Konstantinovy Lázně a okolí jako oblast realizace cestovního ruchu

Konstantinovy Lázně a okolí jako oblast realizace cestovního ruchu

Poděkování Velmi rád bych poděkoval panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za vedení mé bakalářské práce a za veškerou pomoc a užitečné rady, které mi ochotně poskytl. Také bych chtěl poděkovat všem, kteří mi byli nápomocni při vypracování této práce, a to především své rodině.

Konstantinovy Lázně a okolí jako oblast realizace cestovního ruchu Bakalářská práce

Václav Tětek

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc.

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2009

© COPYRIGHT Václav Tětek, 2009

Abstrakt TĚTEK, Václav. Konstantinovy Lázně a okolí jako oblast realizace cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 95 stran.

Tato bakalářská práce řeší problematiku stavu cestovního ruchu a jeho rozvoje v oblasti Konstantinových Lázní a okolního území. Přesněji řečeno shrnuje informace o dispozicích, přednostech a zázemí pro potřeby cestovního ruchu a posléze je určitým způsobem hodnotí. K hodnocení též přispívají výsledky vlastního marketingového šetření, na jejichž základě je dále určena struktura a podoba návštěvníků a jejich identifikace do jednotlivých skupin. Práce se vzhledem k dosaženým informacím také snaží nastínit určitá opatření a doporučení pro další rozvoj cestovního ruchu v oblasti.

Charakteristika podmínek ovlivňujících realizaci a rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Marketingové šetření. Segmentace návštěvníků. Zhodnocení oblasti. SWOT analýza. Nástin opatření a doporučení pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti.

Abstract TĚTEK, Václav. Konstantinovy Lázně town and its surroundings as the region for realization of tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel/Tourism. Supervisor RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Skilled degree: bachelor. Jihlava 2009. 95 pages.

This bachelor thesis deals with the situation and development of tourism in the area of town Konstantinovy Lázně and its surrounding. To be more precise it summarizes the information about dispositions, preferences and facilities of this region from the tourism perspective. All the information is subsequently evaluated in a certain way. To the accurate evaluation contribute either the results of marketing survey helping with the segmentation of visitors into the particular groups. With regard to acquired information, there are suggested some measures and recommendations in this bachelor thesis for the future development of tourism in this particular region.

The description of local conditions influencing the realization and development of tourism. Marketing survey. Segmentation of visitors. Evaluation of the region. SWOT analysis. Outline of measures and recommendations for the regional development of tourism.

Předmluva Jistě každý, kdo má kladný vztah k přírodě a obdivuje její krásy doplněné o monumenty lidské tvořivosti, které se dnes již jeví jako její odjakživa nedílné součásti, se zcela jistě rád nechá vtáhnout do takovéhoto prostředí a okouzlit se jím. Jedním z míst, která sice jsou ovlivněna člověkem, ale ponechávají si ráz dokládající životní harmonii mezi člověkem a přírodou, je i několik desítek kilometrů severozápadním směrem od západočeské metropole ležící oblast, která je předmětem této bakalářské práce. Tato poměrně lesnatá oblast pyšnící se téměř nenarušeným životním prostředím a čistým ovzduším, prosycená vývěry minerálních vod, jejichž největší koncentrace dala vzniknout malebnému lázeňskému středisku a protínaná hlubokými údolími zdejších potoků, je oslavována a navštěvována i známými českými písničkáři (Jan Vyčítal, Wabi Daněk), kteří se touto krajinou, jako i jiní milovníci přírody, nechali zlákat a dodnes sem každoročně přijíždějí. Předmět bakalářské práce jsem zvolil jednak proto, že sdílím stejný názor s umělci, kteří si tento kraj oblíbili, a jednak proto, že oblast, která je nepříliš vzdálena od mého bydliště (Plzeň), také navštěvuji a tudíž ji i nemálo znám. Psát o této oblasti jsem se rozhodl i proto, že bych rád předloženou prací přiblížil čtenáři lokalitu, která není až tak známá, ale rozhodně si zaslouží jeho pozornost. Též bych jejím tématem a náplní chtěl čtenáři, a lze říci, že i sám sobě, přiblížit charakteristiky faktorů a podmínek potřebných pro realizaci a rozvoj cestovního ruchu a také jejich stav a jeho hodnocení. Dále pak podobu návštěvníků pobývajících v dané oblasti a jejich hodnocení spokojenosti s lokalitou, jako předmětem souhrnného vnímání. To vše ovlivňuje míru cestovního ruchu, který by tak zasloužil dalšího, přiměřeného rozvoje, což může patřičně ovlivnit i rozvoj oblasti či regionu jako celku.

Obsah 0

Úvod ....................................................................................................................... 11

1

Předmět bakalářské práce, její uspořádání a metodika ................................... 13

2 Charakteristika dispozic, předností a zázemí ovlivňujících realizaci a rozvoj cestovního ruchu v oblasti............................................................................................ 15 2.1

Přírodní podmínky .......................................................................................... 15

2.2 Kulturní, kulturněhistorické podmínky ........................................................... 17 2.2.1 Historie oblasti Konstantinových Lázní a okolí ......................................... 17 2.2.2 Kulturněhistorické památky........................................................................ 19 2.2.3 Konstantinovy Lázně .................................................................................. 21 2.2.4 Kulturní, sportovní a zábavní zařízení a akce............................................. 25 2.3

Dopravní systém ............................................................................................. 26

2.4 Materiálně technická základna....................................................................... 27 2.4.1 Ubytovací a stravovací možnosti................................................................ 27 2.4.2 Možnosti aktivního sportovního vyžití ....................................................... 27 2.4.3 Ostatní služby ............................................................................................. 28 2.5 Charakteristika dalších faktorů ovlivňujících realizaci a případný rozvoj cestovního ruchu v oblasti .......................................................................................... 29 3

Průzkum návštěvníků na základě marketingového šetření .............................. 33 3.1

Metodika marketingového šetření................................................................... 33

3.2

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu........................................................... 36

3.3

Segmentace návštěvníků do souhrnných skupin ............................................. 58

4 Zhodnocení oblasti z hlediska zázemí pro potřeby cestovního ruchu, navrhovaný nástin opatření a doporučení pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti . 61 4.1

Zhodnocení oblasti z hlediska zázemí pro potřeby cestovního ruchu............. 61

4.2

SWOT analýza................................................................................................. 64

4.3 Navrhovaný nástin opatření a doporučení pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti....................................................................................................................... 66 5

Závěr ...................................................................................................................... 75

6

Informační zdroje ................................................................................................. 77

7

Přílohy.................................................................................................................... 79

Seznam tabulek a grafů Tabulky Tabulka 1 – Vývoj počtu obyvatel ve vybraných sídlech............................................... 29 Grafy Graf 1 – Velikost obcí z hlediska počtu obyvatel ........................................................... 30 Graf 2 – Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích regionu ...................................... 31 Graf 3 – Hlavní důvod návštěvy Konstantinových Lázní a okolí................................... 36 Graf 4 – Faktory ovlivňující výběr města Konstantinovy Lázně a jeho okolí................ 37 Graf 5 – Faktory ovlivňující výběr města Konstantinovy Lázně a jeho okolí................ 38 Graf 6 – Faktory ovlivňující výběr města Konstantinovy Lázně a jeho okolí................ 38 Graf 7 – Frekvence návštěvy .......................................................................................... 39 Graf 8 – Nejoblíbenější roční období ............................................................................. 40 Graf 9 – Dopravní prostředek použitý k dopravě do Konstantinových Lázní a okolí.... 41 Graf 10 – S kým návštěvník nejčastěji cestuje ............................................................... 42 Graf 11 – Hlavní zdroje informací o Konstantinových Lázních a okolí ........................ 43 Graf 12 – Způsob zajištění cesty či pobytu..................................................................... 44 Graf 13 – Délka pobytu v Konstantinových Lázních a okolí ......................................... 45 Graf 14 – Nejčastější místa ubytování ............................................................................ 46 Graf 15 – Nejčastější formy ubytování........................................................................... 47 Graf 16 – Nejnavštěvovanější památky a lokality v okolí Konstantinových Lázní ....... 48 Graf 17 – Hodnocení kvality služeb cestovního ruchu v Konstantinových Lázních a okolí ................................................................................................................................ 49 Graf 18 – Hodnocení kvality služeb cestovního ruchu v Konstantinových Lázních a okolí ................................................................................................................................ 50 Graf 19 – Hodnocení faktorů ovlivňujících návštěvnost a spokojenost návštěvníků..... 52 Graf 20 – Hodnocení faktorů ovlivňujících návštěvnost a spokojenost návštěvníků..... 53 Graf 21 – Hodnocení faktorů ovlivňujících návštěvnost a spokojenost návštěvníků..... 54 Graf 22 – Doporučení návštěvy Konstantinových Lázní a okolí.................................... 55 Graf 23 – Kraje odkud návštěvníci nejčastěji přijíždějí ................................................. 56 Graf 24 – Věková struktura ............................................................................................ 57 Graf 25 – Vzájemná výhoda hostitele a návštěvníka při realizaci venkovské turistiky . 70

0 Úvod Vzhledem k historicky důležitému mezníku v dějinách České republiky, kterým se stal rok 1989, v České republice existují oblasti, které bojují s následky transformace a restrukturalizace ekonomiky, ke kterým po tomto roce došlo. Z dříve převažujícího primárního sektoru, s významným zastoupením sektoru sekundárního, se pozornost obrátila k sekundárnímu sektoru a především pak k sektoru terciérnímu (sektor obchodu a služeb), který v současnosti převažuje. Tento proces sebou nese negativní dopady na oblasti, které byly oblastmi s významným zastoupením primárního sektoru, nebo s úplnou závislostí na něm (zemědělské, venkovské oblasti). Ty zaznamenávají ekonomický úpadek, vysokou míru nezaměstnanosti, a s tím spojen odliv obyvatelstva z oblasti, čímž dochází ke snížení jeho stavu, vyznačují se malou atraktivitou pro možné investory a tedy vůbec se potýkají s celkovou ekonomickou zaostalostí. Takovýmto venkovským lokalitám je nabízena pomoc na různých úrovních, ať už ze strany krajů, státu nebo Evropské unie. Je velmi důležité rozvíjet a zvyšovat konkurenceschopnost všech oblastí a regionů nejen v rámci České republiky, a to proto, že oblasti, regiony jsou částmi větších celků (stát) a tudíž prosperita a rozvoj malých územních celků má značný vliv na míru rozvoje a prosperity celků větších – státu a tedy i Evropské unie. Jedním z významných činitelů rozvoje a zlepšení ekonomického stavu v oblasti či regionu je cestovní ruch, který se s 20. stoletím stává významným společenským, kulturním i ekonomickým fenoménem. Cestovní ruch je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím, které ovlivňuje a zasahuje do jednotlivých sektorů hospodářství a jejich oblastí a je jimi sám ovlivňován. Proto je také podporován a často doporučován k aplikaci právě u zaostalejších regionů, které si mnohdy udržují méně narušené životní prostředí a disponují určitým počtem zajímavostí a atraktivit. Cestovní ruch ve venkovských prostředích může podporovat kulturu a ekonomiku, novou výstavbu, vytvářet pracovní příležitosti, zvyšovat zaměstnanost, zachovávat stav venkovského obyvatelstva, umožňovat vznik partnerských vztahů mezi veřejným a soukromým sektorem, přinášet do oblasti peníze, zvyšovat hrdost a zájem občanů o oblast.

11

Rozvoje cestovního ruchu se samozřejmě chopila i oblast, kterou se zabývá tato práce. Ta tedy patří do lokalit potýkajících se s nastíněnými problémy. Popisovaná oblast je územím Konstantinových Lázní a okolí, které se nachází asi 30 km severozápadně od západočeské metropole Plzeň a rozkládá se při severní hranici Plzeňského kraje a při severovýchodním okraji bývalého okresu Tachov. Významnou výhodou a odlišením je pro oblast existence lázeňského místa Konstantinových Lázní. Bakalářská práce má za cíl shrnout informace o dispozicích, přednostech a zázemí sloužících pro potřeby cestovního ruchu a jeho realizaci v oblasti (přírodní, kulturní, sportovní, dopravní podmínky a další faktory, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat míru realizace cestovního ruchu a jeho případný rozvoj v oblasti). Cílem je také na základě dotazníkového šetření jednak zjistit a doložit, jak je oblast vnímána návštěvníky, jak je jimi hodnocena, chápána a jak jsou s ní a s poskytovanými službami spokojeni a jednak také se dozvědět potřebné informace o návštěvnících (proč přijeli, na jak dlouho, kdy především přijíždějí, odkud získali informace o oblasti, kde budou ubytováni, s kým a jak přicestovali, jak často sem přijíždějí a samozřejmě vůbec jací lidé z demografického hlediska navštěvují oblast) a ty pak rozčlenit do skupin dle společných znaků a charakteristik. Tato zjištěná fakta jsou důležitým nástrojem pro aplikaci rozvojových aktivit. Stanoveným cílem je též vzhledem k zjištěným skutečnostem získaných z obou těchto částí, jak rozbor oblasti z hlediska její atraktivity pro cestovní ruch, tak průzkum návštěvníků, celkově určitým způsobem zhodnotit oblast, určit její stav a pozici vzhledem k cestovnímu ruchu a dále pak naznačit řešení, opatření a doporučení pro možný rozvoj cestovního ruchu v oblasti a směry, kterými by se měl tento rozvoj ubírat.

12

1 Předmět bakalářské práce, její uspořádání a metodika Zprvu je důležité uvést a upřesnit, jakým územím se tato bakalářská práce zabývá, jelikož výraz „okolí“ (Konstantinovy Lázně a okolí) lze chápat různě a čtenáři jakožto i návštěvníci si pod tímto označením mohou představit různou velikost. Po uvážení různých kritérií a informací, a to zvláště administrativního členění, esteticky výraznějšího území (viz Příloha B.4) a především pak informací o návštěvnících plynoucí z marketingového šetření, kde se zmiňují lokality v určitém okruhu v blízkosti Konstantinových Lázní, byl stanoven jako výsledné území pro potřeby této práce především katastrální výměr pěti obcí včetně lázeňského města Konstantinovy Lázně (dále pak Bezdružice, Kokašice, Horní Kozolupy, Cebiv). V širším pojetí je pak možné akceptovat území existujícího svazku devíti obcí – Mikroregion Konstantinolázeňsko (k výše uvedeným ještě Lestkov, Černošín, Záchlumí a Olbramov), kterého se tato práce více či méně dotýká. Přesná lokalizace příslušných území v grafické podobě je patrná na mapách v příloze (viz Příloha B.1, Příloha B.2). (pozn.: v celé práci objevující se výraz region zpravidla značí území Mikroregionu Konstantinolázeňsko, výraz oblast pak v daném kontextu převážně plochu pěti obcí včetně Konstantinových Lázní) Hlavní text práce je členěn do tří velkých částí (kapitol), které jsou rozčleněny dále do několika podkapitol. K sepsání této práce bylo použito mnoho informací získaných z různých zdrojů. Jedním z nejdůležitějších zdrojů informací bylo uskutečněné marketingové, dotazníkové šetření mezi návštěvníky v oblasti. Dále bylo pracováno s tzv. sekundárními daty, které již byly za určitými cíli získány a nebylo tedy nutné a lze říci i realizovatelné je samostatně zjišťovat (př. přehled o obyvatelstvu – pramenem Český statistický úřad, apod.). Takováto data bylo často třeba upravit, určitým způsobem propočítat a uvést do výsledné, chtěné podoby (zpravidla grafického vyjádření). Jednotlivé tištěné texty, skripta, atlasy a mapy a webové stránky jako nezastupitelné zdroje informací jsou uvedeny ke konci této práce v kapitole Informační zdroje pod jednotlivými čísly. V celé práci jsou pak tato čísla uvedena v závorkách za jednotlivými citáty jako odkaz na příslušný informační pramen. Čísla v závorkách jsou též uvedena za částmi textu, které se o příslušný zdroj opírají.

13

Po formálních částech práce jako je Abstrakt, Předmluva, Obsah následují části Úvod a Předmět bakalářské práce, její uspořádání a metodika a po nich již první část hlavního textu samotné práce. Tato kapitola se nazývá Charakteristika dispozic, předností a zázemí ovlivňujících realizaci a rozvoj cestovního ruchu v oblasti, kde se její podkapitoly věnují přírodním poměrům v oblasti, kulturním podmínkám (historie, kulturněhistorické památky, kulturní střediska, akce), sportovním podmínkám (sportovní zařízení, akce, možnosti sportovního vyžití), dopravním podmínkám a dalším faktorům, které ovlivňují stav a rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Druhou částí je snad nejvýznamnější kapitola s názvem Průzkum návštěvníků na základě marketingového šetření. Je to část, která rozebírá data plynoucí z velmi důležitého primárního šetření návštěvníků v oblasti a shrnuje je do výsledků a cenných informací. První podkapitolou je text popisující metodiku marketingového šetření, dále následuje podkapitola s názvem Vyhodnocení dotazníkového průzkumu, ve které jsou rozebrány jednotlivé otázky dotazníku (podoba dotazníku viz Příloha A.1) doplněné o grafické znázornění. Další podkapitola (Segmentace návštěvníků do souhrnných skupin) člení návštěvníky dle získaných informací do jednotlivých skupin, vyznačujících se společnými (podobnými) charakteristikami a znaky. Třetí kapitola nese název Zhodnocení oblasti z hlediska zázemí pro potřeby cestovního ruchu, navrhovaný nástin opatření a doporučení pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Její podkapitola Zhodnocení oblasti z hlediska zázemí pro potřeby cestovního ruchu na základě získaných informací z první a druhé části (kapitol) hlavního textu práce určitým způsobem hodnotí oblast (faktory ovlivňující realizaci cestovního ruchu a jeho rozvoj). Toto hodnocení a tedy stav jednotlivých faktorů je dále zobrazeno v následující podkapitole, souvislém soupisu – situační analýze – SWOT analýze, která je tedy odrazem hodnotící kapitoly. Závěrečným textem třetí kapitoly je podkapitola nastiňující opatření a doporučení pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti, a též dotýkající se možného směru tohoto rozvoje. Práce je uzavřena Závěrem, Informačními zdroji a Přílohami.

14

2 Charakteristika dispozic, předností a zázemí ovlivňujících realizaci a rozvoj cestovního ruchu v oblasti 2.1 Přírodní podmínky Oblast Konstantinových Lázní je z hlediska přírodních podmínek dosti atraktivní. Zdejší krajinný ráz je mírně zvlněný (dle geomorfologického členění se region rozkládá zčásti v Tepelské vrchovině a zčásti v Plaské pahorkatině (7)) se značným výskytem lesního porostu, ze kterého se zvedá jen několik vrchů dosahujících nadmořské výšky nad 600 m. Ty jsou památkou třetihorní vulkanické činnosti, kdy jako lávové výlevy ztuhly v současné čedičové kupy. Terciérní sopečná činnost se vůbec na zdejší krajině dosti podepsala. Její dozvuky napomohly k nynějšímu poměrně hojnému výskytu vývěrů minerálních vod (uhličitého, železitého a sirného charakteru), jejichž koncentrace je nejvyšší v oblasti kolem Konstantinových Lázní a samozřejmě v Konstantinových Lázní samotných. Celý krajinný reliéf je pak dotvářen hlubokými zalesněnými údolími, které za miliony let vymodelovaly toky zdejších potoků. Je to především Úterský potok se svým přítokem Hadovkou, který odvádí většinu zdejších vod do řeky Mže, kde působí jako její levostranný přítok. Region se tedy nevyznačuje významnými vodními toky a podobné je to i s vodními plochami. Kromě přírodního koupaliště v Konstantinových Lázních, několika rybníků v okolí Bezdružic a vzdálenějšího Víchovského rybníka je význam zdejších vodních ploch zanedbatelný. Jiné je to vně oblasti i regionu, kde se nachází na řece Mži pro Plzeňský kraj významná Hracholuská přehrada využívaná mimo jiné k rekreačním účelům. [14] Z hlediska klimatických poměrů se oblast, stejně jako většina území České republiky, nachází v mírně teplé klimatické oblasti vyznačující se mírnou zimou a mírně teplým středně vlhkým létem (dle Quittova dělení). Průměrné roční teploty se pohybují od 6 °C do 8 °C. Nejchladnější je měsíc leden, nejteplejší pak červenec. (7) Okolí Konstantinových Lázní jakožto pak celý region se pyšní velmi málo znečištěným ovzduším a v tomto smyslu se řadí mezi nejčistší oblasti v České republice. Zdejší půdní fond je dán charakterem krajiny a vévodí mu kyselé hnědé půdy s významnou převahou hnědé lesní půdy (7), což je dáno poměrně bohatou lesnatostí regionu.

15

Rozsah současného lesního pokryvu je ovlivněn jeho přeměnou v louky, pole a pastviny a jeho struktura je významně pozměněna nahrazováním původního porostu za rychle rostoucí jehličnany s převahou smrku a borovice. Původní porost se zachoval na čedičových kupách (vrchy sopečného původu) a v různé míře v údolích vodních toků. Právě tyto oblasti jsou častým předmětem ochrany přírody, a to v podobě maloplošných zvláště chráněných území – přírodní památky (v okolí Konstantinových Lázní PP Krasíkov, PP Pod Šipínem) a přírodní rezervace (v okolí Konstantinových Lázní PR Hradišťský vrch) – či krajským úřadem zřizovaných rozsáhlejších obecně chráněných území přírodních parků, které se rozprostírají kolem vodních toků (v okolí Konstantinových Lázní přírodní park Úterský potok, přírodní park Hadovka). Především tyto chráněné lokality jsou pak hostiteli vzácnějších druhů flory popřípadě i fauny. Mezi zdejší vzácnější květenu patří např. lilie zlatohlávek, pětiprstka žežulník, prha chlumní, prstnatec májový, některé druhy vstavače a vemeníku či poměrně značný výskyt vzácné kapradiny pérovníku pštrosího. Zákonem chráněné nejsou jen některé lokality, ale i několik památných stromů, z nichž nejzajímavější je asi modřín opadavý v obci Horní Polžice a lípy malolisté u obce Horní Kozolupy. (7) Fauna je v regionu zastoupena druhy běžnými pro kultivované lesní i nelesní krajiny s výskytem převážně pahorkatinných druhů. Výjimečnými zdejšími druhy jsou zvláště žluva hajní a kuňka žlutobřichá s mlokem skvrnitým. Dalšími zajímavými druhy jsou z ptáků čáp černý, sýc rousný, skřivan lesní, konipas horský nebo kulíšek nejmenší, a z ostatních druhů pak např. rejsek černý či užovka hladká. (7) Turisticky nejatraktivnější je bezpochyby zvěř lovná a to jak vysoká (jelen sika či srnec obecný) tak např. prase divoké, které k překvapení návštěvníků začas ve večerních hodinách zavítá dokonce do lázeňského parku uprostřed Konstantinových Lázní.

16

2.2 Kulturní, kulturněhistorické podmínky 2.2.1 Historie oblasti Konstantinových Lázní a okolí Nejstaršími památkami osídlení oblasti je několik se zde vyskytujících hradišť připomínající již dobu kamennou, ale i pozdější dobu bronzovou a některá slovanská hradiště zaznamenávají osídlení v 8.–9. století a 10.–13. století. Jsou to např. bezemínské hradiště, hradiště na Hradišťském vrchu, hradiště v oblasti Šipína či hradiště na vrchu Krasíkov. (4) První písemné zmínky o tomto kraji pochází z počátku 12. století, kdy ho Kosmas označuje jako „SILVANU“ neboli „lesní zemi“. (1) Nejstarší názvy vsí nacházejících se v oblasti přináší tzv. kladrubské falzum. To byl vlastně výčet darovaného majetku roku 1115 kladrubskému klášteru jeho zakladatelem Vladislavem I. Jmenována je např. Cebiv. Další obdobnou darovací listinou byla listina z roku 1227, v níž jsou jmenovány vsi jako Kokašice, Krasíkov či Bezdružice. (4) 12. a 13. století bylo obdobím, kdy panovník rozdělil zdejší půdu mezi kláštery, šlechtu i mezi nižší rody. Ty zde zakládaly osady pojmenovávané zpravidla dle svých jmen. V této době byly založeny i Bezdružice, které patří dodnes k významným místům celého regionu. (1) V roce 1252 se poprvé objevuje název hradu Švamberk (stojící na vrchu Krasíkov), který se stal dominantním sídlem celé oblasti. Do počátku 14. století vznikají další hrady jako Bezdružice, Gutštejn, či vzdálenější Třebel. Celkový ráz středověké krajiny dotvářela sídla drobné šlechty. Majetková držba území byla po celé 14. a 15. století rozdělena mezi šlechtické rody Kolovratů, Švamberků a Gutštejnů. Okrajově zde působil i rod Svojšínských. V období husitských válek byla i tato krajina svědkem několika střetů mezi bojujícími stranami. Ke zdejším významným událostem této epochy patří dobytí hradu Švamberka v roce 1421 a také obléhaní hradu Gutštejna. Ten sice nebyl Husity dobyt, ale na počátku 16. století sám zaniká a je spolu s panstvím odkoupen tehdejšími majiteli Bezdružic. (4) V 17. století byla oblast, stejně jako téměř celá Evropa, vystavena útrapám třicetileté války. V této etapě dějin se územím prohnali Švédi, kteří zpustošili mnohé v této lokalitě (např. vypálení Bezdružic). Asi nejvýznamnější událostí dokumentující přítomnost Švédů ve zdejším regionu byla bitva u hradu Třebele (u obce Černošín), který byl v jejím důsledku zbořen. (5)

17

V témže období zaniká i významný hrad Švamberk. Spolu s ním vymírá i rod Švamberků a celé panství přechází po roce 1659 na majitele blízkých Bezdružic. Majetkový vývoj tohoto regionu sloučeného v bezdružickém panství je tak v podstatě uzavřen. V roce 1680 dochází na Ovčím vrchu (nedaleko Konstantinových Lázní) v bezdružickém panství ke krvavému potlačení poddanského povstání. Období 16. a 17. století je spojeno s historicky významnou postavou, která je spjata s tímto krajem, a na jejíž existenci je celá tato oblast patřičně hrdá. Je jí cestovatel a hudebník Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (viz obrázek na této straně, zdroj – http://www.klenova.dejepis.info/). Ten patřil k malému rodu Harantů, jenž vlastnil ve 14. století Dolní Polžice a nedaleké Bezdružice s okolním panstvím. Kryštof Harant zemřel v roce 1621 na Staroměstském náměstí, kde byl s ostatními českými pány popraven. Období rozsáhlých válečných konfliktů třicetileté války mělo značný vliv na výměny českého obyvatelstva za osadníky německé národnosti. V roce 1712 získávají velká území bezdružického panství členové německého knížecího rodu Löwensteinové. Ti své panství vlastnili až do roku 1945. Počátkem 19. století dochází k pozvolnému rozvoji nové lokality v blízkosti Bezdružic, dnes známé jako Konstantinovy Lázně (viz kapitola Konstantinovy Lázně – Historie městečka a lázní), což přineslo určitý rozvoj a výhodu okolním obcím. Počátkem 20. století byla v oblasti vybudována železnice. V letech 1936–1938 zde u Úterského potoka byla vystavěna soustava opevnění (tzv. Plzeňská čára), která měla sloužit k ochraně naší republiky před rozpínajícím se Německem. Do konce války byla převážná část obyvatelstva tvořena Němci. Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto, což znamenalo rapidní pokles počtu obyvatelstva a podstatným způsobem to ovlivnilo i další rozvoj oblasti. (4)

18

2.2.2 Kulturněhistorické památky Celý region Konstantinolázeňsko a především pak samotné okolí Konstantinových Lázní má poměrně bohatou nabídku kulturněhistorických památek. Z nich jsou následně zmíněny jen ty nejzajímavější. Zprvu jsou to velmi atraktivní objekty zámků a hradních zřícenin. Především v okolí Konstantinových Lázní je to velmi pěkný, turisticky zajímavý a nově opravený zámek Bezdružice (obrázek viz Příloha C.1) nacházející se ve stejnojmenné obci. Dalším zámeckým objektem je barokní zámek v obci Cebiv (obrázek viz Příloha C.2). Pro hospodářské využívání v době socialistického zemědělství je ale v dosti zuboženém stavu a čeká na budoucí rekonstrukci. Podobný osud zažívá lovecký zámeček Daňkov v areálu stejnojmenného zemědělského dvora ležícího na katastru Konstantinových Lázní, stejně jako patrový empírový zámeček z roku 1820 v obci Slavice. (1) Z hradních zřícenin je nejzajímavější a velmi navštěvovaný hrad Gutštejn (obrázek viz Příloha C.3), který je často označován jako jeden z nejromantičtějších hradů České republiky. Ten se vypíná na skalnatém ostrohu nad potokem Hadovka. Dominantou zříceniny je 20 m vysoká věž. [14] Nedaleko Konstantinových Lázní se nad okolní krajinu vypíná silueta stolové čedičové hory nazvané Krasíkov, na které se nachází další zřícenina hradu a to Švamberka – zachovaná kulatá věž a část zdiva (obrázek viz Příloha C.4). Dominantou hradního areálu je kaple sv. Máří Magdalény z roku 1652 s hrobkou rodu Švamberků. [14] Mezi nejstarší dochované hradní zříceniny západních Čech, již vzdálenější od Konstantinových Lázní, patří Volfštejn, který je situovaný nedaleko obce Černošín na úpatí Vlčí hory (zachovaná věž a zbytky paláce). (3) Posledními hradními zříceninami, nebo spíše jen jejich zbytky, jsou Třebel nacházející se při západní hranici Mikroregionu Konstantinolázeňsko u obce Černošín a Falkenštejn v údolí Úterského potoka nedaleko Konstantinových Lázní. Další zajímavé architektonické či jiné kulturní památky, které jsou situovány v okolí Konstantinových Lázní, jsou soustředěny především do samotných obcí. Tedy hlavním centrem celého regionu je lázeňské městečko Konstantinovy Lázně, které je pro svůj význam v této práci popsáno samostatně (obrázky viz Příloha C.5). Dalším z center oblasti je obec Bezdružice, která kromě již zmíněného zámku dále nabízí několik empírových domů spolu s barokně empírovým kostelem Panny Marie a také zajímavý sloup svatého Floriána uprostřed náměstí. (3)

19

Historicky významná je obec Dolní Polžice, kde jsou zbytky tvrze rodu Harantů z Polžic, k nimž patřil známý Kryštof Harant. (3) Za zmínku také stojí bývalý rozlehlý zemědělský dvůr Krasíkov ležící na okraji obce Kokašice. Ten měl vlastní pivovar, dnes připomínající jen zachovalý komín. (4) Vzdálenější obec od Konstantinových Lázní Olbramov se pyšní zvláštním sousoším Svaté rodiny. Na něm je Ježíšek vyobrazen jako již chodící chlapec veden Pannou Marií a svatým Josefem za ruku. [14] Jedním z center celého regionu je také obec Černošín, kde je zajímavý barokní kostel svatého Jiří s barokními sochami svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého. (3) V okolí lázeňského města se nachází několik poutních míst. Jedním z nich je místo zalesněného skalnatého svahu na úpatí Hradišťského vrchu, kde je umístěna podobizna Panenky Marie, která prý má zázračnou moc. Druhým je výrazný čedičový kopec Ovčí vrch, na němž se nachází novorománská rotunda a památník, které připomínají krvavé potlačení selského povstání (obrázky viz Příloha C.6). Poutním místem je také osada Šipín (dnes je zde jen kostel sv. Barbory, bývalá škola, fara a myslivna). [14] Šipín je také významným hradištěm a archeologickou lokalitou. Dalšími hradišti a archeologickými nalezišti jsou hradiště bezemínské a především pak rozsáhlé hradiště situované na vrcholu Hradišťského vrchu (obrázek viz Příloha C.7). Technickými

památkami,

které

připomínají

novodobou

historii

jsou

bunkry pohraničního opevnění z roku 1938 či pozůstatky zaniklých mlýnů v údolích potoků. Za technickou památku lze brát i místní lokální železnici vybudovanou v roce 1901. Ačkoli další uvedená místa jsou vzdálenější a nacházející se již vně popisované oblasti i regionu, jsou to lokality, které svou výjimečností ovlivňují atraktivitu vymezené oblasti a regionu. Jsou jimi mimo jiné město Úterý, patřící k půvabným historickým městům s mnoha historickými domy a původně renesanční radnicí z roku 1561 (3), dále pak město Teplá, které je významné zdejším premonstrátským klášterem s unikátní klášterní knihovnou s řadou vzácných rukopisů. Navštěvovaný je také Bečov nad Teplou, s gotickým hradem a barokním zámkem, ve kterém je vystaven jeden z nejcennějších českých pokladů – relikviář sv. Maura ze 13. století. Také město Stříbro je poměrně často navštěvované a to především pro renesanční radnici s bohatě zdobenými štíty, most ze 16. století či dalších několik historických budov. Ve Stříbře je také možné projít atraktivní bývalý stříbrný důl. Častým turistickým cílem je komplex benediktýnského kláštera s kostelem Panny Marie z 12. století v Kladrubech, upravený výjimečným architektem J. B. Santinim. 20

Dalšími navštěvovanými místy jsou hlavní západočeská lázeňská města (především nedaleké Mariánské Lázně a vzdálenější Karlovy Vary) a také město Loket se zajímavými městskými domy, barokní radnicí a hlavně s velmi rozsáhlým a zachovalým hradem. (11) Závěrem lze zmínit i rekreační oblast Hracholuské přehradní nádrže. Přes ní vede vysoký železniční most (Pňovanský most), který je technickou památkou. [13]

2.2.3 Konstantinovy Lázně Historie městečka a lázní Historie tohoto lázeňského městečka sahá pouze do 19. století. Do té doby se v místě současných lázní nacházely jen mokřinné pastviny. Počátky zdejšího lázeňství jsou spjaty s nedalekou obcí Nová Ves, při níž byl již odnepaměti znám vývěr sirného pramene. Tam se lidé v jezírku osvěžovali a záhy poznali i pozitivní účinky vody na svém zdraví. Pro existenci sirného pramene se tomuto místu říkalo „Na Smraďáku“ či „Am Stinker“, První skutečný zájem o zdejší pramen projevil majitel bezdružického panství kníže Konstantin Dominik Löwenstein, když roku 1790 začal s průzkumnou činností s cílem odhalit ložiska vzácných kovů a surovin (uhlí). K využití pramene pro léčebné účely přivedla knížete až skutečnost, kdy se dělníci hloubící šachtu hledajíc marně uhlí, téměř otrávili silnými sirnými výpary. Na tomto základě si nechal kníže vyhotovit posudek od známého dr. Nehra (zakladatele Mariánských Lázní). Ten se vyjádřil nadmíru kladně. Záměr Löwensteina využít pramenů k lázeňství si ale uvědomili sedláci z Nové Vsi, kterým pozemky patřili, a proto když je chtěl Konstantin od nich odkoupit, značně zvýšili cenu. S nabídkou sedláci neuspěli, a tak začali sami v lázeňství podnikat. Roku 1803 vystavěli u sirného pramene dřevěnou budovu, která ale byla pro potřeby podnikání příliš malá. A tak v letech 1812 – 1819 vybudovali v její blízkosti nový objekt s názvem Staré Lázně. Výstavbou tohoto lázeňského zařízení se však sedláci zadlužili tak, že nebyli schopni půjčky splatit. Tak byli nuceni přes zdlouhavé, komplikované

a

nevýhodné

vyjednávání

s

Konstantinovým

synem

Karlem

Löwensteinem nakonec roku 1837 pozemky prodat. Rod Löwensteinů byl majitelem lázní do roku 1872, kdy je pro nedostatečné finanční výnosy plynoucí z jejich pronájmu prodal plzeňské společnosti. V době vlastnictví lázní Karlem Löwensteinem byly lázně rozšiřovány jižním směrem o další odkoupené nehostinné pozemky.

21

Na nich vznikl udržovaný park a také se sem ze Starých Lázní přestěhovalo lázeňské centrum (v blízkosti nynějšího Prusíkova pramene). V čele plzeňské společnosti stál zkušený podnikatel, majitel nýřanských uhelných dolů a poslanec Franz Pankratz. Ten v letech 1873 – 1875 nechal postavit první luxusní lázeňský dům. Stavba připomínající zámeček v klasicistním stylu nesla název „Curhaus“. Zatímco se tento nový lázeňský komplex těšil ze zvyšujícího se zájmu, popularita Starých Lázní pomalu klesala. Zdejší sirný pramen byl potrubím dopravován do nového „Curhausu“ spolu s jiným minerálním uhličitým pramenem pro přípravu koupelí. Pojmenování místa názvem Konstantinovy Lázně obdržela lokalita v roce 1890. Do té doby neslo místo jméno Bad Neudorf – Lázně Nová Ves. Roku 1900 dala Pankratzova manželka Sofie vystavět na okraji parku v blízkosti „Curhausu“ kapli Panny Marie Lourdské, která je v provozu dodnes. Slavným rokem se pro Konstantinovy Lázně stal rok 1903, kdy tato lázeňská lokalita získala zlaté ocenění na mezinárodní lázeňské výstavě ve Vídni. Do roku 1900 byl odborným vedoucím lázní MUDr. R. J. Dlauhy. Do tohoto roku se ve zdejších lázních léčila chudokrevnost, revmatismus a padoucnice. Po smrti F. Pankratze se vedoucím lázní stal jeho syn Otmar. Odborného vedení se od roku 1900 ujal Pankratzův zeť doktor E. Lenze, který se rokem 1905 stal dokonce majitelem lázní. V roce 1901 velmi napomohlo rozvoji lázní vybudování železniční tratě Pňovany – Bezdružice. Tak začala výstavba dalších lázeňských vil a soukromých penzionů. Lenzovo vlastnictví lázní končí roku 1913, kdy je přenechává společnosti plánských podnikatelů. Rok 1924 byl pro Konstantinovy Lázně mezníkem v jejich historii, neboť se staly samostatnou obcí ležící na vlastním území. To bylo získáno od okolních vesnic. Stejného roku si občané zvolili první obecní radu (obyvateli byly především Němci). Významným se stal i rok 1928, kdy byly Konstantinovy Lázně oficiálně uznány lázeňským léčebným místem. Během druhé světové války se Konstantinovy Lázně pro polohu v oblasti Sudet, staly součástí Velkoněmecké říše a celé období války patřily pod správu okresního úřadu v Teplé. Rokem 1943 se z hlavní lázeňské budovy stal německý vojenský lazaret a provoz lázní byl zastaven. 6. května 1945 byly Konstantinovy Lázně osvobozeny americkou armádou a s rokem 1946 se lázně opět navrátily původnímu účelu. V témže roce přešly lázně do vlastnictví státu a od roku 1956 je spravovaly Mariánské Lázně. 22

V roce 1967 byl vyhlouben čtyřicetimetrový vrt, který svedl 5 zdejších pramenů (Sofiin, Giselin, Skalní, Františkův, Karlův) do jednoho jediného vývěru – Prusíkova pramenu (po významném českém kardiologovi a milovníkovi zdejších lázní dr. B. Prusíkovi). V roce 1970 byl starý pavilon tohoto pramene zbořen a roku 1972 ho nahradil nový prosklený pavilon sloužící dodnes. Přístup k pramenu zajišťuje i pavilonek v podobě altánku. V roce 1992 lázně přešly v majetek akciové společnosti Léčebné lázně Konstantinovy Lázně, v jejímž vlastnictví jsou i nyní. (4)

Prohlídka obce Konstantinovy Lázně Centrem tohoto lázeňského městečka je lázeňský park, ve kterém se nachází nejstarší památka Konstantinových Lázní – kamenný smírčí kříž, který je upomínkou na dávnou krvavou událost, která se stala v nedaleké lokalitě u Bezdružic, odkud byl přenesen sem do parku. Nedaleko kříže je umístěno jezírko s fontánkou, u kterého se nachází přírodní amfiteátr sloužící různým kulturním akcím a událostem. Hned za amfiteátrem stojí lázeňský komplex Prusíkův ústav (dříve nesl název „Curhaus“). U něj stojí malý esteticky přitažlivý altánek s vývěrem Prusíkova pramene, který je ale v zimních měsících uzavřen. Pavilon, který zajišťuje přístup k Prusíkovu pramenu celoročně, je již méně povedenou prosklenou budovou ze 70. let 20. století. Na samém konci centrálního parku je na malém návrší umístěna kaple Panny Marie Lourdské, kterou nechala postavit manželka majitele lázní Sofie Pankratzová. Nedaleko odtud se nachází turistický ukazatel, odkud vede několik tras (př. k poutnímu místu Panenka Marie) a naučných stezek (Ke studánce Lásky, Hradišťský vrch). Východním směrem od parku se rozprostírá část zástavby, která je srdcem samotné obce. V této části se nachází mimo jiné restaurace, penziony, jeden z lázeňských domů a velmi zajímavá budova obecního úřadu. Právě budovy lázeňských domů (je jich 10), některých jiných ubytovacích zařízení a institucí (např. ředitelství lázní, budova pošty), které jsou posety po celých Konstantinových

Lázních, jsou nejcennějšími kulturněhistorickými

památkami této obce pocházejícími z dob výstavby lázeňských vil. V severní části obce se nachází autobusové a železniční nádraží. Ještě více na sever, na samotném okraji Konstantinových Lázní se rozprostírá rekreační areál La Rocca s přírodním koupalištěm, tenisovými kurty, autokempinkem a restaurací.

23

V blízkosti břehu koupaliště stojí penzion jménem Staré Lázně, který dnes již pouze svým názvem připomíná místo, kde vznikaly první zdejší lázně. Právě tady Konstantin D. Löwenstein jako první projevil zájem o lázeňství v této lokalitě. Proto také lázeňské městečko Konstantinovy Lázně nesou jeho jméno. (4)

Léčebné Lázně Konstantinovy Lázně a. s. Historie těchto léčebných lázní, která je popsána výše, sahá k počátku 19. století. Za celou dobu své existence se měnily nejenom samotné lázně, ale i jejich vlastníci. V roce 1992 se lázně přetransformovaly ze státního vlastnictví do akciové společnosti s názvem Léčebné Lázně Konstantinovy Lázně a. s. V této právní formě působí společnost se sídlem v Plzeňské ulici čp. 58 v Konstantinových Lázních dodnes. Nynějším ředitelem je Ing. Petr Kroupa. [20] I léčebné zaměření lázní se měnilo a od roku 1955 jsou Konstantinovy Lázně zaměřeny především na prevenci, léčbu a rekonvalescenci při srdečních a cévních chorobách. Mezi vedlejší léčebné zaměření patří léčení chorob pohybového systému, výměny látkové a dýchacího ústrojí. Lázně hostům také nabízejí možnosti relaxace, celkového upevňování zdraví a obnovu sil duševních i fyzických. Zdejší hlavní léčebné metody jsou založeny na využití léčivých zdrojů – především minerální uhličité vody k uhličitým koupelím vyznačující se nejvyšším obsahem volného oxidu uhličitého ze všech minerálních vod v České republice, ale také pitný minerální pramen zvaný Prusíkův pramen, který je, jak uvádí webové stránky lázní, „studenou železnatou hypotonickou hydrogenuhličitanovou sodnohořečnatou kyselkou“ s nepatrným sirovodíkovým nádechem. Dalšími metodami léčby jsou tzv. suché uhličité koupele, metody elektroléčby, léčebná tělesná výchova, různé formy masáží, rehabilitace a doplňkem léčebných procesů je pak Solná jeskyně či severská chůze s holemi (Nordic Walking). Celkové léčení velmi pozitivně ovlivňuje zdejší čisté ovzduší a klidné prostředí. Tyto faktory mohou Konstantinovým Lázním přisoudit i označení klimatických lázní. Nabídku pobytů zdejších lázní lze, jako u ostatní lázeňských středisek, rozdělit do tří typů. Komplexní lázeňská péče se vyznačuje tím, že celý léčebný pobyt s výjimkou dopravy a regulačního poplatku je hrazen zdravotní pojišťovnou. 24

Lázeňská péče příspěvková je charakterizována tím, že zdravotní pojišťovna hradí jen náklady spojené s léčbou (vyšetření a léčení v lázních). Vše ostatní si hradí pacient sám. Oba výše zmíněné druhy lázeňských pobytů jsou poskytovány dle doporučení odborných lékařů schválených zdravotní pojišťovnou. U péče příspěvkové si pacient lázeňské místo, typ ubytování, termín a jiné určuje sám. Tzv. samoplátecký pobyt je forma pobytu, kdy host není v lázních na základě lékařských posudků, ale z vlastního zájmu. Proto si vše hradí sám. V tomto smyslu nabízí zdejší lázně pobyty různého zaměření (např. Oddechový víkend pro ženy, Odpočinkový týden s turistikou na koni, Pobyt pro seniory, Relaxační týden v lázních a jiné). [19] Ubytování a stravování je pro potřeby lázní zajišťováno hlavně v několika lázeňských domech (obvykle kategorie hotel). Největším je léčebný ústav Prusík, kde se provádí většina léčebných úkonů. Dalšími jsou pak Jirásek, Palacký, Purkyně, Praha, Mánes, Marie, Mír, Alžbětin Dvůr a Máj. Celkové ubytovací kapacity lázeňských domů čítají asi 450 lůžek. [18]

2.2.4 Kulturní, sportovní a zábavní zařízení a akce Většina kulturních, ale i sportovních a zábavních akcí je soustředěna především v centrech oblasti, v popředí pak v Konstantinových Lázních. Kulturní akce v podobě různých přednášek, koncertů, dramatických vystoupení jsou v Konstantinových Lázních pořádány především zdejšími lázněmi v lázeňských domech, lázeňském parku či jinde se zaměřením převážně na lázeňské hosty. Další kulturní a zábavní akce jsou v již omezenějším množství pořádány zvláště v místních zařízeních k nim určených (kluby, restaurace, kulturní dům). Významnými kulturními a zábavními akcemi pořádanými v Konstantinových Lázních jsou lednový obecní ples, květnové oslavy osvobození a zahájení lázeňské sezony, dále pak červnové festivaly hudby a ochotnických divadel, červencový hudební festival, srpnový festival folkové hudby. Konstantinovy Lázně nabízejí také služby knihovny. [18] V dalších centrech oblasti popř. v širším pojetí i regionu (Bezdružice, případně Černošín) je nabídka o něco menší. Jsou pořadateli různých hudebních, divadelních festivalů či jednorázových akcí. Bezdružice mohou nabídnout i služby kina. Ve zbylé oblasti, a lze říci i ve zbylém Mikroregionu Konstantinolázeňsko, jsou hlavními událostmi konající se poutě, různé místní akce (slavnosti obce apod.) a jiné.

25

Celková nabídka v porovnání s centry je mnohem užší. Rozšířeným kulturním zařízením je pak místní kulturní dům. K dispozici je také několik knihovnických zařízení. [34] Významnými poutěmi jsou např. Floriánská pouť v Bezdružicích, pouť sv. Petra a Pavla v Cebivi a zvláště pak pouť a slavnost v osadě Šipín konající se v letních měsících, které se hojně účastní němečtí návštěvníci. [19] Významnou kulturní akcí je v létě se konající Bezdružické parní léto, což jsou jízdy parních vlaků na zdejší lokální trati spojené s doprovodnými akcemi. [33] Významnější sportovní akcí konající se za pomoci Konstantinových Lázní je každoroční červencový cyklistický závod – Velká cena Konstantinových Lázní a také Lázeňský pohár ve fotbalu. [18] Dalšími sportovními událostmi je několik turistických pochodů (např. Údolím Úterského a Nezdického potoka) [22], a také ligové či jiné soutěže realizované různými pořadateli s převahou pak sportovních spolků a klubů (př. fotbalové kluby). Zmínit lze i existenci nabídky kulturních, sportovních či jiných středisek a akcí okolních regionů (např. muzea v Plané, Stříbře či Tachově a jiné).

2.3 Dopravní systém Oblast Konstantinových Lázní a okolí spolu s regionem nemá z hlediska dopravního systému, který je tvořen silniční a železniční dopravou významnější polohu. Oblastí, včetně Mikroregionu, prochází několik komunikací II. třídy, které tuto lokalitu spojují s Planou, Tachovem, Stříbrem, Plzní a také s dálnicí D5. Ostatní komunikace jsou na úrovni III. třídy (viz Příloha B.5 – silniční síť plzeňského kraje). Oblast Konstantinových Lázní je dostupná železniční dopravou, kterou zajišťuje lokální trať vedená z Pňovan do Bezdružic. Ta má v Pňovanech návaznost na trať Praha – Plzeň – Cheb (viz Příloha B.6 – výřez železniční sítě). Oblast je dostupná též autobusovou dopravou. Ta pomocí několika linek zajišťuje dopravu do většiny obcí. Linky jsou vedeny převážně trasami: Stříbro – Konstantinovy Lázně – Bezdružice, Planá – Konstantinovy Lázně – Bezdružice, Plzeň – Konstantinovy Lázně – Bezdružice či Bezdružice – Úterý a významnou trasou Praha – Plzeň – Konstantinovy Lázně s pokračováním do Mariánských Lázní a Lázní Kynžvart. Významnou linkou v rámci Mikroregionu Konstantinolázeňsko, je Cheb – Černošín – Stříbro – Plzeň – Praha. [23]

26

2.4 Materiálně technická základna 2.4.1 Ubytovací a stravovací možnosti Největší

počet

ubytovacích

zařízení

je

soustředěn

v lázeňském

městě

Konstantinovy Lázně a dále pak na katastru obcí Konstantinovy Lázně, Bezdružice a Kokašice. Samotné Konstantinovy Lázně disponují jednak ubytovacími středisky, které jsou ve vlastnictví zdejších lázní (10 lázeňských domů o kapacitě k 450 lůžkům) a dále pak hotelem, několika penziony, ubytováními v soukromí a také autokempinkem. Na katastru Konstantinových Lázní, Bezdružic a Kokašic je ubytování zajišťováno zvláště penziony popř. kempy, s minimálním zastoupením hotelů. Ve zbylé oblasti je již nabídka ubytování velmi nízká a je zajištěna několika penziony (př. Horní Kozolupy). V rámci regionu je ubytování k dispozici v Černošíně a v kempu u Víchovského rybníka mezi obci Černošín a Stříbro. Koncentrace stravovacích zařízení je opět nejvyšší v Konstantinových Lázních a v jejich blízkosti a dále pak v Bezdružicích (v rámci Mikroregionu pak v Černošíně). Většina ubytovacích zařízení poskytuje i možnosti stravování. Gastronomické služby jsou dále zajištěny několika zařízeními typu restaurace, pizzerie, kavárna, cukrárna a hostinec. Hostince jako střediska nabízející pohostinské služby se nacházejí téměř v každé obci v oblasti. [14] Celkovou nabídku ubytovacích a stravovacích zařízeních lze samozřejmě rozšířit o další, které se nacházejí vně oblasti i Mikroregionu a to na území jak Plzeňského tak Karlovarského kraje.

2.4.2 Možnosti aktivního sportovního vyžití Oblast Konstantinových Lázní a okolí (spolu s regionem) je velmi vhodný pro provozování turistiky, cykloturistiky či v zimě dokonce lyžařské turistiky. Je zde vedeno mnoho cyklistických, turistických tras a šest tras naučných, které seznamují s přírodními i kulturněhistorickými atraktivitami. Nabídka ostatních možností aktivního sportovního vyžití je mnohem vyšší v Konstantinových Lázních a jejich blízkosti. Ve zbylé oblasti jakož i Mikroregionu je velmi nízká. V samotných Konstantinových Lázních je koncentrován poměrně bohatý výběr různých sportů a aktivit. Je zde možné provozovat tenis, volejbal, nohejbal, kopanou, minigolf, plážový volejbal, stolní tenis, badminton či dokonce softbal nebo petanque. Pro plavání je k dispozici plavecký bazén a přírodní koupaliště.

27

V blízkých Dolních Polžicích je lanové centrum a v Bezdružicích je možné pronajmout víceúčelové hřiště s posilovnou a prostory pro squash. [19] Zbylá oblast stejně jako zbylá část Mikroregionu širší nabídku sportovních možností postrádá. Koupání je možné v několika rybnících. Velmi zajímavá je nabídka hippoturistiky. Tuto aktivitu zajišťují kromě provozovatele v Konstantinových Lázních také stáje ve vzdálenějších obcích (Planá, Teplá). [21]

2.4.3 Ostatní služby I ostatní nabízené služby jsou k dispozici především v hlavních centrech oblasti i regionu s výrazným prvenstvím Konstantinových Lázní a blízkých Bezdružic. Ty zajišťují nejen v oblasti, ale i v Mikroregionu (za pomoci obce Černošína) většinu nutných a důležitých služeb jako jsou služby policie, služby zdravotnické (s výjimkou specializovaných lékařů a nemocničních zařízení – ty jsou zajištěny ve větších sídlech), lékárenské, poštovní a turisticky významné služby informačního centra (využít lze i informační centra ve Stříbře či Plané), jakožto i zbývající služby (např. kadeřník, opravna kol, aut a jiné). [14, 21]

28

2.5 Charakteristika dalších faktorů ovlivňujících realizaci a případný rozvoj cestovního ruchu v oblasti Významným činitelem, který ovlivňuje rozvoj jednotlivých obcí, oblasti i regionu a tudíž i zdejšího cestovního ruchu, je problematika obyvatelstva a osídlení. Vymezené území bylo osídleno již v době kamenné a bronzové, velká kolonizace oblasti pak následovala počátkem 11. století a značný vliv na podobu obyvatelstva a osídlení měl rozvoj lázeňství v 19. století. Avšak současná výše a struktura populace je výsledkem válečných a politických událostí 20. století. Před 2. světovou válkou a během ní byla pro polohu oblasti většina obyvatel tvořena sudetskými Němci. Ti ale byli po skončení války z oblasti odsunuti a lokalita již poté nikdy nebyla Čechy dosídlena do původního počtu. Také zemědělský charakter oblasti bez existence průmyslových center měl a má dopad na počet obyvatel, který v průběhu 20. století klesal (4) (viz Tabulka 1, která ukazuje vývoj počtu obyvatel ve vybraných sídlech). Klesající tendence v současné době již není tak patrná a spíše stagnuje. Tabulka 1

Území

Rok 1930

Rok 1950

Rok 1970

Rok 1990

Rok 1999

Bezdružice

2013

983

1034

980

998

Cebiv

585

276

299

281

297

908

498

392

297

286

698

347

293

269

298

1800

1153

1075

1021

968

Horní Kozolupy Kokašice Konstantinovy Lázně

Pramen: [34]

Tedy důležitou a výchozí charakteristikou je počet obyvatel. Ten byl v roce 2007 (dle údajů Českého statistického úřadu) v celém Mikroregionu Konstantinolázeňsko v počtu 4 789 lidí, v oblasti Konstantinových Lázní a okolí pak v počtu 2 690 lidí. Vzhledem k rozloze oblasti (region – 203 km2, Konstantinovy Lázně a okolí – 103 km2) je

výsledná

hustota

osídlení

velmi

nízká

(Konstantinovy

Lázně

a

okolí

26,2 obyvatele/1 km2, celý region pak 23,6 obyvatele/1 km2) ve srovnání s celou Českou republikou (131,6 obyvatele/1 km2), Plzeňským krajem (74,2 obyvatele/1 km2) i jedním z nejméně lidnatějších okresů Tachova (38,2 obyvatel/1 km2).

29

Poměr muži/ženy je v regionu i oblasti Konstantinových Lázní téměř vyrovnán, u věkové struktury zaujímá kolem 71 % skupina lidí ve věku 15 – 64 let, do 15 let je kolem 14 % obyvatel, a zbytek pak tvoří lidé ve věku 65 a více let. Národnostnímu složení (rok 2001) vévodí národnost česká (93 %). Z ostatních národností je nejvíce zastoupena národnost slovenská (2 %) a dále pak německá a moravská. Za dosažené vzdělání (rok 2001) je u většiny obyvatel (39 %) uvedeno vyučení a střední odborné bez maturity, u 33 % pak základní včetně neukončeného. Kolem 19 % obyvatel má úplné střední vzdělání s maturitou a vzdělání vysokoškolské pak více jak 3 %. Z hlediska náboženského vyznání (rok 2001) je asi 67 % obyvatel bez vyznání a více jak 20 % věřících, z nichž většina se hlásí k římskokatolické církvi. Z dalších je nejvíce zastoupena církev českobratrská evangelická. V následujícím grafu je znázorněna významnost a velikost jednotlivých obcí z hlediska počtu obyvatel v rámci celého Mikroregionu Konstantinolázeňsko. Z něho jsou patrná centra regionu, kterými jsou Bezdružice, Černošín a Konstantinovy Lázně. [25] Graf 1

Velikost obcí z hlediska počtu obyvatel

8,9% 1,6% 8,2%

20,6%

5,7% 19,3% 25,1%

5,4% 5,1%

Bezdružice

Cebiv

Černošín

Horní Kozolupy

Kokašice

Konstantinovy Lázně

Lestkov

Olbramov

Záchlumí

Pramen: [25]

Dalším důležitým činitelem je rozhodně ekonomický stav v oblasti. Ten je z hlediska nedostatku podrobných lokálních informací o výkonu ekonomiky (dáno výší HDP) možno určit počtem a strukturou zaměstnaných obyvatel a počtem a strukturou ekonomických subjektů. Ekonomické postavení oblasti má souvislost s počtem obyvatel a lze říci, že mezi nimi existuje jistá vzájemná závislost.

30

Popisované území bylo zemědělsky využívanou krajinou, což jí vtisklo současnou podobu, ráz i charakter. V době komunistické vlády zde působilo Jednotné zemědělské družstvo, které zde zanechalo dosti negativní stopy své činnosti (zpustlé statky, dvory či jiné budovy). Charakter krajiny se nezměnil ani po roce 1989, kdy se změnila podstata vlastnictví, i struktura zaměstnanosti v jednotlivých sektorech (odliv zaměstnanců z primárního sektoru – v současné době se hospodaří pouze na malé části z původní zemědělské půdy – do

sektoru průmyslu a především pak služeb). Celá oblast

vzhledem k svému historickému vývoji postrádá jakákoli průmyslová střediska, a tím i dostatek pracovních příležitostí, což má vliv na výši nezaměstnanosti [34] (ta se v celém Mikroregionu

Konstantinolázeňsko

pohybuje

kolem

11 %,

v samotném

okolí

Konstantinových Lázní pak přesahuje 11 % [25] – nezaměstnanost v jednotlivých obcích Mikroregionu Konstantinolázeňsko je patrná v Grafu 2) a na fakt dojíždění obyvatel za prací do větších sídel (lepší situaci nabízí Konstantinovy Lázně). Vůbec okres Tachov, jehož součástí popisovaná oblast je, patří k ekonomicky nejslabším okresům České republiky i Plzeňského kraje. [34] Graf 2 Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích regionu 90,37%

Záchlumí

9,63%

64,29%

Olbramov

35,71% 87,27%

Lestkov

12,73%

91,85%


8,15%

88,19%

Kokašice

11,81%

81,95%

Horní Kozolupy

18,05%

92,08%

Černošín

7,92%

82,19%

Cebiv

17,81%

89,83%

Bezdružice 0%

10%

20%

30%

40%

10,17%

50%

zaměstnaní

60%

70%

80%

90%

100%

nezaměstnaní

Pramen: [25]

V celém Mikroregionu Konstantinolázeňsko působí na 905 (rok 2007) podnikatelských subjektů, v samotných Konstantinových Lázních a okolí pak na 536 (nejvyšší počet podnikatelských jednotek v rámci jednotlivých obcí je koncentrován pochopitelně do Konstantinových Lázní a dále pak do Bezdružic popř. Černošína).

31

Tyto počty jsou poměrně vysoké, ale je třeba brát v úvahu fakt, že bezmála tři čtvrtiny těchto subjektů jsou podnikateli – fyzickými osobami s minimálním počtem zaměstnanců. [25] V celém Mikroregionu je pouze několik subjektů zaměstnávajících větší počet lidí (v oblasti Konstantinových Lázní a okolí především Léčebné lázně Konstantinovy Lázně a. s. a Lesní společnost Stříbro v Konstantinových Lázních, ve zbylém regionu má pak zvláštní postavení podnik Opravy a kovovýroba Záchlumí či zemědělské družstvo v Černošíně). [34] Téměř polovina z ekonomických subjektů se zabývá činností spojenou s obchodními službami, prodejem a opravou motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinstvím, z dalších činností má významné postavení zemědělství, lesnictví a rybolov a částečně i průmysl. [25] Pro rozvoj obcí, oblasti, regionu a tedy i pro rozvoj místního cestovního ruchu může velmi kladně přispívat vzájemná spolupráce obcí, větších celků, nebo spolupráce takovýchto územních jednotek či dobrovolných svazků s různými organizacemi či institucemi, které mohou pomoci k rozvoji oblasti finančními prostředky nebo jinak. Velmi důležitý je fakt existence Mikroregionu Konstantinolázeňko, jako většího celku, a to svazku devíti obcí. Také je zajímavá spolupráce tohoto svazku s okolními lokalitami v rámci občanského sdružení Český Západ, což je místní akční skupina (MAS) – lokalita spolupracující v rámci programu Leader, v jehož spojitosti je významná možnost rozvoje oblasti a získání finančních prostředků. [26] Důležité je také zmínit činnost agentury CzechTourism jako agentury zabývající se propagací České republiky v rámci vymezených turistických regionů a oblastí. Z hlediska samotných institucí, které mohou napomáhat rozvoji cestovního ruchu v oblasti či regionu, je to Evropská unie se svými programy, stát se svými programy (s významným postavením Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva kultury) a také Plzeňský kraj se svými dotačními nabídkami. Důležitými organizacemi jsou také různé nadace, sdružení a spolky přispívající finančně či jinak k rozvoji a zlepšení stavu věcí v oblasti (občanské sdružení Klub českých turistů, sdružení Pomozme si sami, občanské sdružení Plzeňská dráha, nadace Roberta Bosche apod.). [34] Svůj význam na poli propagace má i začlenění určitých organizací do společných asociací (např. Sdružení lázeňských míst, Svaz léčebných lázní ČR, Asociace evropských lázní – ESPA, Asociace hotelů a restaurací České republiky – AHRČR v případě léčebných lázní v Konstantinových Lázních). [29]

32

3 Průzkum návštěvníků na základě marketingového šetření Cílem uskutečněného dotazníkového šetření bylo získat informace, které by posloužily k určení podoby a struktury (rozložení návštěvníků do několika skupin vyznačujících se společnými znaky) a jejich hodnocení oblasti (služby a jiné faktory ovlivňující celkové vnímání oblasti návštěvníky). Touto náplní se zabývá několik následujících kapitol. Před realizací samotného primárního šetření návštěvníků byly z dostupných zdrojů zjištěny některé informace ohledně návštěvníků, a to jejich rozdělení do skupin, které byly zmíněny v kapitole Segmentace návštěvníků do souhrnných skupin. Též byl zjištěn fakt o struktuře návštěvníků pobývajících v léčebných lázních. Ty navštěvují převážně hosté tuzemští, ale objevují se zde i v poměrně hojném počtu hosté zahraniční, a to zvláště německé národnosti, jejichž počet by dle slov obchodního ředitele Konstantinových Lázní pana Roberta Reisse na marketingové akci CzechTourism Berlin

konající

se

v roce

2004

mohl

do

budoucna

růst

[http://www.czechtourism.cz/?show=023172]. Pro získání výsledků z dotazníkového šetření jen od tuzemských návštěvníků byl tento průzkum a část této práce zaměřeny na domácí cestovní ruch.

3.1 Metodika marketingového šetření V následující kapitole jsou v grafické podobě prezentovány výsledky vlastního marketingového šetření návštěvníků oblasti Konstantinových Lázní a okolí. Tímto šetřením byla získána tzv. primární data („data shromažďována nově, pro potřeby řešeného projektu“). Byly získány též informace o návštěvnosti, které nepocházejí z tohoto prvotního šetření, ale z jiných dostupných zdrojů – tzv. sekundární data („data, která byla sebrána k jinému účelu, než je řešený projekt“). Sběr primárních dat byl uskutečněn metodou osobního dotazování, a to na základě sestaveného dotazníku – viz Příloha A.1 (podoba dotazníku vychází z dotazníku použitého

ke

zjištění

návštěvnosti

v Moravskoslezském

kraji

[http://www.kr-

moravskoslezsky.cz/zip/mark_08.pdf], ze vzorového dotazníku agentury CzechTourism sloužícího pro výzkum návštěvníků v jednotlivých regionech České republiky [http://www.czechtourism.cz/?show=002025] a také ze vzorového dotazníku pana doc. RNDr. Jiřího Vaníčka, CSc., které byly dále upraveny pro účely této práce).

33

„Tato výzkumná metoda má velmi dlouhou tradici a je nejvýznamnější dotazovací technikou, se značnou řadou předností“. Průzkum byl prováděn během měsíce srpna a začátkem měsíce září v roce 2008. Místem sběru dat bylo stanoveno centrum města Konstantinovy Lázně. To bylo vybráno pro jeho význačné postavení jak v oblasti, tak i v této práci. Charakteristikou výběrového souboru byla skutečnost, že každá statistická jednotka tohoto souboru musela být návštěvníkem Konstantinových Lázní a jejich okolí. Výběr jednotek souboru byl uskutečněn náhodným výběrem, který má schopnost zajistit nestrannost a spravedlivost. To je spatřováno v „takovém výběru, při kterém platí, že všechny jednotky základního souboru mají stejnou pravděpodobnost, že budou vybrány“. Velikost výběrového souboru tvoří 52 dotazovaných. Takováto velikost vzorku není plně nejoptimálnější, a vzhledem k neznámé velikosti základního souboru se výsledky prezentované na jeho základě mohou méně či více lišit od skutečnosti. Přesto však zjištěné informace mají svoji hodnotnou vypovídající schopnost, která zajišťuje naplnění stanovených cílů, čímž se pak pro potřeby této práce stávají dostačujícími. Získaná data byla vyhodnocována technikou stanovení četností jednotlivých odpovědí v každé otázce. Tyto četnosti byly poté pro lepší srozumitelnost převedeny do grafické podoby. Otázky jsou převážně uzavřené („výběr z předepsaných variant odpovědí“) a polouzavřené („předepsané varianty odpovědí s nakonec souhrnnou skupinou – ‚a jiné‘, ‚další‘ atd.“) s výjimkou otázek s pořadovými čísly 12 a 15, které jsou otázkami otevřenými („umožňují obsáhlejší odpovědi, které jsou celé zaznamenávány“). Otázky 13 a 14 jsou škálovými otázkami („postup určený k převádění nesouměřitelných znaků na znaky měřitelné“), které se ve svém zpracování a grafickém vyjádření částečně opřely i o techniku „sémantického diferenciálu (polaritního profilu)“ zkonstruovaného na základě vypočtených průměrů, a to z důvodu lepší srozumitelnosti a přehlednosti výsledků. Pro statistické zpracování dotazníkového průzkumu bylo použito tabulkového kalkulátoru Excel 2003.

34

Obsahová struktura dotazníku je v následujícím sledu: o Důvody k návštěvě Konstantinových Lázní, okolí o Frekvence návštěvnosti, období návštěvy o Doprovod dotazovaného o Způsob dopravy do Konstantinových Lázní, okolí o Zdroje informací o Konstantinových Lázních, okolí o Způsob zajištění cesty či pobytu o Určení délky a místa pobytu, formy ubytování o Navštěvované památky a atraktivní lokality v okolí Konstantinových Lázní o Hodnocení služeb cestovního ruchu o Hodnocení

faktorů

ovlivňujících

návštěvnost

a

v Konstantinových Lázních, okolí o Míra doporučení Konstantinových Lázní, okolí k návštěvě o Totožnost dotazovaného (části psané kurzívou, není-li uvedeno jinak 6)

35

cestovní

ruch

3.2 Vyhodnocení dotazníkového průzkumu 1) Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy Konstantinových Lázní a okolí? Hlavním důvodem návštěvy Konstantinových Lázní a jejich okolí, jak je i patrné z grafu, je péče o zdraví. Tuto odpověď zvolilo 57,7 % dotazovaných a tedy značně převyšuje ostatní možné varianty. Četnost této odpovědi není však nijak překvapivá, a to z důvodu existence zdejšího lázeňského zařízení. Lze konstatovat, že téměř 60 % dotazovaných návštěvníků přicestovalo do Konstantinových Lázní a okolí z důvodu využití lázeňských služeb. Druhou početnou skupinu tvoří lidé, kteří zvolili jako důvod návštěvy výlet. Ti dosahují hodnoty ke 27 % z dotazovaných. V této skupině převažují návštěvníci pobývající v oblasti šetření pouze do jednoho dne – tedy tvoří skupinu „výletníků“ (viz otázka č. 9). Dalšími, již méně zastoupenými skupinami jsou návštěva z důvodu dovolené, odpočinku (tvoří necelých 8 %) a návštěva příbuzných nebo známých (tvořeno téměř 6 %). Zbylé varianty odpovědí byly shrnuty do skupiny „ostatní“, která je zastoupena pouze necelými 2 %. Graf 3 Hlavní důvod návštěvy Konstantinových Lázní a okolí

1,9% 7,7% 5,8% 26,9%

57,7%

dovolená, odpočinek

návštěva příbuzných, známých

zdravotní důvody (léčení, lázně)

výlet

ostatní

Pramen: vlastní marketingové šetření

36

2) Které faktory Vás ovlivnily při výběru města Konstantinovy Lázně a jeho okolí? (konkrétnější, specifičtější důvody návštěvy) V následujícím grafu je možné zpozorovat jednotlivé faktory, které návštěvníky ovlivnily při volbě právě oblasti Konstantinových Lázní a okolí. Lze také jinými slovy říci, že se jedná o konkrétnější či specifičtější důvody jejich návštěvy. Hlavními faktory pro výběr vymezené lokality jsou především lesy, krajina (25,3 %), dále je pak velmi ceněné čisté životní prostředí a klidné prostředí bez hluku (obojí dosahují téměř 21 %). O něco méně lidí volilo lokalitu pro kulturně historické památky, které zaujímají kolem 10 %. Dalšími zmíněnými faktory jsou fauna a flora (6,3 %) a turistika, cyklistika, sport provozovaný rekreačně (tato skupina zaujímá necelých 6 %). Stejnou měrou je zastoupena i odpověď „jiné“ (také téměř 6 %), kde byly uvedeny převážně činitelé týkající se lázeňských hostů, a to léčení, přátelský personál či dobří lékaři. Kulturní akce a zábava je kategorie, která získala 2,5 % a posledními skupinami jsou odpovědi, které získaly téměř 1,5 % (vodní plochy, toky a pracovní či soukromé důvody). Graf 4 Faktory ovlivňující výběr města Konstantinovy Lázně a jeho okolí 30,0% 25,0%

25,3% 20,9%

20,9%

20,0% 15,0%

10,1%

10,0%

6,3%

5,0%

5,7% 2,5%

1,3%

0,0%

5,7% 1,3%

0,0% čisté životní prostředí

klidné prostředí bez hluku

lesy, krajina

vodní plochy, toky

fauna, flora

kulturněhistorické památky

kulturní akce, zábava

aktivní rekreace

turistika, cyklistika, sport provozovaný rekreačně

pracovní, soukromé důvody

jiné


Zmíněné faktory je možné zařadit do souhrnných skupin, které jsou pojmenované a patrné v následujícím grafu. Ten ukazuje poměr těchto souhrnných skupin, a jak již napovídá předešlý odstavec a graf nejvíce je zastoupena kategorie přírodních faktorů, která činí bezmála 75 %. S téměř 13 % následují faktory kulturní (tvořeny především kulturněhistorickými památkami) a s 5,7 % jsou dále řazeny podmínky pro fyzicky aktivní činnost. Ostatní faktory slučují varianty odpovědí „pracovní a soukromé důvody“ a „jiné“ (7 %). 37

Graf 5 Faktory ovlivňující výběr města Konstantinovy Lázně a jeho okolí

5,7%

7,0%

12,7%

74,7%

přírodní faktory

kulturní faktory

podmínky pro fyzicky aktivní činnost

ostatní faktory


Jelikož je lokalita v pohledu na návštěvníky specifická pro vysoké zastoupení lázeňských hostů, je nutné říci, že výsledky po vynechání této skupiny se poněkud liší. Pro znázornění je zde uveden souhrnný graf, který vylučuje lázeňské hosty. V něm je možné vidět též vysoké zastoupení přírodních faktorů (téměř 70 %), dále pak podíl kulturních faktorů s převahou kulturněhistorických památek (13,6 %) a oproti celkovému grafu zvýšené procento kategorie „podmínky pro fyzickou a aktivní činnost“ (13,6 %) – ta u pouze lázeňských hostů není zastoupena vůbec. Ostatní faktory jsou reprezentovány 3 %. Graf 6 Faktory ovlivňující výběr města Konstantinovy Lázně a jeho okolí

3,0% 13,6%

13,6%

69,7%

přírodní faktory

kulturní faktory

podmínky pro fyzicky aktivní činnost

ostatní faktory


38

3) Pokolikáté jste v tomto městě nebo jeho okolí? Největší část dotazovaných (necelých 35 %) bylo v Konstantinových Lázních a jejich okolí již poněkolikáté. Druhou nejpočetnější skupinou byli návštěvníci, kteří přicestovali do města či okolí poprvé (bezmála 31%). Tato skupina je tvořena převážně lázeňskými hosty. 21,2 % dotazovaných návštěvníků navštěvuje město a okolí častokrát či pravidelně. Jako svou druhou návštěvu realizovalo 13,5 % dotazovaných, kteří přijeli převážně ze zdravotních důvodů. Zhruba polovina návštěvníků přijíždějících poněkolikáté nebo častokrát jsou zde ze zdravotních důvodů, asi třetina z důvodu výletu a zbytek z důvodu dovolené, odpočinku či návštěvy příbuzných, známých. Graf 7 Frekvence návštěvy

30,8%

0%

10%

20%

poprvé

13,5%

30% podruhé

40%

34,6%

50%

poněkolikáté

60%

21,2%

70%

80%

jezdím sem často, pravidelně


39

90%

100%

4) Ve kterém ročním období do tohoto města nebo jeho okolí obvykle zavítáte? Dle níže uvedeného grafu je návštěvníky nejoblíbenějším ročním obdobím léto, které preferuje 52 % dotazovaných. Poměrně vysoké oblibě se těší i podzim (něco málo přes 32 %) a již o mnoho méně je k návštěvě voleno období jarních měsíců (16 %). Zima, jak je i z grafu na první pohled zřejmé, nebyla žádným dotazovaným označena jako období návštěvy. U

lázeňských hostů jsou téměř stejnou měrou preferovány léto a podzim a

menším procentem pak jaro. Ostatní návštěvníci (tedy bez lázeňských hostů) dávají s velkou převahou přednost létu (téměř 70 %) a zbylí návštěvníci jsou pak téměř rovným dílem děleny mezi období jara a podzimu. Takovéto výsledky jsou dány jednak skutečností, že šetření bylo provedeno v letním období a jednak také tím, že oblast je vybírána pro přírodní faktory, pro existenci kulturněhistorických památek a pro příznivé podmínky k fyzicky aktivní činnosti, která je tvořena převážně pěší turistikou a cykloturistikou (viz otázka č. 2). Nutné je také zmínit, že dotazovaní nebyli v této otázce nuceni volit pouze jednu odpověď, ale mohli uvést i více možností. Graf 8 Nejoblíbenější roční období

16,0%

0%

10%

51,9%

20%

30%

40% jaro

léto

32,1%

50%

60%

podzim

70%

80%

zima


40

90%

100%

5) Jaký dopravní prostředek jste použil(a) k dopravě do Konstantinových Lázní a okolí? Nejčastěji užívaným dopravním prostředkem k dopravě do Konstantinových Lázní a okolí je automobil, kterým se dopravilo zhruba 56 % z celého souboru. Velmi používaným dopravním prostředkem je i vlak, kterým přicestovalo něco málo přes 42 % dotazovaných. Pouhé necelé 2 % využilo služeb autobusových dopravců. U lázeňských hostů byla struktura odpovědí dosti odlišná. Ti volili z téměř 84 % automobil, zbytek volilo vlak. U ostatních návštěvníků (bez lázeňských) byla vysoká převaha těch, kteří přicestovali vlakem. Asi pětina z „ostatních návštěvníků“ použila automobil (převážně návštěvníci, kteří přijeli z důvodu cykloturistiky). Zbylé nevelké procento použilo autobus. Kromě výše zmíněných třech druhů dopravy nebyla uvedena jiná odpověď. Do výsledků se zřejmě nezobrazila skutečnost, že oblast je poměrně hojně využívaná cykloturisty – (žádná odpověď varianty „bicykl“), a to z důvodu obtížného podchycení tohoto turistického segmentu. Graf 9 Dopravní prostředek použitý k dopravě do Konstantinových Lázní a okolí

55,8%

0%

10%

20%

automobil

30% motocykl

42,3%

40% bicykl

50% vlak

60%

70%

autobus

80%

90%

pěšky nebo jinak


41

1,9%

100%

6) S kým cestujete? Téměř 54 % dotazovaných (zhruba každý druhý dotazovaný) přicestovali sami. Velmi početnou skupinou jsou návštěvníci, kteří přijeli s přáteli nebo známými (19,2 %). Významnou skupinu návštěvníků tvoří rodiny (13,5 %). Ti kteří přicestovali s partnerem či partnerkou zaujímají 11,5 %. Položka „ostatní“ (slučující odpovědi „se skupinou nebo zájezdem“ a „jinak“) je zastoupena minimálním podílem (necelými 2 %). Vysoký podíl odpovědi „sám / sama“ je dán vysokým zastoupením lidí přijíždějících do lokality z důvodu lázeňského pobytu. Pokud bychom celkový soubor očistili od této skupiny bude struktura odpovědí jiná. V tomto případě převažuje skupina (asi polovina), která přicestovala s přáteli nebo známými, necelá třetina je tvořena skupinou návštěvníků – rodinou a asi pětina návštěvníků zde tráví pobyt se svojí partnerkou či partnerem. Graf 10 S kým návštěvník nejčastějí cestuje

1,9% 19,2%

53,8%

13,5%

11,5%

sám / sama

s partnerem / partnerkou

s rodinou

s přáteli nebo známými


42

ostatní

7) Odkud především máte informace o Konstantinových Lázních a okolí, které Vás přiměly k návštěvě? Hlavním zdrojem informací jsou vlastní poznání a zkušenosti, které uvedlo něco málo přes 40 % dotazovaných. Téměř 30 % dotazovaných uvedlo jako zdroj informací o lokalitě doporučení svých známých. O něco méně (asi 23 %) návštěvníků označilo odpověď „jiné“. Tuto variantu volili převážně návštěvníci pobývající zde ze zdravotních důvodů (asi 40 % z nich) a to především ti, kteří zde byli poprvé. Ti nejčastěji uváděli doporučení lékařů. Výseč „ostatní“ je složena ze zbylých variant odpovědí (informace od cestovních kanceláří či agentur, tištěné informace, internet, média) a dosahuje bezmála 8 %. Nejčastěji zaškrtnutý zdroj informací v tomto souhrnu variant byl internet. U souboru bez lázeňských hostů byly hlavním zdrojem informací vlastní poznání a zkušenosti (čítající přes polovinu) a doporučení známých (kolem 40 %). Z výsledků je patrné, že návštěvníci dávají přednost osobním zdrojům informací. Graf 11 Hlavní zdroje informací o Konstantinových Lázních a okolí

7,7%

23,1%

40,4%

28,8%

vlastní poznání a zkušenosti

doporučení známých

jiné


43

ostatní

8) Jakým způsobem je Vaše cesta či pobyt zajištěn? Otázka se zabývala zjištěním způsobu zajištění pobytu či návštěvy u dotazovaných návštěvníků. Velmi klíčovou roli hráli lázeňští hosté, pro které bylo možná trošku problematické jednoznačně určit odpověď a volili tak mezi odpověďmi „individuálně“ a „jinak“. To proto, že téměř všichni lázeňští hosté zde pobývali na základě lékařského doporučení (tzv. vázaný cestovní ruch). Takovýto pobyt je sice hrazen plně či zčásti zdravotní pojišťovnou, ale minimálně doprava (ne-li doprava, ubytování a stravování u příspěvkové formy pobytu v lázních) je hrazena a organizována samotným hostem. Výsledky lze ale shrnout do podoby, že návštěvníci vyjma lázeňských hostů si zajistili svoji cestu sami (individuálně). U lázeňských hostů bylo zajištění pobytu převážně ve spojitosti s lékařským doporučením. Celkové výsledky jsou pak patrné v grafu č. 12. Graf 12 Způsob zajištění cesty či pobytu

73,1%

0%

10%

20%

individuálně

30%

40%

26,9%

50%

60%

70%

za pomoci zprostředkovatelů (CK či CA)

80%

služební cesta


44

90%

100%

jinak

9) Jak dlouhý je Váš pobyt v tomto městě, jeho okolí? Zhruba 73 % dotazovaných uvedlo délku pobytu delší něž jeden den (tedy skupina s označením „turisté“). Nejvyšší podíl v této skupině zaujímají návštěvníci pobývající v lokalitě 20 – 28 dní (téměř 60 % z celkového souboru), kteří jsou lázeňskými hosty. Od 2 do 10 dní zde tráví 13,5 % dotazovaných návštěvníků a necelá 2 % zůstanou 11 – 19 dnů. Ty zde pobývají z důvodu dovolené, odpočinku. Téměř 27 % ze všech dotazovaných se zdrželo pouze do 1 dne (tedy skupina tzv. „výletníků“). Průměrný počet strávených dnů získaný z celého souboru je 17. Pokud ale eliminujeme skupinu lázeňských hostů, tento průměr se výrazně sníží, a to zhruba na 2,7 dne. Také se výrazně změní celá struktura odpovědí, ve kterých pak vévodí téměř s 64 % skupina „výletníků“. Skupina „turistů“ pak zaujímá něco přes 36 %, z nichž většina zde není déle než 10 dnů. Graf 13 Délka pobytu v Konstantinových Lázních a okolí

1,9% 57,7% 26,9%

73,1% 13,5%

do 1 dne

2-10

11-19

20-28


45

10) Pokud zde budete trávit více dnů, můžete uvést místo Vašeho ubytování? Jak je patrné z grafu č. 13 u předešlé otázky, přibližně 73 % z celkového počtu dotazovaných trávilo v Konstantinových Lázních a okolí více dnů. Pro tuto skupinu „turistů“ byla nejčastějším místem ubytování přímo obec Konstantinovy Lázně (skoro 87 %). Zbylí dotazovaní, pobývající zde více dnů, nocovali v okolí města Konstantinovy Lázně či v regionu. Vysoké procento ubytovaných v samotné obci Konstantinovy Lázně je dáno velkým zastoupením lázeňských hostů, kteří samozřejmě ve

všech

případech

nocovali

přímo

ve

městě.

Zbylí

„turisté“

nocovali

v Konstantinových Lázních z méně jak 40 %, zatímco v jejich okolí nebo regionu pak z více jak 60 %. Graf 14 Nejčastější místa ubytování

86,8%

0%

10%

20%

v tomto městě

30%

40%

13,2%

50%

60%

70%

v okolí tohoto města / v tomto regionu

80% v tomto kraji


46

90% jinde

100%

11) Pokud zde budete trávit více dnů, můžete uvést, jak jste ubytován(a)? Z celkového počtu dotazovaných, kteří trávili v Konstantinových Lázních a okolí více dnů, bylo nejvíce návštěvníků (68,4 %) ubytováno z pochopitelných důvodů (vysoký podíl lázeňských hostů) v lázních, lázeňských domech. Někteří lázeňští hosté uvedli jako druh ubytování hotel (necelých 8 %) a penzion (téměř 3 %). Z hlediska ostatních návštěvníků byl nejčastějším druhem ubytování kemp, tábořiště či pobyt v přírodě (asi 16 %). Tito návštěvníci přijížděli z důvodu rekreace, odpočinku. 5,3 % dotazovaných nocovalo u svých známých či příbuzných, kde důvodem cesty byla především jejich návštěva. Graf 15 Nejčastější formy ubytování

7,9% 2,6%

0%

10%

68,4%

20%

30%

40%

15,8%

50%

60%

70%

80%

90%

5,3%

100%

hotel

penzion

lázně, lázeňské domy

ubytování v soukromí

chata, chalupa

kemp, tábořiště, v přírodě

u známých, příbuzných

jinak


47

12) Co byste v okolí Konstantinových Lázní (blízkém, popř. i vzdáleném) chtěl(a) navštívit, nebo jste již navštívil(a)? Nejnavštěvovanější atraktivity, místa či lokality nacházející se v bližším okolí Konstantinových Lázní jsou uvedeny v grafu č. 16. Mimo těchto uvedených byly ještě jmenovány další, které jsou situovány blíže či dále Konstantinovým Lázním. Takové lokality se svojí četností v odpovědích řadily na pozice, které zaujímají Ovčí vrch, Kokašice a níže. Nejčastěji byly zmíněny obce Úterý, Stříbro, Teplá, dále pak klášter Kladruby, obec, hrad a zámek Bečov nad Teplou, nebo např. hrad a obec Loket či západočeská lázeňská místa (Mariánské Lázně, Karlovy Vary). Tedy dle níže uvedeného grafu se největší popularitě těší zříceniny hradů Gutštejn a Krasíkov, obec a především pak zámek Bezdružice. Jako časté místo byly uváděny i samotné Konstantinovy Lázně, a to lidmi, kteří v této obci nebyli ubytováni. Obec byla z tohoto seznamu ale vyškrtnuta, protože figurovala jako místo dotazníkového šetření. Svou pozici by jinak měla mezi předními příčkami. Nutné je uvést, že výsledky plynoucí z této dotazníkové otázky významně posloužily pro sestavení kapitoly Kulturněhistorické památky, která podrobněji popisuje lokality návštěvníky zmíněné. Kapitola je po uvážení rozšířena o některé další. Graf 16 Nejnavštěvovanější památky a lokality v okolí Konstantinových Lázní Bezemínské hradiště Cebiv Horní Polžice Okrouhlé Hradiště Kokašice Ovčí vrch Studánka lásky Panenka Marie Šipín Povodí Hadovky a Úterského potoka Dolní Polžice Hradišťský vrch Bezdružice Krasíkov Gutštejn


48

13) Mohl(a) byste pomocí následující stupnice ohodnotit kvalitu služeb v tomto městě nebo jeho okolí pokud s nimi máte zkušenosti? Následující otázka zkoumá míru spokojenosti návštěvníků se službami cestovního ruchu. Hodnotící škála má následující posloupnost: nejlepší (1) – průměrné (3) – nejhorší (5) s mezistupni a odpovědí „neumím posoudit“, která symbolizuje nevyužití určitého druhu služby či neumění ji ohodnotit. Ubytovací služby dokázalo ohodnotit více jak 60 % dotazovaných, z nichž většina je hodnotila jako velmi dobré (přes 81 %). Stravovacích služeb využilo, umělo či bylo ochotno posoudit jejich kvalitu téměř 80 % dotazovaných. Také tento druh služby byl převážně hodnocen jako velmi dobrý (skoro 70 %). Dobrým se zdál 30 % a jen velmi malému procentu průměrným. Služeb informačního centra využilo jen zhruba 40 % dotazovaných, kteří je ohodnotili zhruba ze tří čtvrtin jako velmi dobré a z jedné čtvrtiny jako dobré. Ostatních služeb využilo asi 56 % dotazovaných návštěvníků. Hodnotili je však o něco hůře než služby výše zmiňované. Jako velmi dobré se zdály bezmála 28 % dotazovaným, jako dobré 62 %. Za průměrné je shledávalo asi 7 % a za špatné kolem 3,5 %. Celkovou spokojenost s úrovní služeb hodnotilo na 93 % oslovených návštěvníků a byla asi v 53 % vnímána jako velmi dobrá, v 34 % dobrá a zhruba ve 13 % jako průměrná. Graf 17 Hodnocení kvality služeb cestovního ruchu v Konstantinových Lázních a okolí 2,5%

100% 90%

3,4%

18,8%

6,9%

23,8%

13,2%

30,0%

80%

34,0%

70% 60%

62,1%

50% 40%

81,3%

76,2%

67,5%

30%

52,8%

20% 27,6%

10% 0% ubytovací služby

stravovací služby služby informačního centra

velmi dobré

dobré

průměrné

ostatní služby (prodejny, cykloservisy...)

špatné

velmi špatné


49

celková spokojenost s úrovní služeb

Pro lepší představu o vnímání kvality jednotlivých služeb dotazovanými návštěvníky, byl z dosažených průměrů vypočtených z hodnotících stupňů u jednotlivých služeb zkonstruován graf opírající se částečně o techniku „sémantického diferenciálu“ (graf č. 18). Graf přehledně ukazuje, jak která služba je oslovenými návštěvníky celkově (průměrně) hodnocena. Můžeme zde spatřit, že nejlépe hodnocenými službami jsou služby ubytovací, služby informačního centra a s lehkým výkyvem i služby stravovací. Hůře (s vyšším výkyvem) jsou hodnoceny služby ostatní. Na základě výsledků lze konstatovat, že služby jsou celkově vnímány jako velmi dobré až dobré. Graf 18 Hodnocení kvality služeb cestovního ruchu v Konstantinových Lázních a okolí 1

ubytovací služby

stravovací služby

služby informačního centra

ostatní služby (prodejny, cykloservisy...)

celková spokojenost s úrovní služeb

2

3

4

1,18

1,35

1,21

1,86

1,59


50

5

14) Mohl(a) byste pomocí následující stupnice ohodnotit dle Vašeho názoru a spokojenosti následující faktory, se kterými jste se setkal(a)? V této otázce návštěvníci hodnotili faktory, které ovlivňují celkový dojem a míru uspokojení z návštěvy oblasti. Byla zde řešena spokojenost jednak s atraktivitou přírody a kulturněhistorických památek, s rozsahem a lákavostí kulturních akcí a zábavy, s možnostmi sportovního a turistického vyžití, se značením, ale také s faktory souvisejícími s dopravou. Způsob hodnocení jednotlivých položek této otázky je na stejném základě jako u předešlé otázky č. 13. Přírodní faktory byly hodnoceny všemi dotazovanými návštěvníky, a to velice kladně. Až na několik výjimek se většině osloveným jeví jako velmi dobré (přes 83 %) a asi 11 % jako dobré. Spokojenost s kulturněhistorickými památkami umělo posoudit přes 90 % oslovených, z nichž téměř k 60 % je hodnotilo jako velmi dobré, necelých 40 % jako dobré a jen bezmála 4 % jako průměrné. U hodnocení kulturních akcí a zábavy, které posuzovalo necelých 60 % dotazovaných (především lázeňští hosté), byla struktura odpovědí o něco pestřejší. Jen 10 % je ocenilo velmi dobrými, přes 43 % dobrými, více jak 33 % průměrnými a zhruba 13 % špatnými či velmi špatnými. Tři čtvrtiny oslovených návštěvníků (s minimálním zastoupením lázeňských hostů) byly schopny ohodnotit možnosti pro sportovní a turistické vyžití. Zhruba polovině se zdají tyto možnosti velmi dobré a zhruba polovině dobré. Minimem je zastoupena odpověď průměrné. Místní značení v obci, značení turistické, cyklistické či naučných stezek bylo ochotno ohodnotit skoro 90 % dotázaných. Asi 60 % z nich toto kritérium zhodnotilo jako velmi dobré, téměř 35 % jako dobré a jen o něco více než 4 % jako průměrné.

51

Graf 19 Hodnocení faktorů ovlivňujících návštěvnost a spokojenost návštěvníků 3,7% 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

11,1%

3,8%

3,3%

1,9%

2,5%

4,1%

10,0% 39,6%

47,5%

33,3%

34,7%

83,3% 43,3%

56,6%

50,0%

61,2%

10,0% příroda (př. kulturněhistorické atraktivnost krajiny, památky (bohatost lesy) nabídky, atraktivnost)

velmi dobré

kulturní akce, zábava (rozsah a atraktivnost nabídky)

dobré

průměrné

možnosti pro sportovní a turistické vyžití (rozsah a atraktivnost nabídky)

špatné

kvalita a přehlednost informací pro návštěvníky (místní značení, značení turistických, naučných stezek…)

velmi špatné


Prvním faktorem souvisejícím s dopravou, na který byli návštěvníci tázáni, byla dostupnost oblasti hromadnou dopravou. Toto kritérium hodnotilo asi 80 % oslovených a struktura odpovědí byla z velké části záporná. Jen necelých 5 % tázaných návštěvníků vnímá služby hromadné dopravy jako velmi dobré, skoro 33 % jako dobré, více jak 37 % jako průměrné a téměř 26 % jako špatné nebo velmi špatné. Kvalitu a dostatečnost dopravní infrastruktury bylo ochotno zhodnotit bezmála 90 % dotazovaných, z nichž 12 % se zdají jako velmi dobré, 36 % jako dobré, více jak třetině jako průměrné a 18 % jako špatné a velmi špatné. Kvalitu a úroveň komunikací umělo ocenit na 80 % tázaných. Převážná část z nich (zhruba 56 %) je berou za dobré, a o něco více než jedna třetina jako průměrné. Stejným podílem, a to skoro 5 %, se dělí oslovení návštěvníci, kterým se zdají velmi dobrými a špatnými.

52

Graf 20 Hodnocení faktorů ovlivňujících návštěvnost a spokojenost návštěvníků 2,3%

4,0%

4,9%

100% 90%

14,0%

23,3%

80%

34,1%

70% 60%

34,0% 37,2%

50% 40%

20%

32,6%

10% 0%

56,1%

36,0%

30%

12,0%

4,7% dostupnost oblasti hromadnou dopravou velmi dobré

4,9%

dopravní infrastruktura (dopravní síť) dobré

průměrné

špatné

kvalita a úroveň komunikací

velmi špatné


I u této otázky byl pro lepší představu o celkovém (průměrném) hodnocení jednotlivých faktorů sestrojen graf (graf č. 21) opírající se o pomoc již výše zmíněné techniky. Z grafu je patrné, že faktory jako příroda, kulturněhistorické památky, možnosti pro sportovní a turistické vyžití a kvalita a přehlednost značení pro návštěvníky jsou hodnoceny v rozmezí mezi velmi dobrým a dobrým a tudíž dosti kladně. Významnější výkyvy symbolizující horší hodnocení jsou u kulturních akcí a zábavy a pak u faktorů dopravních, kde nejvýraznější výkyv je u dostupnosti oblasti hromadnou dopravou. Ta je hodnocena tedy nejhůře.

53

Graf 21 Hodnocení faktorů ovlivňujících návštěvnost a spokojenost návštěvníků 1

příroda (př. atraktivnost krajiny, lesy)

kulturněhistorické památky (bohatost nabídky, atraktivnost)

2

kvalita a přehlednost informací pro návštěvníky (místní značení, značení turistických, naučných stezek…)

4

1,29

1,45

kulturní akce, zábava (rozsah a atraktivnost nabídky)

možnosti pro sportovní a turistické vyžití (rozsah a atraktivnost nabídky)

3

2,53

1,53

1,40

dostupnost oblasti hromadnou dopravou

2,83

dopravní infrastruktura (dopravní síť)

2,61

kvalita a úroveň komunikací

2,39


54

5

15) Doporučil(a) byste svým příbuzným, přátelům a známým navštívit Konstantinovy Lázně a okolí? Všichni oslovení návštěvníci by oblast Konstantinových Lázní a okolí svým příbuzným, přátelům či známým k návštěvě doporučili. Přesně tři čtvrtiny dotazovaných by návštěvu doporučilo určitě a zbylá jedna čtvrtina by ji doporučila nejspíše. Graf 22 Doporučení návštěvy Konstantinových Lázní a okolí

75,0%

0%

10%

20%

30% ano

40% spíše ano

25,0%

50% nevím

60%

70%

spíše ne

80% ne


55

90%

100%

16) Můžete uvést kraj, ve kterém se nachází místo Vašeho trvalého bydliště? Většina dotazovaných návštěvníků (více jak 67 %) má své trvalé bydliště ve stejném kraji, v němž leží popisované území, tedy v kraji Plzeňském. Tudíž převážná část oslovených návštěvníků cestuje v rámci kraje. 13,5 % dotazovaných uvedlo jako místo svého trvalého bydliště hlavní město Prahu a o něco méně (11,5 %) pak kraj Ústecký. Zbylé odpovědi byly shrnuty do společné skupiny „ostatní“, kde nejpočetnější zastoupení měl Středočeský kraj. Procentuelní struktura odpovědí v této otázce by se pouze u lázeňských hostů a pouze u ostatních, zbylých hostů lišila. U lázeňských hostů je zastoupení Plzeňského kraje o něco méně výrazné než je tomu u celého souboru. Naopak ostatní dotazovaní návštěvníci cestovali ve všech případech v rámci kraje. Graf 23 Kraje odkud návštěvníci nejčastějí přijíždějí

7,7% 11,5%

13,5% 67,3%

Plzeňský kraj

Praha

Ústecký kraj

ostatní


56

17) Mohl(a) byste vyplnit následující údaje o Vaší osobě? Struktura dotazovaných návštěvníků z hlediska jejich pohlaví byla rovnoměrně rozložena mezi muže (48,1 %) a ženy (51,9 %). Rozvržení věkové struktury je patrné v grafu č. 24. Více jak polovina oslovených návštěvníků byla starší 56 let a dále lze konstatovat, že více jak 70 % bylo starší 46 let. Vysoké procento zastoupení starších věkových skupin je dáno velkým počtem lázeňských hostů, kteří jsou věkově starší (léčení kardiovaskulárních a pohybových chorob). Pokud by se z celkového souboru odejmula skupina lázeňských hostů, věková struktura by se změnila. Nejpočetnějšími věkovými skupinami by byly lidé v rozmezí 18 – 35 let a 46 – 55 let. Věková skupina 56 let a více by čítala necelých 14 %. Graf 24 Věková struktura

1,9%

15,4%

9,6% 51,9%

1,9%

19,2%

do 17 let

18-25

26-35

36-45

46-55

56 a více


Z hlediska dosaženého vzdělání má většina dotazovaných návštěvníků ukončenou střední školu (asi 55,8 %). Vysokoškolským vzděláním disponovalo 23,1 % a absolventů základní školy či vyučených bylo 21,2 %. Pro vysoký podíl dotazovaných návštěvníků ve starším věku je nejčetnější formou zaměstnání senior (54 %). Zaměstnaných bylo z celkového počtu oslovených 29 % a studentů 17 %. Ostatní kategorie nebyly ani v jednom případě zastoupeny. Bez specifické skupiny lázeňských hostů je nejpočetnější kategorií zaměstnaný (asi polovina), dále pak následuje student (více jak třetina) a nakonec senior.

57

3.3 Segmentace návštěvníků do souhrnných skupin V následující kapitole jsou výsledky z předešlého rozboru dotazníkového průzkumu návštěvníků v oblasti Konstantinových Lázní a okolí převedeny dle stejných nebo podobných charakteristik a vlastností do určitých skupin návštěvníků. Takovéto skupiny mohou být členěny dle různých hledisek, a tudíž se mohou v rámci svých členů různě překrývat. Pro následující rozčlenění návštěvníků do jednotlivých skupin bylo vycházeno zvláště z hlediska důvodu návštěvy. Je důležité zmínit, že charakteristika skupin návštěvníků je přibližná, a to pro ne nejoptimálnější velikost výběrového souboru a neúplné využití všech možných dotazovaných míst. Přesto by se měly výsledky ve svém základě přibližovat skutečnosti.

„Lázeňští hosté“ Nejvýznamnější skupinou návštěvníků přijíždějících do oblasti Konstantinových Lázní a okolí jsou lázeňští hosté. Ti jsou pro oblast významní jednak svým nejvyšším ekonomickým přínosem, ale také svým vysokým zastoupením v celkové struktuře návštěvníků. Návštěvníci lázní jsou lidé, kteří jsou převážně ve věkové skupině nad 56 let přijíždějících zvláště z Plzeňského kraje a dále pak z Prahy, Ústeckého kraje a kraje Středočeského. Jejich frekvence návštěvy je rozdělena stejným dílem mezi první a druhé návštěvy a návštěvy opakované. Nejčastějším obdobím příjezdu a tudíž nejoblíbenějším ročním obdobím je léto a začátek podzimu. Lázeňští hosté přijíždějí převážně automobilem a přijíždějí především sami. Jejich cesta a pobyt jsou organizovány

hlavně ve spojitosti s lékařským posudkem opravňujícím ke

zvýhodněnému pobytu v lázních. Délka pobytu je kolem jednoho měsíce. Místem ubytování lázeňských hostů jsou samotné Konstantinovy Lázně a nejčastějším druhem ubytování jsou lázeňské domy.

„Lidé na výletě“ Druhou významnou skupinou, co se počtu týká, jsou návštěvníci přijíždějící na výlet. To jsou zpravidla lidé přijíždějící do oblasti na jeden den, tedy tato skupina je reprezentována převážně návštěvníky označující se „výletníky“. Specifičtějším důvodem návštěvy je pak pěší turistika, cykloturistika a obdiv zdejší přírody a kulturněhistorických památek. Cestují v rámci Plzeňského kraje a jejich nejčastější věkové kategorie jsou 18 – 35 let a 46 a více let.

58

Jsou to především lidé, kteří svoji návštěvu opakují, a to hlavně v letních měsících. Cestují s přáteli nebo známými, s rodinou či partnerem nebo partnerkou a převážně používají jako dopravní prostředek vlak, určitou početnost má i automobil. Jejich cesta je organizována individuálně.

„Lidé přijíždějící za odpočinkem a rekreací“ Dle výsledků z dotazníkového průzkumu lze návštěvníky v takovéto skupině charakterizovat jako osoby ve věku 18 – 35 let, kteří cestují v rámci Plzeňského kraje, a to se svými přáteli a známými. Jako dopravní prostředek volí vlak a důvodem návštěvy oblasti je především příroda, kulturněhistorické památky a turistika, cyklistika či rekreačně provozovaný sport. Jsou to návštěvníci, kteří lokalitu navštěvují převážně již poněkolikáté nebo často a ve většině případů v letních měsících. Jejich pobyt je organizován jimi samotnými a v délce trvání od 2 do 10 dnů. Místem pobytu je okolí města Konstantinových Lázní a jako druh ubytování je volen kemp, tábořiště či ubytování v přírodě.

„Lidé přijíždějící za návštěvou příbuzných a známých“ Tito lidé cestují do oblasti Konstantinových Lázní a okolí z Plzeňského kraje a používaným dopravním prostředkem je vlak. Do oblasti přijíždějí spíše pravidelně a poněkolikáté, a to s rodinou a zvláště v létě. Jejich cesta je zajišťována individuálně a délka pobytu je ve většině případů více jak jeden den, a to 2 – 10 dnů. Případné ubytování mají zajištěno především u svých příbuzných či známých přímo v Konstantinových Lázních.

Významným segmentem by byla i samostatně vyčleněná skupina návštěvníků přijíždějících z důvodu pěší turistiky a cykloturistiky. Tento segment je ale již obsažen a zdůrazněn ve výše zmíněných skupinách návštěvníků. Návštěvníky bychom dále mohli členit a segmentovat dle délky pobytu (výletníci, turisté) či dle jejich doprovodu (rodiny, cesta s partnerem nebo partnerkou, s přáteli nebo známými či sami – typické pro lázeňské hosty). Výše stanovené skupiny návštěvníků ale již obsahují zmínění o těchto hlediscích, a proto již nebyly dále samostatně uvedeny. Tím se výše rozepsané skupiny návštěvníků shledávají za dostačující.

59

V koncepci rozvoje cestovního ruchu v Mikroregionu Konstantinolázeňsko (Akční plán rozvoje cestovního ruchu), která je zveřejněna na příslušných webových stránkách [14], jsou sice vyjmenovány cílové skupiny návštěvníků, ale bez uvedení jejich jakékoliv bližší charakteristiky. Jsou jimi především pěší turisté a cykloturisté, lázeňští hosté, dětské aktivity, chalupáři a rekreanti se zmínkou o rekreantech ubytovaných ve zdejších kempech (poměrně velké zastoupení Severočechů a turistů z Holandska a Německa). Poslední tři skupiny uvedené ve zmíněné koncepci nebyly vlastním marketingovým šetřením zcela podchyceny.

60

4 Zhodnocení oblasti z hlediska zázemí pro potřeby cestovního ruchu, navrhovaný nástin opatření a doporučení pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti 4.1 Zhodnocení oblasti z hlediska zázemí pro potřeby cestovního ruchu Na základě získaných a shrnutých informací o oblasti, a to ohledně jejích dispozic, předností a zázemí, které mohou sloužit pro cestovní ruch a napomáhat ho rozvíjet, a dále pak především na základě získaných dat z primárního výzkumu návštěvníků (velká důležitost jejich hodnocení faktorů ovlivňujících stav a míru rozvoje cestovního ruchu), bylo dosaženo velmi cenných poznatků. Tyto cenné informace lze sloučit do tvrzení, že oblast Konstantinových Lázní a okolí, popř. i v širším pojetí celý Mikroregion Konstantinolázeňsko, má vhodné podmínky pro rozvoj tamního cestovního ruchu. Zprvu je důležité uvést snad největší přednost této lokality, kterou je existence vývěrů léčivých vod, a především pak existence zdejších léčebných lázní, které si budují a udržují velmi dobré jméno v povědomí návštěvníků. Dalším rozhodně důležitým faktorem, kterým oblast disponuje, a který oceňují a velmi kladně hodnotí návštěvníci, jsou přírodní podmínky. Ty jsou dané velmi atraktivním krajinným rázem, bohatostí lesů, zajímavou faunou a florou, a zvláště pak klidným a čistým životním prostředím, které je jedním z nejméně narušeným v rámci České republiky. Pro neexistenci větších zdrojů znečištění by tento stav měl setrvat. Krajinný ráz celé oblasti je pak doplněn poměrně vysokým počtem kulturněhistorických památek, které odkazují na zdejší bohatou historii (od počátků osídlení, přes středověké památky, až k památkám novějším a novodobým). Bohužel stav kulturněhistorických památek (zámek v Cebivi, zámeček Daňkov apod.) je mnohdy dosti špatný a pro nedostatek finančních prostředků v obcích je obtížné tento stav zlepšit. Kladem oblasti je i její poloha – spatřováno blízkostí atraktivních lokalit, (např. západočeská lázeňská místa, CHKO Slavkovský les), hranicí se SRN a západočeskou metropolí – Plzeň. Pro výše nastíněné faktory je oblast vyhledávaná a volena k návštěvě lázeňskými hosty, ale i dalšími návštěvníky, kteří velmi často přijíždějí pro pěší turistiku a cykloturistiku. Tyto formy turistiky zde mají poměrně bohaté zázemí (myšleno především hustotou naučných tras, pěších tras a cyklotras).

61

V dotazníkovém průzkumu byl předmětem hodnocení také faktor (chápán obecně) možností sportovního vyžití, který byl vcelku kladně hodnocen, a to hlavně pro oblibu pěší turistiky a cykloturistiky, které jsou zde především provozovány a podmínky pro ně jsou dobré. Ostatní možnosti, ať již aktivního sportování nebo sportovních akcí, jsou velmi omezené. Dobrá nabídka sportovních aktivit je soustředěna do Konstantinových Lázní, popř. do Bezdružic. Ve zbylé oblasti či dokonce regionu je nabídka velmi minimální. Také kulturní střediska a akce jsou nedílnou a důležitou součástí zázemí pro realizaci cestovního ruchu. Jak je i v patřičné kapitole uvedeno, nabídka tohoto charakteru je malá až nedostatečná. To ukazují i výsledky hodnocení tohoto hlediska v dotazníkovém průzkumu, kde byla tato složka vzhledem k ostatním hodnocena mnohem hůře. Celkové hodnocení služeb, ať už stravovacích, ubytovacích, informačního centra či ostatních, doplňkových, bylo velmi kladné. Jednotlivé služby byly hodnoceny především lázeňskými hosty, kteří byli (s malými výjimkami) se službami spokojeni (zvláště pak s ubytovacími a stravovacími, které jsou zajišťovány lázeňským střediskem). Vyšší nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení je opět soustředěna hlavně do Konstantinových Lázní, popř. do Bezdružic. Důležitým faktorem realizace cestovního ruchu, který byl významným bodem hodnocení v dotazníkovém průzkumu, je dopravní systém. Ten byl návštěvníky hodnocen z několika hledisek a lze říci, že celkově byl hodnocen záporně. Prvním hlediskem byla dopravní infrastruktura (dopravní síť). Ta není plně optimální, a to z důvodu polohy oblasti, která je okrajovou částí státu, kraje i okresu. Kladnou stránkou je blízkost dálnice č. D5. Železniční doprava je zajišťována jednou místní tratí, u které budoucí možnost jejího prodloužení z Bezdružic do Teplé může být pro oblast jistou příležitostí. Dalším hlediskem byl stav a úroveň komunikací. I toto hledisko bylo hodnoceno hůře (pro skutečnost horšího stavu místních komunikací). Posledním hlediskem byla dostupnost oblasti hromadnou dopravou (tedy dopravní obslužnost). Ta v poměru k ostatním bodům byla hodnocena velmi špatně. Toto hodnocení zapříčiňuje též souvislost s polohou území (viz výše). Služby železniční dopravy jsou zajišťovány jednou místní tratí, na níž frekvence odbavování cestujících není nejčastější. Určitým kladem je napojení této tratě na významnou trať Praha – Plzeň – Cheb. Velmi špatné a nedostačující je spojení oblasti autobusovou dopravou.

62

Prvky, které ovlivňují rozvoj jednotlivých obcí, a tím i většího územního celku, a mají spojitost s úrovní a rozvojem cestovního ruchu jsou rozhodně stav obyvatelstva a ekonomický stav oblasti. Malý počet obyvatel a tedy nízká hustota osídlení s nižší vzdělaností a s tím související i horší ekonomický stav oblasti (malé množství pracovních příležitostí), která tak není atraktivní pro možné investory jsou určitou překážkou v rozvoji této lokality (rozvoj a zvýšení nabídky služeb, zlepšení občanské vybavenosti, zvýšení nabídky míst se zdravotní péčí apod.). Naopak tento stav (nízká hustota osídlení) paradoxně kladně přispívá k zachování zdejšího výjimečně kvalitního životního prostředí. Velmi důležitá pro zvýšení konkurenceschopnosti oblasti a posílení její pozice je vzájemná spolupráce mezi obcemi a další spolupráce s různými organizacemi a institucemi. Významné je sdružení obcí do svazku Mikroregionu Konstantinolázeňsko, který takto vystupuje jako jedna jednotka podporující rozvoj oblasti (s význačným postavením cestovního ruchu) a také je důležitá spolupráce s okolními regiony v podobě sdružení Český Západ (plánek viz Příloha B.3), založeného za podobným cílem. Tyto celky mají v mnoha směrech jednotnou propagaci. Takovéto jednotky dále spolupracují s institucemi, které mohou napomáhat finančními prostředky. Významné je napojení na programy Evropské unie, státní programy, i programy Plzeňského kraje. Význačnou roli pro propagaci hraje i skutečnost, že oblast je dle agentury CzechTourism začleněna do velmi atraktivního turistického regionu Západočeské lázně. Důležitá je také existence sdružení a nevládních organizací, které zvyšují atraktivitu oblasti a podporují její návštěvnost. Souhrnné informace této kapitoly jsou odraženy v jejich přehledném soupisu – upravené SWOT analýze.

63

4.2 SWOT analýza Níže rozepsaná SWOT analýza vychází ze SWOT analýzy uvedené v koncepci pro rozvoj cestovního ruchu v Mikroregionu Konstantinolázeňsko – Akční plán rozvoje cestovního ruchu (na internetových stránkách [14]), ale dále pak byla upravena o získané informace ohledně zázemí pro cestovní ruch v popisované oblasti a také o informace plynoucí z dotazníkového průzkumu návštěvníků, a to do následující podoby. „Z této analýzy je dále možno vycházet pro stanovení strategií, projektů nebo pro zlepšení

stávajícího

či

stavu

procesů.“

[http://www.vlastnicesta.cz/akademie/marketing/marketing-metody/swot-analyza/].

Silné stránky o existence léčebných lázní a s tím spojen výskyt léčebných pramenů o kvalitní životní prostředí o atraktivní krajinný ráz a celková příroda o poměrně značný počet kulturněhistorických památek o neexistence velkých zdrojů znečištění o blízkost dalších lázeňských míst a jiných atraktivních lokalit o blízkost dálnice D5 a železniční tratě Cheb – Plzeň – Praha o poměrně bohatá síť pěších turistických tras a cyklostezek

Slabé stránky o špatný stav kulturněhistorických památek o nedostatek možností kulturního vyžití o nedostatečná úroveň obchodu a služeb o nižší nabídka ubytovacích možností (vyjma Konstantinových Lázní) o malá nabídka možností pro sportovní vyžití (vyjma Konstantinových Lázní) o okrajová poloha oblasti v rámci státu, kraje i okresu o nedostatečná dostupnost oblasti hromadnou dopravou o horší

dopravní

infrastruktura

v oblasti

a

regionu

(absence

hlavních

významnějších silničních tahů, existence jedné železniční tratě regionálního významu) o horší stav a určitý nedostatek místních komunikací o nedostatečná prezentace a propagace oblasti pro cestovní ruch

64

o horší dostupnost informací o oblasti a zdejší vybavenosti pro cestovní ruch o v oblasti neexistence a horší dostupnost specializovaných lékařů o nedostatek pracovních příležitostí o úpadek zemědělství o nízký zájem investorů o ekonomické působení v oblasti o pokles zájmu obyvatel o trvalé bydlení v oblasti a převážně pak v regionu

(pozn. Existující nízkou hustotu osídlení této oblasti by bylo možné zahrnout zčásti jak do silných tak i do slabých stránek. Z hlediska slabých stránek nízká hustota osídlení a tendence dalšího poklesu stálých obyvatel zamezuje růstu nabídky služeb a přílivu investorů, naopak z hlediska silných stránek tento stav zachovává člověkem téměř nenarušenou přírodu a jedno z nejčistších životních prostředí v České republice.)

Příležitosti o využití opuštěných budov a hospodářských areálů o využití kulturněhistorických památek a zkvalitnění péče o ně o zkvalitnění dopravního spojení oblasti s okolím o zkvalitnění a zajištění pravidelnější dopravní obslužnosti v rámci jak silniční, tak i železniční dopravy o možná realizace železničního propojení Bezdružice – Teplá o rozvoj pěší turistiky, cykloturistiky, lázeňské turistiky, popř. hippoturistiky a s tím související rozvoj turistiky šetrné (venkovská turistika, ekoturistika, agroturistika) o spolupráce na poli rozvoje a propagace oblasti v rámci větších struktur (svazky obcí, svazky mikroregionů, členství v asociacích) o podpora a využití různých dotačních příležitostí

Hrozby o nedostatek finančních prostředků ze strany obcí o další zhoršující se stav kulturněhistorických památek o možné zhoršení dopravní obslužnosti ve spojitosti s možností rušení ztrátových (neziskových) spojů

65

4.3 Navrhovaný nástin opatření a doporučení pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti Oblast Konstantinových Lázní a území kolem nich (bližší či širší) je navštěvována různými skupinami návštěvníků. Ti si tuto oblast vybírají jako cíl své cesty, jako cíl realizace cestovního ruchu a tedy jako lokalitu, která uspokojuje jejich potřeby spojované s cestovním ruchem. Právě dle Ing. Karla Nejdla, CSc., prorektora Vysoké školy hotelové v Praze, prostor, který je vázán, určen či vymezen poptávkou se stává destinací cestovního ruchu. Takovýto prostor realizace cestovního ruchu se nemusí nutně překrývat s prostorem vymezeným administrativními hranicemi. [31] Přesto však po uvážení kritérií administrativních hranic a oblasti zvýšené estetické hodnoty (viz Příloha B.5) bylo stanoveno oblastí zájmu právě území Konstantinových Lázní a okolních

čtyř

obcí,

v širším

pojetí

pak

Mikroregion

Konstantinolázeňsko

(viz Předmět bakalářské práce, její uspořádání a metodika). O vymezené (stanovené) oblasti je tedy za jistých podmínek možné mluvit jako o destinaci cestovního ruchu. Ta je často různě definována. Zajímavou definicí je definice uvedená panem Ing. Karlem Nejdlem, CSc.: „prostor (místo, region), který si host (nebo segment hostů) vybírá jako cíl své cesty. Pro pobyt disponuje všemi nezbytnými zařízeními pro bydlení, stravování, zábavu. Tím se stává produktem a jednotkou hospodářské soutěže, která musí být jako taková strategicky řízena.“ [31] Tato definice poukazuje na význam existence zázemí realizace cestovního ruchu, spatřované v nabídce celé řady služeb (stravovací, ubytovací, informační, jiné), a též na důležitost řízení destinace jako hospodářské jednotky. Řízení destinace je problematikou, kterou se zabývá management destinace. Pro úspěšné postavení a vysokou konkurenceschopnost oblasti na trhu, a pro to, aby se stala plnohodnotnou destinací cestovního ruchu, je management destinace velmi důležitým procesem, který zabezpečuje významné a potřebné marketingové zázemí. Tento proces, jak dále pan Nejdl uvádí, je „založen na principu spolupráce, optimálního zhodnocení a využití všech pozitivních dopadů z tohoto spojení, na vytváření specifické přidané hodnoty, vzájemné výhodnosti a dobrovolnosti. Tato spolupráce by se měla týkat všech hlavních poskytovatelů služeb cestovního ruchu (subjekty) a dalších organizací zainteresovaných na turismu v destinaci a dále řídících samosprávních a správních institucí (veřejnoprávních subjektů).“ [31]

66

Spolupráce by měla být provázána v rámci jednotlivých sektorů i mezi sektory navzájem. Pan Nejdl také konstatuje: „Nabídku vytvářejí poskytovatelé služeb, avšak prostředí pro jejich poskytování, pro podnikání vytvářejí samosprávní a správní orgány. Pokud mezi těmito všemi organizacemi a orgány neexistuje spolupráce, vzájemná informovanost o současných aktivitách, budoucích představách a koncepčních záměrech, nejsou vytvořeny optimální podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci“. „Pro výkon řízení cestovního ruchu v destinaci jsou vytvářeny řídící jednotky destinačního managementu..“ [31] Lze říci, že v popisované oblasti tato nastíněná spolupráce mezi všemi zúčastněnými subjekty není příliš uplatněna. Vymezená oblast, jak již bylo dříve mnohokrát řečeno, poukázáno a v práci použito, je součástí sdružení svazku devíti obcí Mikroregionu Konstantinolázeňsko. Tento svazek je velmi důležitý pro celkový rozvoj regionu, oblasti, a to samozřejmě i v odvětví cestovního ruchu. Tedy region Konstantinolázeňsko a jednotlivé obce lze chápat jako lokální organizace cestovního ruchu, které jako jediné zajišťují rozvoj turismu na této úrovni. Podobným sdružením, které se zabývá mimo jiné také rozvojem cestovního ruchu v tomto území, je místní akční skupina (MAS) Český Západ sdružující sousední mikroregiony a některé okolní obce (plánek viz Příloha B.3). Důvodem je získávání podpor v rámci programové iniciativy Evropské unie s označením LEADER (podpora venkovských oblastí). Pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti je tedy velmi důležitá vzájemná velmi úzká spolupráce mezi jednotlivými ekonomickými subjekty podnikajícími v cestovním ruchu, a jejich další spolupráce s ostatními organizacemi (např. neziskové nevládní organizace) a veřejnou správou. Tedy významné je semknout se do jednotného celku a tento celek společně umístit na trh. Spolupráce především mezi jednotlivými ekonomickými subjekty je důležitá pro efektivní oslovení návštěvníka, který pak zvolí oblast za svoji cílovou lokalitu (významné by bylo začlenění do blízké spolupráce akciovou společnost Léčebné lázně Konstantinovy Lázně, která zabezpečuje pravidelný přísun vysokého počtu návštěvníků, kteří nevnímají jen samotné lázeňské středisko, ale oblast jako celek). Teprve po přivedení klienta do oblasti je na místě soupeřit o jeho přízeň. Velmi významné proto je propagovat služby cestovního ruchu pokud možno v rámci jedné jednotky. Pro chápání destinace cestovního ruchu jako celku je také velmi vhodné zavést marketingovou značku. Značka představuje u potenciálního návštěvníka pozitivní vjem.

67

Na to upozorňuje i pan doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. „Podle značky pozná klient příslušný region (oblast), spojuje s ní pozitivní zkušenosti v souvislosti s cestováním a s prožitím dovolené“. Značka též „hostu šetří čas, protože zkracuje fázi orientace a hledání, znalost značky snižuje riziko koupě, pokud značka představuje určitou kvalitu…“ (10) Značka tedy vystupuje jako garant kvality a jako pozitivní orientační prvek v určení dané oblasti. Značkou by měly být spojeny všechny ekonomické subjekty, které působí nebo nabízejí produkty v souvislosti s cestovním ruchem (zvláště ubytovací, stravovací a informační zařízení, ale i jiné). Značka by měla být určena barevným

snadno

zapamatovatelným

charakteristickým

logem

(spojitost

s charakteristikou oblasti jako lázeňské lokality) a popřípadě doplněna sloganem (př. Léčebné lázně Konstantinovy Lázně a. s., logo viz Konstantinovy Lázně – Léčebné lázně Konstantinovy Lázně a. s., slogan: „Lázně vašeho srdce“). Takováto grafická podoba značky by se objevovala v rámci všech možných forem propagace. Značka by mohla být subjektům přiřazena splněním různých stanovených kritérií (dle Ekoregionu Úhlava – viz příslušné webové stránky [http://www.ekoregion-uhlava.cz/] – placení poplatku za ubytování obci, spolupráce provozovatelů služeb cestovního ruchu s neziskovými organizacemi podporujícími kulturní, společenský, sportovní život či ochranu životního prostředí, a přispívajícími tak k získávání návštěvníků atd.). Významným prvkem je tvorba produktu. Jak uvádí pan RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. „Produktem se v cestovním ruchu rozumí souhrn celkové nabídky všech subjektů, soukromých i veřejných podnikajících v cestovním ruchu. Jedná se o zboží a služby – pro návštěvníka se stává turistickým produktem komplexní zážitek od opuštění domova po návrat.“ (9) Tedy produktem je samotná destinace respektive důvod její návštěvy – impuls k její návštěvě (příroda, kultura, kulturněhistorické památky, aktivity apod.) a lze říci, že tato skutečnost tvoří významnou část (jádro) produktu. Dále následují služby nezbytné pro realizaci cestovního ruchu a významným procesem je pak distribuce a propagace. Služby cestovního ruchu mohou být nabízeny jednotlivě, nebo mohou být sestaveny do balíčků služeb. Tyto balíčky poté mohou být distribuovány prostřednictvím cestovních kanceláří, nebo po jednotlivých službách, a to jak prostřednictvím distribučních mezičlánků, tak samotnou destinací (př. informačním střediskem), a to za pečlivě a uváženě stanovené ceny jednotlivých subjektů (poskytovatelů služeb).

68

Důležitá je také značná propagace oblasti (i marketingové značky) a jejích produktů, a to všemi možnými způsoby (informační a propagační brožury, reklama v různých mediích, v tisku a public relations, přímý prodej, podpora prodeje – slevy, reklamní materiály atd., veletrhy a výstavy, turistická informační střediska). Významnou formou propagace a informačního zdroje je užití internetových stránek, které prezentují oblast a služby dostupné v destinaci (webové stránky jednotlivých obcí, mikroregionu, informačního centra, některých ekonomických subjektů, nevládních organizací – opět význam pro rozvoj oblasti spatřován ve sjednocení a společné propagaci). Problematika propagace není v oblasti na dobré úrovni, a to vzhledem ke skutečnosti, jak návštěvníci získávají informace o oblasti. U nich jednoznačně dominují osobní formy nabytí informací (vlastní zkušenost, doporučení známých – viz vlastní dotazníkový průzkum). Velmi pozitivní je zjištění, že oblast by k návštěvě (dle vlastního dotazníkového šetření) doporučila svým příbuzným či známým většina návštěvníků určitě a zbylí by ji doporučili nejspíše. To je velmi významný fakt pro image a reklamu této oblasti, neboť tvrzení, že spokojený zákazník je nejlepší reklamou, je zcela jistě pravdivé. Z hlediska získaných informací o návštěvnících oblasti lze říci, že úsilí a marketingové práce organizací zabývajících se managementem destinace, by se měly orientovat na cílové skupiny, kterými jsou především lázeňští hosté, lidé na výletě, lidé přijíždějící za odpočinkem a rekreací, lidé přijíždějící za návštěvou příbuzných a známých (viz vlastní marketingové šetření). Důležité je také nabídnout návštěvníkům určitou škálu služeb, produktů a jiného, a to mimo jiné z důvodu přeměnění dosti značného procenta skupiny „výletníků“ ve skupinu „turistů“ (tedy získání návštěvníků pro oblast na delší dobu). Vzhledem ke zjištěným skutečnostem o struktuře a podobě návštěvníků, charakteru a podobě oblasti a jejího zázemí a dispozičních předpokladech, je popisovaná lokalita velmi vhodná pro rozvoj tzv. šetrného cestovního ruchu, a to ve formě turistiky venkovské, agroturistiky, popř. ekoagroturitiky, které jsou jeho součástí. Šetrný turismus (v rámci venkovské turistiky) podporuje i turistiku pěší, cykloturistiku, hippoturistiku (v oblasti využívané) a podobné formy turistik, šetrných k přírodě a životnímu prostředí. V podstatě i činnost (a samotná existence) lázeňského střediska v Konstantinových Lázních, které si zakládá na pověsti venkovského lázeňského místa situovaného v kvalitním životním prostředí a člověkem téměř nenarušené přírodě, se příliš nevymyká ideji šetrnějšího cestovního ruchu k přírodě a prostředí. 69

Významným důvodem pro rozvoj oblasti tímto směrem je též celosvětově se zvyšující počet cestovatelů, kteří projevují zájem chovat se zodpovědně k prostředí, kultuře, přírodě apod. v cílových oblastech cestovního ruchu. Fakt šetrnějšího pojetí turismu je velmi významnou a klíčovou skutečností v jeho budoucím udržení a rozvoji – „turismus jako význačné odvětví národního hospodářství využívá přírodních, kulturních a dalších atraktivit a jedinečností. Bohužel pokud míra realizovaného turismu překročí únosné hranice (masový turismus), naopak tyto atraktivity a jedinečnosti, ze kterých čerpá a na nichž je závislý, ničí (tedy „požírá sám sebe“).“ [32] – významná a důležitá problematika trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu (světově užívaný termín „Sustainable tourism“). Právě udržitelnost turismu, spatřováno ve snaze o ochranu kulturního, přírodního dědictví, o využívání technologií přátelských k životnímu prostředí a popř. snaze o podporu místních obyvatel jsou jedněmi z hlavních principů šetrnějších forem turistiky. Oblast tedy splňuje a vyznačuje se prvky, které je možno využít k rozvoji cestovního ruchu tímto směrem a rozvinout oblast v principech udržitelného cestovního ruchu. Venkovská turistika (též agroturistika či ekoagroturistika), jak ukazuje graf č. 25, má při respektování takovýchto principů velmi příznivé dopady, jak pro hostitele, tak pro návštěvníka. Graf 25

Pramen: [30]

70

Zásadami venkovské turistiky, agroturistiky či ekoagroturistiky jsou „zvláště ohleduplný vztah k přírodě a krajině, decentralizované ubytování s omezenou kapacitou (velká preference ubytování v soukromí a malých penzionů – rodinné zázemí, individuální přístup k turistům a zvýšená péče o ně), vztah k využívání přírody a krajiny venkova, k zemědělské činnosti, využívání dostatečné nabídky hromadné dopravy (autobus, vlak)“ atd. [30] a z nich vyplývající oblasti, kterým je nutno se věnovat a rozvíjet je: především příroda, kultura (kulturněhistorické památky, kulturní akce a zařízení), sportovní akce, zařízení, možnosti sportovního vyžití, infrastruktura (př. cyklotrasy, hippotrasy, pěší trasy), dopravní systém, a dále služby cestovního ruchu (ubytování, stravování, informační služby a jiné). Důležitá je též dostatečná informovanost, již zmíněná propagace a pestrá nabídka produktů cestovního ruchu s doprovodnými programy. V souvislosti s respektováním informací o návštěvnících (včetně jejich přání, potřeb a požadavků) vyplývajících z dotazníkového šetření a na základě získaných informací lze shrnout opatření, vedoucí k celkovému pozitivnějšímu vnímání oblasti a jejímu rozvoji v duchu venkovské turistiky a s ní spojených dalších forem šetrnějších turistik (některá jsou nastíněna v Akčním plánu rozvoje CR v Mikroregionu Konstantinolázeňsko – viz na příslušných webových stránkách – [14]). Velmi klíčové je zvýšit, rozšířit a zkvalitnit informační vybavenost občanů, potenciálních návštěvníků o oblasti (rozepsáno již výše). Důležitým faktorem výběru oblasti, pro který je oblast i velmi ceněna, byla návštěvníky volena kvalitní neznečištěná příroda, přírodní atraktivita. Tato velká deviza je nepostradatelnou složkou pro rozvoj venkovské turistiky, je tedy nutné se o ni nadále starat, pečovat o ni, zatraktivnit, zachovávat a rozšiřovat chráněné oblasti, a posléze o nich informovat. Významným počinem je budování geoparku Geoloci (seznámení s geologickými

zajímavostmi),

který

leží

nejenom

na

území

Mikroregionu

Konstantinolázeňsko, ale i na sousedících regionech. [26] Další důležitou oblastí je kultura. Kulturněhistorické památky jsou dalším velmi významným prvkem zvýšení atraktivnosti oblasti. Měla by se zvýšit péče o ně, a také je důležité získat finanční prostředky na jejich opravu a rekonstrukci a posléze je využít pro potřeby cestovního ruchu nebo jinak. Z hlediska cestovního ruchu (zvláště venkovského) by bylo význačné využít je jako ubytovací kapacity např. pro levné turistické ubytovny, menší penziony nebo jako prostory vhodné pro muzea či galerie.

71

Některé kulturněhistorické památky charakteru panských sídel (hrady, zámky) by bylo dále možné zpřístupnit (pokud již tak není), zatraktivnit a popřípadě i obohatit o stánek, který by zajišťoval osobního nebo tištěného průvodce, prodej vstupenek a suvenýrů. Klíčovým bodem zájmu by měly být společenské a kulturní akce a zařízení. Nabídka a rozsah takovýchto akcí a zařízení by měla být mnohem bohatší. Velmi často si především lázeňští hosté stěžovali na nedostatečné kulturní vyžití, které bylo zajištěno zpravidla pouze lázeňským zařízením. Právě pro lázeňské hosty, kteří zde tráví značný počet dní, je kulturní vyžití významným prvkem. Proto by bylo vhodné, aby se nabídka tohoto charakteru rozšířila o různé koncerty, divadelní představení či o nabídku společenských akcí v kulturním domě v Konstantinových Lázních atd. Velmi pozitivní je časté pořádání poutí. S tím by bylo možné a poměrně významné spojit další kulturní akce, které by se opíraly o křesťanské svátky, ale i o různé lidové tradice, zvyky apod. (např. staročeské jarmarky, ukázky lidových řemesel apod.), dobré by bylo využít i bohaté historie (př. historické postavy Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a historických událostí) ke konání různých akcí. Právě využití takovýchto specifik k cestovnímu ruchu (význačný prvek ve venkovské turistice) je poměrně důležité pro oživení venkovského prostředí, pro upevnění identity oblasti, pro zvýšení image a napomáhání

zapamatovatelnosti

oblasti

jako

jedinečné

lokality

(spojitost

s

marketingovou značkou). Lázeňští hosté si také stěžovali na neexistenci pořádání výletů do širokého atraktivního okolí ze strany lázeňského zařízení, a jsou tudíž odkázáni jen na nedostatečné služby veřejných dopravců. Bylo by proto dobré, aby oblast vyšla těmto návštěvníkům vstříc a určitým způsobem podchytila tento požadavek. Oblastí možného opatření jsou i sportovní zařízení a akce. Bylo by vhodné využít potenciálu oblasti pro rozšíření nabídky sportovního vyžití. Možné je budování např. různých sportovišť, sportovních areálů (př. již existující lanové centrum v Dolních Polžicích) – možno vybudovat golfové hřiště apod. – ale jen v takovém rozsahu a míře, aby byly vhodně začleněny do oblasti a nenarušovaly její ráz a podobu, a tím podporovaly ideu šetrného cestovního ruchu. Na místě by také bylo zkvalitnit nabídku možností pro koupání (př. vyčištění a úprava rybníků pro přírodní koupání). Vzhledem k venkovské turistice jsou též častými aktivitami lov zvěře, rybaření, projížďky na koních (hippoturistika). Takovéto aktivity by bylo dobré nabídnout či jejich nabídku rozšířit. Z hlediska sportovních akcí je důležitá spolupráce s Klubem českých turistů, který pořádá různé akce pro pěší turisty či cykloturisty.

72

Velmi důležitou oblastí pro rozvoj cestovního ruchu je dostatečná infrastruktura jak cestovního ruchu (myšleno cyklostezky, pěší trasy apod.), tak dopravní. Velmi důležitá je údržba již existující poměrně husté sítě cyklotras, pěších tras a naučných stezek, a další budování nových. Přínosné by bylo budování pěších tras, ale i cyklotras, které by byly tématicky zaměřené (historie, příroda, památky apod.). Také by bylo dobré budovat menší pěší okruhy v blízkém okolí Konstantinových Lázní pro lázeňské hosty. Zde je velmi důležitá spolupráce s Klubem českých turistů. Velkou pozornost je třeba věnovat dopravnímu systému, který není dostačující. Nejdůležitější je zkvalitnit a rozšířit stávající frekvenci odbavování cestujících v rámci hromadné dopravy jak železniční, tak zvláště autobusové, u které je nutné rozšířit dosavadní spoje. To je nadmíru klíčová záležitost v pohledu na rozvoj šetrné turistiky, která preferuje využívání hromadné dopravy. Také je nutná stálá údržba místních komunikací. Služby cestovního ruchu byly v rámci vlastního marketingového šetření hodnoceny velmi kladně (převážně lázeňští hosté). Tedy v rámci lázeňského střediska jsou poskytované služby (lékařská péče, ubytování, stravování apod.) ve výborné kvalitě. Také služby informačního centra byly shledávány jako velmi dobré. Lze říci, že fakt výborně hodnocených služeb lázeňského střediska má velmi kladný dopad na celou oblast, který tak zvyšuje její kladné celkové vnímání a její image. Nabídku stravování a ubytování v okolí Konstantinových Lázní by bylo dobré rozšířit, a to převážně o možnosti ubytování v soukromí (stávající bytové prostory, rekreační objekty – chaty, chalupy, u agroturistiky na farmách) a menší penziony. Tyto formy ubytování jsou v rámci venkovské turistiky, a tedy šetrného turismu preferovány (malé ubytovací kapacity). Též by bylo možné vybudovat střediska levnějšího ubytování typu turistická ubytovna. Pro rozšíření ubytovacích kapacit by bylo vhodné využít stávající chátrající a nevyužívané objekty, které jsou často kulturněhistorickými památkami. Tyto kulturněhistorické památky (př. zámky Cebiv, Daňkov či zemědělské statky a areály) by dále bylo možno v rámci stravovacích a ubytovacích zařízení vybudovat v duchu specifických a charakteristických středisek, které by se mohly stát samotnou atraktivitou cestovního ruchu (př. dle vzoru Maršovské rychty u Nového Města na Moravě na Vysočině). Nutností je ale získání financí, nebo přilákání investora. V pohledu na ostatní služby by bylo dobré rozšířit otevírací dobu některých obchodů i přes sobotu a neděli či svátky. Význam by mělo i např. rozšíření nabídky služby půjčovny kol či cykloservisu.

73

Pro poskytování služeb v rámci agroturistiky, popř. ekoagroturistiky a venkovské turistiky je velmi důležitá a nutná kvalifikovanost a vzdělanost poskytovatelů těchto služeb. Pro rozvoj agroturistiky a venkovské turistiky je důležitá také spolupráce se zemědělci a vlastníky nemovitostí a jejich podpora a informovanost. Jak je patrné z této kapitoly je velmi důležitou záležitostí a klíčovým prvotním faktorem v rozvoji cestovního ruchu v oblasti již zmíněná vzájemná spolupráce různých subjektů, ale i místních obyvatel. Velmi důležitá je také dostatečná kvalifikovanost a vzdělanost lidí pracujících v cestovním ruchu nebo se jím zabývajících. Jedním z nejdůležitějších faktorů rozvoje cestovního ruchu je též získání potřebných finančních prostředků. Cestovní ruch je možné financovat z obecních pokladen či v rámci různých podpor a dotačních programů v kompetenci různých institucí: programy Evropské unie, státní programy, programy Plzeňského kraje, či různé dary a podpory od neziskových sdružení a spolků. Na poli šetrné turistiky je významná spolupráce s institucemi a organizacemi zabývajícími se touto problematikou a její podporou (Evropská unie, Ministerstvo životního prostředí, sdružení Svaz venkovské turistiky, Národní centrum šetrné turistiky, nevládní organizace Evropské centrum pro ekoagroturistiku, též podpora ze strany agentury CzechTourism.). [30] Velký význam v měkké turistice je též získávání ekologických značek u poskytovatelů služeb. Ty jsou jakýmsi puncem kvality služeb a šetrné činnosti k životnímu prostředí jejich poskytovatelů a též informačním signálem pro návštěvníka. Jakýkoli rozvoj cestovního ruchu v oblasti by tedy měl respektovat zásady ochrany přírody, zachování kvalitního životního prostředí, krajiny a kultury. A tento přírodní odkaz spolu s kulturněhistorickým dědictvím brát jako základní kámen dalších možných opatření při tomto rozvoji.

74

5 Závěr Věřím, že tato práce zprvu přiblížila lokalitu poměrně méně známou a ukázala čtenáři její atraktivní tvář (příroda s kvalitním ovzduším, s hojným výskytem vývěrů minerálních pramenů a existencí lázeňského střediska, doplněná kulturněhistorickými památkami). Na základě zjištěných informací lze říci, že lokalita Konstantinových Lázní a okolního území je rozhodně oblastí pro návštěvníky atraktivní a má určité dispozice pro realizaci a rozvoj cestovního ruchu. Samozřejmě existuje celá řada činitelů, které brzdí nebo mohou brzdit rozvoj cestovního ruchu i lokality jako celku, a je tedy důležité se s takovýmito nedostatky vypořádat, snižovat je na minimum či zcela eliminovat. Významným cílem práce bylo zjistit podobu a strukturu návštěvníků, jejich hodnotící názory ohledně faktorů ovlivňujících realizaci cestovního ruchu a služeb cestovního ruchu a návštěvníky pak rozčlenit dle společných charakteristik a prvků do jednotlivých skupin. První zjištěnou skupinou návštěvníků je pro oblast co do počtu i ekonomického přínosu významná skupina lázeňských hostů. Dále pak skupina lidí na výletě (poměrně vysoký počet – „výletníci“), skupina lidí na rekreaci, dovolené a skupina návštěvníků přijíždějících za návštěvou příbuzných a známých. To jsou důležitá zjištění, která ovlivňují volbu kroků uskutečněných pro efektivnější uspokojování potřeb návštěvníků a vůbec pro jejich pozitivnější vnímání oblasti. Za typického návštěvníka (významné ovlivnění vysokým počtem lázeňských hostů) lze na základě dat získaných z dotazníkového šetření považovat 56 či víceletou ženu se středoškolským vzděláním, která je již seniorkou. Přijíždí sama v rámci Plzeňského kraje ze zdravotních důvodů, a to v letním období a již poněkolikáté. Lokalita je volena a ceněna pro přírodní faktory, zvláště pak pro lesy a krajinu. Jako dopravní prostředek je volen automobil a cesta je zajišťována individuálně (spojitost s lékařským doporučením). Délka pobytu je více jak 20 dní a místem ubytování jsou lázně, lázeňský dům v Konstantinových Lázních. Místo, které jistě v okolí Konstantinových Lázní navštíví je zřícenina hradu Gutštejn. Jako zdrojem informací o oblasti jsou vlastní poznání a zkušenosti. Oblast by k návštěvě svým příbuzným, známým a přátelům určitě doporučila.

75

Pro zjištěná fakta a další informace plynoucí z této práce, je důležité zdůraznit nutnost lepší a úplnější spolupráce, a to jak mezi občany, veřejným sektorem, soukromým sektorem, tak zvláště pak mezi jednotlivými ekonomickými subjekty a poskytovateli služeb. Tedy velký význam je v úplném semknutí různých subjektů a jejich vzájemné a dokonalé spolupráci na všech úrovních a ve snaze tak všemi směry vystupovat a reprezentovat se jako jedna lokalita, oblast v rámci jednotné marketingové značky vytvářející společné produkty. Je důležité distribuovat a propagovat oblast souhrnně, obohacovat kulturu, využít historie, význačných a známých postav a osob, pořádat různé události a akce, a vůbec rozvíjet kulturní zázemí a další oblasti a vytvořit tak jedinečně vnímanou lokalitu, odlišující se svými specifikami od ostatních. Z důvodu získaných skutečností plynoucích z dotazníkového šetření (konkrétnější důvody návštěvy, nejvíce ceněné faktory – příroda, kvalita životního prostředí, kulturněhistorické památky, možnosti pro pěší turisty, cykloturisty atd.) má oblast vhodné podmínky pro rozvoj šetrnějších forem turismu, které respektují zásady ochrany přírody, krajiny, životního i kulturního prostředí. Takovéto formy turistiky mohou uspokojovat potřeby návštěvníků spojovaných s realizací cestovního ruchu, mohou napomoci rozvinout oblast či region jako celek a stabilizovat tak stav obyvatelstva, přilákat vhodné investory a vůbec zlepšit nepříznivou ekonomickou situaci a zároveň jako představitelé trvale udržitelného cestovního ruchu mohou uchovat kulturní a velmi kvalitní přírodní odkaz i dalším, budoucím generacím.

76

6 Informační zdroje Knihy 1. KOLEKTIV. Konstantinovy Lázně a okolí. Plzeň: Nakladatelství Kletr, 1998. 128 s. ISBN 80–85822–37–7 2. KOLEKTIV. Rekordy České republiky – Příroda. Bratislava: Nakladatelství Mapa Slovakia Bratislava, 2001. 206 s. ISBN 80–8067–025–0 3. KUMPERA, Jan. Západní Čechy od A do Z. Praha – Plzeň: Nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA a Jiří Ševčík, 2003. 373 s. ISBN 80–7306–060–4 4. PROCHÁZKA, Zdeněk. Konstantinovy Lázně, Bezdružice a okolí – Historicko– turistický průvodce. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1998. 240 s. ISBN 80–86125–02–5 5. PROCHÁZKA, Zdeněk. Plánsko a Tachovsko – historicko–turistický průvodce. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2002. 288 s. ISBN 80–86125–246 6. PŘIBOVÁ, Marie a kol. Marketingový výzkum v praxi. Praha: Grada Publishing, 1996. 248 s. ISBN 80–7169–299–9 7. ZAHRADNICKÝ, Jiří, MACKOVĆIN, Peter (eds.) a kol. Edice Chráněná území ČR – Plzeňsko a Karlovarsko – svazek XI. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ekocentrum Brno, 2004. 588 s. ISBN 80–86064–68–9

Skripta 8. RUX, Jaromír, RUXOVÁ, Alena, VANĚČKOVÁ, Miroslava. Vybrané kapitoly z techniky cestovního ruchu. Jihlava: Vyšší odborná škola Jihlava – obor cestovní ruch, 2002. 80 s. 9. RUX, Jaromír. Vybrané kapitoly z cestovního ruchu II. Jihlava: Vyšší odborná škola Jihlava – obor cestovní ruch, 2004. 75 s. 10. VANÍČEK, Jiří. Skripta – Destinační management a marketing, spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2004. 52 s.

Atlasy, tištěné mapy 11. Autoatlas ČR. Praha: Kartografie Praha, a. s., SHOCart, s. r. o., 1999. 12. Západní Čechy, průvodce regionem a mapa 1 : 200 000. Vydala Kartografie Praha, Praha 2000. 30 s. ISBN 80–7011–588–2

77

Webové stránky 13. http://cs.wikipedia.org/ 14. http://www.mikroregion-kl.cz/ 15. http://www.hrady.cz 16. http://www.cestykrajem.cz/ 17. http://www.konstantinolazensko.cz/ 18. http://www.konst-lazne.cz/ 19. http://www.konstantinovy.cz/ 20. http://www.hbi.cz/ 21. http://www.infokl.cz/ 22. http://www.kct.cz/ 23. http://www.idos.cz/ 24. http://www.cd.cz/ 25. http://www.czso.cz/ 26. http://www.leader-ceskyzapad.cz/ 27. http://www.kr-plzensky.cz/ 28. http://amapy.atlas.cz/ 29. http://www.czechtourism.cz/ 30. http://venkov.czechtourism.cz/ 31. http://www.cot.cz/ 32. http://www.ekoporadna.cz/ 33. http://bezdruzickalokalka.cz/

Ostatní 34. Akční plán rozvoje cestovního ruchu v Mikroregionu Konstantinolázeňsko

78

7 Přílohy Seznam příloh Přílohy A

Dotazníky

Příloha A.1 Přílohy B

Dotazník pro návštěvníka Konstantinových Lázní a okolí

Mapy

Příloha B.1

Plzeňský kraj s vyznačením popisovaného území

Příloha B.2

Vyznačené popisované území na mapě v měřítku 1:200 000

Příloha B.3

Plánek MAS Český Západ

Příloha B.4

Přírodně zajímavá a vysoce estetická území Plzeňského kraje

s vyznačením popisované lokality Příloha B.5

Silniční síť Plzeňského kraje s přibližným vyznačením dotčeného

území Příloha B.6

Železniční síť – výřez s přibližným vyznačením dotčeného území

Příloha B.7

Plánek Konstantinových Lázní

Přílohy C

Obrázky

Příloha C.1

Zámek Bezdružice

Příloha C.2

Zámek Cebiv

Příloha C.3

Zřícenina hradu Gutštejn

Příloha C.4

Zřícenina hradu Švamberk

Příloha C.5


Příloha C.6

Ovčí vrch

Příloha C.7

Hradišťský vrch

79

Přílohy A Dotazníky Příloha A.1 okolí

Dotazník pro návštěvníka Konstantinových Lázní a

1) Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy Konstantinových Lázní a okolí? 1 2 3 4 5 6 7 8

dovolená, odpočinek návštěva příbuzných / známých zdravotní důvody (léčení, lázně) výlet kulturní, sportovní a jiné akce komerční důvody (obchod, pracovní jednání, konference) pouze projíždím jiný:____________________________________________________________ 2) Které faktory Vás ovlivnily při výběru města Konstantinovy Lázně a jeho okolí? (lze uvést i více možností)

1 2 3 4 5

čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku lesy, krajina vodní plochy, toky fauna, flora

6 7

kulturněhistorické památky kulturní akce, zábava

8 9

aktivní rekreace turistika, cyklistika, sport provozovaný rekreačně

10 pracovní, soukromé důvody 11 jiné: ____________________________________________________________ 3) Pokolikáté jste v tomto městě nebo jeho okolí? 1 2 3 4

poprvé podruhé poněkolikáté jezdím sem často, pravidelně 4) Ve kterém ročním období do tohoto města nebo jeho okolí obvykle zavítáte?

1 2 3 4

jaro léto podzim zima 5) Jaký dopravní prostředek jste použil(a) k dopravě do Konstantinových Lázní a okolí?

1 2 3 4 5 6

automobil motocykl bicykl vlak autobus pěšky nebo jinak __________________________________________________

80

6) S kým cestujete? 1 2 3 4 5 6

sám / sama s partnerem / partnerkou s rodinou s přáteli nebo známými se skupinou nebo zájezdem jinak: ___________________________________________________________ 7) Odkud především máte informace o Konstantinových Lázních a okolí, které Vás přiměly k návštěvě?

1 2 3 4 5 6 7

vlastní poznání a zkušenosti doporučení známých informace od cestovní kanceláře či agentury tištěné informace internet média jiné: ____________________________________________________________ 8) Jakým způsobem je Vaše cesta či pobyt zajištěn? (možno vybrat i více odpovědí)

1 2 3 4

individuálně za pomoci zprostředkovatelů (cestovní kancelář či agentura) služební cesta jinak: ___________________________________________________________ 9) Jak dlouhý je Váš pobyt v tomto městě, jeho okolí?

1 2

jednodenní bez noclehu strávím zde více dnů a to: ___________________________________________ 10) Pokud zde budete trávit více dnů, můžete uvést místo Vašeho ubytování?

1 2 3 4

v tomto městě v okolí tohoto města / v tomto regionu v tomto kraji jinde: ___________________________________________________________ 11) Pokud zde budete trávit více dnů, můžete uvést, jak jste ubytován(a)?

1 2 3 4 5 6 7 8

hotel penzion lázně, lázeňské domy ubytování v soukromí chata, chalupa kemp, tábořiště, v přírodě u známých, příbuzných jinak: ___________________________________________________________ 12) Co byste v okolí Konstantinových Lázní (blízkém, popř. i vzdáleném) chtěl(a) navštívit, nebo jste již navštívil(a)?

___________________________________________________________________

81

13) Mohl(a) byste pomocí následující stupnice ohodnotit kvalitu služeb v tomto městě nebo jeho okolí, pokud s nimi máte zkušenost?

1

Ubytovací služby

2

Stravovací služby

3

Služby informačního centra

4

Ostatní služby (prodejny, cykloservisy…)

5

Celková spokojenost s úrovní služeb

velmi dobře

dobře

průměr

špatně

velmi špatně

neumím posoudit

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

14) Mohl(a) byste pomocí následující stupnice ohodnotit dle Vašeho názoru a spokojenosti následující faktory, se kterými jste se setkal(a)? velmi dobře

dobře

průměr

špatně

velmi špatně

neumím posoudit

1

Příroda (př. atraktivnost krajiny, lesy)

1

2

3

4

5

6

2

Kulturněhistorické památky (bohatost nabídky, atraktivnost)

1

2

3

4

5

6

3

Kulturní akce, zábava (rozsah a atraktivnost nabídky)

1

2

3

4

5

6

4

Možnost pro sportovní a turistické vyžití (rozsah a atraktivnost nabídky)

1

2

3

4

5

6

5

Kvalita a přehlednost informací pro návštěvníky (místní značení, značení turistických, naučných stezek…)

1

2

3

4

5

6

6

Dostupnost oblasti hromadnou dopravou

1

2

3

4

5

6

7

Dopravní infrastruktura (dopravní síť)

1

2

3

4

5

6

8

Kvalita a úroveň komunikací

1

2

3

4

5

6

15) Doporučil(a) byste svým příbuzným, přátelům a známým navštívit Konstantinovy Lázně a okolí? 1 2 3 4 5

ano spíše ano nevím spíše ne ne 16) Můžete uvést kraj, ve kterém se nachází místo Vašeho trvalého bydliště?

___________________________________________________________________

82

17) Mohl(a) byste vyplnit následující údaje o Vaší osobě? • 1 2

Pohlaví muž žena

• 1 2 3 4 5 6

Věková kategorie do 17 let 18 – 25 let 26 – 35 let 36 – 45 let 46 – 55 let 56 a více let

• 1 2 3

Vzdělání základní / vyučen střední VOŠ / vysokoškolské

• 1 2 3 4 5

Zaměstnání důchodce student zaměstnaný v domácnosti / na mateřské dovolené nezaměstnaný

83

Přílohy B Mapy Příloha B.1

Plzeňský kraj s vyznačením popisovaného území

Pramen: [27]

84

Pramen: [27]

(oblast Konstantinových Lázní a okolních čtyř obcí – žlutě, celý Mikroregion Konstantinolázeňsko – oranžově)

85

Příloha B.2 Vyznačené popisované území na mapě v měřítku 1:200 000

Pramen: (12)

(oblast Konstantinových Lázní a okolních čtyř obcí – fialově, celý Mikroregion Konstantinolázeňsko – červeně)

86

Příloha B.3

Plánek MAS Český Západ

Pramen: [26]

87

Příloha B.4 Přírodně zajímavá a vysoce estetická území Plzeňského kraje s vyznačením popisované lokality

Pramen: [27]

(oblast Konstantinových Lázní a okolních čtyř obcí – žlutě, celý Mikroregion Konstantinolázeňsko – oranžově)

88

Příloha B.5 Silniční síť Plzeňského kraje s přibližným vyznačením dotčeného území

Pramen: [27]

89

Příloha B.6 Železniční síť – výřez s přibližným vyznačením dotčeného území

Pramen: [24]

Příloha B.7

Plánek Konstantinových Lázní

Pramen: [28]

90

Přílohy C Obrázky Příloha C.1

Zámek Bezdružice

Pramen: [18]

Příloha C.2

Zámek Cebiv

Pramen: [15]

91

Příloha C.3

Zřícenina hradu Gutštejn

Pramen: autor

Pramen: [18]

92

Příloha C.4

Zřícenina hradu Švamberk

Pramen: autor

Pramen: autor

93

Příloha C.5


Pramen: autor

Pramen: autor

Pramen: autor

94

Příloha C.6

Ovčí vrch

Pramen: autor

Pramen: autor

Příloha C.7

Hradišťský vrch

Pramen: [18]

95

Konstantinovy Lázně a okolí jako oblast realizace cestovního ruchu

Recommend Documents