1
Koncepce rozvoje Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně
Písemný podklad pro přednášku v rámci volby děkana Divadelní fakulty JAMU v Brně
Doc. MgA. Zbyněk Srba, Ph.D.
Duben 2008
2
Není pochyb, že uplynulých osmnáct let proměnilo Divadelní fakultu i celou JAMU zcela zásadně. Škola se stala vzhledem k vnitřní - neustále se zvyšující - náročnosti a díky nezměrnému úsilí a vytrvalosti celé řady výjimečných osobností významnou a respektovanou evropskou institucí v oblasti vysokého uměleckého školství. Jako jedna z mála evropských uměleckých škol má zaveden systém třístupňového studia včetně doktorského stupně, což je v evropském kontextu ojedinělý stav, má akreditaci pro habilitace i profesorská řízení. Má vysoký kredit v oblasti umělecké tvorby, vychovala řadu velmi výrazných uměleckých osobností. Rovněž díky rozvoji vědy a výzkumu, díky publikační činnosti i zásluhou mezinárodních sympozií a seminářů, se řadí ke školám univerzitního typu. Těsně před zahájením je stavba Hudebně dramatické laboratoře, která bude již šestým objektem v majetku školy. Pouze jediný z nich – Studio Marta – není v samém centru města. Ve výčtu pozitivních proměn školy by se dalo jistě pokračovat. Žijeme však v dynamicky se vyvíjejícím světě a rovněž požadavky na rychlost našich reakcí na stále nové podněty se prudce zvyšují. Tento jev lze sledovat ve stále kratších intervalech. Z těchto velmi stručně načrtnutých skutečností vyplývají dvě základní premisy:
KONTINUITA Je zřejmé, že je na co navazovat, z minulosti (z té nejbližší, i z té starší) je potřeba citlivě pojmenovat, zachovat a rozvíjet ty podněty, které jednoznačně školu rozvíjejí a obohacují (např. vznik nových a i v evropském měřítku netradičních ateliérů, nových oborů atd.) Kupříkladu je rovněž nezbytné zachovat a podporovat na Divadelní fakultě její rozmanitost v prezentaci rozličných typů divadla v záměrné – a nesmírně potřebné – „nesourodosti“ vyučujících osobností. Konzultace s pedagogy z některých zahraničních škol (viz letošní Setkání/Encounter) ukazují, že je leckde obtížné, aby se škola zbavila vlastní jednostrannosti a uniformity ve výuce. Vývoj školy jistě přinese změny, a ty je nutné činit uvážlivě, ale rozhodně. Ve všech oborech je potřeba především vést neustálý DIALOG, který přinese nové podněty, nápady a otevře tak cestu k pozitivnímu řešení problémů. Škola nesmí být vystavena zbytečným a neuváženým otřesům, plynoucích z personálních změn ve vedení školy.
3
OTEVÍRÁNÍ Fakulta musí posilovat svůj kredit prestižní umělecké školy a musí být včas připravena na nové impulsy ve všech oborech, kterými se zabývá. Musí se otevírat stále intenzivněji směrem ke světu, musí být brzy schopna přijímat zahraniční studenty do vlastních studijních programů. Musí se neustále zvyšovat mobilita studentů, zahraniční stáže by se měly stát samozřejmou a v rámci domácích výukových programů přesně koordinovanou součástí výuky. Divadelní fakulta musí významně přispět k tomu, aby JAMU jako celek uhájila postavení univerzitního typu školy. Z hlediska vnějších vztahů je nutné v následujících letech se zaměřit na tyto oblasti: 1. Posílení postavení školy a fakulty v systému vysokého školství v ČR a EU 2. Spolupráci s dalšími uměleckými vysokými školami 3. Mezinárodní činnost fakulty 4. Spolupráci s profesní sférou
1. Postavení školy a fakulty v systému vysokého školství v ČR a EU
dále rozvíjet a upřesňovat systém třístupňového studia
zaměřit se na vymezení odlišností jednotlivých stupňů studia podle možností uplatnění jejich absolventů (vycházet při tom z úvahy, že bakalářský stupeň studia je ucelený stupeň vysokoškolského studia a měl by umožnit absolventům uplatnění v profesní sféře)
zaměřit se na zvyšování kvality doktorského studijního programu a udržení jeho postavení v kontextu českého a evropského univerzitního školství
zaměřit se na systémy přijímacího řízení zejména do navazujících stupňů studia (magisterského a doktorského) tak, aby byly pokud možno spolehlivě zjišťovány talentové a studijní předpoklady i u těch uchazečů, kteří neabsolvovali bakalářský stupeň studia na naší fakultě
obhájit a zachovat magisterský stupeň studia u hereckých oborů
4
2. Spolupráce s dalšími uměleckými vysokými školami
tradičně pokračovat ve spolupráci s DAMU a VŠMU
udržovat kontakty s evropskými školami (mobility pedagogů a studentů)
důsledněji reflektovat výsledky těchto pobytů a vycházet z těchto poznatků při rozvoji další spolupráce (dále spolupracovat s těmi školami, které jsou svou kvalitou přínosem pro Divadelní fakultu JAMU a vyhledávat nové kontakty)
podporovat účast a prezentaci Divadelní fakulty na mezinárodních festivalech
3. Mezinárodní činnost fakulty
dále rozvíjet a propagovat mezinárodní aktivity fakulty, a to festival Setkání/Encounter, Mezinárodní doktorský seminář, Antropologické symposium, uvažovat o dalším rozšíření podobných aktivit
podporovat mobility pedagogů
podporovat mobility studentů – studijní pobyty a pracovní stáže, harmonizovat výjezdy studentů s domácími projekty
zapojit se do mezinárodních organizací zaměřených na dramatické umění (kromě Elia, Prospero možná i AITA/IATA)
získávat prostředky a důsledně realizovat nákup zahraniční odborné literatury a časopisů pro knihovnu JAMU
4. Spolupráce s profesní sférou
vytvářet prostor pro stáže v divadlech, pokračovat v projektu ESF
hledat možnosti širší spolupráce s divadly a dalšími kulturními institucemi
5
vytvářet prostor pro budoucí možnost zaměstnání studentů
reagovat ve studijních plánech na aktuální tendence v profesní sféře, aby se zvyšovala možnost zaměstnání absolventů u nás i v zahraničí
Z hlediska vnitřních vztahů je nutné v následujících letech zaměřit se na tyto oblasti: 1. Posílení významu umělecké tvorby a její vnitřní organizace v rámci fakulty 2. Zdůraznění významu hodnocení tvůrčí i pedagogické činnosti jako nezbytné vnitřní reflexe 3. Posílení postavení Divadelní fakulty jako výzkumného pracoviště spjatého s tvorbou 4. Otevírání nových programů, oborů a vyhledávání nových pedagogických sil
1. Posílení významu umělecké tvorby a její vnitřní organizace v rámci fakulty
výrazně zintenzivnit komunikaci mezi pedagogy jednotlivých ateliérů, které spolupracují na společných projektech
vytvořit harmonogram projektů, který zajistí s dostatečným předstihem konkrétní termíny předváděček a pojmenuje možné kombinace mezi ateliéry
zapojit zahraniční stáže do studijních plánů
zahraniční stáže musí být maximálně podporovány, ale musí být uskutečňovány v precizní koordinaci s přípravou tvůrčích projektů na fakultě
významně posílit spolupráci činoherních ateliérů s ateliéry scénografie a muzikálového herectví a zrušit tak zdánlivou odloučenost danou samostatnými budovami
maximálně podporovat každou formu propojení a společnou přípravu projektů v rámci všech ateliérů, je možné si představit celou řadu velmi nečekaných, ale tvůrčích a inspirativních kombinací
prohloubit závažnost a důstojnost absolventských výkonů, které bývají někdy brány jako všední samozřejmost, třebaže jde o hlavní výstup herce – absolventa
pedagogům v rámci přesně daných pravidel umožňovat vlastní tvorbu v profesní sféře
6
2. Zdůraznění významu hodnocení tvůrčí a pedagogické činnosti jako nezbytné vnitřní reflexe
pravidelně se věnovat hodnocení tvůrčí činnosti formou otevřených diskusí pedagogů i posluchačů co nejdříve po odvedeném výkonu
formou seminárních prací zadaných konkrétním posluchačům tyto výstupy zaznamenávat, aby sloužily k reflexi samotné práce i jako doklady pro budoucí obhajobu akreditace jednotlivých oborů
2. Posílení postavení Divadelní fakulty jako výzkumného pracoviště
zaměřit se na kvalitu doktorského studijního programu (zejména na metody výzkumu v oblasti dramatického umění – uplatnění tradičních výzkumných metod a hledání nových postupů vzhledem ke specifikám výzkumu umění a výzkumu uměním
zaměřit se na výzkum odborného pracoviště (Kabinet pro výzkum divadla) a posílit toto pracoviště o další, zejména mladé pracovníky
podpořit výzkum a vývoj podáváním projektů do grantových řízení zaměřených na vědu a výzkum
podporovat účast pedagogů fakulty v komisích, sdruženích apod. zaměřených na vědu a výzkum a podporovat publikační činnost pedagogů a studentů fakulty
podporovat uměleckou činnost pedagogů školy a považovat jejich umělecké počiny za součást výzkumu uměním, poznávání uměním
považovat ocenění pedagogů a studentů fakulty v umělecké oblasti (významné ceny za uměleckou činnost) za součást výzkumu v oblasti umění
podporovat účast pedagogů a studentů na českých a mezinárodních konferencích, seminářích, tvůrčích dílnách, zejména pak tehdy, pokud aktivně vystoupí s vlastním příspěvkem nebo seminář či dílnu povedou
7
4. Otevírání nových programů, oborů a vyhledávání nových pedagogických sil
vyhledávat a oslovovat významné divadelní tvůrce různých oborů a získávat je pro práci na škole formou pravidelné výuky nebo krátkodobých jednorázových dílen
vyhledávat a zaměstnávat mladé pedagogy
získávat prostředky na zaměstnání mladých pedagogů, projektových manažerů, lektorů, členů výzkumných týmů (prostřednictvím projektů ESF aj.)
zvažovat možnost rozšiřování výuky o další obory a odborné předměty (řada posluchačů fakulty by jistě přivítala např. výuku dabingu apod.)
využít samozřejmě profesních i pedagogických zkušeností mimořádných osobností, které v současnosti na škole vyučují
Závěrem si dovolím blíže sebe představit členům akademického senátu i akademické obce. Není to z neskromnosti, spíše považuji za zdvořilé předložit vám některá fakta ze své dosavadní divadelní a pedagogické činnosti a poněkud přiblížit i svoje pohnutky, o které jsem se opíral při rozhodování o přijetí kandidatury na děkana JAMU po výzvě několika svých kolegů. Během středoškolských studií jsem pět let působil v Huse na provázku pod vedením Petera Scherhaufera a Petra Oslzlého jako asistent režie, několikrát také jako herec (např. Ratkin ve Stříbrném větru). Toto působení považuji s malou mírou nadsázky za svoji první vysokou školu. Ve stejné době jsem vedl amatérské divadlo M – DÍLNA, kde jsem režíroval i hrál. Již z tohoto období pramení můj blízký vztah k tzv. malým a experimentálním scénám i k jejich „nepravidelné dramaturgii“, přestože jsem se po absolutoriu častěji pohyboval v tzv. velkých divadlech. Do současné chvíle jsem na profesionálních scénách realizoval sedmdesát režií divadelních inscenací. Převažují činohry, pracoval jsem ale také na několika muzikálech a rovněž na dvou operách. V menší míře jsem měl také příležitost režírovat v České televizi a rozhlase. Vystudoval jsem režii na pražské DAMU a poté jsme jako generační skupina společně s částí hereckého ročníku odešli do nově otevřeného divadla v Mostě. Tady jsem se učil společně s kolegy pracovat s velkou scénou, jde o největší jeviště v ČR. Ve svých osmadvaceti letech (v roce 1989) jsem se tu stal šéfem činohry a
8
tuto práci jsem vykonával čtyři roky až do svého příchodu do Mahenovy činohry ND v Brně. Zde jsem po třech letech vedle režie opět začal pracovat jako šéf činohry, tuto funkci jsem vykonával šest let (do roku 2003). V této době jsem se svým týmem vedení divadla (V. Cejpek, M. Plešák, Z. Kaloč) angažoval celou řadu absolventů JAMU, např. režiséra Martina Čičváka, herečky a herce M. Válkovou, A. Talackovou (dnes obě v ND Praha), V. Vašáka, P. Bláhu, E. Novotnou, dramaturgyni Barboru Jandovou a další. Na této skutečnosti bych chtěl dokumentovat, že se nebojím rizika a významné úkoly svěřuji i velmi mladým lidem – např. angažování tehdy ještě neznámého M. Čičváka do ND vyvolávalo názory značně kontroverzní. V devadesátých letech jsem pracoval s hereckým ročníkem na pražské konzervatoři během mého dvouletého pohostinského působení v Městských divadlech pražských. Na JAMU jsem po konkurzním řízení vstoupil v roce 1994 do ateliéru režie, kde jsem se stal asistentem prof. A. Hajdy. V současné době pracuji v ateliéru dramaturgie a režie společně s prof. V. Cejpkem a prof. M. Plešákem. Moje přátelské osobní vztahy s celou řadou pedagogů na JAMU v Brně, AMU v Praze i VŠMU v Bratislavě vznikaly v průběhu let především v rámci profesní divadelní práce. Např. úřadující rektor AMU v Praze prof. Miloslav Klíma se mnou podvakrát spolupracoval jako dramaturg v Národním divadle v Praze a jako spoluscenáristu a dramaturga jsem ho rovněž přivedl ke společné práci při hostování v Městském divadle Brno. Profesor AMU Vladimír Franz je autorem asi patnácti scénických hudeb v mých inscenacích v různých divadlech. Režiséry Národního divadla v Bratislavě a současně pedagogy VŠMU jsem několikrát přizval k hostování v ND v Brně, pravidelně jsme se setkávali na festivalu TRIALOG i při vzájemných výměnách inscenací. S prof. M. Porubjakem jsme v ND v Brně připravili společnou inscenaci. S mnoha podagogy JAMU různých oborů jsem v Brně často spolupracoval při realizaci četných divadelních projektů. To jsou jen namátkové příklady, kdy kontakty vzniklé na základě profesní spolupráce v divadlech přímo prolínají do spolupráce pedagogické na různých úrovních uvnitř naší školy, ale také rámci vztahů vnějších. Např. na AMU v Praze jsem byl jmenován k habilitačním i profesorským řízením, při různých setkáních dochází k pravidelné výměně zkušeností atd.
9
Návrh na obsazení místa proděkanů
Prof. PhDr. Josef KOVALČUK
proděkan pro vědu a výzkum a zahraniční koncepce
Doc. PhDr. Silva MACKOVÁ
proděkan pro studijní záležitosti
MgA. Blanka CHLÁDKOVÁ
proděkan pro rozvoj školy a zahraniční vztahy
Návrh na obsazení místa ředitele festivalu Sekání/Encounter : Prof. Petr OSLZLÝ
Rozdělení kompetencí mezi proděkany v zásadě pokrývá základní oblasti činnosti naší fakulty, tedy vzdělávací činnost a tvůrčí aktivity. Těmi rozumím především uměleckou tvorbu jako hlavní poslání školy a na ni navazující divadelní výzkum. Posílena je role zahraničí, do které vstupuje v mezinárodním měřítku uznávaná umělecká osobnost a prvotřídní manažer s vybudovanými zahraničními kontakty. Rozvoj školy bude zaměřen především k realizaci tuzemských i zahraničních programů a grantů, samozřejmě také k organizaci festivalu Setkání/Encounter a k četným zahraničním vazbám a vztahům. Prof. J. Kovalčuk, doc. S. Macková a MgA. B. Chládková vyslovili s přijetím míst proděkanů předběžný souhlas. Rovněž prof. P. Oslzlý přijal pro příští Setkání/Encounter úlohu jeho ředitele. Volbou proděkanů se obracím k výrazným osobnostem a znamenitým profesionálům ve svých oborech. Doufám také, že se mi podaří dát i tímto krokem celé akademické obci najevo, že ve vedení fakulty považuji za nezbytnou mezigenerační spolupráci a otevření prostoru pestré paletě principů současné divadelní tvorby.
