4. čtvrtletí 2007
komunal.info Informace pro starosty obcí a měst
01
Michael Fehn - Úvodní slovo
07
O ekologických palivech
Vážená paní starostko, vážený pane starosto, těší mne, že vám mohu představit první vydání novin „komunal.info“. S energetickou společností E.ON jste v každodenním kontaktu prostřednic tvím naší energie jak ve svých úřadech, tak i v soukromí ve svých domácnostech. I přes tuto skutečnost jsme přemýšleli, jak bychom mohli ještě dále zintenzívnit a zlepšit komunikaci s vá mi. První výsledek našich úvah držíte právě ve svých rukou. Žijeme v nanejvýš dynamické době, která nám prakticky každý den přináší velké množství změn. My, jako poskytovatelé energie, nejsme z tohoto procesu vyloučeni a musíme také hledat cesty, jak se přizpůsobit. Ne vždy je snadné nalézt kom promisní řešení mezi hospodárností a vysokým komfortem pro naše zákazníky. Přesto se snaží me reagovat na podněty a doporučení našich zá kazníků a tyto sledovat. Již po velké sněhové kalamitě v lednu 2006 jsme zjistili, že ačkoli mnohé fungovalo dobře, my sami jsme u řady věcí pociťovali potřebu zlepše ní. S některými z vás jsme se proto setkali osob ně a pokoušeli se nalézt optimální řešení. Názorným výsledkem těchto jednání bylo založe ní oblastního managementu. V každém regionu tak máte jednu kontaktní osobu, která je vám stá
le k dispozici ohledně dotazů nebo řešení problé mů. Protože se však pokoušíme své služby nadá le rozšiřovat, nabízíme vám nyní platformu vy měňovat si vzájemně názory v otázkách energií, ale i v případě jiných témat jak s námi, tak i mezi sebou navzájem. Ke slovu se dostávají odborníci naší společnosti, kteří se pokusí vám přiblížit za jímavé novinky a aktuální témata. Jak bylo řeče no, ke slovu se dostáváte také vy. Podle našich zkušeností je možné mnoha věcem zabránit tím, že spolu budeme navzájem mluvit a vyměňovat si zkušenosti. Právě toto je smysl a účel časopisu „komunal.info“. Jednoznačně ukazuje, že naše strategie - být na místě, u našich zákazníků, kte rým dodáváme energii, je správná. Na tomto zá měru nechceme měnit nic ani v budoucnosti, na opak, chceme ještě dále prohlubovat a zlepšovat „dobré sousedské vztahy“, právě pomocí tako vých nástrojů, jako je „komunal.info“. Všem autorům našeho časopisu přeji „zlom vaz“ a vám všem v obcích a městech v naší ob lasti zásobování přejeme mnoho úspěchů při va ší práci v komunální správě a při této práci vás bezpečně podpoříme pomocí „komunal.info“. Michael Fehn, jednatel společnosti E.ON Česká republika
08
Podpora regionu
02 Partnerství Oblastní management - nový komunikační nástroj
04 Energetická legislativa Nová vyhláška o připojení
05 Obecní finance Dobré zprávy pro malé obce
06 Na návštěvě u vás Návštěva ekoškoly v Tišnově
07 Ekologie Co je to ekoškola? Obnovitelná energie pro města a obce
@ Dialog Chybí vám v obsahu našeho nového časopisu něco podstatného? Postrádáte nějaké téma či konkrétní informaci? Neváhejte a napište nám to na mail
[email protected]. Vaší připomínkou či podnětem se určitě budeme zabývat.
2 komunal.info Partnerství s municipalitami
Oblastní management
Energetická společnost E.ON nevidí v obcích a městech na svém zásobovacím území
jenom zákazníky, jimž dodává elektřinu a plyn.
Význam partnerství s municipali tami byl doceněn mimo jiné tím, že E.ON, jako jediná firma ve svém oboru, uvedla v rámci projektu Orientace na zákazníka úspěšně do života zvláštní útvar Oblastní management, který je na péči o obce a města přímo specializo vaný. Jeho úkolem je především pravidelná komunikace s předsta viteli obcí, řešení rozmanitých po žadavků, předávání informací pat řičným útvarům v rámci E.ON, vyřizování eskalovaných stížností a návrh místně akceptovatelných řešení. V zásobovacím území členě ném do jedenácti regionů působí šest oblastních managerů, kteří byli do funkce vybráni především kvůli své odbornosti, ale také kvů li místním znalostem a znalostem problematiky samosprávy. Ne se všemi obcemi se již podařilo na vázat kontakt, přesto se ale dá ří ci, že neexistuje obec či město, které by neměly svého kontaktní ho partnera v E.ON. Za poměrně krátkou dobu fun gování útvaru se již podařilo vyře šit velké množství podnětů ze strany obcí a měst, ale i zjednodu šit a zkvalitnit komunikaci s E.ON. Důležitou součástí práce byl také sběr informací týkajících se potřeb municipalit, ať již při osob ních návštěvách starostů, nebo prostřednictvím ankety. Po jejich vyhodnocení byl vypracován kata log opatření reagujících na ta nej důležitější témata a podněty. Jedním z výsledků je i časopis, kte rý právě držíte v ruce. Co s vámi například vyřeší váš ob lastní manager? Pomůže vám v komunikaci s kte rýmkoliv z útvarů a v orientaci ve struktuře společnosti E.ON. Vyřídí vaše podněty týkající se technické i obchodní stránky, poradí vám v konkrétních věcech týkajících se chodu obce či města, jejich rozvo je, optimalizace spotřeby energie a v mnoha dalších oblastech.
Tomáš Kubín, vedoucí oblastního managementu
Tomáš Doležal
Petr Horák
Josef Seigertschmid
Lukáš Svoboda
Miroslav Točín
Bude reagovat na podněty směřu jící ke zlepšení běžné i krizové ko munikace. Uspořádá pro vás od borné semináře s jakoukoli tematikou týkající se energetiky. V neposlední řadě je pro vás „om budsmanem“, který řeší složitější problémy a stížnosti.
Co s vámi oblastní manager nevy řeší? Oblastní management nedubluje činnost útvarů, proto nezastává žádné činnosti v oblasti sítě, kde stávající vztahy starostů s regio nálními správami zůstávají zacho vány, pouze umožní navázání či
zlepšení kontaktu. Nevyvíjí také žádné prodejní činnosti, obchodní vztahy zůstávají zachovány u spo lečnosti E.ON Energie, a.s., je ale schopen poradit v nestandard ních situacích. Tomáš Kubín, vedoucí oblastního managementu
Členění regionů ve společnosti E.ON
Informace z E.ON komunal.info 3
Falešní energetici
Setkání se starosty Po pečlivé analýze potřeb v oblasti komunikace s municipalitami přichází společnost E.ON s novým komunikačním nástrojem – semináři pro představitele měst a obcí. Co je jejich úkolem a cílem a jaký je jejich průběh, jsme se zeptali Tomáše Kubína, vedoucího útvaru oblastní management. Pane Kubíne, jak a proč vlastně vznikla myšlenka uspořádat speciální semináře pro starosty měst a obcí? Máme hned několik důvodů. Inspirující pro nás byly především výsledky ankety mezi zástupci měst a obcí, které ukázaly, že v informovanosti a komunikaci je stále co zlepšovat. Starostové nás například vidí jako experty na energetické otázky, ale jim zároveň právě informace ze všech oblastí týkajících se energetiky chybí. Pokusíme se tedy co nejkvalifikovaněji informovat, a to prá vě a jenom o těch věcech, o nichž chtějí lidé odpovědní za chod obcí a měst slyšet. Jakou formou semináře probíhají? V podstatě jde o dvě možnosti. Pokud je to mož né a výhodné, organizujeme setkání sami, to zna mená, že se pokusíme někam sezvat skupinu sta rostů a starostek a odprezentujeme jim několik témat. Tento způsob využívá i E.ON Energie pro své zákazníky. Pravdou ovšem je, že taková mo notematická setkání jsou pro většinu našich part nerů poměrně nestravitelná, protože oblast jejich zájmů je přece jenom hodně různorodá. Proto spíše využíváme různých setkání uskupení obcí, ať již jde o formální či neformální svazky, nechá me se pozvat a využijeme času, který dostaneme k dispozici, co nejlépe pro komunikaci určeného tématu. Variantou je, že se partnersky spojujeme se subjekty, které odborná setkání pro představi tele obcí organizují, a využíváme jejich služeb. O která témata je ze strany starostů největší zá jem? Především bych chtěl podtrhnout to, že témata si mohou organizátoři setkání podle libosti volit. Pokud nám dají vědět, které téma je zajímá nej více, přizpůsobíme se jejich přání. Nabízíme však
především taková témata, o nichž víme, že jsou pro práci v samosprávních orgánech přínosem. Zásadních témat je hned několik. Například vy hláška o připojení, která platí od 1. 3. 2006, je vel mi diskutovaným tématem. Velmi vítané jsou in formace o struktuře ceny energie, případně informace o vývoji na trhu s elektřinou, nebo na příklad téma oznamování přerušení dodávek elektřiny a s tím spojená role obcí. Aktuální jsou také obnovitelné zdroje a možnosti, které obce v této oblasti mají. V této souvislosti bych chtěl podotknout, že pro složitější a odborná témata si na pomoc budeme brát také specialisty na to či ono, například právě na téma úspory energií a al ternativní zdroje. Proto budeme schopni podat například i informace o záležitostech okolo dota cí v oblasti, kterou jsem právě zmínil. V diskuzi, která většinu seminářů uzavírá, je potom velká část dotazů směřována na ceny, cenotvorbu a ce nový výhled do budoucnosti. Opakuji ještě jednou, že starostové si mohou část programu sami volit a vybrat si, co je oprav du zajímá. Splnily semináře se zástupci měst a obcí vaše očekávání? Ano, splnily, dokonce myslím že i předčily. Starostové pozitivně hodnotí již samotný fakt, že pro ně takové akce pořádáme, či na jejich akcích participujeme. Důležité také je, že se jedná o in teraktivní setkávání, z nichž získáváme velice kvalitní zpětnou vazbu. Pane Kubíne, chtěl byste starostům touto for mou něco vzkázat? Starostům bych chtěl konání semináře přede vším doporučit. Pokud mají o konání semináře zájem, nechť kontaktují oblastního manažera svého regionu. Děkuji za rozhovor.
Tomáš Doležal
V poslední době se na různých mís tech opět objevují falešní energetici, kteří pod různými záminkami lákají peníze od odběratelů společnosti E.ON. Oběťmi falešných energetiků - pod vodníků, vydávajících se za zaměst nance společnosti E.ON, se nejčastěji stávají starší lidé. Jeden se vzorových případů se ode hrál v Plané nad Lužnicí. Muž se že nou se vydávali za pracovníky společ nosti E. ON a po manželském páru ve věku 83 a 74 let požadovali vyplacení zálohy na platby ve výši dvou tisíc ko run. V nestřeženém okamžiku se zmocnili obálky s dalšími 2,5 tis. Kč. Bohužel, ještě hůře dopadl muž z Prachaticka, od kterého skupina podvodníků podobným způsobem vymámila 60 tis. Kč. Vyžadování finanční hotovosti je nej častějším trikem, jak vylákat z dů věřivých občanů peníze. Není to ale jediný způsob, který podvodníci po užívají. Neváhají dokonce ani využít takové nepříjemné situace, jako je vě trná kalamita. Pod záminkou výměny nebo kontroly elektrického zařízení se podvodníci pokoušejí dostat do objektů odběratelů a tam se zmocnit finanční hotovosti. Téma „Falešných energetiků“ je také často diskutovaným tématem mezi starosty měst a obcí a oblastním ma nagementem. Ale abychom nezůstali jen u diskuze, navrhujeme i opatření, jak podobným nepříjemným událos tem předcházet. Jaké máme možnos ti tuto situaci řešit, uvést vše do po řádku a zabránit těmto případům? Ve spolupráci s Městskou policií Brno se snažíme působit na občany přede vším preventivně, abychom riziko „fa lešných energetiků“ co nejvíce mini malizovali. Pomoci by v tom měl i informační materiál (leták), který bude občany přesně a věcně infor movat o konkrétních činnostech vy konávaných pracovníky a partnery společnosti E.ON. Informační materiál bude obsahovat všechny činnosti, při kterých mohou přijít občané s našimi zaměstnanci do styku. Poskytne také stručný ná vod, jak si pravost pracovníka ověřit a jaké doklady požadovat. V neposlední řadě bude také obsaho vat vzory průkazů zaměstnanců. Doufáme, že se nám uvedenou spo luprací podaří zlepšit u občanů pově domí o zaměstnancích a že se nám také podaří minimalizovat počet podvodných událostí na našich zá kaznících. Máte podobné problémy? Také vás trápí podvodné jednání falešných energetiků ve vašem městě či obci? Neváhejte a kontaktujte svého ob lastního manažera. Tomáš Doležal
4 komunal.info Energetická legislativa
Nová vyhláška o připojení
Na začátku loňského roku (k 1. 3. 2006) vstoupila v platnost vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě Požádali jsme proto Pavla Černé ho, vedoucího týmu rozvoje a vý stavby E.ON Distribuce, a.s., o krát ký rozhovor na toto téma. Pane Černý, proč bylo vůbec nut né vydávat novou vyhlášku o při pojení? Důvody, proč vznikla, byly v zása dě dva. Ten první čistě legislativní a jeho účelem bylo sjednotit vy hlášky, podle kterých se do té do by trh s elektřinou v oblasti připo jování řídil, ten druhý byl praktický - vyhláška zjednodušila a zprů hlednila pravidla, podle kterých se určuje podíl žadatele na oprávně ných nákladech provozovatele di stribuční soustavy, související s je ho připojením a se zajištěním nebo navýšením požadovaného rezervovaného příkonu. Mohli bychom si ty dva důvody trochu víc specifikovat? Co přine sla vyhláška z pohledu legislativy? Jedním slovem by se dalo říci sjed nocení. Liberalizace českého trhu s elektrickou energií až dosud pro bíhala podle zákona č. 458/2000 Sb. v několika fázích a dělila zá kazníky na chráněné a oprávněné. Podmínky připojení oprávněných zákazníků přitom řešila vyhláška č. 18/2001 Sb., zatímco podmínky připojení chráněných zákazníků stanovovala vyhláška č. 297/2001 Sb. Vzhledem k tomu, že od 1. led na 2006 se trh s elektřinou zcela otevřel a všichni koneční zákazní ci včetně domácností se stali zá kazníky oprávněnými, bylo třeba obě vyhlášky zrušit a stanovit no vá jednotná pravidla. To se stalo právě vydáním vyhlášky č. 51/2006 Sb. Zmínil jste i praktičtější důvody. O jaké konkrétně jde? Vyhláška č. 51/2006 Sb. zjednodu šila určení podílu účastníků trhu s elektřinou na oprávněných ná kladech souvisejících s jejich při pojením a se zajištěním požado vaného příkonu a zavedla formou tzv. měrných podílů jednoduchou
metodu výpočtu tohoto podílu, který musí každý žadatel uhradit. V praxi to znamená, že výpočet podílu na oprávněných nákladech provozovatele distribuční sousta vy se už nemusí poměrně kompli kovaně počítat, ale je díky taxativ ně stanovenému měrnému podílu velice jednoduchý. Podíl žadatele se tedy vypočítá jako součin měr ného podílu dle přílohy č. 6 vyhl. č. 51/2006 Sb. a žadatelem poža dované výše rezervovaného příko nu. To značně zprůhlednilo a zjed nodušilo celou situaci. Každý zákazník si nyní může předem snadno spočítat, jakou částkou se bude na připojení nebo navýšení rezervovaného příkonu podílet. Současně to ale znamená, že na nákladech spojených s připojením se nyní podílí každý žadatel, a to i ten, jehož požadavek nevyvolá úpravu v distribuční síti. Existují v případě hrazení podílu na nákladech na připojení i něja ké výjimky? Ano, pokud nedochází ke změně technických podmínek připojení,
při změně konečného zákazníka ve stávajícím odběrném místě a pokud tato změna proběhla ve lhůtě do 12 měsíců tak, jak to spe cifikuje paragraf 3 odst. 2., tak zá kazník podíl na nákladech nehra dí. V případě, že se jedná o konečného zákazníka typu do mácnost, potom se lhůta rezerva ce v souladu s planými Pravidly provozování distribuční soustavy E.ON prodlužuje na 24 měsíců od zániku smlouvy o připojení, v pří padě její neexistence, tak od ter mínu zániku smlouvy o distribuci nebo smlouvy o sdružených služ bách na dodávku elektřiny. Vyplynuly z nové vyhlášky ještě nějaké nové povinnosti pro provo zovatele distribuční soustavy? Kromě změny výpočtu podílu ža datele, která byla asi nejvýraznější změnou, je důležité zmínit i fakt, že podle platné energetické legis lativy je provozovatel distribuční soustavy povinen uhradit náklady na zřízení elektrické přípojky do 50 metrů, sloužící pro dodávku elektřiny domácnostem pro účely
bydlení. Je nutné dále zdůraznit, že E.ON Distribuce, a.s., v letošním roce vychází vstříc potřebám vět šiny svých zákazníků (typu do mácnosti) nacházejících se v za stavěném území sídelních útvarů (intravilán obce), jejichž odběrné místo je vzdáleno od distribuční sítě nízkého napětí více než 50 m tím, že i tyto nové, pro naši společnost významné odběratele připojuje stejným způsobem. Tzn., že náklady na rozšíření sítě nízké ho napětí a následnou přípojku hradí plně E.ON Distribuce, a.s. Zjednodušeně lze tedy konstato vat, že všichni žadatelé o připoje ní svého rodinného domku, bytu nebo drobné provozovny v intravi lánu obce zaplatí pouze poplatek stanovený násobkem měrného podílu a požadované hodnoty jmenovitého proudu jističe před elektroměrem. Děkuji za rozhovor.
Petr Vostal Znění vyhlášky najdete například na: www.eon.cz, www.eru.cz.
Obecní finance komunal.info 5
Dobré zprávy
pro malé obce
Autorem článku je Luděk Tesař, odborník na rozvoj samospráv Na rok 2008 se chystá poměrně dost změn. Mění se parametry daní z příjmů, DPH i spotřebních daní. Zavádí se ekologické daně a mění se systém rozdělování daní do rozpočtů měst a obcí. V průběhu rea lizace těchto změn dochází k pozvolnému startování využívání pro středků z EU na zahájené období 2007-2013 a ekonomice země se velmi daří. To je dost změn na to, aby se v nich města, ale zejména malé obce těžko orientovaly. Proto jsme spolu se společností E.ON připravili tento nejzákladnější přehled. Rozpočty obcí na příští rok poznamená trend růstu DPH a naopak pokles daní z příjmů. Velkou změnou je podstatné posílení malých obcí změnou rozdělení daní, ale netratí ani města, vyjma Olomouce. V roce 2007 rostly daňové příjmy obcí cca o krásných 9 %, což bylo ví ce, než se předpokládalo v návrhu státního rozpočtu. Růst daňových příjmů z roku 2007 na rok 2008 se bude pohybovat v rozmezí pře krásných 6 až 98 %! Např. daňové příjmy jihočeského Vlkova mezi ročně vzrostou o 85 %. Nejvíce získají obce s počtem obyvatel do 300. Avšak pozor, dopady budou velmi diferencované! Nově záleží čás tečně na rozloze katastrálního území obce (váha 3 %), prostém po čtu obyvatel (váha 3 %) a místo současných 14 kategorií jsou zave deny 4. Z makroekonomického pohledu je třeba počítat s některými vlivy, které se dotknou všech obcí a měst v ČR nejen v příštím roce 2008, ale je třeba s nimi počítat z dlouhodobého hlediska. Jedná se o: – růst cen energií (ropa, elektrická energie, plyn…), – růst úroků bude zrychlovat, – inflace rozumná, kolem 3 %, – růst HDP 5 % a ekonomiky 2x více než EU 15, – růst zaměstnanosti, – růst platů, – v roce 2008 dosáhneme úrovně 2/3 EU, měřeno paritou kupní sí ly, a 44 %, měřeno směnným kurzem, – stárnutí populace a neudržitelnost důchodového systému. Pozice obcí není jednoduchá a vážným problémem zůstává ne poměr velké zodpovědnosti na jedné straně a nedostatku financí na straně druhé. Přesněji obcím stát deleguje cca 150 mld. Kč do vlast ních příjmů, ale 250 mld. Kč teče do samospráv nadále dotačně. Dotace jsou složité a za posledních několik let se vzdálily z okresních úřadů do Prahy a dokonce ještě dále do Bruselu. Starostové nemají za co realizovat rekonstrukce místní infrastruktury a těch solidních, kteří umí psát projekty na dotace z EU, je po čertech málo. Na závěr bych si dovolil obcím a městům nabídnout několik doporučení: Základní doporučení pro města – Přijmout strategické plány rozvoje, kde budou vyznačeny priority. – Provést audity a racionalizace organizací řízených městy. – Projednat způsob a výši kofinancování projektů z operačních pro gramů. – Zajistit řízení a realizaci projektů - příležitostí je z každé volné 1 Kč města získat další 4 Kč. – Usilovat o další cesty, jak snížit běžné výdaje a zajistit dostatek in vestic pro rozvoj. – Lobujte, kde to jen půjde, za to, aby alespoň něco z uváděných 250 mld. Kč skončilo v daňových příjmech měst, obcí a krajů.
Bez Prahy, Brna, Ostravy a Plzně
Základní doporučení pro obce – Zvolit si prioritu. – Najmout si externí společnost na řízení projektů od A do Z. – Pamatujte, že menší projekt neznamená možnost většího úspě chu získání dotace, ale naopak. – Snažte se o nadhled a posouzení nejen ceny, ale zejména příno su projektu. Pokud tento nadhled nezískáte a budete cenu posu zovat v absolutním vyjádření, tak projekt ani nezadáte. – Pokud novelou rozpočtového určení daní získáváte, zjistěte si ko lik a snažte se peníze využít na investice do obce. – Poslední bod mého doporučení pro malé obce je stejný jako pro města. Pokud vás zajímají další informace ze světa samospráv, určitě se vyplatí sledovat nejen toto periodikum, ale také navštívit webové stránky Regionservisu (http://www.regionservis.cz), který je partne rem společnosti E.ON a snaží se společně hledat cesty, jak pomoci samosprávám a ulehčit jim život.
V časopisu komunal.info bude obcím pravidel ně poskytovat rady z oblasti veřejných financí Luděk Tesař - ekonom, odborník na rozvoj samospráv Pracoval osm let na ministerstvu financí, měl na starosti zákon o rozpočtovém určení daní, dále novelu posilující daňové příjmy krajů. Jako poradce místopředsedy vlády a ministra finan cí se spolupodílel na řízení a realizaci proces ního auditu ministerstva financí (2005-6). Čtyři roky jako ředitel odboru reformy regulace a ústřední státní správy Úřadu vlády, kde prosadil zave dení projektového řízení podle mezinárodních standardů IPMA, realizaci metody řízení kvality CAF v roce 2006 a zavedl ISO 9001:2001 v Institutu státní správy (2006). Za patové vládní situace ke konci roku 2006 opustil ústřední státní správu a krátce působil jako kancléř hejtmana Pardubic kého kraje Michala Rabase. Od února 2007 pracuje jako nezávislý odborný konzultant na rozvoj sa mospráv v Regionservisu, spol. s r.o., se specializací na financování, pro jektové řízení a racionalizaci měst a obcí.
6 komunal.info Na návštěvě u vás – pravidelná rubrika
Město, kde neutrácejí za strážníky a děti učí třídit odpad Navštívili jsme ekoškolu v Tišnově – více o titulu Ekoškola se dozvíte na následující straně
Když se budou chtít projít v Tišnově na Brněnsku dva zami lovaní Koželužskou uličkou, budou muset po pár metrech pustit ruce a seřadit se pěkně za sebe. Tahle 49 metrů dlouhá ulička je totiž nejužší v České republice, v jed nom místě měří pouhých 77,5 centimetru. Agentura Dobrý den ji také zapsala do české knihy rekordů. „Pro nás je to velká čest. Doufáme, že se stane velkou tu ristickou atrakcí,“ řekl před časem tišnovský starosta František Svoboda. A Tišnov se může pochlubit ne jen extrémně úzkou uličkou, pa rádně zrestaurovanou radnicí, ale i okolní přírodou. Tišnov je vstupní branou do podhůří Českomorav ské vrchoviny s rozsáhlými lesy, kopcovitým terénem a hlubokým údolím řeky Svratky. K nejzajíma vějším oblastem patří Lomnicko s nejvyšším vrcholem Tišnovska Sýkořem (702 m n.m.) a Nedvě dicko s majestátným hradem Pernštejnem. Přesně takhle cha rakterizuje tohle zhruba osmitisí cové městečko tištěný průvodce městem, jež leží na distribučním území E.ON. „A ještě tu máme vrch Květnice, jsou v něm krásné jeskyně, které si nezadají s neda lekými Punkevními jeskyněmi,“ přidává se starosta. Za zmínku stojí, že po sedmi letech kopání a vytěžení velkého množství zemi ny propojili speleologové starou část Královy jeskyně, která leží pod vrcholem Květnice, s Tišnov ským dómem. Do dómu, který je bohatě zdoben krápníky, se tak od letošního roku dostanou i turisté. Nahlédnout lze i do samotné Královy jeskyně, ale to je umožně no pouze fyzicky zdatným zájemcům, a to po předchozí domluvě s jeskyňáři. Ostatně, po předchozí domlu vě se můžete podívat i do místní základní školy na náměstí 28. říj na. V rozlehlém školním areálu na
jdete na chodbách artefakty svěd čící o tom, že zdejší školáci i peda gogický sbor mají blízko k přírodě a ekologii. Vždyť se také škola pyš ní na dva roky propůjčeným titu lem Ekoškola. V praxi to zjednodu šeně řečeno znamená, že škola si může stanovovat vedle pevně da ných i vlastní výukové programy, v rozích chodeb jsou nádoby na třídění odpadu, žáci školy drží takzvané ekohlídky, jež kontrolují třeba optimální teplotu ve třídě, zhasínání na přestávku či dovírání vodovodních kohoutků. Tohle všechno lze dělat zadarmo, větší starosti dělá řediteli školy Bohumilu Kabešovi neodkladná výměna starých oken a zateplení fasády, vše řádově za několik mili onů korun. I proto škole udělalo radost, když jim společnost E.ON nabídla výměnu zastaralých a energeticky náročných světel ve školní jídelně. „Zainvestovali jsme přes osmdesát tisíc korun,“ říká oblastní manažer E.ON Lukáš Svoboda. Právě on je tím, kdo se starostou téměř pravidelně komu nikuje. Což je ostatně hlavní nápl ní oblastních manažerů. Vědět o tom, kde starosty obcí a měst na distribučním území tlačí bota, a případně se pokusit pomoci. „Kdyby podobná finanční výpo moc vyšla i v příštím roce, samo zřejmě by nám to velice pomoh lo,“ neskrývá starosta Svoboda. Po novém a úspornějším osvětlení volá třeba školní tělocvična. Titul Ekoškola totiž škole nepři náší žádný finanční profit. „Bohužel, jde spíše o prestižní zá ležitost,“ přiznává ředitel školy Bohumil Kabeš. Zároveň ale uzná vá, že titul přidává škole na reno mé. A navíc zdejší ekoškola má „dobrý“ vliv i na obyvatele ve měs tě. „Zjistili jsme, že když chceme začít třeba s tříděním odpadu, tak nejrychlejší způsob, jak působit na lidi, je přes děti. Když dítě pár krát upozorní tatínka, že PET lá
…ta podlaha by také potřebovala opravu, aneb zleva ředitel školy Bohumil Kabeš, oblastní manažer E.ON Lukáš Svoboda a starosta Tišnova František Svoboda
hev nepatří do běžného odpadu, tak to bude mít větší účinek, než když to starosta bude psát každý týden novinách,“ je přesvědčen starosta František Svoboda. Zajímavé je, že když projdete Tišnov křížem krážem, nepotkáte městského strážníka. Zdejší sta rosta totiž nezastává názor, že je nutné vyhazovat ročně miliony ko run na provoz městské policie. Město postupně v průběhu tří let s pomocí dotace zbudovalo v centru kamerový dohlížecí systém. Prostřednictvím optických kabelových rozvodů jsou kamery napojeny na pult centrální ochra ny na služebně policie. „I statisti ky dokazují, že zde nemáme pro blém s nárůstem kriminality,” upozorňuje tišnovský starosta. Za ušetřené peníze tak radnice mohla najmout třeba šikovného webmastera, který vytvářel webo vé stránky města. Ty totiž získaly loni nejvyšší ocenění v krajském kole soutěže o nejlepší webové stránky měst a obcí Zlatý erb a v celostátním kole se umístily na druhém místě. „Na stránky se dívá
čím dál více lidí. Když uděláme ně jakou chybu, nebo je něco nesro zumitelné, hned mi dají vědět,“ přiznává se smíchem starosta. Ostatně, webové stránky města si mohou prohlédnout i pacienti zdejší nemocnice. Její vedení totiž před časem, jako jedno z prvních na jižní Moravě, zajistilo přístup na internet. Zadarmo. Nápad s in ternetem vznikl na základě zájmu ze strany pacientů. „Často se na nás obraceli s žádostí, aby se mohli podívat do své mailové schránky, a já jsem je musel pou štět do ředitelny,“ prohlásil tehdy pro místní noviny ředitel nemoc nice Bořek Semrád. Ostatně, kdo chce vidět Tišnov na vlastní oči, není nic jednodušší ho, než tam vyrazit. Lidem z jižní Moravy cestu vysvětlovat netřeba a pro Jihočechy je to směrem na Velkou Bíteš. A jeďte třeba v květ nu. To kvete příroda a v tišnovské sokolovně se koná tradiční burza minerálů. Třeba si tam koupíte ně jaký hezký šperk či sošku ze vzác ného kamene. Připravil Tomáš Nováček
Ekologie komunal.info 7
Perspektivní a ekologické palivo Obnovitelný zdroj energie nemusí být v České republice pouhou utopií
Vlajka s logem projektu Ekoškola visí hned naproti vchodovým dveřím. Vždyť je čím se pochlubit…
Co je to ekoškola?
Ekoškola je mezinárodně uznávaný proces certifikace základních a středních škol Díky programu se děti zapojí do procesu pláno vání a realizace kroků vedoucích k ekologicky še trnému provozu školy a zodpovědnému přístupu k životnímu prostředí. V rámci tohoto programu se žáci učí o environmentálních tématech a sami usilují o minimalizaci a třídění odpadu, úspory energie či vody a zlepšení životního prostředí školy a jejího okolí. Zakládají celoškolní pracovní tým ekoškoly, vytvářejí si vlastní ekokodex, analy zují současnou situaci na škole a v uvedených ob lastech a navrhují zlepšení, která se snaží poslé ze naplnit. Důraz je tak kladen nejen na teoretické znalosti, ale také na praktickou strán ku věci. Do programu je dnes zapojeno 20 000 škol z 37 zemí světa, z toho 120 z České republiky. V roce 2007 zažádalo o titul třicet škol z celé České republiky. Titul byl udělen 21 školám a byl předán zástupcům pedagogů a žáků ze škol z ce lé České republiky, které naplnily kritéria progra mu a získaly tak možnost používat titul, logo a vlajku Ekoškola. Kromě škol, které získají titul, jsou zváni také zástupci partnerů projektu, MŽP a MŠMT a zástupci obecních úřadů z obcí, ze kte rých jsou úspěšné školy. Že se jedná o velmi důležitou a vážnou udá lost, ukázalo i letošní slavnostní předávání titulů Ekoškola. Proběhlo 27. června 2007 v prostorách Senátu Parlamentu ČR. Slavnostní vyhlášení bylo pořádané Sdružením TEREZA ve spolupráci se Senátem ČR - výborem pro vzdělávání, kulturu, vědu, lidská práva a petice. Nad akcí převzalo zá štitu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýcho vy ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR. Protože společnost E.ON vnímá environmen tální otázky velmi vážně, rozhodli jsme se podpo řit jednu z vítězných škol - Základní školu Tišnov.
Tomáš Doležal
V Evropě i na dalších kontinentech jsou již asi 10 let k energetickým účelům využívány dřevní pelety. V České republice se jejich vy užívání pomalu rozšiřuje, lépe řečeno, kva litní pelety i kotle na jejich spalování se již řadu let vyrábějí i u nás, ale většina pro dukce se zatím vyváží do zahraničí. Podle statistiky MPO bylo u nás v roce 2006 vyro beno celkem asi 27 000 tun pelet a z toho bylo více než 24 000 tun vyvezeno do za hraničí! V ČR zatím není dostatečná informova nost široké veřejnosti i projektantů o mož nostech využívání dřevních pelet. Proto ne ní po peletách a zařízeních na jejich spalování taková poptávka a jen pomalu se buduje fungující trh. Díky přijaté úpravě zá kona o DPH z června 2007 bylo DPH u pelet sníženo na 5 %, což snad bude jeden z kro ků pro vyšší využívání tohoto paliva. U nás je zatím asi okolo deseti firem zabývajících se výrobou dřevních pelet. Podobný počet firem vyrábí směsné a rostlinné pelety. Také existuje celá řada výrobců kvalitních zařízení na spalování paliv na bázi dřeva, která splňují nejpřísnější požadavky týkající se emisních limitů. Potěšitelné je, že vzni kají stále nové firmy, které produkují dřevní pelety vhodné pro vytápění objektů.
o obnovitelný zdroj energie a ekologicky přijatelné tuzemské palivo, při jehož vyšším využívání může naše republika částečně snížit svoji závislost na dovozových pali vech a získat více financí do státní poklad ny z daní z výroby, distribuce a prodeje pe let i ze zařízení na jejich spalování. Dalším z důvodů je také to, že máme možnost zaměstnat celou řadu lidí v oblasti týkající se jak vlastní výroby pelet a jejich distribuce, tak také v oblasti výroby i servisu spalova cích peletových zařízení. Přes všechny počáteční překážky neu stále přibývá příkladů, kde jsou v ČR využí vány k vytápění dřevní pelety. Svůj podíl na těchto úspěšných realizacích má také Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR), jenž poskytuje mj. dotace na kotle na pelety. Dotace bohužel nejsou nárokové. Lubomír Klobušník, energetický poradce ECČB
Foto ECČB
Roste zájem o využití obnovitelných zdrojů energie V současné době se celá řada lidí zajímá, s ohledem na neustále se zvyšující ceny fo silních paliv, o využití obnovitelných zdrojů energie k výrobě tepla a elektřiny. Spoluobčané žijící v menších obcích nejsou spokojeni se současným stavem znečištění ovzduší, způsobeným návratem ke spalo vání tuhých paliv, zejména uhlí a odpadů z provozu domácností. Perspektivní palivo pro obce jsou dřevní pelety V menších obcích se jako výhodná alterna tiva jeví dřevní pelety, které patří například v Horním Rakousku a také v ostatních sou sedních státech mezi nejpoužívanější tuhá paliva (v Horním Rakousku je v současné době asi 40 % novostaveb vytápěno dřev ními peletami!). Proč bychom měli podpo rovat využívání pelet i u nás? Má to více dů vodů. Jedním z nich je to, že se jedná
Energetické poradenství pro obce Na jihu Čech funguje již od roku 1998 občanské sdružení Energy Centre České Budějovice (ECČB), poraden ské středisko zabývající se zejména bezplatným poradenstvím v oblasti efektivního využívání všech druhů paliv a energií, včetně využívání ob novitelných zdrojů energie. Služeb Energy Centre České Budějovice vyu žívá zejména široká veřejnost, veřej ná správa, firmy i organizace. (Bylo již poskytnuto více než 7 000 odborných konzultací.) Máte-li i vy zájem konzul tovat svůj záměr s nezávislým odbor níkem, můžete si domluvit termín energetického poradenství na tele fonním čísle 387 312 580 nebo na e-mailové adrese:
[email protected].
8 komunal.info E.ON v regionech
E.ON koupil hasičům Sněhurku
Energetická společnost E.ON darovala 5 milionů korun na zakoupení speciálního hasicího vozu. Při hasebním zásahu dochází při expanzi CO2 v proudnici k poklesu teploty a část CO2 přechází do pevné fáze, která má podobu sněhových vloček – proto Sněhurka
Je pondělí, 22. října dopoledne, a uprostřed Brna hoří podzemní trafostanice 22 kV. Je nut ný okamžitý zásah. Z dispečinku energetické společnosti je dán povel jak pohotovostní jed notce E.ON, tak Hasičskému záchrannému sboru Jihomoravského kraje. Hasiči přijíždí, dnes jenom k simulovanému požáru, s novým plynovým hasicím automobilem, tzv. Sněhurkou. Speciální hasicí vůz má ve výbavě dva kon tejnery se čtyřiadvaceti tlakovými lahvemi, kte
ré obsahují skoro tunu oxidu uhličitého. Právě ten je vhodný k hašení elektrického zařízení pod napětím, hořlavých kapalin a plynů. Při ex panzi CO2 v proudnici dochází k poklesu teplo ty až na -760 oC, přičemž přechází část CO2 do pevné fáze, která má podobu sněhových vlo ček. Proto mluvíme o vozu jako o Sněhurce. Sněhurku vyrobila na míru německá společ nost. „Naši experti se přímo podíleli na stavbě auta. Tím se podařilo ušetřit asi tři miliony ko run,“ řekl mluvčí hasičů Jaroslav Haid a dodává, „nové hasičské auto tak vyšlo na pět milionů korun.“ A právě tuto částku věnovala energe tická společnost E.ON. Podle slov hasičů svým složením a technologií patří vůz mezi nejmo dernější nejen v České republice, ale také v Evropě. Auto nahradí už více než třicet let starý plynový vůz Avia, který dosud hasiči pou žívali. Na první zkušební akci zásahového auta se přišli podívat také zástupci Jihomoravského kraje a města Brna. Za energetickou společ nost E.ON předal Karel Dietrich-Nespěšný ma-
ketu hasičského auta hejtmanovi Stanislavu Juránkovi. Roli kmotra přijal primátor Roman Onderka. Společně potom Sněhurce přáli, aby nemusela často vyjíždět do terénu. Ze statistik vyplývá, že hasiči v Jihomoravském kraji vyjíž dějí k požárům trafostanic a jiných elektric kých zařízení asi jednou týdně. Klíč od auta v hodnotě 5 150 000 Kč předal Josef Havel, předseda představenstva E.ON Distribuce, a.s., řediteli hasičského záchranného sboru Zdeňku Vlkojanovi. „Jednou z významných součástí firemní filo zofie koncernu E.ON je přebírání sociální zod povědnosti v regionech, ve kterých působí. Jako dodavatel energie se snažíme co nejvíce vycházet vstříc potřebám občanů na našem di stribučním území. Ve středu zájmu jsou aktivi ty pro děti a mládež, zdravotnictví, ale také podpora projektů, mezi které patří právě i Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kra je,“ uvedl Karel Dietrich-Nespěšný, jednatel společnosti E.ON Česká republika. Božena Herodesová
Podpora dětí v regionu
Energetická společnost E.ON aktivně podporuje mládežnický sport v regionech, ve kterých působí Jedním z mnoha důkazů je i pravidelné každoroční pořádání největších turna jů pro mladé fotbalisty do 10 let na jihu Čech, Vysočině a jižní Moravě - E.ON ČR Junior Cup a Morava Cup. Hlavním cílem těchto projektů je podpořit růst mladých fotbalových talentů. V letošním roce se obou turnajů zúčastnilo postupně více než 140 žákov ským mužstev a ve vybraných okresních městech byl připraven pro rodiče s dětmi bohatý doprovodný program. Jako každý rok byly pro účastníky při praveny hodnotné ceny a pro vítěze E.ON ČR Junior Cup navíc Putovní pohár a šek na cestu na mezinárodní E.ON Junior Cup v německém Gilchingu, kde může změřit své síly s mladými fotbalovými talenty například z FC Bayern Mnichov, 1. FC Köln či BV. Borussia Dortmund. Petr Vostal
Sdělte nám kontakt na vás Dostali jste do ruky tento magazín náhodou a chtěli byste jej dostávat pravidelně? Napište nám vaše kontaktní údaje na tomas.dolež
[email protected] a o další se již postaráme sami.
Vítěz loňského ročníku E.ON ČR Junior Cup – FC Písek. Na turnaji v Gilchingu se umístil na celkovém 12. místě
Využili jste pro vaši obec nové bezplatné služby a zaregistrovali jste si již telefonní číslo v systému naší Zákaznické linky?
Pokud ještě ne a nemáte tím pádem ještě možnost využít speciálních služeb určených právě pro obce a města, neváhejte a učiňte tak nyní. Kontaktujte nás na
[email protected] a informujte se, jak se zaregistrovat.
komunal.info Redakce: E.ON Česká republika, s.r.o., Lannova 16, 370 49 České Budějovice, e-mail:
[email protected], tel.: 602 550 221. Redakční rada: T. Doležal, J. Drápal, J. Holešínský, T. Kubín, T. Nováček, V. Vácha, P. Vostal.