4. čtvrtletí 2008
komunal.info Informace pro starosty obcí a měst
01 Karel Dietrich-Nespěšný - Úvodní slovo
www.eon.cz, www.komunal.info
06 Na návštěvě v Mikulově
Vážená paní starostko, vážený pane starosto, je mi velkou ctí, že Vás mohu pozdravit na stránkách posledního vydání informačního čtvrtletníku komunal.info v tomto roce. V posledních týdnech se stále více do popředí veřejných diskuzí dostává téma energie ve všech jejích formách. Diskutuje se o cenách surovin, o způsobu výroby energií, energetických úsporách, ale i o jejich bezpečnosti a stabilitě dodávek pro celoevropský region. Jedním z nejcitlivějších témat, které se dotýká skutečně každého z nás, jsou ceny energií a náklady spojené s jejich pořízením, jež v současné době tvoří nezanedbatelnou položku rozpočtů nejen průmyslových podniků, ale i veřejné správy, samosprávy a domácností. Komplexnost této problematiky se projevuje jak na straně Vás, našich zákazníků, tak na naší straně, Vašeho regionálního distributora elektřiny a plynu. Zatímco zákazníci se snaží tyto náklady trvale snižovat, nebo je alespoň držet na únosné úrovni, my jako dodavatelé energií musíme vyvíjet zákaznicky orientované produkty a služby šité na míru těmto požadavkům. Tím se zároveň mění i naše pozice na trhu, z „pouhého“ distributora a dodavatele energií, jak tomu bylo v minulosti, směrem ke kompetentnímu partnerovi, který nabízí svým zákazníkům nejen od-
bornou pomoc a poradenství, ale bere na sebe zároveň svůj díl odpovědnosti. O tom, že to nejsou z naší strany jen planá slova a nesplnitelné sliby, jste se ostatně mohli přesvědčit 28. 11. na druhém programu České televize, kde jste měli možnost sledovat záznam z předávání cen za energeticky úsporné projekty Energy Globe Award, který naše společnost podporuje. Na začátku listopadu jsme zahájili provoz internetového portálu www.energieplus.cz, který nabízí poradenství právě v oblasti energetických úspor. A v neposlední řadě se můžete v tomto vydání magazínu komunal. info přesvědčit o tom, že ani problematika veřejného osvětlení nám není cizí a i zde jsme schopni Vám nabídnout partnerství a sofistikovanou pomoc. Vážená paní starostko, vážený pane starosto, velice si vážíme Vaší dosavadní důvěry a jsem přesvědčen, že do budoucna Vám budeme moci nabídnout další odbornou asistenci v naplňování Vašich energetických potřeb. S blížícím se koncem roku Vám chci popřát klidné a ničím nerušené vánoční svátky a do nového roku zejména zdraví a mnoho úspěchů při správě Vaší obce. Karel Dietrich-Nespěšný, jednatel společnosti E.ON Česká republika
12 E.ON ČR Junior Cup 2008
02 Nová služba pro obce
Provozování veřejného osvětlení
05 Informace z E.ON
Ceny elektřiny v roce 2009
06 Na návštěvě u vás
Mikulov
08 Obecní finance
Daň z přidané hodnoty
10 Ekologie
Nízkoenergetické budovy v komunální sféře
@ Dialog Chybí vám v obsahu našeho nového časopisu něco podstatného? Postrádáte nějaké téma či konkrétní informaci? Neváhejte a napište nám na mail
[email protected]. Vaší připomínkou či podnětem se určitě budeme zabývat.
2 komunal.info Nová služba pro obce
Provozování veřejného osvětlení – nová služba pro obce Energetická společnost E.ON nabízí novou službu pro obce a města – provozování veřejného osvětlení. V minulém čísle našeho časopisu jsme se věnovali tématu veřejného osvětlení obecně. To, že je péče o veřejné osvětlení pro mnohá města a obce velkým problémem, si uvědomuje i energetická společnost E.ON Česká republika. A protože chceme být dobrým partnerem také zákazníkům ze skupiny měst a obcí, přicházíme s novou službou právě v oblasti veřejného osvětlení. Hovořili jsme o ní s vedoucím útvaru Asset Services Distribuce (ASD) Pavlem Čadou. „Kromě dodávky elektřiny zajišťujeme spolehlivý provoz cca 65 tisíc km elektrického vedení a díky dlouholetým zkušenostem můžeme městům a obcím nabídnout kvalitní servisní výkony pro jejich veřejné osvětlení. Naší výhodou při provozování rozvodů veřejného osvětlení je znalost místních podmínek, neboť rozvody veřejného osvětlení jsou většinou umístěny na stejných opěrných bodech jako elektrické vedení NN, které E.ON vlastní a udržuje. I v případě kabelového vedení jsou velmi často kabelové trasy veřejného osvětlení vedeny souběžně s kabelovými rozvody nízkého napětí,“ řekl úvodem. E.ON zaměstnává kvalifikované techniky a montéry, kteří jsou vybaveni kvalitními a moderními pracovními pomůckami, nástroji a přístroji potřebnými pro kontrolu, údržbu a opravy veřejného osvětlení. „Důkazem důvěry, kterou požívá naše firma a její pracovníci, je dlouhodobý zájem zákazníků o provozování jejich energetického zařízení. V současné době pečuje E.ON ve své zásobovací oblasti o téměř tisíc energetických zařízení ve vlastnictví zákaz-
níků, kteří právem považují naši společnost za spolehlivého partnera“, dodal vedoucí ASD. Služba „Veřejné osvětlení“ Tato služba je určena všem subjektům, které vlastní a provozují veřejné osvětlení. Zejména pak městům a obcím, které chtějí zajistit jeho správnou funkčnost, aniž by je to příliš zatěžovalo starostmi a povinnostmi, jež s provozováním veřejného osvětlení souvisejí. „Služba je variabilní a lze ji přizpůsobit konkrétním podmínkám, potřebám a požadavkům zákazníků. Bude poskytována na základě smlouvy za roční paušální cenu podle rozsahu poskytovaných služeb, přičemž nabízíme provádění manipulací na veřejném osvětlení, preventivní údržbu a pravidelné revize. Dále zajištění pohotovostní služby, aby opravy poruch na veřejném osvětlení mohly být provedeny v co nejkratším čase po nahlášení poruchy nebo jejím zjištění našimi pracovníky, a to do výše sjednaného finančního limitu. V současné době diskutujeme i o nabídce výměny světelných zdrojů za modernější a úspornější, rekonstrukce celého systému nebo výstavby veřejného osvětlení v nově vzniklých obytných a průmyslových zónách,“ vypočítává Pavel Čada paletu možných nabízených služeb. V praxi to vypadá tak, že obec uzavře se společností E.ON smlouvu o provozování veřejného osvětlení a již se nemusí o nic starat. Veškerou péči a starost o veřejné osvětlení tak jednoduše přenese na společnost E.ON.
Zájem o tuto službu A jaký je zájem ze strany starostů? První průzkumy, které prováděli oblastní manažeři E.ONu mezi starosty měst a obcí v jižních Čechách a na jižní Moravě, jednoznačně potvrzují, že starostové tuto novou službu vítají. Jsou si vědomi skutečnosti, že veřejné osvětlení musí nejen spolehlivě a dobře svítit tam, kde je to potřeba, ale musí být i bezpečné a zároveň odolné např. proti otřesům nebo útokům vandalů, a že jeho údržbě a provozu je nutné se věnovat systematicky. Z diskuze vyplynulo, že pokud je cena za nabízený „balíček služeb“ přijatelná, města a obce rády přenechají komplexní péči o veřejné osvětlení odborníkům, neboť budou moci efektivněji plánovat a využívat finanční prostředky ze svého rozpočtu. Tomáš Kubín, vedoucí oblastního managementu, který má nemalé zkušenosti s veřejným osvětlením z komunální praxe, k tomu dodává: „Provoz veřejného osvětlení je pro mnohé starosty opravdovým problémem. Obce ve skutečnosti systémy veřejného osvětlení v pravém slova smyslu neprovozují, mnohdy se péče o osvětlení veřejných prostor zredukovala na pouhé výměny nefunkčních svítidel. Jsme připraveni jim s řešením pomoci.“ Pokud vás služba provozování veřejného osvětlení zajímá, neváhejte a kontaktujte svého oblastního manažera. Mirka Lednická
Neváhejte a kontaktujte svého oblastního managera Oblast
Manager
Telefon
E-mail
České Budějovice, Český Krumlov
Tomáš Kubín
+420 602 480 224
[email protected]
Jihlava, Jindřichův Hradec, Třebíč, Pelhřimov
Tomáš Doležal
+420 602 550 221
[email protected]
Prostějov, Otrokovice, Blansko, Vyškov
Petr Horák
+420 602 742 872
[email protected]
Znojmo, Hodonín, Břeclav
Josef Seigertschmid
+420 602 507 635
[email protected]
Brno, Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou
Lukáš Svoboda
+420 602 135 935
[email protected]
Tábor, Písek, Prachatice, Strakonice
Miroslav Točín
+420 606 759 882
[email protected]
Partnerství komunal.info 3
Jak dál s veřejným osvětlením? Veřejné osvětlení je významnou veřejnou službou, jejíž provoz je zajišťován z rozpočtu měst a obcí. Vážení zástupci měst a obcí, dovolujeme si vás oslovit jménem Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení (SRVO), která je neziskovou organizací a sdružuje zájemce o problematiku veřejného osvětlení ve městech a obcích. SRVO nabízí své členství provozovatelům a správcům veřejného osvětlení, městům a obcím, projektantům a architektům, zástupcům realizačních a dodavatelských firem i výrobcům technických zařízení pro rozvoj, provoz a údržbu veřejného osvětlení. Hlavním cílem SRVO je zvýšit kvalitu a úroveň veřejného osvětlení ve městech a obcích, a to hlavně shromažďováním a předáváním kvalitních informací z této oblasti. Zástupci členů SRVO se podílejí na přípravě, přejímání a zavádění nových norem a předpisů, nabízejí odbornou pomoc při posuzování veřejného osvětlení a spolupracují s odbornými institucemi a vysokými školami při řešení témat z této oblasti. Jsou také členy řady dalších národních i mezinárodních organizací, které se problematikou veřejného osvětlení zabývají. Díky těmto aktivitám disponuje SRVO kvalitními informacemi o předpisech, trendech a novinkách z oblasti veřejného osvětlení. Pro předávání těchto informací je třeba zajistit účinné a spolehlivé mediální prostředky, a proto jsme uvítali nabídku společnosti E.ON, abychom vám prostřednictvím časopisu komunal.info přiblížili problematiku spojenou s veřejným osvětlením. Provoz a údržba venkovního osvětlení měst a obcí je neplacená služba obyvatelům a je hrazena z obecních rozpočtů. Náklady na provoz, údržbu a obnovu veřejného osvětlení mohou, zvláště u malých a středních obcí, představovat významnou část z jejich celkových výdajů. V současné době obce do 5 000 obyvatel spravují celkem okolo 50 % z veškerého veřejného osvětlení v celé České republice. V těchto obcích je provoz a údržba VO zabezpečována v mezích možností obce, zpravidla bez odborného dozoru. Ve většině obcí je v současné době stav zařízení VO za hranicí
Nevypadá to u vás také tak?
své životnosti nebo je energeticky velice náročný. V obcích, kde není kvalifikovaný správce, rozhodují o rekonstrukcích, provozu a údržbě venkovního osvětlení v řadě případů zastupitelstva obcí. I když je toto rozhodování vedeno v dobré víře, může nedostatečná dostupnost informací i znalost problematiky vést k chybným rozhodnutím, která mají, vzhledem k povaze veřejného osvětlení, dlouhodobý charakter. Prostřednictvím časopisu komunal.info vydávaným společností E.O.N se vám pokusíme přiblížit důležitá témata spojená s veřejným osvětlením měst a obcí. Informace v připravovaných článcích by měly umožnit jak základní orientaci v této oblasti, tak současně také podpořit váš zájem o tuto problematiku. Náplní připravovaných článků budou nejen informace, které přímo souvisejí s rozvojem, správou a provozem veřejného osvětlení, ale také informace z oblastí, které sice s veřejným osvětlením přímo nesouvisí, ale mohou jeho podobu ovlivňovat. Témata: – význam a účel veřejného osvětlení; – legislativní pravidla v oblasti provozu a údržby veřejného osvětlení; – normy a předpisy pro návrh a provoz veřejného osvětlení; – správa a provoz veřejného osvětlení; – rozvoj a obnova veřejného osvětlení; – investiční a provozní náklady na veřejné osvětlení; – úsporná opatření v oblasti veřejného osvětlení; – technická zařízení pro veřejné osvětlení: termíny a definice; – technická zařízení pro veřejné osvětlení: světelné zdroje; – technická zařízení pro veřejné osvětlení: svítidla; – technická zařízení pro veřejné osvětlení: konstrukční a nosné prvky;
– technická zařízení pro veřejné osvětlení: napájení a regulace; – veřejné osvětlení a bezpečnost provozu; – veřejné osvětlení a kriminalita; – veřejné osvětlení a životní prostředí. Jednou z důležitých podmínek pro další zvyšování kvality veřejného osvětlení jsou nejen kvalitní a aktuální informace, ale také zpětná vazba a vzájemná spolupráce, která umožňuje pojmenovat vaše požadavky, potřeby i problémy a následně hledat jejich řešení. Doufáme proto, že uváděná témata vzbudí váš zájem, který vytvoří základ pro další spolupráci a diskuzi. Odpovědi odborníků z řad SRVO na vaše reakce a dotazy budou zprostředkovány přes oblastní manažery společnosti E.O.N. Jiří Tesař, člen předsednictva SRVO
Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení, o.s. Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení sdružuje ve svých řadách zástupce největších provozovatelů a správců veřejného osvětlení, zástupce firem zabývajících se návrhem a výstavbou veřejného osvětlení a v neposlední řadě i zástupce dodavatelských firem. Toto jedinečné seskupení odborníků pomáhá řešit složité situace v oblasti návrhu, výstavby, provozu a údržby veřejného osvětlení, ale i správy a legislativy týkající se tohoto oboru. www.srvo.cz
4 komunal.info Společenská zodpovědnost
I ptáci mají své osudy Energetická společnost E.ON se nestaví k ochraně ptáků zády a jejich úrazům aktivně předchází. Podzimní plískanice, mlhy a deštivé počasí mnohým z nás přivodily přinejmenším špatnou náladu. Pro dravce a jiné velké ptáky však toto období značně zvýšilo riziko vážného poranění či smrti. Na vině ovšem není samotná příroda, ale naše civilizační vymoženosti. Zcela běžné věci jako je elektrické vedení, prosklené plochy budov, auta jedoucí vysokou rychlostí nebo jen obyčejná mokrá vozovka se stávají pro ptáky smrtelným nebezpečím. Je na nás lidech, abychom hledali nová technologická opatření, která nám dovolí zachovat si vlastní pohodlí, aniž bychom přitom ohrožovali a likvidovali jiné „nelidské“ bytosti.
Zraněná sova pálená měla tentokrát štěstí. V „ptačí nemocnici“ se doléčuje a raší jí již nové peří letky.
Brněnské Ptačí centrum je útočištěm zejména pro zraněné opeřence. Správcem stanice je Zdeněk Machař. „V průběhu roku se nashromáždí v centru kolem 500 ptáků všech možných druhů. Asi polovinu obyvatel tvoří osiřelá mláďata, 30 % potom ptáci zmrzačení vlivem elektrického vedení a zbytek jedinci, jejichž zranění jsou způsobena nárazy,“ konstatuje Zdeněk Machař. Mnoho ptáků ovšem zahyne v terénu, kde jsou sraženi rychle jedoucími automobily, nebo přímo po kontaktu s elektrickým vodičem a zůstanou ležet někde pod vedením, aniž bychom znali jejich přesné počty. Nejvíce ohrožení jsou větší ptáci, zejména dravci nebo čápi. Dosedne-li takto velký pták na běžnou starou „rovinnou“ konzolu, spojí svými křídly dva sousední dráty a dojde k popálení nebo usmrcení. I ti šťastlivci, kteří zásah elektrickým proudem přežijí, jsou většinou nadosmrti handicapovaní. Poraněná tkáň uschne a poté se sama amputuje, v lepším
případě se vytvoří puchýř a tkáň se na postiženém místě postupně regeneruje. Zranění ptáků proudem na sloupech je téměř v absolutním počtu případů spjato právě s podzimními větrnými a deštivými dny, ve kterých se mokré peří stává vodivým a tragédie při dosednutí na izolátor je dílem okamžiku. Problematika rizik spojených s elektrickým vedením se v České republice řeší již několik desítek let. Obecné podmínky pro výstavbu elektrického vedení zahrnuje zákon o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. Od poloviny devadesátých let minulého století až do roku 2005 zaváděly energetické společnosti pro vedení vysokého napětí nové typy konzol, označované jako „delta“, které byly pro ptáky bezpečnější, neboť vodiče již neležely ve stejné rovině. Dosednutí dravců ovšem nezabránily. Nejnovějším typem je konzola nazývaná „pařát“, jemuž se svým tvarem podobá. Díky ostrému úhlu mezi rameny konzoly je dosednutí ptáků téměř vyloučeno. Jde o standardizovaný prvek, který je možné použít na betonové a dřevěné stožáry. Dalším opatřením jsou zábrany tzv. hřebeny, které znemožňují přistávání dravců na stávající staré konzoly vedení VN. V rámci výstavby nových či opravy starých poškozených elektrických vedení VN se používají již výhradně bezpečnější konzoly nového typu. Pro vyhledání nejrizikovějších míst, kde jsou stále rovinné konzoly, je ovšem již nutná pomoc orgánů ochrany přírody a ornitologů. Pověření pracovníci ze společnosti E.ON na zjišťování nejrizikovějších míst s nikým přímo nespolupracují, ale akceptují požadavky správ CHKO, případně občanských sdružení zabývajících se ochranou ptáků, na přednostní montáž zábran nebo případnou náhradu konzol na podpěrné body v úsecích, kde dochází k tahu ptáků nebo v blízkosti jejich hnízdišť. Pro ošetření starých sloupů ve vytipovaných rizikových lokalitách se používají například plastové kryty montované na podpěrné izolátory, izolační prvky montované na vodiče z obou stran izolátoru a již zmíněné mechanické zábrany (plastové hřebeny) bránící usednutí ptáků. Stále se ovšem vyvíjejí nové technologie – různé odpínače (úsečníky) a ochranné prvky, které elektrické vedení učiní méně nebezpečným. Každoročně se stanovuje plán náhrady distribučních vedení vysokého napětí
Nejnovější konzola typu pařát brání díky své konstrukci dosedání ptáků na sloupy elektrického vedení.
s rovinnými konzolami vedením s konzolami typu „pařát“. Roční investice na rekonstrukci těchto elektrických vedení představují 150 – 200 miliónů korun. Problém se tedy – jak vidíte – řeší, ale bohužel ne příliš systematicky. Největší úskalí je jak ze strany energetiků, tak ze strany ornitologů, nedostatečná spolupráce a komunikace všech složek, kterých se problematika týká, nemluvě o chybějící legislativě. Zatím nemáme zákon, který by rizika elektrického vedení pro ptáky detailně řešil. Chybí zpětná vazba na zavedené technologie, zda a jak jsou účinné, zda se situace v konkrétní lokalitě zlepšila, jak výrazně apod. Neexistují statistiky a výzkumy, které by monitorovaly situaci v daných lokalitách před a po zavedení ochranných opatření. Není ani zřejmé, kdo by měl tyto výzkumy financovat. Technologické návrhy jsou sice konzultovány s Agenturou ochrany přírody a krajiny, ale jejich praktický účinek statisticky není doložen. Představitelé společnosti E.ON se ovšem k podnětům ochranářů nechtějí stavět zády, takže jistá naděje na zlepšení vzájemných vztahů existuje. Pokud nějaké návrhy v budoucnu od ornitologů přijdou, budou v praxi realizovatelné a nebudou ohroženy jiné faktory (zajištění kvalitní dodávky elektrické energie, bezpečnost pracovníků energetiky i osob, bezporuchová funkčnost vedení apod.), je možné takové návrhy zahrnout do strategie společnosti a promítnout do dlouhodobých i střednědobých plánů pro rekonstrukce dotčených úseků distribučních vedení. Božena Herodesová (Převzato z časopisu Naše příroda 4/2008, redakčně zkráceno)
Informace z E.ON komunal.info 5
Ceny elektřiny v roce 2009 Elektrická energie je zbožím, jehož cena každý rok pravidelně roste, a to daleko rychleji, než činí míra inflace. Hlavní příčinou růstu ceny elektřiny je růst poptávky na evropském trhu, doprovázený stagnací produkce výrobních zdrojů a růstem cen všech ostatních energetických komodit. Česká republika v současné době vyrábí více elektřiny než spotřebovává, ale je zároveň součástí celoevropského trhu, na kterém je elektřiny nedostatek. Hospodářství zemí Evropské unie, zvláště východní části, roste a výrobních kapacit vlivem dosluhování starých zdrojů spíše ubývá. Náhrada novými, ekologicky šetrnými zdroji je nedostatečná, současně je elektřina vyrobená ekologicky šetrným způsobem výrazně dražší. Na růstu ceny se podílí i zpoplatnění povolenek na produkci kysličníku uhličitého, daň z elektřiny a poplatek za rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny. Zvýšení ceny je způsobeno i otevřením trhu s elektřinou. Volný pohyb zboží a služeb prosazovaný EU vede obvykle ke snížení jejich ceny. Pokud v nějakém místě, regionu nebo státě vznikne poptávka po určitém zboží a lokální nabídka je nedostatečná, zboží není kvalitní nebo cena vysoká, pak je tato poptávka velmi rychle doplněna dovozem zboží a nebo dojde k přesunu investic do rozvoje výroby v oblasti poptávky. Trh s elektřinou se chová podobně. Existuje však velký rozdíl v možnostech budování nových elektráren a zajištění „paliva“ pro jejich provoz oproti výrobě např. spotřebního zboží. Dalším velkým rozdílem jsou skladovací možnosti, které jsou u elektřiny prakticky nulové. Postavit dnes novou elektrárnu nebo spíše řadu elektráren po celé Evropě, které by vyrovnaly velkou poptávku po elektřině a jejichž vliv na životní prostředí by byl přijatelný veřejností, je tak
velký problém, že se jím zabývají samotné vlády států a mezinárodní instituce. Speciální vládní komise byla zřízena i v České republice. Pro tuto situaci neexistuje po všech stránkách ideální řešení. Je nutné rozvíjet všechny možnosti výroby elektřiny a zaměřit se na úspory. Velkoobchodní trh s elektrickou energií se v České republice realizuje prostřednictvím Energetické burzy Praha (PXE), prostřednictvím „brokerů“ a dvoustrannými obchody. Na burzu je umisťována výroba převážné většiny velkých zdrojů. V roce 2007 na ní bylo zobchodováno cca 34 TWh elektřiny. Na burze jsou obchodovány pouze základní produkty, a to BaseLoad (roční, čtvrtletní a měsíční pásmo) a PeakLoad (pracovní dny 8:00 až 20:00). Kompletní dodávku elektřiny zákazníkům je nutno doplnit vlastní výrobou a nákupem elektřiny od nezávislých výrobců a nákupem na tzv. spotovém trhu. Elektřina z menších zdrojů, jako jsou např. teplárny a malé vodní elektrárny, je vykupována v dvoustranných kontraktech. Ceny v těchto kontraktech však rostou logicky společně s cenami na burze. Ceny elektřiny na Energetické burze Praha (PXE) jsou blízké cenám jiných evropských burz, např. na European Energy Exchange Lipsko (EEX). Pokud by vznikl významný cenový rozdíl, pak by některý z obchodníků elektřinu nakoupil na jedné burze a prodal na druhé. Žádné právní ani obchodní bariéry neexistují, technická omezení jsou malá. Vliv na pohyb cen má především poptávka po elektřině a také pohyb cen jiných energetických komodit, např. uhlí nebo ropy. V roce 2008 došlo k překvapivému nárůstu ceny elektřiny. Koncem roku 2007 se
cena elektřiny na rok 2009 produktu BaseLoad pohybovala kolem 60 EUR/MWh, počátkem roku 2008 cena rychle rostla a v červenci 2008 dosáhla ceny 90 EUR/MWh. Po několika dalších poklesech a růstech dosahuje nyní cena výše 68 EUR/MWh. Pokles ceny lze přičítat obavám z hospodářské recese očekávané v příštím roce, předpokládanému poklesu spotřeby elektřiny v průmyslu a poklesu ceny ropy. V několika posledních letech se trh s elektrickou energií velmi výrazně změnil. Na počátku tohoto desetiletí se převážná část elektřiny nakupovala jednou ročně za ceny stanovené dominantním výrobcem. Nákup elektřiny představoval z dnešního pohledu malá tržní rizika pro obchodníky i zákazníky. Dnešní velmi turbulentní podmínky na trhu s elektřinou vyžadují, aby dodavatel elektřiny byl vysoce kvalifikovanou a finančně silnou společností, která dokáže zajistit spolehlivou dodávku elektřiny za všech podmínek. Proto společnost E.ON připravuje pro příští rok jednotný systém pořízení elektřiny pro všechny své evropské společnosti, podpořený silnou výrobní základnou. E.ON tak přinese našim zákazníkům vysokou spolehlivost, evropskou kvalitu služeb a plně férovou cenu. V případě jakýchkoliv dotazů či požadavků se můžete obrátit na společnost E.ON Energie prostřednictvím vašeho E.ON obchodního manažera, případně přes Zákaznickou linku, kde budou vaše požadavky zpracovány a následně budete kontaktováni. Jiří Vastl, vedoucí Product Management
Vývoj cen elektřiny produktu Base* na Pražské energetické burze Euro za MWh 95 90 85 80 75 70 65 60 55
26. 09. 2008
08. 09. 2008
19. 08. 2008
30. 07. 2008
10. 07. 2008
19. 06. 2008
30. 05. 2008
12. 05. 2008
21. 04. 2008
01. 04. 2008
11. 03. 2008
20. 02. 2008
31. 01. 2008
10. 01. 2008
14. 12. 2007
26. 11. 2007
06. 11. 2007
18. 10. 2007
50
*) Celková cena elektřiny pro zákazníky se skládá nejen z produktu Base, ale i z dalších produktů jako je např. Peak, u nichž je meziroční nárůst ceny ještě vyšší.
6 komunal.info Na návštěvě u vás – pravidelná rubrika
Na návštěvě v Mikulově Hovořili jsme s Rostislavem Koštialem, starostou a vinohradníkem z malebného města Mikulov. Jsou místa oplývající přírodními krásami, starobylými památkami či naopak moderní architekturou, která vzbuzují lidskou zvědavost a touhu po bližším poznání. Nabízejí nové poznatky, vzrušující zážitky nebo klid a harmonii. Ty, kdo je navštíví, odmění nevšedními dojmy. Takovým místem je mikroregion Mikulovsko, do něhož vás dnes zveme na krátkou návštěvu. Bělostná skalnatá úbočí Pálavských vrchů, údolní nivy kolem řeky Dyje, vinice, sady a půvabné vesničky, to je krajina kolem Mikulova, který svou polohou a vzhledem připomíná malebná městečka na jihu Evropy. Přirozenou dominantou Mikulova je Svatý kopeček, který je nejen přírodní rezervací, ale i významným poutním místem. Křížová cesta se čtrnácti kapličkami vede ke kostelu sv. Šebestiána a zvonici na vrcholu, odkud je nádherný výhled do daleka a na Mikulov. Město se středověkým jádrem, které bylo v roce 1952 vyhlášeno památkovou rezervací, město s renesančním náměstím a zachovalou starobylou židov-
skou čtvrtí, na něž shlíží barokní zámek, dnes sídlo Regionálního muzea Mikulov. Stačí se rozhlédnout po náměstí a nejbližším okolí – Dietrichsteinská hrobka s monumentálním barokním průčelím, renesanční sgrafitový dům U rytířů, kanovnické domy, kašna se sochou Pomony, barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, kostel sv. Václava s přístupnou kostnicí, komplex budov piaristického gymnázia s přilehlým kostelem sv. Jana Křtitele nebo bývalé židovské ghetto se synagogou ze 16. století, kde se nachází expozice věnovaná moravským Židům, či jeden z největších a nejvýznamnějších židovských hřbitovů v České republice s dochovanými 4000 náhrobky – a hned je jasné, proč bývá Mikulov nazýván městem památek. Mikulov patří již několik století k významným centrům moravského vinařství, s jehož tradicemi, historií i současností seznamuje hned několik naučných stezek v okolí města – Vinařská naučná stezka Mikulov, jejíž trasa vede okolo Pálavy, Moravská vinařská stezka představující vi-
nařství v celé mikulovské oblasti, Vinařská naučná stezka Valtice a Vinařská naučná stezka Stará Hora. Za pozornost stojí i Kozí hrádek na Kozím vrchu, kde se z původní dvoupatrové dělostřelecké tvrze s ochozem a střílnami z 15. století dochovalo pozdně gotické předsunuté opevnění, a vápencový vrch Turold na severním okraji města, známý především veřejnosti přístupným jeskynním systémem, který spolu s jeskyní Liščí díra tvoří více než 2 km podzemních chodeb, síní a dómů. K vyhledávaným místům pro odpočinek a aktivní využití volného času v tomto nejjižnějším cípu Moravy patří Pálavské vrchy s CHKO Pálava, Lednickovaltický areál, po právu nazývaný Zahradou Evropy i lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje. Není na světě podobného místa, kde by se vedle sebe nacházely hned dvě důležité oblasti světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO – Pálava se značným počtem evropsky ohrožených rostlin a živočichů a Lednicko-valtický areál, rozlehlý krajinný park s řadou cenných stavebních pa-
Na návštěvě u vás – pravidelná rubrika komunal.info 7
Rostislav Koštial, starosta města Mikulov
mátek. V neposlední řadě se zájmu milovníků přírody těší i rozsáhlé vodní nádrže Nové mlýny s četnou a rozmanitou ptačí populací. Mikulov, jistě díky blízkosti státní hranice s Rakouskem, unikl za minulého režimu překotnému rozvoji a zachoval si harmonické sepětí starobylého města s okolní krajinou. Velmi příznivé klima s nejvyšším počtem slunečných dnů v roce poskytuje obyvatelům města a celého Mikulovska život uprostřed přírody a láká k návštěvě turisty. Na to, jak se zde žije místním občanům a co pro zkvalitnění jejich života dělá samospráva, jsme se zeptali Rostislava Koštiala, muže, jenž před dvěma lety usedl do křesla starosty na mikulovské radnici, aby společně s pětadvaceti zastupiteli, z nichž je sedm radních, naplňovali cíle a vize, s nimiž šli do voleb. Nejdříve vám však starostu Rostislava Koštiala (48) stručně představíme. Žije v Mikulově již 44 let, a tak se považuje za zdejšího rodáka. Vystudoval SZTŠ a po maturitě v roce 1979 pracoval deset let na Státním statku Mikulov. Začínal jako samostatný agronom, posléze se stal vedoucím střediska speciálních plodin. V letech 1989 – 90 působil ve firmě MORAVOSEED. Po změně politických poměrů v naší zemi a následné privatizaci začal podnikat v zemědělství a od roku 1999 se specializuje na vinohradnictví. Žije s manželkou a dvěma dospělými syny (22 a 24) na okraji Mikulova. „Je to bývalá farma. Hospodářskou budovu jsem upravil k bydlení a tím je dáno, jak trávím volný čas, pokud vůbec něja-
ký mám. I když pěstování vinné révy a vinařství do nedávna bylo (a zůstane) mým povoláním, lze říct, že je to i můj koníček. Práce kolem vína prakticky nikdy nekončí a bez zájmu o obor se ani dělat nedá. Mám však i jiné záliby. Patří mezi ně třeba fotografování, zahradní a stavební architektura, malířství a sochařství. Rád se dívám na krásné výtvory lidského ducha a lidských rukou. Když si potřebuji protáhnout tělo a vyčistit hlavu od všedních starostí, vyjedu si na kole do přírody. A tady u nás na Mikulovsku je opravdu kam,“ prozradil o sobě. O radě a zastupitelstvu města starosta Koštial tvrdí, že jsou tým, jemuž jde o rozvoj Mikulova, takže v zásadních otázkách jsou vždy zajedno. „Daří se nám komunikace se zastupiteli napříč politickým spektrem. Dokážeme se shodnout na všech důležitých krocích, které jsou našemu jedinečnému městu a jeho občanům ku prospěchu. Chceme, aby se zde dobře žilo především Mikulovanům, ale také aby se tu příjemně cítili i ti, kdo do našeho města zavítají, ať už z pracovních nebo soukromých důvodů. Mikulov se pro svou polohu a nevšední prostředí stává městem různých odborných kongresů, společenských a firemních akcí, což pozitivně ovlivňuje místní podnikatelskou sféru a nakonec i úroveň života našich občanů. Snažíme se, aby naše město a jeho okolí patřily k vyhledávaným turistickým destinacím. Třeba se některým návštěvníkům u nás tak zalíbí, že se k nám přistěhují. Usilujeme proto o to, aby naši občané mohli realizovat své potřeby v oblasti bydlení, zaměstnání i volného času,“ říká
Rostislav Koštial. Aby se radnici práce pro město dařila, nesmí zapomínat na názory občanů a komunikaci s nimi. K tomu starosta podotýká: „Děje se tak na veřejných zasedáních zastupitelstva a na stránkách Zpravodaje města Mikulov, což je pravidelný čtrnáctideník distribuovaný zdarma do všech domácností. Rovněž moderní médium – internet a zdařilé webové stránky radnice s aktivní funkcí „Otázky na zastupitele“ jsou hojně využívaným prostředkem vzájemné komunikace a kvalitní informovanosti občanů o důležitých otázkách každodenního života Mikulova. Do budoucna bychom chtěli řešit i zřízení místní kabelové televize, ale v současné době máme v tomto směru možnosti technicky velmi omezeny.“ A co se za dva roky vedení města podařilo? „Například jsme opravili a zprovoznili kino, zajistili jsme nemalé finanční prostředky na opravy církevních památek, zahájili jsme rekonstrukci bývalých kasáren na dům pro seniory s pečovatelskou službou, upravujeme amfiteátr, kde se odehrávají stěžejní kulturní akce, podporujeme činnost kulturních a sportovních spolků atd.,“ vypočítává Koštial a hned dodává, že občany i představitele města trápí poněkud zanedbaná infrastruktura mikulovského sídliště, havarijní stav některých památek nebo nedostatek volnočasových aktivit pro mládež. I na tyto oblasti je třeba se zaměřit, aby vize radnice o spokojenosti Mikulovanů a turistů se stala skutečností. Energetická společnost E.ON s prosazovanou orientací na zákazníka chce být nejen jedničkou na trhu s energiemi, ale i dobrým partnerem obcím na svém zásobovacím území. Proto nás zajímá názor mikulovského starosty na E.ON a jím poskytované služby. „Naše vztahy jsou korektní a nemáme kritické připomínky. Např. skvělé je telefonní spojení s nepřetržitou Poruchovou službou. Chválíme si spolupráci s oblastním manažerem Josefem Seigertschmidem. Osobně jsem se přesvědčil, že v případě nesnází umí jak manažer, tak pracovníci E.ONu rychle zareagovat a pomoci i nad rámec běžného standardu. I když nám E.ON přispěl na tzv. Dílničku, akci pro děti, přece jen bych od tak významné společnosti, jakou E.ON je, uvítal aktivnější podporu školských zařízení, kulturních a sportovních spolků a volnočasových aktivit mládeže i dospělých, např. vytvářením grantů na konkrétní akce. Dobrým signálem podpory sportovního vyžití dětí je E.ON JUNIOR CUP, ale sport není přece jen fotbal,“ uzavírá starosta Mikulova Rostislav Koštial. Mirka Lednická
8 komunal.info Obecní finance
Většina obcí bude v příštím roce plátcem DPH Daň z přidané hodnoty („DPH“) je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., který platí od 1. května 2004. Poslanci mají tento zákon „rádi“, během posledních čtyř let byl celkem 15x novelizován. Poslední 16. novela vyšla 17. července 2008 jako zákon č.302/2008 Sb. a je účinná od 1. 1. 2009. Přestože platné směrnice EU neukládají členským státům povinnost zavést plátcovství DPH pro kraje a obce, Ministerstvo financí ČR připravilo zmíněnou novelu tak, že všechny kraje a odhadem 80 % obcí se plátci DPH stane. Nešlo o žádné přehlédnutí jednoho paragrafu, ani nezapracoval legislativní šotek, šlo o záměr, který MF přiznává. A města a obce, které teď čeká povinná registrace k DPH, jsou z toho zoufalé. Je dobré si připomenout, že do konce roku 2008 se do obratu pro povinnou registraci obcí k DPH počítaly, velmi zjednodušeně řečeno, pouze výnosy, tzn. přijatá plnění v hospodářské činnosti mimo výnosů z pronájmů bytů, které byly osvobozeny. Z toho vyplývalo, že pokud obce účtovaly jen v hlavní činnosti, tj. v rozpočtovém okruhu, kde se účtuje o příjmech, ne o výnosech, mohly mít obce stovky milionů korun příjmů ze svých ekonomických aktivit, a přesto se registraci k DPH vyhnuly. Tuto výhodu již novela zákona o DPH neobsahuje! Obratem se nově rozumí „souhrn úplat“, tzn. že již je jedno, jestli plnění bylo přijaté v hlavní nebo v hospodářské činnosti obce. Do obratu se nezahrnují daňové příjmy obce, přijaté dotace, přijaté pokuty z výkonu státní správy, přijaté pojistné náhrady, úplata z prodeje dlouhodobého hmotného majetku a pozemků. Pokud však mají obce v úplatách z ekonomických činností (např. z poskytovaných služeb, reklamy, zboží apod.) a z nájemného z bytů, staveb a nebytových prostor alespoň 1 mil. Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích, stávají se plátcem DPH. Obrat 1 mil. Kč budou obce testovat až od 1.1.2009! Co by obce měly dělat, aby se v příštím roce nedostaly do konfliktu s finančním úřadem? 1. Do konce roku si sjednat zkušeného daňového poradce, který obci pomůže na základě plánovaných příjmů a výnosů pro příští rok určit, zda vůbec a kdy přibližně se obec stane plátcem DPH. Obec může zvážit převedení ekonomických činností na vlastní příspěvkovou organizaci nebo obchodní společnost, což je ale administrativně velmi náročné a v konečném důsledku to může být i ekono-
využívaného majetku by měly být obce spíše opatrné. Snaha o maximalizaci odpočtů se může vymstít při daňové kontrole FÚ. Na čem obce nezbohatnou? Především na tom, že si za běžných okolností nebudou moci odečíst DPH na vstupu při rekonstrukcích svých škol a školek, knihoven, domů s pečovatelskou službou, kina, divadla, muzea, galerie, sportovních zařízení a dalších, pokud je provozuje nezisková organizace. A to je daleko nejčastější případ.
micky nevýhodné. V každém případě doporučuji všem obcím každý měsíc počínaje lednem 2009 testovat a nasčítávat výši úplat a hlídat si hranici obratu 1 mil. Kč. Dojde-li k překročení „nasčítávaného“ obratu např. v březnu 2009, je obec povinná registrovat se u FÚ do 15 dnů, tj. do 15. dubna a plátcem se stává od 1. dne třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž překročila stanovený obrat, tzn. od 1. června 2009. Bez dlouhodobě sjednaných konzultací s daňovým poradcem se pak naprostá většina obcí při zpracovávání pravidelných daňových přiznání neobejde. 2. Obec by neměla zanedbat zajištění řádného proškolení úředníků, kteří účtují nebo pronajímají majetek obce nebo se podílejí na nejrůznějších ekonomických činnostech obce. Včas by měl být připravený i aktualizovaný účetní software. 3. Obce budou muset prověřit všechny smlouvy z hlediska povinnosti odvodu DPH a možných odpočtů daně na vstupech a provést jejich případné úpravy, účetní předpisy příjmů a výnosů budou muset být prováděné včas a precizně s ohledem na datum zdanitelného plnění, bude nutné upravit vnitřní směrnice (především o oběhu účetních dokladů) a pracovní náplně úředníků, obce se budou muset připravit na vydávání předepsaných daňových dokladů, na vedení evidence pro potřeby DPH atd. 4. Při stanovování koeficientů pro částečný odpočet na vstupu u pořizovaného nebo již
Na čem obce naopak „zbohatnout“ mohou? 1. Na začátku především na tom, že si mohou na FÚ uplatnit nárok na vrácení DPH u určitého majetku pořízeného 12 měsíců před registrací. 2. Změní-li obce smlouvy o výpůjčce na smlouvy nájemní a bude-li nájemcem plátce DPH, mohou si obce odečítat DPH na vstupu. Je lepší zaplatit malou daň z vybraného nájemného, když vím, že budu vynakládat značné částky na údržbu, opravy nebo rekonstrukce dotčené budovy, kde lze uplatnit odpočet daně. Není-li však nájemce plátce DPH, celá tato konstrukce padá. Obce by měly vyvíjet na své nájemce (mimo bytů) tlak, aby se zaregistrovali k DPH, nebo změnit nájemce. 3. Vhodným zavedením ekonomických činností nebo nájmů na dosud „ladem ležící“ majetek, umožní levnější spravování tohoto majetku (opět kvůli odpočtu daně na vstupu). Tento krátký článek je velmi zjednodušující. V novém znění zákona zatím tápou i zdatní daňoví poradci. Ministerstvo financí ČR přislíbilo zveřejnění metodiky pro různá témata týkající se obcí na svých webových stránkách vyhrazených pro problematiku DPH http:// www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dc2_dph. html. Doporučuji také sledovat informace i na stránkách www.obecuctuje.cz. A na závěr bych chtěl ještě upozornit na jednu dobrou zprávu, která pro obce vyplývá z novely zákona o DPH. Od 1. 1. 2009 je ze základní sazby 19 % zpět do snížené sazby 9 % přeřazena služba „Sběr a přeprava komunálního odpadu“. Ing. Jiří Pavlíček, vedoucí Odboru financí Městský úřad v Českém Krumlově
Úspory energie komunal.info 9
Více světla, méně energie I příspěvkové organizace, jako jsou školy a školky, trpí nevyhovujícím osvětlením. Na modernizaci a zefektivňování provozu škol není nikdy dostatek finančních prostředků. Každý ředitel hledá úspory, kde se dá. Proto si velmi vážím finančního daru od společnosti E.ON ve výši 50 000 Kč na provedení úsporných energetických opatření v naší škole. Dosavadní osvětlení přestává splňovat hygienické normy a bude nutná jeho postupná rekonstrukce. Dar umožnil okamžitou výměnu nevyhovujících osvětlovacích těles ve dvou učebnách. Naměřené hodnoty osvětlení v prostoru učeben se původně pohybovaly v pásmu 110 až 170 lx. Po výměně svítidel se osvětlení pohybuje v pásmu 650 – 720 lx. Původní zářivková svítidla s elektrickým příkonem 100 W byla přitom nahrazena svítidly s příkonem menším, 72 W. Sečteno a podtrženo – při téměř pětinásobném osvětlení dochází každou sekundu k úspoře 250 W elektrické energie v každé učebně. Mgr. Karel Dolák, ředitel Základní školy Třebíč, ul. Kpt. Jaroše 836
Co se děje v energetice? Zemědělce začíná živit i výroba bioplynu. Stále častěji se čeští zemědělci pouštějí do staveb bioplynových stanic. Malé zdroje elektřiny a tepla jsou pro ně totiž výhodnou investicí. Tedy v případě, že na ně dokáží sehnat peníze. Do dvou let by v zemi mělo vyrůst kolem sta nových bioplynových stanic. Jejich budování chystají i velké energetické firmy. Jako společníky je zemědělci vítají. V Německu se debatuje o možném nedostatku elektřiny. Před potížemi při zásobování elektřinou u našich západních sousedů varoval šéf největšího německého energetického koncernu E.ON Wulf Bernotat. Podle jeho názoru by se mělo pokračovat ve využívání elektřiny získané z jádra. Spolkové mi-
nisterstvo životního prostředí názory špičkového manažera kategoricky odmítlo. Manažer E.ONu pomůže charitě. Pět lidí z komerčního či státního sektoru vyhrálo u Nadace Vodafone celoroční mzdu. Ale ne pro sebe. Cílem projektu je pomoci dobročinným organizacím. Akce se týká i českobudějovické Diecézní Charity (DCH). Její řady posílí příští rok manažer firmy E.ON Roman Nenadl. „Jsme moc rádi, že k nám přijde ze ziskové sféry člověk, který rozumí strategickému plánování a má zkušenosti se získáváním finančních prostředků,” řekla Deníku ředitelka DCH Michaela Čermáková. Roman Nenadl ovšem není v řadách charity žádným nováčkem. „Je registrovaný jako dobrovolník a pracuje u nás už tři
roky. Při akcích humanitární pomoci, ve finančním poradenství nebo jako asistent v romském dětském táboře,” dodala Čermáková. Jen díky nadaci, která bude hradit dosavadní plat pěti výhercům projektu Rok jinak, si může DCH dovolit novou posilu na plný úvazek. Jinak by to podle Čermákové nepadalo finančně v úvahu. „Snažíme se tímto způsobem propojit komerční a neziskovou sféru,” uvedl ředitel nadace Robert Basch. Nový manažer v řadách charity dostane na starosti devět projektů a bude spolupracovat se 40 středisky DCH. Má také mimo jiné navrhnout plán rozvoje do roku 2011. Tomáš Doležal
10 komunal.info Ekologie
Nízkoenergetické budovy v komunální sféře
Bude výstavba nízkoenergetických budov v komunální sféře nutností?
Neúměrné zvyšování cen paliv a energií se dotýká všech domácností a nevyhýbá se ani veřejné správě. Abychom se dokázali alespoň trochu do budoucna ochránit před vysokými účty za energie, stává se nízkoenergetické stavění spolu s využíváním obnovitelných a druhotných zdrojů energie téměř nutností. Problém zvyšování cen energií není však jenom problémem ČR, ale potýkají se s ním také ostatní evropské země. Proto se neustále zpřísňují požadavky na tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí i na technologická vybavení budov, neboť bylo statisticky zjištěno, že více než 40 % vyrobené energie se spotřebovává právě v budovách. Pokud by byla paliva a energie levné, nikoho by tolik nezajímala jejich spotřeba. Lze tedy říci, že požadované tepelně technické parametry obvodových konstrukcí budov kopírují ceny paliv a energií. Nízkoenergetické domy, jejichž počátek lze datovat k sedmdesátým létům, které provázela tzv. ropná krize, budou nyní nahrazovány domy s ještě nižší potřebou tepla, a to domy pasivními. Jejich měrná potřeba tepla na vytápění by neměla být vyšší než 15 kWh/m2 vytápěné plochy za rok. Pro porovnání lze uvést, že současná výstavba domů v ČR, postavených podle požadavků platných norem (ČSN 73 0540-2), má měrnou potřebu tepla na vytápění okolo 80 kWh/m2 vytápěné plochy za rok. Za nízkoenergetický dům je většinou považován dům s měrnou potřebou tepla nižší než 50 kWh/m2 vytápěné plochy za rok a těchto hodnot můžeme zpravidla dosáhnout, pokud jeho tepelně technické parametry obvodových konstrukcí budou navrženy dle doporučených hodnot v ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov-požadavky. Bohužel v ČR není nízkoenergetické stavění finančně podporováno, tak jak je tomu například v Rakousku nebo Německu. Je známo, že v řadě evropských zemí jde příkladem veřejná správa, která se při rekonstrukcích a stavbách svých budov zavazuje dodržet technické požadavky platné pro pasivní domy, čímž motivují ke stavbě pasivních domů i ostatní investory a podíl pasivních domů se tak zvyšuje. U našich sousedů v Horním Rakousku musí například být již každá veřejná stavba, která je financovaná ze státních peněz, postavena
v pasivním standardu. Tento požadavek se Rakušané chystají v nejbližší době prosadit i u bytové výstavby. Síť center pasivního domu Protože v ČR není zatím obvyklé stavět pasivní domy a málo obyvatelstva je o této možnosti stavění informováno, byl občanským sdružením Centrum pasivního domu, které sídlí v Brně, iniciován projekt Síť center pasivního domu, do kterého bylo zapojeno 13 partnerů z celé České republiky. Tento projekt probíhal od září 2006 do srpna 2008 za finanční podpory z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Hlavním cílem projektu Síť center pasivního domu bylo rozšířit nabídku stávajících poradenských center zabývajících se úsporami energií o problematiku úspor energie ve stavebnictví, s cíleným zaměřením na pasivní domy. V rámci projektu vznikla i nová poradenská centra. Přesto, že projekt Síť center pasivního domu již skončil, bude většina poradenských center předávat své zkušenosti a cenné rady týkající se problematiky výstavby pasivních domů prostřednictvím svých poradců i nadále. Příklady nízkoenergetických veřejných budov Poradenská centra také organizují vzdělávací a osvětové akce se zaměřením na pasivní domy. V červnu 2008 zorganizovalo občanské sdružení Energy Centre České Budějovice (www.eccb.cz) seminář o pasivních domech v Českých Budějovicích, na kterém byly mimo jiné představeny veřejné budovy v Horním Rakousku, které byly postaveny nebo zrekonstruovány v pasivním nebo nízkoenergetickém standardu. Tyto projekty představil rakouský architekt Mag. arch. Andreas Prehal. Řada těchto realizovaných projektů dokazovala, že nízkoenergetické stavby nemusí být dražší než běžná výstavba a navíc mohou být provedeny ze stavebních materiálů, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Jedním z projektů byla rekonstrukce základní školy v Sankt Valentinu v Horním Rakousku, byla provedena generální rekonstrukce včetně přístaveb na nízkoenergetickou budovu. Jednalo se o tzv. eko-efektivní rekonstrukci budov. Objekt školy měl před rekonstrukcí energetický ukazatel 195 kWh/m2/rok a tepelnou
ztrátu 264 kW. Roční spotřeba činila 545.367 kWh. Po rekonstrukci se energetický ukazatel snížil na 44 kWh/m2/rok, tepelná ztráta nyní činí 83 kW a spotřeba tepla je 106.895 kWh/rok. Tato škola má užitnou plochu 3500 m2. Náklady na rekonstrukci činily 2 100 000 EUR, tj. 600 EUR/m2. Před rekonstrukcí platila škola za vytápění cca 30 000 EUR ročně, po rekonstrukci se tyto náklady snížily na 5 800 EUR/rok. Díky důslednému zastiňování budovy není zapotřebí žádné chlazení. Druhý projekt se týkal novostavby SPŠ pro zdravotní techniku v Mistelbachu, realizované v roce 2005. V této škole sídlí zemědělská škola, vinařská škola a SPŠ pro zdravotní techniku. Stavba byla navržena jako kompletní dřevostavba z ekologických materiálů a byl požadován vysoký tepelně izolační standard pláště budovy. Objekt školy o užitné ploše 3000 m2 má energetický ukazatel 21 kWh/m2/rok, roční spotřebu energie na vytápění 63.000 kWh. Náklady na vytápění činí cca 3 100 EUR/rok. Aby bylo zabráněno letnímu přehřívání, byla fasáda naprojektována jako venkovní protisluneční ochrana, dále byla nainstalována další protisluneční ochrana umístěná před proskleními a počítačové učebny jsou orientovány na sever. Stavební náklady činily cca 1 400 EUR/m2. Pro výstavbu této školy, ani pro rekonstrukci výše uvedené ZŠ nebyly potřebné žádné zvláštní dotace. Bezplatné poradenství nejen pro obce Máte-li zájem o výstavbu pasivního domu, nebo chcete-li poradit, jakým způsobem můžete ušetřit v budoucnu peníze za energie, můžete využít služeb občanského sdružení Energy Centre České Budějovice, které provádí bezplatné energetické poradenství již deset let a od doby svého vzniku poskytlo více než 7.000 konzultací. Bližší informace o sdružení Energy Centre České Budějovice lze získat na www.eccb.cz. Zájemci o energetické poradenství se mohou objednat na poradu na telefonním čísle: 387 312 580,
[email protected]. Lubomír Klobušník, energetický poradce sdružení ECČB
Rozhovor komunal.info 11
Starosta Dražic je z energetické rodiny I když není koordinátor RCDS Tábor Stanislav Flígr dražickým rodákem, dostal od obyvatel Dražic důvěru a stal se jejich starostou.
Stanislav Flígr, koordinátor RCDS Tábor
Na stránkách tohoto časopisu vám chceme představit dalšího zaměstnance naší společnosti, který se aktivně angažuje ve veřejném životě v místní samosprávě. Tentokrát je to Stanislav Flígr (49), koordinátor RCDS Tábor. Ve volbách před dvěma lety mu občané Dražic na Táborsku dali důvěru a byl zvolen do funkce neuvolněného starosty obce. „A to i přesto, že nejsem zdejším rodákem, ale postavili jsme si zde před deseti lety rodinný domek. Za ty roky jsem se stal právoplatným Dražičanem,“ řekl s úsměvem hned na úvod. O Flígrových lze říct, že jsou energetická rodina. Zaměstnancem Jihočeské energetiky se už v roce 1950 stal Miroslav Flígr, otec Stanislava, a pracoval ve firmě na různých postech více než půl století. Do důchodu odcházel tento zkušený provozák v roce 2004 z funkce vedoucího provozu Provozní správy v Táboře. Stanislavova manželka je zaměstnaná v táborské cejchovně (jak se mezi lidmi v E.ONu stále říká útvaru Servis měřidel). Syn studuje SPŠ elektrotechnickou v Písku, ale zda půjde ve stopách dědy a rodičů, to ukáže čas. Vždyť Stanislav Flígr taky nezačínal svou elektrikářskou dráhu rovnou v JČE. Vyučil se v roce 1977 v SOU Silonu Planá nad Lužnicí v maturitním oboru provozní elektromontér. „Ovšem, abych získal maturitu, musel jsem hned pokračovat ve dvouletém studiu při zaměstnání. Po dobu tohoto „večerního studia“ jsem již pracoval v závodě Silon a získával první praktické zkušenosti a dovednosti elektromontéra. Pak jako čerstvý maturant jsem nastoupil v roce 1979 k JČE, na OBS Táborvenkov. Než jsem se pořádně seznámil s rajonem, odešel jsem na dva roky „sloužit vlasti“ a po návratu, už jako ženatý, jsem přešel
na OBS do Bechyně, kde jsme také s rodinou bydleli,“ říká o svých začátcích. Bechyňským obvoďákem byl jen asi dva roky, protože v roce 1983 začal pracovat v RZ Tábor, následně POS Tábor, kde si postupně vyzkoušel různé pracovní funkce – od technika dokumentace, přes vývoj a péči o základní prostředky až po technika provozu. „V letech 1990-92 jsem si při zaměstnání doplnil vzdělání studiem SPŠE v Českých Budějovicích, kde jsem složil svou druhou maturitu, tentokrát v oboru výroba, rozvod a užití elektrické energie. Technikem provozu jsem pak zůstal až do organizačních změn v roce 2005, kdy vznikly Regionální správy sítě VN a NN a Regionální centra distribučních služeb. Stal jsem se koordinátorem RCDS Tábor a zástupcem vedoucího RCDS Jana Pistulky,“ uzavřel Stanislav Flígr kapitolu o své dosavadní profesní dráze. Další významnou životní zkouškou byla pro Stanislava Flígra svépomocná stavba rodinného domku v Dražicích, která se protáhla na pět let. Možná i proto, že se nikdy nevzdal své sportovní lásky – fotbalu. Čas na kamarády, s nimiž pravidelně honil míč po zeleném trávníku, si udělal vždycky. „Nyní hraji za Dražice okresní soutěž starých pánů, což jsou fotbalisti starší 35 let. I když je to vlastně hra hlavně pro radost, držíme se většinou v horní půlce tabulky,“ říká. V posledních letech propadl Stanislav Flígr další zálibě – cestování a sportovnímu potápění. „Nejkrásnější moře je podle mne v Egyptě a v Indonésii. Letos jsme byli v Mexiku, kde jsou úžasné podmořské jeskynní systémy Cenoty. Dokud mi slouží zdraví, chtěl bych se podívat do hlubin Indického oceánu,“ prozradil. Plnění povinností starosty obce se 750 obyvateli, kterou spravuje devítičlenné zastupitelstvo a starosta má pravomoc obecní rady, zabírá Stanislavu Flígrovi hodně času a přidává vrásky i šediny. „Zastupitelé mi ochotně pomáhají, ale i tak je pracovní tlak na neuvolněného starostu obrovský. Obec musí zajistit svým občanům většinou stejné služby jako město, ale k dispozici má mnohem méně peněz. Rozhodnout, co se pokryje z rozpočtu obce, je často složité a nevděčné. Zaměstnání ani starostování se ošidit nedá, tak na to doplácí rodina. Ještěže pro mě mají doma pochopení. Vždyť pro obec pracuji prakticky denně, bez
ohledu na stanovené úřední hodiny. Když je zasedání obecního zastupitelstva, přicházím domů často pozdě. Jsem v polovině funkčního období a dobře vím, že čtyři roky v životě obce moc neznamenají. I když i za těch několik let se dá udělat hodně práce. Vloni se nám podařilo dokončit obecní bytový dům s dvaceti nájemními byty, v nichž bydlí většinou mladí lidé. Dražice jsou jen 5 km od Tábora, je zde mateřská škola a 1. stupeň ZŠ, takže o bydlení ze strany mladých zájem je. V bytové politice chceme jít cestou výstavby rodinných domků. Bohužel řešíme problémy s výkupem pozemků v majetku církve. Do konce listopadu tohoto roku bude v obci dokončena oprava komunikací s dotací z EU. Jedná se o úpravu návsi, chodníků a silnice. Při té příležitosti provádí E.ON rekonstrukci vlastní kabelové sítě. Tady se v praxi osvědčilo propojení mé profese s funkcí starosty,“ připomněl Stanislav Flígr a pokračoval výčtem dalších plánů, „požádali jsme o dotaci z EU na vybudování asi 2 km cyklostezky, která bude navazovat na mezinárodní cyklotrasu Zelená cesta Praha-Vídeň, a o dotaci na přístavbu budovy základní školy. Z větších investičních akcí, které bychom chtěli v blízké budoucnosti uskutečnit, bych zmínil rekonstrukci kulturního domu a výstavbu domu pro seniory s pečovatelskou službou s kapacitou asi třiceti míst.“ Jako starosta vítá iniciativu E.ONu, který přichází s novým balíčkem služeb pro obce. Jedná se o převzetí údržby a provozování veřejného osvětlení za zvýhodněnou cenu elektřiny. „Pokud bude nabídka cenově přijatelná, budeme o ní uvažovat. Ubude mi tak jedna starost z té ohromné hromady ostatních. Pokud jde o E.ON, tak cením si ve všech směrech dobré spolupráce s oblastním manažerem Miroslavem Točínem i podpory některých akcí pro děti ze strany společnosti, např. v rámci E.ON Junior Cupu nám věnovala míče pro fotbalový oddíl žáků nebo příspěla na pořádání dětského dne. Být neuvolněným starostou není žádný med. Kdybych neměl podporu ze strany zaměstnavatele, třeba úpravou pracovní doby v rámci možností, abych se mohl zúčastňovat různých jednání pro obec, nedalo by se to vůbec zvládnout. Moc si toho vážím,“ uvedl na závěr Stanislav Flígr. Mirka Lednická
12 komunal.info E.ON v regionech
Velké finále má svého vítěze Největší turnaj pro hráče do deseti let v České republice E.ON ČR Junior Cup zná svého vítěze pro letošní rok. Výhru vybojoval celek RAFK Rajhrad, který ve finálovém utkání porazil ABC Braník 2:0.
Absolutní vítěž letošního ročníku E.ON ČR Junior Cup 2008 RAFK Rajhrad se kromě poháru může těšit i na cestu do Gilchingu.
Rozhodující zápas letošního turnaje se hrál před prvoligovým zápasem mezi českobudějovickým Dynamem a Mladou Boleslaví na novém trávníku českobudějovického E.ON Stadionu. Většina hráčů také měla možnost pozdravit se s Karlem Poborským, který měl nad pohárem záštitu a navštívil i několik úvodních oblastních turnajů. „Smyslem takového turnaje je jednoznačně přivést děti k fotbalu i v době počítačů a dalších her. Některé zápasy tady měly svou nespornou kvalitu,“ konstatoval Karel Poborský a také potvrdil, že fotbalový talent se může poznat už v deseti letech. „Nedokáži říci, jestli já jsem už v deseti letech zrovna zářil, ale talent se samozřejmě odhadne a na těch klucích je to vidět,“ podotkl Poborský.
Šek na 50 tisíc korun určených na energetické úspory pro školu nejlepšího hráče Velkého finále získal zaslouženě Dominik Janošek.
O talentech ví své ve vítězném RAFK Rajhrad, který postoupil z brněnské části turnaje a výhrou nad středočeským Braníkem si zajistil i hlavní cenu - účast na mezinárodním poháru v německém Gilchingu. „Samozřejmě, že to byl jeden z našich cílů a budeme chtít v Německu uspět. Myslím, že jsme si počínali dost suverénně a za celé Velké finále jsme dostali v Českých Budějovicích jenom jeden gól,“ upozornil trenér Rajhradu Jaroslav Kaplan. Podle něho měl pohár velmi vysokou úroveň a jeho celek speciálně na E.ON ČR Junior Cup posílil. „Sehnali jsme ještě tři hráče z Brna, o kterých jsme věděli, že jsou opravdu dobří. S tímhle týmem pracujeme už čtyři roky a troufám si říci, že dokážeme hrát s kýmkoliv,“ je přesvědčený Kaplan.
Největším talentem byl podle odborné poroty na turnaji zřejmě Dominik Janošek z vítězného celku, který dostal i cenu pro nejlepšího hráče. Základní škola, kterou Dominik navštěvuje obdržela od společnosti E.ON šek na 50 000 Kč určených na energetické úspory. „Byli jsme tady nejlepší a šlo mi to. Podobnou cenu už jsem dostal i na turnaji ve Zlíně, ale tady to bylo ještě daleko lepší. Na takovém trávníku jsem ještě nikdy nehrál a vlastně celý stadion je skvělý,“ prozradil mladík, který nastupuje ve středu zálohy a jeho největším vzorem je Christiano Ronaldo z Manchesteru United. Do Velkého finále se dostalo deset nejlepších celků z oblastních turnajů v jižních a středních Čechách a na jižní Moravě. Celkem se letos do turnaje zapojilo na dva tisíce hráčů a energetická společnost E.ON rozdala stovky míčů i dresů. „Podpora mládeže a sportu je jednou z našich největších priorit, což tento turnaj jednoznačně dokazuje. E.ON ČR Junior Cup je po prvních počátečních ročnících největším turnajem svého druhu v republice. I mezi účastníky má takovou popularitu, že uvažujeme o jeho dalším rozšíření o Prahu a možná i další regiony,“ zhodnotil letošní ročník E.ON ČR Junior Cupu Tomáš Kubín, vedoucí oblastního managementu společnosti E.ON Česká republika, s.r.o. Vladimír Vácha, Koncernová komunikace
Přejeme vám krásné prožití vánočních svátků a do nového roku hodně zdraví, štěstí a pohody. Vaše redakce
komunal.info Redakce: E.ON Česká republika, s.r.o., F. A. Gerstnera 2151/6, 370 49 České Budějovice, e-mail:
[email protected], tel.: 602 550 221. Redakční rada: T. Doležal, J. Drápal, J. Holešínský, T. Kubín, T. Nováček, V. Vácha, P. Vostal.
