti k růstu pro všechny zainteresované strany. Pasažéři získají možnost levně létat, místní podnikatelé budou zase těžit ze zvýšeného počtu lidí přijíždějících ze zahraničí jak za obchodem, tak za odpočinkem,“ myslí si John Stephenson, viceprezident nízkonákladové letecké společnosti Wizz Air. Nárůst pravidelných linek je podle hejtmana Jihomoravského kraje Mi-
Pravidelné letecké linky Brno Londýn
7x týdně
Ryanair
Brno Londýn
4x týdně
Wizz Air
Brno Řím
2x týdně
Wizz Air
Brno Milán
3x týdně
Ryanair
Brno Petrohrad
2x týdně
CCA
Brno Moskva
4x týdně
CCA
Brno Moskva
3x týdně
UTair
Brno Alicante
2x týdně
Ryanair
Brno Eindhoven (od prosince)
2x týdně
WizzAir
Brno Praha
5x týdně
CCA
Ostrava Vídeň
10x týdně
ČSA/CCA
Ostrava Praha
18x týdně
ČSA/CCA
chala Haška důležitý také pro rozvoj regionu.
Nové Spoje pRo TuRiSTy i vědce „Velké investice v Brně, jako je projekt CEITEC nebo ICRC, tedy excelentní vědecká centra, zaměstnají stovky
vědců z celého světa a přilákají pozornost zahraničních firem. Všichni se přitom ptají, jak je to s přímým leteckým spojením do Brna. Bez rozšiřování leteckého spojení bychom jen těžko hledali špičkové vědce. Jsem spokojen s tím, že brněnské letiště se stává jedničkou mezi regionálními letišti u nás a že zde vzrůstá počet přímých leteckých spojení,“ uvedl hejtman.
Nespokojenost naopak vládne v Ostravě. Nedávno tam dokonce vznikla občanská společnost „Létejme z Ostravy“, které se nelíbí, že cestující z okolí Ostravy mohou pravidelnými linkami létat pouze do Prahy a Vídně. „Chceme upozornit na stav ostravského letiště, kdy ani přes výrazné investice do rozvoje letiště nedochází k nárůstu počtu cestujících, ani linek. Letiště promarnilo možnost usadit se do sítí nízkonákladových dopravců a vyjednávací pozice bude čím dál těžší,“ tvrdí předseda občanského sdružení Radim Gál.
bRNěNSká i polSká koNkuReNce Sdružení chce dělat průzkumy a analýzy, oslovovat cestovní kanceláře. „Chceme být podnětem, který spustí změny a dá jasnou a zřetelnou odpověď na to, kde je problém a proč je letiště Mošnov tam, kde je. Podle průzkumů by se určitě uplatnily nízkonákladové spoje alespoň do Londýna a Paříže,“ dodal Gál. Nízkonákladové společnosti si však stále častěji vybírají konkurenční letiště v Brně nebo v Polsku. Podle mluvčí ostravského letiště Michaely Kubešové ale ostravské letiště není prioritně určeno žádné skupině dopravců, tedy ani nízkonákladovým aeroliniím. „Důležité je umožnit cestujícím vycestovat s mož-
)) cestující Počet odbavených cestujících Brno Ostrava
2009 396 589 307 130
2010 440 850 279 973
ností návaznosti dalších leteckých linek. V jednání jsou nyní další evropské destinace. Jaké, to je zatím předmětem obchodního tajemství,“ uvedla Kubešová. Ostravské letiště zpracovalo programy pro dopravce, které mají pobídnout k rozlétání nových linek. „Tyto programy jsou určeny jak nízkonákladovým tak klasickým dopravcům. Konečné rozhodnutí o spuštění nové linky je však vždy na dopravcích a jejich zvážení životaschopnosti a rentability linky,“ řekla Kubešová. Významným faktorem, který ovlivňuje zahájení provozu nových linek, je současná nasycenost leteckého trhu, zejména v Evropě, a stále doznívající dopady hospodářské krize. I přes narůstající počet linek brněnské i ostravské letiště odbavilo v loňském roce méně cestujících než v roce 2009. „Větší oživení leteckého trhu se očekává v letošním roce,“ dodala Kubešová.
Soukromými letadly cestuje stále více lidí. Za obchodem i na fotbal Aerotaxi – Z golfového klubu v Česku ke sjezdovce v Itálii. Cestování soukromými letadly šité na míru zákazníkům oslovuje stále více lidí. „Počet požadavků na charterové lety business jety v porovnání s minulým rokem vzrostl. Je to také důsledek toho, že po finanční krizi manažeři více cestují, navštěvují své pobočky a mateřské firmy a létají za svými klienty,“ potvrzuje generální ředitel společnosti ABS Jets Vladimír Peták. Například business jety společnosti Travel Service v roce 2009 strávily ve vzduchu přepravou privátních cestujících 894 letových hodin, loni to bylo už 1630. „Výhodou je, že jste pánem svého času a způsobu cestování. Nestojíte ve frontách na odbavení, na palubě jíte a pijete vše podle vašeho výběru, pokud chcete v destinaci přistavit limuzínu určité značky a barvy, tak tam na vás bude čekat. Hlavní výhodou je časová flexibilita, letíte v kolik chcete, nečekáte na další linku při přestupu, neztratí se vám nikdy kufry a všichni se k vám chovají velmi zdvořile, jste totiž zákazník, který si zaplatil,“ vysvětluje hlavní výhody ředitel letového provozu společnosti DSA Martin Hejra. Přivolat si „aerotaxi“ je v podstatě velmi jednoduché: „Když chce někdo využít našich služeb, zavolá nám a řekne, kolik pasažérů poletí, termín, čas a destinaci, případně nějaké speciální přání. Tím
)) ve zkratce )) český prototyp pro rozvojové země Kunovice – V Kunovicích vzlétl další prototyp. Po dvaceti letech jde o první větší letadlo, tentokrát z dílny společnosti Evektor. Ta projekt letounu EV-55M iniciovala společně s Asociací leteckých výrobců v roce 2004. Jde o vojenskou variantu letounu EV-55 Outback, dvoumotorového turbovrtulového letounu pro přepravu 9 až 14 cestujících nebo 1824 kg nákladu. Letoun je určen především pro rozvojové země, technické parametry jej předurčují k provozování z krátkých, neupravených vzletových a přistávacích ploch. Mezi další perspektivní odběratele patří společnosti z USA, Brazílie, Ruska, Indie, Číny nebo Austrálie. (haa)
06_mh11_07.indd 6
)) flotily dopravců ABS Jets 5 x Embraer Legacy 600 Learjet 60 XR Cessna Citation Bravo DSA letouny CJ525, BE90, PA34 vrtulníky 5 x EC135, 3 x AS355, 1 x EC120 Icarus Aviation Group Piaggio Avanti II
Luxus a design Piaggio Avanti II je jediným letadlem svého typu v České republice a ve východní Evropě vůbec. Díky svému jedinečnému designu bývá přirovnáván k Formuli 1 v oblacích. Let v něm si může užít osm cestujících. FOTO: Icarus Aviation Group veškeré starosti ze strany klienta končí, my mu nabídneme ten nejvhodnější typ letadla a následně kalkulaci letu. Klientovi pak stačí jen přijít na letiště deset minut před odletem a přes VIP terminál se dostane přímo do letadla,“ popisuje Tomáš Hajíček ze společnosti Icarus Aviation Group. Dovolit si ale takový způsob cestování nemůže každý. „Řekněme, že naše služby využívá velmi úzký segment lidí. Jedná se většinou o movitější klientelu nebo vrcholné představitele úspěšných společností, kteří znají cenu svého času a od letecké
přepravy očekávají určitou míru pohodlí a soukromí. Ceny jsou různé a počítají se na letadlo, nikoliv na jednotlivce, proto se výrazně liší od typu letounu,“ dodává Hajíček.
v Zimě NA hoRy v léTě k moŘi Že by privátní létání bylo ale výsadou jen těch nejzámožnějších, popírá generální ředitel společnosti ABS Jets Vladimír Peták. „Bohužel tento mýtus ve střední
Evropě stále panuje. Přitom se let privátním jetem cenově vyrovná a někdy vyjde i levněji než let business třídou klasických aerolinek,“ tvrdí. Například šest pasažérů za let z Prahy do Bruselu a zpět zaplatí 164 tisíc korun. „Podle srovnání s letenkami business třídy linkových dopravců to vychází o 20 tisíc nižší cenu na osobu. Vnímání soukromých letů se ale postupně mění. Začínáme například provozovat trend cestování business jety do Chorvatska a jiných přímořských letovisek,“ dodává Peták. Nejčastějším důvodem takové letecké
Travel Service 2 x Cessna Citation Sovereign CL
přepravy ale zůstává cesta za obchodem. „V tom vedou hlavní města Evropské unie, hlavně Brusel, Paříž, Vídeň, Bratislava, hodně létáme ale i do Turecka nebo Ruska. Lety za zábavou se liší podle ročního období, v zimě je to Svatý Mořic, Innsbruck, Bolzano, v létě Sardinie, Korsika, Mallorca,“ vypočítává ředitel společnosti TimeAir Martin Pražský. Oblíbené jsou podle něj také cesty za golfem do Skotska nebo Turecka, fotbalové či hokejové zápasy v evropských metropolích nebo víkendové nakupování v Itálii či Anglii. (haa)
Projekt letiště v Přerově komplikuje možný odchod armády Střední Morava – Třetí významné letiště pro civilní provoz na Moravě by mohlo vzniknout v Přerově. Usiluje o to projekt tří samosprávných celků – Zlínského a Olomouckého kraje a města Přerov. Plány by však mohl výrazně zkomplikovat odchod armády z doposud vojenského letiště, se kterým počítá takzvaná Bílá kniha ministerstva obrany. „Zachování smíšeného vojenskocivilního provozu na letišti v Přerově-Bochoři je pro zástupce samospráv na střední Moravě důležitý jednak z pohledu samotné přítomnosti armády v dané lokalitě, tak i ve vazbě na Integrovaný záchranný systém. I z druhé strany se armádě v důsledku očekávaných synergických efektů zlevní a zefektivní vlastní provoz letiště,“ uvedl náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš.
Setrvání armády je pro další rozvoj letiště velmi důležitý. „Odchod armády z letiště si vůbec nepřipouštíme, nakonec v takzvané Bílé knize tato záležitost takto explicitně vůbec nestojí. Vloni byla s armádou podepsána smlouva o společném provozu na přerovském letišti, případný odchod armády by tak byl pro projekt komplikací,“ připouští mluvčí Zlínského kraje Gabriela Sýkorová Dvorníková.
SNíží NeZAměSTNANoST Letiště by mělo podle plánů propojit armádní i civilní provoz. Kraje i město si slibují, že letiště lidem z okolí nabídne lepší dostupnost civilní komerční letecké dopravy pro osobní a firemní přepravu. „Počítá se především s charterovými
lety. Osobní letecká přeprava podpoří také cestovní ruch, firmám a podnikatelům zpřístupní i nákladní leteckou dopravu. Ta bude ve vazbě na plánovaný terminál kombinované přepravy dalším stimulem pro rozvoj Přerova jako multimodálního dopravního uzlu střední Moravy,“ uvedl mluvčí Přerova Bohuslav Přidal. Zavedení těchto služeb bude podle něj mít vliv na zvýšení atraktivity, prestiže a prosperity města i regionu. Letiště by mělo pomoci i projektům, jako například průmyslové zóně v Holešově. Kraje i město si navíc slibují, že letiště pomůže snížit nezaměstnanost. „Cílem projektu je především zachovat pracovní místa na letišti v PřerověBochoři, a to jak příslušníků armády, tak i civilních zaměstnanců, zlepšit dopravní dostupnost regionu soudržnosti Střední
Morava a přispívat k jeho ekonomickému rozvoji a evropské konvergenci,“ popsal Lukáš. Jaký by byl osud letiště po možném odchodu armády, je však zatím nejasné. V současnosti probíhá příprava projektu modernizace letiště. „V roce 2010 byla zpracována analýza nákladů a přínosů a byl aktualizován podnikatelský plán. Dále byla zpracována zastavovací studie jako základ dalších projektových prací. V současnosti probíhá zpracování projektové dokumentace rekonstrukce letiště. Se zahájením rekonstrukce letiště se počítá v roce 2012,“ uvedla Sýkorová Dvorníková. Na financování projektu se podílí Zlínský a Olomoucký kraj a město Přerov, za minulý rok poskytly neinvestiční dotace za 6 milionů korun a investiční dotace ve výši 4 miliony. (haa)
1.7.11 15:37
červenec–srpen 2011
sTrAnA 7
inzerce
ČD-Telematika a.s.: Významný poskytovatel ICT služeb v segmentu železniční dopravy síť pro vědu a výzkum ČR. „Investice do nových technologií se nám v minulém roce vyplatila, neboť v úseku telekomunikačních služeb se nám podařilo zvýšit klíčový ukazatel EBIDTA oproti roku 2009 o téměř 50%,“ spokojeně konstatuje Juraj Rakovský.
čD-TelemATikA A.s. je silnou A sTAbilní společnosTí poskyTující icT řešení A služby v sekToru železniční DoprAvy. její konkurenční výhoDou je hluboká znAlosT přeDměTu poDnikání A icT poTřeb zákAzníků zejménA v TomTo segmenTu.
nové služby pro poDniky A sTáTní správu
Alena Dvořáková Železniční doprava – Společnost ČD-Telematika se zaměřuje především na oblast systémové integrace, implementace a provoz ERP systémů, vývoj specifických aplikací pro osobní a nákladní železniční dopravu, potažmo správu železniční infrastruktury. Další klíčovou činností je správa a údržba železničního telekomunikačního majetku, který slouží pro potřeby Správy železniční dopravní cesty. Ten se skládá z rozsáhlé sítě optických a metalických kabelů, přenosových zařízení, datových prvků, hlasových ústředen a další infrastruktury. Zároveň je využíván jako telekomunikační platforma jednotlivými dopravci a subjekty spojenými s železniční dopravou. „Dráhy vždy měly vlastní infrastrukturu, aby mohly zabezpečit kritické aplikace, které souvisí s dopravou. Celá síť slouží pro provozní potřeby a také pro obchodní činnosti drážních společností. Využití vlastní infrastruktury umožňuje efektivní využití majetku státu a poskytování služeb ve struktuře a cenové hladině, která odpovídá potřebám
drážních společností,“ říká předseda představenstva společnosti Juraj Rakovský.
invesTujeme Do věDy A výzkumu Méně známou skutečností je, že ČD-Telematika je i významným hráčem na poli komerčních telekomunikačních služeb. V minulém roce spo-
lečnost ČD-Telematika dokončila několik strategických projektů s cílem posílit kapacitu páteřní sítě a kvalitu poskytovaných služeb. Jednalo se zejména o výraznou invovaci páteřní sítě DWDM a IP MPLS. ČD-Telematika je poskytovatelem a klíčovým partnerem pro další telekomunikační společnosti a poskytovatele širokopásmového připojení k internetu. Telekomunikační služby poskytuje společnost ČD-Telematika a. s. též veřejné správě nebo například sdružení CESNET, provozujícímu národní
„Provozujeme také vlastní datová a hostingová centra, což je oblast, kterou bychom chtěli dále rozvíjet a poskytovat služby do segmentu státní správy a podniků na různé úrovni virtualizace služeb. Máme odborné schopnosti, certifikace a bezpečnostní prověrky a jsme schopni poskytnout služby s vysokou mírou dostupnosti a zabezpečení,“ vysvětlil předseda představenstva společnosti Juraj Rakovský. „Chceme realizovat přibližně 10 % tržeb v zákaznickém segmentu Státní správa a podniky a 25 % v segmentu telekomunikačních služeb. Zejména v oblasti telekomunikačních služeb se chceme soustředit na naše klíčové schopnosti a konkurenční výhody, inovaci produktů, zkvalitnění péče o zákazníky, můžeme nadále posilovat naše tržní postavení a zvyšovat tržní podíl v segmentu velkoobchodních služeb,“ dodal Juraj Rakovský.
Juraj Rakovský předseda představenstva společnosti ČD-Telematika
Význam informatiky pro provozování drážní dopravy IT – Základním posláním ČDT Informační Systémy, a.s. je poskytovat podporu v oblasti informačních technologií společnostem ve skupině České dráhy, tedy především ČD a.s., ČD Cargo a.s, ČD-Telematika a.s. a podobně. Pro tyto společnosti je oblast informačních systémů, jejich provoz a spolehlivost celé IT infrastruktury, významným prvkem v řízení provozu, obchodní a ekonomické činnosti. ČDT-IS se na tomto poli podílí zejména jako dodavatel informačních systémů vyvinutých na míru uživatelským požadavkům, implementací modulů ekonomického systému SAP, provozování těchto informačních systémů a poskytování provozní podpory. Mimo holding ČD poskytuje své služby a produkty v oblasti evidence, správy a pasportizace dopravní infrastruktury společnosti SŽDC s. o. Významnými produkty, které ČDT-IS dodává, jsou například IS „Prokazování ztráty z provozování osobní
dopravy v rámci závazku veřejné služby (IS ZVS)“ dodávaný pro ČD, a.s. a IS „Vlakotvorné stanice (IS Vlasta)“ pro společnost ČD Cargo a.s. Mluvíme-li o IS ZVS, jeho základním principem je vyhodnocování efektivnosti jednotlivých vlaků, které jsou provozovány na základě smluv s objednateli, tj. krajskými úřady a ministerstvem dopravy. Jedná se o sofistikovaný systém, který pracuje s realizovanými dopravními a přepravními výkony a k nim vztaženými náklady a výnosy. Výstupem systému jsou výkazy stanovené platnou legislativou a obchodními vztahy s objednateli. Realizace IS si vyžádala použití unikátních programovacích technik a inovativních algoritmů při zpracování hromadných dat, přičemž vlastní informační systém je významnou IT podporou obchodních procesů v osobní přepravě. Na druhé straně IS Vlasta poskytuje IT podporu základním technologicko-provozním procesům vlakotvorných stanic v ČD Cargo. Podporuje plánování práce
)) poskytujeme Služby a produkty ČDT- IS jsou využívány zejména, mluvíme-li o holdingu ČD, v oblasti: řízení ekonomiky, vedení účetnictví, fakturace a daní správy majetku a evidence nemovitostí osobní přepravy, pro odbavení cestujících využívajících rezervační systémy a informační zdroje ČD na internetu odúčtování přepravních tržeb pro osobní i nákladní dopravu, zahrnující i odúčtování s jednotlivými cizími železničními správami nákladní dopravy a přepravy, soustředěné především na pohyb a správu vozů, zásilek a vlakotvorbu datových skladů a reportingu, umožňující efektivní využívání ohromného množství provozních dat podpory administrativních procesů včetně elektronického vzdělávání a WEB prezentací.
a kontrolu příchozích vlaků, zajišťuje optimalizaci postupu rozřazování včetně struktury jednotlivých odvěsů a vytváření technologické dokumentace. Součástí řešení je i podpora tvorby vlakových odlivů a optimalizace jejich složení a počtu, při současném sledování skutečnosti na směrových kolejích. Jedná se o jeden z klíčových provozních informačních systémů ČD Cargo. ČDT-IS provozuje dvě provozní centra, v Praze a v Pardubicích. V těchto centrech zákazníci provozují podstatnou část svých aplikací. ČDT-IS zajišťují poskytování provozních služeb na nejvyšší úrovni a vážíme si toho, že zákazníci spoléhají na ČDT-IS jako na partnera, který zajistí bezchybný chod jejich aplikací. S tím také souvisí servisní péče a provozní podpora koncových uživatelů včetně služeb HelpDesk, která je zákazníkům poskytována 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. MICHAL DRáPALA předseda představenstva ČDT – Informační systémy
rozhovor
I v době recese máme pro naše klienty řešení Před rokem jsme se bavili o situaci v ČD-Telematice a obecném ekonomickém prostředí v sektoru drážní dopravy. Jak tyto dvě témata vnímáte nyní? Došlo k jisté stabilizaci obchodního výhledu pro ČD-Telematiku, ale přetrvává neustále jistá míra nejistoty, jejíž příčiny tkví nejenom v turbulentní vnitropolitické situaci, ale hlavně v nadcházející krizi eurozóny a v důsledku celé Evropské unie. Opravdu jste přesvědčen, ze je situace kolem Řecka a krize eurozóny tak vážná? Ano, vážnější již být nemůže. Řecko si dnes půjčuje jenom na svojí dluhovou službu. Jistinu půjček nebude schopné splatit nikdy. Bohužel ani naše vlastní měna nás neochrání před následky krize, která bude výsledkem současné ekonomické politiky vedoucích států EU. Proto se snažíme formulovat strategii společnosti tak, aby naše existence měla pro sektor dopravy přidanou hodnotu i v dobách ekonomické recese. Jak to myslíte? To dnes nemají vaše služby a produkty přidanou hodnotu? Samozřejmě mají, ale v době recese se poptávka výrazně zredukuje a naši zákazníci najdou financování pouze na služby a produkty, které jim přinesou reálné úspory nebo výnosy. Přiblížím to na konkrétním příkladě – dnes je například obnovovací cyklus u kancelářských PC čtyři roky. Domnívám se, že v době recese se tento cyklus může třeba o dva roky prodloužit, a to společně s nižším počtem PC povede logicky k poklesu poptávky. Naproti tomu, když najdeme řešení, které zákazníkovi ušetří v průběhu čtyř let 200 milionů korun a investiční náklady budou činit
07_mh11_07.indd 7
i zvyšovat výnosy. Ale vidíme i oblasti, kde jsou stále otevřené možnosti výrazných úspor pomocí implementace vhodných ICT řešení. Jedná se například o optimalizaci údržby železničního svršku nebo telekomunikačních služeb.
Pavel Chleborád nastoupil do ČD-Telematiky společně s Jurajem Rakovským více než před dvěma lety. Za tu dobu se v ČD-Telematice hodně změnilo.
50 milionů, tak i v době ekonomické recese budeme schopni takové řešení prodat a realizovat. To zní jako prostá myšlenka, ale máte dnes taková řešení? Již nyní poskytujeme řešení v segmentu osobní a nákladní přepravy, která pomáhají našim klientům nejenom snižovat náklady, ale
Zatím jste naznačil oblasti, kterým se chcete věnovat, ale co ta konkrétní řešení? Co se týká optimalizace údržby železničního svršku, tak vidíme jasné řešení v podobě implementace jednotného pasportizačního systému pro celou dopravní cestu. Ale implementace takového systému neni samospasitelná, než k ní přistoupíte, musíte splnit podle mého názoru dvě základní podmínky. Za první podmínku považuji přenastavení celého procesu řízení údržby tak, aby bylo možné efektivně pasportizační software využívat. Druhou je vytvoření reprezentativní datové základny včetně systému její aktualizace. Splnění obou podmínek považuji možná za těžší úkol než vlastní softwarovou implementaci, ale jsme připraveni poskytnout naši kapacitu a know-how i v této oblasti. A telekomunikační služby? ČD-Telematika dnes, kromě svých vlastních telekomunikačních služeb pro externí zákazníky, servisuje a provozuje železniční telekomunikační majetek ve vlastnictví SŽDC. Ten je využíván nejen pro interní potřebu SŽDC, ale i jednotlivými dopravci. Identifikovali jsme ekonomicky zajímavou možnost, jak na základě stávajícího majetku vybudovat profesionální síť pro poskytování telekomunikačních služeb za výhodných podmínek nejen železničním dopravcům, ale i jiným subjektům, které se angažují v sektoru železniční dopravy.
1.7.11 18:24
STRANA 8
čeRveNec–SRpeN 2011
ŽeLeZNIčNÍ INFRASTRUKTURA
Opravené stanice jsou moderní i bezpečné Lidé se zhoršenou pohyblivostí mají k dispozici přístup z rekonstruované plochy před výpravní budovou na nástupiště u koleje číslo pět přes šikmou rampu opatřenou ochranným zábradlím. Dokončená rekonstrukce také splňuje podmínky evropské interoperability. Ta je jedním z předpokladů fungování integrovaného transevropského železničního systému. Interoperabilitou se rozumí schopnost tohoto systému umožňovat bezpečný a nepřerušovaný pohyb vlaků různých dopravců, které splňují základní parametry stanovené pro tyto vybrané tratě. V Bojkovicích je nově instalováno staniční elektronické zabezpečovací zařízení nejvyšší kategorie s ovládáním z jednotného ovládacího pracoviště s přípravou na dálkové ovládání. Železniční stanice a zastávky rovněž disponují novým rozhlasovým zařízením pro informování cestujících včetně zařízení automatického hlášení.
ŽeLeZNIčNÍ INFRASTRUKTURA Se v NěKTeRých STANIcÍch bLÍŽÍ hRANIcI Své ŽIvoTNoSTI. RekonstRukce vedoU Ke ZvýšeNÍ komfoRtu pRo ceSTUjÍcÍ I vyššÍ bezpečnosti. Roman müller Infrastruktura – V letošním roce byla v Jihomoravském a Zlínském kraji dokončena rekonstrukce dvou železničních stanic, a to v Nesovicích a Bojkovicích. Celkové investiční náklady se u obou staveb blíží částce půl miliardy korun. Rekonstrukce byly spolufinancovány Evropskou unií v rámci Operačního programu Doprava. Stanice Nesovice leží na trati mezi Bučovicemi a Nemoticemi v Jihomoravském kraji. Důvodů pro rekonstrukci kolejiště byla celá řada. Železniční svršek (pozn. výhybky a přípoje k výhybkám) byl uložen na dřevěných pražcích z roku 1972 až 1977, ve staničních kolejích dokonce na pražcích z roku 1932. Kolejové lože se zaneslo a neplnilo již svoji funkci. Železniční spodek byl nepropustný, namrzavý, z písčitých jílů a nebyl odvodněn. Rovněž zabezpečovací zařízení z roku 1932 již zastaralo. Tento stav způsoboval rychlý rozpad geometrické polohy koleje a vyžadoval značné náklady na udržení provozuschopného stavu kolejí bez snížení traťové rychlosti. Mimo výše uvedený nevyhovující stav železničního svršku a spodku a zabezpečovacího zařízení bylo nutno přizpůsobit dispoziční řešení kolejiště potřebám integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, jehož provoz byl v této lokalitě zahájen v červnu roku 2008. Stavební práce v rámci rekonstrukce kolejiště stanice komplikovalo složité okolí. Ať už souběh trati s komunikací I/50, tak poloha trati v husté průmyslové a obytné zástavbě. Cestující mají dnes k dispozici dvě nová bezbariérová nástupiště ve výšce 55 centimetrů nad temenem kolejnice, což umožňuje pohodlný nástup a výstup. Bylo instalováno nové elektronické staniční zabezpečovací zařízení, došlo k modernizaci stávajícího traťového a přejezdového zabezpečovacího zaří-
oLomoUc má pRojeKT
Doprava K železnici patří i infrastruktura. V uplynulých letech byly na Moravě investovány stovky milionů korun do rekonstrukcí železničních stanic. FOTO: ČD
Železniční stavby
stavba
kraj
investiční dokončení náklady (Kč)
Nesovice (II. část)
Jihomoravský
206 mil.
15. 3. 2011
Nesovice (I. část)
Jihomoravský
90 mil.
31. 7. 2008
Bojkovice
Zlínský
293 mil.
11. 2. 2011
Kroměříž
Zlínský
583 mil.
31. 8. 2009
Moravskoslezský
292 mil.
15. 6. 2009
Přerov, Horní Moštěnice
Olomoucký
4,9 mld.
31. 8. 2015
Olomouc (projekt stavby)
Olomoucký
92 mil.
31. 10. 2010
Ostrava (I. část)
Zdroj: www.szdc.cz
zení a elektrického požárního a zabezpečovacího systému. „Rekonstrukce železniční stanice Nesovice přinesla zvýšení komfortu pro cestující veřejnost na úroveň 21. století na straně jedné, výměnou technologic-
kých zařízení a rekonstrukcí mostních objektů a silničního přejezdu zvýšení bezpečnosti železničního provozu i cestujících na straně druhé. Všechna technologická zařízení umožňují součinnost s transevropským železničním systé-
mem,“ uvedl při slavnostním otevření zrekonstruované stanice Pavel Habarta, který je pověřen vedením Správy železniční dopravní cesty.
Nové NáSTUpIšTě v bojKovIcÍch Rekonstrukce se dočkala i železniční stanice v Bojkovicích. V rámci rekonstrukce železničního spodku a svršku byla provedena přeložka nevhodně umístěného slavičínského zhlaví ve směru k výpravní budově. Tím došlo také k přesunutí železničního přejezdu ze stávající polohy do zhlaví stanice. Byla také postavena nová technologická budova pro zabezpečovací, sdělovací a silnoproudá zařízení. Cestující mohou využívat nové oboustranné nástupiště dlouhé 233 metrů a sedmdesátimetrové vnější nástupiště. Ostrovní nástupiště je navíc vybaveno hlasovými majáčky pro snadnější orientaci nevidomých a slabozrakých spoluobčanů.
V druhé polovině minulého roku byl dokončen projekt rekonstrukce jednoho z nejvýznamnějších železničních uzlů na Moravě, stanice v Olomouci. V projektu se počítá například s vedením dvou hlavních koridorových kolejí, rekonstrukcí hlavních kolejí, výstavbou ostrovního nástupiště s mimoúrovňovým přístupem pro cestující, opravou nevyhovujícího podchodu na nástupiště či vybudováním nového zastřešení. Všechny vlakové cesty do všech traťových směrů mají být zabezpečeny novým staničním zabezpečovacím zařízením. Ve stanici budou vybudovány nové elektrické rozvody, napájení a osvětlení. Do stavby je rovněž zahrnuta modernizace trakčního vedení v celém úseku. Nové má být i sdělovací zařízení či automatizovaný systém dispečerské řídicí techniky. Stanice se dočkala i nového integrovaného telekomunikačního zařízení. Původně se mělo s rekonstrukcí začít v letošním roce. Dokončení stavby se plánovalo na rok 2014. Díky škrtům na ministerstvu dopravy i zastavení dopravní strategie však nelze říci, kdy by se mohlo s rekonstrukcí začít. V Olomouci se prozatím věnují menším opravám – cestující se letos mohou těšit například na nové obklady ve vestibulu, vstupní dveře, nové odbavovací přepážky či obchody.
inzerce
konference
Zveme vás na odbornou konferenci
Úspora energií a modernizace infrastruktury v obcích a městech registrujte se na www.magnusregio.cz
Záštity Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí ČR Ing. Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu ČR
pRogRAm*
Hlavní téma konference • snižování energetické náročnosti ve městech a obcích • možnosti financování spojené s energetickými úsporami či budováním moderní infrastruktury • modernizace infrastruktury
DOPOLEDNÍ BLOK – ENERGETICKÉ ÚSPORY
ODPOLEDNÍ BLOK – MODERNIZACE INFRASTRUKTURY
9:05 – 9:35 Tvorba udržitelného energetického plánu jako priorita pro nadcházející období, energetický management měst a obcí
12:45 – 13:10 Strategie úspor veřejného osvětlení – výsledky studie
Cílová skupina Starostové, místostarostové, tajemníci, úředníci z pěti moravských krajů Účastnický poplatek 700 Kč pro zástupce státní a veřejné správy 1400 Kč pro zástupce soukromého sektoru
08_mh11_07_new.indd 8
15. září 2011 brno, hotel voroněž
m e d I á L N Í pA R T N e R
o R g A N I Z áT o R
9:00 Zahájení konference, přivítání hostů
9:35 – 10:05 Způsoby získávání dotací pro projekty měst a obcí snižující energetickou náročnost. Implementace programu EFEKT v praxi 10:05 – 10:30 Energetické služby se zárukou. Komplexní projekty energetických úspor a jejich financování (EPC, PPP, a další) – případová studie 10:50 – 11:15 Možnost energetických úspor v provozech obecního majetku v praxi 11:15 – 11:40 Zvyšování energetické soběstačnosti a získávání povědomí o energetických úsporách – možnosti poradenství nebo softwarová řešení pro energetický management obcí a měst
13:10 – 13:35 Způsoby a kombinace financování modernizace infrastruktury 13:35 – 14:00 Pokroky v technologiích osvětlení, nové systémy městského osvětlení zvyšující jejich úspornost 14:00 – 14:25 Praktické řešení při tvorbě vodovodních svazků, výhody svazků při provozu kanalizací, vodovodní sítě a ČOV – případová studie projektu Čistá Olše 14:25 – 14:50 Podmínky vytváření vodovodních svazků – budování a financování ČOV v obcích pod 2000 ekvivalentních obyvatel 14:50 – 15:15 Zelené střechy a jejich přínos pro hospodaření s dešťovými vodami ve městech 15:15 – 15:45 Diskuze, zakončení konference
*Změna programu vyhrazena
4.7.11 11:48
červeNec–srpeN 2011
sTrANA 9
seriál
JAR: Africká exotika s evropskou infrastrukturou NAbízí NejeN exoTiku čerNého koNTiNeNTu, Ale i iNfrAsTrukTuru NA evropské úrovNi A řAdu příležiTosTí k podNikáNí. Jihoafrická republika se před půl rokem zAřAdilA mezi brAzílii, rusko, iNdii A číNu do hospodářského uskupeNí pěTi zemí, kTeré se mAjí v roce 2050 sTáT dominantními ekonomikami světa.
)) obchod s JAR Období
Vývoz v tis. USD
2007
236 100
315 947
2008
279 721
317 064
2009
181 244
253 353
2010
274 795
405 096 Zdroj: CzechTrade
hana nečasová Export – Zpráva o přijetí Jihoafrické republiky za pátého člena skupiny BRICS urychlila také rozhodnutí agentury CzechTrade otevřít pobočku právě na jihu Afriky. Podle generálního ředitele CzechTrade Ivana Jukla je Jihoafrická republika na svém kontinentu nejvýznamnějším obchodním teritoriem, o který projevuje dlouhodobý zájem řada českých firem. „Z geografického pohledu malá vnitrozemská oblast Gauteng s městy Johannesburg a Pretoria generuje deset procent hrubého domácího produktu celého afrického kontinentu. Pokud budou mít naši exportéři zájem využít našeho zázemí v Johannesburgu i pro průnik do dalších afrických zemí, budeme na to v horizontu dvou let připraveni. Nyní se však plně soustředíme na zprovoznění kanceláře v Johannesburgu. Počítáme, že začne plně pracovat v lednu 2012,“ uvedl Jukl.
Dovoz v tis. USD
Podle CzechTrade jsou nejžádanějšími komoditami českého průmyslu na jihoafrickém trhu především výrobky papírenského průmyslu, strojírenské výrobky, elektrická zařízení a součásti dopravních prostředků.
kvAliTA především „Zájem o podnikání v JAR projevily především firmy z oborů důlního průmyslu, energetiky a strojírenství. Například u energetiky je v JAR převis poptávky po elektrické energii a určitě se bude týkat i alternativních zdrojů,“ uvedla Jana Jenšíková z agentury CzechTrade. V Africe se už dokázaly prosadit i firmy z Moravy. Například společnost PlANTaGlOBe z Jevíčka, která ve spo-
lupráci s firmou Symbio-m vyvinula bioprodukty v oblasti mykorhizních biotechnologií, bude společně s jihoafrickým partnerem v provincii KwaZulu-Natal pracovat na projektu za několik milionů eur. O vstup na jihoafrický trh jedná s partnerem také olomoucká firma Nutrend, vyrábějící doplňky výživy. Aby se české firmě podařilo prosadit, je podle prezidenta Jihoafricko-české obchodní a průmyslové komory Viléma Růžičky především zapotřebí nabídnout kvalitní výrobek nebo službu. „Pokud by si naše firmy myslely, že prorazí v Jihoafrické republice pouze cenou, je to velký omyl. Cena je mnohdy na čtvrtém pátém místě. Hlavní je kvalita, jedinečnost, termín dodání, záruka, servis, vybudovaná síť vlastních poboček nebo zástupců nejen ve všech devíti provinciích, ale i v okol-
ních zemích,“ upozorňuje. Největším problémem před samotným vstupem na jihoafrický trh je podle něj oboustranný nedostatek informací. „Naše firmy řadí JAR mezi ostatní africké země, i když někdy ví, že je to nejvyspělejší země Afriky. Ale pokud nemají osobní zkušenost, nedovedou si představit úroveň a infrastrukturu,“ říká. Zkušenost s českými firmami však příliš nemají ani v Africe. „Jihoafrické firmy se většinou s českými nesetkaly, i když jsou výjimky. Snad každý lovec má doma zbraň z Brna nebo náboje z Vlašimi. Také český křišťál, zejména nápojové sklo a lustry, jsou v JAR známé,“ dodává Růžička. Jihoafrická republika je podle něj zemí s obrovským potenciálem v řadě odvětví. „Získání různých povolení, certifikátů a li-
cencí je tam mnohem snadnější než v evropské unii. Navíc JAR je jednou z mála zemí, kde za dobré výrobky a služby dostanete ještě relativně velmi dobře zaplaceno. Je to dáno polohou. Na všechny strany – evropa, Amerika, Austrálie – je daleko,“ vysvětluje prezident komory. Na jihoafrickém trhu však panuje velká konkurence firem z celého světa a v oblasti veřejných a státních zakázek také značná korupce. Velkou komplikací může být také státní politika prezidenta Zumy - jako jednu z priorit při snižování počtu nezaměstnaných si vládní ekonomická politika klade za cíl zvýšit podíl vlastnictví původního černošského obyvatelstva v ekonomických subjektech, a to ať v privatizovaných státních podnicích, tak i v existujících soukromých firmách. „Byznys se v Jihoafrické republice dělá mnohem rychleji než v ostatních částech světa podle hesla „ber nebo nech“. Například u investice do nemovitostí za několik stovek milionů máte čas na rozhodnutí v řádech několika týdnů, u nás to jsou měsíce. Rozhodnutí se dělají daleko rychleji než v evropě, na druhou stranu ale v Africe nepanuje takový stres a shon,“ míní Růžička.
inzerce
www.rwe.cz
Jihomoravská plynárenská, a.s.
ZEMNÍ PLYN • ELEKTŘINA
09_mh11_07.indd 9
1.7.11 15:33
STRANA 10
čeRveNec–SRpeN 2011
JAk Se vyRábí
Malá letadla: Lidé si je kupují pro zábavu předchůdce dNešNího ulTRAlehkého letadla alto sestavila parta nadšenců. S příchodem pRofeSioNálNích koNSTRukTéRů Se RozběhlA zAkázková výRobA.
)) letadlo ALTO délka: výška: rozpětí: plocha křídla: šířka kabiny: prázdná hmotnost: počet sedadel: délka rozjezdu: délka přistání: cestovní rychlost:
roman Müller Hluk – V roce 2006 se v malé výrobní hale v Hluku u Kunovic pustili do sériové výroby malého sportovního letadla Alto. Impulsem pro zahájení výroby byla snaha několika nadšenců postavit vlastní letadlo. „První prototyp, předchůdce dnešního modelu Alto, byl vyroben v amatérských podmínkách, takzvaným garážovým způsobem. Později se do výroby zapojili zkušení konstruktéři, čímž byla odstartována výroba na profesionální úrovni. V okamžiku zahájení zakázkové výroby vznikla společnost Direct Fly,“ popsal začátky společnosti vedoucí výroby Jozef Robota. Základem nabídky je model Alto. Jedná se o dvoumístný dolnokřídlý jednoplošník. Připraven je i hornoplošník, který je nyní testován. Letadla se vyrábějí ve dvou závodech – klempířské práce probíhají v závodě ve Starém Městě, vlastní montáž a závěrečná kontrola v Hluku.
SAmoNoSNý TRup „Většinu potřebných dílů vyrábíme sami. Dodavatele využíváme u dílů, jejichž výrobu nejsme schopni či nemůžeme zajistit nebo by výroba byla neefektivní. nakupujeme například motory, vrtule, palubní přístroje či pneumatiky. Při zakázkové výrobě se nám nevyplatí ani investovat do vlastní lakovny,“ uvádí příklady spolupráce s dodavateli Jozef Robota. Hlavním dílem je trup letadla. Ten se konstruuje jako samonosný. Základním
Do plechové skořepiny se nejdříve instalují lana řízení.
6,15 metrů 2,25 metrů 8,20 metrů 10,5 m2 1,10 metrů 285 kg 2 100 metrů 150 metrů 185 km/h
Pozn.: základní model TG 912 UL
Ultralehké letadlo alto Ve výrobním závodě v Hluku se specializují na výrobu dvoumístného dolnokřídlého jednoplošníku. V současné době je připraven i hornoplošník, jenž dnes létá jako prototyp pro ověření letových vlastností. FOTO: Tomáš Škoda
materiálem pro výrobu trupu jsou tabule duralového plechu. Z nich jsou na CnC strojích vyfrézovány jednotlivé díly. „některé díly musí být ohnuty do požadovaného tvaru – zde klademe důraz na přesnost, proto neohýbáme ručně, ale strojně,“ dodává Jozef Robota. Připravené díly jsou začištěny a z vnitřní strany opatřeny základním nátěrem. Tímto jsou plechové díly připraveny k nýtování. Z jednotlivých dílů se postupně skládá trup. V klempířské dílně jsou také nařezány a opracovány trubky, vyrobeny potřebné konstrukce a výztuhy. Z oceli jsou například stupačky, rám pro upevnění motoru či přední podvozková noha. Přední vidlice je vyrobena z hliníkové slitiny. nepostradatelnou částí letadla jsou křídla. Každé křídlo má obdélníkový půdorys, jeho základem je nýtovaná žebronosníková
Každé zařízení má své místo.
Speciální pneumatiky zajišťuje dodavatel.
konstrukce s hlavním a zadním pomocným nosníkem. Křídlo je potaženo plechy z hliníkové slitiny, vybaveno křidélky, štěrbinovými vztlakovými klapkami a integrálními nádržemi s kapacitou 105 litrů paliva.
vybAveNí NA přáNí zákAzNíkA Snýtovaná skořepina trupu a křídla jsou převezeny do haly v Hluku, kde následuje druhá část výroby. Spojení křídla trupu je řešeno centroplánem zastavěným v trupu (pozn. centroplán je středová část křídla, spojující vnější části křídla s trupem letadla). K trupu se připevní i ocasní plochy. „Do skořepiny letadla se instaluje další vybavení – například pedály a páky řízení, lana řízení, palubní přístroje, sedačky
Letadla jsou obvykle vybavena motory od firmy Rotax.
a bezpečnostní pásy,“ vyjmenovává Jozef Robota. Zákazník si může vybrat mezi volantovým a „kniplovým“ řízením. Volit lze i mezi několika typy palubních přístrojů (pozn. budíkové nebo digitální) a sedadel. následně se vyrobí záda letadla a provede se zástavba záchranného padáku, pokud je předepsaný. Vlastní padák spolu s odpalovacím zařízením se nainstaluje až po vnějším lakování. Kabina je posuvná, což usnadňuje nastupování a vystupování. na přání může být v lehce tónovaném zabarvení a vybavena větracími okénky. Kabiny se pak vyrábějí na zakázku. Podvozek v základní variantě je příďový, tříkolového typu, s předním řiditelným kolem. Hlavní kola jsou nesena na pružných laminátových nohách. Brzdy na hlavních kolech jsou nezávisle hydraulické. Ovládají se šlapkami na pedálech nožního řízení
Před každým startem je třeba provést základní kontrolu.
nebo centrální pákou s možností aretace. Objednávku lze i verzi s ostruhovým podvozkem. Do připravené konstrukce je připevněn motor. „Používáme motory Rotax. Dodáván je kompletní motor se základní instalací. My montujeme výfuk, tlumič, chladič vody a oleje, čidla teploty výfukových plynů a hlav válců. Motorový prostor je oddělen od kabiny protipožární přepážkou,“ doplňuje Jozef Robota. Zkompletované letadlo míří do lakovny. Po vyschnutí laku následuje seřízení a finální kontrola funkčnosti. „Letadlo se převáží a přeměří, aby se ověřila souměrnost a správné úhly. Spočítáme a překontrolujeme těžiště,“ popisuje Jozef Robota. Připravené letadlo je převezeno na letiště, kde se „zalétává“. Před prvním startem se provádí poslední předletová kontrola a zkouška motoru na zemi. „Pilot sleduje chování letadla, reakci na kormidla, rychlosti, správný chod motoru, funkčnost přístrojů včetně radiostanice a další provozní parametry,“ vyjmenovává jednotlivé úkony Jozef Robota. V současné době prodej ultralehkých letadel vázne. „nelze je využívat k podnikání, to znamená převážet zboží či osoby. naše letadla si kupují lidé pro potěšení. Tyto výdaje se v dnešní době ale omezují jako první,“ dodává k situaci na trhu Jozef Robota. Český trh je navíc příliš malý. Kdo chce uspět, musí se orientovat na zahraniční trhy.
Jedno letadlo se využívá Z výrobní haly na letiště je to jen k prezentaci případným zájemcům. pár minut.
dotační poradna
Přehled hlavních dotací pro žadatele z veřejného sektoru – červenec 2011 Rovněž červenec je pro města a obce na dotační příležitosti relativně bohatý. A to zejména možnostmi v Operačním programu Životní prostředí, nové výzvy jsou vyhlášeny také v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. OPŽP je v rozdělování dotací velmi aktivní, součet právě otevřených výzev je téměř 18 miliard korun. Celkově se ale dotace pomalu blíží ke svému závěru, ve strukturálních fondech již reálně zbývá méně než 20% alokace celého programového období. V červenci 2011 jsou ve sledovaných programech žadatelům k dispozici následující dotační výzvy:
1.
Operační program Životní prostředí (OPŽP) V OPŽP jsou pouze do 15. 7. resp. 19. 8. 2011 stále otevřeny následující výzvy. Jde o dotace na omezování rizika povodní (varovné a výstražné systémy před povodněmi a úprava koryt a výstavba poldrů), dále dotace na systémy pro separaci a svoz biologicky rozložitelných komunálních a nezemědělských odpadů, výsadbu zeleně v krajině. Dotace lze podávat i v prioritní ose zaměřené na projekty obnovitelných zdrojů energií, a to jak na kotelny využívající OZE, tak i na větrné, geotermální a malé vodní elektrárny. Podporovaná je i kombinovaná výroba elektřiny a tepla. Výzvy v prioritní ose 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí byly aktualizovány (zmírnění podmínek pro žadatele – posunutí termínu pro doložení žádosti o vydání územního rozhodnutí), termín pro předkládání žádostí byl posunut na listopad 2011. Prosím sledujte aktuální informace na www.opzp.cz.
10_mh11_07.indd 10
2.
Program Rozvoje venkova (PRV) Přijímání žádostí v 13. kole bylo ukončeno ke konci června. Další kolo podávání žádostí v PRV bude v říjnu, součástí budou i ta opatření, o která je mezi našimi municipálními klienty nejvyšší zájem. Jde o část 3.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby v obcích do 500 obyvatel, především o dotace na zlepšení dopravní a technické infrastruktury a vzhledu obcí, veřejné vodovody, kanalizace a ČOV pro veřejnou potřebu. Dále budou podpořeny informační a školící centra, zázemí pro společenské, kulturní, sportovní a ostatní občanské vybavení a služby. Prosím sledujte aktuality na www.szif.cz.
3.
Regionální Operační program Moravskoslezsko V červenci 2011 je otevřeno několik výzev (rozvoj cestovního ruchu a vzdělávací infrastruktury), avšak příjemcem je pouze Moravskoslezský kraj. Pro běžné žadatele je stále otevřena výzva na turistickou infrastrukturu ve vybraných oblastech a výzva na projekty v IPRM měst nad 50 tis. obyvatel. Více na www.rr-moravskoslezsko.cz.
4.
Regionální operační program Střední Morava V ROP Střední Morava jsou momentálně otevřeny výzvy na Silnice II. a III. třídy pro projekty zaštítěné kraji a dále výzva na modernizace základních škol a jejich sportovišť a mateřských škol
v Olomouci. Rovněž lze předkládat projekty na rozvoj území či cestovního ruchu v územích Luhačovicko, Horní Vsacko a Rožnovsko. Výzvy v nejsledovanější oblasti – rozvoj měst – jsou plánovány až na konec letošního roku. Více na www.rr-strednimorava.cz.
5.
Regionální operační program Jihovýchod Pro obce budou v ROP Jihovýchod zajímavé dvě výzvy. Od července do září 2011 je plánován příjem žádostí o podporu na revitalizaci brownfieldů na zařízení neziskové sociální péče v obcích nad 500 obyvatel. Ve 4. čtvrtletí bude otevřena výzva na rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy. Dále je otevřena výzva na projekty IPRM v Brně a Jihlavě. Podmínky výzev jsou k dispozici na www.jihovychod.cz.
6.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost V OPVK bylo v červnu otevřeno několik výzev vyhlašovaných kraji, jde o dotace na projekty zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, podporu rovných příležitostí dětí a žáků či dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení. Výzvy jsou otevřené pouze v Olomouckém kraji (uzávěrka 12. 7., více na www.kr-olomoucky.cz/opvk) a Jihomoravském kraji (uzávěrka 29. 7., www.kr-jihomoravsky.cz). V Moravskoslezském kraji byla výzva na stejné aktivity ukončena ke konci června. JAn ROSEn EU Point Komerční banky
1.7.11 15:33
červenec–Srpen 2011
STrAnA 11
D o TA c e z e u
Evropské dotace pro dopravní infrastrukturu k DiSpozici je necelých 6,8 miliard eur pro českou dopravní infrastrukturu z evropSkých fonDů. A To Díky operAčnímu proGrAmu DoprAvA. alena klimková Peníze z evropských fondů – Operační program Doprava je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy. Program byl Evropskou komisí schválen už 11. prosince 2007. V současné době se Operační program Doprava potýká s výrazným problémem. Počátkem května letošního roku se totiž ministerstvo dopravy rozhodlo pozastavit čerpání části evropských prostředků, z nichž se financuje výstavba silnic, dálnic a vnitrozemských vodních cest. Jak ministerstvo dopravy ve svém tiskovém prohlášení uvedlo, důvodem pozastavení části Operačního programu Doprava je nutnost prověřit, zda se v případě některých projektů neutrácelo v rozporu
se zákony. Výsledky kontrol a předběžných auditů totiž naznačily problémy ve dvou oblastech, a to objemu víceprací a zadávání veřejných zakázek. „Je třeba prověřit, zda se nedostatky zjištěné na několika málo projektech netýkají i dalších projektů,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. Jak dále ministerstvo dopravy upozornilo, k zastavení samotných projektů nedojde. Ty budou nadále propláceny z prostředků státního rozpočtu na předfinancování evropských zdrojů, ale u zastavených prioritních os nebudou až do ověření správnosti a oprávněnosti výdajů předkládány Evropské komisi k žádosti o proplacení. I když stát přestal žádat o evropské peníze na nové silnice či vodní cesty, toto opatření se nedotklo železnice. V současné době není jasné, dokdy bude tento stop stav na evropské projekty trvat.
prozATímní STop výSTAvbě Jednou ze staveb, která byla spolufinancována prostřednictvím Operačního programu Doprava, je rekonstrukce kolejiště v železniční stanici v jihomoravských Nesovicích. Rekonstrukce trvala takřka jeden rok, slavnostně byla otevřena v polo-
vině června letošního roku. Celkové náklady na rekonstrukci stanice si vyžádaly téměř 170 milionů korun, z toho evropský příspěvek pokrýval zhruba 85 procent výdajů. „Rekonstrukce železniční stanice Nesovice přinesla celkové zvýšení komfortu pro cestující veřejnost na úroveň 21. století na straně jedné, výměnou technologických zařízení a rekonstrukcí mostních objektů a silničního přejezdu zvýšení bezpečnosti železničního provozu i cestujících na straně druhé. Všechna technologická zařízení umožňují součinnost s transevropským železničním systémem,“ sdělil Pavel Habarta, pověřený řízením Správy železniční dopravní cesty. Z Operačního programu Doprava byl rovněž z 85 procent financován 3,3 kilometru dlouhý úsek silnice I/11 na trase mezi Slovenskem a rychlostní silnicí R48 v Hrádku na Frýdecko-Místecku. Tento silniční úsek, jenž byl do provozu uveden 16. května, byl společným projektem Správy železniční dopravní cesty a Ředitelství silnic a dálnic ČR. Jeho stavba si celkově vyžádala takřka 912 milionů korun. Úsek silnice v Hrádku navazuje na nově vybudovaný obchvat, který odklonil dopravu z blízkého Jablunkova a Návsí. V budoucnu bude na průtah Hrádkem dobudovaná stavba silnice I/11 z Třince-
)) stav čerpání Operační program Doprava I když lze z programu čerpat až do roku 2013, z celkových 6,793 miliardy eur bylo ve smlouvách podepsáno již 97 procent a vyplaceno téměř 55 procent této částky.
Nebor přes Oldřichovice do Bystřice nad Olší. „Následně bude touto dostavbou až po státní hranici se Slovenskou republikou kompletně ucelená silniční doprava silnice 1/11,“ podotkl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jiří Švorc. Posledním dosud schváleným projektem, na který Evropská unie v rámci Operačního programu Doprava přispěje částku 880 milionů korun, je elektrizace traťového úseku z Šatova do Znojma. Také v tomto případě je investorem projektu Správa železniční dopravní cesty. Úsek by měl navazovat na již dříve zrekonstruovanou trať od státní hranice s Rakouskem do Šatova.
inzerce
právní poradna
Pozor na chyby v zakázkách kofinancovaných z ROP Zadávání zakázek obecně, zejména pak v rámci dotačních programů, skýtá nejedno úskalí. Předně je třeba si uvědomit, že příjemci dotací se při zadávání musí řídit nejenom zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „zákon“), jsou-li zadavatelé dle tohoto zákona, ale také Závaznými postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007– 2013, které byly vydány jako příloha usnesení Vlády ČR1, a rovněž z něj vycházejícími Metodickými pokyny jednotlivých poskytovatelů dotace. Oproti „běžně“ zadávaným zakázkám je okruh subjektů, které musí postupovat postupem podle zákona, případně postupem, který stanoví poskytovatel dotace, daleko širší. Spadají sem nejen veřejní zadavatelé podle § 2 zákona, ale všichni potenciální příjemci dotace, jako například podnikatelé, kteří se zadáváním zakázek nemají často vůbec žádnou zkušenost. Benevolence zakázkám škodí Rovněž limity pro použití správného druhu výběrového řízení nestanovuje jen zákon, ale také poskytovatel dotace. Jedná se zejména o tzv. zakázky malého rozsahu podle § 12 odst. 3 zákona. Při zadávání těchto zakázek je třeba dodržovat nejen zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, jak požaduje zákon, ale také pravidla stanovená řídícím orgánem. Proto je třeba dávat pozor na všechny požadavky stanovené poskytovatelem dotace. Někteří veřejní zadavatelé totiž uplatňují při zadávání zakázek malého rozsahu „benevolentnější“ režim, což se jistě při následné kontrole poskytovatelem dotace nesetká s pochopením. Např. Regionální rada Moravskoslezsko postupuje
i při posuzování veřejných zakázek malého rozsahu tak, jako by se jednalo o zakázky podle zákona, pokud není pro určitý postup stanovena v metodickém pokynu výjimka.
zadávané zakázky, nadbytečné požadavky na certifikáty, případně dokonce vymýšlet kvalifikační předpoklady vlastní – např. sídlo v České republice, bezdlužnost vůči zadavateli a podobně.
Vzhledem k tomu, že řídící orgán má z titulu poskytovatele dotace při stanovování povinného postupu takřka „neomezené“ pravomoci, je třeba si dát pozor i na různé speciální podmínky, které si vymíní. Tyto podmínky mohou být navíc stanoveny pro každý regionální operační program jinak. Nejčastější požadavky bývají na určitý způsob uveřejnění – zejména na stránkách poskytovatele dotace. Dále může být stanovena například minimální váha dílčího hodnotícího kritéria nabídkové ceny, přísnější požadavky na obranu proti konfliktu zájmů, případně vyloučení některého kritéria z použití.
O nabídce se nesmlouvá
Dodržujte přiměřenost kvalifikačních požadavků Při stanovování zadávacích podmínek platí, že příjemci dotace by měli dobře zvažovat, jaké budou jejich požadavky na kvalifikaci uchazeče i na předmět plnění. Zadavatel nejenže musí popsat předmět plnění v souladu s podanou žádostí o dotaci, zároveň také musí zvážit všechny důsledky stanovených požadavků. Ať už se jedná o požadavky na předmět plnění, zejména technické parametry, způsob provedení, obchodní podmínky, tak také kvalifikační požadavky, tedy požadavky na osobu potencionálního uchazeče. Zadavatelé bohužel často stanoví předmět plnění příliš úzkým způsobem, případně použijí k popisu předmětu plnění obchodních názvů, což až na zcela výjimečné případy nelze.2
Velký důraz je rovněž kladen na neměnnost smluvních podmínek. Řada příjemců dotace, zejména z řad podnikatelů, bere podanou nabídku pouze jako výchozí podklad pro jednání. Zde je třeba zdůraznit, že podaná nabídka je jak pro zadavatele, tak pro uchazeče závazná, a to i po uzavření smlouvy. Jediné změny a dodatky lze provádět za poměrně přísně stanovených podmínek pro tzv. vícepráce či v intencích rozhodnutí Evropského soudního dvora pressetext.3 Změny v počtu kusů, dodávání jiných položek, případně jiné technické řešení či vzájemné započítávání méněprací a víceprací pouze na základě ničím nepodložené dohody mezi zadavatelem a vybraným uchazečem nebývají poskytovatelem dotace tolerovány. Závěrem lze konstatovat, že provést bezchybné výběrové řízení nemusí být s ohledem na mnohá zákonná rizika zcela snadná věc. Přesto pokud příjemce dotace pečlivě nastuduje podmínky poskytovatele dotace, případně konzultuje problematické otázky přímo s řídícím orgánem, není třeba se pochybení obávat. 1 Usnesení Vlády ČR č. 48 dne 12. ledna 2009. 2 § 44 odst. 9 zákona. 3 § 23 odst. 7 písm. a) zákona a rozhodnutí Evropského soudního dvora C-454/06 pressetext Nachrichtenagentur GmbH.
Při stanovení kvalifikačních požadavků musí zadavatelé dodržovat zejména zásadu zákazu diskriminace. Zadavatel by tak neměl stanovovat nepřiměřeně vysoké obraty, objemy referencí převyšující hodnotu
Jan GAláŘ | Milan ŠEBESTA MT legal s. r. o., advokátní kancelář
inzerce
Na ekologické inovace bude k dispozici 35 milionů eur Brusel – Na 42 projektů ekologických inovací vybraných v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) budou vyčleněny finanční prostředky ve výši 35 milionů eur. Nyní lze podávat žádosti o financování v souvislosti s výzvou k předkládání návrhů na rok 2011. Mezi úspěšné projekty vybrané v minulém roce patří neinvazivní metoda opravy těsnění potrubí, protihlukové panely ke ztlumení hluku z železnice vyrobené z gumy ze starých pneumatik, biologicky rozložitelné vnitřní panely, které mohou snížit hmotnost letadla o 15 %, kvasný proces, který umožňuje rekuperaci CO2 v pivovarech, a prefabrikovaný systém bydlení vyrobený z obnovitelných materiálů z místních zdrojů (dřevo a sláma). Dvaačtyřicet projektů zahrnuje širokou škálu environmentálních inovací, které mají jedno společné: všechny přispívají k ochraně životního prostředí a zároveň zvyšují konkurenceschopnost Evropy. „Tyto ekologické inovace jsou významným zdrojem inspirace. Jsou důkazem toho, že v Evropě je možné provozovat prosperující podnik a zároveň být šetrný k životnímu prostředí,“ uvedl evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik. „Mohu s potěšením oznámit, že na rok 2011 jsou k dispozici finanční prostředky ve výši 38 milionů
11_mh11_07.indd 11
eur, tedy o tři miliony více než v minulém roce. Stále to však je výrazně pod hranicí zvyšující se poptávky.“
přeDloženo bylo 287 návrhů V rámci výzvy k předkládání návrhů v roce 2010 bylo předloženo 287 návrhů, tedy o 42 % více než v roce 2009. Zhruba 66 % účastníků a příjemců pochází z malých a středních podniků. Financování ekologických inovací v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace je určeno na podporu nových výrobků, služeb a postupů, které využívají méně přírodních zdrojů a produkují méně odpadu, emisí a škodlivin. Žádosti o financování v celkové výši 38 milionů eur, které jsou k dispozici v rámci výzvy k předkládání návrhů na rok 2011, jsou kromě oblasti recyklace materiálů, udržitelných budov, potravinářského a nápojového odvětví a ekologického podnikání vítány především v prioritní oblasti ochrany vody. Návrhy lze předkládat do 8. září 2011. Požadavkem je přidaná hodnota z evropské perspektivy. (tz)
Ani komunální odpad nemusí skončit na skládce SpolečnoST vAn GAnSewinkel, kTerá pATří mezi přeDní záSTupce zAbývAjící Se nAkláDáním S oDpADy, rAzí heSlo „nic není oDpAD“. jASně Tím Dává nAjevo Svou zoDpověDnoST vůči živoTnímu proSTřeDí A zároveň nAbáDá, že i S oDpADy lze Dále nAkláDAT.
Je zřejmé, že z důvodu ekonomických nebo technologických nelze všechen odpad zpracovat či využívat. Cílem je však jeho množství maximálně snížit. Jak ale na to? Problém se skládkovaným odpadem řeší projekt Mechanicko – biologická úprava neboli MBÚ. Nemalá část odpadu tak jako tak skončí na skládce. Zde pak dochází k tvorbě skleníkových plynů a škodlivých výluhů. MBÚ by měla jejich tvorbu zásadně omezit, a to
až o 90 procent. Jednoduchá metoda spočívá v tom, že se odpad pod vysokým tlakem slisuje a oddělí se tak suchá část odpadu od mokré. Tím se výrazně zamezí dalším nežádoucím biologickým procesům. Společnost van Gansewinkel plánuje umístit jedno takové zařízení v areálu stávající skládky v Horním Benešově, kam se dnes komunální odpad běžně sváží. Součástí celého projektu jsou však další technologické a zpracovatelské linky. Suchá část odpadu poputuje na třídící linku, mokrá pak bude využívána na produkci elektřiny a tepla díky bioplynové stanici a kogenerační jednotce. Ročně by se tak dalo zpracovat až 37 000 tun komunálního odpadu a podle předpokladu i dalších 3000 tun bioodpadu ze separovaného sběru. Tímto by se docílilo využitelnosti až 15 650 tun odpadu, který by jinak zcela zbytečně tlel na skládce. V Horním Benešově nyní probíhá jednání o změně územního plánu, tak aby projekt do něj mohl být zahrnut. Pro Moravskoslezský kraj je žádoucí objem skládkovaného komunálního odpadu dlouhodobě co nejvíce snižovat. Van Gansewinkel nabízí komplexní a inovativní řešení, které je navíc podporováno Ministerstvem životního prostředí ČR. Smyslem projektu je další využití skládkovaného odpadu a snížení jeho množství na minimum. Ušetří se tím nejen kapacita skládky, ale také životní prostředí. (pr)
1.7.11 18:37
strANA 12
čerVeNec–srpeN 2011
s pA l o V N y A o d pA d y
Opatrný přístup ke spalovnám nahrává smetištím počet spAloVeN NA MorAVě se do sedMi let ztrojNásobí. Komínů na Každém rohu se Ale bát nemusíme. KoMuNálNí opAd u Nás eNergeticKy VyužíVá jeN jedNA spAloVNA.
)) Složení komunálního odpadu z domácností papír 13 % ostatní 35 %
plast 12 %
Lukáš dolníček Spalovny na Moravě – Většina komunálního odpadu v České republice končí bez využití na skládkách. Jejich plíživému rozšiřování by mohly zamezit spalovny. Těch je podle odborníků v zemi nedostatek a nepostavíme-li další, hrozí zemi sankce Evropské unie za nedodržení závazku snížit objem skladovaného odpadu. Reálné obrysy přitom má jen projekt spalovny u Karviné. Spalovny, jinými slovy zařízení pro energetické využití odpadu, jsou podle odborníků efektivním řešením, jak se zbavit „smetišť“ a zároveň energeticky využít 70 % odpadků z domácností a firem, které se na nich hromadí.
MorAVsKoslezsKý KrAj: spAloVNA do roKu 2015 „Ročně vyprodukujeme přibližně 4,5 milionu tun opadu. Při tomto množství jsou tři spalovny na celou republiku zoufale málo,“ popisuje situaci Jaroslav Hyžík, profesor Technické univerzity Liberec, který se zabývá energetickým využíváním odpadů. „V Česku by jich mělo stát deset až patnáct,“ dodává. Morava má přitom
sklo 4 %
textil 7%
bioodpad 25 %
kov 2%
nápojový karton 2 %
ZdrOj: odpadjeenergie.cz
jedinou spalovnu komunálního odpadu, kterou nedávno zrekonstruovalo Brno. V plánu jsou proto hned další dvě. Nejblíže k realizaci má projekt Krajského integrovaného centra pro spalování odpadů v bývalém Dolu Barbora u Karviné. „Jsme v poslední fázi příprav. Do konce prázdnin by mělo nabýt účinnosti územní rozhodnutí. Příští rok bychom měli začít stavět,“ popisuje současnou situaci ředitel centra Jaroslav Kořínek. Spalovna energeticky využije přibližně polovinu ze 400 tisíc tun přebytečného odpadu, který se dnes kupí na skládkách. Plány na její výstavbu má Moravskoslezský kraj už od roku 2005, kdy se na tom dohodl s místními statutárními městy a obcí Horní Suchá. Region by měla začít zbavovat přebytečného odpadu již v roce 2015.
„Je to jedna z podmínek udělení dotace z Operačního programu Životní prostředí, o kterou jsme zažádali,“ vysvětluje Kořínek. Integrované centrum už získalo i prvního odběratele tepla, které do čtyř let začne vyrábět. Elektrárna Dalkia díky němu ročně spálí až o 130 tisíc tun uhlí méně.
VysočiNA: jsMe NA zAčátKu cesty Od projektu s rozpočtem pět miliard korun si kraj slibuje i výrazné omezení vypouštění emisí do ovzduší. „Dotace by měla pokrýt 40 % nákladů na výstavbu. Zbytek bude financován úvěrem od Evropské investiční banky,“ přibližuje finanční plán Moravskoslezského kraje Kořínek.
Potřebu snížit množství odpadu na skládkách cítí i na Vysočině. Každý občan tam vyprodukuje v průměru 280 kilogramů odpadu. Přes 80 % jej pak skončí na skládce „V plánu postavit spalovnu panuje politická shoda. Jsme však teprve ve stadiu příprav. V současnosti si necháváme zpracovat studii týkající se systému nakládání s odpady v kraji. Až na základě jejích výsledků se pak budeme dále rozhodovat, jak v této problematice postupovat,“ říká k tomu radní kraje Vysočina Zdeněk Ryšavý. Jedná se o první krok na dlouhé cestě, kdy na jejím konci, v roce 2018, může začít spalovna fungovat. Na projektu se zastupitelstva kraje a 15 měst dohodly již v roce 2010. Kde sehnat čtyři miliardy na její výstavbu zatím kraj neví, stejně jako to, kde bude spalovna stát. „V úvahu připadají dvě města kvůli jejich napojení na distribuční sítě, a to Jihlava nebo Žďár nad Sázavou,“ uvádí pravděpodobné lokality Ryšavý. Studie má být hotová do konce prázdnin. Vedle finančních prostředků bude muset kraj na pomezí Moravy a Čech získat pro stavbu spalovny i přízeň veřejnosti. Prozatím spustil web, který má informovat veřejnost o výrobě energie z odpadu. O investicích do rozvoje ví své brněnská firma SAKO. Největší investice, která se za posledních let v Brně uskutečnila, šla právě do něj. „Od minulého roku máme v provozu dva moderní kotle, systém čištění spalin a díky dotřiďovací lince jsme schopni efektivněji třídit odpad,“ pochvaluje si ředitel spalovny Karel Peroutka. Modernizované zařízení je ekologičtější a spalovna díky němu začala dodávat do sítě vedle tepla i elektřinu. To se dotklo i běžných lidí. Cena spalného klesla z 1300 korun na přibližně 1000 korun.
)) co je to... ...energetické využívání odpadu? Energetickým využitím odpadů se rozumí spalování tuhých komunálních, nemocničních a průmyslových odpadů, jakožto i využívání tzv. alternativních paliv, která mají v odpadech svůj původ, a to pouze v těch případech, kdy je vyrobená energie využívána a spalovaný odpad má pro její výrobu energetický přínos.
(Zdroj: MPO)
Odpad energeticky využívají i menší spalovny. Těch je v republice necelých třicet a obvykle likvidují nebezpečné látky, průmyslový a nemocniční odpad. Vzhledem k jejich kapacitě ale v současné situaci kolem skládek nehrají roli. Profesor Hyžík se domnívá, že závazek snížit do roku 2020 množství skladovaného odpadu oproti referenčnímu roku 1995 o 65 % nesplníme.
reKoNstruKce spAloVNy V brNě zA 2,5 Mld. KoruN Ministerstvo životního prostředí plánovalo na výstavbu nových spaloven rozdělit až osm miliard korun z evropských fondů. Červnem končí období, kdy si o ně mohli uchazeči říct. Ze subjektů, které výzvu využily, je zatím známa jen společnost založená za účelem výstavby spalovny v Moravskoslezském kraji.
Budou odpady obnovitelným zdrojem? Energetika – K výrobě energie v Česku využíváme nejčastěji uhlí, jadernou energii a zemní plyn. Nabízí se však i další zdroj, jehož potenciál byl doposud opomíjen. Nový zákon chce využívání odpadu razantně zvýšit. Zařadí jej po bok větru, slunce a vody – mezi obnovitelné zdroje. Alespoň tedy jeho část, jak vyplývá z nové definice biomasy podle § 2 navrhovaného zákona, který za ni považuje i biologicky rozložitelnou část průmyslových a komunálních odpadů. „Povinnost této změny vyplývá z nutnosti přijmout evropskou směrnici EP a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů,“ zdůvodňuje Pavel Jirásek z ministerstva průmyslu a obchodu, které zákon o podporovaných zdrojích energie připravilo. V současnosti zákon projednává Poslanecká sněmovna. Pokud projde, bude díky biomase obsažené v komunálním odpadu její zpracovávání na energii při dodávce do sítě dotováno ročním zeleným bonusem. Evropská unie chce směrnicí snížit emise skleníkových plynů a zvýšit energetickou soběstačnost Společenství. „Odpad má stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí. Z milionů tun, které vyprodukujeme, využijeme 20 % materiálově a jen 8 % energeticky. Zbytek končí na skládkách,“ přibližuje navrhovanou změnu odborník na energetické využívání odpadu ministerstva průmyslu a obchodu Milan Kyselák. A právě to, že by měl stát podporovat spalování biomasy společně s druhotnými zdroji energie, vadí ekologům. „Na podpoře spalování biomasy s fosilními zdroji vydělají uhelné elektrárny. Společně se spalovnami jim zaručí doživotní nenulovou podporu. A to nemá žádnou oporu v evropském právu,“ upozorňuje Ne-
)) nový projekt )) VzděláVejte se pro růst! Projekt MPSV Vzdělávejte se pro růst! podporuje odvětví, které mají potenciál růstu – strojírenství, stavebnictví, gastronomie či odpadové hospodářství. Zaměstnavatelé mohou získat příspěvek na vzdělávání či rekvalifikaci zaměstnanců. Na realizaci projektu byla vyčleněna částka 850 milionů korun. Kolik ještě zbývá?
1 5 2 mld. Ve strukturálních fondech stále zbývá k rozdělení: 152 miliard korun, tedy 20 % Zdroj: KB
12_mh11_07.indd 12
Co je to biomasa...
který je v ostatních státech Evropské unie,“ říká k tomu ředitel Liberecké spalovny Pavel Bernát. Zároveň si však myslí, že to není zásadní impuls, který by investory přiměl vložit peníze do zařízení na energetické využití odpadů. „Investorům se musí spalovna vyplatit, a to je při současných nízkých cenách za skládkování velmi těžké,“ popisuje konkurenci skládek Bernát.
...podle § 2 zákona o podporovaných zdrojích energie Biomasou se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu
z provozování zemědělství a hospodaření v lesích a souvisejících průmyslových odvětví, zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a rovněž biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu.
záKoN poMůže splNit záVAzKy eVropsKé uNii
ela Winkelmann-Heyrovská z Platformy pro obnovitelné zdroje energie. „Jinými slovy to znamená, že lidé budou dotovat výrobu špinavé energie namísto ekologické,“ doplňuje ji advokát Jakub Hájek zabývající se OZE. Podle Platformy navíc návrh oslabuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu s elektřinou tím, že protežuje velké výrobce. „Návrh ruší dlouhodobé záruky, které dosavadní úprava podnikatelům v OZE poskytovala. To může vést k likvidaci nezávislé konkurence z oboru výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a odrazení nových subjektů od vstupu na trh,“ říká Winkelmann-Heyrovská. Zákon nahrává spalovnám, což po letech podpory zelené výroby energie působí jako zapálení cigarety na benzinové pumpě. Spalovny, které se za dvacet let s podobnou podporou nesetkaly, změnu vítají. „České republika se tak dostává do reálného stavu,
Komunální odpad byl doposud chápán jako celek, druhotný energetický zdroj. Podle toho neměl na podporu ze zákona nárok. Nová úprava jej vnímá jako složení biologicky rozložitelné a nerozložitelné složky. Jakým způsobem by měl být přidělován roční zelený bonus na výkup energie z odpadu, zatím není zřejmé. „Dovedu si představit, že by se zelený bonus přiděloval například podle podílu biomasy na celkové tonáži využitého odpadu,“ navrhuje Pavel Bernát. Konečné slovo však bude mít až prováděcí předpis. Zákon o podporovaných zdrojích energie navazuje na Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů, ve kterém se Česká republika zavázala dosáhnout do roku 2020 třináctiprocentního podílu energie z OZ na hrubé konečné spotřebě. V současnosti je diskutován v jednotlivých výborech Poslanecké sněmovny. Platforma pro OZE zároveň podala Parlamentu výzvu k zachování stávající legislativy. Původně měl zákon začít platit od ledna příštího roku. Je však pravděpodobné, že kvůli jeho dalšímu projednávání v legislativním procesu se termín jeho schválení a nabytí platnosti ještě posune. LUKአDOLNíČEK
Spalovny jsou v České republice vnímány negativně Veřejné mínění – Zařízení na energetické využití opadu. Lidově spalovna. V České republice stojí tři a vyslovení návrhu na vybudování dalších se obvykle setkává s nevolí ekologů i lidí z dotčených oblastí. Podle expertů z VŠE se ale bez nových spaloven neobejdeme. Tedy pokud chceme dostát závazku a do roku 2020 snížit objem skladovaného odpadu na 25 % roku 1995. Co chystá ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zlepšilo image těchto zařízení u veřejnosti? „Už název spalovna zní pejorativně. V odborných kruzích je to normální termín, ale u veřejnosti je tomu jinak. Lidé je vnímají velmi negativně, což souvisí s vyspělostí občanské společnosti, postojem bývalého vedení ministerstva životní-
ho prostředí i lobby ekologických hnutí,“ hodnotí situaci Milan Kyselák z odboru energetiky ministerstva průmyslu a obchodu. Názory na stavbu spaloven se pomalu mění a potřebu rozšíření jejich počtu si uvědomuje i ministerstvo životního prostředí. Další výstavbu však komplikuje jejich přetrvávající pověst u veřejnosti jako komínů chrlících jedovaté dioxiny. „Opatrnost je na místě. Ale je třeba si uvědomit, že z celkové lidské produkce dioxinů na všechny spalovny komunálních opadů připadá pouhé jedno promile,“ píše ve své stati ekonom VŠE Miroslav Zajíček. Podle něj vyprodukují novoroční ohňostroje mnohonásobně víc dioxinů než spalovny za celý rok. Strach lidí ze spaloven
je mimo jiné důsledek špatné komunikace. To, že veřejnost nemá dostatek kvalitních informací o energetickém využití odpadů, si MPO i MŽP uvědomují.
MiNisterstVo chystá KoMuNiKAčNí pláN „Proto jsme zadali k vypracování sociologické šetření, jehož cílem je poznat postoje lidí ke spalovnám a faktory, které jejich názory ovlivňují,“ popisuje současnou aktivitu MPO Kyselák. „Výstupem studie bude návod, jak bychom my i investoři měli s veřejností při stavbě nových zařízení pro energetické využití odpadu komunikovat,“ dodává.
Jedná se o další aktivitu ministerstva v této oblasti za tři roky. Již v roce 2008 spustilo informační web, který má veřejnost seznamovat s problematikou energetického využívání odpadu. „Jeho obsah by si už zasloužil aktualizaci,“ tuší Milan Kyselák. Občanské iniciativy realizaci projektů spaloven často brzdí. Právě v tom by zpracovávaná studie měla pomoci. V západní Evropě je přitom pohled na spalovny zcela odlišný. Například stejně velké Švýcarsko s pověstí jedné z nejekologičtějších zemí světa jich má třicet. Lidem nevadí. Naopak oceňují, že jim dávají energii a nemají na každém rohu skládku. (ld)
1.7.11 15:29
červenec–srpen 2011
sTrAnA 13
inzerce
Parkovací dům Rychtářka láká první řidiče HERMOSA – Rok po zahájení stavby může nový parkovací dům v Plzni přivítat první řidiče. První vůz, který vyzkoušel zbrusu nová parkovací stání, patřil primátorovi Martinu Baxovi. Parkovací dům Rychtářka je v českých podmínkách prvním a unikátním projektem partnerství veřejného a soukromého sektoru. Dosud byl podobný model znám pouze ze zahraničí pod obecně užívaným pojmem Public Private Partnership (PPP). Rychtářka stojí na obvodu centrální oblasti města Plzně. Nabízí 447 nových parkovacích míst, téměř dva tisíce metrů čtverečních komerčních ploch a v blízkosti budovy také parkování pro autobusy. Při výstavbě a provozu město spolupracuje s akciovou společností HERMOSA Parking Plzeň, která zajistila jeho výstavbu, financování a údržbu. Město Plzeň a společnost HERMOSA Parking Plzeň podepsaly spolupráci na dvacet let. Město bude měsíčně platit poplatek za dostupnost, který bude záviset na kvalitě a množství služeb. Zástupci města si spočítali, že je pro ně spolupráce formou PPP v tomto případě
o 7 procent výhodnější, než kdyby parkovací dům vybudovali a provozovali sami. Většina poplatku přitom bude pokryta z vybraného parkovného a z příjmů z jiných parkovacích zón. Celková výše doplatku nebo naopak zisku se bude odvíjet od ceny za parkování, kterou ovšem určuje město. „Vyhneme se tak možným problémům. Budeme mít po celou dobu plnou kontrolu nad cenou za parkování,“ říká Petr Rund, náměstek primátora města Plzně.
Ochrání vaše informace Zajistěte bezpečnost vašich počítačů a komunikace pomocí sofistikované technologie šifrování, elektronického podpisu a silné autentizace. IT BEZPEČNOST S ČIPOVOU KARTOU
šifrování a podpis e-mailů jedním kliknutím myši
přihlašování k Windows a libovolným aplikacím
čipová karta jako bezpečné úložiště hesel a PIN kódů
bezpečný přístup k internetu a do vzdálených informačních systémů
šifrování souborů i celého logického disku
využití v docházkových, stravovacích a přístupových systémech
Na Pankráci 125 140 21 Praha 4 tel: 236 072 111 fax: 236 072 112 www.oksystem.cz
13_mh11_07.indd 13
1.7.11 15:29
STRANA 14
ČERVENEC–SRPEN 2011
I T V E Z D R AV O T N I C T V Í
Nemocnice: Schází peníze i IT odborníci VĚTŠINU MORAVSKÝCH NEMOCNIC TRÁPÍ V OBLASTI INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ NEDOSTATEK FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ. SCHÁZEJÍ I KVALIFIKOVANÍ PRACOVNÍCI. Radek Šauer Informační technologie – Prvním problémem, se kterým se musí nemocnice při realizaci jakéhokoliv IT projektu potýkat, je jeho financování. Většina moravských nemocnic musí v drtivé většině případů investovat vlastní prostředky. V poslední době se však daří alespoň na některé menší projekty získávat peníze z evropských fondů. „V našem případě je standardem financování z vlastních zdrojů, což vzhledem k náročnosti zdravotnických informačních technologií nestačí. Takto financujeme pouze prostou obnovu IT a na jakékoliv rozsáhlejší projekty musíme žádat dotace z ministerstva zdravotnictví nebo spoléhat na integrované operační programy EU,“ říká Jiří Marek, náměstek informačních technologií ve Fakultní nemocnici Olomouc.
IT V NEMOCNICÍCH Pořízení hardwaru i softwaru je nákladnou záležitostí. Nedostatek peněz na nákup potřebného IT vybavení řeší všechny nemocnice. Ve chvíli, kdy nemocnice sežene prostředky na modernizaci informačních technologií, začne se potýkat s dalším problémem trápícím většinu moravských nemocnic. Tím je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. „Nemusí se však jednat pouze o řadové zaměstnance, problémem může být i střední management moderního typu,“ doplňuje Tomáš Oborný, tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava.
NEMOCNICE ZNOJMO
anketa 1 Máte v nemocnici specializovaný informační systém, který by sloužil pro vedení základních zdravotnických agend a pro vnitronemocniční komunikaci? 2 Kolik nemocnice za poslední rok investovala do informačních a komunikačních technologií? 3 Jaké investice plánujete do budoucna? 4 Využíváte speciální prostředky pro komunikaci s pacienty? 5 Vyvíjíte nebo plánujete do budoucna další ICT projekt?
David Zažímal – vedoucí oddělení ICT
Jihlava
3 Virtualizace, disková pole, bezdrátové technologie. 4 Regionální rezervační systém e@mbulance umožňující objednávání pacientů přes internet, telefon a IVR. 5 Jsme zapojeni do mnoha projektů v rámci eHealth strategie
kraje Vysočina. Významným projektem je projekt eMeDocS, který řeší výměnu zdravotnické dokumentace.
VOJENSKÁ NEMOCNICE BRNO
Michal Šimek – správce počítačové sítě
1 V nemocnici máme specializovaný
komplexní nemocniční systém zabezpečujíBrno cí plnou elektronickou agendu zdravotnické dokumentace, včetně kompletní vnitronemocniční komunikace. Je to produkt české firmy, plně přizpůsobený české legislativě a potřebám.
2 Nemocnice do informačních a komunikačních technologii
investovala v roce 2010 cca 3,5 mil. Kč. NIS byl modernizován v roce 2008 v celkové výši 15 mil. Kč včetně pořízení programového vybavení a dodávek zařízení IT.
3 Sledujeme trendy vývojů nemocničních systémů a snažíme se je integrovat do našeho systému. Zabezpečujeme a modernizujeme co možná nejlépe náš nemocniční systém, v rámci našich finančních možností. 4 Žádný on-line systém komunikace s pacienty nepoužíváme. 5 Zamýšlíme se nad projektem výměny/modernizace nemoc-
ničního systému. Ale tento projekt je ve stadiu plánování a průzkumu trhu v této oblasti. Specifikujeme své požadavky na něj, hledáme finanční zdroje. Ještě to není oficiální projekt.
14_mh11_07.indd 14
)) co chybí Nemocnicím schází: moderní nemocniční informační systémy finanční prostředky na nákup potřebného softwaru a hardwaru kvalifikovaní pracovníci IT Nemocnice řeší i: bezpečnost dat archivaci dat to od března funguje nová multimediální učebna. Ta je vybavena počítači s přednastaveným operačním systémem, díky němuž může každý student na monitoru sledovat a aktivně řešit ukázkové postupy při léčbě chirurgicky nemocných pacientů od diagnostiky přes možnosti vlastní chirurgické léčby až po zkouškové testy. „Výrazně se tak zkvalitní a zjednoduší výuka, zvýší se její názornost při konkrétních řešených chirurgických stavech. Výuka bude pro studenty zajímavější. Očekáváme však jejich aktivnější zapojení během výuky, jež však bude předpokládat určitou připravenost na stáže,“ řekl přednosta I. chirurgické kliniky a proděkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Ivan Čapov.
NEMOCNICE HAVLÍČKŮV BROD
Pavel Jajtner – mluvčí
Petra Černo – mluvčí
1 V Nemocnici Znojmo máme jednotný a komplexní informační systém – mimo Znojmo transfúzní služby řeší veškeré agendy nemocnice. Velmi často spolupracujeme s dodavatelem na řešení nových funkcionalit, které následně společně testujeme ve formě pilotních provozů.
1 Pro vedení zdravotních agend používáme nemocniční informační systém AMIS*H.
2 Nemocnice Znojmo průběžně investuje do IS/IT. Investice do HW a základního SW jsou průběžně obnovovány. V loňském roce pokračovala implementace řešení pro řízení logistických procesů, dále byl rozvíjen systém objektové bezpečnosti, plánování směn a docházky. Průběžně je rozšiřován systém digitalizace obrazové dokumentace a připojování přístrojů mimo RDG oddělení (zde již dokončeno). Probíhá implementace IS pro sledování procesů centrální sterilizace. 3 V současné době probíhá konsolidace nemocničních serverů,
NEMOCNICE JIHLAVA
1 Využíváme NIS (nemocniční informační systém), který byl vyvinut původně firmou HiComp (v loňském roce koupen firmou Stapro). Mnoho jeho částí bylo upraveno podle našich požadavků.
Problémy jsou však ve většině nemocnic podobné, spolu s nedostatkem odborníků můžeme jmenovat zastaralé nemocniční informační systémy (NIS), integraci zdravotnických technologií do NISu, integraci starších aplikací psaných na míru do NISu. A jako ve většině odvětví je nezbytné řešit i bezpečnost a archivaci dat, aby byly zabezpečené a dostupné desítky let. „Tam, kde se léčba odehrává s asistencí či pod dohledem
dobře nastaveného informačního systému a počítačů, nemocnice dosahují zpravidla lepších výsledků. Vhodně nastavené informační systémy šetří zaměstnancům v nemocnicích čas a personál se může díky nim více soustředit na pacienta a jeho léčbu,“ říká Daniel Vavřina, předseda HealthCare Institute, neziskové organizace, která pomáhá zvyšovat kvalitu péče o pacienty v nemocnicích v ČR. Kdybychom měli zmínit alespoň několik výhod NISů, bylo by to především snadné sdílení informací o pacientech a absolvovaných vyšetřeních, zrychlování přenosu obrazových dokumentů a především zabraňování možnosti ublížení pacientovi. Pokud však k nějakému pochybení dojde, je díky informačnímu systému snadno dohledatelné. A právě na sdílení informací a zlepšování komunikace, ať už mezi lékařem a pacientem nebo mezi lékaři navzájem, se zaměřují další plánované projekty nejen v moravských nemocnicích. „Projektů bychom rádi realizovali celou řadu, ale zdůraznil bych především modernizaci e-mailového zařízení, rádi bychom se rovněž zaměřili například na videokonferenční komunikaci a rozšíření bezdrátového připojení k internetu,“ doplňuje Tomáš Oborný z ostravské fakultní nemocnice. Ve fakultních nemocnicích se rovněž dbá i na vzdělávání mladých mediků. V brněnské nemocnici U svaté Anny pro-
investujeme do virtualizace serverů nemocnice. V příštím období budeme investovat do modernizace síťové infrastruktury, bezdrátových technologií a telefonní ústředny. Bude pokračovat implementace modulu logistiky, sjednocení komunikačního prostředí nemocnice (e-mail, instant messaging, SMS atd.).
4 Využíváme SMS komunikace s dárci krve. 5 Máme připraveno větší množství projektů, které jsou realizovány dle naléhavosti a dostupnosti zdrojů. Průběžné předávání informací je možné.
NEMOCNICE UHERSKÉ HRADIŠTĚ
Ludvík Valouch – mluvčí
1 Ano, nemocnici pokrývá „nemocniční
Uherské Hradiště
informační systém“ (NIS), který až na výjimky pokrývá všechny zásadní zdravotnické (ambulatní péče, hospitalizace, laboratoře) a ekonomické provozy (nákup, sklady, výkaznictví, pojišťovna). Navíc umožňuje pomocí standardních nástrojů vytváření vlastních sestav a menších programů, což je často velmi efektivní nástroj pro řešení nestandardních uživatelských požadavků. NIS se začal budovat v roce 1993 a první subsystémy byly spuštěny v roce 1994. Jeho funkce ve špičce využívá přibližně 300 uživatelů.
2 Doposud se objem ročních investovaných prostředků pohyboval přibližně 1,5 mil. Kč, z toho zhruba 1 mil. Kč připadá na pořízení nového hardwaru a 0,5 mil. Kč na zajištění nového softwaru. 3 V letošním roce je realizován nákup nového serveru pro provozování nemocničního informačního systému (NIS). Mimo jiné průběžně probíhá výměna zastaralých jehličkových tiskáren za laserové a rozšiřování sítě přístupových bodů NIS dle aktuálních požadavků (jedná se jak o klasická PC, často také o tzv. „tenké klienty“). 4 Kromě webových stránek nyní pro komunikaci s pacienty nepoužíváme žádný další elektronický komunikační kanál. Do budoucna se však ani této formě komunikace nechceme vyhýbat, naopak. 5 Žádným speciálním a úzce vymezeným ICT projektem se v naší nemocnici nezabýváme. Od roku 1996 probíhá menší projekt LABEX, který se týká zabezpečeného exportu dat z laboratoří několika privátním lékařům. Kromě NIS, zde běží a fungují i mnohé další servery a programy, tvorba interních www stránek pro různá hlášení.
Havlíčkův Brod
Klinický systém – kompletní vedení zdravotnické dokumentace ambulantního i hospitalizovaného pacienta včetně specifik jednotlivých oborů (rodičky, novorozenci, operační sály a sterilizace): systém pro komplementární vyšetření (laboratoře a obrazové metody) s napojením na analyzátory a modality, elektronická komunikace mezi klinickou a komplementární částí NIS – žádanky a výsledky včetně obrazové dokumentace, vykázání provedené péče a komunikace se zdravotními pojišťovnami, statistické výkazy vyplývající z legislativy i statistiky a podklady pro řízení nemocnice Pro vnitřní komunikaci v nemocnici používáme systém Lotus Notes od IBM. Emaily, intranet, interní kecálek a další interní aplikace vyvíjené vlastními silami přímo v Lotus Notes: systém pro DMS (Document Management System) – vedení organizačních směrnic, metodických postupů, standardů péče, agenda pro vedení smluv, veřejných zakázek,telefonních linek, podpora řízení kvality (např. hlášení mimořádných událostí), komunikace s oddělením ICT (žádanky na přidělení přístupových práv uživatelů a na další služby spojené s informačními a komunikačními technologiemi).
2 V současné době došlo ke změně financování investic do ICT nemocnice. Téměř 90 % investic do ICT nemocnice je součástí eHealth koncepce kraje Vysočina a financování probíhá ze strany kraje Vysočina. 3 Všechny investice do roku 2013 jsou odvozeny od koncepce eHealth. 4 Online formuláře na webových stránkách nemocnice (www.onhb.cz), facebookový profil nemocnice, v přípravě zvaní dárců krve pomocí SMS atd. 5 Vše je závislé na koncepci eHealth kraje Vysočina: komunikace mezi ZZ kraje Vysočina (nemocnice, záchranná služba), ERP pro všechny nemocnice kraje a záchranku, elektronické podepisování zdravotní dokumentace (bezpapírová nemocnice), výměna nemocničních informačních systémů v nemocnicích kraje Vysočina.
NEMOCNICE BŘECLAV
Radomíra Schweitzerová – mluvčí
1 Používáme AMIS*H nyní pod správou ICZ a.s., komplexní nemocniční informační Břeclav systém pokrývající všechny provozy nemocnice od oddělení poskytujících zdravotní péči až po ekonomiku. Byl u nás vyvíjen v roce 1993. 2 Udržovací investice + pravidelný servis ICZ. 3 Nákup centrálního serveru HP rx2800. 4 SMS využívá hematologicko-transfuzní oddělení ke zvaní dárců krve k odběru. Dále možnost komunikace přes webový formulář.
1.7.11 15:30
červenec–Srpen 2011
STrAnA 15
I T v e z d r Av o T n I c T v í
Efektivní a kvalitní péče vyžaduje informace nemocnIce S kvAlITní péčí, SpokojenýmI pAcIenTy I perSonálem, dobrýmI ekonomIckýmI výSledky A STAbIlním plánem dAlšího rozvoje nemuSí býT jen uTopIí. Hana Nečasová IT – Skutečnost je však zatím podle Josefa Filipa ze společnosti T-Systems zcela jiná. „Data z klinických a administrativních systémů potřebná pro řízení jednotlivých zařízení či celých zdravotních a nemocničních ekosystémů na regionální a krajské úrovni obvykle nejsou dostupná buď vůbec, nebo ve formě, která neumožňuje snadnou podporu rozhodování, často navíc v různých systémech, bez vyjádření vzájemných vztahů a souvislostí,“ říká.
Značná část klinických zdrojů se namísto péče o pacienty věnuje péči o formuláře a administrativu. Nízká podpora procesů péče o pacienty a neexistence integrovaného záznamu pacienta znamenají nedostatečnou výměnu či sdílení záznamů o diagnózách a léčbě. To může v důsledku vést k situacím, kdy se například onkologický pacient ocitne kvůli zlomenině na chirurgii a následně je zcela přerušena původní onkologická léčba. Funkce, jako je sdílení nejlepší praxe a postupů, jsou pak pro většinu nemocnic a zdravotnických zařízení z říše fantazií. „Lék na tyto neduhy je přitom nejen znám, ale byl i úspěšně klinicky testován - jsou jím dostupné, aktuální, sdílené a přehledně prezentované informace,“ míní Filip. Jejich zdrojem by měl být jednotný informační systém zahrnující plánování využití zdrojů (ERP), centrální elektronický záznam pacienta (EHR), popis procesů v oblastech péče i administrativy (workflow), elektronické zpracování žádanek a zdravotní dokumentace a v neposlední řadě také on-line napojení na zdravotní techni-
ku pomocí řady rozhraní, protokolů a standardů (HCM, HL7, XML, DICOM).
pečujme o lIdI, ne o formuláře „Je klíčové, aby nemocniční informační systém propojil všechny uživatele a nabídl jim vždy relevantní informace, rozhraní a výstupy – ať už se jedná o lékaře a sestry, střední či vyšší management, finanční oddělení, controlling, pojišťovny, hospodářskou správu nebo IT. V případě elektronického záznamu pacienta je důležité zachytit veškeré relevantní údaje o návštěvách, diagnózách, vyšetřeních a ošetřeních, léčbě, hospitalizaci, data z laboratorních výsledků, vitální data a související dokumentaci, samozřejmě při splnění všech zákonných podmínek ochrany informací a soukromí,“ vysvětlil Filip. Zkušenost s takovými systémy mají už v Německu, Rakousku i dalších zemích. Přístup do nich mají nejen zaměstnanci, vedení či zřizovatelé zdravotních zařízení, ale formou portálů také zdravotníci a pacienti.
Vedení nemocnice touto cestou získá jasné a důvěryhodné podklady pro rozhodování, přehled o využití majetku a zdravotnického vybavení. Propojení informací o poskytované péči s dalšími údaji může vést například ke zjištění, že zvolení méně nákladného léčebného postupu, při kterém musí být pacient déle hospitalizován, může být v důsledku pro nemocnici dražší. Data lze navíc konsolidovat na vyšších úrovních – například v rámci kraje nebo holdingu – a následně porovnávat efektivitu či nejlepší postupy, které se osvědčují v jednotlivých zařízeních. Robustně postavený informační systém může skutečně obsáhnout všechna data a souvislosti – krevní skupinou konkrétního pacienta počínaje a přehledem údajů či trendů za celý kraj konče. Zkušenosti z praxe poukazují vedle všech těchto výhod i na konkrétní úspory – snížení spotřeby zdravotnického materiálu až o dvacet procent, minimalizace ztrát z důvodů prošlého materiálu či úsporu času na logistické procesy až o šedesát procent.
konference
Na zvýšení DPH doplatí nejvíce malé obce a města Klimkovice – Se změnou sazby daně z přidané hodnoty by měly obce počítat s růstem výdajů. Ministerstvo financí starostům vzkazuje – nepočítejte s tím, že vám je bude někdo kompenzovat. V polovině června se v Sanatoriích Klimkovice sešli zástupci měst a obcí z Moravskoslezského kraje. Na kongresu, který pro starosty a primátory uspořádalo Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, se hovořilo například o veřejných zakázkách, loterijním zákoně, podpoře cestovního ruchu v kraji či zákoně o rozpočtovém určení daní. Právě poslední zmíněná přednáška vzbudila mezi sto třiceti zástupci měst a obcí největší diskuzi. „V souvislosti se změnou DPH byste měli počítat s tím, že vám stoupnou výdaje, ale nemůžete počítat s tím, že vám je bude někdo kompenzovat,“ prohlásil na Kongresu starostů a primátorů Jan Zikl, ředitel odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí.
v rámci změn zákona o rozpočtovém určení daní, které navrhuje ministerstvo financí, snížit daňové příjmy. „Cesta ke zvýšení příjmů do státního rozpočtu je bojovat účinně s korupcí, zabránit únikům ze státního rozpočtu a zdanit hazard,“ řekla starostka Vratimova.
možná ceSTA k obecním úSporám
vyšší dph = vyšší výdAje Zároveň ale zdůraznil, že připravované změny o rozpočtovém určení daní by měly snížit rozdíl mezi daňovými příjmy nejbohatších měst a nejchudších obcí. „Malé obce a města s počtem obyvatel od jednoho do deseti tisíc, které jsou na tom dnes nejhůře, by mohly dostat přidáno na obyvatele průměrně více než dva tisíce korun,“ uvedl Jan Zikl. Starostové menších obcí a měst tomu však nevěří a domnívají se, že právě jejich rozpočty nejvíce doplatí na daňové změny. „Příjmy ze zvýšené DPH
Kongresu starostů a primátorů v Sanatoriích Klimkovice se zúčastnilo sto třicet zástupců měst a obcí z Moravskoslezského kraje. FOTO: Roman Müller budou vyšší, než vyžaduje důchodová reforma, nesouhlasíme s tím, aby zůstaly státu. Proč za špatné hospodaření státu, kde jsou obrovské úniky, mají nést důsledky města a obce?“ ptala se starostka sedmitisícového Vratimova Dagmar Hrudová. Konstatovala, že v případě zvýšení daňových příjmů malých měst obcí zůstane jen u slibů.
„Podle mého názoru novela o rozpočtovém určení daní v takové podobě neprojde, je tady totiž těžká lobby dvou velkých stran a čtyř největších statutárních měst,“ míní starosta Štramberka Jan Socha. Právě čtyřem největším statutárním městům v zemi, ke kterým patří také Ostrava, by se měly
Právě s přednáškou o zákonu o loteriích vystoupil starosta Bohumína a senátor Petr Vícha, který hovořil o několikaletém boji obcí a měst s ministerstvem financí, aby mohly regulovat hazard na svém území. Dále se diskutovalo o problematice zadávání veřejných zakázek, kdy místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Kamil Rudolecký upozorňoval starosty na nejčastější pochybení při zadávání veřejných zakázek a na to, jak připravit výběrové řízení, aby vše proběhlo nezpochybnitelným způsobem. Dalším tématem byla lokální topeniště, která podle ředitelky Krajské hygienické stanice Heleny Šebákové až pětadvaceti procenty ovlivňují znečištění ovzduší v kraji. O projektech PPP (Public Private Partnership – spolupráce veřejného a soukromého sektoru), které by se daly uskutečnit v Moravskoslezském kraji, hovořil tajemník sekce PPP Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Vít Ruprich. (rd)
inzerce
Integrovaný informační systém pro zdravotnická zařízení Společnost T-Systems přináší plně lokalizovaný nemocniční informační systém, který podpoří kvalitu klinických procesů a péči o pacienty, sníží potřebu času na logistické procesy až o 60%, umožní sledování DRG včetně analýz a v neposlední řadě pomůže zvýšit počet ošetřených pacientů. Díky unikátnímu obchodnímu modelu nejsou nyní potřeba žádné vstupní investice, řešení lze poskytnout plně dynamicky jako službu. Postaveno na systémech SAP IS-H a i.s.h.med
www.t-systems.cz
15_mh11_07.indd 15
1.7.11 15:30
STRANA 16
ČERVENEC–SRPEN 2011
LIFE STYLE
Stačí málo a budete se cítit fit
Hlava Řídí celý váš organismus. Dopřejte jí proto odpočinek a relaxaci. Nešiďte se ani na spánku, zapomeňte na pospávání u televize a raději se pohodlně natáhněte do postele. Pokud vám myšlenky nedovolí spát, než sáhnete po chemických medikamentech, vyzkoušejte bylinky. Uvařte si čaj z kozlíku lékařského nebo meduňky. Namáháte-li celý den zrak upřeným pohledem do počítače, pusťte si večer příjemnou hudbu, zavřete oči a relaxujte u šálku čaje.
Srdce a páteř
Co dělat, když se den co den sotva ploužíte, umíráte únavou, ale večer ne a ne usnout? Bolí vás hlava, páteř a klouby, ale na nějaký sport nezbývá ve vašem programu ani hodinka. Pár jednoduchých a nenáročných pravidel vás výrazně posílí.
Srdci a páteři nejlépe prospějete, dáte-li jim každodenní pohyb. Stačí vynechat jednu cestu autem a dojít pěšky. Rychlá pěší chůze je nejpřirozenějším a nejzdravějším pohybem. Věnujte jí alespoň dvacet minut denně a výsledek se rychle dostaví. Protahujte se a seďte rovně. Pozornost věnujte umístění monitoru počítače i nastavení výšky židle. Na monitor se musíte dívat přímo před sebe, ruce by vůči klávesnici měly být v pravém úhlu.
Střeva a žaludek
Klouby Svaly
Klouby, ale i celé vaše tělo, potřebují pravidelný přirozený pohyb. Každodenní rychlá chůze je mnohem efektivnější než jednou týdně hra squashe. Páteř a klouby nejsou na jednorázovou zátěž a nadměrnou námahu připraveny. Proto sporty jako volejbal, squash nebo aerobik nelze jednoznačně doporučit člověku se sedavým způsobem života. Raději se upněte k chůzi nebo plavání, kde rovnoměrně, a nikoli extrémně zatěžujete celé tělo.
Svaly, stejně jako páteř, jsou často zatuhlé od dlouhého sezení u počítače. Při stresu v kombinaci s požitím alkoholu se často objevují křeče, které bývají signálem nedostatku hořčíku v těle. Nezapomínejte proto ve vašem jídelníčku na ořechy, celozrnné obiloviny, hrách nebo fíky. Dodržujte pitný režim, sáhněte například po minerální vodě Magnesia a vynechejte všechny slazené a colové limonády. Hořčík působí blahodárně nejen na svaly, ale i na nervový systém. Tělo jej nejlépe vstřebává v kombinaci s vápníkem a zinkem.
Aerobic Centrum Brno
Bolesti břicha a únava po každém jídle, nadýmání. To zná asi každý z nás, přitom stačí jen drobná úprava jídelníčku. Vynechejte na oběd tučná a těžká jídla, jako jsou hranolky, knedlíky nebo kotleta, a nepřejídejte se. Volte jídla, která nejsou odstřeďována, barvena, konzervována, mražena či jinak nepřirozeně upravována. Jezte pravidelně a s jídlem pokud možno nespěchejte. Mnoho zažívacích potíží vzniká z příliš rychlé konzumace velkého množství jídla. Máte-li možnost zajít na oběd v biokvalitě, učiňte tak. Biopotraviny mají prokazatelně vyšší obsah nutričně aktivních látek než běžné potraviny. Na svačinu si dejte bílý jogurt nebo zakysaný nápoj, který bude udržovat mikroflóru střev v dobré kondici. Jezte pravidelně!
STRES: civilizační „výdobytek“
Málokdo ví, že právě AC Brno vychovává a trénuje mistryně světa ve sportovním aerobiku. Až po letech se jim podařilo zrekonstruovat stávající prostory a získat tak více než 300 metrů čtverečních navíc. Pro veřejnost tak nabízí vedle hodin aerobiku také lekce zumby, spinning, posilovnu, wellness zónu a malou kavárnu.
Moravia made
Vincentka® Snad až na výjimky každý z nás někdy ochutnal charakteristickou slanou chuť Vincentky®. V dětství nám ji maminky nutily na kašel a záněty nosohltanu. Vincentka® vám buď chutná, nebo ji nesnášíte. Léčivé účinky jí však nelze upřít. Ty jsou prověřeny staletími. Vincentka® je dnes jedním z lákadel malebného komplexu luhačovických lázní, které jsou návštěvníky vyhledávané už od konce osmnáctého století. Vincentka® v sobě mísí zbytky mořských vod, prostou podzemní vodu a oxid uhličitý, vyznačuje se vysokým obsahem fluoridů, jódu a kyseliny borité. Díky tomuto složení je vhodná pro léčbu dýchacích cest, hlasivek, při nemocech látkové
16_mh11_07.indd 16
výměny, žaludku, jater nebo cukrovky. Jedinečné vlastnosti Vincentky® dovolují lidskému organismu požívat ji dlouhodoběji, aniž by způsobovala problémy se zažíváním nebo jiné nežádoucí účinky.
Ať slouží Popíjení Vincentky® účinně pomáhá při rozpouštění hlenu v žaludku, střevech i v dýchacích cestách. Vincentku® je možné také inhalovat, když vás trápí ucpaný nos. Pro dospělého člověka může být vynikajícím doplňkem stravy při namáhavé činnosti, při rekonvalescenci nebo „na spravení“ po vydařeném alkoholovém večírku. Vincentka® je vhodná pro těhotné ženy, dětem pak v malých dávkách slouží jako prevence proti zubnímu kazu. Pro lepší chuť ji můžeme naředit ovocnou šťávou, konzumenti vína si mohou namíchat vinný střik, je vynikající i na zapíjení kávy, protože tlumí dráždivost žaludku. V kuchyni lze využít její lehce slané chuti třeba na výrobu salátové zálivky.
Stres, stejně jako rakovinu, cukrovku nebo dnu lze označit za civilizační choroby. Dnešní doba s sebou přináší velkou psychickou zátěž, málo přirozeného pohybu, špatný vzduch a nepřirozenou stravu. To stresovou zátěž jen zvyšuje. Někdy si říkáme, jestli nám to všechno vlastně stojí za to, ale během pracovního dne lze najít možnost, jak ze začarovaného kruhu ven. Změňte přístup k sobě. Začněte od maličkostí, právě třeba změnou stravy, zvykněte si na pravidelnost a pohyb. Ze začátku vám mohou pomáhat i nejrůznější potravinové doplňky, jež dodávají prvky, které nedokážete získat z běžné stravy. Pokud jste dlouhodobě vystaveni stresu nebo nemoci, často ani dobrá vyvážená strava pro zdravý organismus nestačí. Nespoléhejte se ale na syntetické vitamínové směsi, raději sáhněte po přírodních zdrojích, jako jsou sušené mořské řasy, rybí oleje, výtažky z rostlin a podobně.
Změňte jídelníček od základů Z našich jídel se postupně vytratily některé potraviny jako pohanka, jáhly či kroupy, které však patří k hlavnímu zdroji polysacharidů a vlákniny. Čištěním obilovin jsme se rovněž zbavili nejdůležitější složky potravy. Celozrné potraviny by ve složení našeho jídelníčku rozhodně neměly chybět,
proto dejte raději přednost neloupané rýži před loupanou a černému chlebu před rohlíkem. Jsou nedoceněnou a komplexní složkou obsahující všechny nezbytné živiny. Luštěniny, maso, ryby, sojové produkty nebo mléčné výrobky jsou pak zdrojem bílkovin a mastných kyselin, které by měly tvořit kolem 25 procent vaší stravy.
Bez zeleniny a pohybu to nejde Denně byste měli sníst až 400 gramů zeleniny, a to syrové nebo vařené. V zimě, kdy je čerstvé zeleniny nedostatek, sáhněte raději po kysaném zelí než po tropickém ovoci, které je pro nás nepřirozené. Pokud vydržíte a zvládnete dodržovat zdravý jídelníček, je na řadě vyčlenit si každý den trochu času na pravidelný pohyb. Ranní procházka do práce vám vyčistí hlavu, na rozdíl od nervování v dopravní zácpě. Jarní slunce přidá na náladě víc, pocítíte-li ho na vlastní kůži. Hlavní je však mít stále na paměti, že nejsou hrozivé ani tak věci kolem jako naše mínění o nich. Začněte ozdravovat tělo i mysl současně, jezte zdravě a myslete optimisticky a s klidem.
1.7.11 15:31
červenec–srpen 2011
sTrAnA 17
inzerce
Kaskáda: Mnohem víc než golfové hřiště Říká se, že první dojem je ten nejdůležitější. Golfový areál Kaskáda v Jinačovicích vypadá na první pohled jako kterékoli jiné golfové hřiště. Při druhém pohledu však zjistíte, že nabízí něco víc než hru golfu. Pojďme se na něj s ředitelem Jurajem Wernerem podívat.
Když se řekne Kaskáda, čeští golfisté si vybaví špičkové golfové hřiště. Co ale znamená pro vás? Kaskádu znám od začátků příprav budování. V pozici ředitele jsem však jen půl roku, takže moje asociace jsou teď úplně jiné. Hřiště a hotel jsou samozřejmou součástí celého komplexu. Trápí mě, že zejména nehráčská veřejnost netuší, co všechno dalšího můžeme nabídnout. Co máte na mysli? Mluvím o moderním kongresovém sále. Jeho kapacita je 150 osob, ale prostor lze variabilně dělit až na čtyři menší místnosti. Je naprosto ideálním místem pro školení, semináře nebo různé meetingy, zvláště pak i díky klidnému prostředí daleko od městských lákadel. Dále nabízíme ubytování a kompletní cateringové služby. Firmy náš kongresový sál využívají zatím jen málo. Asi proto, že je Kaskáda tak úzce spjata s golfem. A nejen prací živ je člověk... Jako příjemné zpestření využívají společnosti třeba golfovou kliniku, což je taková malá škola
kongresový sál
2 restaurace
noční bar lobby bar
golfový simulátor
bowling
wellness centrum
www.golfbrno.cz
Máte pro nás nějaký golfový tip pro letošní rok? Naše hřiště je tradičně dějištěm turnaje Grand Finále české PGA Tour, které se zúčastní nejlepší čeští profesionálové. Přijeďte se kouknout, v říjnu od 12. do 16. října, při té příležitosti je možné prohlédnout si celý areál.
golfu. Naši profesionální trenéři příjemnou formou zasvětí každého do hry. Hosté mohou využít také nově zbudovaného wellness s bazénem, vířivkou, saunou, prostě se vším co, k tomu patří. Pro ty, kteří dávají přednost zábavě, je k dispozici bowlingová dráha. Takže vybavení máme kompletní, a to nejen pro školení, ale třeba i pro klasické firemní večírky.
A co byste nabídl golfovým „váhavcům“? Pro ně je tady náborová akce „Hraj golf, změň život“. Na recepci Kaskády nebo přes webové stránky se můžete výhodně v rámci akce zaregistrovat a začít hrát. Každému v začátcích rádi poradíme a pomůžeme. Kousek od centra Brna, konkrétně v Žabovřeskách, máme také cvičnou louku. S golfem ale můžete začít kdykoli, na ten není nikdy pozdě.
Jak lze sladit běžný provoz s firemní akcí? Máme dvě restaurace, u kongresu je oddělený bar, takže účastníci akcí se nemísí s běžným provozem. Nabídka je pestrá, navíc s přípravou nejrůznějšího pohoštění máme bohaté zkušenosti. Každý klient má své vlastní představy a těm se snažíme vždy vyhovět. inzerce
53. mezinárodní strojírenský veletrh www.bvv.cz/msv
MSV 2011
6. mezinárodní veletrh dopravy a logistiky MSV 2011
www.bvv.cz/translog
Stále se můžete přihlásit!
3.–7. 10. 2011 Brno – Výstaviště
17_mh11_07.indd 17
Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno tel.: +420 541 152 926 fax: +420 541 153 044 e-mail:
[email protected] [email protected] www.bvv.cz/msv www.bvv.cz/translog
1.7.11 15:31
STRANA 18
BuSiNeSS SNídANě
čeRveNec–SRpeN 2011
PPP projekty: Budou využity při stavbě silnic? Spolupráce veřejného a Soukromého Sektoru je ceSTou k ReAlizAci fiNANčNě NáRočNých pRojekTů. v čeSku Byly dopoSud ReAlizováNy především meNší pRojekTy.
)) závěry Závěry pracovní snídaně Do financování dopravní infrastruktury chce ministerstvo dopravy zapojit soukromé subjekty. Jestliže se nepodaří vyčerpat prostředky z fondů Evropské unie, dopravní infrastrukturu bude muset stát stejně vystavět, už však za vlastní peníze. V Evropě je financování dopravní infrastruktury PPP metodou naprosto standardní. ČR je jediná země, kde se v páteřních dopravních projektech PPP projekty zatím neprosadily. Evropská investiční banka využití PPP u zásadních dopravních staveb doporučuje. Z dlouhodobého pohledu při stavbě realizované formou PPP dostává zákazník lepší poměr cena/hodnota.
roman müller Jihlava – Začátkem července uspořádala společnost Magnus Regio pracovní snídani na téma PPP projekty na Moravě. Mluvilo se nejen o velkých dopravních stavbách, ale i menších projektech. Zásadní dopravní stavby jsou v evropských zemích běžně financovány formou PPP. V České republice je situace odlišná – PPP projekty se u velkých dopravních staveb zatím neprosadily. Náměstek ministra dopravy Petr Sedláček připomněl obsah programového prohlášení vlády. V kapitole Doprava se vláda zavázala, že zachová výši investic do dopravní infrastruktury. Vedle prostředků státního rozpočtu zapojí do financování rozvoje dopravní infrastruktury také PPP projekty a zejména zefektivní činnost Státního fondu dopravní infrastruktury a investorských organizací ministerstva dopravy. „Programové prohlášení vlády by měli všichni ctít jako závazek. Jde o dokument, se kterým získala vláda důvěru,“ uvedl Petr Sedláček. Realita je taková, že vláda nezachovala výši investic do dopravní infrastruktury. „Příspěvek z roku na rok klesl přibližně o třetinu, což je nesmírně dramatický pokles,“ dodává Sedláček.
pARkovAcí dům v jihlAvě Do financování dopravní infrastruktury chce ministerstvo dopravy zapojit nejenom PPP projekty, protože ty mají své limity, ale obecně soukromé subjekty. Ministerstvo má studii, která ukazuje, že Česká republika je oproti sousedním zemím jediná, kde nejsou do financování dopravní infrastruktury zapojeny žádné soukromé subjekty. Záměrem ministerstva dopravy je připravit první velký koncesní projekt. V plánu je i zásadní rekonstrukce nejdůležitější dopravní tempy v České republice dálnice D1 včetně navazujících komunikací. Vedle velkých projektů se o zapojení soukromého sektoru v minulosti uvažo-
kromý partner stará o veškeré parkovací plochy. Veškeré příjmy z parkování jsou soukromého partnera. Ten se zaváže, že bude investovat do parkovacích domů. Pracovní setkání Na business snídani na téma PPP projekty na Moravě debatovali zástupci ministerstva dopravy, města Jihlavy K určitému datu musí vybudovat předem a společnosti působící v oblasti PPP projektů. FOTO: Tomáš Škoda stanovené parkovací kapacity. Uvedený model funguje například v Hradci Králové. Praxe však ukázala, že tato varianta může být veřejností vnímána „Město by potřebovalo vnitřní a vnější negativně – za zvýšením cen parkovného valo i u řady menších projektů. Některé G e n e r á l n í pa r t n e r okruh. Pokud si spočítáme, kolik to bude vidí lidé jen snahu soukromé společnosti již byly úspěšně dokončeny. O výstavbě stát, pak je jasné, že na výstavbu nemů- zbohatnout. Nevidí již, že privátní partner parkovacího domu formou PPP uvažovala že město nikdy samo dosáhnout,“ uve- se zavázal budovat parkovací kapacity. Jihlava. dl Miroslav Vymazal. U takto náročných „Město by mělo v případě koncesního Společnost MT Legal představila dalprojektů, pokud je chceme někdy úspěšně ší možnosti využití PPP na municipální projektu pod kontrolou systém parkování realizovat, je třeba spojit síly sféry státní úrovni. Konkrétně se jednalo o provozove městě, nemuselo by investovat do para privátní. kovacího domu, získalo by podíl na vyvání sportovních a rekreačních zařízení, O dalších možnostech zapojení privát- provozování zastávek MHD a využití PPP braném parkovném a mělo by možnost ního partnera do parkování ve městě ho- v oblasti sociálních služeb. Forem spoluovlivňovat cenovou politiku parkování vořil Michal Tesař ze společnosti Newton práce veřejné a soukromé sféry je celá řada. ve městě,“ uvedl primátor Jihlavy Miropa r t n e ř i Business Development. Tato společnost slav Vymazal. K výstavbě formou PPP však „Zadavatelé by měli vždy zvážit, co se kompletně připravovala PPP projekt par- v konkrétním případě vyplatí – není vhodnedošlo. I když se minulé zastupitelstvo kovacího domu Rychtářka v Plzni. rozhodlo jít cestou koncesního projektu, né vše automaticky realizovat formou PPP. Města a obce v České republice nejčas- Je v zásadě zcela nerozhodné, zda se bude ke schválení mělo dojít až po komunáltěji využívají soukromé společnosti k sa- spolupráce veřejného a soukromého sekních volbách. Kvůli silné obměně v zastumotnému provozování parkovacích ploch toru realizovat formou PPP v užším slova pitelstvu ale nebyl vypracovaný koncesní a domů, které již město má nebo vybudo- smyslu, veřejné zakázky nebo jakoukoliv projekt schválen. valo. Podle Michala Tesaře jde o spolupráci formou mezi tím, dříve tzv. kvazikoncesí. „Nové zastupitelstvo se rozhodlo, že je na pomezí PPP projektu – PPP projekt by Důležité je, aby strany optimálně nastavily třeba mít parkování zcela pod kontrolou. měl mít složku investiční. V současné době to vypadá tak, že město vzájemný vztah tak, aby zadavatel dostal Tu obsahuje například projekt Rych- plnění, které požaduje, a dodavateli se vybude samo stavět a následně provozovat tářka. Soukromý partner musí financovat platilo s ním spolupracovat bez ohledu parkovací dům,“ vysvětluje Vymazal. Jihvýstavbu, postavit a dlouhodobě posky- na to, jakou konkrétní právní formu spolavany netíží jen parkování ve městě, ale tovat městu parkovací objekt. Společnost lupráce bude tento vztah mít,“ doplnil Mii doprava obecně. I když byl v polovině ale neprovozuje parkování ve městě. Další lan Šebesta, partner advokátní kanceláře roku 2008 otevřen obchvat Jihlavy, dopravě model spolupráce počítá s tím, že se sou- MT Legal. tento krok nestačí.
úspěšné manažerky
Mým cílem je vytvářet NWR i všem jejím dcerám dobrou pověst dříve půSoBilA NA miNiSTeRSTvu zAhRANičNích věcí jAko diplomAT. dNeS má peTRA mAšíNová ve SkupiNě NWR NA STARoSTi vše, co SouviSí S komuNikAcí. Rozhovor – V dceřiných společnostech, jako je OKD, OKK Koksovny nebo NWR Karbonia v Polsku, se Petra Mašínová věnuje práci s médii, interní komunikaci, vydává spolu se svou redakcí týdeník Horník, organizuje hornické dny či vánoční akce. Zároveň šéfuje sponzoringovému výboru jak OKD, tak NWR a je předsedkyní správní rady Nadace OKD.
Petra Mašínová má bohaté zkušenosti ze státního i soukromého sektoru. V rámci NWR a jejích dceřiných společností řídí celou řadu aktivit.
Jaké cíle jste si stanovila ve společnosti NWR? Cílů je mnoho, ale ten hlavní je jasný: vytvořit NWR i všem jejím dcerám dobrou pověst, která odpovídá stavu i chování celé skupiny. V České republice má průmysl velmi špatnou pověst, ten těžařský ještě o něco horší, a myslím, že si to rozhodně nezaslouží. Transparentnost je naprosto zásadní. Zároveň chceme, aby naši zaměstnanci věděli vše o firmě mnohem dříve, než si to přečtou či uslyší v médiích, což není vždy jednoduché. Přes veškeré povinnosti vyplývající z mé funkce považuji za nejdůležitější práci v Nadaci, která se snaží důstojně postarat o komunitu i životní prostředí v oblasti, kde působíme. A není lhostejná ani k celospolečenským tématům. Práce pro Nadaci OKD mi dává víc než celá moje profese.
spektivu a je také o lidech a tradicích. Zatím jsem se do každé práce zamilovala, ale myslím, že tentokrát je v tom i vášeň. Mám milé kolegy a nejlepšího šéfa své kariéry.
Proč jste se rozhodla zrovna pro NWR? Šéfkou korporátní komunikace celé skupiny NWR jsem se stala v roce 2008. A důvod? Velmi zajímavá práce v oboru, který má per-
Ve kterých společnostech jste dříve působila? Strávila jsem 11 let na ministerstvu zahraničních věcí jako diplomat. Spolupodílela jsem se na přípravách vstupu republiky do EU
18_mh11_07.indd 18
a mým prvním šéfem byl Pavel Telička. Pak jsem pracovala v Malajsii, na velvyslanectví v Dublinu, později jako mluvčí českého zastoupení v Bruselu. Konec kariéry ve státní správě se odehrál na Úřadu vlády, kde jsem řídila evropský odbor. Přestupu do OKD předcházela práce pro Českou spořitelnu, kde jsem zakládala její dceřinou společnost zaměřenou na čerpání z evropských fondů. Využíváte ve své pozici i znalosti a zkušenosti z předchozích zaměstnání? Jednoznačně, všechny. OKD je velká firma a každý, kdo přišel z prostředí ministerské administrativy, se v ní zorientuje snadněji než lidé přicházející z malých nebo konzultantských firem. Vím, kdo je ve firmě důležitý, na koho se nesmí zapomenout. Zpracovat materiál pro vládu nebo představenstvo je obdobná práce, totéž se týká přípravy a průběhu jednání. Pomohly mi i znalosti angličtiny, francouzštiny a mediálního prostředí. Pohyb ve velkém byznysu mi usnadnil začátek v bance i skvělí lidé okolo mě včetně těch, kteří mě doprovodili z předchozích zaměstnání. Na vrcholových postech v Česku nalezneme stále poměrně málo žen. Proč si myslíte, že tomu tak je? Nevím, nikdy jsem se touto otázkou příliš nezabývala, nemám sklony k feminismu nebo extrémní emancipaci. Nicméně přiznávám, že prosadit cokoli je pro ženu často složitější, těžší, musíte se při prezentacích vždy postavit, mluvit hlasitěji a věci důkladněji předjednávat. Ale beru to jako takovou veselou výzvu, vlastně je to trochu legrační. Mužská ega jsou podle mne snadněji čitelná než ta ženská. (rm)
1.7.11 15:32
ČERVENEC–SRPEN 2011
STRANA 19
SERVIS
Města a obce vstupují do e-aukcí TÍMTO NOVÝM ZPŮSOBEM VÝBĚRU DODAVATELE MŮŽOU MĚSTA A OBCE UŠETŘIT NEMALÉ ČÁSTKY. e-aukce – Účastníci třídenní konference o internetových aukcích eAuction Forum.cz se shodli na tom, že prostřednictvím e-aukcí lze výrazně snížit výši provozních nákladů. Internetovou aukci již využívá nejen celá řada soukromých společností, ale i města, obce, nemocnice a některé další státní organizace. „Ve státní správě se internetové aukce dostávají stále víc do povědomí. Není to ještě takové, jak bychom si představovali, ale města jim přicházejí na chuť. Aukce se rozjíždí, zaznamenáváme vzestup,“
konstatovala Milena Machová z Asociace poskytovatelů a uživatelů elektronických nástrojů (APUeN) pro výběrová řízení a elektronické aukce. V současné době se snaží města a obce hledat úspory. Při zadávání zakázek je také třeba zajistit, aby byl výběr nejvhodnějšího dodavatele transparentní. Z tohoto pohledu se jeví e-aukce jako dobrá volba. Na konferenci prezentovali zkušenosti s internetovou aukcí zástupci několika měst a obcí. O zkušenostech hovořil například Karel Švach, tajemník městského úřadu Valašských Klobouků. „Měli jsme zájem o pojištění flotily našich vozidel. Město na pojištění vydávalo ročně 138 tisíc korun. Už před začátkem aukce jsme se díky nabídkám dostali na pětadevadesát tisíc,“ uvedl Karel Švach. Nakonec
REJSTŘÍK FIREM ABS Jets – 6 Aerobic Centrum Brno – 16 APUeN – 19 AWT Group – 2 CCA – 6 CEDOP – 2 Credit Suisse – 4 ČD – 2, 4 Česká spořitelna – 18 ČSA – 6 CzechTrade – 9 Dalkia – 12 DB Schenker – 2 Direct Fly – 10 DSA – 6 Evektor – 6 HealthCare Institute – 14 Icarus Aviation Group – 6 KIC – 12 Komerční banka – 10
SEZNAM INZERENTŮ Leo Express – 4 MT Legal – 11, 18 Newton Business Development – 18 Nutrend – 9 NWR – 18 OKD – 18 OKK Koksovny – 18 PLANTaGLOBE – 9 Rotax – 10 Ryanair – 6 ŘSD ČR – 11 Sachamber – 9 SAKO – 12 Stadler – 4 Student Agency – 4 SŽDC – 2, 4, 11 Time Air – 6 T-Systems – 15 Travel Service – 6 Wizz Air – 6
AŽD Praha, s.r.o. – 5 ČD - Telematika a.s. – 7 GOLF BRNO a.s. – 17 Hermosa Parking Plzeň, a.s. – 13 IBM Česká republika, spol. s r.o. – 20 Jihomoravská plynárenská, a.s. – 9, 19 Komerční banka, a. s. – 3 MT Legal s.r.o., advokátní kancelář – 11 NEWTON Media, a.s. – 13 OKNO HOLDING, a.s. – 13 OKsystem s. r. o. – 13 T-Systems Czech Republic a.s. – 15 van Gansewinkel, a.s. – 11 Veletrhy Brno, a.s. – 17
)) výhody Úspora finančních prostředků Transparentnost Dodavatel může měnit ceny a bojovat o zakázku Zadavatel se může rozhodnout soutěž zrušit (pokud např. několik firem nesplní podmínky zakázky a zbude pouze jediná) Využití v privátní i státní sféře Zdroj: konference eAuction Forum.cz
město zaplatilo za pojištění aut 62 258 korun. „S tímto výsledkem jsme byli velmi spokojeni,“ dodal Švach.
V Uničově mají podle místostarosty Stanislava Axmana za sebou již šest aukcí. „Jejich rozpočtová cena byla patnáct milionů a vysoutěžilo se to za součtovou cenu deseti a půl milionu,“ pochvaloval si Stanislav Axman. Řadu let již využívá e-aukce i Všeobecná fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze. „Bývalo jich kolem stovky za rok, letos jich ale nejspíš bude přes dvě stě. U nás se komodity, které získáváme, opakují, takže ušetřená částka už nevypadá tak hezky jako na začátku. Je to ale pochopitelné, firmy nemohou jít do nuly,“ uvedl Jan Zahálka, právník z oddělení veřejných zakázek Všeobecné fakultní nemocnice. Na konferenci byla diskutována i otázka blížících se zákonných úprav. K vidění byla i konkrétní internetová aukce. (red)
V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete: )) Nejvýznamnější strojírenské firmy na Moravě. Jak bojovali
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 26. 8. 2011 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail:
[email protected] • www.magnusregio.cz
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail:
[email protected] ASISTENTKA: Věra Dačevová, tel: 542 425 210, gsm: 774 262 488, e-mail:
[email protected] REDAKCE: šéfredaktor: Ing. Roman Müller, gsm: 774 112 671, e-mail:
[email protected] redaktoři: Mgr. Hana Nečasová, Ing. Lukáš Dolníček, Mgr. Radek Šauer, Mgr. Alena Klimková foto: Tomáš Škoda PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139, e-mail:
[email protected] OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel: 542 425 239, gsm: 774 112 138 e-mail:
[email protected] obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237 gsm: 725 006 094, e-mail:
[email protected]
průmyslníci s krizí? )) Uplatnění absolventů strojních oborů )) Poskytovatelé telekomunikačních a internetových služeb v jednotlivých krajích
MARKETING: Mgr. Pavla Rozkošná, tel: 542 425 231, gsm: 725 893 273, e-mail:
[email protected]
)) Vzdělávání úředníků v oblasti informačních technologií )) Přehled komunální techniky pro města a obce
SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us
)) Zdravotnictví a projekt eHealth Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese:
[email protected]
TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141
Zářijové číslo Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 7. září 2011. INZERCE
RWE soutěž o 400 000 Kč
UZÁVĚRKA SOUTĚŽE prodloužena
PRO SBORY A JEDNOTKY SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ
do 31. července 2011 Jak a kdo se může hlásit
Starostové, 400 000 korun pro hasiče je stále ve hře Jen necelý měsíc mají dobrovolní hasiči možnost přihlásit se do RWE soutěže pro sbory a jednotky sborů dobrovolných hasičů. Šance na výhru je stále vysoká. „Každý, kdo by se teď přihlásil do soutěže, má pořád velkou naději na výhru,“ přiznala koordinátorka soutěže Nela Parmová. Přitom samotné zapojení do soutěže je naprosto jednoduché a sbory a jednotky za pokus nic nedají. Výhra 100 000 korun není jistě zanedbatelná částka. Neváhejte a přihlaste se! Každá jednotka nebo sbor může prostřednictvím soutěže dát o sobě a své činnosti vědět. Na stránkách Moravského hospodářství a serveru Pozary.cz se čtenáři budou moci dočíst o zajímavých akcích a činech, které soutěžící zaslali. Často nejde ani tak o zásadní hrdinské činy jako o systematickou pomoc obci a rozvoj komunitního života.
Soutěž v číslech soutěží se ve 3 kategoriích do 31. července můžete zasílat přihlášky 5. září se spouští veřejné hlasování 30. října už budeme znát vítěze 420 000 tisíc korun, to je částka, kterou si mezi sebou vítězové rozdělí 6 – tolik bude celkem vítězů 15. listopadu proběhne slavnostní vyhlášení Generální partner soutěže, Jihomoravská plynárenská, a. s. a Severomoravská plynárenská, a. s., připravil vedle hlavních výher také další drobná ocenění, kterými chce vyjádřit, že si činnosti dobrovolných hasičů váží.
Jednoduše vyplňte přihlašovací formulář na internetových stránkách www.moravskehospodarstvi.cz a s trochou štěstí může být právě váš sbor nebo jednotka tím, kdo získá hlavní výhru. Za pokus to přeci stojí. Šest nejaktivnějších a nejzajímavějších sborů a šest jednotek vybere odborná porota do užšího kola a o vítězích pak na stránkách Moravského hospodářství rozhodne veřejné hlasování, do kterého se bude moci zapojit a podpořit tak právě váš tým celá obec.
Soutěž je určena pro sbory a jednotky sborů dobrovolných hasičů. Stačí, když vyplní přihlašovací formulář na webových stránkách Moravského hospodářství www.moravskehospodarstvi.cz. Soutěžit se bude ve třech kategoriích: I.Nejlepší jednotka sboru dobrovolných hasičů obce II.Nejlepší sbor dobrovolných hasičů III.Hrdina roku – kategorie pro jednotlivce z řad sborů a jednotek
Soutěž je prodloužena do 31. července. Tak neváhejte a přihlašte se!
Členové jednotky popíší svůj nejdůležitější zásah, a členové sborů popíší svoji nejvýznamnější akci. Zásahy a akce musí spadat do období od 1. 7. 2010 do 31. 6. 2011.
KOORDINÁTORKA SOUTĚŽE: Nela Parmová 774 112 139
[email protected]
Pozor, přihlašování do RWE soutěže o nejlepší SBORY A JEDNOTKY SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ končí 31. 7. 2011
Kritéria, průběh soutěže a další informace najdete na www.moravskehospodarstvi.cz Ceny pro vítěze v celkové hodnotě 420 000 Kč věnují Jihomoravská plynárenská, a.s., a Severomoravská plynárenská, a.s., generální partneři soutěže. G E N E R Á L N Í PA R T N E R
SOUTĚŽ PROBÍHÁ VE SPOLUPRÁCI
O R G A N I Z ÁT O R
M E D I Á L N Í PA R T N E R
PA R T N E R F O T O S O U T Ě Ž E
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR
19_mh11_07.indd 19
1.7.11 15:32
STRANA 20
iNzeRce
čeRveNec–SRpeN 2011
Na začátku správné diagnózy stojí data Počet pacientů hospitalizovaných v nemocnicích po celém světě prudce roste. Noví pacienti vytvářejí nová data v podobě CT snímků ve vysokém rozlišení, rentgenových snímků a řady dalších lékařských záznamů. Kladou tak vysoké nároky na infrastrukturu, která je již plně vytížena. V současnosti 30 procent všech dat na světě tvoří lékařské záznamy a snímky. Správná diagnóza a léčba pacientů závisí na tom, zda mají lékaři k těmto údajům přístup ve chvíli, kdy je potřebují. Na chytřejší planetě může pokrok ve správě záznamů pacientů vést k lepší zdravotní péči. Fakultní nemocnice Motol, největší nemocnice ve střední Evropě, řešila, jak uskladnit rychle rostoucí počet lékařských snímků a záznamů, které každý rok nashromáždí. Ve spolupráci se společností IBM byl v nemocnici nainstalován samoopravný úložný systém, který bezpečně archivuje soubory pacientů, vytváří jejich kopie a přiřazuje jim prioritu. Lékaři nyní mohou z různých míst a systémů přistupovat k úplné anamnéze a mohou tak rychle srovnat nové výsledky se staršími záznamy, stanovit diagnózu a činit rozhodnutí podložená lepšími informacemi. Inteligentní systémy pro správu informací jsou pouze jedním ze způsobů, kterými pomáháme nemocnicím i nadále se soustředit na zdraví pacientů. Pojďme vytvářet chytřejší planetu. Připojte se k nám a podívejte se na další chytrá řešení na stránkách ibm.com/cz/diagnoza.
Řešení pro chytřejší planetu.
IBM_evidence_268x374_Moravske hospodarstvi.indd 1
20_mh11_07.indd 20
27.6.11 12:13
1.7.11 15:33