Komplexní přeměna zdevastované krajiny na Sokolovsku v atraktivní turistickou lokalitu. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Název bakalářské práce:

Komplexní přeměna zdevastované krajiny na Sokolovsku v atraktivní turistickou lokalitu

Vypracovala: Lenka Kněžická Vedoucí práce: Ing. Jana Valentová Akademický rok: 2006/2007

Prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Komplexní přeměna zdevastované krajiny na Sokolovsku v atraktivní turistickou lokalitu“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 7. června 2007

-2-

Poděkování

Ráda bych poděkovala své vedoucí bakalářské práce Ing. Janě Valentové za pomoc, podporu a cenné připomínky během zpracovávání tohoto tématu. Dále děkuji všem těm, kteří si na mě i přes nabitý program našli čas a ochotně a odborně odpovídali na mé otázky k tomu, co se mi v tištěné formě nikde nepodařilo najít.

Můj dík tedy patří panu Janovi Hrazdirovi, Ing. Jaroslavu Mühlhanselovi, Ing. Jiřímu Pöpperlemu, Ing. Petru Slapničkovi, Mgr. Tomášovi Správkovi a RNDr. Miroslavu Vidlákovi. Na konec děkuji Tomášovi Klimčukovi za pomoc s obrazovou přílohou.

-3-

Úvod ........................................................................................................................................... - 5 1 Charakteristika regionu....................................................................................................... - 7 1.1 Město Sokolov.................................................................................................................. - 7 1.1.1 Historické souvislosti ................................................................................................ - 7 1.1.2 Současná situace ........................................................................................................ - 8 1.1.3 Naděje do budoucna .................................................................................................. - 9 2 Rekultivace ...................................................................................................................... - 10 2.1 Co to je rekultivace......................................................................................................... - 10 2.2 Technologie rekultivací .................................................................................................. - 11 2.3 Rekultivace na Sokolovsku ............................................................................................ - 11 3 Přeměna konkrétních oblastí na Sokolovsku.................................................................... - 13 3.1 Jezero Michal.................................................................................................................. - 13 3.1.1 Původní území ......................................................................................................... - 13 3.1.2 Popis areálu koupaliště ............................................................................................ - 13 3.1.3 Návrhy dalšího využití ............................................................................................ - 14 3.1.4 Úspěch projektu....................................................................................................... - 16 3.2 Celek Silvestr.................................................................................................................. - 17 3.2.1 Popis území ............................................................................................................. - 17 3.2.2 Plány přeměny ......................................................................................................... - 18 3.2.3 Obora a lesopark...................................................................................................... - 18 3.2.4 Golfové hřiště .......................................................................................................... - 19 3.2.5 Propagační strategie hřiště, úspěchy a přínosy........................................................ - 20 3.3 Jezero Medard................................................................................................................. - 22 3.3.1 Popis území a provedené rekultivace ...................................................................... - 22 3.3.2 Hlediska obnovy krajiny.......................................................................................... - 22 3.3.3 Plán využití území ................................................................................................... - 23 3.3.4 Urbanistická studie .................................................................................................. - 24 3.3.5 Okolí jezera............................................................................................................. - 25 3.3.6 Celek Lítov-Boden ................................................................................................. - 28 3.3.7 Shrnutí projektu jezera Medard ............................................................................... - 29 4 Marketing destinace Sokolovsko........................................................................................... - 31 4.1 Vysvětlení pojmu destinační marketing ......................................................................... - 31 4.2 Destinační společnost Sokolovsko ................................................................................. - 32 4.2.1 Aktivity Destinační společnosti Sokolovsko, o.p.s. ................................................ - 32 4.2.2 Projekt Burgenstrasse / Hradní stezka ..................................................................... - 33 4.3 SWOT analýza destinace Sokolovsko............................................................................ - 34 4.3.1 Silné stránky ............................................................................................................ - 34 4.3.2 Slabé stránky ........................................................................................................... - 35 4.3.3 Příležitosti................................................................................................................ - 35 4.3.4 Ohrožení .................................................................................................................. - 36 5 Dotazníkové šetření .............................................................................................................. - 38 5.1 Postup dotazování........................................................................................................... - 38 5.2 Výsledky šetření ............................................................................................................. - 38 6 Závěr...................................................................................................................................... - 41 Literatura .................................................................................................................................. - 43 Internetové zdroje ..................................................................................................................... - 43 Seznam příloh ........................................................................................................................... - 44 -

-4-

Úvod Prvotním kritériem při výběru tématu bakalářské práce bylo, aby mi rozebírané téma bylo osobně blízké a pro mě zajímavé. K nápadu vybrat si téma popisující přeměnu mého rodného města v budoucí atraktivní turistickou destinaci mě přivedl především fakt,že kdykoli zmíním, odkud pocházím, narážím na velmi zkreslené představy. Sokolov si většina lidí spojuje s vidinou špinavé, zdevastované krajiny a litují mě, že v něčem takovém musím žít. S velkou námahou je vždy přesvědčuji, že už je dávno všechno jinak a bude ještě lépe! Současný Sokolov je město pěkné, moderní a čisté a má obrovský potenciál do budoucna.

V Sokolově žiji od svého narození, nějakou dobu ho tedy už mohu hodnotit. Je to město silně ovlivněné průmyslem a těžbou. Tento fakt je v myslích zdejších obyvatel stále silně zakořeněný, ač stopy na vnějším vzhledu města rychle mizí. V poslední době, především po procesu privatizace největšího aktéra těžebních činností v oblasti, Sokolovské uhelné, právní nástupce, a.s., je patrný jasně nasazený směr dalšího rozvoje. Znenadání se začínají objevovat projekty, o kterých by ještě před pár lety nikdo nevěřil, že by v této oblasti mohly vzniknout. Vzhled města se takřka každým měsícem vylepšuje, ať už jsou to opravené fasády domů, rozrůstající se síť cyklostezek nebo systém barevných informačních tabulí – jde prostě vidět, že se region plnými silami snaží zalíbit a možná tak trochu odčinit ta desetiletí smogu, prachu a uhlí.

Původně jsem se o tyto plány a koncepce začala zajímat z vlastní zvědavosti, a narazila jsem na velký problém při shánění informací. Příležitostné zmínky v médiích nebo ústní podání (Sokolov není město velké a lidé mluví o lecčems) dávají tak lehce tušit, komplexní materiál popisující plánované postupy však viděl asi málokdo, pokud vůbec existuje. Ať je pohled návštěvníků města i místních jakkoli nedůvěřivý a mnohé věci jim na tomto místě stále ještě připadají nezvyklé, všichni přiznávají, že nastal jistý zlom a město se bude muset posunout jiným směrem, už jenom proto, že těžební aktivity v této lokalitě pomalu utichají a lidé zde musejí začít žít něčím jiným.

Ve své práci se budu snažit ukázat, že Sokolovsko je na velmi dobré cestě k přeměně v zajímavou turistickou oblast. Představím celkem 3 areály původního těžebního území, a popíšu jejich přerod v lokalitu využitelnou pro rozvoj cestovního ruchu v regionu i pro zkvalitnění

-5-

života jeho obyvatel. Areály potom zařadím do celkového kontextu pozitivní přeměny města, zamyslím se nad tím, jak by se v započatém směru dalo pokračovat a zhodnotím případné úspěchy či neúspěchy. Toto bude řešeno v kapitole 3. Podklady jsem čerpala nejen z dostupných plánů, strategií, studií a koncepcí, ale především z osobních rozhovorů přímo se zasvěcenými odborníky, kteří mi zajisté poskytnou nejpřesnější informace o tom, co už se zde učinilo a co se v nejbližší době bude dít.

Na závěr práce, v kapitole 4, se zaměřím na marketing budoucí destinace Sokolovsko, zmíním některé aktéry, které se o propagaci a marketing oblasti již zasazují. V kapitole 5 bych také chtěla prozkoumat názor místního obyvatelstva na tuto problematiku, protože především oni mají budoucnost města ve svých rukou a na jejich dalším jednání a chování mnohé závisí. Průzkum provedu pomocí dotazníkového šetření, a z jeho výsledků vyvodím závěry a doporučení.

Jsem přesvědčena, že práce bude přínosná nejen pro mě samotnou, protože proniknu do toho, co všechno mě za pár let v mém regionu nejspíše čeká (a do jaké oblasti by se případně daly směřovat mé budoucí kariérní plány), ale především bych ráda docílila toho, aby tyto stránky byly poučným čtením pro ty, kteří si stále ještě Sokolov představují pod hustými mračny smogu a se zaprášenými, oprýskanými domy plnými horníků.

-6-

1

Charakteristika regionu

1.1 Město Sokolov Město Sokolov leží v hornaté krajině západních Čech při soutoku řek Ohře a Svatavy, téměř uprostřed sokolovské hnědouhelné pánve. Správní území města činí 2277 ha a v současné době má kolem 25 000 obyvatel. Na severu je ohraničeno Krušnými horami, na východě Doupovskými horami a na jihu chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les. Ze západu plynule navazuje na chebskou pánev.

Sokolovsko je průmyslovým centrem se slabě zastoupenou zemědělskou výrobou, bohatou tradici má chemický, strojírenský a elektrotechnický průmysl, výroba hudebních nástrojů (Amati Kraslice), porcelánu (Porcelán Loučky), skla (Glaverbel Oloví), výroba stavebních materiálů a textilní průmysl. Hnědé uhlí tvoří důležitý energetický zdroj, který se přímo zde transformuje na elektřinu dodávanou do nadregionální distribuční sítě. Odpadní teplo se využívá prostřednictvím systémů centrálního zásobování teplem pro vytápění budov a v menší míře i pro technologické účely. Jako hlavní aktéři daných činností figurují zejména areály elektráren Vřesová a Tisová, v těžební oblasti potom Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., právní nástupce, největší zaměstnavatel v kraji a hlavní subjekt všech nejen těžebních, ale v poslední době také rekultivačních a investičních aktivit v regionu.

1.1.1 Historické souvislosti Těžební aktivity formují tvář města již od 90. let 18. století, kdy první chmelnice v tradičně zemědělské oblasti musela ustoupit uhelnému dolování. K největšímu rozmachu těžby došlo v 50. letech 20. století a tato činnost vedla nejen k obrovské devastaci krajiny, životního prostředí a likvidaci památek (rozsáhlá výstavba tzv. hornických kolonií zničila původní osady a dodnes je na tváři města patrná), ale také k narušení demografické a vzdělanostní struktury obyvatelstva. Tato nerovnováha přetrvává dodnes. Sociální prostředí s vyšším zastoupením problémových skupin se projevuje mimo jiné vysokým počtem rozvodů (3,94 na 1000 obyvatel)1, z hlediska úrovně vzdělanosti obyvatel průměrem,

ve srovnání

s ostatními

regiony ČR

leží region výrazně pod republikovým zde žije nejnižší

podíl

obyvatel

s vysokoškolským vzděláním a nejvyšší podíl obyvatel, kteří dosáhli maximálně základního

1

Státní program rozvoje regionu severozápad, 2005, str. 7

-7-

vzdělání. Úroveň vzdělanosti v regionu je negativně ovlivněna rovněž malou vybaveností vysokým školstvím.

1.1.2 Současná situace Po roce 1989 došlo ke změně pohledu na ekologický dopad těžby na krajinu. V sokolovském hnědouhelném revíru je těžbou hnědého uhlí dotčeno území o rozloze cca 9200 ha. Kromě toho probíhá v okolních lokalitách těžba dalších nerostných surovin. Spolu s potřebou řešit výše zdůvodněné problémy sociální, vyvstává stále naléhavější otázka, jakým směrem se bude region ubírat po ukončení těžby.

Poslední lom v západní části území, Medard – Libík, ukončil svoji těžbu v roce 2000.V současné době se uhlí těží pouze ve východní části sokolovské pánve, a to na lokalitách Družba a Jiří. Lom Jiří je rozhodující těžební oblastí s roční těžbou kolem 8 mil. tun. Svůj postup ukončí na linii územně ekologických limitů, stanovených pro sokolovskou pánev vládním usnesením č. 490/91. O jeho postupu za stanovené hranice se neuvažuje, při zachování současné úrovně těžby je tedy jeho životnost nejdéle do roku 2027.2 Lom Družba představuje rozlohou i těžebními výkony mírně přes 2 mil. tun ročně nejmenší lomovou hnědouhelnou lokalitu v rámci České republiky. Svůj postup ukončí v roce 2043.

Přítomnost rozsáhlých krajinných prostorů zbylých po těžbě hnědého uhlí může procesu přeměny regionu v turisticky atraktivní lokalitu propůjčit nádech zajímavé destinace, a bude tedy působit jako výhoda. Zároveň zaručuje dostatek ploch poskytujících specifické možnosti pro nové využití. Další velkou předností je poloha daného území uvnitř tzv. lázeňského trojúhelníku, který je považován za nejvýznamnější seskupení lázeňských míst v České republice a jehož pomyslné vrcholy tvoří Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.

Těsné sousedství a již v současnosti dobře fungující vazby s německými spolkovými zeměmi Sasko a Bavorsko, poloha při významném vnitrostátním dopravním koridoru s blízkým přímým propojením na SRN a přítomnost mezinárodního letiště na území Karlových Varů je také velmi důležitým vodítkem při plánování vize budoucích aktivit v regionu. Rovněž vstup České republiky do Evropské unie znamená pro území velké pozitivum projevující se možností čerpat z dotačních fondů.

2

Krajíček, L., Rothbauer M.:Územní prognóza území dotčeného těžbou hnědého uhlí na Sokolovsku, str. 51, Ateliér T-plan, s.r.o., Praha 2004

-8-

Již nyní patří Sokolov k nejlépe vybaveným městům pro zájmový a vrcholový sport v Karlovarském kraji - nabízí hřiště, ledovou plochu, nově vybudované fotbalové hřiště, koupaliště, krytý bazén, sportovní haly, minigolf, areál zdraví a sportu, fitness centra. Zároveň město věnuje velkou pozornost kvalitě životního prostředí, údržbě, rekonstrukci a budování nových ploch zeleně sloužících rekreaci, a výstavbě pěších tras i cyklotras. Většina těchto areálů byla vybudována s výrazným přispěním nebo dokonce přímo z iniciativy Sokolovské uhelné a.s., která je také hlavním sponzorem téměř všech sportovních a kulturních aktivit v regionu.

Budoucí kroky představitelů města k dalším pozitivním změnám nastiňuje řada zpracovaných plánů, které by měly dále rozvíjet využitelnost území, jako např. plány výstavby cyklotras vedoucích městem a spojující ho s okolím, návrh přestavby fotbalového stadionu, zřízení multifunkčního informačního centra při městské knihovně, dokončení rekonstrukce kláštera a otevření místního pivovaru v jeho prostorách, rozšíření městského krytého bazénu, zřízení vodáckého tábořiště, vybudování nové centrální budovy areálu integrované střední školy technické a ekonomické, existuje také koncepce vycházkových cest kolem města, výsadby nové zeleně v centrálních městských parcích či návrh rozvoje parkovacích možností ve městě.3 Mnohé z těchto plánů jsou zapracovány v Programu sociálního a ekonomického rozvoje města Sokolov do roku 2014 jako cíle vyplývající z dlouhodobých záměrů.

1.1.3 Naděje do budoucna Vzhledem k výše zmíněnému popisu současného stavu regionu lze označit situaci vývoje na Sokolovsku za přelomovou. V západní části území probíhají rekultivace a revitalizace zničené krajiny, spojené nejen s možností výrazné pozitivní změny kvality životního prostředí, ale také s potřebou nového vyplnění těžbou uvolněného prostoru, a to nejen z hlediska krajinného, ale především ekonomického. Ve východní části řešené oblasti bude nejspíše dosavadní industriální vývoj ještě po několik příštích desetiletí pokračovat, zároveň však bude i zde klesat počet pracovních míst vázaných na těžbu, energetiku a těžký průmysl. Nutnost vytváření nových pracovních příležitostí, stanovení vize příštího směřování a vytvoření dalších atraktivit v celém území bude proto velmi naléhavá. Bude nutno komplexně přebudovat dosavadní image města a zasadit ho do povědomí budoucích návštěvníků jako místo nabízející přírodní atraktivity, dostatek příležitostí k relaxaci, kulturním, sportovním

a volnočasovým aktivitám, kvalitní

zázemí a odpovídající služby. 3

http://www.sokolov.cz/scripts/detail.php?pgid=121

-9-

2

Rekultivace

2.1 Co to je rekultivace Za rekultivace a sanace jsou považovány všechny práce, které je organizace povinna učinit k nápravě škod na krajině a škod vzniklých na pozemcích právnickým i fyzickým osobám těžební činností (§ 31, odst. 5 horního zákona). Sanační práce zahrnují i rekultivaci pozemků podle zvláštních předpisů.4 Může jít např. o vysazení náhradní zeleně, případnou výstavbu náhradních objektů za objekty narušené těžební činností, pokud slouží k obnově funkční způsobilosti krajinného systému. Rekultivace je uvedení postiženého území do takového stavu, aby zde mohl fungovat soběstačný ekosystém a aby se území nepodobalo měsíční krajině, jak tomu mnohde bývá.5

Těžbou poznamenaná území mají nepříznivou povahu jak z hlediska přírodních podmínek, tak i v souvislosti s představou o využívání krajiny. Lomy a výsypky mění tvář daného území, vytvářejí nepřirozená údolí a kopce, podléhají intenzivnímu zvětrávání nebo jejich hmota dlouhodobě sesedá, takže jsou na mnoha místech nestabilní a po mnoho dalších let naprosto nevhodné pro stavbu nových objektů. S rekultivací je tedy nutno počítat ještě před otvírkou dolu, již během těžby by mělo docházet ke vhodnému tvarování výsypek s ohledem na jejich trvalou stabilitu a předpokládaný způsob rekultivace.

Těžba a rekultivace se navzájem koncepčně prolínají, ovlivňují a podmiňují. Proto doly vytvářejí pro rekultivaci povinnou finanční rezervu, která se stala nákladovou položkou těžby a jejíž objem musí pokrývat potřeby veškerých rekultivací v časovém horizontu až do ukončení rekultivačního procesu.6 Vzhledem k tomu, že tato povinnost neplatila v minulém období, kdy byly doly státními podniky, rozhodla se vláda ČR v roce 2002, že pro revitalizaci hnědouhelných pánví v Ústeckém a Karlovarském kraji uvolní ze státních prostředků 15 miliard Kč, čímž bude vyrovnán dluh státu vůči současným těžebním organizacím.

4

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 289/1995 Sb., tzv. lesní zákon http://cs.wikipedia.org/wiki/Rekultivace 6 Vytváření je zákonnou povinností těžebních společností danou zákonem č. 541/1991 Sb. 5

- 10 -

2.2 Technologie rekultivací Rekultivační

technologie je velmi

rozmanitá.

Obecně rozlišujeme rekultivaci

zemědělskou, lesnickou, hydrickou (vodní) a účelovou. Výběr rekultivačního postupu závisí především na povaze pozměňovaného území, rozsahu a charakteru devastace, na velikosti a tvaru výsypek či odvalů a plánu využití budoucí krajiny. Již během těžby dochází k dílčím etapám a přípravným fázím, teprve po dokončení zakládání výsypky započne vlastní činnost, která povede k plánovanému výsledku. Hlavním požadavkem rekultivací je ekologická vyváženost, ekonomická efektivnost, zdravotně-hygienická nezávadnost a estetické působení napravovaného území.7 Úspěšná rekultivace by měla zcela splynout se svým okolím tak, aby návštěvník v oblasti nepocítil nic nepatřičného, obnovená krajina by měla mít co možná nejpřirozenější charakter.

2.3 Rekultivace na Sokolovsku Rekultivace území poškozeného těžbou hnědého uhlí bude na Sokolovsku probíhat ještě nejméně příštích 50 let, vzhledem k předpokládanému termínu ukončení těžební činnosti v posledním provozovaném lomu Družba kolem roku 2043. V současných projektech dominuje hydrická rekultivace zbytkových jam. Nemusí být ale tou poslední metodou revitalizace hnědouhelných revírů. Názory na způsob a metody rekultivace se zajisté budou dále vyvíjet, budou se měnit vědecké a technologické přístupy k rekultivaci, stejně jako společenská potřeba jejího výsledku.

Hydrická rekultivace se používá k zahlazení zbytkových jam velkolomů, podúrovňových pískoven a kamenolomů. Při tomto procesu dochází k postupnému zatápění povrchovými a důlními vodami. Tento postup se vzhledem k obvykle nedostatečnému objemu hmoty pro opětovné zasypání výsypek, dle ekonomických propočtů a posouzení sociálně-ekonomických vazeb jeví jako nejideálnější. Nově vzniklé plochy umělých jezer mají vlastnosti bližší přirozeným jezerům než přehradním nádržím a

nabízejí široké využití k rekreačním a

turistickým účelům, vodním sportům a výzkumným aktivitám. V neposlední řadě mají velmi významný pozitivní dopad na celkový estetický vzhled krajiny.

7

http://rum.bf.jcu.cz/pzp/soubory/Rekultivace.pdf

- 11 -

Podmínkou úspěšné přeměny Sokolovska je rychlá a zásadní změna jeho image jako území postiženého masivní devastací krajinného životního prostředí, včetně společenských důsledků z toho plynoucích. Tato změna nesouvisí jen s vnějším vzhledem oblasti, ale bude vyžadovat také rozsáhlou základnu nově orientované pracovní síly a rozvoj dopravní a technické infrastruktury odpovídající měnícímu se využití jednotlivých částí řešeného území.

- 12 -

3

Přeměna konkrétních oblastí na Sokolovsku

V této kapitole budu popisovat přeměnu 3 bývalých dolových oblastí. Pro lepší orientaci v dalším textu uvádím v tabulce stručný přehled jednotlivých území a plánovaných, nebo již realizovaných aktivit. Tabulka 1: Popisovaná území a plánované aktivity

Území Michal Silvestr

AKTIVIta Koupaliště, aquapark, sportovní areál Golfové hřiště Obora se zvěří, naučná stezka Lesopark, arboretum, sportoviště Medard- jezero Jižní část Rozhledna, přístaviště, pláž Východní část Rekreační objekty, hotelové centrum, autokempink, přístaviště, rehabilitační centrum pro seniory Severní část Obytné domy, konferenční centrum, sportovní areály, přístav pro plachetnice Západní část Motokros, bikros, lanové centrum, areál pro chov koní a agroturistiku, rozhledna Medard Lítov-Boden „Cesta umění“, botanická zahrada, areál vysoké školy

3.1 Jezero Michal 3.1.1 Původní území Bývalý malolom Michal je situován jižně od města Sokolov. Těžbu uhlí ukončil v roce 1988. Rekultivace této lokality byla založena na vytvoření vodní plochy s významnou krajinně estetickou rolí, která měla tvořit důležité rekreační zázemí města Sokolova. Vlastní rekultivace probíhala kombinací souvislé lesnické výsadby a vytvořením zatravněných ploch. S pracemi se započalo v roce 1997 a během následujících 5 let bylo provedeno 2108 ha lesnických rekultivací a vytvořena vodní plocha o rozloze 29, 7 ha, kterou obklopuje 2,4 ha pláže. Celý projekt byl až do této fáze financován z povinné rezervy na sanace a rekultivace vytvořené Sokolovskou uhelnou a.s., celkové náklady byly 112 milionů Kč.

3.1.2 Popis areálu koupaliště První fáze rekultivace byla ukončena v roce 2002 a zanechala za sebou atraktivní vodní plochu zasazenou v zeleni. Každý takový objekt nabízí úvahy o dalším využití k turistickým, rekreačním a sportovním účelům. Sokolovská uhelná, a.s. ve spolupráci s městem Sokolov tedy nakonec přistoupila k vytvoření areálu s bohatou nabídkou volnočasových aktivit. V severní části areálu bylo vybudováno technické zázemí, prostory pro vodní záchrannou službu, šatny, sprchy, - 13 -

sociální zařízení a byt správce, na území celého koupaliště potom najdeme hřiště na plážový volejbal, tenisové hřiště s umělým trávníkem, minigolf, stolní tenis, kuželkářské dráhy, dětská brouzdaliště, stánky s občerstvením a krytá posezení. Povrch pláže podél pobřeží se zjemnil, takže je písčitá či travnatá, na vodní ploše přímo jsou k dispozici nafukovací atrakce, k zapůjčení potom šlapadla a lodičky. Největší atraktivitu představuje vodní tobogan na okraji jezera, který je se svou délkou 180m řazen k nejdelším toboganům ve střední Evropě.

Ve Státním programu rozvoje regionu Severozápad se dále doporučuje v rámci revitalizačních aktivit vybudovat okolo jezera cyklostezky napojené na navržený systém tras, který by měl být postupně budován v celém Karlovarském kraji. V okolí jezera Michal by měly vzniknout dvě trasy cyklostezek o souhrnné délce 6,430 km, spojující jednotlivá území vyčleněná pro sportovní a rekreační aktivity. Tyto budou navazovat na cyklotrasy vedoucí na Hruškovou, Staré Sedlo, Sokolov a na revitalizovanou lokalitu Silvestr. V současné době je čerstvě dokončena cesta spojující Michal s centrem města, která nabízí příjemný způsob, jak sem docestovat na kole či kolečkových bruslích.

O existenci a nabídce celého areálu se veřejnost může dozvědět především díky internetovým stránkám, kde je umístěno i promítání webové kamery, aby si zájemci mohli prohlédnout aktuální situaci, množství návštěvníků apod., což bylo přijato s velkým úspěchem. Stránky evidují 9000 přístupů za rok. Pro snadnou orientaci při hledání koupaliště bylo nutno rozšířit systém informačních značek ve městě, aby hosté nebloudili. Dobře funguje také spolupráce s městem Karlovy Vary, potisk s logem koupaliště můžeme vidět na projíždějících autobusech MHD. K propagaci jsou dále využívána regionální rádia a případně místní tisk. Další rozšíření propagačních aktivit prý není nutné, areál je relativně známý v regionu i za jeho hranicemi, největší zájem je ze strany německých, ruských a holandských turistů. S inzeráty v brožurách cestovních kanceláří nebo původně zamýšlenými billboardy u silnic se tedy nepočítá, náklady by v tomto případě byly vyšší než jejich přínos.

3.1.3 Návrhy dalšího využití Jezero Michal bylo první viditelnou vlaštovkou v přeměně dolového území v turisticky atraktivní objekt a veřejnost to velmi rychle pochopila. Celý areál byl oficiálně otevřen v roce 2004 a i když se přímo za provozu muselo mnoho věcí dolaďovat a vylepšovat, setkal se s velkým úspěchem a nadšením nejen místních, ale i cizinců (nejčastěji lze na plážích slyšet

- 14 -

ruštinu a němčinu). I když je koupaliště ze Sokolova snadno dostupné pěšky nebo na kole a pro případ použití dopravy autem disponuje dostatečně prostorným parkovištěm (až 650 míst), během léta fungují pravidelné autobusové linky spojující jej s centrem města. Provozované služby (občerstvení, obsluha u vstupu, údržba prostoru, vodní záchranná služba atd.) nabídla množství sezónních pracovních míst, což s povděkem přijali především mladí lidé, kteří na Sokolovsku každoročně řeší problémy s nedostatkem letních brigád.

Bohužel objekty podobného rázu lehce podléhají sezónnosti, jsou velmi závislé na počasí a v podstatě mohou být v provozu jen několik měsíců ročně.I při nulové návštěvnosti však vznikají náklady na provoz a údržbu areálu, rovněž vodní záchranáři mají předem nasmlouvanou pracovní dobu. Proto by se mělo přemýšlet, jak tuto situaci vylepšit. Aby se sezónnost alespoň zčásti eliminovala, mělo by dojít k rozšíření nabídky atrakcí.

Podle neoficiálních informací vypadá pravděpodobně plánovaná výstavba rozsáhlého krytého aquaparku v areálu koupaliště, která by měla zajistit celoroční provoz a přitáhnout návštěvníky nejen z regionu a okolí, ale také z blízkého Německa. Dle mého názoru je však podobných atrakcí v okolí dost (aquapark v blízkých Františkových Lázních, v Kláštěrci nad Ohří, plánovaný na Bublavě, vhodné by bylo také uvažovat pestrou nabídku v německém Weidenu, Ambergu či Muhlleitenu). Konkurence je tedy velká, navíc aquaparky bývají navštěvovány plánovaně většinou spíše jednorázově a nebo při náhodném přejezdu místem, domácí obyvatelé by jej pravděpodobně

pravidelně neužívali, vzhledem k dobré kvalitě a

snadné dostupnosti krytého bazénu v Sokolově.

Uvažovalo se také o výstavbě kempu na protějším břehu jezera. Od těchto plánů bylo zatím upuštěno, což považuji za špatné. Tento kemp by totiž mohl sloužit návštěvníkům nejen vodní plochy jako takové, ale jako základna cyklistům a turistům podnikajícím výlety do (pro cyklosport a turistiku velmi atraktivních) krušnohorských kopců, CHKO Slavkovského lesa, historického městečka Lokte, Karlových Varů či Mariánských Lázní. Všechny tyto cíle jsou dosažitelné během jednodenní výpravy a kemp na břehu jezera Michal by nabízel příjemné a pohodlné zázemí a nocleh do dalšího zajímavého dne.

Dále bych doporučovala například organizaci doprovodných akcí pro vyplnění volných večerů po návratu z túry nebo při nepřízni počasí, jako jsou hudební či divadelní produkce, diskotéky a tematické taneční party nebo promítání letního kina. Pro tyto akce se zde nachází - 15 -

dostatečná kapacita, technické a sociální zázemí, jejich případný hluk by díky odlehlosti areálu nerušil obyvatele města a zcela jistě by přilákaly různé druhy návštěvníků, tedy nejen sportovce a lidi toužící po vodě a sluníčku, ale také sokolovskou mládež, která letní večery tráví v nečetných, a tudíž přeplněných restauračních zařízeních v centru města. Pomohly by také překonat nízkou denní návštěvnost vodní plochy při nepřízni počasí.

3.1.4 Úspěch projektu V prvním roce své existence zaznamenalo koupaliště Michal záporný výsledek hospodaření, ač bylo poměrně teplé léto a areál navštívilo přibližně 51 000 lidí. Bylo to dáno mimo jiné nutnými vysokými počátečními investicemi a stále ještě malou všeobecnou známostí. Rok 2005 také příliš příznivý nebyl, především špatné počasí způsobilo nízkou návštěvnost, vykoupalo se zde jen 42 000 lidí, přičemž samozřejmě nesmíme zapomínat, že i při takto nízkém počtu návštěvníků stále existují vysoké fixní náklady na obslužný personál, vodní záchranáře, provoz atrakcí apod. Až rok 2006 přinesl pozitivnější výsledky. Díky tropickému počasí od počátku prázdnin se počet návštěvníků vyšplhal na 62 000, tento slibný rozvoj ukončily až chladnější dny ve druhé půlce srpna. Navíc se zde konalo mistrovství republiky ve volejbalu juniorek a závod triatlonu, což přitáhlo stovky diváků a pomohlo rozšířit dobré jméno areálu.

Ekonomické oddělení koupaliště Michal si velmi uvědomuje nutnost rozšíření nabídky a směřování k prodloužení sezóny a širšímu využití celého areálu, nejen tedy vodní plochy samotné. Jak vyplynulo z rozhovoru s Ing. Petrem Slapničkou, vedoucím technologem z SU, a.s., odpovědným za provoz koupaliště Michal, v současné době se koupaliště rozhodně nemůže považovat za projekt ziskový. Vše je v rukou přírody – na počasí a klimatických podmínkách, kdy se zahájí a ukončí provoz (běžně sezóna trvá od půlky června do začátku září), důležitou roli také hraje dostupnost obslužného personálu, především plavčíků, kteří se rekrutují z řad studentů – a nejsou tedy mimo sezónu k dispozici.

Své výše zmíněné návrhy na další využití jsem po konzultaci s Ing. Slapničkou poněkud přehodnotila. Areál sice nabízí rozsáhlé možnosti využití plynoucí především z jeho rozlohy a nezasvěceným se tedy může zdát, že tento svůj potenciál dostatečně nevyužívá. Jak mi však bylo vysvětleno, situace je mnohem komplikovanější. Možnost konání koncertů a podobných akcí byla po několika špatných zkušenostech zamítnuta z důvodu obtížného zajištění bezpečnostních a hygienických požadavků v průběhu celé akce. Pokud by se akce konala přímo v areálu, byl by

- 16 -

pořadatel odpovědný za bezpečnost návštěvníků, což lze vzhledem k blízkosti vodní plochy a množství účastníků (navíc pravděpodobně v noci) těžko ohlídat. I v případě jejího umístění mimo areál, tedy poměrně příhodně na parkovišti před vstupem, by musely být zajištěny technické podmínky a

např. veřejné záchodky, což by v konečném důsledku nebylo příliš

ekonomické. Navíc celý komplex neposkytuje souvislou plochu takovou, na kterou by se dalo umístit jeviště a prostor pro velký počet diváků, není tudíž ani z akustického hlediska pro podobné akce vhodný. Snad jedině promítání letního kina by dle Ing. Slapničky bylo v budoucnu realizovatelné.

Oblastí, na kterou se budou orientovat další činnosti v nabídce areálu, alespoň zčásti eliminující sezónnost a využití areálu jen jako koupaliště, je sport. V roce 2006 se zde konalo mistrovství republiky v juniorském volejbale, na rok letošní je plánováno mistrovství republiky žen. V budoucnu by se Michal rád zapsal do povědomí veřejnosti jako jeden z nejlépe vybavených areálů s velmi dobrým zázemím a pokusil se tak stát místem pro pořádání soutěží na evropské úrovni. V tomto oboru by se mohla rozvinout spolupráce s německými pořadateli, kteří jeho potenciál hodnotí velmi kladně. I letos se zde bude konat triatlon a předpokládá se vyšší účast oproti 5000 návštěvníků v loňském roce.

3.2 Celek Silvestr 3.2.1 Popis území Území bývalého lomu Silvestr je situováno jižně od města Sokolov mezi obcemi Dolní Rychnov a Březová. Výsypka leží na rozhraní úpatí Slavkovského lesa a sokolovské pánve a je ohraničena na jižní a východní straně silnicí I. třídy státní hranice – Cheb - Karlovy Vary – Praha, na západní straně areálem elektrárny Tisová, na severní straně zástavbou obce Dolní Rychnov. Před zahájením hornické činnosti byla tato krajina členitá, tvořená převážně lesními porosty. Terén se pozvolna svažuje od jihu k severu. Přibližně v polovině dnešní výsypky protékal dolnorychnovský potok, který byl následně přeložen východním směrem.

Území dotčené hornickou činností v tomto prostoru má velikost 269,7 ha. Počátek těžby v daném území se datuje do roku 1939, ukončena byla k 30. 11. 1981. Od poloviny 70. let se postupně začaly vyuhlené části lomu zasypávat, celá lokalita bývalého lomu Silvestr byla dosypána v druhé polovině 80. let. Rekultivaci tohoto území řeší projektová dokumentace „Rekultivace výsypky Silvestr“. V jejím rámci zde vznikne síť stezek o celkové délce 9 947 m, - 17 -

které budou navazovat na plánované cyklostezky v celém Karlovarském kraji, zejména na páteřní cyklotrasu Karlovy Vary - Cheb. Jedná se mimo jiné např. i o propojení východním směrem k rekreačnímu jezeru Michal.

3.2.2 Plány přeměny V průběhu doby bylo území zčásti pokryto náletovými dřevinami a probíhala zde přirozená sukcese,8 v

současnosti byly některé části této značně členité výsypky již

zrekultivovány lesnickým či zemědělským způsobem.9 Cílem vlastní rekultivace a následné revitalizace této lokality je začlenit rekultivované plochy do přírodního krajinného systému a zároveň je využívat pro rekreační, sportovní a vzdělávací aktivity. Záměr předpokládá zřízení lesoparku, zooparku a vybudování celé řady sportovišť. Již fungující golfové hřiště je prvním z nich.

Realizací tohoto záměru na rekultivovaném území dojde k rozšíření nabídky rekreačních, sportovních, kulturních a naučných zařízení v tomto regionu a tím stoupne atraktivita Sokolovska v oblasti turistiky a cestovního ruchu. V neposlední řadě budou vytvořeny nové pracovní příležitosti, jak při samotné výstavbě, tak následně v oboru nabídky služeb a aktivit pro volný čas.

3.2.3 Obora a lesopark Ve střední části výsypky, na severním okraji hraničící s územím obce Dolní Rychnov, by měla vzniknout obora o výměře 59,91 ha, která bude řešena lesnickou a zemědělskou rekultivací. Obora bude zazvěřena převážně daňčí a mufloní zvěří (v plánovaném cílovém stavu až 100 kusů zvěře) a předpokládá se její užití širokou veřejností. Součástí obory budou 3 mokřady o celkové ploše 0,9 ha a různá myslivecká zařízení jako např. krmítka pro zvěř, pozorovatelny atd. Podél zooparku nejspíše povedou naučné stezky.

Dále zde vznikne na ploše 36,75ha lesopark, jehož součástí bude arboretum s informacemi o vysázených druzích dřevin, geologická stezka s 18 stanovišti obsahujícími 8

Přirozená sukcese: proces přirozeného postupného zarůstání volných ploch a tvorby půdy, vegetace respektuje výchozí stanovištní podmínky. Dlouhodobý proces, současné zákony ji již neumožňují. 9 Lesnická rekultivace: spočívá v navážce zeminy a následném osázení vhodnými hospodářskými nebo pomocnými dřevinami. Zemědělská rekultivace: finančně a technologicky nejnáročnější způsob rekultivace, dochází k překrytí terénu vrstvou ornice s přídavkem hnojiv, hlavním cílem je opětovné zapojení půdy do potravinové produkce.

- 18 -

různé exponáty a tabulky s popisem flóry a fauny Slavkovského lesa a geologické stavbě sokolovské pánve, biocentrum, ve kterém se uplatní princip vyššího druhového zastoupení, bludiště z keřů, různé typy altánů sloužící pro odpočinek a vyhlídková místa s průhledy na Slavkovský les a Krušné hory. Rovněž zde budou umístněny fitness prvky sloužící k posilování tělesné kondice v lesním prostředí (trasy pro jízdu na kole, na kolečkových běžkách, trasy pro kondiční běhy).

Nejvýchodnější část území by měla sloužit pro výstavbu sportovišť. Předpokládá se vybudování dvou krytých budov, jedné určené pouze pro tenis, druhé víceúčelové. Kromě toho by měly vzniknout samostatné objekty pro squash a bowling. Sportovní objekty v areálu budou doplněny venkovními hřišti (tenis, volejbal, košíková) a dalšími zařízeními pro sportovní aktivity.

Celý areál obory a lesoparku bude dle mého názoru velkým přínosem především pro místní obyvatelstvo, které si velmi rychle zvykne využívat ho k celoročním návštěvám jako cíl rodinných a zdravotních vycházek či vhodné místo pro zájmový sportovní trénink. Zároveň podpoří obraz Sokolova jako města nabízejícího dostatek zelených ploch pro odpočinek, relaxaci a nyní tak moderní zdravý a aktivní životní styl v srdci přírody. Možná některé jedince také ke zdravějšímu a plnějšímu životu bude inspirovat. Bude nejspíše nutné vybudovat kvalitní systém značení, aby i nezasvěcení návštěvníci z centra města tuto lokalitu snadno nalezli a dostali chuť ji během své vycházky navštívit.

3.2.4 Golfové hřiště Golfová turistika je druhem cestovního ruchu, které je schopno do území přitáhnout velmi specifický druh klientů. Tito lidé jsou ochotni utratit v destinaci vysoké částky peněz, vyžadují však naprosto dokonalé a luxusní podmínky. Jsou to velmi úzce zaměřené skupiny, které málokdy konzumují i jiné služby něž ty, které souvisejí s golfem a samozřejmě s osobním pohodlím. V souladu s heslem: „golf je hra pro každého“ se v poslední době na zeleném trávníku vedle zahraničních hostů objevuje také více (nejen dobře finančně situovaných) domácích obyvatel.Golfové hřiště Sokolov by se mohlo přirozeně napojit na systém tradičních, velmi vyhledávaných hřišť v okolí (Karlovy Vary, Mariánské Lázně) a posloužit jako zastávka při cestách za golfovými zážitky. Pro rok 2007 se Česká republika může pyšnit titulem „Neobjevená golfová destinace “. I z toho by toto hřiště mohlo těžit.

- 19 -

Golfové hřiště Sokolov se nachází ve východní části výsypky. Území bylo původně rekultivováno tradičními postupy a tyto práce profinancovány z povinných rezerv jako „jiné rekultivace“. Poté došlo k jednáním starosty obce Dolní Rychnov s generálním ředitelem Sokolovské uhelné, a.s. a dospěli k nápadu zřídit zde golfové hřiště. Studie byla svěřena německému architektovi Christopheru Städlerovi10, který byl nadšen zdejším územím, jehož netradiční terén ve svém projektu pojal jako výzvu. Vytvořil projekt hřiště s 18 jamkami a rozlohou 76,5 ha, využívající členitého a kopcovitého terénu, jehož všechny plochy nemusí být pouze tradičně zelené. Celková délka hřiště s parem 72 je 6288 m2. Plocha greenů je od 500 m2 do 640 m2, celková plocha včetně forgreenů pak 13 793 m2. Každá jamka má 4 odpaliště. Dle architektova záměru by měl být patrný původ hrací plochy a využita krása těchto nezvyklých útvarů. Pro hráče samotné potom by se hřiště údajně mělo řadit k nejatraktivnějším v republice, právě pro jeho netradičnost a „neplacatost“. Hráči si tak vyzkoušejí jiný styl hry, budou muset jinak uvažovat při překonávání překážek a pracovat s nezvyklým terénem.

První práce na golfu byly zahájeny roku 1999. Na ploše byl vysázen travní porost, vysázeny stromy a keře, vybudován zavlažovací systém a zřízeno 6 mokřadů, 2 malé vodní plochy a 1,5 hektarová nádrž pro závlahu. V roce 2002 se začalo s výstavbou technického zázemí, jehož součástí je už nyní poměrně vyhlášená restaurace s barem, VIP salonkem a letní terasou o celkové kapacitě cca 200, snažící se o osobitý styl a zajímavou nabídku. Na jaře 2005 byla otevřena golfová akademie, kde kromě cvičných odpališť je k dispozici výdejní automat míčků, 2 cvičné putting greeny11 a půjčovna golfového vybavení. Provoz celého zázemí nového hřiště byl zahájen červenci 2005. Na hřišti se hraje od května 2006 (hrál se zde již i turnaj řady PGA Czech), oficiální otevření proběhlo 28. září 2006.

3.2.5 Propagační strategie hřiště, úspěchy a přínosy Nápad vybudovat „na poli za vesnicí“ golfové hřiště se zpočátku zdál přinejmenším překvapivý. Jak už bylo výše zmíněno, původní finanční a sociální struktura obyvatelstva města Sokolov a okolí rozhodně neslibovala rozšíření řady klubových členů, a Sokolov samotný jako

10 11

Více viz www.golfdesign.de Patovací green. Patování – hra míčku úderem v těsné blízkosti jamky.

- 20 -

lákadlo pro golfovou turistiku také nevypadal. Přesto hřiště, které navzdory těmto dohadům neuvěřitelně rychle vyrostlo, žije čilým životem a s příchodem vhodného počasí rozhodně prázdnotou nezeje. Dle rozhovoru s ředitelem Ing. Jaroslavem Mühlhanselem sem několikrát týdně přijíždí plný autobus zájemců, často se zde pořádají firemní turnaje, což slibuje naději, že i některý z negolfistů se po odpoledni stráveném pod vedením zkušeného trenéra pro golf nadchne a stane se vášnivým hráčem.

Počet členů zdejšího golfového klubu zatím příliš vysoký není. Ve snaze otevřít se i „běžným obyvatelům“ nabízí hřiště systém různých slev a zvýhodnění, ceny jsou např. odstupňovány dle dne nebo hodiny, kdy chce hráč hrát, existuje balíček pro 4 hráče, přičemž platí jen 3, velkým lákadlem by měla být i tzv. roční hrací karta, kdy zájemce, který nechce obětovat částku za celoživotní členství, platí jen znatelně mírnější poplatek, za který může služeb hřiště užívat v plném rozsahu.

Protože Golf Sokolov je hřiště mladé a neznámé, musí se samozřejmě snažit na trhu představit a uvést. K tomu slouží i zavedení golf passu, který za jednorázový výhodný poplatek umožňuje hru na každém z pěti blízkých hřištích (kromě Sokolova tuto pětici tvoří hřiště v Karlových Varech, Cihelnách, Mariánských a Františkových Lázních). Golf Sokolov tak využije jména a tradice již zavedených hřišť, a samo na oplátku do této pětice nabídne novotu, neotřelost a kvalitu.

Zdá se tedy, že si Golf Sokolov své místo mezi hřišti přece jen našel a časem navíc přirozeně zapadne mezi ostatní plánované atraktivity tohoto území. Samozřejmě dle odborníků musí ještě „dozrát“, vejít ve známost mezi zahraničními návštěvníky (zatím jsou nejčastějšími hosty Holanďané či Švédové, naopak sousední Němci sem cestu teprve budou muset najít), hrací plochy se musí „usadit“ a řádně zazelenat. Golf Sokolov bude těžit hlavně ze svého původu a netradičního architektova pojetí práce s krajinou, což celé dohromady vytvoří jedinečný prožitek ze hry a přiřadí ho k jednomu z nejlepších hřišť v republice. Návštěvníci, kteří si sem přijdou zahrát, většinou v okolí žádné další služby nekonzumují, mohlo by se tedy zdát, že město jako takové z golfové turistiky příliš užitku nemá. Golfisty však často doprovází rodina nebo přátelé negolfisté, kteří jsou uneseni zdejší krásnou přírodou a jsou překvapeni, že Sokolov by vlastně bylo příjemné místo pro strávení dovolené. Nezřídka se sem také opravdu vrátí, nejen za golfem. A to je, podle mého názoru, ten nejvýznamnější přínos golfového hřiště pro Sokolovsko.

- 21 -

3.3 Jezero Medard 3.3.1 Popis území a provedené rekultivace Řešené území leží v západní části sokolovské pánve, v nejvýznamnější urbanizační ose Karlovarského kraje podél řeky Ohře. Má protáhlý tvar ve směru západ – východ o délce cca 8 km a šířce cca 4km (celková rozloha je 4382 ha) a představuje prostor mezi dnešními městy a obcemi Sokolov, Svatava, Habartov, Chlum Sv. Maří, Bukovany a Citice. Prostor se nachází na severní straně již zmiňovaného lázeňského trojúhelníku a předpokládá se tedy, že v budoucnu doplní bohatou nabídku jeho rekreačních atraktivit.

Spojený lom Medard - Libík se nacházel na severní hranici západní části sokolovské uhelné pánve. V této části revíru se uhlí začalo těžit v letech 1830 až 1840. V roce 1999 byl zpracován v souladu s horním zákonem Plán likvidace lomu, který byl v roce 2001 posouzen v procesu EIA.12 Těžba hnědého uhlí byla ukončena v březnu roku 2000. Rozhodující postavení v rekultivaci a následné revitalizaci lomu Medard – Libík bude mít jezero zbytkové jámy. Rekultivace území mimo jezero je prováděna především lesnickým způsobem, z celkové plochy 1183 ha je navržena lesnická rekultivace na ploše 619,42 ha, hydrická na 497,88 ha, zemědělská na 50,73 ha a ostatní na 14,97 ha.13

Po řadě zpracovaných studií byla nakonec navržena varianta s kótou jezera na úrovni 400 m n.m. Hlavním zdrojem pro napouštění jezera bude řeka Ohře a dle předpokladů potrvá 25 měsíců. Vzniklá vodní plocha bude mít rozlohu 493,44 ha (délka cca 4000 m, šířka cca 1500 m), objem 119,85 mil. m3, maximální hloubka jezera bude 50 m. Po napuštění nebude jezero dotováno vodou z žádného vodního toku, budou sem pouze svedeny odvodňovací kanály z jeho svahů, aby se zamezilo kolísání vodní hladiny, což by mohlo vést k porušení stability břehů a negativnímu vlivu na rozvoj rostlinných a živočišných druhů, stejně jako na rekreační objekty a sportovní zařízení.

3.3.2 Hlediska obnovy krajiny Při realizaci projektové dokumentace k rekultivaci plochy Medard-Libík byla zohledněna Urbanistická studie Sokolovsko – západ, kterou zadal Krajský úřad Karlovarského kraje a 12

EIA (Environmental Impact Assesment): posuzování vlivů na životní prostředí je specifickou expertizou, která je účinným nástrojem strategie prevence ochrany životního prostředí. Základním legislativním předpisem je zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. 13 Jan Hrazdira: Sanace a rekultivace lomu Medard-Libík

- 22 -

vypracoval Urbanistický atelier UP-24. Hlavním cílem této studie je komplexní obnova těžbou zdevastovaného území a tvorba nové krajiny s uplatněním těchto hledisek: •

sociální hledisko: vytvoření vize nové budoucnosti území, nové pracovní příležitosti, stabilizace obyvatel, bydlení, práce, vzdělání, rekreace, orientace na všechny generace s důrazem na mládež a seniory

•

ekologické hledisko: vytvoření přírodně hodnotné krajiny se stabilním ekosystémem, založení centra ekologických studií nadregionálního významu

•

ekonomické hledisko: vytvoření příležitostí pro investice v oblasti rekreace, bydlení, sociálních služeb, moderních technologií

•

estetické hledisko: tvorba „krásné krajiny“ - průhledy, aleje, vodní plochy, rozhledny

•

technické hledisko: zajištění fungování územní z hlediska dopravní obsluhy a technické infrastruktury, koordinace projektu s plány rekultivací

•

hledisko širších vazeb: zapojení obnovené krajiny do organismu okolní urbanistické struktury, význam a vazby projektu v rámci regionu, České republiky i kooperujících příhraničních regionů.14

3.3.3 Plán využití území Dnes už je tedy nezvratným faktem, že během let 2010- 2013 na tomto území vznikne obrovské jezero, jehož vlastnosti se budou blížit jezeru přírodnímu. Původním záměrem Sokolovské uhelné, p.n., a. s. bylo ponechat ho v původní formě k rekreaci a vodním aktivitám. Byla by však škoda nevyužít takto vzniklé, jedinečné atraktivity, jež nabízí rozsáhlé možnosti pro další nápady a projekty, které mohou být nejen velmi ziskové z hlediska Sokolovské uhelné jako vlastníka ploch, ale především budou velkou výzvou a příležitostí pro obyvatele dotčených obcí, místní investory a podnikatele.

V současné době většina dále rozebíraných plánů probíhá zatím jen v hlavách předních organizátorů (Karlovarský kraj, Sokolovská uhelná, a.s.) a ve studiích architektů. Pokud by se však objevily výhodné návrhy ze strany zaujatých investorů, byly by tyto zdánlivě smělé představy v budoucnu realizovatelné. Zájem je už nyní velký. Projekt má často aktualizované internetové stránky, jež za 9 měsíců provozu navštívilo více než 7000 osob (90% z ČR, 10%

14

Urbanistická studie Sokolovsko-západ, Urbanistický ateliér UP-24

- 23 -

zahraničních návštěvníků – hlavně z Německa a Holandska).15 Holanďany nejvíce zajímala možnost koupě parcel pro výstavbu chat a rodinných domků, kam by se v souladu se současným trendem uchýlili na stáří, jako se tomu už děje např. v Krkonoších, kde vznikají celé kolonie holandských osadníků těšící se z místních nízkých cen, romantické a kopcovité krajiny a klidnějšího životního stylu.16 Bude však nutné vytvořit fungující spolupráci mezi představiteli obcí, kraje a Sokolovské uhelné, a.s. , koordinovat všechny aktivity v území a společně je dovést ke zdárnému konci.

3.3.4 Urbanistická studie Následující text vychází z Urbanistické studie Sokolovsko-západ, vypracované ateliérem UP-24, naposledy aktualizované v roce 2006 . Práce na studii se odehrávala z velké části přímo v regionu za stálé konzultace s místními architekty, představiteli obcí i kraje. Samotnou vodní nádrží se studie zabývá jen okrajově, to bylo ponecháno specializovaným geologům ze Sokolovské uhelné, a.s., i když už nyní se musely zohlednit jednotlivé úpravy vedoucí k lepší využitelnosti objektu jako např. vytvoření a poloha lagun nebo vytipovaní stabilních míst pro plánování další výstavby. Podkladem pro urbanistickou studii byla především „Projektová dokumentace pro územní řízení Zatopení zbytkové jámy lomu Medard – Libík“, Bohemiaplan, s.r.o. , Plzeň, 2004.

Návrh řešení vychází z rozmístění již rekultivovaných ploch, vnáší nové aktivity do území, snižuje podíl lesnických rekultivací a upravuje především pobřežní zónu okolo jezera. Přírodní části budou rekultivovány na travnaté plochy se skupinami stromů, pobřeží bude mít vytvořené pásmo umožňující rozvoj mokřadních a vodních organizmů. Základem fungování každého projektu je vždy vybudování kvalitní infrastruktury, což by v tomto případě měla zajistit silnice druhé třídy nad severní částí jezera vedoucí souběžně s dnešní silnicí I/6, a dostatek parkovacích míst – největší záchytné parkoviště by mělo vzniknout u hlavního terminálu na území obce Svatava. Také kanalizace, přívod energie a plynu tvoří důležitou podmínku všech dalších aktivit. Vybavenost těchto sítí je v daném území poměrně dobrá, velká část však bude vyžadovat rozsáhlé opravy. Právě zde je nutno povzbudit zainteresovanost a vzájemnou spolupráci obcí, protože jedna obec tyto náročné investice neunese.

15 16

www.medard-lake.eu Týden 5/2007, Martin Šálek, Karolína Vitvarová-Vránková: Od grachtů do kopců, str. 36-40

- 24 -

3.3.5 Okolí jezera Jižní část Hlavní nástupní bod do celého areálu bude u Svatavy v blízkosti Jeleního vrchu. Rozhledna na Jelením vrchu, přístupná lanovkou nebo lávkou nad nádražím a silnicí, by měla být prvním místem, odkud se návštěvníci pohledem přesvědčí o rozloze a kráse celého území. Mezi řekou, překladovým nádražím a Jelením vrchem je navrženo záchytné parkoviště, informační centrum, hygienické zázemí, nástupní stanice muzejní železnice, zábavní park, případně výstava důlní techniky, která by nabízela poučnou podívanou projíždějícím turistům. Nedaleko Jeleního vrchu je umístěno první ze tří přístavišť- „Svatava – jih“. To by mělo sloužit jako zázemí výletního plavidla, pro kotvení služebních lodí policie, případně kotvení lodí z půjčovny pro veřejnost.

Pro koupání v blízkosti Sokolova je navržena laguna pod Jelením vrchem, chráněná před vlnami na jezeře, čímž se zamezí odnosu písku z pláží, zlepší se poměry oslunění, možnost prohřátí vody a umožní to koupání i méně zdatným plavcům. Nedaleko jsou plochy pro zázemí koupaliště, různá sportoviště, případně ubytování, alternativně by se dalo uvažovat i o zřízení malé letní scény. Urbanistická studie navrhuje propojení jezera s řekou Ohří pro vodáky - kanál by pak musel být přebudován tak, aby jím mohly proplouvat lodě.17 Na pobřeží blízko vtoku je umístěno vodácké tábořiště s potřebným vybavením.

Východní část Pokud budeme postupovat dále na severovýchod („proti směru hodinových ručiček“) po pobřeží jezera, dostaneme se k nejvýhodněji položeným plochám využitelným pro rekreaci u vody. Svažující se terén není tak strmý jako v jiných částech pobřeží a umožňuje snadnější přístup k vodě. Proto jsou zde soustředěny základní rekreační objekty- správa přístavu, restaurace, sportoviště, v omezeném rozsahu i prostory pro ubytování. Pro vytvoření lepších podmínek pro koupání a kotvení lodí je navržena laguna a navazující chráněný přístav „Svatava – sever“. Na rozlehlé terase o něco výše se bude nacházet hotelové centrum Svatava (ubytování hotelového typu a bungalovy, ideálně s řadou dalších doprovodných služeb). Na blízkých vyšších terasách je umístěn autokempink s vyhrazenými místy pro stany a přívěsy. Kapacita by dle výpočtů měla být cca 500 míst, to znamená asi 1250-1500 ubytovaných hostů. Prostor je možné využít i pro zařízení letní rekreace s pronajímatelnými chatami nebo pro organizování

17

Dle Jana Hrazdíry, vedoucího technologa oddělení báňského rozvoje SU, a.s., je toto technicky nemožné.

- 25 -

dětských táborů, soustředění sportovních klubů nebo zájmových kroužků. Přístup do kempu je samostatný odbočením ze silnice, ukončený parkovištěm před vjezdem do areálu.

Atrakcí na pobřeží může být i přistávání rogalistů, kteří by startovali nahoře na výsypce severozápadně od kempu z letiště pro ultralehká letadla. Jinak severní svahy jezera nejsou k výstavbě navrženy, kromě slunné terasy nad jezerem. Dle urbanistické studie by tam měl vzniknout léčebně rehabilitační a sportovní areál pro seniory, vhodné by bylo zaměřit se především na zahraniční klientelu. Další plochy v okolí mají funkci převážně přírodní, dolní část bude samozřejmě sloužit jako pokračování pláže. Blíže k jezeru byla ve svahu vymezena přechodně chráněná plocha – nachází se zde zajímavost zvaná kamenné pařezy. To může být zastávkou na trase naučné stezky informující o pestrosti zdejší přírody.

Severní část Dalším postupem už se dostáváme na území obce Habartov. Zde je v územním plánu města navržena plocha pro výstavbu obytných domů, v sousedství je potom plánována skupina pronajímatelných dřevěných bungalovů. Koupání pod východní částí Habartova je ztížené poměrně strmými břehy a horší přístupností vodní hladiny. Jsou zde však drobné zálivy, které umožní přístup do vody a koupání zdatnějším plavcům. Studie navrhuje pěší stezky k jezeru a zařízení základní hygienické vybavenosti.

Na území obce Habartov těsně navazuje obec Bukovany. Na jejich spojnici se nacházejí plochy určené k nejrůznějšímu využití, např. k výstavbě konferenčního a hotelového centra. Pod Bukovany je navržena velká sportovní základna nabízející společné služby (ubytování, hygienické zázemí, stravování, relaxační zařízení, technický a organizační servis) pro dále zmíněné sportovní areály a aktivity. Menší pronajímatelné ubytovací objekty (malé hotýlky, ubytovny, bungalovy), případně další stavební objekty lze umístit na nejvyšší přírodní terase, na nižší rozlehlé terase mohou být i prostorově náročná hřiště, jako je např. hřiště softbalové nebo basebalové, mohou se zde připravit hladké povrchy pro různé speciální cyklosporty, lze tu také vytýčit přímou dráhu pro rychlostní běhy nebo závody kolečkových bruslařů. Místo bude mít severní expozici, což je z klimatického hlediska pro sportovní využití příjemné.

Výhodný terén na severním okraji sportovní základny se nabízí jako místo nástupu do přístaviště plachetnic. V tomto prostoru se také navrhuje malá loděnice a molo s navazující plovoucí restaurací. Výjezd lodí na volnou hladinu je pod sportovní základnou, kde na terénních - 26 -

stupních vznikne přírodní hlediště pro diváky přihlížející soutěžím jachet v kategorii sportovní plachetnice malé a střední třídy a dalších sportovních podniků. Pro ty poskytne budoucí jezero mimořádně příznivé podmínky, uvažovat lze především o sportovním jachtingu, vodním lyžování, windsurfingu nebo potápění. Potápěčská základna s možností ponorů prostřednictvím ponorného výtahu, který bude součástí konstrukce vodního tepelného čerpadla, by tvořila další atrakci pro návštěvníky.

Západní část Pokud budeme od přístavu pokračovat severním směrem po pobřeží, dostaneme se na správní území obce Bukovany, plynule přecházející v obec Citice. Tato území nebudou výstavbou přímo zasažena, plochy jsou ponechány pouze krajinné rekultivaci. Nesmíme však zapomínat, že obce mají s jezerem Medard vizuální kontakt, a hlavně, že život zde bude sousedstvím s obrovským rekreačním areálem zajisté velmi ovlivněn.

Na území obce Bukovany leží část motokrosového areálu, bývalého kamenolomu nabízejícího vhodný terén pro truck-crossové podniky. Na hranici obcí Bukovany a Citice je situováno parkoviště, areál navržených chat, případně pronajímatelných bungalovů. Na spojnici Citic a Svatavy, na území bývalé výsypky, je navrhovaný areál pro chov koní s možností zřízení parkuru, jízdárny, základny pro projížďky návštěvníků a kočárové jízdy, která bude součástí systému okružních hipostezek. Předpokládá se také vybudování ubytovacího střediska s kapacitou do 50 lůžek s využitím pro rodinnou agroturistiku, dětské tábory s kurzy jezdectví či hipoterapii. Dále se počítá s okruhy pro cyklokros a s běžeckými tratěmi.

Na severozápadním okraji výsypky – směrem k Bukovanům - může být umístěn areál bikrosu a lanových sportů. Jelikož nejvyšší bod území dosahuje výšky 492 m n.m. a umožňuje tak rozhled na novou krajinu okolo jezera i do vzdálenějšího okolí, mohla by na vrcholu výsypky vzniknout rozhledna (se stavbou rozhleden se počítá ještě před započetím zatápění lomu, aktuálním tématem bude jejich ochrana proti zásahům vandalů). Jinak je střední část jižního pobřeží jezera v obci Citice ponechána přírodě, pobřeží by mělo vytvářet vhodné podmínky pro život vodního ptactva a dalších k vodě vázaných rostlin a živočichů. Územím procházejí jen účelová komunikace a cyklostezka.

- 27 -

3.3.6 Celek Lítov-Boden Druhým velkým celkem v centru rekultivačních aktivit v projektu jezera Medard je prostor lokality Lítov- Boden, nacházející se západně od jezera a dotýkající se území měst Habartov a Chlum Sv. Maří. Navržená rekultivace této lokality sledovala vytvoření kulturní krajiny, která bude začleněna do navazujících přírodních celků a pozitivně ovlivní stav a vývoj životního prostředí v celé oblasti. V současné době jsou rekultivační práce ve vysokém stupni rozpracování. Převládá lesnická rekultivace, zemědělská rekultivace má spočívat v zachování charakteru trvalých travních porostů sloužících jako louky a pastviny. Na území prostoru bývalého lomu Boden se nacházejí dvě vodní plochy o rozlohách 9,5 a 7,4 ha, kolaudovány jako rybochovná a rekreační nádrž. Určeny jsou zejména pro rekreaci a sport, dle plánu je sem situováno 18 jamkové golfové hřiště s kompletním vybavením.

Obec Chlum Sv. Maří leží 12 km jihozápadně od Sokolova. Její největší atraktivitou je poutní kostel Svaté Maří Magdaleny.18 Historická tradice oblasti jako regionálního poutního místa byla ve 20. století zcela potlačena hornickou činností. V současné době se územní plán obce snaží posílit význam obce jako centra kulturního turistického ruchu, bude obnovena křížová cesta z obce Dasnice, zpřístupněna svatá studánka, upravena bývalá klášterní zahrada. V její severní části je navržena letní přírodní scéna se sociálním zázemím a parkovištěm při respektování stávající barokní kanalizace a průlezných chodeb.

Územní plán řeší i dnešní nevyhovující dopravní situaci v obci a technickou infrastrukturu, navrhuje zřízení ploch pro bydlení a smíšených ploch pro drobné podnikání a občanskou a komerční vybavenost ve vztahu k turistickému ruchu, jako například rozšíření areálu fotbalového a tenisového hřiště, dostavbu areálu kulturního domu, zřízení informačního centra, prostor kostela by měl být upraven pro potřeby hospice.

Osou rekultivovaného území bude „cesta umění“, spojující Chlum Sv.Maří s Habartovem. Povede kolem geologické a přírodní zajímavosti „Slanisko“, kde bude umístěno 5 informačních tabulí česko-bavorského geoparku. Celá vyšší partie výsypky je věnována umění v krajině, tzv.landartu. Dále se cestou přes navrhovanou botanickou zahradu a krajinářský park dostaneme do komplexně vybaveného areálu vysoké školy. Její součástí budou kromě výukových prostor, administrativních a obytných budov pro studenty, sportovišť či bazénu 18

Poutní kostel obklopený areálem proboštství Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou z konce 15. století, dílo Kryštofa Dienzenhofera.

- 28 -

zejména vědecká pracoviště, laboratoře, skleníky a experimentální pozemky využívající jedinečné polohy a blízkosti mnoha vhodných, původních ploch, na kterých by své poznatky mohli uvádět do praxe. Zaměření této vysoké školy je logicky předurčeno do oblasti tvorby a obnovy krajiny, ekologie, obnovitelných zdrojů, vývoje nových progresivních biotechnologií, osvěty v oboru ochrany přírody apod.

Lokalizace vysoké školy v této oblasti Sokolovska odpovídá silné nadregionální potřebě zvýšení vzdělanosti obyvatelstva kraje a jeho stabilizaci v regionu. Studie zmiňuje očekávané nadšení zahraničních (díky příhraniční poloze především německých) studentů a expertů o působení v oboru. Dle mého názoru

je tato vyhlídka velmi smělá až kontroverzní, nejen

z důvodu prokazatelně nízkého zájmu místních obyvatel o tento druh studia (a studium vůbec) a otázky jejich případného dalšího uplatnění po absolvování školy tohoto zaměření, ale i v souvislosti s udržitelností programu a náplně výuky celého areálu ve výhledu dalších let. Také zájem odborných a kvalifikovaných pedagogických sil bych neviděla tak pozitivně, nehledě na nestálou aktuálnost a proměnu názorů na vyučovanou tematiku.

3.3.7 Shrnutí projektu jezera Medard Ačkoliv celá studie projektu vypadá velmi lákavě a nabízí až neuvěřitelnou vizi naprosto jiné tváře celého regionu, pro obyvatele na Sokolovsku, celé generace žijící s představou, že se jejich rodný kraj s těžebními aktivitami nerozlučně pojí a tak to také zůstane, může být tato vidina oblasti jako budoucí turistické destinace těžko uchopitelná. Tento názor snad pomohl překonat teprve úspěch koupaliště Michal, kdy během několika málo měsíců nedůvěry celý objekt skutečně začal fungovat a ukázal tak, že se jedna kapitola této historie nezadržitelně blíží ke konci a je čas posunout se jiným, snad atraktivnějším směrem.

Jezero Medard

je velkou výzvou a neopakovatelnou příležitostí pro celý region,

především pak pro obyvatele dotčených obcí, kteří by „se měli oprostit od své díry v chodníku, od toho, že funkční období na radnici jsou čtyři roky. Musí se naučit projektu věřit, a pokud ho přijmou za svůj, během let zde vyroste něco, co nebude mít široko daleko obdoby.“19 V současné době probíhá proces zapracování jednotlivých kroků do územních plánů obcí, koordinátorem veškerých aktivit bude krajský úřad. Ten také obcím na tyto změny uvolnil téměř jeden milion

19

Vlasta Poláčková, architektka a urbanistka, autorka studie, Zpravodaj Sokolovská uhelná 2/2006, str. 2

- 29 -

korun. Bude potřeba zcela konkrétně diskutovat o tom, kdo a co připravuje, jak a kdy to bude realizováno a z jakých zdrojů to bude financováno.20

Myslím si, že přestože všechny plány mohou vypadat až příliš neskutečně a zcela jistě nevznikne všechno to, co je v Urbanistické studii popsáno, máme velmi reálnou šanci přeměnit náš region v jednu z nejatraktivnějších turistických destinací v České republice, s jedinečnou nabídkou volnočasových, sportovních a kulturních zážitků.

20

„Okolí nádrže dostává konkrétní obrysy, kraj i doly nyní čekají na iniciativu obcí“, Zpravodaj Sokolovská uhelná, 4/2007, str. 4

- 30 -

4 Marketing destinace Sokolovsko 4.1 Vysvětlení pojmu destinační marketing Marketing je podnikatelská filozofie, která se prolíná všemi činnostmi podnikatelského subjektu. Znamená zajištění, poznání, stimulování a uspokojení poptávky. Marketing cestovního ruchu je plynulý proces plánování, zkoumání, naplňování, kontroly a vyhodnocování činností potřebných k zajištění jak zákazníkových potřeb, tak i cílů organizace.21 Pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci je důležitá kvalitní nabídka, která bude schopna přilákat návštěvníky a následně uspokojit jejich potřeby a požadavky.

Pro úspěšné začlenění a dlouhodobé fungování destinace na složitém a nestálém trhu cestovního ruchu je potřeba vytvořit jasnou vizi marketingové strategie, která by přehledně charakterizovala segment klientely, na kterou se destinace zaměří a které se tedy bude snažit svou nabídkou přizpůsobit a zalíbit především. Dalším důležitým úkolem je vytvoření takové organizační struktury, která by efektivně koordinovala činnosti všech zainteresovaných subjektů zde působících. V této organizaci by měly být zastoupeny podnikatelské subjekty, občanské a kulturní organizace, orgány státní správy a místní samosprávy a v neposlední řadě místní občané. Jejich hlavními úkoly bude formulace koncepce a strategie rozvoje cestovního ruchu, podpora rozvoje nabídky a uskutečňování marketingových aktivit.

Destinace Sokolovsko v současné době tuto strategii a organizační struktury tvoří. Území postupně směřuje k radikální přeměně, s níž se pojí představa o ozdravění a zvýšení atraktivity celé oblasti. Patrně však bude ještě nějaký čas trvat, než se tento region dostane do obecného povědomí jako typická turistická lokalita. Jak rychle se tak stane, bude záležet také na aktivitách všech výše zmíněných spolků a přístupu místních obyvatel. Je potřeba cíleně rozšiřovat informace o turistickém potenciálu této destinace, tedy nejen nalákat potenciální návštěvníky, ale především nejprve naučit zdejší obyvatele mít rád své město a umět se pochlubit tím, co celá oblast může nabídnout.

21

Kiráľová, A.: Marketing destinace cestovního ruchu, Ekopress, Praha 2003, str. 13

- 31 -

4.2 Destinační společnost Sokolovsko Destinační společnost Sokolovsko je obecně prospěšná společnost navazující svou činností na rychlé změny v oblasti poskytování služeb v cestovním ruchu zavedením destinačního managementu v regionu Sokolovsko a turistickém regionu Západočeské lázně. Její činnost je v souladu s programy cestovního ruchu Karlovarského kraje, programy rozvoje jednotlivých měst, obcí i dalších subjektů a je odezvou na citelnou absenci neziskové organizace, která by koordinovala a iniciovala aktivity přesahující pravomoci jednotlivých subjektů činných v regionálním cestovním ruchu a ochraně přírody. Cílem je zejména koordinace úzké spolupráce mezi jednotlivými soukromými i veřejnoprávními subjekty cestovního ruchu v regionu za účelem zkvalitnění a rozšíření nabízených služeb, podpora pozitivní prezentace regionu v České republice i zahraničí, rozvoj pracovních příležitostí, zejména v malém a středním podnikání, ochrana životního prostředí, vzdělávání a další aktivity.22

Destinační společnost Sokolovsko, o.p.s. se sídlem v Parkhotelu Sokolov byla založena v roce 2004 a jejím ředitelem je RNDr. Miroslav Vidlák, který byl také v roce 2006 zvolen místopředsedou devítičlenné komise do nově vytvořené komise cestovního ruchu při Městském úřadu Sokolov. Úkolem Destinační společnosti Sokolovsko je

navazování a prohlubování

spolupráce s organizacemi působícími zejména v oblasti rozvoje cestovního ruchu v České republice, v příhraničních regionech i v rámci mezinárodní spolupráce (Kypr, Slovensko, Norsko, Ruská federace a další země), výměna a předávání informací, přenos praktických zkušeností partnerů v oblasti řízení a marketingu, vyhledávání a realizace možných společných aktivit. Dále Destinační společnost spolupracuje s podnikatelskou sférou, koordinuje činnosti v odborné komisi pro cestovní ruch Hospodářské a sociální rady Sokolovska, v rámci činnosti krajské pracovní skupiny Cestovní ruch, lázeňství, kultura a památková péče a dalších organizací či sdružení podnikatelů v cestovním ruchu (AHR apod.), předává a šíří informace. Motto společnosti zní: „Dovolená na Sokolovsku? A proč ne?“

4.2.1 Aktivity Destinační společnosti Sokolovsko, o.p.s. K mnoha aktivitám Destinační společnosti Sokolovsko patří především:
22

zajištění prospektového servisu, propagačních materiálů a článků o destinaci

Destinační společnost Sokolovsko,o.p.s.: Vznik destinačního managementu, 2004

- 32 -




poradenství při tvorbě turistických produktů




tvorba turistických balíčků




aktivní spolupráce s agenturou Czech Tourism (monitoring cestovního ruchu za Karlovarský kraj)




přednášková a propagační činnost v ČR i v zahraničí (organizace seminářů, konferencí, workshopů, účast a prezentace na veletrzích)




příprava a podání dotačních titulů a podíl na jejich realizaci

Společnost podepsala řadu dohod o spolupráci zajišťující vzájemnou provázanost aktivit a výpomoc v oblasti turistického ruchu a propagace regionu, např. s Kyperskou organizací cestovního ruchu, s velmistrem Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou o spolupráci v oblasti církevní turistiky, se společností IN GOLF Alan Babický Golf Learning Center a rovněž se společností Golf Sokolov o spolupráci v oblasti golfové turistiky a tvorby golfových turistických produktů, s Německou centrálou pro turismus, Hospodářskou a obchodní komorou pro Dolní Bavorsko. V rámci významného turistického produktu Burgenstrasse/Hradní stezka (viz dále) byla podepsána smlouva o spolupráci se společností Královský pivovar Krušovice, a.s., v jednání je také podobná spolupráce se společností Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská, a.s. 23

4.2.2 Projekt Burgenstrasse / Hradní stezka Projekt Burgenstrasse/Hradní stezka je mezinárodní turistický produkt

s více jak

padesátiletou tradicí spojující významná kulturní a historická centra České republiky a Německa od Mannheimu až po Pražský hrad. Na české straně k ní patří prozatím 14 hradů, zámků a klášterů a začíná právě v Karlovarském kraji (Chebský hrad, hrad Loket, hrad a zámek Bečov, zámek Kynžvart, klášter Teplá), pokračuje přes území Plzeňského (vodní hrad Švihov, zámky Nebílovy a Kozel) a Středočeského kraje (souhradí Žebrák a Točník, zámek Hořovice, hrady Křivoklát a Karlštejn) až do Prahy. Trasa měří 1200 km a patří k několika málo turistickým produktům překračujícím hranice ČR a SRN.

Destinační společnost Sokolovsko se dne 11.5. 2005 stala koordinátorem aktivit v rámci české části Burgenstrasse/Hradní stezky, dne 8.3. 2006 jí byla ministrem pro místní rozvoj 23

Informace dle materiálu Destinační společnosti Sokolovsko, o.p.s.: Reference, 2007

- 33 -

Radko Martínkem udělena záštita pro tento turistický produkt. V současné době se projednává začlenění sokolovského zámku do projektu.

4.3 SWOT analýza destinace Sokolovsko SWOT analýza je metoda, která umožňuje vyhodnotit silné (anglicky strenghts) a slabé stránky (weaknesses), příležitosti (opportunities) a ohrožení (threats) spojené s určitým projektem, typem podnikání apod. SWOT analýza destinace je prvním krokem k určení současné pozice destinace na trhu cestovního ruchu. Silné stránky představují výhody destinace oproti konkurenci, jejich využití je předpokladem úspěchu její nabídky, slabé stránky tvoří naopak nevýhody, které je potřeba co nejdříve odhalit, snížit jejich vliv či je přímo odstranit. Příležitosti představují nejen výhody vyplývající ze silných stránek, ale i z vnějšího prostředí destinace v případě, že je možné je využít. Ohrožení destinace na trhu cestovního ruchu obvykle vyplývá ze slabých stránek a nevýhod v rámci vnějšího prostředí.24

4.3.1 Silné stránky •

Výhodná poloha destinace u hranic, tradiční vazby s Německem, časté návštěvy v rámci tzv. kořenové turistiky

•

Blízkost lázeňského trojúhelníku, chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, středověkého města Loket, Bečova nad Teplou a dalších, často navštěvovaných míst, do jejichž komplexu by se destinace mohla přirozeně zařadit

•

Poloha v Krušných horách zajišťující celoroční důvod k návštěvě, zejména pro sportovní vyžití – cykloturistika, pěší turistika, lyžařské areály, trasy pro běh na lyžích

•

Relativně čistý vzduch, vysoký stupeň zeleně v okolí, vysoká estetická hodnota krajiny

•

Blízkost řeky Ohře, častá přítomnost vodáků

•

Dobré dopravní napojení, letiště v Karlových Varech

•

Pozitivní směry v názorech vedení města, snaha o změnu situace

•

Vznikající vrstva obyvatelstva s vyšším vzděláním a finančními možnostmi, výstavba rodinných domů podnikatelů pracujících v okolí

•

Viditelné zlepšení vizáže města – opravené domy na náměstí, udržovaný městský park, cyklostezky, pořádek v ulicích, intenzivně se pracuje na lepší image celého regionu

24

Kiráľová, A.: Marketing destinace cestovního ruchu, Ekopress, Praha 2003, str. 38

- 34 -

•

Dobrá vybavenost základními službami – obchodní centra, zdravotnictví, doprava, školství (kromě vysokého), velmi dobrá vybavenost pro sport a zdravý životní styl

•

Fungující turistické informační centrum s rozsáhlou nabídkou služeb a materiálů

•

Vysoký podíl mladých rodin s dětmi, dbající o moderní, zdravý životní styl

•

Pracuje se na propagaci města (viz Destinační společnost Sokolovsko, o.p.s.), přehledné značení

•

Sokolovská uhelná, p.n., a.s. – aktivní iniciátor snah o zlepšení situace, sponzoring atd.

•

Město dbá na ekologii, životní prostředí, kvalitu vody a ovzduší

4.3.2 Slabé stránky •

Špatná jazyková vybavenost místních obyvatel způsobující nesnadné kontakty s cizinci

•

Absence vysoké školy, nízké procento vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a těch, kteří se po absolvování studia do regionu vrátí a najdou zde uplatnění a odpovídající mzdu

•

Častý nedostatek patriotismu, nedůvěra a neláska k rodnému městu, nespokojenost „ze zásady“

•

Není zde tradice zaměstnanosti v oboru služeb, chybí zkušenosti, vzdělání, umění jednat s lidmi, s cizinci, povýšenost

•

Vysoký podíl sociálně problémových skupin

•

Většinou stále ještě podprůměrná úroveň mezd v regionu, zatím stále ještě malá vrstva dobře finančně situovaného obyvatelstva, která by mohla tvořit budoucí klientelu

•

Malá informovanost o plánovaných projektech, nízká míra participace, nedůvěra

•

Vysoký podíl deštivých dní v roce – málo dnů vhodných ke koupání a vodním aktivitám

•

Špatná pověst regionu jako špinavé krajiny s nevzdělaným, problémovým obyvatelstvem, prostituce plynoucí z příhraniční polohy

•

V současné době nedostatek ubytovacích kapacit s vhodnou úrovní služeb

•

Špatná infrastruktura, nedostatek financí ze strany menších obcí na její zlepšení

4.3.3 Příležitosti •

Jedinečná možnost nenásilně posunout region jiným směrem, vybudovat novou pověst, která by nebyla spojena s tradicí hornického města

•

Vytvořené turistické lokality budou mít nádech něčeho nového, neokoukaného

- 35 -

•

Vybudování přeshraniční spolupráce, tvorba společných projektů (např. spolupráce s německými městy v rámci projektu Euroregio Egrensis)

•

Napojení na blízké turistické cíle, vytvoření tematických projektů

•

Využití finančních dotací z EU

•

Přeměna regionu v centrum sportu, zázemí pro výchovu úspěšných sportovních týmů

•

Snížení nezaměstnanosti způsobené útlumem hornictví, orientace obyvatelstva jinam

•

Vznikem vysoké školy dojde k vytvoření vzdělané vrstvy s vazbou na region, pozdější snadné nalezení pracovního místa a tedy důvodu zde zůstat

•

Změna sociální struktury obyvatelstva, přilákání zpět těch, kteří se rozhodli odejít jinam

•

Tvorba pocitu sounáležitosti, odpovědnosti, účasti, hrdosti na město

•

Tvorba zájmových spolků, aktivistů a místních (kulturních, sportovních) vůdců, probuzení zájmu o účast na přeměně regionu a vznik tvůrčích aktivit

•

Iniciace nových nápadů, vytvoření místních tradic, vybudování pravidelně se opakujících akcí ve spojení s novými areály

•

Vytvoření nějakého místního specifika a jeho propagace, např. z oblasti kulinářství, přírodovědy, sportu

•

Využití hornické minulosti k zábavě i poučení - muzea, expozice strojů, informace o proměnách postupů a technologií v průběhu času, názorné ukázky přímo v oblasti

•

Vytvoření základny spokojených návštěvníků, kteří se budou vracet a svou chválou přispějí k propagaci destinace

4.3.4 Ohrožení •

Smíšený názor místních obyvatel na projekty, nedůvěra, nepřesvědčenost

o jejich

budoucím fungování •

Velká koncentrace plánovaných typově podobných aktivit - mnoho vodních ploch, potřeba vyhnout se sezónnosti a závislosti na počasí

•

Nejistá ziskovost plánovaných areálů, vysoké náklady na vznik, kvalifikovanou pracovní sílu, údržbu a fungování

•

Administrativní náročnost, přísný dozor a kontrola, komplikované dodržování všemožných předpisů omezuje možnosti využití areálů

•

Možná změna klimatu, přírodních podmínek, počtu mlžných a deštivých dní způsobená vzniklými vodními plochami

- 36 -

•

Blízkost konkurence v oblasti cestovního ruchu - atraktivnější místa s dlouhou tradicí turistické návštěvnosti, lepší vybaveností materiální základnou i kvalifikovanými pracovními silami

•

Blízkost

měst

se

„špatnou

pověstí“

(Louny,

Chomutov,

Most…),

tendence

neinformovaných lidí z okolí k zevšeobecňování •

Dle mnoha názorů a vnitřního přesvědčení neslučitelnost hornické minulosti a plánované turistické orientace města

Tabulka 2: Shrnutí SWOT analýzy

Silné stránky

Slabé stránky




Poloha u hranic




Neznalost cizích jazyků




Blízkost dalších turistických lokalit




Struktura obyvatelstva




Možnost celoročního využití oblasti




Nedostatečná vzdělanost




Dopravní dostupnost




Nedostatek patriotismu




Dobré životní prostředí




Špatná pověst města




Pozitivní smýšlení vedení města




Špatná infrastruktura




Dobrá vybavenost službami




Práce na propagaci města




Aktivity Sokolovské uhelné, a.s.




Zlepšující se vzhled města

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ




Změna orientace města




Nedůvěra v možnost přeměny




Vytvoření pocitu sounáležitosti




Blízkost konkurence




Vznik zájmových spolků, nové nápady




Zakořeněná hornická minulost




Napojení na tradiční turistické cíle




Kumulace podobných aktivit




Přeshraniční spolupráce




Sezónnost využití areálů




Využití dotací z EU




Složité dodržování předpisů




Snížení nezaměstnanosti




Růst podílu vzdělaného obyvatelstva




Využití hornické minulosti




Spokojení návštěvníci jako reklama

- 37 -

5 Dotazníkové šetření 5.1 Postup dotazování Jak dokazují výše nastíněné plány a zmíněná fakta, nachází se Sokolov na velmi dobré cestě přeměny v turistický region s širokým potenciálem a všestrannou možností využití své krajiny. Je však nutné, aby si tento fakt uvědomili i místní obyvatelé, jejichž přístup bude nakonec důležitým činitelem v dalším rozvoji města. Abych zjistila, co si lidé žijící v Sokolově a blízkém okolí o dané problematice myslí, rozhodla jsem se provést dotazníkové šetření (vzor dotazníku v příloze). Dotazník v průběhu 14 dnů vyplňovali návštěvníci sokolovského infocentra, studenti Gymnázia Sokolov, moji přátelé, jejich rodinní příslušníci a známí či spolupracovníci. Celkem se dotazování zúčastnilo 90 osob, snažila jsem se o rovnoměrné věkové a vzdělanostní zastoupení. Dotazník jsem rozdělila na 3 tematické celky: v prvním jsem zkoumala názor na město jako takové, v dalších dvou jsem se zajímala o to, co obyvatelé vědí o plánovaných či již uskutečněných projektech, jak hodnotí jejich přínos regionu a zda je využijí i oni sami.

5.2 Výsledky šetření První otázka dotazníku, „Jste patriot, máte rádi své město, rádi zde žijete?“ přinesla pozitivní odpověď – většina Sokolováků má své město ráda (37% spíše ano, 34% ano), nikdo neodpověděl, že město rád nemá. Většina dotazovaných (54% ano, 24% spíše ano) si také všimla pozitivních změn na tváři města, záporně na tuto otázku odpověděla jen 2% dotazovaných. 57% obyvatel si myslí, že by se Sokolovsko mohlo stát centrem pro turistický ruch, 33% dotazovaných by se dokonce na této přeměně chtělo podílet, 30% neví, zda by tato přeměna byla možná a 13% nepovažuje budoucnost Sokolovska jako turistického centra za reálnou (10% spíše ne, 3% ne). S úrovní poskytovaných turistických služeb zde bylo spokojeno 36% dotazovaných, nejčastěji však odpovídali, že tyto zkušenosti nemají a nemohou proto otázku zodpovědět.

Koupaliště Michal se dle dotazníku setkalo s kladnou odezvou, 77% dotazovaných se koupaliště líbí, jen 6% odpovědělo „ne“ nebo „spíše ne“. 12 z 90 dotazovaných koupaliště ještě nenavštívilo, jednalo se většinou o osoby ve věkové kategorii „nad 60 let“. Z návrhů na vylepšení areálu se nejčastěji opakovaly požadavky na snížení vstupného (v současné době 50 Kč na celý - 38 -

den), lepší otevírací dobu (nyní od 9 do 18 hodin) či přímo provoz i mimo hlavní sezónu, zjemnění písku na pláži nebo větší výběr vodních atrakcí.

Co se týká dotazů na projekty Medard a Silvestr, byly odpovědi různé. Budoucí vznik jezera je věc obecně spíše známá, 68% dotazovaných o projektu už slyšelo, většina z nich se však o průběh výstavby a další aktivity nezajímá a nemá zájem o dalším vzhledu jezera rozhodovat. Téměř všichni se však shodli na tom, že celý areál bude pro region přínosem a že se pravděpodobně i oni sami stanou jeho uživateli. Projekt Silvestr tolik známý není- o jeho výstavbě ví 43% dotazovaných, většina však nakonec potvrdila, že by vznik popisovaného areálu ocenila. Poněkud překvapivý je výsledek dotazu, zda by přivítali vznik vysoké školy se zaměřením do oblasti biologie a péče o krajinu: 63% by její vznik přivítalo, 23% neví. Jen 4 dotazovaní odpověděli přímo „ne“. Názor na vznik golfového hřiště se různí: 24% dotazovaných neví, 54% si myslí, že golf opodstatnění v regionu má, docela vysoký podíl dotazovaných – 19% o jeho smyslu pochybuje. Jen jeden dotazovaný odpověděl kladně na otázku, zda on sám nebo někdo z jeho blízkých známých je členem golfového klubu.

Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 40 osob se základním vzděláním, 38 středoškolsky a 12 vysokoškolsky vzdělaných osob ve věkových skupinách v zastoupení: 40 osob do 20 let, 44 osob ve věku 21 až 60 let a 6 osob nad 60 let. Podrobné výsledky šetření jsou uvedeny v Příloze II – grafy.

Výsledky dotazníkového šetření lze z pohledu budoucnosti Sokolovska a jeho přeměny v turistickou lokalitu považovat spíše za pozitivní, přesto i z tohoto vyplývá, že co se týče „domácí situace“, má před sebou město ještě dlouhou cestu. Dobrým začátkem může být to, že se většina dotazovaných cítí být patrioty a město mají rádi, i když často vzápětí v další otázce o jeho atraktivitě zapochybují. Špatné je, že většina, ač o pozitivních přeměnách a plánech na vylepšení ví, nijak dále se o vývoj nezajímá a nemá chuť se realizovat či se o něco zasazovat. Vypadá to, že obyvatelé jsou spíše pasivní pozorovatelé a stále si na myšlenku této nové tváře města nemohou zvyknout, přestože by oni sami mohli být první, kteří z této situace budou těžit.

Velmi mě zajímalo, jaký bude všeobecný názor na výstavbu golfu. Obávala jsem se, že obyvatelé nebudou schopni vidět jeho přínos plynoucí ze širších souvislostí (tedy že golfová turistika do města i nepřímo přinese určitý zisk a třeba příště přiláká další návštěvníky, tentokrát negolfisty), ale že přínos celého hřiště budou posuzovat tak, že jim osobně nic nepřinese, protože - 39 -

si tam nezahrají. Výsledky této mé obavě odpovídaly. Je třeba místní obyvatele o těchto širších souvislostech přesvědčit a vysvětlit jim, že ač si třeba sami golf zahrát nemohou nebo nechtějí, bude hřiště tvořit další „ozdobu“ a lákadlo k budoucí široké nabídce zdejších atraktivit, což nakonec povede ke zkvalitnění prostředí k životu i pro ně. Naopak překvapivý byl pozitivní přístup ke vzniku vysoké školy. Dal by se očekávat spíše nezájem nebo názor, že by podobný ústav v této oblasti užitečný nebyl. Nadšení místních pro opačnou variantu by tedy mohlo být potěšující.

Myslím, že dotazníky pravdivě zmapovaly názorovou situaci, která je běžně z rozhovorů a chování místních patrná. Tomu by se mělo přizpůsobit další plánováni aktivit v regionu, které by mělo být zaměřeno také na přesvědčení domácího obyvatelstva a jeho „získání na svou stanu“. Všeobecnou známost projektů lze považovat za dobré znamení, protože to ukazuje, že místním situace v regionu není lhostejná, bylo by však potřeba probudit v nich zaujetí pro věc a donutit je více se angažovat, přicházet s novými nápady a podněty. A naučit je věřit v reálnou možnost pozitivní přeměny Sokolovska.

- 40 -

6 Závěr Území Sokolovska se nachází v procesu přeměny průmyslového města v lákavou turistickou destinaci, která se časem jistě zařadí jak mezi destinace přírodní, tak také historické, kulturně-poznávací, náboženské, rekreační, golfové a snad i mnohé jiné. Hornická historie ze vzhledu města pomalu mizí, rekultivované prostory, které lze vhodně zapojit do charakteristicky uspořádaného území Karlovarského kraje, v konečném důsledku nepochybně velmi podpoří atraktivitu celého lázeňského trojúhelníku i přilehlých přírodních zón.

Nové rekreační areály, které vznikají nebo již vznikly v rámci rekultivačních činností – jezero Medard s pestrou nabídkou aktivit ve svém okolí, konferenčním centrem a snad dokonce areálem vysoké školy, koupaliště Michal, golfové hřiště a přírodní parky na území bývalého lomu Silvestr - vytvoří širokou škálu atrakcí a přitáhnou pozornost sportovců, milovníků přírody, zdravého životního stylu, kultury, rodin s dětmi či seniorů, a to nejen domácích. Vzdálenost sousedního Německa není veliká a tradice vzájemných vztahů je zde dodnes patrná. Velmi často sem zavítají skupiny německých seniorů, kteří byli po válce nuceni toto území opustit. Prohlédnou si město, zavzpomínají a pak většinou pokračují ve svém výletě, aby využili služeb některých z blízkých lázeňských zařízení. Proč by se časem jejich hlavním cílem nemohlo stát samotné Sokolovsko?

Z myslí místních obyvatel a také z názorů nepoučené veřejnosti však obrázek Sokolovska jako hornické oblasti ještě tak úplně nevymizel. Toto tvrzení ostatně dokázalo také dotazníkové šetření prováděné v rámci této práce, ze kterého jasně vyplynulo, že obyvatelé Sokolova se sice považují za patrioty a své město mají rádi, zároveň však příliš nevěří v jeho atraktivitu a možnost přeměny v centrum turistického ruchu, i když by se jim tato přeměna většinou líbila. O nových projektech sice jsou informováni, často se však o jejich výstavbu nezajímají a nemají chuť se podílet na dalším rozhodování. Jedním z hlavních úkolů tohoto regionu tedy bude kromě dotvoření a rozvoje hmotných předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu také přesvědčit o tomto přerodu nejen budoucí návštěvníky (o to se velmi úspěšně zasazuje Destinační společnost Sokolovsko, o.p.s.), ale začít především „doma“, naučit místní věřit v turistický potenciál města a probudit v nich snahu o jeho další rozvoj.

- 41 -

Zdá se, že město si příznivě zvolilo směr dalšího rozvoje a každým rokem mění svou tvář k lepšímu. Z rozhovorů s povolanými odborníky jsem dospěla k přesvědčení, že za většinou pozitivních změn stojí Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., leckdy její generální ředitel osobně. Ten se projevuje jako velký patriot a milovník svého města a také díky němu společnost svůj „dluh“ za rozsáhlou hornickou činnost splácí více než štědře jak v podobě výstavby výše zmíněných areálů v rámci rekultivací, tak také finanční podporou dalších sportovních, kulturních a jiných akcí. Nabízí se však otázka, jak to půjde dál? Většina zmíněných plánů a koncepcí jsou plně realizovatelné teprve v průběhu mnoha (často desítek) let. Navíc trh cestovního ruchu je nestálý a vyžaduje pružné reakce na vzniklé situace, neustálou snahu o zlepšování služeb a nabídky, přizpůsobení se novým trendům a okolnostem.

Bude nutné, aby po celou dobu někdo dbal na dodržování vytyčených cílů, koordinoval aktivity všech aktérů a pracoval na jejich dalším rozvoji. V této oblasti se už nyní velmi úspěšně prosazuje Destinační společnost Sokolovsko, o.p.s., jedna z nejúspěšnějších destinačních společností v České republice spolupracující s mnoha českými i zahraničními subjekty činnými v cestovním ruchu, starající se o pozitivní prezentaci regionu, představování nových vizí jeho rozvoje a zaštiťující významný mezinárodní turistický produkt Burgenstrasse/ Hradní stezka, jehož součástí by se v blízké budoucnosti mělo stát i město Sokolov.

Ve své práci jsem se snažila přehledně shrnout všechny uskutečněné, probíhající nebo teprve plánované aktivity související s tímto neustále zmiňovaným procesem přeměny Sokolovska v atraktivní turistickou destinaci, zhodnotit jejich úspěch a nastínit další směr vývoje celého regionu včetně podtržení nutnosti vzniku systematické organizace destinačního managementu. Informace jsem získávala nejčastěji konzultacemi s odborníky a osobami přímo v těchto procesech činnými a získaná fakta byla často i pro mě samotnou příjemným překvapením. Myslím si tedy, že překvapí i ty, kteří si Sokolovsko také ještě s turistickým ruchem tak úplně nespojují. Pokud tomu tak skutečně bude a podaří se mi je alespoň trochu přesvědčit, že zde nastíněná budoucnost regionu je více než reálná, můžu cíl své práce považovat za splněný.

- 42 -

Literatura 1. Kolektiv autorů: Sokolov známý a neznámý, Odbor školství a kultury, Sokolov 2006 2. Kolektiv autorů: Obnova krajiny na Bílinsku a Tušimicku – rekultivace severočeských dolů a.s., Severočeské doly a.s., Chomutov 2003 3. Hrazdira, Jan: Sanace a rekultivace lomu Medard-Libík, materiál k prezentaci 4. Jiskra, Jaroslav: Z historie uhelných lomů Od Johanna Davida Edler von Starcka po Sokolovskou uhelnou a.s., Sokolovská uhelná, a.s., Sokolov 1997 5. Kiráľová, Alžběta: Marketing destinace cestovního ruchu, Ekopress, Praha 2003, ISBN 80-86119-56-4 6. Koubek, Pavel: Územní plán velkého územního celku Karlovarského kraje, Urbanistický ateliér UK-24, Praha 2005 7. Krajíček, L., Rothbauer, M.: Územní prognóza území dotčeného těžbou hnědého uhlí na Sokolovsku, Ateliér T-plan, s.r.o., Praha 2004 8. Poláčková, Vlasta, Koubek, Pavel: Urbanistická studie západní části Sokolovské pánve jezero Medard, Urbanistický ateliér UP-24 Praha, listopad 2005 9. Zakázka FNM ČR č. 0048-2002-240-S-2633, Kapitola 10: Rekulitvace, závěrečná sanace a revitalizační opatření v oblasti Sokolov – západ sokolovské pánve 10. Státní program rozvoje regionu severozápad, srpen 2005 11. Golfový minislovník, Česká golfová federace, Praha 2006 12. Zpravodaj Sokolovská uhelná, 2/2006: „Medard je projektem, který regionu nabízí zcela nové možnosti rozvoje“, str. 3 13. Zpravodaj Sokolovská uhelná, 5/2007: „Starostové o společném postupu při plánech v okolí jezera Medard“, str. 1 14. Zpravodaj Sokolovská uhelná, 5/2007: „Okolí nádrže dostává konkrétní obrysy, kraj idolynyní čekají na iniciativu obcí“, str. 4 15. Měsíčník Karlovarského kraje, 6/2005 16. Materiály Destinační společnosti Sokolovsko, o.p.s.

Internetové zdroje 17. www.sokolov.cz 18. www.sokolovsko.cz

- 43 -

19. www.golfdesign.de 20. www.michal-sokolov.cz 21. www.cgf.cz 22. http://rum.bf.jcu.cz/pzp/soubory/Rekultivace.pdf 23. www.medard-lake.eu 24. www.kr-karlovarsky.cz

Seznam příloh Příloha I – Vzor dotazníku Příloha II – Grafy Příloha III - Fotogalerie

- 44 -

- 45 -