3. čtvrtletí 2008
komunal.info
Informace pro starosty obcí a měst
01 Josef Steinkogler - Úvodní slovo
06 Na návštěvě ve Žďáru nad Sázavou
Vážená paní starostko, vážený pane starosto, Již 2 roky si v naší společnosti lámeme hlavu nad otázkou, jak pro veřejnost učinit téma hospodárného využití energií atraktivnějším a zajímavějším. Toto téma se stalo součástí dlouhodobé strategie energetické společnosti E.ON a její hlavní úlohou. Velkým vzorem nám byl zakladatel mezinárodního Energy Globe Award pan Wolfgang Neumann, kterému se podařilo dostat soutěž do 111 zemí světa a ta se stala jednou z nejuznávanějších světových ocenění energeticky úsporných projektů. Lidé na celém světě se dozvěděli o možnostech, jak šetřit nejen energii, ale i naši přírodu. Víme, že i v České republice žije mnoho lidí, kterým není toto téma cizí. Iniciovali jsme tudíž tuto soutěž poprvé i zde a ohlas byl veliký. Za necelé 2 měsíce se nezávislé komisi dostalo na stůl 106 projektů ze všech koutů české země. Jelikož si vážíme práce, kterou vykonávají obce, rozhodli jsme se do soutěže zařadit mimořádně kategorii i pro ně. Váš zájem nás velice potěšil, do kategorie Obec bylo přihlášeno 20 projektů. V některém z příštích vydání bychom vám chtěli projekty představit.
Jak to všechno dopadne, na to si budeme muset počkat do 27. listopadu 2008 (záznam na ČT 2 proběhne 29. listopadu). Jedno je jisté, vítěz získá mnoho. Nejde jen o finanční ohodnocení, ale o prestiž a možnost ukázat světu, jaké energeticky úsporné projekty se s úspěchem realizují v každodenním životě. Energy Globe tedy představuje svého druhu výjimečnou aktivitu, která atraktivní formou představuje energeticky úsporná řešení, jež vedle ekonomických a finančních přínosů znamenají rovněž i příslib zachování našeho životního prostředí pro příští generace. E.ON se stále více pro své zákazníky stává partnerem a poradcem v oblasti efektivního využívání energie. Důkazem je realizace bezplatného poradenství, speciální nabídka energeticky úsporných spotřebičů, podpora rozvoje využití stlačeného zemního plynu (CNG) v dopravě nebo připravovaný internetový portál určený těm, kteří chtějí svůj dům nebo byt učinit energeticky hospodárnějším. Josef Steinkogler, vedoucí Marketingu E.ON Česká republika, s.r.o.
10 Bioplynové stanice
02 Partnerství
Energy Globe Award
05 Oblastní management
Zajímá nás váš názor
06 Na návštěvě u vás
Žďár nad Sázavou
08 Obecní finance
Obce a deregulace nájemného
10 Ekologie
Bioplynové stanice
@ Dialog Chybí vám v obsahu našeho nového časopisu něco podstatného? Postrádáte nějaké téma či konkrétní informaci? Neváhejte a napište nám to na mail
[email protected]. Vaší připomínkou či podnětem se určitě budeme zabývat.
2 komunal.info Partnerství
Partnerství komunal.info 3
4 komunal.info Veřejné osvětlení
Světlo je život Veřejné osvětlení je v civilizovaném světě vnímáno jako samozřejmost. Je definováno a určeno různou legislativou, normami a doporučeními.
Dá se s jistotou tvrdit, že pokrok člověka v pradávných dobách doslova nakopla jednoduchá a zároveň převratná myšlenka – svou neschopnost vidět venku v době, která ještě nemusí nutně sloužit odpočinku, nahradil člověk tím, že si světlo opatřil. Prodloužení dne, schopnost využít jakoukoliv dobu k pohybu venku a vlastně jakékoliv činnosti jistě bylo tím, co se ve vztahu k vynálezu ohně dalo nazvat důležitým vedlejším produktem. S trochou nadsázky a s úsměvem se dá říci, že předchůdcem dnešních sofistikovaných systémů pouličního osvětlení byl zapálený klacek v ruce pravěkého odvážlivce, který se po setmění odvážil vyjít z jeskyně. Asi i on, ještě bez norem, předpisů a společenské objednávky, sledoval hlavně dvě věci, které jsou aktuální i dnes – prevenci úrazu (rozuměj – aby nespadl do jámy na mamuta) a prevenci kriminality (v tehdejších dobách spíše prevenci sežrání šavlozubým tygrem). Nechme ale historii stranou. Stačí, když se shodneme na tom, že snaha člověka osvětlit exteriéry lidských sídel je prastará a motivovaná v podstatě stále stejně. Veřejné osvětlení je v civilizovaném světě vnímáno jako samozřejmost. Je definováno a určeno různou legislativou, normami a doporučeními. Zabývají se jím výzkumné ústavy, komerční subjekty a mezinárodní organizace, například Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE). Tolik obecně. Přímo na místě samém, v terénu, v ulicích a na náměstích už se musíme koncentrovat na reálný svět. Vy, starostky a starostové obcí a měst, máte v tomto směru z hlediska historického a veřejně prospěšného velkou a náročnou úlohu. Odpovědnost za optimální osvětlení ulic, cest a míst leží totiž převážně ve vašich rukách. Do budoucna ji chceme nést společně s vámi, a proto se dnešním článkem pouštíme do mnohdy zanedbávaného tématu a pokusíme se společně s vámi postupně si posvítit na všechna temná zákoutí. Takže jak je to tedy s tou již zmíněnou odpovědností? Vycházíme z toho, že veřejné osvětlení je veřejně prospěšnou službou. Teď se jistě mnozí z vás zarazí a pomyslí se něco o tom, proč jim někdo sděluje takovou samozřejmost. Naše zkušenost z velkého počtu obcí je ale tristní. Podle názoru některých představitelů obcí a měst je veřejné osvětlení něco navíc, svítit se může, ale také
nemusí, a když už se kvůli poruše nesvítí, tak se to časem nějak vyřeší samo. Dost často se lze dozvědět, že žádný zákon nepředepisuje v oblasti veřejného osvětlení žádné povinnosti a tak si lze jaksi dělat, co chceme, svítit jak se nám zlíbí a tak dále. Ano, veřejným osvětlením – přestože jde o věc, na níž závisí zdraví a život – se speciálně nezabývá žádný zákon. To je kuriózní především ve srovnání s tím, že naopak tzv. světelnému znečištění se věnuje zákon o ovzduší, který dokonce umožňuje jisté aktivity na úrovni lidové tvořivosti ve vyhláškách obcí. To ale nechme stranou a všimněme si § 13 zákona 13/1997 (Zákon o pozemích komunikacích), podle kterého je veřejné osvětlení příslušenstvím silnice a místní komunikace. Vzhledem k tomu, že většina místních komunikací je v majetku a správě (byť i možná prostřednictvím externího subjektu) obce či města, je zřejmé, že se odpovědnosti za veřejné osvětlení nevyhneme. Další předpis, který by měl být brán na zřetel, je norma. Osvětlení pozemních komunikací se řídí normami ČSN EN 13201 (36 0455) vydanými Českým normalizačním institutem. Nahrazují dříve platné normy ČSN 36 0400, ČSN 36 0410 a ČSN 36 0411. Starší normy zohledňovaly jenom druh silniční komunikace. Nová verze norem se v zájmu přesného návrhu veřejného osvětlení zabývá i tím, kdo je uživatelem komunikace, jak hustý je na ní provoz a jak rychle se po ní jezdí, zda jde o město či o vesnici a zohledňuje také riziko kriminality. To vše s ohledem na kvalitní osvětlení a zároveň nízkou spotřebu energie. Normy také berou v potaz vliv veřejného osvětlení na životní prostředí. V dalších částech se zabývají výpočtovými metodami a metodami měření. Co konkrétně ovlivňuje veřejné osvětlení? Pár příkladů: Povrch vozovky U veřejného osvětlení se převážná část světla odráží od vozovky. Její odrazivost a schopnost zrcadlit jsou dány hrubostí a světlostí povrchu vozovky. Na základě vlastností vyplývajících z těchto kritérií se vozovky v suchém stavu dělí do různých tříd. Volba povrchu vozovky má vliv na potřebný rozsah veřejného osvětlení. Pro osvětlení jsou vhodné světlé a zároveň hrubé povrchy vozovek.
Oslnění Když se podíváte do světelného zdroje, který je umístěn ve výrazně tmavším prostředí, budete oslněni. Lidské oko v takovém případě reaguje velmi citlivě. Oslnění výrazně nepříznivě ovlivňuje zrakovou funkci oka, vede k nejistotě a k předčasné únavě účastníku silničního provozu. Vhodnou volbou a umístěním svítidel lze možné oslnění omezit. Jas a intenzita osvětlení Jas je rozhodující pro dojem, který má účastník silničního provozu o světlosti vozovky. Pokud nelze stanovit žádný jednotný úhel pohledu (např. osvětlení pracoviště) nebo pokud jsou odrazové vlastnosti vozovky velmi rozdílné, použije se jako kritérium intenzita osvětlení. Výběr svítidel Potřebnou úroveň osvětlení ulice určují provozně technické určení a intenzita provozu. Tak musejí být průjezdové silnice skrze obce osvíceny mnohem silněji než vedlejší silnice nebo místa, která slouží výhradně nebo převážně pro obslužnou dopravu a pohyb cyklistů nebo chodců. Ne každé svítidlo na trhu splňuje různé požadavky na řízení světla a úroveň osvětlení. Vedle výtvarné funkce svítidla je proto vždy třeba dbát na dodržení bezpečnostních a světelně technických principů. Na omezeném prostoru našeho magazínu jsme vám chtěli jenom naznačit, že téma veřejného osvětlení nám není cizí a že se chceme pokusit obcím a městům našeho zásobovacího území nabídnout do budoucna naše know-how a bezpochyby výhodné partnerství. Dovolíme si vás v brzké budoucnosti oslovit sami, stejně tak dobře můžete získat podrobnější informace již dnes, od oblastních managerů.
Oblastní management komunal.info 5
Zajímá nás váš názor, protože na něj chceme reagovat Průzkum veřejného mínění zaměřený na představitele měst a obcí. Tomáš Kubín
Tomáš Doležal
Petr Horák
Josef Seigertschmid
Na přelomu května a června minulého roku proběhlo poprvé telefonické dotazování představitelů obcí a měst v našem zásobovacím území s cílem vyhodnotit jejich spokojenost s našimi službami. Výchozí myšlenkou pro tento průzkum mínění bylo to, že respondent – starosta obce – není jenom zákazník, ale komunální politik, jakýsi hlas a mluvčí občanů, barometr nálad a spolutvůrce názorů na všechny oblasti života, tedy i na zásobování energiemi. Cílovou skupinou proto byli výhradně starostové obcí, osloveno jich bylo celkem 300. Nebudeme se pouštět do světa hodnot a stupnic, s kterými výsledná studie pracuje, ale začněme hovořit o konkrétních věcech. Studie upozornila na některé protiklady, které je možno srozumitelně interpretovat. Jejich podstatou bylo především to, že E.ON je vnímán jako kompetentní a profesionální partner, ale své know how a informace všeho druhu nekomunikuje dostatečně navenek. Plánovaná opatření reagující na tyto podněty proto měla zlepšit především informovanost. Výsledek úvah a práce držíte již po čtvrté v rukou. Magazín komunal.info byl koncipován jako čtvrtletník. Schéma pravidelného obsahu zahrnuje kromě hlavního tématu čísla (například podrobné informace o odstraňování následků kalamit) také energetickou legislativu, informace týkající se trhu s energiemi, obnovitelných zdrojů energie, našich aktivit v regionech a podobně. Pevnou součástí každého čísla jsou i užitečné informace z oblasti obecních financí, které, jak doufáme, mohou pomoci ve vaší práci. Každé vydání se podívá na návštěvu do nějaké obce či města našeho zásobovacího území, necháváme hovořit také vás, sdělovat vaše postřehy a zkušenosti ostatním. Nově zařazujeme do magazínu portréty lidí, kteří vedle zaměstnání v naší společnosti, pracují stejně jako vy, v komunální sféře, a mají tak výbornou možnost porozumět vašim potřebám.
Vedle magazínu jsme na webové stránky www.eon. cz umístili další informace pro obce, především interaktivní adresář umožňující rychle nalézt vašeho partnera pro řešení problémů. Tím ale naše záměry, co se www stránek týká, nekončí a chystáme další kroky. Snažíme se vám rovněž informace dodat podle potřeby a požadavku osobně, a to především prostřednictvím již velmi často využívané nabídky naší účasti na setkání představitelů obcí. Oblastní manažer bývá v některých regionech již pravidelným hostem na setkáních mikroregionů či starostů neformálně sdružených obcí. Nabídka seminářů na jakékoliv téma spojené s energetikou je pravidelně inzerována právě v magazínu komunal.info. Loňská anketa také potvrdila potřebu zlepšit a zjednodušit komunikaci. Kromě kontaktů na oblastní manažery a vedoucí jednotlivých regionálních správ sítě (viz minulé vydání komunal.info) mají starostové v případě potřeby možnost využít nabídky registrace tzv. VIP čísla umožňujícího rychlejší přístup na Zákaznickou linku. Na potřebu začít se v kontaktu s obcemi více angažovat v oblasti vyhodnocování energetické náročnosti budov, energetického poradenství a v osvětě jsme reagovali také, spolupráce při provádění a financování energetických auditů se rozvíjí k velké spokojenosti všech zúčastněných. Angažujeme se i v osvětových projektech pořádaných našimi partnery, jako je například Energy Center České Budějovice. Velmi dobrým výsledkem našeho snažení je to, že se podařilo v České republice zařadit do prestižní celosvětové soutěže Energy Globe Award kategorii Obce, která je zaměřena právě na výsledky vašeho úsilí na poli úspor energií (více v tomto vydání). Množství projektů, které jsme dostali, svědčí o tom, že jsme nalezli další průnik našich společných zájmů. Tomáš Kubín, vedoucí Oblastního managementu
Potřebujete poradit nebo pomoci. Neváhejte a kontaktujte svého oblastního managera. Lukáš Svoboda
Miroslav Točín
Oblast
Manager
Telefon
E-mail
České Budějovice, Český Krumlov
Tomáš Kubín
+420 602 480 224
[email protected]
Jihlava, Jindřichův Hradec, Třebíč, Pelhřimov
Tomáš Doležal
+420 602 550 221
[email protected]
Prostějov, Otrokovice, Blansko, Vyškov
Petr Horák
+420 602 742 872
[email protected]
Znojmo, Hodonín, Břeclav
Josef Seigertschmid
+420 602 507 635
[email protected]
Brno, Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou
Lukáš Svoboda
+420 602 135 935
[email protected]
Tábor, Písek, Prachatice, Strakonice
Miroslav Točín
+420 606 759 882
[email protected]
6 komunal.info Na návštěvě u vás – pravidelná rubrika
Muž na radnici ve Žďáru nad Sázavou Než vám představíme Jaromíra Brychtu, který zastává funkci starosty Žďáru nad Sázavou již čtvrtým volebním obdobím, seznámíme vás aspoň velmi stručně s městem, které úspěšně vede a reprezentuje od roku 1994. Žďár nad Sázavou leží na Českomoravské vysočině a jeho okolí patří do CHKO Žďárské vrchy. Jde o jedno z nejčistších a ekologicky nejhodnotnějších území České republiky, v němž hluboké lesy spolu s rybníky, řekami, potoky a členitým reliéfem vytvářejí velmi harmonickou a v létě i v zimě turisticky přitažlivou krajinu. Kořeny Žďáru sahají do 13. století. Roku 1252 Boček z Obřan založil kolem cisterciáckého kláštera osadu, z níž dle doložených listin z roku 1293 vzniklo městečko, které kardinál František z Ditrichštejna v roce 1607 povýšil na město s novými privilegii a znakem. Významnější rozvoj zaznamenal Žďár až ve druhé polovině 19. století, kdy zde začaly vznikat první větší podniky, zejména obuvnické, a město získalo železniční spojení. Teprve v 50. letech minulého století, v souvislosti s výstavbou strojíren ŽĎAS, dochází ke zvýšení jeho hospodářského, společenského i politického významu a k prudkému nárůstu počtu obyvatelstva. V roce 1960 se Žďár nad
Sázavou stává na dlouhou dobu městem okresním se všemi kompetencemi z toho vyplývajícími. Dnes má město okolo 24 tisíc obyvatel a po zrušení okresů v roce 2003 je městský úřad pověřen výkonem státní správy 3. stupně, což představuje výkon státní správy nejen pro samotný Žďár, ale i pro 47 okolních obcí. Jaromír Brychta k tomu podotýká: „Výkon státní správy představuje až 65 % z činnosti městského úřadu. To, co děláme pro naše město, tzn. o čem ve prospěch města a jeho občanů rozhoduje devět radních a 27 zastupitelů, činí zbývající čtvrtinu.“ I když je to určitý nepoměr, nemá se starosta za co stydět, neboť na kontě těch čtrnácti let, co stojí v čele žďárské radnice, jsou viditelné výsledky. Avšak nepředbíhejme a vraťme se ještě na skok do historie, která zanechala městu řadu cenných památek. Jde např. o farní kostel sv. Prokopa v pozdně gotickém stylu, kostel Nejsvětější Trojice, morový sloup na náměstí Republiky, budovu Staré radnice, která
byla po povýšení Žďáru na město postavena v renesančním slohu a dnešní klasicistní fasádu získala koncem 18. století. Za zmínku stojí i tvrz nad řekou Sázavou z roku 1300, v níž je umístěno Regionální muzeum a výstavní síň, zámek dr. Kinského s Muzeem knihy, bývalý cisterciácký klášter s desetibokou studniční kaplí, která byla symbolem kláštera. V jeho blízkosti se zachoval barokní most se třemi oblouky a čtyřmi sochami svatých na každé straně, jenž bývá někdy označován jako „Malý Karlův most“. Nejznámější památkou, zapsanou v roce 1994 do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO, je architektonicky ojedinělý poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, vrcholné dílo české barokní gotiky z 18. století, jehož autorem je Jan Blažej Santini Aichl. Jak je vidět, má Žďár nad Sázavou se svým krásným okolím zvídavým turistům co nabídnout. „A nejen návštěvníkům, ale zejména svým občanům,“ zdůraznil hned v úvodu
Na návštěvě u vás – pravidelná rubrika komunal.info 7
Jaromír Brychta, starosta Žďáru nad Sázavou
našeho rozhovoru představitel města Jaromír Brychta, který před lety vyměnil učitelský stupínek na žďárském gymnáziu za nejvyšší post na zdejší radnici. Původně se vyučil chirurgickým mechanikem pro Chiranu, vystudoval SPŠ strojnickou a od roku 1986, po ukončení univerzitního studia ruštiny, výtvarné výchovy a výchovného poradenství v Brně a Praze působil na Vysočině nejdříve na základních a později na středních školách. Nespokojil se jen s kantořinou, ale na obou stupních škol se věnoval i výchovnému poradenství. Jaromír Brychta je člověk nesmírně aktivní, činorodý a cílevědomý, a tak není divu, že se po „Listopadu“ 1989 politicky angažoval nejdříve v OF a následně v ODS, za níž pak v roce 1994 úspěšně kandidoval na funkci starosty města Žďár nad Sázavou. „Nebylo to z mé hlavy, k tomuto kroku jsem se nechal přemluvit, ale nelituji, protože mě starostování a vše, co s tím souvisí, opravdu baví. Ovšem bez podpory a pochopení ze strany manželky, mimochodem taky učitelky, a obou dnes již dospělých dcer, bych se práci, která mě skutečně naplňuje, nemohl věnovat tak cele. Rodina si mě moc neužije. Ve všední dny skoro vůbec a o víkendech také málo, protože je často mívám zaplněny povinnostmi spíš společenského charakteru, jako jsou různé sportovní a kulturní akce, jichž se z titulu své funkce zúčastňuji,“ říká Jaromír Brychta a dodává, že dobrou fyzickou i duševní kondici si od mládí udržuje především pravidelným cvičením jógy, ale také prací na staré rodinné rekreační chalupě a na zahradě. Venku si sice odpočine od náročných pracovních povin-
ností, ale klidný život na samotě by pro něj nebyl. „Potřebuji pracovat s lidmi a pro lidi, neboť neustálý kontakt s nimi mě dobíjí pozitivní energií. A tu potřebuji, abych mohl vykonávat všechny povinnosti starosty, i ty, které jsem si dobrovolně přibral,“ tvrdí. „Čtvrtým rokem jsem členem zastupitelstva Kraje Vysočina a místopředsedou krajské komise dopravy. Pokládám za důležité investice do zlepšení sítě silnic II. a III. třídy, neboť mezi dobrými silnicemi a zaměstnaností v regionu vidím přímou úměru. Rozpočet kraje činí 7 mld. Kč a rozdělit peníze je nesmírně složité. Co je důležitější školství, silnice, zdravotnictví?“ pokládá Jaromír Brychta řečnickou otázku a je na něm vidět, že mu život obyvatel Vysočiny není lhostejný. Nelze zmínit všechny jeho pracovní aktivity, proto vzpomeňme aspoň ty, které souvisí s energetikou, k níž má blízko díky dlouholetému členství v dozorčí radě JME. Město Žďár nad Sázavou je členem Energetického sdružení měst a obcí Moravy (ESOM), které sdružuje 1100 obcí. Předsedou správní rady ESOMu je Ladislav Macek, náměstek primátora statutárního města Brna, místopředsedou Jaromír Brychta a tajemníkem hlavní energetik Brna Vít Marek. „Již čtrnáct let je pro mne kolega Marek dobrým učitelem a rádcem pro oblast energetiky. Je to vynikající spolupracovník, velmi si ho vážím. Čtrnáct let jsem také členem energetické komise Svazu měst a obcí ČR. Dává mi to možnost poznat podrobněji tak zajímavý a životně důležitý obor, jakým je energetika, seznámit se s energetickou politikou státu, se záměry v oblasti obnovitelných zdrojů atd. Tyto poznatky a zkušenosti jsou pro mne jako starostu města přínosem,“ uvedl. Pochvalně se vyjadřuje o přístupu E.ONu k obcím: „Ke zkvalitnění vzájemné komunikace, zejména při vzniku mimořádných událostí v distribuční soustavě, přispělo přímé spojení s E.ONem a osvědčila se i spolupráce s oblastním manažerem Lukášem Svobodou.“ Na adresu E.ONu ještě připomněl: „Oceňuji, že E.ON podporuje sportovní aktivity dětí a rozvoj mladých, nadějných sportovců. Jako bývalý učitel vím, že to jsou investice, které se celé naší společnosti v budoucnu vrátí.“ Být zvolen starostou města okresní velikosti čtyřikrát za sebou, je důkazem důvěry občanů, radních i zastupitelů k Jaromíru Brychtovi, který si nesmírně váží podpory všech spolupracovníků na radnici. Stejně tak si je vědom významu perfektně fungujícího týmu poradců, vstřícných zástupců médií a chápajících spoluobčanů města. Však taky klade značný důraz na otevřenou informovanost široké veřejnosti. Už deset let se každou první středu v měsíci koná
ve Žďáře Setkání s občany. „Je to takový můj minikotel,“ směje se, „kde se mě občané mohou zeptat v podstatě na cokoli. Tento přímý kontakt se spoluobčany mě nevyčerpává, ale naopak nabíjí energií.“ Čtyřikrát denně vysílá místní kabelová televize pořad Na slovíčko, který se každý týden obměňuje. Zabývá se aktuálními problémy města i záměry do budoucnosti a je připravován odborníky na dané téma. Šestkrát do roka vystoupí v pořadu i starosta. Každá domácnost dostává zdarma měsíčník Noviny žďárské radnice. V době moderních informačních technologií účinně plní svou úlohu webové stránky radnice a mail „Dotaz pro starostu“. Zpracování webových stránek a podkladů k odpovědím na dotazy občanů je úkolem jednotlivých odborů městského úřadu. A ani to není všechno. „K informovanosti veřejnosti s úspěchem využíváme i jiná média. Pravidelně každých 14 dní, vždy následující den po zasedání rady města, svolávám tiskovou konferenci,“ uzavírá výčet prostředků a forem cesty informací z radnice k občanům. Dobrá informovanost je však jedna věc a konkrétní výsledky práce druhá. Za největší úspěchy považuje starosta Brychta vybudování čističky odpadních vod ve Žďáře v roce 1998 v hodnotě 100 mil. Kč se státní dotací, prosazení výstavby průmyslové zóny a napojení silnice na Brno, rovněž s dotací státu ve výši 30 mil. Kč. „Rozvoj podnikání ve městě, a především v nové průmyslové zóně, mě velice těší, neboť s tím souvisí i rozvoj služeb a nové pracovní příležitosti jak pro obyvatele Žďáru, tak i okolních vesnic. Roste zájem o bydlení ve Žďáře, proto město podporuje výstavbu bytových i rodinných domů, zejména v lokalitách Klafar a Starý Dvůr. Naším cílem je nabídnout lidem u nás perspektivní zaměstnání a život odpovídající současnému trendu, tzn. dobré bydlení, kvalitní služby, moderní obchodní a kulturně společenská centra, areály pro sportovní vyžití. Neméně důležité je zajištění dopravní obslužnosti v regionu vč. MHD ve Žďáře,“ konstatuje Brychta. Žďárští radní však nezapomínají ani na školství a zdravotnictví. Čerstvým úspěchem právě v poslední jmenované sféře, na němž má svůj osobní podíl, se starosta pochlubil: „Od 1. července je ve Žďáře v provozu rychlá sanitka s lékařem.“ Zanedbatelné určitě není ani 2. místo Žďáru v rámci kraje v soutěži „Město pro byznys“ a 1. místo v kvalitě výkonu veřejné správy jako servisu pro občany, organizace i podnikatele a jejich firmy. A jaké má Jaromír Brychta další plány a ambice? Odpověď je stručná: „Kandidovat do Senátu.“ Mirka Lednická
8 komunal.info Obecní finance
Obce a deregulace nájemného Dne 11. června 2008 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR „Sdělení o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt“. Toto Sdělení č. 214/2008 Sb. bylo vydáno v souladu se zákonem č.107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu (dále jen „zákon“), který nabyl účinnosti již 31. 3. 2006 a který upravil možnost zvyšování nájmů ve čtyřletém období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2010. Zákon navrhla a prosadila ještě sociálně demokratická vláda pod tlakem stížnosti téměř 5 000 majitelů domů v roce 2005 k Evropskému soudu pro lidská práva. Deklarovaným cílem zákona bylo do roku 2010 sblížit často propastný rozdíl mezi regulovaným a místně obvyklým tržním nájemným a připravit tak půdu pro celkovou liberalizaci na trhu nájemního bydlení. Je dobré si připomenout, že zákon nedopadá na nájemní smlouvy, které obsahují ujednání nájemce a pronajímatele o způsobu změny výše nájemného, nedopadá ani na nájemné u družstevních bytů a u bytů zvláštního určení, kde se uplatňuje tzv. věcně usměrňované nájemné. Dlouhý název Sdělení přesně vyjadřuje, co tento předpis obsahuje. Vezměme si každou jeho jednotlivou část a zkusme si říci pár podnětů pro obce. 1. Roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel. V příloze č. 1 Sdělení jsou podle krajů jmenovitě uvedené všechny obce, kromě Prahy a Brna, s počtem obyvatel 2 000 a více a jsou zařazeny do velikostních kategorií dle počtu obyvatel na základě údajů ČSÚ k 1. 1. 2008. Obce s počtem obyvatel nižším než 2 000 jsou bez konkrétního uvedení v kategorii „do 1 999 obyvatel“. Další kategorie jsou „2 000 – 9 999“, „10 000 – 49 000“ a „50 000 a více“. Obce ve vyšší kategorii mohou dosáhnout vyššího cílového nájemného. Po velikostní kategorizaci obcí pro účely rozdělování daní vybraných státem a po kategorizaci pro stanovování koeficientů pro daně z nemovitostí je tato další v pořadí. Obce jsou tak opět motivovány, aby přesáhly počtem obyvatel nějakou z úředně stanovených limitních hodnot. Bohužel žádná
z výše uvedených kategorizací nezohledňuje lokalitu obce, ani zda se jedná o menší obec na samotě v pohraničí nebo o stejně velikou obec v těsném sousedství krajského města, nebere tedy v úvahu odlišnou tržní hodnotu nemovitostí a další faktory, které ovlivní tržní nájemné. Prostá kategorizace obcí podle počtu obyvatel je vždy problematická a nejinak je tomu i v případě navyšování regulovaného nájemného. 2. Územní rozčlenění obcí seskupením katastrálních území. V příloze č. 2 Sdělení. Dotýká se jen Prahy a Brna a proto se jím nebudu zabývat. 3. Výše základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů. V příloze č. 3 Sdělení jsou střední hodnoty kupních cen bytů, vycházející ze statistiky Ministerstva financí ČR. Je zajímavé, že po kritice uváděného prudkého růstu cen bytů, ze kterého se pak vypočítává cílové nájemné, přispěchalo MF ČR s ujištěním, že růst by mohl být ještě vyšší, kdyby se uvažovala jen statistika za předchozí rok. MF prý používá průměr za poslední 3 roky. Tento „měkčí“ postup však dle mého soudu neodpovídá ani žádnému ustanovení v obecně závazném předpisu ani celkové logice (koncepci) zákona. 4. Cílové hodnoty měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu pro jednotlivé velikostní kategorie obcí v jednotlivých krajích. Taktéž v příloze č. 3 Sdělení. Tyto hodnoty byly vypočteny podle vzorce uvedeného v zákoně. Cílové hodnoty jsou uvedené zvlášť pro byty se sníženou kvalitou (dříve byty III. a IV. kategorie). Cílová hodnota znamená úroveň nájemného, které může být během „přechodného“ období 4 let dosaženo prostřednictvím jednostranného zvyšování nájemného, nejdříve však k 1. 1. 2010. Tato cílová hodnota by měla velmi zhruba odpovídat dolní hla-
dině výše smluvního nájemného v dané lokalitě. Roční cílové nájemné je zákonem stanoveno na 5 % ze základních cen bytů v dané lokalitě. Pro zajímavost: v EU je roční nájemné dle Eurostatu v průměru 6,3 % z ceny bytu. Pro dosažení cílového nájemného nemusí obce nezbytně nutně uplatňovat jednostranné zvýšení nájemného v každém roce čtyřletého období. Lze jej uplatnit i jednorázově v posledním roce čtyřletého období, avšak bude-li chtít obec dosáhnout cílové (maximální) hodnoty, bude toto jednorázové zvýšení velmi vysoké a pro nájemníky „překvapivé“ a bolestné. Vhodnější se tedy jeví pravidelné roční zvyšování nájemného. Na druhou stranu obec může jednostranně zvýšit nájemné pouze jedenkrát ročně vždy k 1. lednu, popřípadě později (např. k 1. červenci), nikoliv však zpětně! Pozdější zvýšení se může obci hodit v případě, že se jí nepodaří včas doručit „kličkujícímu“ nájemci oznámení o zvýšení nájemného, avšak nemůže žádat zvýšené nájemné i za předchozí měsíce, které uplynuly od 1. ledna. Obce by si měly dát pozor na fakt, že zvýšené nájemné může nájemce platit až od prvního dne kalendářního měsíce, který následuje po uplynutí 3 kalen-
Obecní finance komunal.info 9
dářních měsíců od doručení oznámení nájemci. Doručování může být komplikované, po neúspěšném doručení poštou nebo kurýrní službou lze oznámení doručit i osobně proti podpisu, či za přítomnosti svědků. 5. Maximální přírůstky měsíčního nájemného a postup při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt. V příloze č. 4 a č. 4a (pro byty se sníženou kvalitou) Sdělení. Maximální přírůstky jsou uvedené v procentech nájemného placeného k datu výpočtu jednostranného zvýšení (bez nájemného za vybavení bytu a bez plateb za služby spojenými s užíváním bytu!). Obce samozřejmě vědí, kolik mají obyvatel, takže jim v podstatě stačí použít jen tyto dvě přílohy, v prvním sloupci si najít správný kraj a velikostní kategorii své obce, v téže řádce pak najít aktuální nájemné (nebo nejbližší nižší) a v záhlaví tohoto sloupce, ve kterém se vyhledané nájemné nachází, je tučně zvýrazněný maximální přírůstek měsíčního nájemného v procentech. O toto procento může obec zvýšit nájemné v období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009. Na webové stránce MMR ČR http://www. mmr.cz/kalkulacka-pro-jednostranne-zvyseni-najemneho-v-roce-2009 je elektronická „kalkulačka nájemného“ a lze zde najít i vzor „Oznámení o jednostranném zvýšení nájemného“. Závěr. Jedná se o jednostranné, avšak limitované, zvýšení nájemného. Ne všichni vlastníci bytových domů své právo na zdražení uplatní. Maximální možné limity zřejmě některé obce nevyužijí. Naopak soukromí majitelé svého práva využijí v plné míře. Ve většině obcí tedy budou výše nájmu trojí: nejnižší obecní s nevyužitou možností navýšení, soukromé s maximálním využitím navýšení a byty s tržním nájmem, což neodpovídá výchozí myšlence o sjednocování výše nájmů u srovnatelných bytů. Obce jako dominantní vlastníci bytů s regulovaným nájmem musí posoudit všechny klady a zápory možného zvýšení nájmů. Rada města by měla obdržet podklady pro projednání nejpozději začátkem září, kdy by měla také rozhodnout, zda nájemné zvýší a o kolik procent. Během září by pak měly být prokazatelně doručené oznámení nájemníkům, pokud mají zvýšené nájemné platit již od 1. ledna příštího roku. Hlavním argumentem obcí – odpůrců navyšování nájemného je, že se velké množství lidí (a řekněme si otevřeně – voličů) dostane do tíživé finanční situace. S tím lze
určitě souhlasit. Zároveň je ale třeba doplnit několik faktů. 1. Výsadu bydlení v bytech s regulovaným nájemným má jen část občanů. Řada z nich přitom nepatří mezi sociálně slabé, kteří by nebyli schopni zajistit si své vlastní bydlení nebo platit tržní nájemné. Naopak řada sociálně slabých občanů se o své bydlení musí postarat zcela sama. Prostě neměli to štěstí, aby získali, nebo dokonce zdědili, užívací právo k bytu s regulovaným nájemným (“dekret“). Jsou proto nuceni platit tržní nájemné bez jakýchkoliv omezení. Jejich situace přitom ani stát ani většinu obcí nezajímá. Situace obratně využívají banky, developeři i realitní kanceláře a snaží se veřejnost přesvědčit, že pořízení vlastního bytu je jediným racionálním řešením bytových problémů. Na trhu existuje uměle vytvořená poptávka po vlastnickém bydlení a potlačená nabídka nájemního bydlení. Základními znaky nájmu bytu by měla být dobrovolnost, dočasnost a adekvátní úplata vlastníkovi za možnost užívání jeho nemovitosti. U regulovaných nájmů není splněna ani jedna z těchto základních náležitostí. K narovnání vztahů snad částečně přispěje i novela občanského zákoníku, která je v současné době připravována. Dle statistických zjištění je u nás v porovnání s vyspělými evropskými státy bytů dost (byť s menší podlahovou plochou) a až se narovnají nájemní vztahy, nabídka bytů se ještě zvýší. 2. MMR ČR oznámilo, že regulované nájemné nejspíš poroste mnohem rychleji, než původně předpokládalo. Podle ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka se při schvalování zákona počítalo s tím, že meziroční nárůst nájemného v dalších čtyřech letech nepřekročí hranici 20 %. Letos však stoupne v průměru o více než 23 %, v roce 2009 o 30 % a o rok později dokonce o více než 40 %. Podle propočtů ministerstva bude příspěvek na bydlení v roce 2010 potřebovat 60 tisíc domácností, tedy o třetinu více než dnes. To by při uváděných 750.000 bytech s regulovaným nájemným představovalo jen asi 8 % nájemníků, což není alarmující podíl. Pro 2 tisíce domácností se i tak jejich finanční situace stane neúnosnou a budou zřejmě hledat sociální bydlení u obce. Obce by měly být připravené tento nevelký počet postupně „vstřebat“. 3. Správnou cestou ke skutečné ochraně všech domácností v sociální nouzi by bylo přijetí zákona o pravidelně testovaném příspěvku na místně obvyklé nájem-
né v přiměřeném bytě (sociální bydlení). V roce 2004 byl do Poslanecké sněmovny předložen návrh zákona o příspěvku na nájemné, který zajišťoval všem sociálně potřebným domácnostem, že nebudou muset platit na minimální bytový standard za místně obvyklé nájemné více než 15 % disponibilních příjmů domácnosti. Tento zákon byl zamítnut. 4. Poslední průzkum MF ČR odhadl, že nelegálním a černým pronájmem bytů s regulovaným nájemným přichází veřejné rozpočty až o neuvěřitelné 2 mld. Kč ročně! V převážné většině se jedná o obecní byty. Obce by tedy měly provést důkladnou prověrku užívání svých bytů a případně využít práva výpovědi z nájmu. Zároveň by si rada města měla nechat předložit soupis dlužníků, kteří dluží aspoň 3 měsíční nájmy a jejich nájemní vztah k bytu města trvá. Rada města pak může rozhodnout o ukončení nájmu bez přivolení soudu v souladu s občanským zákoníkem. 5. Obce díky regulovanému, tj. nenákladovému nájemnému v podstatě platily nájemníkům sociální polštář od roku 1992. Nákladové nájemné je v současné době uváděno v rozmezí 50 – 60 Kč/m2 a těchto hodnot v převážné většině cílové nájmy vypočtené ve Sdělení nedosahují. Průměrná zanedbanost bytového fondu se uvádí ve výši 200 000 Kč na 1 byt. Prodlužování regulovaného nájemného je dle nálezu Ústavního soudu č. 84 z roku 2003 (!!!) nejen nežádoucí, ale i nepřípustné. Deregulaci nelze zastavit ani s ohledem na možné sankce Evropského soudu. Odhaduje se, že v případě vítězství pronajímatelů domů v ČR, by mohl stát přijít až o 50 mld. Kč, které by musel jako odškodnění za regulaci majitelům uhradit. Jedná se o obrovskou částku – cca 6 % státního rozpočtu. Sociální funkci by měl v souladu s nálezem Ústavního soudu a Evropského soudu (viz kauzy Polsko a Malta) převzít z větší části stát. A obce by se měly chovat jako řádní hospodáři. Využití možnosti zvýšení nájemného obcemi v roce 2009 by nemělo způsobit vážné sociální otřesy a všechny ekonomické údaje svědčí o tom, že je to krok správným směrem. Autorem článku je ing. Jiří Pavlíček, vedoucí odboru financí Městského úřadu v Českém Krumlově
10 komunal.info Ekologie
Bioplynové stanice V následujících řádcích bychom vám chtěli představit záměry koncernu E.ON v oblasti výstavby bioplynových stanic v České republice. Bioplynové stanice jsou zařízení, která zpracovávají např. biologicky rozložitelné odpady nebo cíleně pěstované plodiny (např. kukuřici). Organická hmota se zpracovává bez přístupu vzduchu v uzavřených reaktorech. Výsledkem celého procesu je elektřina, teplo a digestát, který je možné používat jako kvalitní palivo (obdoba kompostu). Bioplynové stanice jsou velmi vhodným řešením pro zemědělské podniky, které mají přebytek vstupních materiálů, respektive náklady s jejich uložením a odstraněním. Při uvažování nad vhodnou lokalitou výstavby bioplynové stanice je třeba brát v úvahu zabezpečení odběru tepla. Elektřina se totiž vyrábí v kogenerační jednotce, kde jakožto vedlejší produkt vzniká teplo, jehož následný alespoň částečný prodej zlepšuje ekonomické ukazatele celého projektu. Další výhodou bioplynových stanic je vysoké využití stanice, cca 8 000 hodin. Provoz je možné koncipovat automaticky, resp. poloautomaticky. V porovnání s jinými obnovitelnými zdroji, se výroba elektřiny z bioplynu dá lépe predikovat a tím má větší hodnotu pro obchodníky s elektřinou, kteří ji dokáží zařadit do základního pásma. E.ON v České republice má v současnosti vybudováno několik projektů bioplynových stanic. Z důvodů zabezpečení dlouhodobé návratnosti projektů upřednostňujeme dlouhodobou spolupráci
a partnerství se subjekty, které projektu přinášejí přidanou hodnotu – např. obce, dodavatelé vstupních materiálů. Tím, že koncern E.ON má s výstavbou bioplynových stanic značné zkušenosti, a to hlavně ze sousedního Německa, je přirozené, že uvedené poznatky chceme aplikovat i v České republice. E.ON proto svým partnerům poskytuje řešení na klíč – od technického návrhu, projektového managementu, výběru vhodného dodavatele technologií, výkupu elektřiny až po výstavbu a popř. i provoz uvedeného zařízení. Na druhé straně si však uvědomujeme, že ke každému projektu je potřeba přistupovat individuálně, a proto vzájemné rozložení úloh ve fázi výstavby záleží na vzájemné dohodě partnerů. E.ON v České republice podporuje projekty bioplynových stanic o kapacitě nejméně 500 kW, s využitím tepla nejméně 30 % kromě vlastní technologické spotřeby. U projektů požadujeme dlouhodobé zajištění vstupních surovin, ideálně s uvedením cenového vzorce do budoucna. Rádi bychom touto cestou oslovili právě obce, které uvažují o výstavbě bioplynových stanic a uvažují o spolupráci se silným, spolehlivým partnerem. E.ON v České republice vám nabízí příležitost jak společně přispět k ochraně životního prostředí a zabezpečit rozvoj obce a regionu. V případě doplňujících informací neváhejte kontaktovat zástupce společnosti E.ON Trend, s.r.o.
E.ON Trend, s.r.o. Firma E.ON Trend, s.r.o., vznikla 3. července 2008 jako 100 % dceřinná společnost skupiny E.ON. Hlavním předmětem činnosti je rozvoj výrobních aktivit v oblasti obnovitelných zdrojů, klasické energetiky, teplárenství a energetických služeb. E.ON Trend je majoritním vlastníkem Teplárny Tábor, a.s. a vlasníkem většinového podílu v Energetickém centru, s.r.o., Jindřichův Hradec. Sídlo společnosti je v Českých Budějovicích. Jednatelem společnosti jsou Tomáš Turek a Marian Rusko.
Kontakty: Ing. Eva Grmolenská Vedoucí Business Development M: 602 125 146
[email protected] Ing. Roman Nenádl Projektový manažer OZE M: 721 208 411
[email protected] Ing. Ivan Tůma Projektový manažer – teplárenství M: 724 728 885
[email protected]
Rozhovor komunal.info 11
Manažer, zastupitel, dobrovolný hasič …tak by se v kostce dalo shrnout, čím je (kromě péče o rodinu) vyplněn pracovní i mimopracovní čas Alexandra Krejčího, zaměstnance společnosti E.ON Energie. A ani to není ještě všechno. Do služeb energetiky vstoupil Alexander Krejčí v září 1989, prakticky hned po ukončení Fakulty elektrotechnické VUT Brno, oboru výroba, rozvod a užití elektrické energie. „Jako každý čerstvý absolvent jsem si v JME musel tenkrát odbýt nezbytnou praxi v montážích, což byl dobrý základ pro další profesní rozvoj. Nejdříve jako montér, pak technik montáží a postupně technik sítí VN a technik sítí NN na Hodonínsku,“ uvedl. Později na Provozně obchodní správě Hodonín pracoval ve funkci vedoucího odbytu, vedoucího provozu a po čase se opět vrátil šéfovat odbytu. Projekt ORION mu v roce 2000 přihrál příležitost vyzkoušet si asi po dobu dvou let činnost manažera prodeje individuálním zákazníkům (v dnešním pojetí Key Account Managera tzv. „KAMa“). Získal tak další cenné zkušenosti ve styku se zákazníky. Liberalizace trhu s elektřinou s sebou přinesla rozvoj služeb a péče o zákazníky, a to nejen o ty největší, ale s postupným uvolňováním trhu i o podnikatelské subjekty střední velikosti. A tak Alexander Krejčí v roce 2002 přijal nabídku, aby se podílel na vzniku samostatného útvaru prodeje elektrické energie regionálním zákazníkům právě z této kategorie a dva roky se v rámci JME věnoval řízení tohoto útvaru, spolu s ním o tyto zákazníky pečovalo dalších 23 kolegů – regionálních manažerů. Dá se říci, že Alexander Krejčí procházel pracovními dvouletkami, neboť následující dva roky, tzn. do konce roku 2006, centrem jeho zájmu, a to již v rámci společnosti E.ON, byli zákazníci stejné kategorie, ale z Brna a okolí. Od ledna 2007 do poloviny letošního roku měl na starosti středně velké zákazníky na jižní Moravě. Od 1. července t.r. zastává novou funkci – je Area Sales Managerem odpovědným za prodej energie středně velkým zákazníkům v okresech Hodonín, Břeclav, Znojmo a v jižní části okresu Brno-venkov. Pracovní zázemí má v budově E.ONu v Hodoníně. Alexander Krejčí žije s manželkou a osmnáctiletým synem v Rohatci, nedaleko Hodonína. Přestěhoval se sem s rodiči před 36 lety z Hranic na Moravě. O Rohatci, který byl v minulosti známý především vyhlášenou čokoládovnou Maryša, říká: „Je to sice rodiště maminky, ale já jsem zde zapustil kořeny.
Alexander Krejčí zastává funkci náměstka starosty Sboru dobrovolných hasičů v Rohatci.
Začal jsem tu chodit do školy a cítím se už jako zdejší rodák.“ Patří k lidem, jimž záleží na tom, aby se jejich obec rozvíjela a obyvatelům se v ní dobře žilo. Proto se aktivně zapojil do veřejného života Rohatce. Je členem 21členného obecního zastupitelstva, předsedou Sdružení pro rozvoj Pomoraví, náměstkem starosty SDH v Rohatci. Všechny tyto funkce mu zabírají spoustu času, protože se povinnosti z nich vyplývající snaží plnit poctivě. Ptát se proto na trávení volného času takto vytíženého člověka, na jehož bedrech ještě leží péče o rodinný domek a zahradu, není asi na místě. Na zájmy jsem však přesto byla zvědavá. „Dříve k mým koníčkům patřilo letecké modelářství, kterému jsem se aktivně dost věnoval. Teď už mi na to opravdu čas nezbývá. Mám rád historickou a válečnou literaturu. Občas se při četbě odpoutám od všedních starostí,“ zněla odpověď. Těch má skutečně dost, ale nestěžuje si. Naopak ho těší, když se v obci podaří něco užitečného uskutečnit. „Jako příklad lze uvést druhý přístav v Rohatci na řece Moravě, jehož výstavbu iniciovalo naše Sdružení pro rozvoj Pomoraví společně s Ředitelstvím vodních cest, Povodím Moravy a obcí Rohatec. Tímto přístavem chceme doplnit a podpořit rozvoj vodní turistiky, neboť právě v Rohatci ústí Baťův kanál do Moravy a celá tato lokalita má v tomto směru ještě co dohánět. Jsme tak určitě první obcí v Česku s největší hustotou přístavů (dva) na počet obyvatel (3,5 tisíce),“ dodává se smíchem Alexander Krejčí. Sousedé i starosta se na něj často obrací jako na zaměstnance energetické společnosti - se záležitostmi spojenými s dodávkou elektřiny. Alexander Krejčí tak může při jejich řešení využít svých profesionálních znalostí a zkušeností. Občas tak má pocit, že je vlastně pořád v práci.
Již tradičně k našemu venkovu patří dobrovolní hasiči (SDH). Kromě zásahů v případě požárů nebo přírodních katastrof, jako jsou třeba povodně, se věnují hasičskému sportu, a to jak v kategorii dospělých, tak při výchově svých nástupců z řad dětí a mládeže, a přispívají svou činností i ke zpestření kulturního a společenského života obce. Alexander Krejčí našel cestu k hasičům spolu se synem v roce 2000, když se po osmileté pauze znovu obnovila v roce 1999 činnost sboru v obci. „Zpočátku jsem se zúčastňoval i soutěží, nejdřív jako savičák, pak, abych nemusel tolik běhat, jako strojník. Stále jsem v zásahové jednotce. U nás je o členství ve sboru a hasičský sport velký zájem, máme skoro stovku členů včetně dětí. Práce s mládeží nese ovoce, a to nejen v podobě úspěchů na soutěžích, ale je přínosem pro fyzickou zdatnost a trávení volného času mladých,“ zdůraznil Alexander Krejčí, který již sedm let zastává funkci náměstka starosty Sboru dobrovolných hasičů Rohatce. Letos v červnu slavil SDH Rohatec 120. výročí svého vzniku, což se neobešlo bez velké slávy a vysvěcení nového praporu v místním kostele. Nechyběla ani ukázka historické hasičské techniky, např. ruční stříkačky z roku 1879, která je majetkem právě rohateckého sboru, a vystoupení dalších spřátelených sborů. K úkolům Alexandra Krejčího na postu náměstka starosty SDH patří zejména styk s veřejností a sponzory, bez jejichž finanční i společenské podpory se činnost dobrovolných hasičů neobejde. „Hlavním sponzorem našeho sboru je právě společnost E.ON. Vážím si přístupu naší firmy k podpoře volnočasových aktivit našich občanů a zejména mladé generace, protože jde o jeden z kamenů, na kterých lze v budoucnu stavět a i podle toho se na nás naši následovníci budou jednou dívat,“ uvedl na závěr Alexander Krejčí.
12 komunal.info Ekologie
Fotovoltaika – čistá a ekologická výroba elektřiny Fotovoltaika je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví průmyslu a má budoucnost. Vyspělé země světa včetně zemí Evropské unie se snaží tuto aktivitu podporovat a přisuzují jí nezastupitelné místo v energetice. Pojem fotovoltaika pochází ze dvou slov, řeckého phos = světlo a ze jména italského fyzika Alessandra Volty. Objev fotovoltaického jevu je pak připsán Alexandru Edmondu Becquerelovi, který jej odhalil při experimentech v roce 1839. Fyzikálně jej popsal Albert Einstein. První skutečný fotovoltaický článek byl vyroben z krystalického křemíku v roce 1954 v Bellových laboratořích. Větší rozvoj nastal v šedesátých letech s nástupem kosmického výzkumu, sluneční články slouží jako zdroj energie pro družice. Dnes je již využití fotovoltaiky různorodé. Solární panely mohou být součástí zařízení rodinných domů, dají se skládat do celků jako baterie. Získanou energii můžeme použít pro osvětlení, ohřev vody nebo pro přitápění. Instalovaný výkon slunečních elektráren v Česku v posledním období roste o stovky procent. Díky několika nově zprovozněným projektům se objem vyrobené elektřiny ze slunce zvýšil v prvním pololetí 2008 meziročně na desetinásobek, vyplývá to ze zveřejněných dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Sluneční elektrárny vyrobily v první půlce roku 5,3 GWh elektřiny. Celková výroba ve všech zdrojích v zemi přitom přesáhla 44 000 GWh. Největším solárním parkem je podle informací z tisku elektrárna v Ostrožské Lhotě na Uherskohradišťsku, která má výkon přes 1,6 megawattu. Na druhé místo se svým výkonem 1,36 megawattu řadí obdobný park v Bušanovicích na Prachaticku.
Sdělte nám kontakt na vás Dostali jste do ruky tento magazín náhodou a chtěli byste jej dostávat pravidelně? Napište nám vaše kontaktní údaje na tomas.dolež
[email protected] a o další se již postaráme sami.
Nová fotovoltaická elektrárna vznikla v Dyjákovicích u Znojma.
Podpora projektů šetrných k životnímu prostředí s dlouhodobou perspektivou patří mezi hlavní strategická rozhodnutí vedení společnosti E.ON. Proto se také stala partnerem firmy Solar Energy, s.r.o. a finančně se podílela na vzniku nové fotovoltaické elektrárny v Dyjákovicích u Znojma. Elektrárna je postavena na místě, které se svým počtem slunečních dnů řadí mezi nejteplejší oblast v České republice. Na bývalém poli je umístěno 2016 solárních panelů o výkonu 342 kW. Pro vaši představu uvádíme, že elektrárna při plném provozu je schopna zásobovat na 60 domácností. V zimním období je
Využili jste pro vaši obec novou bezplatnou službu E.ON Energie24 – individuální oznamování plánovaného přerušení dodávky elektřiny?
výrobní kapacita samozřejmě nižší. Solární panely byly postaveny za rekordních 18 dní a 28. července byla elektrárna připojena do distribuční sítě společnosti E.ON. V ten den se konalo i slavnostní otevření, kterého se kromě starostů z okolních obcí, zástupců společnosti Solar Energy, s.r.o. a dalších pozvaných hostů zúčastnili i hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek, Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu a Karel Dietrich-Nespěšný, jednatel společnosti E.ON Česká republika, s.r.o. Božena Herodesová
Pokud ještě ne a nemáte tím pádem ještě možnost využít speciálních služeb určených právě pro obce a města, neváhejte a učiňte tak nyní. Kontaktujte nás na
[email protected] a informujte se, jak se zaregistrovat.
komunal.info Redakce: E.ON Česká republika, s.r.o., F. A. Gerstnera 2151/6, 370 49 České Budějovice, e-mail:
[email protected], tel.: 602 550 221. Redakční rada: T. Doležal, J. Drápal, J. Holešínský, T. Kubín, T. Nováček, V. Vácha, P. Vostal.
