Koncepce rozvoje Moravské galerie v Brně Koncepci rozvoje Moravské galerie v Brně píši jako kandidát pocházející zevnitř instituce se znalostí jejího charakteru a rozvojového potenciálu v oblastech odborných i managementu. V Moravské galerii v Brně (dále MG) pracuji od roku 2008 a na řadě rozhodnutí jsem se v průběhu úspěšného působení Marka Pokorného podílel. Proto vnímám směřování MG v perspektivě naplňování dlouhodobé institucionální strategie a svoji možnou pozici ředitele nechápu jako roli krizového manažera, ale v odpovědné práci výkonného ředitele s vizí muzea umění s vysokým standardem poskytovaných veřejných služeb, který zachovává kontinuitu instituce a zároveň vytváří nové projekty v rámci zachování stávajících prostorových, ekonomických a výkonnostních parametrů (ochrana, zpracování a prezentace sbírek, podpora vědy a výzkumu, výstavní dramaturgie, ekonomická činnost a marketing). Ve své koncepci se tedy cíleně zaměřuji na konkrétní úkoly, které mají svoji genezi a postupně se budou naplňovat ve střednědobé koncepci MG. V předložené koncepci v souladu se zřizovací listinou zohledňuji principy, které mají za cíl nikoli zvětšovat instituci, ale vnitřně stabilizovat a rozvíjet ve smyslu intenzifikace: •
• • •
•
• • • •
využít silné stránky MG spočívající v promyšlené dramaturgii prezentačních a edukačních aktivit, které reflektují komplexní záběr a postavení Moravské galerie coby 2. největšího muzea umění v ČR podpora statutu vědeckovýzkumné organizace, zapojování odborných pracovníků do výzkumných projektů MG i jiných institucí a podpora jejich odborného růstu využití potenciálu a aktivizace Metodického centra CENS pro potřeby muzejních institucí naplňování principu partnerství na mezinárodní úrovni, tj. s Muzeem užitého umění ve Vídni a dalšími středoevropskými muzei, muzei v ČR a Evropskou sítí uměleckých muzeí, vědeckovýzkumnými organizacemi a dalšími kulturními institucemi udržení efektivity výkonu základních činností MG v omezených rozpočtových mantinelech, zvyšování produktivity práce formou projektového řízení, používání ekonomických nástrojů, týmová spolupráce, podpora dobrovolnictví udržení stávajícího rozsahu příjmů formou vícezdrojového financování a budování dalších partnerství ziskového sektoru snižování výdajů formou efektivnějšího zadávání veřejných zakázek přehodnocení priorit péče o sbírkové předměty z hlediska zajištění provozu a ochrany svěřeného majetku v kontextu obnovy infrastruktury objektu Místodržitelského paláce podpora marketingu a dobudování jednotného brandu MG, inovace vizuálního stylu MG a aktivace fundraisingových aktivit
Výstavní činnost MG Doménou MG se stal vyprofilovaný výstavní plán, reflektující charakter vlastních sbírek. Dramaturgie výstav prezentující výtvarnou a vizuální kulturu orientovanou monograficky i tématicky je připravena s vizí do roku 2017. MG připraví výstavní projekty spojující výzkumnou činnost s prezentační: Moravský Manchester (2014) zkoumá identitu Brna spojenou s textilním průmyslem na konci 19. století, monografická výstava Zdeňek Rossmann představí díla významného představitele funkcionalismu a konstruktivismu (2014, 2015), brněnský Devětsil a umělecké avantgardy 20. – 30. let (2015), Fenomén ÚLUV. Lidový oděv, oděvní design a národní identita (2017), Sběratelství rodu ze Salm-‐Reifferscheidtu v 18.-‐20. století. Kostru výstavního plánu dotváří výstavní záměry František Gellner (2015), oděvní tvorba Denisy Nové (2016), představení dvojic výtvarného umění Kupka – Malich (2016), Filla – Fulla (2017), příprava realizace mezinárodního výstavního projektu The Long Sixties spočívající v konfrontaci výtvarného umění 60. let 20 zemí
bývalého východního bloku. Bude zachovaná podoba profilové výstavy laureáta ceny Michala Ranného udělované v oboru výtvarného umění (SPMG a MG). Definitivní podoba výstavního plánu je závislá na dalších faktorech, např. termínu rekonstrukce Místodržitelského paláce (dále MP) nebo potenciálních projektových příležitostí. Považuji za podstatné udržet vyváženost výstavního programu kombinovaného s prezentací sbírkového fondu MG a zápůjčkami z jiných institucí. Vyvážené dramaturgie je možné docílit kombinací výstav kurátorů z Moravské galerie v Brně s výstavami externích kurátorů. Vhodnými partnery pro spolupráci na výstavách jsou mimobrněnské muzejní instituce typu GHMP, Západočeské galerie v Plzni, GAVU Cheb, UPM v Praze, SNG, NTM. Považuji za důležité posilovat odbornou roli oddělení práce s veřejností při komponování doprovodných a edukačních programů k výstavám a akcentaci na odlišné typy návštěvníků: senioři, rodiny s dětmi, základní a střední školy, přátelé Moravské galerie (SPMG). Určitý potenciál vidím v hodnocení přínosu a úspěchu výstav, v promítnutí ekonomického přínosu realizace krátkodobé výstavy (návštěvnost, odborný přínos apod.), přiměřené míry efektivity vynakládaných veřejných prostředků do dané výstavy a revizi rozsahu tiskových výstupů ve vazbě na jejich prodejnost. Významným posílením odborných kompetencí MG bylo zřízení Národního metodického centra pro prezentaci a recepci výtvarné a vizuální kultury v muzejním kontextu (CENS) pod Moravskou galerií v Brně. Působnost CENS je definována ve dvou rovinách: 1) metodologickém působení v oblasti nových přístupů k prezentaci výtvarné a vizuální kultury -‐ celonárodní metodická pomoc muzejním institucím (vytváření metodik, tematických projektů, praktická metodická pomoc) 2) úzké spolupráci s kurátory MG a participaci na tématech představujících klíčové studie pro prezentaci vizuální kultury. Zcela nezastupitelný bude podíl CENS při vybudování nové dlouhodobé expozice českého umění po roce 1945 (PRIORITA MG) a proměně dlouhodobé expozice českého moderního umění v prvním patře Pražákova paláce, respektive při přípravě projektu revitalizace MP, kurátorské specifické výstavní projekty rozvíjející mezioborovou spolupráci např. projekt Příčné kódy (2016). Aby se mohlo s rozvojem CENS dlouhodobě počítat je nezbytné projednat se zřizovatelem alokaci mzdových finančních prostředků do rozpočtu MG. Mezinárodní Bienále grafického designu získalo ročníkem 2012 nové kontury a bude nutné reagovat i na nové podněty. Jednou z možností je redefinovat roli organizačního výboru na kurátorský model, kdy kurátorský tým získá nové kompetence, ale i odpovědnosti. Do podoby dalšího ročníku bienále by se měla také výrazněji vkomponovat plánovaná rekonstrukce MP. Bienálový program by bylo možno přenést do stavebně adaptovaného nádvoří paláce a vytvořit tak náhradní výstavní prostor za nepřístupné prostory MP. Další variantou řešení může být i intervence do prostoru náměstí. MG bude věnovat nadále maximální pozornost vědě a výzkumu, aby si udržela získaný status vědeckovýzkumné organizace a institucionální podporu, která tvoří zcela klíčovou částku pro financování (2,9 mil. Kč v roce 2012) odborného výzkumu organizace. Bude dopracován dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace s vazbou na uplatnění vědeckovýzkumných výsledků a výstavních projektů. Výzkumné priority budou spočívat ve vztahu k péči o movité kulturní dědictví: ochraně a uchovávání předmětů kulturní povahy, dokumentaci, interpretaci a prezentace historického fotografického materiálu ke zpracování sbírek MG (financování z programu NAKI) a k tématům jejichž cílem je zkoumání regionální identity a identity Brna v pozdním středověku na díle Mistra Rajhradského oltáře, v pozdním baroku na díle Ondřeje Schweigla, 19. století a v 2. polovině 20. století ve vztahu ke sbírkotvorné činnosti MG.
Sbírky a akvizice MG Převážná část sbírek je uložena v nově vybudovaném depozitáři v Řečkovicích, dále v budově UMPRUM a v Pražákově paláci. Péči o sbírky a kontrole jejich stavu bude věnována intenzivní pozornost a bude probíhat v souladu se zákonem. Investiční akce rekonstrukce MP si vyžádá přesunutí sbírek ze stálé expozice do depozitáře. V roce 2012 byl zaveden nový způsob organizace restaurátorského oddělení, což pomohlo zefektivnit vynakládání prostředků na péči o sbírkový fond a lépe určit priority pro restaurování. Tento model bude nutné dále sledovat a vyhodnotit jeho efektivitu, eventuálně uvažovat o dalších provozně-‐organizačních opatření. Zcela přirozeně bude MG těžit z rozbíhající se spolupráce na podporu mobility kurátorů a sbírek v rámci mezinárodní spolupráce středoevropských muzeí Translocal: Universal museum Joanneum v Grazu, Muzeum Sztuki v Lodži, Kumu Kunstimuuseum v estonském Tallinu, Muzej suvremene umjetnosti v chorvatském Záhřebu, Kunstmuseum Liechtenstein v lichtenštejnském městě Vaduz a Kunstmuseum Stuttgart. Důraz budeme klást na možnosti dlouhodobých zápůjček a výměnu zkušeností. Období, kdy MG mohla pořizovat akvizice, pominulo nárůstem provozních výdajů. Mezery ve sbírkotvorné činnosti se projevují plošně a nejvíce se to týkají současného umění, které se zpětně dá jen stěží v dostupné ceně pořídit. Široký záběr sbírek Moravské galerie v Brně neumožňuje věnovat pozornost systematickým akvizicím, na které by instituce musela vyčlenit od 3 mil.Kč ročně, aby byly uspokojeny základní selektivní potřeby jednotlivých sbírek. V současné situaci by nákupy sbírek, tak aby měly smysl, ohrozily finanční stabilitu nebo by se projevily negativně v podobě redukce výstavní činnosti. Přesto však je potřeba budovat akviziční strategii a vytvářet podmínky pro budoucí akvizice. MG doplňuje alespoň sbírky formou darů (např. archiv Jiřího Valocha) či drobných nákupů (např. program ISO), také zde platí, že kritériem výběru je zachování kvality sbírkového fondu. Možný způsob, jak získat finanční prostředky na akvizice, se ukázal při nákupu děl pro stálou expozici Uměleckoprůmyslového muzea pro výstavu „Prostřený stůl“. Ekonomika MG Poslední roky jsou ekonomicky obtížné. Aby Moravská galerie v Brně mohla plnit své základní poslání, musí se každoročně vyrovnávat s rozpočtem, který se reálně propadá. Jestliže ve výkonnostních parametrech je kondice instituce výborná a její přínos nezpochybnitelný, v ekonomice instituce se objevují identifikovaná rizika, jež nelze účinně eliminovat bez spolupráce se zřizovatelem. MG jako příspěvková organizace hospodaří s majetkem státu a podle toho s ním také může nakládat podle příslušné legislativy. Cílem řízení po stránce ekonomické v nadcházejících letech bude uchování rozsahu činností na úrovni předchozích let (2011, 2012) a udržení rozsahu příjmové a nákladové stránky. Centrální zadávání zakázek a usnesení vlády mají přímé dopady na podobu ekonomického řízení instituce. Bude potřebné provést nezbytné analýzy a určit nové odpovědnosti za hospodárné využívání prostředků v souladu s legislativními postupy při zadávání zakázek. Do administrace zadávání zakázek bude zapojeno více pracovníků, proto také bude nutné přeorganizovat některé procesy a kompetence v rámci organizační struktury, prověřit vnitřní kontrolní mechanismy instituce, průběžně monitorovat efektivitu výkonu a pochopitelně i vyhodnocovat úspory při zajištění základních provozních nákladů MG. Hlavním faktorem ovlivňujícím finanční kondici MG je celkový příspěvek zřizovatele MK ČR. Pro rok 2013 se počítá s příspěvkem ve výši 64, 413 mil. Kč, což představuje krácení provozních nákladů o 5%. Z důvodu rostoucích cen energií a služeb nelze provozní náklady výrazně snížit, má-‐ li MG plnit funkce podle zřizovací listiny. Z toho důvodu se dlouhodobě neprovádí systematická akviziční činnost a z ekonomického hlediska v účetnictví zůstává na konci roku převis neuhrazených faktur. Také prostředky z fondu reprodukce se používají v souladu se zákonem z velké části na financování běžné údržby a oprav státního majetku a na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku nezbývají finanční prostředky. Tím však dochází k opotřebení majetku a narůstá potřeba investic.
Na příjmové stránce mimo příspěvku od zřizovatele stojí vlastní výnosy ze vstupného, pronájmů prodeje zboží, z grantů a dotací (JMK, města Brna, dotací z kulturních aktivit, programů ISO a dotace na vědu a výzkum, darů, evropských fondů). Příjmy tvoří skoro 10% z celkových nákladů bez investic (viz Příloha č. 1). Tento stav se dá z dlouhodobé perspektivy jen stěží udržovat. Celkové podfinancování omezuje manévrovací možnosti a je zřejmé, že ekonomickou situaci je třeba razantněji řešit plánovanými opatřeními, pokud mají být zachovány stávající funkce muzea. Jedním z opatření při udržení plného výkonu MG považuji přistoupit v součinnosti se zřizovatelem k přípravě rekonstrukce Místodržitelského paláce. Rekonstrukce MP jako strategické téma Strategickým úkolem je vyřešení špatného stavu Místodržitelského paláce, aby odpovídal současným požadavkům na prezentaci umění. Předpokladem rekonstrukce (odhad optimální investice je 423 mil.Kč, reálně bychom se měli pohybovat kolem 380 mil. Kč) je vyřešení základních prezentačních potřeb muzea umění, spočívající zejména v kvalitní prezentaci stálé expozice starého umění. Současně bude žádoucí akcentovat významnou pozici paláce v rámci města a jeho zásadní městotvornou funkci pro návštěvníky i obyvatele Brna. Omezením provozu by se také mohlo dosáhnout systémové úspory a vytvořit dostatečně dlouhé období využitelného provizoria. Rekonstrukce by mohla být rozložena v delším časovém horizontu a realizace by byla prováděna takovým způsobem, aby prostor venkovního atria mohl sloužit prezentačním a doprovodným aktivitám. Tím by byly eliminovány negativní dopady, které by se v případě úplného uzavření zcela jistě projevily (snížení návštěvnosti, příjmů ze vstupného, pronájmů, zájmů partnerů, omezení výstavní koncepce instituce). Fundraising a granty MG Vedení MG během dvou let přistoupilo k řadě úsporných opatření, které se týkaly reorganizace a omezování výdajů apod., ale z kapacitních důvodů již nemohlo vynaložit stejné úsilí na identifikaci a získávání grantových zdrojů a sponzoringu. Projekty, financované z EU, vyžadují spolufinancování a předfinancování z MK ČR. Moravská galerie v Brně nemůže z vlastního rozpočtu krýt náklady na realizaci větších projektů, které zatěžují cash flow instituce. Z těchto důvodů se bude MG orientovat na získávání finančních prostředků u projektů se zajištěným předfinancováním: CULTURE, norské fondy nebo granty poskytované z rozpočtu JMK, statutárního města Brna apod. MG bude usilovat o náhradu za hlavního partnera UniCredit Bank v bankovním sektoru (Komerční banka, Česká spořitelna) a vytvářet podmínky pro získání dalších komplementárních partnerů (oblast energetiky, průmyslu). Management MG MG je ve své podstatě hierarchicky řízenou organizací, ve které se uplatňují prvky projektového řízení při realizaci výstav a specifických projektů financovaných z jiných zdrojů. Toto rozvržení pomáhá instituci nastavovat procesy, sledovat harmonogram, finanční toky a určuje osobní zodpovědnost. Nařízení jsou prováděna prostřednictvím příkazů ředitele a směrnicemi. Takto vytvořený mechanismus dokáže realizovat i komplikované paralelní projekty, není však definitivní, je třeba ho neustále inovovat současně i s novými nařízení vlády a příkazy ministerstva. Při realizaci výstav je prostor pro budování týmové spolupráce všech složek galerie a upevňování institucionální loajality. V oblasti ekonomiky, stejně jako administrativy bude potřeba analyzovat e-‐nástroje a postupně je zavádět do správy organizace (komplexní účetní software napojený na personalistiku, zavedení spisové služby), provést revizi všech dlouhodobých a rámcových smluv a vysoutěžit je podle nových pravidel zadávání veřejných zakázek. MG hospodaří s finančními prostředky veřejných rozpočtů, proto se na ni vztahuje zákon o finanční kontrole. Cílem řízení instituce bude rovněž posílení důrazu na vnitřní kontrolní systém, což povede k lepšímu zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům jejich neúčelného a neefektivního nakládání. Marketing MG V roce 2011 oslavila MG 50 let od svého vzniku, čímž vlastně sebereflektovala svoji genezi. Důvod k oslavám byl zcela legitimní, protože se MG podařilo naplnit všechny potřebné funkce muzea
umění ve vysokém standardu. Ať už se jedná o péči o sbírky v podobě nově vybudovaného depozitáře v Řečkovicích, otevření Jurkovičovy vily nebo po stránce dramaturgicky promyšlených a zásadních výstav či dohodnutí mezinárodní spolupráce s Muzeem užitého umění ve Vídni. V době výročí už bylo samozřejmostí, že MG funguje jako druhé největší muzeum umění v České republice a z širokého záběru sbírek vytvořila konkurenční marketingovou výhodu jediného muzea v České republice, které se zabývá výtvarnou kulturou zcela komplexně. Posun v marketingové strategii vidím v intenzivnějším propojení výstavní dramaturgie a marketingu krátkodobých výstav, individuálním přístupu marketingu u krátkodobých výstav a zvýšení ekonomické výtěžnosti z prodeje vlastního zboží nebo zapojení do dlouhodobých projektů s velkými marketingovými dopady, např.: příhraniční spolupráce s MAK WIEN nebo spolupráce sítě středoevropských muzeí Translocal. Dalším cílem marketingu bude omlazení vizuálního stylu, který signifikantně podtrhne jednotnost prezentace MG. Viditelnost MG je závislá na finančních prostředcích vložených do marketingu. Většina ploch je řešena mediálním partnerstvím a z toho pohledu je práce oddělení marketingu velmi efektivní. Prioritou bude udržet rozsah partnerů a personálně rozložit práci tak, aby mohla být síť partnerů dále rozvíjena. V roce 2010 bylo zrušeno obchodní oddělení a ukázalo se, že přesunutí agendy pod OMK bylo prospěšné, protože se podařilo lépe zajistit marketingové dopady. Bude nutné hledat další cesty, jak ulehčit skladovým zásobám vydaných publikací či intenzivněji se zabývat možnostmi publikování prostřednictvím e-‐publikací. V současné době je ekonomická činnost limitována prostorovými možnostmi MG. Obnovou Místodržitelského paláce by se vyřešila nejen základní infrastruktura pro prezentaci sbírek v podobě stálé expozice a prostoru pro aktuální výstavy, ale rovněž by vznikly nové prostory pro pronájmy generující příjem, aby byly vytvořeny podmínky pro co největší ekonomickou samostatnost celého objektu. U doprovodných programů a pronájmů, je limitující kapacita. MG disponuje omezeným prostorem s kapacitou 100 návštěvníků. Zastřešením plochy atria MP by se kapacita zvýšila minimálně dvojnásobně, což by umožnilo realizaci širšího spektra akcí a dalších možností pro získání příjmů. Zcela podstatné je, aby rekonstrukce zajistila podmínky pro provozování kavárny s restaurací a muzejní prodejnou. MG je spjata s brněnskými univerzitami, městem, krajem a přestože pro město Brno představuje MG významný kulturní potenciál, ze strany kraje a města ve strategických dokumentech není působnost MG plně zakotvena, což bude předmětem prohlubování vazeb se zástupci města i kraje. V Brně dne 21. prosince 2012 Jan Press
Příloha č. 1 Druh příjmu Příspěvek od zřizovatele Účelové prostředky (VaV, kulturní aktivity, CENS,….) Finanční prostředky GAČR Prostředky grantu EU, NF Dotace (JMK, Brno apod.) Výnosy z vlastní činnosti použité dary Příjmy celkem neinvestiční investice ISO, VISK investice účelové (Jurkovič) Investiční prostředky celkem Příjmy celkem
2009
2010
2011
2012
75 618 4 873
71 227 6 222
66 527 7 110
66 947 6 307
310 1 349 190 7 717 922 90 979 531 10 766 11 297 102 276
292 7 303 590 7 439 2 182 95 255 758 19 553 20 311 115 566
311 1 186 490 5 424 1 620 82 668 834 395 1 229 83 897
442 471 530 7 530 0 82 227 822 0 822 83 049
Poznámka: údaje uvedeny v tis. Kč, data za rok 2012 jsou odhad.