Komplexní analýza trhu práce, ekonomického prostředí, cestovního ruchu a životního prostředí v Moravskoslezském kraji

Komplexní analýza trhu práce, ekonomického prostředí, cestovního ruchu a životního prostředí v Moravskoslezském kraji

Obsah: Úvod

str.3

Regionální makroekonomické ukazatele

str. 5

Demografický vývoj

str. 7

Ekonomická aktivita obyvatel

str. 10

Zaměstnanost

str. 13

Nezaměstnanost

str. 22

Prognóza vývoje trhu práce v roce 2009

str. 30

Organizační struktura

str. 32

Průmysl

str. 34

Stavebnictví

str. 37

Přímé zahraniční investice

str. 37

Cestovní ruch

str. 38

Vzdělávání

str. 49

Závěrečný souhrn

str. 50

Vybrané oblasti udržitelného rozvoje a životní prostředí

str. 53

-2-

Komplexní analýza trhu práce, ekonomického prostředí, cestovního ruchu a životního prostředí v Moravskoslezském kraji Úvod Komplexní analýza trhu práce, ekonomického prostředí, cestovního ruchu a životního prostředí v Moravskoslezském kraji (dále jen kraj) vychází zejména z následujících materiálů: ⇒ Trh práce v ČR zahrnující údaje za roky 2006 – 2009 ⇒ Demografický, sociální a ekonomický vývoj Moravskoslezského kraje v letech 2006 až 2009 ⇒ Statistická ročenka Moravskoslezské kraje 2008 zahrnující zejména údaje za roky 2006 – 2008 ⇒ Program rozvoje kraje na léta 2002 – 2006 ⇒ Marketingová strategie - Analýza cestovního ruchu Moravskoslezského kraje 2008 ⇒ Komentář k vývoji trhu práce v Moravskoslezském kraji v prvním pololetí roku 2008 a předpokládaný další vývoj ⇒ Tendence rozvoje vzdělávání a lidských zdrojů v Moravskoslezském kraji ⇒ Portál regionálních informačních servisů. Silné stránky Moravskoslezského kraje ♦Region MSK byl a zůstává jednou z hospodářsky nejvýznamnějších oblastí v České republice. ♦Rozmanitost průmyslových odvětví. ♦Existence řady perspektivních firem vytvářejících ve srovnání s jinými kraji velký základní ekonomický rozvojový potenciál. ♦Řada zavedených obchodních značek a relativně vysoká exportovatelnost hutních a některých strojírenských výrobků. ♦Existence mnoha vhodných objektů a pozemků pro nové investiční záměry i starých průmyslových areálů vybavených infrastrukturou, tzv. „brownfields“, s možností jejich využití pro rozvoj nových podnikatelských aktivit. ♦Fungující a další nově připravované průmyslové zóny; postupný rozvoj podnikatelských aktivit firem působících v těchto zónách. ♦Určitý potenciál kvalifikované, popřípadě v řadě oborů dobře rekvalifikovatelné pracovní síly využitelné při rozvoji nových ekonomických aktivit. ♦Postupně se zlepšující životní prostředí. ♦Pohoří Beskyd a Jeseníků-vhodné oblasti pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu. ♦Výhodná geografická poloha z pohledu perspektivních dopravních tras, kraj leží na důležité dopravní křižovatce Česko, Polsko, Slovensko a Rakousko s dobrou pozicí do východních zemí. ♦Od 21. prosince 2007 vstup do Schengenského prostoru, spojen s ukončením hraničních kontrol na hranicích se sousedními státy. ♦Relativně hustá síť železniční a autobusové dopravy. ♦Letiště pro mezinárodní provoz v blízkosti centra kraje s výhledem výrazného rozvoje. ♦Systém vysokoškolského technického, ekonomického a humanitního vzdělávání (existence tří univerzit a soukromých vysokých škol - Vysoké školy podnikání, a. s., Vysoké školy sociálně správní Havířov, o.p.s.). ♦Dostatečná kapacitně dimenzovaná síť středních a vyšších odborných škol. ♦Zvyšující se nabídka vzdělávacích organizací s možností občanů rozšířit a doplnit si potřebné vzdělání, v budoucnu i v rámci systému celoživotního vzdělávání. ♦Značný potenciál technické odbornosti. ♦Funkční institucionální zázemí pro řešení problémů trhu práce (úřady práce, zaměstnanecké agentury, Agentura pro regionální rozvoj, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, rekvalifikační a poradenské instituce apod.). -3-

Slabé stránky Moravskoslezského kraje ♦Nepříznivá struktura ekonomiky daná historickým vývojem -silné soustředění průmyslové činnosti na těžbu uhlí, hutnictví a těžké strojírenství. ♦Značná územní koncentrace podniků metalurgického, strojírenského a těžebního průmyslu, které v posledních letech procházely rozsáhlou restrukturalizací. ♦Pomalé tempo zvyšování technologické úrovně výrob (zavádění progresivních technologií), způsobující stále ještě příliš nízkou produktivitu práce, velkou energetickou náročnost a vysoké režijní náklady. ♦Nedostatek podnikatelské infrastruktury a zařízení pro podporu rozvoje malých a středních firem. ♦Obtížně řešitelné ekologické problémy spojené zejména s předchozí (Ostrava) a současnou (okresy Karviná a Frýdek-Místek) těžbou uhlí, popřípadě i jejího útlumu. ♦Na značné části území kraje ztížené podmínky zemědělského hospodaření (ekologické zábrany, klimatické podmínky apod.), což omezuje možnosti pěstování ekonomicky výhodných plodin a způsobuje útlum zemědělských výrob zejména v podhorských a horských oblastech. ♦Naprosto nedostatečné napojení na evropskou dálniční síť-dálnice D 47 je stále ve výstavbě. ♦Morální i fyzická zastaralost značné části dopravní infrastruktury. ♦Soustavný růst jízdného a přepravného, snižující se hustota hromadné dopravy. Dopravní obslužnost je v okresech MSK a zvláště v některých mikroregionech velmi rozdílná. V okresních městech dopravní dostupnost pohyb pracovních sil příliš nekomplikuje. Dojíždění do zaměstnání, doprovázené rostoucími náklady na dopravné, však představuje téměř neřešitelný problém především pro obyvatele v obcích, které se nacházejí v řídce osídlených územích, kde byla autobusová a železniční doprava v předchozím období navíc ještě značně omezena. Špatné možnosti dopravy do zaměstnání jsou zejména ve dnech pracovního klidu a pracovního volna nebo při dojíždění na odpolední a noční směny. ♦Růst počtu sociálně nepřizpůsobených obyvatel (marginalizace určitých sociálních skupin). ♦Pomalu se rozvíjející intelektuální základna, velký problém získat vysokoškolsky vzdělané odborníky z jiných částí republiky. ♦Nižší zastoupení obyvatel s vyšším stupněm vzdělání, dlouhodobá tendence kvalifikovaných osob, zejména mladých, kraj opouštět. ♦Míra nezaměstnanosti po delší dobu převyšuje celorepublikový průměr se značným podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob. ♦Vysoký počet občanů se zdravotním postižením většinou jako důsledek jejich předchozího dlouholetého zaměstnání v těžkém průmyslu. ♦Dlouhodobý strukturální nesoulad mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce v MSK (především nedostatek pracovníkův řemeslných a technických profesích). Od roku 1992 bylo v ČR zahájeno pravidelné sledování informací o trhu práce prostřednictvím výběrového šetření prováděného v domácnostech bydlících v náhodně vybraných bytech. Metodika výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v zásadě vychází z doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO) formulovaných v rezolucích přijatých mezinárodními konferencemi statistiků práce. Rezoluce obsahují základní principy pro jednotný metodický přístup k hodnocení úrovně trhu práce v různých ekonomických, společenských a sociálních systémech. Jejich aplikaci do statistické praxe v zemích EU konkretizuje Eurostat, který definuje jednotlivé ukazatele o trhu práce včetně jejich obsahové náplně. Jsou k dispozici oficiální výsledky výběrového šetření pracovních sil v ČR a jejích krajích za období od roku 2006 do konce roku 2008 v návaznosti na údaje a skutečnosti 1. čtvrtletí 2009. Umožňují postihnout prakticky všechny skupiny obyvatelstva a posoudit jejich uplatnění na trhu práce z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, odvětví, postavení v zaměstnání, mobility pracovní síly, sociálního postavení a řady dalších. Umožňuje kvalifikovaně odhadnout nejen výši a charakter zaměstnanosti a celkové nezaměstnanosti z různých hledisek, ale i rozsah a charakter ekonomické neaktivity obyvatelstva. V rámci přípravy historických dat byly v zájmu jejich srovnatelnosti provedeny přepočty celé databáze tak, aby byly odstraněny odlišnosti vzniklé vývojem vlastního šetření.

-4-

Regionální makroekonomické ukazatele Hrubý domácí produkt v tržních cenách Ukazatel Kraj (v mil. Kč) Řetězový index Bazický index HDP na 1 obyvatele kraje (v Kč) Řetězový index Bazický index Průměr ČR = 100 (v %)

2006 326423 106,7 106,7 261158 107,6 107,6 83,4

2007 358031 104,6 111,6 286580 104,9 112,9 83,8

2008 370589 105,0 119,1 294024 107,0 120,8 84,1

Hrubý domácí produkt v tržních cenách se v kraji v letech 2006 – 2008 neustále zvyšoval, v roce 2008 byl nárust o 1/6 větší než v roce 2006. Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele kraje se v roce 2008 proti roku 2006 zvýšil. Přesto zůstává pod průměrem ČR, i když v roce 2004 se toto zaostávání poněkud snížilo, ale přesto činilo – 17,2 bodů.

Tvorba hrubého fixního kapitálu Ukazatel Kraj (v mil. Kč) Řetězový index Bazický index Tvorba HFK na 1 obyvatele kraje (v Kč) Řetězový index Bazický index Průměr ČR = 100 (v %)

2006 84308 88,2 100,1 67451 88,3 100,3 87,4

2007 90967 88,8 102,0 72813 89,1 103,5 87,6

2008 95243 86,7 104,0 77589 86,9 105,6 87,9

V roce 2008 se tvorba hrubého fixního kapitálu zvýšil tak, že proti roku 2006 byl jen o 1,5% větší. K obdobnému vývoji došlo i pokud jde o tvorbu hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele kraje. V porovnání s průměrem za ČR však od roku 2006 dochází k mírnému nárustu, který je odrazem zvýšeného přílivu investic.

Podíl sektorů na hrubé přidané hodnotě (v %) Ukazatel Kraj Primární Sekundární Terciární

2006 100,0 2,5 45,7 51,8

2007 100,0 2,1 46,3 51,6

2008 100,1 2,1 46,1 52,8

Podíl terciárního sektoru na hrubé přidané hodnotě v letech 2006 – 2008 (osciloval kolem hodnoty 52,0 %) mírně převažoval nad podílem sekundárního sektoru (osciloval kolem hodnoty 46,1 %). Podíl primárního sektoru zůstává nízký (oscilace kolem hodnoty 2,2 %).

-5-

Hrubá přidaná hodnota podle odvětví (v mil. Kč, v %) Ukazatel Kraj zemědělství, myslivost, lesnictví, chov ryb Průmysl Stavebnictví obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu, ubytování a stravování doprava, skladování a spoje finanční zprostředkování, činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení vzdělávání, zdravotní a sociální péče, ostatní veřejné, sociální a osobní služby

2006 99,9 1,6 32,9 5,8 11,8

2007 2008 2009* 100,0 100,1 99,8 1,5 1,7 1,6 34,7 39,8 39,2 6,1 7,0 6,8 11,2 11,2 11,5

8,4 10,9

8,2 10,7

8,3 10,5

8,4 10,6

5,0 12,4

5,2 12,3

5,5 12,2

5,6 12,3

odhad k datu 30. 4. 2009

Vývoj hrubé přidané hodnoty v kraji v letech 2006 – 2009 je analogický jako výše uvedený vývoj hrubého domácího produktu. Největší podíl hrubé přidané hodnoty připadl na průmysl (jeho průměrná hodnota činila v letech 2006 – 2009 činila zhruba 34%), následován odvětvími vzdělávání, zdravotní a sociální péče, ostatní veřejné, sociální a osobní služby, obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu, ubytování a stravování, finanční zprostředkování, činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti (průměrná hodnota mezi 12,4 % - 10,5 %). Následovala doprava, skladování a spoje (průměrná hodnota 8,3 %), stavebnictví (6,6 %), veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (5,3 %). Nejnižším podílem bylo odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví a chov ryb (průměrná hodnota 1,6 %). V období 2006 – 2009 nedochází k významné změně podílu na hrubé přidané hodnotě v rámci jednotlivých odvětví. K nejvýraznějšímu zvýšení došlo u odvětví průmyslu (zvýšení o 6,3 bodu). Naopak k nejvýraznějšímu poklesu došlo u odvětví finanční zprostředkování, činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti (snížení o 0,3 bodu) zapříčiněno stávající ekonomickou krizí.

Disponibilní důchod domácností Ukazatel Kraj (v mil. Kč) Řetězový index Disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele kraje (v Kč) Řetězový index Bazický index Průměr ČR = 100 (v %)

2006 172958 104,8 138376 105,7 105,7 89,1

2007 186973 104,9 149659 106,2 111,2 89,9

2008 190015 105,1 157674 106,9 116,4 91,3

Disponibilní důchod domácností se v kraji v letech 2006 – 2009 postupně zvyšoval, v roce 2008 byl téměř o 1/8větší než v roce 2006. Disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele kraje se v roce 2009 proti roku 2006 nepatrně navýšil a v porovnání s průměrem ČR, je to zvýšení v průměru o 16,0 bodu.

-6-

Shrnutí V ekonomické oblasti dnes kraj řeší nemalé problémy spojené s globální ekonomickou krizí. Patřil a v současnosti stále patří mezi nejdůležitější průmyslové a rozvojové regiony střední Evropy. Zaměření jeho hospodářské činnosti však stále přináší problémy s nezaměstnaností tohoto regionu, s řešením sociálních problémů zejména spojených se změnami odvětví. Tento územní celek je svým charakterem různorodý, přičemž jeho jádrem je ostravsko-karvinská aglomerace. Jedná se o tradiční industriální oblast s vysokým podílem tzv. „velkého“ průmyslu, především hutnictví, těžkého strojírenství a hornictví. Dalšími významnými sektory jsou lehké strojírenství, elektrotechnický, potravinářský, ale také rozvíjející se automobilový průmysl, dále stavebnictví a výroba plastových výrobků. V roce 2008 se kraj podílel na vytvořeném HDP v celé ČR 10,9% a byl tak na třetím místě mezi kraji ČR. Při přepočtu HDP na jednoho obyvatele byl na šestém místě. To je důsledek zvýšení nezaměstnanosti v tomto regionu. Zvyšující se hodnota hrubého domácího produktu a hrubé přidané hodnoty společně se zvyšující se produktivitou práce v průmyslu a stavebnictví mohou dát předpoklady ke zlepšení postavení kraje v rámci celé republiky. Při posuzování hrubé přidané hodnoty podle odvětví je pozitivním jevem zvyšující se podíl na její tvorbě u odvětví průmyslu, nicméně očekávání jsou spjata z oblastmi terciární a sekundární sféry. To zakládá mimo jiné i dobré předpoklady pro řešení sociálních problémů kraje. Vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu v letech 2006 – 2009 v kraji v porovnání s průměrem za ČR byl příznivý. Na tvorbě hrubé přidané hodnoty se podílel průmysl terciární sektor a sekundární sektor s mírnou převahou. Největší podíl hrubé přidané hodnoty patřil průmyslu, ve sledovaném období nedošlo k výrazné změně v podílu jednotlivých odvětví na hrubé přidané hodnotě. Disponibilní důchod domácností se postupně zvyšoval, i když zůstal pod průměrem ČR.

Demografický vývoj Střední stav obyvatelstva (v tis.) Ukazatel

2006 1261,8 99,8

Kraj Ř. index

2007 2008 1258,5 1250,8 99,7 99,6

2009* 1249,3 99,5


Moravskoslezský kraj je nejlidnatějším krajem ČR, a to i přes trvalý úbytek obyvatel kraje v letech 2006 – 2009. Celkový počet obyvatel klesl v roce 2009 proti roku 2006 o 12 tis. osob. I přes tento mírný pokles má kraj (s výjimkou Prahy) nejvyšší hustotu osídlení. Pokles počtu obyvatel byl způsoben zejména poklesem počtu živě narozených a zvýšením počtu vystěhovalých. Přitom v Moravskoslezském kraji ubývá z velkých krajů nejméně obyvatel přirozeným úbytkem (tj. prostým rozdílem počtu živě narozených a zemřelých). Méně příznivá je bilance stěhování, neboť Moravskoslezský kraj je jediným krajem v ČR, který má trvalý úbytek obyvatel vlivem migrace. To se však netýká zahraniční migrace, kde celostátní migrační saldo je záporné. V Moravskoslezském kraji je však kladné, a to díky stěhování občanů zejména z Polska, Slovenska a Vietnamu na území kraje. Z vývoje věkové struktury obyvatelstva lze odvozovat některé trendy. Lze předpokládat, že pokud na daném území převládá obyvatelstvo mladší, bude přirozenou měnou obyvatel spíše přibývat resp. ubývat méně než tam, kde je obyvatelstvo starší. Naopak mladší lidé budou méně vázáni na místo pobytu a lze tedy předpokládat větší migraci. Pro přehlednost a porovnání je zde uvedena tabulka počtu obyvatel kraje s rozdělením na příslušné okresy.

-7-

Počet obyvatel v Moravskoslezském kraji a jeho okresech v roce 2008 (předběžné výsledky) Střední stav obyvatelstva

Stav na počátku období 1. ledna 2008 celkem Kraj celkem v tom okresy: Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město

1 249 897

muži 611 825

98 148 210 369 275 397 152 352 176 820 336 811

48 366 103 160 136 278 74 697 86 449 162 875

ženy 638 072 49 782 107 209 139 119 77 655 90 371 173 936

celkem 1 250 168 97 974 210 691 275 174 152 464 176 980 336 885

muži

ženy

612 295 48 227 103 392 136 198 74 797 86 554 163 127

637 873 49 747 107 299 138 976 77 667 90 426 173 758

Stav na konci období 31. prosince 2008 celkem 1 250 255 97 868 211 070 274 863 152 506 177 213 336 735

muži 612 661 48 195 103 649 136 038 74 832 86 767 163 180

ženy 637 594 49 673 107 421 138 825 77 674 90 446 173 555

Graf –Věková struktura obyvatel MSK k 31.12.2008

Věk populace (v tis.) Ukazatel Kraj 0 - 14 let 15 – 59 let 60 a více

2006 1261,8 183,4 906,9 171,5

2007 1258,5 180,9 901,7 175,9

2008 1 250,8 178,7 891,2 180,9

Z hlediska věku populace kraje se v letech 2006 – 2008 snižovala populace ve věku 0 – 14 let (o 4,7 tis. osob), populace ve věku 15 – 59 let (o 15, 7 tis. osob) a populace ve věku 60 a více let (o 9,4 tis. osob). Zde je patrné, že obyvatelstvo v kraji stárne.

-8-

Věk populace (v %) Ukazatel Kraj 0 - 14 let 15 – 29 let 30 – 44 let 45 – 59 let

2006 100,0 15,1 22,8 22,5 21,5

2007 100,1 15,5 22,6 22,8 21,7

2008 100,1 15,3 22,3 23,0 21,9

2009* 100 15,1 22,2 22,8 21,5


Věk populace kraje vyjádřený v % potvrzuje výše uvedený vývoj v absolutních hodnotách. V letech 2006 – 2009 si zachovaly největší podíl skupiny populace ve věku 15 – 29 let a 30 – 44 let, i když u nich došlo ke kolísání podílu na celkové populaci (o 0,6 bodu a zvýšení 0,5, resp. 0,3 bodu). Populace ve věku 0 – 14 let zůstává konstantní, byť v letech 2007-8 došlo k mírnému zvýšení (průměrně o 0,2 bodu) a zvýšil se podíl populačních skupin ve věku 45 – 59 let (o 0,4 bodu) a 60 a více let (o 0,9 bodu). Jinak řečeno v roce 2009 se změnilo v porovnání s rokem 2006 pořadí skupin populace tak, že na 1. a 2. místě zůstaly populace ve věku 15 – 29 let a 30 – 44 let. Populační skupina ve věku 0 – 14 let, populační skupiny ve věku 45 – 59 let a 60 a více let zůstávají na svých pořadích.

Vzdělání populace ve věku 15 let a více (v tis.) Ukazatel Kraj ZV, bez V

S bez M SsM VŠ

2006 1064,3 245,7 422,0 297,7 95,8

2007 1064,6 241,5 420,7 299,4 96,2

2008 1 064,8 238,8 418,5 303,4 96,8

2009* 1064,9 236,2 418,2 320,4 96,7

Základní vzdělání a bez vzdělání (ZV, bez V), Střední bez maturity (S bez M), Střední s maturitou (S s M), Vysokoškolské (VŠ), *odhad k datu 30.4.2009

Vývoj vzdělání populace ve věku 15 let a více v kraji v letech 2006 – 2009 lze charakterizovat postupným snižováním populace se základním vzděláním a bez vzdělání, populace se středním vzděláním bez maturity a růstem , i když ne přímočarým, populace se středním vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Z porovnání roku 2009 proti roku 2006 vyplývá minimální zvýšení populace ve věku 15 let a více o 0,6 tis. osob, v tom snížení populace se základním vzděláním a bez vzdělání o 9,5 tis. osob, se středním vzděláním bez maturity o 3,8 tis. osob a zvýšení populace se středním vzděláním s maturitou o 32,7 tis. osob a s vysokoškolským vzděláním o 0,9 tis. osob.

Vzdělání populace ve věku 15 let a více (v %) Ukazatel Kraj ZV, bez V

S bez M SsM VŠ

2006 100,0 22,3 39,8 30,2 9,2

2007 100,0 22,4 39,7 30,6 9,5

2008 100,0 22,0 40,0 31,0 9,7

2009* 100,0 21,5 39,7 30,7 9,3

Základní vzdělání a bez vzdělání (ZV, bez V), Střední bez maturity (S bez M), s maturitou(S s M), Vysokoškolské (VŠ), * odhad k datu 30. 4. 2009

-9-

Střední

Pro strukturu vzdělání populace v % vyplývá, že pokračoval plynulý pokles podílu počtu obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání na celkové populaci kraje ve věku 15 let a více (snížení o 0,8 bodu v roce 2009 proti roku 2006) a kolísaní podílů počtu obyvatel se středním vzděláním bez maturity (snížení o 0,1 bodu). V ostatních stupních vzdělání se tento podíl zvyšuje, nejrychleji u středního vzdělání s maturitou (o 0,5 bodu), následuje podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (o 0,5 bodu). Pořadí v roce 2009 je proti roku 2006 konstantní tak, že na 1. místě zůstal celkem výrazný podíl populace se středním vzděláním bez maturity, následoval na 2. místě podíl populace se středním vzděláním s maturitou a na 3. místě podíl populace se základním vzděláním a bez vzdělání. Na 4. místě zůstal nejméně výrazný podíl populace s vysokoškolským vzděláním, s trvale rostoucí tendencí.

Shrnutí V letech 2006 – 2009 se prakticky snižoval střední stav obyvatelstva kraje a obyvatelstvo postupně stárlo. Velmi plynule klesal podíl obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání, podíl obyvatel se středním vzděláním bez maturity a zvyšoval se podíl obyvatel se středním vzděláním s maturitou, vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Do budoucna je třeba vytvořit lepší podmínky pro další růst vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva.

Ekonomická aktivita obyvatel Ekonomické postavení populace ve věku 15 let a více (v tis.) Ukazatel Kraj EN PS Z N

2006 1064,4 454,3 612,3 537,2 74,0

Ekonomicky neaktivní (EN), odhad k datu 30. 4. 2009

2007 1064,8 456,1 613,5 539,4 76,2

Pracovní síla (PS),

2008 2009* 1 065,2 1 065,0 458,1 458,3 616,0 615,8 538,9 537,9 78,6 77,5 Zaměstnanci v NH (Z),

Nezaměstnaní (N),

V letech 2006 – 2009 došlo k v zásadě k pravidelnému růstu počtu ekonomicky neaktivních obyvatel, zvýšení mezi roky 2006 a 2009 činilo 4,0 tis. osob. Počet pracovních sil se v letech 2006 – 2009 zvyšoval tak, že nárust činil 3,5 tis. osob. Vývoj v počtu zaměstnanců v NH, kde se jejich počet zvyšoval v letech 2006 – 2008 a činil 1,7 tis. osob. Počet nezaměstnaných se zvyšoval o 4,6 tis. osob, resp., v 1. čtvrtletí 2009 o 3,5 tis. osob.

Ekonomické postavení populace ve věku 15 let a více (v %) Ukazatel Kraj EN PS=100,0

Z N Ekonomicky neaktivní (EN), odhad k datu 30. 4. 2009

2006 100,0 42,8 57,6 88,3 7,8

2007 100,0 42,9 58,3 87,7 8,8

Pracovní síla (PS),

- 10 -

2008 100 43,1 58,7 87,2 11,9

2009* 100 42,9 58,4 87,0 11,5

Zaměstnanci v NH (Z),

Nezaměstnaní (N),

Podíl ekonomicky neaktivních obyvatel na populaci ve věku 15 let a více osciloval v letech 2006 - 2009 okolo 43 %, podíl pracovních sil okolo 58 %. V roce 2009 se proti roku 2006 zvýšil podíl ekonomicky neaktivních obyvatel o 0,3 bodu. Podíl zaměstnanců v NH na počtu pracovních sil se v letech 2006 – 2009 snižoval. Podíl nezaměstnaných na počtu pracovních sil se v uvedeném období v zásadě zvyšoval tak, že rozdíl mezi roky 2006 a 2009 činil +3,7 bodu.

Pracovní síla (v tis.) Ukazatel Kraj Ř. index B. index ČR Kraj / ČR

2006 613,0 99,8 100,2 5200,4 11,8

2007 615,7 100,6 100,5 5221,3 12,2

2008 2009* 619 617,6 101,7 101,3 100,7 100,5 5235,2 5248,5 12,6 12,5


V letech 2006 – 2009 se počet pracovních sil v kraji zvyšoval tak, že rozdíl činil +4,6 tis. osob. V zásadě obdobný vývoj lze pozorovat v ČR jako celku.

Míra ekonomické aktivity (v %) Ukazatel Kraj ČR Rozdíl kraj - ČR

2006 57,4 59,3 -1,9

2007 58,1 59,5 -1,4

2008 58,7 59,8 -0,9

2009* 58,2 59,5 -1,3


Trendy vývoje míry ekonomické aktivity jak v Moravskoslezském kraji, tak v ČR byly v letech 2006 – 2009 zvyšující se. Míra ekonomické aktivity v kraji byla v celém období 2006 – 2009 lehce pod úrovní v ČR, a to v průměru o 0,6 bodu. Nejvíce se jí přiblížila v roce2008, naopak nejvíce vzdálená byla v roce 2009 (rozdíl 1,9 bodu).

Míra ekonomické aktivity dle věkových skupin (v %) Ukazatel Kraj 15 - 19 let 20 - 24 let 25 - 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let 40 - 44 let 45 - 49 let 50 - 54 let 55 - 59 let 60 - 64 let 65 a více

2006 57,5 9,9 57,6 75,6 83,9 92,4 93,5 92,5 86,8 58,6 14,9 2,5


- 11 -

2007 58,6 9,7 58,4 77,0 84,4 92,7 93,8 92,8 87,1 61,4 15,2 2,5

2008 59,0 9,9 59,2 78,4 85,5 92,6 93,6 93,0 87,5 64,0 15,6 2,3

2009* 58,6 9,7 58,9 78,1 85,1 92,5 93,4 92,9 87,5 63,8 15,5 2,2

Míra ekonomické aktivity se v roce 2009 proti roku 2006 nejvíce snížila ve věkové skupině 15– 19 let (0,2 bodu), dále pak i ve věkových skupinách 40–44 let (0,1 bodu), 45-49 let (0,4 bodu), 50-54 let (0,7 bodu), 55-59 let (5,2 bodu), 60-64 let (0,6 bodu) a 65 a více let (0,3 bodu). Rovněž se mírně snížila ve věkových skupinách 30 – 34, 35 – 39 let a 65 a více let. Naopak se nejvíce zvýšila ve věkových skupinách 20-24 let (+2,5 bodu), 25-29 let (+2,3 bodu) a ve věkové skupině 30-34 let (+1,2 bodu). Pokud jde o pořadí věkových skupin z hlediska míry ekonomické aktivity zůstalo v roce 2009 proti roku 2006 se nezměnilo pořadí na prvním a posledním místě.

Míra ekonomické aktivity dle vzdělání (v %) Ukazatel Kraj ZV, bez V

S bez M SsM VŠ

2006 57,3 21,9 66,5 65,8 74,6

2007 57,9 22,1 66,8 66,2 75,6

2008 58,1 22,5 67,1 66,9 78,1

2009* 58,3 22,6 67,0 66,6 77,9

Základní vzdělání a bez vzdělání (ZV, bez V), Střední bez maturity (S bez M), s maturitou (S s M), Vysokoškolské (VŠ), *odhad k datu 30. 4. 2009

Střední

Míra ekonomické aktivity se v roce 2009 proti roku 2006 zvýšila ve všech stupních vzdělání, populace se základním vzděláním a bez vzdělání o 0,7 bodu, s vysokoškolským vzděláním o 3,3 bodu, se středním vzděláním bez maturity o 0,5 bodu a se středním vzděláním s maturitou o 0,7 bodu. Pořadí vzdělání populace podle míry ekonomické aktivity v roce 2006 (1. s vysokoškolským vzděláním, 2. se středním vzděláním bez maturity, 3. se středním vzděláním s maturitou, 4. se základním vzděláním a bez vzdělání) zůstalo na stejné úrovni jako v roce 2009. Vývojové trendy v letech 2006 – 2009 vykazují stoupající úroveň na všech stupních vzdělání.

Důvody neaktivity a postavení neaktivního obyvatelstva (v tis.) Ukazatel Kraj D ZŠ U SŠ VŠ R–D RD ZD N JD BUD

2006 454,5 278,2 9,7 19,7 49,0 35,2 22,6 18,5 8,5 5,9 8,9 0,7

2007 454,8 279,3 9,7 19,5 51,0 36,4 24,8 18,2 7,8 6,6 7,5 0,6

2008 455,5 280,1 9,6 19,4 51,9 37,8 25,0 18,4 8,1 6,7 7,9 0,5

2009* 455,1 279,2 9,5 19,2 51,6 37,4 24,8 18,0 8,0 6,4 7,7 -

Starobní a invalidní důchodci (D), Žáci základních škol (ZŠ), Žáci učilišť (U), Studenti středních škol (SŠ), Studenti vysokých škol (VŠ), Péče o rodinu a v domácnosti (R – D), Rodičovská dovolená (RD), Zdravotní důvody (ZD), Neschopní nástupu do 14 dnů (N), Jiné důvody (JD), Bez uvedení důvodu (BUD), *odhad k datu 30. 4. 2009

- 12 -

Počet neaktivního obyvatelstva kraje v letech 2006 - 2009 byl kolísající, v roce 2009 byl vyšší o 0,6 tis. osob proti roku 2006. Důvodem tohoto vývoje bylo zvyšování počtu starobních a invalidních důchodců (+1,0 tis. osob), studentů středních škol (+1,6 tis. osob), studentů vysokých škol (+ 2,6 tis. osob), a neschopných nástupu do 14 dnů (+ 0,5 tis. osob). Na druhé straně došlo ke snížení neaktivních osob ze zdravotních důvodů (- 0,5 tis. osob), žáků základních škol (- 0,1 tis. osob) osob na rodičovské dovolené (- 0,4 tis. osob), žáků učilišť (- 0,3 tis. osob), péče o rodinu (- 2,2 tis. osob), z jiných důvodů (1,2 tis. osob) a bez uvedení důvodu (- 0,2 tis. osob). Vývojové trendy u jednotlivých kategorií obyvatelstva byly více méně stabilní.

Důvody neaktivity a postavení neaktivního obyvatelstva (v %) Ukazatel Kraj D ZŠ U SŠ VŠ R–D RD ZD N JD BUD

2006 100,1 61,3 2,2 4,3 10,7 7,6 5,1 4,1 1,8 1,3 1,8 .

2007 100,1 61,6 2,2 4,6 11,2 7,9 5,6 4,0 1,7 1,4 1,7 .

2008 100 61,9 2,0 4,4 11,8 8,1 5,8 4,1 1,7 1,4 1,7 0,5

2009* 100 61,5 2,0 4,2 11,5 7,9 5,5 4,0 1,6 1,1 1,6 -

Starobní a invalidní důchodci (D), Žáci základních škol (ZŠ), Žáci učilišť (U), Studenti středních škol (SŠ), Studenti vysokých škol (VŠ), Péče o rodinu a v domácnosti (R – D), Rodičovská dovolená (RD), Zdravotní důvody (ZD), Neschopní nástupu do 14 dnů (N), Jiné důvody (JD), Bez uvedení důvodu (BUD) odhad k datu 30. 4. 2009

Vývoj struktury neaktivního obyvatelstva kraje vyjádřený v % je obdobný jako výše popsaný vývoj v absolutních hodnotách. K významným změnám však došlo v pořadí důvodů neaktivity v roce 2006 proti roku 1993. Na 1. místě zůstali starobní a invalidní důchodci (61,5 %), na 2. místě studenti středních škol (11,5 %), na 3. místě studenti vysokých škol (7,9 %), na 4. místě osoby pečující o rodinu a osoby v domácnosti (5,5 %), na 5. místě žáci učilišť (4,2 %), na 6. místě osoby na rodičovské dovolené (4,0 %), na 7. místě žáci základních škol (2,0 %), na 8. místě zůstaly jiné důvody a zdravotní důvody (1,6 %) a na 10. místě neschopní nástupu do 14 dnů (1,1 %).

Shrnutí V letech 2006 – 2009 došlo ke zvýšení počtu zaměstnanců v NH a k nárůstu počtu ekonomicky neaktivních obyvatel. Počet nezaměstnaných se zvyšoval v jednotlivých letech. Zvýšení počtu neaktivního obyvatelstva zejména ovlivnilo zvyšování počtu starobních a invalidních důchodců a studentů a žáků škol. Na druhé straně došlo ke snížení počtu neaktivních osob ze zdravotních důvodů, osob na rodičovské dovolené, žáků učilišť a neschopných nástupu do 14-i dnů. Více než polovinu celkového neaktivního obyvatelstva v roce 2009 tvoří starobní a invalidní důchodci. Podíl počtu pracovních sil Moravskoslezského kraje na celkovém počtu pracovních sil v ČR byl konstantní. Míra ekonomické aktivity v Moravskoslezském kraji byla v celém hodnoceném období lehce pod její úrovní v ČR. Nejvíce se snížila ve věkových skupinách 55–59 let a naopak nejvíce se zvýšila ve věkových skupinách 20–24 let. Ke zvýšení míry ekonomické aktivity došlo na všech stupních vzdělání.

- 13 -

Zaměstnanost Zaměstnanost v NH (v tis.) Ukazatel Kraj Ř. index B. index ČR Kraj/ČR

2006 537,1 99,5 90,6 4835,4 11,4

2007 2008 2009* 538,2 536,9 536,7 99,7 99,1 99,0 91,1 90,4 90,3 4844,2 4864,2 4862,5 11,8 12,0 11,9

zdroj ČSÚ 2009

Graf -Vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje všech velikostních kategorií od roku 1992

V letech 2006 – 2009 se zaměstnanost v Moravskoslezském kraji snižovala. Naopak vývoj ČR lze pozorovat jako zvyšující se. Podíl zaměstnanosti Moravskoslezského kraje na zaměstnanosti v ČR se v letech 2006 – 2009 v zásadě trvale snižoval. V roce 2009 se proti roku 2006 zaměstnanost v kraji snížila o 0,4 tis. osob, tj. zhruba o 0,5 %.

Věk zaměstnaných v NH (v tis.) Ukazatel Kraj 15 – 29 let 30 – 44 let 45 – 59 let 60 a více

2006 537,1 107,0 228,0 189,2 13,9


- 14 -

2007 538,2 109,2 229,5 189,0 14,4

2008 536,9 110,1 230,5 189,0 14,8

2009* 536,7 109,9 228,8 188,8 14,7

V roce 2009 se proti roku 2006 snížila zaměstnanost o 0,4 tis. osob. Z hlediska věku zaměstnaných se zvýšila zaměstnanost ve věku 15-29 let o 2,2 tis. osob, ve věku 30-44 let a ve věku 60 a více let o 0,8 a ke snížení došlo u kategorie ve věku 45-59 let o 0,4 tis. osob.

Věk zaměstnaných v NH (v %) Ukazatel Kraj 15 – 29 let 30 – 44 let 45 – 59 let 60 a více

2006 100,0 20,0 42,6 35,3 2,7

2007 100,0 20,3 42,9 35,6 2,6

2008 100 20,2 43,2 35,8 2,5

2009* 100 20,1 43,0 35,6 2,4


Věk zaměstnaných vyjádřený v % potvrzuje výše uvedený vývoj v absolutních hodnotách. V letech 2006 – 2009 se podíl zaměstnaných ve věku 15-29 let na celkovém počtu zaměstnaných v kraji trvale zvyšoval v průměru o 0,2 bodu. Naopak podíl zaměstnaných ve věku 60 a více let na celkovém počtu zaměstnaných v kraji se trvale snižoval až na rozdíl -0,3. V ostatních věkových kategoriích, tj. 3044 let a 45-59 let byly hodnoty se zvyšující se tendencí. V pořadí zůstala dominantní na 1. místě věková skupina zaměstnaných 30-44 let, Na 2. místě byla v roce 2009 věková skupina 45-59 let, na 3. místě „mládežnická“ skupina ve věku 15-29 let a věková skupina 60 a více let zůstala na 4. místě.

Vzdělání zaměstnaných v NH (v tis.) Ukazatel Kraj ZV, bez V

S bez M SsM VŠ

2006 537,0 31,3 251,5 195,9 69,3

2007 537,6 32,0 249,4 196,1 71,7

2008 538,2 32,1 248,1 196,7 72,3

2009* 538,0 31,9 248,0 196,1 72,4


Střední

V letech 2006 – 2009 došlo v zásadě k trvalému zvýšení počtu zaměstnaných v kraji se základním vzděláním a bez vzdělání. Obdobný vývoj byl u zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (-3,5 bodu), počet zaměstnaných se středním vzděláním s maturitou, zde byl rozdíl mezi roky +0,2 tis. osob. Počet vysokoškolsky vzdělaných zaměstnaných se prakticky pořád zvyšoval, rozdíl mezi uvedenými roky činil +3,1 tis. osob.

Vzdělání zaměstnaných v NH (v %) Ukazatel Kraj ZV, bez V

S bez M SsM VŠ

2006 100,1 6,0 45,0 36,3 12,8

2007 100,1 5,9 44,6 37,1 12,7

2008 100 5,8 44,8 37,8 13,6

2009* 100 5,7 44,6 37,6 13,6


- 15 -

Střední

Dominantním ve vzdělanostní struktuře zůstal v letech 2006 – 2009 podíl zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity na celkovém počtu zaměstnaných v kraji, i když došlo k jeho snížení o 0,4 bodu. Na 2. místě zůstal podíl zaměstnaných se středním vzděláním s maturitou, kde však došlo ke zvýšení o 0,9 bodu. Podíly skupin se základním vzděláním a bez vzdělání, který se snížil o 0,2, a podílem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnaných, který se naopak zvýšil o 0,8 bodu.

Struktura zaměstnanosti podle sektorů (v tis., v %) Ukazatel Kraj Sektory primární sekundární terciární

2006 537,0 100,1 7,13 32,0 62,0

2007 537,6 100,1 7,2 30,8 62,1

2008 537,1 100 7,0 30,2 62,8

2009* 536,9 100 7,1 35,7 63,4

Struktura zaměstnanosti podle sektorů v letech 2006 – 2009 se v podstatě nezměnila. Nejvyšší podíl měl terciární sektor, jehož hodnota se v roce 2009 zvýšila na 63,4%. Následoval sekundární sektor, kde došlo ke zvýšení na 35,7%. Malý podíl zůstal sektoru primárnímu, kde hodnota v roce 2009 činila 7,1%. Odvětví činnosti zaměstnaných v NH (v tis.) Ukazatel Kraj A 01 A 02, B C D E F G H I J K L M N O P

2006 537,0 11,5 3,4 24,2 158,5 9,6 44,4 69,2 21,2 41,0 7,5 27,2 31,0 35,4 39,8 19,3 .

2007 537,6 11,7 3,7 24,0 158,7 9,2 44,2 68,8 20,4 39,9 7,2 26,6 33,1 36,1 40,5 19,8 .

2008 537,1 12,0 4,0 23,2 157,7 9,1 44,3 68,2 20,2 39,0 7,0 26,3 35,0 36,7 41,0 20,2 0,6

2009* 536,9 11,8 3,8 23,0 157,2 9,0 44,1 68,0 20,2 38,8 6,8 26,0 34,1 36,4 40,8 20,0 .

A 01 – Zemědělství, myslivost a související činnosti, A 02, B – Lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti, C – Těžba nerostných surovin, D – Zpracovatelský průmysl, E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, F – Stavebnictví, G – Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, H – Ubytování a stravování, I – Doprava, skladování a spoje, J – Finanční zprostředkování, K – Nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, L – Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení, M – Vzdělávání, N – Zdravotní a sociální péče, veterinární činnost, O – Ostatní veřejné, sociální a osobní služby, P- Činnosti domácností, * odhady k datu 30. 4. 2009

- 16 -

V roce 2009 došlo proti roku 2006 ke snížení počtu zaměstnaných v NH o 0,1 tis. osob. K nejvýraznějšímu snížení počtu zaměstnaných došlo v odvětví dopravy, skladování a spojů o 2, 2 tis. osob, zpracovatelského průmyslu o 1,3 tis. osob, obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží o 1,2 tis. osob, ubytování a stravování o 1,0 tis. osob, finančního zprostředkování o 0,7 tis. osob, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody o 0,6 tis. osob, těžby nerostných surovin o 1,2 tis. osob, stavebnictví o 0,3 tis. osob a nemovitostí a pronájmů, podnikatelských činností o 1,2 tis. osob. Na druhé straně nedochází k podstatnému zvýšení počtu zaměstnaných v nějakém odvětví, zvýšil se počet zaměstnanců v odvětví zemědělství, myslivosti a souvisejících činností o 0,3 tis. osob, lesnictví, rybolovu, chovu ryb o 0,4 tis. osob, ,veřejné správy a obrany o 3,1 tis. osob, zdravotní a sociální péče o 1,0 tis. osob a vzdělávání o 1,0 tis. osob.

Odvětví činnosti zaměstnaných v NH (v %) Ukazatel A 01 A 02, B C D E F G H I J K L M N O P

2006 2,1 0,6 4,8 29,6 1,9 8,6 13,8 3,7 7,9 1,8 6,2 5,9 6,6 7,4 3,6 .

2007 2,0 0,8 4,6 29,2 1,7 8,2 13,5 3,4 7,6 1,6 6,0 6,2 6,7 7,7 3,9

2008 2,1 0,9 4,5 28,5 1,3 8,0 13,2 3,1 7,3 1,5 5,7 6,5 6,8 7,8 3,9 0,3

2009* 2,1 0,8 4,4 28,0 1,2 7,8 13,1 3,0 7,2 1,4 5,6 6,6 6,8 7,8 3,8 .

A 01 – Zemědělství, myslivost a související činnosti, A 02, B – Lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti, C – Těžba nerostných surovin, D – Zpracovatelský průmysl, E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, F – Stavebnictví, G – Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, H – Ubytování a stravování, I – Doprava, skladování a spoje, J – Finanční zprostředkování, K – Nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, L – Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení, M – Vzdělávání, N – Zdravotní a sociální péče, veterinární činnost, O – Ostatní veřejné, sociální a osobní služby, P- Činnosti domácností, * odhad k datu 30. 4. 2009

Procentní podíly počtu zaměstnaných v jednotlivých odvětvích na celkovém počtu zaměstnaných se v letech 2006 - 2009 významněji změnily v odvětvích zpracovatelského průmyslu (-1,6 bodu), stavebnictví (-0,9 bodu), výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody, obchodu, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, dopravy, skladování a spojů (-0,7 bodu), nemovitostí a pronájmů, podnikatelské činnosti (-0,6 bodu), naopak ke zvýšení došlo u odvětví veřejné správy a obrany a vzdělávání o +0,7 bodu, zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti (+0,4 bodu) a v ostatních veřejných, sociálních a osobních službách (+0,2 bodu). I přes relativní pokles zůstalo v porovnání let 2006 a 2009 nejvýznamnějším odvětvím v kraji odvětví zpracovatelského průmyslu. Na 2. místě bylo odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží. Na 3. místě je odvětví stavebnictví, 4. místo odvětví dopravy, skladování a spojů, 5. místo odvětví zdravotní a sociální péče, 6. místo vzdělávání,. na 7. místě je odvětví nemovitostí a - 17 -

pronájmu, 8. místo obsadilo odvětví veřejná správa a obrana. Pořadí odvětví uzavírala výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Vývojové trendy v letech 2006 – 2009 se u jednotlivých podílů počtu zaměstnaných v odvětvích na celkovém počtu zaměstnaných lišily. Vcelku jednoznačně klesající trend byl u podílu odvětví zpracovatelského průmyslu a stavebnictví. Naopak velmi kolísavý byl vývoj podílu odvětví zemědělství, myslivosti a souvisejících činností. Všechny ostatní podíly jednotlivých odvětví se pohybovaly se zvyšující tendencí mezi těmito krajnostmi.

Klasifikace zaměstnání zaměstnaných v NH (v tis.) Ukazatel Kraj 1 2 3

4 5 6 7 8 9 0 Nezjištěno

2006 537,0 30,1 51,1 117,3 29,5 71,6 6,0 114,5 79,8 38,8 0,8 .

2007 537,6 33,5 52,2 119,6 32,3 73,5 5,8 112,9 79,4 39,1 1,3 .

2008 537,1 35,6 52,7 121,1 33,9 74,6 5,5 112,2 78,9 39,5 1,9 -

2009* 536,9 35,2 52,5 119,9 33,5 74,0 5,3 112,0 78,7 39,2 1,7 -

1-Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, 2-Vědečtí a odborní duševní pracovníci, 3- Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (vč. příbuzných oborů), 4-Nižší administrativní pracovníci (úředníci), 5-Provozní pracovníci ve službách a obchodě, 6-Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (vč. příbuzných oborů), 7-Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři, 8Obsluha strojů a zařízení, 9-Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, 0-Příslušníci armády, *odhad k datu 30. 4. 2009

V roce 2008 proti roku 2006 se snížil počet zaměstnaných v NH o 0,1 tis. osob. K nejvýraznějšímu poklesu došlo u řemeslných a kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů (2,5 tis. osob), obsluhy strojů a zařízení (- 1,1 tis. osob) a kvalifikovaných dělníků v zemědělství a lesnictví (-0,7). Naopak se nejvíce zvýšil počet zákonodárců a vedoucích a řídících pracovníků (+ 5,1 tis. osob), nižších administrativních pracovníků (+4,0 tis. osob), provozních pracovníků ve službách a obchodě (+3,4 tis. osob), technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků (+ 2,6 tis. osob). V zásadě stagnoval počet vědeckých a odborných duševních pracovníků a pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Pokud jde o trendy vývoje v letech 2006 – 2009 docházelo u většiny kategorií klasifikace zaměstnání zaměstnaných v NH jak ke snižování, tak k zvyšování u jednotlivých odvětví. K trvalejšímu poklesu došlo u řemeslných a kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů. Kolísání bylo zaznamenáno u obsluhy strojů a zařízení, a to v roce 2007, roky 2006, 2008 a 2009 byly z hlediska trendu nižší. Zajímávanou skutečností je stoupající trend u příslušníků armády a jeho zvyšování.

- 18 -

Klasifikace zaměstnání zaměstnaných v NH (v %) Ukazatel Kraj 1 2 3

4 5 6 7 8 9 0 Nezjištěno

2006 99,9 5,7 9,5 21,7 5,5 13,3 1,1 21,4 14,6 7,3 0,2 .

2007 99,9 5,6 9,3 21,4 6,3 13,6 1,1 21,4 14,9 7,5 0,4 .

2008 100 5,9 9,5 21,7 6,6 13,9 1,2 21,6 14,9 7,4 0,5 -

2009* 100 5,7 9,4 21,5 6,1 13,6 1,1 21,4 14,7 7,3 0,4 -

1-Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, 2-Vědečtí a odborní duševní pracovníci, 3- Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (vč. příbuzných oborů), 4-Nižší administrativní pracovníci (úředníci), 5-Provozní pracovníci ve službách a obchodě, 6-Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (vč. příbuzných oborů), 7-Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři, 8Obsluha strojů a zařízení, 9-Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, 0-Příslušníci armády, *odhad k datu 30.4.2009

Pokud jde o podíly jednotlivých kategorií klasifikace zaměstnání na celku došlo mezi roky 2009 a 2003 k nejvýraznějšímu zvýšení podílu u nižších administrativních pracovníků-úředníků o 0,6 bodu a provozních pracovníků ve službách a obchodě (+0,3). S minimálním navýšením následovala obsluha strojů a zařízení (+0,1) a příslušníci armády (+0,2). K nejvýraznějšímu snížení došlo u podílu zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků a vědeckých a odborných pracovníků (-0,1). Podíly dalších kategorií zůstávaly konstantní, či s nepatrným kolísáním. Na 1. místě je podíl technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků. Těsně za tím skončil na 2. místě podíl řemeslníků a kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů. Na 3. místě zůstal podíl obsluhy strojů a zařízení. Podíl vědeckých a odborných pracovníků obsadil 4. místo a podíl pomocných a nekvalifikovaných pracovníků se dostal na 5. místo. Na 6. a 7. místo se potom dostaly podíly zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků a nižší administrativní úředníci. Poslední příčku zaujali příslušníci armády i přesto, že zaznamenali navýšení podílu. Významnější, trvalejší a zvyšující trendy vývoje v letech 2006 – 2009 se projevily u podílu příslušníků armády, nižších administrativních pracovníků a provozních pracovníků ve službách a obchodě. Naopak trvalejší sestup byl u podílu zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků a vědeckých a odborných pracovníků. Postavení zaměstnaných v NH (v tis.) Ukazatel Kraj Z1 Z2 P

D RP

2006 537,0 468,6 17,9 47,6 0,8 2,9

2007 537,6 469,7 18,1 46,4 0,7 2,9

2008 537,1 450,9 18,3 45,9 0,8 3,0

2009* 536,9 450,3 18,1 45,1 2,9

Zaměstnanci (Z 1), Zaměstnavatelé (Z 2), Pracující na vlastní účet (P), Členové produkčních družstev (D), Pomáhající rodinní příslušníci (RP), *odhad k datu 30.4.2009

- 19 -

Z hlediska postavení zaměstnaných v NH se v roce 2009 proti roku 2006 nejvíce snížil počet zaměstnanců (- 18,3 tis. osob). Dále se snížil počet členů pracujících na svůj účet (- 2,5 tis. osob). Naopak se zvýšil počet zaměstnavatelů (+0,2 tis. osob). Členové produkčních družstev a pomáhající rodinní příslušníci zůstali bez výrazných výkyvů. Pokud jde o trendy vývoje v letech 2006 – 2009, nejvýrazněji se projevilo téměř trvalé snižování počtu zaměstnanců a pracujících na vlastní účet. Na druhé straně se relativně zvyšoval počet zaměstnavatelů.

Postavení zaměstnaných v NH (v %) Ukazatel Kraj Z1 Z2 P

D RP

2006 100,0 88,8 3,3 8,9 0 0,5

2007 100,0 87,9 3,4 9,4 0,1 0,5

2008 100 87,0 3,5 9,2 0,2 0,4

2009* 100,0 86,5 3,4 9,0 0,1 0,4

Zaměstnanci (Z 1), Zaměstnavatelé (Z 2), Pracující na vlastní účet (P), Členové produkčních družstev (D), Pomáhající rodinní příslušníci (RP), *odhad k datu 30.4. 2009

K největší změně ve struktuře postavení zaměstnaných v NH mezi roky 2009 a 2006 došlo u pracujících na vlastní účet a členů produkčních družstev (zvýšení o 0,1 bodu) a u zaměstnanců (snížení o 2,3 bodu). Podíl počtu pomáhajících rodinných příslušníků se snížil o 0,1 bodu. Pořadí podílu jednotlivých kategorií zaměstnaných v NH na celku se v zásadě nezměnilo. Naprosto dominantním i přes pokles zůstal na 1. místě podíl zaměstnanců. Na 2. místě zůstal podíl pracujících na vlastní účet a na 3. místě podíl zaměstnavatelů. 4. a 5. Místo zaujaly podíly pomáhajících rodinných příslušníků a členů produkčních družstev. Pokud jde o trendy vývoje v letech 2006 – 2009 došlo ke zvýšení podílu pracujících na vlastní účet a členů produkčních družstev a naopak k trvalému poklesu podílu zaměstnanců a mírně i pomáhajícím rodinným příslušníkům. Graf -Vývoj počtu zaměstnanců drobného podnikání v MSK od roku 1992

- 20 -

Přestože se zaměstnanost u menších podniků v MSK v posledních letech vyvíjí velmi pozitivně(od 31.12.2004 do 31.12.2008 byl zaznamenán nárůst o 5 823, tj. o 5,6 %), stále na jejich vývoj působí negativně např.: - malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, - ne vždy „čistá“ konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, - omezená výrobní kapacita zvyšuje náklady při vývozu hotových výrobků do zahraničí, - konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, - slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, - platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, - vysoké administrativní zatížení.

Další zaměstnání v NH (v tis.) Ukazatel Kraj ČR Kraj/ČR

2006 12,0 116,8 11,2

2007 11,7 113,3 10,8

2008 11,2 111,7 11,0

2009* 11,0 111,5 10,9

odhad k datu 30.4.2009

Počet osob s dalším zaměstnáním v NH se v kraji v letech 2006 – 2009 v zásadě snižoval, v roce 2009 byl o 1,0 tis. osob nižší než v roce 2006. Obdobný trend byl i za ČR Podíl Moravskoslezského kraje na tomto poklesu kolísal kolem průměrné hodnoty 11,%.

Shrnutí Zaměstnanost se v Moravskoslezském kraji v letech 2006 - 2009 snižovala, podíl zaměstnanosti kraje na zaměstnanosti v ČR se v těchto letech v zásadě trvale snižoval. Zaměstnanost se snižovala ve věku 45–59 let, naopak se zvyšovala ve věku 15-29 let a 30-44 let. Nejvíce zaměstnaných bylo ve věku 30 – 44 let a 45 – 59 let. Ve sledovaném období došlo k výraznému snížení počtu zaměstnaných se základním vzděláním a bez vzdělání a se středním vzděláním bez maturity, naopak se zvyšoval počet zaměstnaných se středním vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Přesto menší polovina zaměstnaných v roce 2009 měla střední vzdělání bez maturity. Z hlediska odvětví činnosti zaměstnaných v NH došlo v letech 2006 – 2009 k nejvýraznějšímu snížení počtu zaměstnaných v odvětví zpracovatelského průmyslu, těžby nerostných surovin, dopravy, skladování a spojů, obchodu, oprav motorových vozidel a ubytování, stravování. Na druhé straně se zvýšil počet zaměstnanců zejména v odvětvích zemědělství, myslivost, lesnictví, veřejná správa, zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti a vzdělávání. I přes uvedený pokles zůstal zpracovatelský průmysl nejvýznamnějším odvětvím v kraji. Pokud jde o klasifikaci zaměstnání zaměstnaných v NH došlo k nejvýraznějšími poklesu počtu řemeslných a kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů, kvalifikovaných pracovníků v zemědělství a lesnictví a obsluhy strojů a zařízení. Naopak se zvýšil zejména počet zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků, provozních pracovníků ve službách a obchodě a technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků (vč. příbuzných oborů). Největší podíl na zaměstnanosti v NH měli řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci a obsluhy strojů a zařízení. Z hlediska postavení zaměstnaných v NH se nejvíce snížil počet zaměstnanců, naopak se výrazněji zvýšil počet pracujících na vlastní účet. Přesto naprosto dominantními zůstali zaměstnanci. Počet osob s dalším zaměstnáním se v letech 2006 – 2009 snižoval. K 31.12.2008 bylo v MSK rovněž legálně zaměstnáno celkem 1.828 cizích státních příslušníků (nejvíce Ukrajinců). V meziročním srovnání byl zaznamenán nárůst o 722 (+65,3 %) osob. Během roku 2008 nejvíce přibylo občanů Koreje (+235 osob). Nárůst těchto občanů souvisí s budováním závodu na - 21 -

výrobu automobilů firmou Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o. v průmyslové zóně Nošovice v okrese Frýdek-Místek a některých jeho subdodavatelských organizací v MSK. Co se týče občanů Polska, v roce 2007 jich bylo v kraji zaměstnáno 3.712 a v roce 2008 již 4.035. V profesní struktuře cizinců převažovali zedníci, kameníci, omítkáři (hlavně v ostravském okrese), horníci a lamači pro uhelné doly (zejména v okrese Karviná a Frýdek-Místek), pracovníci obsluhující jiné stroje a ostatní montážní dělníci v novojičínském okrese, dále svářeči a páječi, strojírenští technici, elektromechanici, montážní dělníci, ale také vedoucí pracovníci v průmyslu, ředitelé a vedoucí velkých organizací. Jako převažující důvody, kdy ÚP MSK povolují zaměstnávání cizinců, lze uvést především nesplnění kvalifikačních požadavků českých uchazečů o zaměstnání, požadované specifické odborné a jazykové znalosti, nedostatečnou odbornou praxi apod. Graf -Vývoj zaměstnanosti cizinců a občanů EU/EHP a Švýcarska v MSK od roku 2004

Nezaměstnanost Nezaměstnanost (v tis.) Ukazatel Kraj ČR Kraj/ČR

2006 73,2 371,3 19,7


- 22 -

2007 65,8 298,5 18,8

2008 57,5 230,7 14,1

2009* 72,3 449,0 19,7

Počet nezaměstnaných v kraji v letech 2006 – 2009 se většinou snižoval, a to zejména v letech 2006 – 2008. Od roku 2009 začal prudce stoupat. Nárůst počtu nezaměstnaných v roce 2008 proti roku 2009 činil 16,8 tis. osob. Rovněž podíl počtu nezaměstnaných v kraji na celkovém počtu nezaměstnaných v ČR se v uvedeném období převážně snižoval, v roce 2009 proti roku 2008 však stoupl o 5,6 bodu.

Věk nezaměstnaných (v tis.) Ukazatel Kraj 15 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let

60 a více

2006 73,2 29,0 18,3 24,9 0,5

2007 65,8 20,9 18,8 26,5 0,6

2008 57,5 17,4 17,2 25,6 0,3

2009* 72,3 26,9 27,0 24,0 0,4


Nezaměstnanost se mezi roky 2006 a 2009 zvýšila ve všech věkových kategoriích, v tom u věkové kategorie 15 – 29 let o 2,1 tis. osob, u věkové kategorie 30 – 44 let o 9,3 tis. osob a u věkové kategorie 45 – 59 let o 0,9 tis. osob. Pokud jde o trendy vývoje v letech 2006 – 2009 došlo k trvalému růstu nezaměstnaných ve věkové kategorii 15 – 29 let, 30 – 44 let, v ostatních kategoriích se trend měnil.

Věk nezaměstnaných (v %) Ukazatel Kraj 15 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let 60 a více

2006 100,1 34,8 33,9 30,7 0,7

2007 100,0 35,1 34,1 30,2 0,7

2008 100 35,8 34,4 30,0 0,8

2009* 100,0 35,2 34,3 29,8 0,7


V roce 2009 se proti roku 2006 nezměnilo pořadí podílů věkových kategorií podle počtu nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných, tzn. na 1. místě byla věková kategorie 15 - 29 let, na 2. místě věková kategorie 30 – 44 let, na 3. místě věková kategorie 45 – 59 let a na 4. místě věková kategorie 60 a více let. Přitom však k nejvýraznější změně došlo ve věkové kategorii 15 – 29 let, a to k nárůstu o 1,0 bodu (rok 2008). Naopak u kategorie 45 – 59 let došlo k poklesu o 0,9 bodu, u věkové kategorie 30-44 let došlo k nárustu o 0,4 bodu a u věková kategorie 60 a více let byla velice mírně kolísající. Z hlediska trendů vývoje byl v letech 2006 – 2009 nejtrvalejší růst podílu počtu nezaměstnaných ve věkové kategorii 15 – 29 let na celkovém počtu nezaměstnaných.

- 23 -

Vzdělání nezaměstnaných (v tis.) Ukazatel Kraj ZV, bez V

S bez M SsM VŠ

2006 73,2 20,4 29,1 21,2 2,6

2007 65,8 20,6 25,6 17,5 2,1

2008 57,5 18,1 22,5 14,0 1,9

2009* 72,3 21,5 31,8 15,3 2,7

Základní vzdělání a bez vzdělání (ZV, bez V), Střední bez maturity (S bez M), s maturitou (S s M), Vysokoškolské (VŠ),*odhad k datu 31.3.2009

Střední

V porovnání roků 2009 a 2006 došlo na všech stupních vzdělání ke kolísání počtu nezaměstnaných, v tom nezaměstnaní se středním vzděláním bez maturity o 2,7 tis. osob, se základním vzděláním a bez vzdělání o 1,1 tis. osob, se středním vzděláním s maturitou o 5,9 tis. osob a s vysokoškolským vzděláním o 0,3 tis. osob. Nejtrvalejší trend se v letech 2006 – 2009 projevil ve zvyšování počtu nezaměstnaných se základním vzděláním a bez vzdělání a se středním vzděláním bez maturity. V letech 2006 – 2008 se začala nezaměstnanost snižovat, a to ve všech vzdělanostních skupinách.

Vzdělání nezaměstnaných (v %) Ukazatel Kraj ZV, bez V

S bez M SsM VŠ

2006 99,9 24,9 52,0 19,0 3,0

2007 100,1 35,6 55,5 18,8 3,2

2008 100 37,8 54,0 16,2 3,0

2009* 100 33,2 51,8 13,0 2,0

Základní vzdělání a bez vzdělání (ZV, bez V), Střední bez maturity (S bez M), s maturitou (S s M), Vysokoškolské (VŠ), * odhad k datu 31.3.2009

Střední

K největšímu nárůstu podílu nezaměstnaných podle vzdělání na celkovém počtu nezaměstnaných došlo v roce 2009 proti roku 2006 u nezaměstnaných se základním vzděláním bez maturity (+8,3 bodu). U ostatních stupňů vzdělání došlo k poklesu tohoto podílu, a to u nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity o 0,8 bodu, s vysokoškolským vzděláním o 1,0 bodu a výrazně se středním vzděláním s maturitou o 6,0 bodu. Pořadí v roce 2009 se proti roku 2006 nezměnilo. Na 1. místě zůstal s velkou převahou podíl nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity, na 2. místě podíl nezaměstnaných se základním vzděláním a bez vzdělání, na 3. místě podíl nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou a na 4. místě podíl nezaměstnaných s vysokoškolským vzděláním. Trendy vývoje v letech 2006 – 2009 však byly značně nevyrovnané u skupiny nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity, kde sice došlo mezi roky 2006 a 2008 ke zvýšení podílu počtu nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných o 3,5 bodu. U skupiny nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou došlo ve 4 letech k poklesu podílu. Jednoznačně nejvyšší nárust byl zaznamenán u skupiny základního vzdělání a bez maturity.

- 24 -

Míra nezaměstnanosti (v %) Ukazatel

Kraj ČR Rozdíl

2006 12,0 7,8 4,2

2007 9,6 6,0 3,6

2008 8,5 5,9 2,8

2009* 11,0 7,7 3,3


Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v letech 2006 – 2008 klesala s výjimkou roku 2009, kde došlo ke zvýšení až o 2,5 bodu. Obdobný vývoj byl i v celé ČR, kde se zvýšila v roce 2009 proti roku 2006 „pouze“ o 0,1 bodu. Přičemž je jednoznačné, že celkový rok 2009 bude mít ještě stoupající tendenci.

Míra nezaměstnanosti dle věkových skupin (v %) Ukazatel Kraj 15 - 19 let 20 - 24 let 25 - 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let 40 - 44 let 45 - 49 let 50 - 54 let 55 - 59 let 60 - 64 let

2006 12,0 53,6 26,5 10,8 9,7 9,2 10,3 9,2 11,2 11,8 .

2007 9,6 58,8 27,6 13,2 9,5 8,7 10,6 8,8 10,7 11,8 .

2008 8,5 60,5 27,9 14,5 8,4 8,4 10,8 8,4 10,2 11,6 11,8

2009* 11,0 58,8 27,4 14,0 8,1 8,2 10,5 8,1 10,0 11,4 .

odhad k datu 31.3. 2009

Míra nezaměstnanosti se v roce 2009 zvýšila proti roku 2006, nicméně 5 věkových skupin dosáhlo snížení. U zvýšení došlo ve věkových skupinách 15 – 19 let (o 5,2 bodu), dále ve věkové skupině 25 – 29 let (o 3,2 bodu), ve věkové skupině 20 - 24 let (o 0,9 bodu) atd. Ve věkových skupinách 30-34 let se míra nezaměstnanosti snížila o 1,6 bodů, skupiny 35-39 let, 45-49 let a 50-54 let oscilovaly snížením 1,0 – 1,2 bodu. Pořadí na 1. místě věková skupina 15 – 19 let, 2. věková skupina 20 - 24 let, 3. místo 25-29 let a 4. místo 55 – 59 let. Na 5. místě zůstala věková skupina 40 – 44 let, 6. místo zaujala věková skupina 5054 let. Posledním místem je věková skupiny 30-34 let.

Míra nezaměstnanosti dle vzdělání (v %) Ukazatel Kraj ZV, bez V

S bez M SsM VŠ

2006 12,0 37,3 13,9 6,8 3,6

2007 9,6 35,8 15,1 5,3 3,2

2008 8,5 34,7 14,2 4,9 2,9

2009* 11,0 36,8 13,9 6,2 3,4

Základní vzdělání a bez vzdělání (ZV, bez V), Střední bez maturity (S bez M), s maturitou (S s M), Vysokoškolské (VŠ), *odhad k datu 31.3.2009

- 25 -

Střední

Míra nezaměstnanosti byla v roce 2009 proti roku 2006 vyšší na všech stupních vzdělání, podstatně se zvýšila u nezaměstnaných se základním vzděláním a bez vzdělání (o 0,5 bodu), dále u nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou (o 0,6 bodu) a u nezaměstnaných s vysokoškolským vzděláním (o 0,2 bodu). U nezaměstnaných se středním vzdělání bez maturity vybalancovala na úrovni roku 2006. Pokud jde o trendy vývoje v letech 2006 – 2009 byl nestabilnější trend ve zvyšování míry nezaměstnanosti u nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity a poté vysokoškolským vzděláním.

Uchazeči o zaměstnání Ukazatel Kraj Ženy Občané se zdravotním postižením Absolventi a mladiství Uchazeči o zaměstnání pobírající příspěvek v nezaměstnanosti

2006 73211 37236 13490 5794 16691

2007 65816 34108 12184 5145 14379

2008 57455 29705 10642 3268 13840

2009* 72372 40641 11556 3188 16987

odhad k datu 31.3. 2009

Počet uchazečů o zaměstnání v roce 2009 se snížil proti roku 2006 o 0,8 tis. osob, trend mezi těmito roky kolísal. Počet občanů se zdravotním postižením, kteří se ucházeli o zaměstnání, se snížil v roce 2009 proti roku 2006 o 1,9 tis. osob. Zvýšil se počet uchazečů o zaměstnání pobírajících přípěvek v nezaměstnanosti o 0,296 tis. osob a počet uchazečů o zaměstnání z řad absolventů a mladistvých o 2,6 tis. osob. Počet žen ucházejících se o zaměstnání se zvýšil o 3,4 tis osob.

Uchazeči o zaměstnání podle věku k 31.3. (předběžně) Ukazatel Kraj do 24 let od 25 do 34 let od 35 do 44 let od 45 do 54 let od 55 do 59 let od 60 let

2006 73211 13710 13878 16251 20007 10853 3056

2007 65816 9412 13316 14187 18381 8720 2420

2008 57455 12333 10742 11125 13539 7424 2292

2009 72372 11439 14015 15888 19164 8952 2914

V roce 2009 došlo proti roku 2006 ke snížení počtu uchazečů o zaměstnání ve všech věkových kategoriích s výjimkou kategorie 25-34 let (zvýšení o 137 osob). K největšímu poklesu došlo u věkové kategorie do 24 let (-2,2 tis. osob) a 55-59 let (-1,9 tis. osob).

- 26 -

Uchazeči o zaměstnání podle věku k 31.3. (v % předběžně) Ukazatel Kraj do 24 let od 25 do 34 let od 35 do 44 let od 45 do 54 let od 55 do 59 let od 60 let

2006 99,9 13,8 17,9 19,8 23,6 19,6 5,2

2007 99,9 14,6 15,4 19,3 23,2 21,2 6,2

2008 100 9,2 9,2 10,9 15,6 12,9 3,4

2009 100 15,2 17,4 18,1 22,3 19,2 7,8

Podíly uchazečů o zaměstnání v jednotlivých věkových kategoriích na celkovém počtu uchazečů v roce 2008 proti roku 2006 se ve věkových kategoriích do 44 let snižovaly a od 45 let zvyšovaly s výjimkou kategorie od 60 let. V roce 2009 nastává obrat a přichází nárust uchazečů. Ve srovnání let 2006-2008 se konkrétně snížil podíl uchazečů o zaměstnání do 24 let (o 3,4 bodu), ve věkové kategorii 25 – 34 let (o 8,7 bodu) a ve věkové kategorii 35 – 44 let (o 8,9 bodu). Podíl uchazečů o zaměstnání ve věkové kategorii 55 – 59 let se snížil o 6,7 bodu, ve věkové kategorii 45 – 54 let o 8,0 bodu a ve věkové kategorii od 60 let o 1,8 bodu. Pořadí podílů jednotlivých věkových kategorií uchazečů o zaměstnání zůstalo beze změn. 1. místo obsadil podíl věkové kategorie 45 – 54 let, na 2. místě je podíl věkové kategorie 55 – 59 let, 3. místo podíl věkové kategorie 35 – 44 let, 4. místo podíl věkové kategorie do 25-34 let, na 5. místě zůstal podíl věkové kategorie do 24 let a na 6. místě podíl věkové kategorie od 60 let. Vývojové trendy v letech 2006 – 2008 prakticky ve všech podílech věkových kategorií uchazečů o zaměstnání byly trvale klesající. Od roku 2009 však nasává prudké zvýšení.

Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti k 31.3. (předběžně) Ukazatel Kraj do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 - 12 měsíců 12 - 24 měsíců nad 24 měsíců

2006 73211 23451 12354 6964 5873 12991 11578

2007 65816 18765 10365 5143 4500 10043 17000

2008 57455 17705 9168 4625 3179 6097 16681

2009 72372 21611 11 084 6 302 5 144 10102 18129

V roce 2009 došlo proti roku 2006 k výraznému zvýšení uchazečů o zaměstnání s délkou nezaměstnanosti nad 24 měsíců, a to o 6,5 tis. osob. Ke snížení došlo u uchazečů o zaměstnání s délkou nezaměstnanosti 12–24 měsíců o 2,8 tis. osob, s délkou nezaměstnanosti do 3 měsíců o 1,8 tis. osob, s délkou nezaměstnanosti 3–6 měsíců o 1,2 tis. osob, s délkou nezaměstnanosti 9-12 měsíců o 0,7 tis. osob a s nezaměstnaných do 6-9 měsíců o 0,6 tis. osob. Pokud jde o trendy vývoje v letech 2006 – 2008 docházelo ve většině délek nezaměstnanosti k jejich snižování. Potvrdil se trend snižování počtu uchazečů o zaměstnání nejvíce v délce nezaměstnanosti 12 – 24 měsíců, nejvýraznější byl zvyšující se trend u uchazečů o zaměstnání v délce nezaměstnanosti nad 24 měsíců.

- 27 -

Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti k 31. 3. (v % předběžně) Ukazatel Kraj do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 - 12 měsíců 12 - 24 měsíců nad 24 měsíců

2006 99,9 26,5 16,5 12,2 10,5 15,5 18,7

2007 99,9 22,4 13,9 7,8 6,8 13,7 35,3

2008 100 30,8 16,1 8,0 5,5 10,6 29,0

2009 100 28,5 16,1 9,0 8,2 13,2 25,0

V roce 2009 se proti roku 2006 zvýšil podstatně podíl uchazečů o zaměstnání s délkou nezaměstnanosti nad 24 měsíců (+ 6,3 bodu), méně se zvýšil podíl uchazečů s délkou nezaměstnanosti do 3 měsíců (+2,0 bodu). U všech ostatních podílů došlo ke snížení, a to u uchazečů s délkou nezaměstnanosti 6 – 9 měsíců (- 3,2 bodu).12 – 24 měsíců a 9 –12 měsíců (- 2,3 bodu), s délkou nezaměstnanosti 3 – 6 měsíců (- 0,4 bodu). V pořadí jednotlivých podílů uchazečů o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti jsou na 1. místě uchazeči s délkou nezaměstnanosti do 3 měsíců, na 2. místě uchazeči s délkou nezaměstnanosti nad 24 měsíců, na 3. místo uchazeči s délkou nezaměstnanosti 3–6 měsíců. Pořadí dalších podílů: na 4. místě zůstali uchazeči s délkou nezaměstnanosti 12 –24 měsíců, na 5. místě uchazeči s délkou nezaměstnanosti 6 – 9 měsíců a na 6. místě uchazeči s délkou nezaměstnanosti 9 – 12 měsíců. Jednoznačně růstový trend v letech 2006 – 2009 se projevil u podílu uchazečů o zaměstnání s délkou nezaměstnanosti nad 24 měsíců, do 3 měsíců. Trvalý pokles byl u podílu délky nezaměstnanosti 3 – 6 měsíců, 6-9 měsíců, 9-12 měsíců a 12-24 měsíců.

Uchazeči o zaměstnání v Moravskoslezském kraji a jeho okresech k 31. 12. 2008 (zdroj dat: MPSV) z toho dosažitelní

Uchazeči o zaměstnání neumístění celkem absolutně Kraj celkem v tom okresy: Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město

index 2008/2007

absolutně

Uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti

index 2008/2007

2008

index 2008/2007

57 455

87,3

54 193

88,3

16 100

109,08

5 829 6 814

99,3 75,6

5 565 6 359

101,5 75,0

1 983 2 553

127,52 92,23

16 896 5 522 7 032 15 362

84,3 105,3 90,2 86,0

16 051 5 190 6 635 14 393

84,8 109,0 91,1 87,4

2 988 2 398 2 377 3 801

93,06 142,99 112,18 110,82

Zdroj: Úřad práce Ostrava, 2009

- 28 -

Dokončení z celkového počtu uchazečů o zaměstnání ženy absolutně Kraj celkem v tom okresy: Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město

osoby se zdravotním postižením index 2008/2007

absolutně

absolventi škol absolutně

index 2008/2007

index 2008/2007

29 483

85,4

10 642

87,3

2 911

96,3

3 083 3407 9 085 2 685 3 531 7 692

94,9 71,9 85,9 99,6 86,2 84,1

1 480 1490 2946 1 099 1 131 2 496

97,8 73,3 87,7 102,6 84,9 86,8

292 449 718 324 505 623

117,3 79,2 83,7 132,2 106,5 99,0

Zdroj: Úřad práce Ostrava, 2009

Pro orientaci a přiblížení uvádíme roční rozdělení uchazečů o zaměstnání v kraji a jeho okresech s porovnáním indexu roku 2007.

Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání k 31.3. (předběžně) Ukazatel Kraj základní vzdělání vč. bez vzdělání střední vzdělání bez maturity vč. vyučených ÚSO vzdělání vč. vyučených s maturitou úplné střední všeobecné vzdělání vysokoškolské vzdělání vč. vědecké výchovy

2006 73211 24484 29329 13691 3086 2621

2007 65816 21668 29745 10630 1792 1981

2008 57455 18804 25372 9568 1585 2146

2009 72372 26245 29116 12 690 2 217 2 104

V roce 2009 došlo proti roku 2006 ke kolísání počtu uchazečů o zaměstnání ve všech stupních vzdělání, v tom uchazeči s ÚSO vzděláním vč. vyučených s maturitou o 1,0 tis. osob, uchazeči s vysokoškolským vzděláním o 0,5 tis. osob a uchazeči s úplným středním všeobecným vzděláním o 0,8 tis. osob. Počet uchazečů se základním vzděláním a bez vzdělání mezi roky 2006 a 2009 kolísal o -1,8 tis.osob. Trendy v letech 2006 – 2008 byly v zásadě trvalé a to klesající, rok 2009 je ve znamení prudkého zvýšení.

Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání k 31.3. (v % předběžně) Ukazatel Kraj základní vzdělání vč. bez vzdělání střední vzdělání bez maturity vč. vyučených ÚSO vzdělání vč. vyučených s maturitou úplné střední všeobecné vzdělání vysokoškolské vzdělání vč. vědecké výchovy

2006 100,0 30,2 42,2 17,1 4,0 6,5

2007 100,0 35,9 40,2 16,2 3,7 4,0

2008 100 32,7 44,2 15,7 3,7 3,7

2009 100 32,1 44,5 15,6 2,8 5,0

Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání vyjádřená v % se v letech 2006 – 2009 nijak významně nezměnila.

- 29 -

Volná pracovní místa Ukazatel Kraj Občané se zdravotním postižením

2006 7891 85

2007 8445 45

2008 2009* 9124 7684 34 82

údaje k datu 31.3.2009

V letech 2006 – 2008 se počet volných pracovních míst zvyšoval, v roce 2009 se snižoval tak, že byl nižší o 1440 míst. Počet volných pracovních míst pro občany se zdravotním postižením se v letech 2006 – 2009 prudce snižoval, v roce 2009 se však skokově zvýšil.

Graf -Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst

Shrnutí Počet nezaměstnaných se v Moravskoslezském kraji v letech 2006 – 2008 snižoval, a to skoro až na polovinu. Rovněž podíl počtu nezaměstnaných v kraji na celkovém počtu nezaměstnaných v ČR se v uvedeném období měl převážně snižující tendenci.

PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V ROCE 2009 Další vývoj trhu práce v MSK bude v letošním roce ovlivněn především celosvětovou finanční krizí, která propukla koncem léta 2008 a následně hospodářskou recesí. Jak velký dopad budou mít problémy v zemích eurozóny a USA na zaměstnanost v kraji, bude záležet na tom, jak dalece a přímo budou zasažena odvětví, která se v MSK ještě před nedávnem dobře rozvíjela. Z dřívější dlouhodobé jednostranné orientace na těžký průmysl začal tento region vytvářet podmínky i pro rozvoj technologicky náročnějších oblastí a odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Přestože v současnosti skladba pracovních sil často neodpovídá poptávce, bude pro náš trh práce rozhodující, jak se se vzniklou situací dokáže vypořádat ekonomika EU. Samotná prognóza proto vychází ze skutečností, které nastaly především v posledním čtvrtletí 2008 a začátkem letošního roku, neboť ty podstatnou měrou ovlivní další ekonomický vývoj, a to nejen naší země. Současně však je potřeba vzít dále na vědomí i snahu - 30 -

vlády a její Národní ekonomické rady na řešení dopadů finanční krize, a to pomocí konkrétního protikrizového plánu ve výši až 40 mld. Kč. Světová finanční a na ni navazující hospodářská krize se začala pozvolna promítat nejen do realizace podnikatelských záměrů developerských společností (např. prozatímní pozastavení převážné většiny stavebních prací na projektu Nové Karoliny v Ostravě), ale i do plánovaných podnikatelských aktivit domácích a zahraničních investorův průmyslových zónách MSK. Nedostatek zakázek nutí i další zaměstnavatele omezovat výrobu. Ruší provoz některých směn, vypovídají smlouvy s agenturami práce na pronajímání pracovníků, kmenoví zaměstnanci si musejí vybírat dovolenou nebo je jim poskytována snížená náhrada mzdy, a to ve výši nejméně60 % průměrného výdělku. Omezení výroby velkých firem pociťují i jejich subdodavatelé, kteří postupně zavádějí podobná opatření. Zpočátku nejdříve přistoupí ke skončení pracovních poměrů se zaměstnanci, kterým končí zkušební doba nebo neprodlouží pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou. Podniky se maximálně snaží udržet kvalitní a výkonné zaměstnance a pokud se jim nedaří najít i jiná řešení (nové možnosti odbytu, nový výrobní program aj.), jsou nuceni v některých případech přikročit i k hromadnému propouštění. Současnou situaci na trhu práce přiostřilo i chladnější zimní počasí, které s sebou přineslo pozastavení některých stavebních prací. Drobné podnikání Vývoj zaměstnanosti u menších nemonitorovaných firem se odhaduje velice těžce, jelikož máme k dispozici pouze údaje za předchozí období a současný stav. Situace v drobném podnikání v MSK se sice postupně zlepšuje, ve 2. pololetí 2008 však došlo v souvislosti s celosvětovou krizí k obratu a zaměstnanost mírně poklesla. Obtížné je v poslední době také předpovědět a stanovit budoucí vývoj na trhu práce. Klimatické podmínky jsou nepředvídatelné a klasické sezónní výkyvy s nárůstem nebo úbytkem nezaměstnaných osob již nejsou tak výrazné, případně v některých okresech MSK k nim ani nemusí dojít. V současné době je složité odhadnout další trend současného ekonomického rozvoje našeho kraje, není stále zřejmé jak velký dopad budou mít celosvětová i národní opatření na ekonomiku našeho regionu. I naše poslední prognóza by bez neočekávaného zhoršení situace koncem minulého roku mohla být přesnější. Při lepším vývoji nezaměstnanosti jsme předpověděli v závěru roku 2008 evidenci celkem 50 000 uchazečů o zaměstnání, ale ve skutečnosti vlivem celosvětové finanční a hospodářské krize registrovaly k 31.12.2008 úřady práce MSK 57 455 nezaměstnaných osob (o 7 455 více). Při horším námi prognózovaném vývoji jsme odhadovali o 3 455 registrovaných uchazečů méně než jich nakonec bylo. Předpokládaný vliv průmyslových zón Další růst investic domácích a zahraničních investorův průmyslových zónách MSK, ale i rozšiřování podnikatelských aktivit firem v nich již působících bylo negativně ovlivněno globálními hospodářskými problémy. Zaměstnavatelé jsou z důvodu poklesu odbytu vyráběných výrobků nebo poskytovaných služeb nuceni omezovat svou produkci a v krajním případě snižovat počty svých zaměstnanců. Na základě této nepříznivé ekonomické situace předpokládají zaměstnavatelské subjekty působící v moravskoslezských průmyslových zónách do června 2009 snížení svých personálních stavů cca o 45 osob. Vývoj na trhu práce je odrazem naší hospodářské situace, která je ovlivňována vnějším ekonomickým prostředím, zejména státy, se kterými jsme obchodně propojeni. Podle prezentovaných informací předních českých ekonomů nelze v nejbližších měsících očekávat radikální zlepšení a registrovaná nezaměstnanost by měla i nadále stoupat. To potvrzuje nejen razantní pokles počtu volných pracovních míst nahlášených zaměstnavateli na úřady práce MSK cca o téměř13 tisíc, ale také signály od firem, které se v současné době potýkají především s odbytovými potížemi. Většina z nich je nucena omezovat svou výrobu a přistupovat k úsporným opatřením. Mnozí vypovídají smlouvy s brigádníky a agenturními zaměstnanci, s pracovníky ve zkušební době nebo se zaměstnanci, kteří mají pracovní poměr - 31 -

na dobu určitou se zjevnou snahou udržet si své kmenové zaměstnance, zejména ty kvalitní, např. uplatňováním § 209 ZP, tj. náhradou mzdy ve výši minimálně60 % průměrného výdělku. Přesto již někteří z nich museli přistoupit k hromadnému propouštění nebo dokonce k ukončení výroby. Zaměstnavatelé stále oddalují své odhady znovuoživení poptávky po výrobcích a službách a je velice pravděpodobné, že zlepšení situace se projeví až začátkem roku 2010. Úbytek zaměstnanosti v našem kraji lze očekávat v automobilovém, hutním, strojírenském a textilním průmyslu s postupným rozšiřováním i na další odvětví, jako např. stavebnictví a služby. Dalšími limitujícími faktory zaměstnanosti jsou klimatické podmínky, struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání a jejich ochota a možnost pracovat. Ke zmírnění očekávaného nárůstu registrované nezaměstnanosti mohou přispět jednak již několikrát zmiňované demografické vlivy, tzn. silné povalečné ročníky postupně odcházejí do starobních důchodů a na trh práce vstupují populačně slabé ročníky mladé generace, ale také sezónní práce, které by se s příchodem jara a teplého počasí mohly rozjet naplno tak, jak se to dělo po celou dobu sledování. Vzhledem k výše uvedenému a s ohledem na to, že velká část monitorovaných firem, zejména těch, které v MSK v poslední době zahájily výrobu nebo rozšiřovaly své výrobní kapacity, jsou nyní vlivem hospodářské recese nuceny přistupovat k omezování produkce nebo k uvolňování nadbytečných pracovníků, by se měla nezaměstnanost během letošního roku dále zvyšovat. Jelikož v současné době nelze při prognózování využít odhady poklesu zaměstnanosti u velkých monitorovaných firem, ani zohlednit loňský vývoj evidované nezaměstnanosti, můžeme pouze počítat s tempem nárůstu počtu nezaměstnaných osob v uplynulých čtyřech měsících. V případě, že by přírůstek uchazečů o zaměstnání pokračoval stejnou intenzitou jako od listopadu 2008, mohli bychom koncem června evidovat okolo 85 tisíc osob. Míra nezaměstnanosti by se mohla pohybovat: -od 12,5 %při lepším vývoji, tzn. jestli se tempo nárůstu nezaměstnanosti přibrzdí, -do 13,1 % při horší variantě, kdy dojde i k propouštění kvalitních zaměstnanců, o které zaměstnavatelé zatím nechtějí přijít, což by představovalo 83 až 87 tisíc evidovaných nezaměstnaných osob.

Organizační struktura Registrované subjekty podle počtu zaměstnanců Ukazatel Kraj bez zaměstnanců 1 – 5 zaměstnanců 6 - 19 zaměstnanců 20 - 49 zaměstnanců 50 - 99 zaměstnanců 100 - 199 zaměstnanců 200 - 499 zaměstnanců 500 - 999 zaměstnanců 1000 a více zaměstnanců Neuvedeno

2006 228841 129884 17789 5516 1756 592 274 168 59 44 72759

2007 232556 134656 18553 5396 1878 684 281 171 61 44 70832

2008 240486 141773 19264 5871 1952 775 323 185 68 47 70228

V roce 2008 se proti roku 2006 zvýšil počet registrovaných subjektů celkem o 11.645 subjektů. Toto zvýšení prakticky týkalo subjektů bez zaměstnanců (+ 11.889 subjektů). K mírnému zvýšení došlo u subjektů s 1–5 zaměstnanci (+1.475 subjektů), s 6–19 zaměstnanci (+255 subjektů), se 20–49 zaměstnanci (+196 subjektů) a s 50–99 zaměstnanci (+ 183 subjektů). U ostatních došlo k velmi mírnému zvýšení. - 32 -

Trendy vývoje v jednotlivých kategoriích subjektů podle počtu zaměstnanců v letech 2006 - 2009 měly jednoznačně stoupající tendenci.

Registrované subjekty podle počtu zaměstnanců (v %) Ukazatel Kraj bez zaměstnanců 1 - 5 zaměstnanců 6 - 19 zaměstnanců 20 - 49 zaměstnanců 50 - 99 zaměstnanců 100 - 199 zaměstnanců 200 - 499 zaměstnanců 500 - 999 zaměstnanců 1000 a více zaměstnanců Neuvedeno

2006 99,9 55,9 8,8 2,6 0,8 0,2 0,1 0,1 0,0 0,0 31,4

2007 99,9 62,3 9,4 2,7 0,7 0,3 0,1 0,1 0,0 0,0 24,3

2008 100,0 63,8 9,7 2,9 0,8 0,4 0,1 0,1 0,0 0,0 22,2

V roce 2008 se proti roku 2006 zvýšil podíl registrovaných subjektů bez zaměstnanců na celkovém počtu registrovaných subjektů o 7,9 bodu. Naopak tento podíl se snížil u subjektů neuvedených o 9,2 bodu a u podílu registrovaných subjektů s 1–5 zaměstnanci, 6-19 zaměstnanců, 50-99 zaměstnanců se nepatrně navýšil. U subjektů se 100–199 zaměstnanci, 200–499 zaměstnanci, 500-999 zaměstnanců a 1000 a více byl podíl konstantní. Pořadí podílů registrovaných subjektů podle počtu zaměstnanců na celkovém počtu registrovaných subjektů zůstalo stejné, na 1. místě byly subjekty bez zaměstnanců, na 2. místě byly subjekty bez uvedení počtu zaměstnanců, na dalších místech byly subjekty s postupně se zvyšujícími se počty zaměstnanců.

Registrované subjekty podle převažující činnosti Ukazatel Kraj zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov Průmysl Stavebnictví obchod,opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a domácnost ubytování a stravování doprava, skladování a spoje finanční zprostředkování činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení Vzdělávání zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby

- 33 -

2006 2007 2008 208271 236158 240486 11231 11634 12039 33210 35922 36853 25396 29645 29722 70886 75503 75030 9122 7025 11581 13101 702 3841 3441 16035

10524 10878 15423 17201 966 4852 4256 19354

10710 10622 15999 17575 1752 5108 5407 19669

V roce 2008 se proti roku 2006 zvýšil celkový počet registrovaných subjektů o 32.215 subjektů. U všech subjektů došlo k nárustu, nejvyššímu zvýšení došlo u činností v oblasti nemovitostí a pronájmu o 4.474 subjektů, u finančního zprostředkování o 4.418 subjektů, dále ve stavebnictví o 4.326 subjektů, u obchodu, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a domácnost o 4.144 subjektů. Ostatní byly taktéž navýšeny. Trendy vývoje v letech 2006 – 2008 byly jednoznačně stoupající.

Registrované subjekty podle právní formy Ukazatel Kraj fyzické osoby obchodní společnosti Družstva zahraniční osoby Sdružení

2006 208271 184616 16367 782 3145 3361

2007 236158 201461 24131 1425 4130 5011

2008 240486 202025 26283 1664 4817 5687

V roce 2008 se zvýšil proti roku 2006 počet registrovaných subjektů o 32.215 subjektů, v tom fyzické osoby o 17.409 subjektů, obchodní společnosti o 9.916 subjektů, sdružení o 2.326 subjektů, zahraniční osoby o 1.672 subjekty a družstva o 882 subjektů. Pořadí registrovaných subjektů podle právní formy se nezměnilo, na 1. místě byly fyzické osoby, na 2. místě obchodní společnosti, na 3. místě sdružení, na 4. místě zahraniční osoby a na 5. místě byla družstva. Vývojové trendy v letech 2006 – 2008 byly u všech právních formách jednoznačné, a to růstové.

Průmysl Ekonomické subjekty v průmyslu podle převažující činnosti OKEČ Ukazatel Kraj Těžba nerostných surovin zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

2006 28645 80 28454 111

2007 29105 79 28914 112

2008 29853 83 29656 114

Počet ekonomických subjektů v průmyslu se v roce 2008 zvýšil proti roku 2006 o 1.208 subjektů. Toto zvýšení se v zásadě týkalo pouze zpracovatelského průmyslu.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu podle odvětví OKEČ – podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji (fyzické osoby) Ukazatel Kraj těžba nerostných surovin zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody - 34 -

2006 123698 19749 91768 12181

2007 124578 20708 93302 10568

2008 128371 21207 96413 10751

V roce 2008 se proti roku 2006 zvýšil průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu podle OKEČ o 4.673 osob. Počet zaměstnanců se významně snížil ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (- 1.430 osob). Naopak se počet zaměstnanců zvýšil v těžbě nerostných surovin (+ 1.458 osob) a dominantně ve zpracovatelském průmyslu (+4.645). Vývojové trendy v letech 2006 – 2008 byly v zásadě ve všech odvětvích jednoznačné.

Ekonomické subjekty ve zpracovatelském průmyslu podle převažující činnosti OKEČ Ukazatel Kraj výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků výroba textilií, textilních a oděvních výrobků výroba usní a výrobků z usní zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken výroba pryžových a plastických výrobků výroba ostatních minerálních výrobků výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení výroba dopravních prostředků a zařízení zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

2006 27926 1415

2007 28755 1454

2008 28675 1481

4965 141 4701

4238 138 4698

4477 134 4765

937 5 531 311 678 7923 803 2356 112 2148

768 6 445 308 682 9164 716 2861 113 3164

1068 7 396 323 691 8948 490 2679 115 3101

V roce 2008 se proti roku 2006 zvýšil počet ekonomických subjektů ve zpracovatelském průmyslu o 749 subjektů. Zvýšení se týkalo zejména výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (+ 1.025 subjektů), zpracovatelského průmyslu jinde neuvedeného (+ 953 subjektů), výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení (+323 subjektů). Ke snížení počtu ekonomických subjektů došlo pouze u výrobků z papíru o textilií, textilních a oděvních výrobků (- 488 subjektů). Pořadí jednotlivých podílů ekonomických subjektů ve zpracovatelském průmyslu podle převažující činnosti OKEČ na celkovém počtu ekonomických subjektů ve zpracovatelském průmyslu se v letech 2006 – 2008 nezměnilo: 1. místo výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, 2. místo zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku, 3. místo výroba textilií, textilních a oděvních výrobků, 4. místo zpracovatelský průmysl jinde neuvedený, 5. místo výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, 6. místo výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků, 7. místo výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru, 8. místo výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených, 9. místo výroba ostatních minerálních výrobků, 10. místo výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken, 11. místo výroba pryžových a plastických výrobků, 12. místo výroba usní a výrobků z usní, 13. místo výroba dopravních prostředků a zařízení a 14. místo výroba koksu, jaderných paliv a rafinérské zpracování ropy.

- 35 -

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu podle odvětví OKEČ podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji (fyzické osoby) Ukazatel Kraj Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken Výroba pryžových a plastických výrobků Výroba ostatních minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

2006 93722 6915

2007 95784 6822

2008 94266 6412

5994 2495 2967 4417 1336 39611 12947 1165 14082 1793

6812 2624 3057 4627 1487 40116 12756 1140 14555 1788

6400 2511 2989 4536 1405 40325 12052 1172 14673 1791

V roce 2008 se proti roku 2006 zvýšil průměrný evidenční počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu o 544 osob. Ke zvýšení došlo ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (+ 714 osob), ve výrobě dopravních prostředků a zařízení (+ 591 osob), ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků (+ 406 osob). K největšímu snížení došlo ve výrobě a opravě strojů a zařízení jinde neuvedených (- 895 osob), dále ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků (- 503 osob). Pořadí odvětví podle průměrného evidenčního počtu zaměstnanců se stanovilo tak, že na 1. místě je výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, na 2. místě výroba dopravních prostředků a zařízení, na 3. místě zůstala výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených, na 4. místě výroba potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků, na 5. místě výroba textilií, textilních a oděvních výrobků, na 6. místě zůstala výroba pryžových a plastových výrobků, na 7. místě výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken, na 8. místě výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru, vydavatelství a tisku, na 9. místě zpracovatelský průmysl jinde neuvedený a na 10. místě výroba ostatních minerálních výrobků. Vývojové trendy v letech 2006 – 2008 byly v zásadě jednoznačné ve všech odvětvích.

Tržby z průmyslové činnosti podle odvětví v průmyslu (podniky se 100 a více zaměstnanci) (v mil.Kč) Ukazatel Kraj těžba nerostných surovin zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

2006 290426 25802 247725 16899

2007 320667 24762 277602 18303

2008 341882 25459 285318 31105

V roce 2008 se proti roku 2006 zvýšily tržby z průmyslové činnosti celkem o 51.456 mil. Kč. Podstatná část tohoto zvýšení připadá na zpracovatelský průmysl (+ 37.593 mil. Kč) a dále na výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody (+ 14.206 mil. Kč). Vývojové trendy v letech 2006 – 2008 byly u průmyslové činnosti podle odvětví stoupající. - 36 -

Tržby z průmyslové činnosti podle odvětví ve zpracovatelském průmyslu (podniky se 100 a více zaměstnanci) Ukazatel 2006 189801 Kraj 11223 výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků 3950 výroba textilií, textilních a oděvních výrobků 7367 výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 7833 5386 výroba pryžových a plastických výrobků 2344 výroba ostatních minerálních výrobků 103736 výroba základních kovů, hutnických a kovodělných výrobků 13346 výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených 1212 výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení 27062 výroba dopravních prostředků a zařízení 6442 ostatní výroba a zpracování

2007 193214 12018

2008 195735 11936

3825 7115 7456 5278 1986 104525 14596 1287 28158 6970

3778 7024 7369 5204 1872 103426 15861 1352 30679 7234

V roce 2008 se proti roku 2006 zvýšily tržby z průmyslové činnosti ve zpracovatelském průmyslu o 5.934 mil. Kč. K největšímu nárůstu došlo ve výrobě dopravních prostředků a zařízení (+3.617 mil. Kč), dále ve výrobě a opravách strojů a zařízení jinde neuvedených (+ 2.515 mil. Kč). Naopak k poklesu tržeb došlo ve výrobě ostatních minerálních výrobků (-472 mil. Kč), ), ve výrobě chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (- 464 mil. Kč), výrobě vlákniny, papíru a výrobků z papíru (-343 mil. Kč). Vývojové trendy v letech 2006 – 2008 byly v jednotlivých odvětvích v zásadě buď rostoucí nebo klesající, bez významnějších výkyvů.

Shrnutí V letech 2006 – 2008 stále dominoval v průmyslu počet ekonomických subjektů zpracovatelského průmyslu. Pokud jde o průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu podle odvětví OKEČ (podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v Moravskoslezském kraji) výrazně převažoval v těchto letech podíl zpracovatelského průmyslu, a to zhruba ve výši 78 %, následovala těžba nerostných surovin s 12 % a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody se 10 %. Ve zpracovatelském průmyslu byl největší počet ekonomických subjektů ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, ve zpracování dřeva, výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků, dřevařských výrobků kromě nábytku, ve výrobě elektrických a optických přístrojů a zařízení a ve výrobě, které dohromady tvořily téměř 80 % všech ekonomických subjektů ve zpracovatelském průmyslu. Pokud jde o průměrný evidenční počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu podle odvětví OKEČ (podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v Moravskoslezském kraji) v roce 2008 převažovala výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, výroba dopravních prostředků a zařízení, výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených, výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků a výroba textilií, textilních a oděvních výrobků, které dohromady představovaly více než 79 % všech zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu. Tržby z průmyslové činnosti (podniky se 100 a více zaměstnanci) se zvýšily v roce 2008 proti roku 2006 o více než 15 % v důsledku zvýšených tržeb ve zpracovatelském průmyslu, v těžbě nerostných surovin a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody. Dominantní byly tržby ve zpracovatelském průmyslu. Ty nejrychleji rostly ve výrobě základních kovů, hutnických a kovodělných výrobků a ve - 37 -

výrobě dopravních prostředků a zařízení, které dohromady tvořily v roce 2008 téměř 70 % všech tržeb ve zpracovatelském průmyslu.

Stavebnictví Stavebnictví Ukazatel Průměrný počet vykazujících podniků (s 20 a více zaměstnanci) Stavební práce podle dodavatelských smluv podle sídla podniku (v mil.Kč) Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) Dělníci na stavebních pracích

2006 271

2007 276

2008 268

2009* 261

27328

28687

29743

22 422

16591 12045

16713 12273

16684 12304

. 12 112

údaje k datu 30. 4. 2009

V roce 2009 se proti roku 2006 snížil průměrný počet vykazujících podniků s 20 a více zaměstnanci o 10 podniků, snížil se objem stavebních prací podle dodavatelských smluv podle sídla podniku o 4.906 mil. Kč, zvýšil se počet dělníků na stavebních pracích o 67 fyzických osob. Vývojové trendy v letech 2006 – 2009 byly kolísavé, zejména v roce 2009 zapříčiněny nástupem ekonomické krize.

Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic (v mil. Kč) Ukazatel Kraj Řetězový index Bazický index ČR Kraj/ČR

2000 36,8 100,0 818,4 4,5

2006 39,1 106,2 106,2 982,3 4,0

2007 51,2 130,9 139,1 1165,5 4,4

2008 70,8 138,3 192,4 1161,8 7,1

V letech 2000 – 2008 se každoročně zvyšoval stav přímých zahraničních investic v Moravskoslezském kraji tak, že v roce 2008 byl o 34 mil. Kč proti roku 2000. Podíl přímých zahraničních investic v Moravskoslezském kraji na zahraničních investicích v ČR kolísal, avšak v roce 2008 byl 2,6 bodu vyšší proti roku 2000.

- 38 -

Cestovní ruch Hromadná ubytovací zařízení Ukazatel Kraj hotely penziony kempy chatové osady turistické ubytovny Ostatní

2006 495 125 132 14 11 68 145

2007 513 131 137 14 12 70 149

2008 542 147 148 13 12 69 153

Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v roce 2008 Celkem

z toho nerezidenti

v tom podle kategorie ubytovacího zařízení ostatní hromadná hotely pensiony ubytovací zařízení celkem z toho celkem z toho celkem z toho nerezidenti nerezident nerezidenti i Hosté 12 835 886 6 649 410 8 874 222 5 836 041 1 214 054 298 679 2 747 610 514 690

ČR celkem v tom kraje: Hlavní město Praha 4 587 483 4 051 137 4 180 588 3 792 667 Středočeský 665 178 176 555 427 157 151 057 Jihočeský 936 032 301 115 440 744 220 751 Plzeňský 487 490 154 685 270 800 118 300 Karlovarský 679 996 475 277 488 311 386 381 Ústecký 366 530 129 169 188 453 91 093 Liberecký 703 787 200 664 348 179 154 505 Královéhradecký 902 713 290 150 431 374 206 511 Pardubický 360 903 58 742 175 043 38 646 Vysočina 395 820 54 532 203 600 41 465 Jihomoravský 1 185 770 451 388 812 693 399 692 Olomoucký 426 604 96 742 209 981 68 453 Zlínský 497 452 72 938 304 490 53 783 Moravskoslezský 640 128 136 316 392 809 112 737

110 092 65 323 143 952 72 166 38 413 57 066 116 118 159 869 60 977 54 862 119 124 67 360 71 178 77 554

75 442 10 557 32 998 13 914 13 992 16 377 22 803 37 794 11 303 5 405 21 748 13 904 11 712 10 730

296 803 172 698 351 336 144 524 153 272 121 011 239 490 311 470 124 883 137 358 253 953 149 263 121 784 169 765

183 028 14 941 47 366 22 471 74 904 21 699 23 356 45 845 8 793 7 662 29 948 14 385 7 443 12 849

Přenocování Česká republika v tom kraje: Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

39 283 474 19 987 022 23 941 925 16 894 808 3 484 915

845 973 11 856 634 2 246 241

12 174 591 11 070 652 11 173 280 10 392 264 1 806 363 445 803 1 008 721 372 306 2 954 129 730 141 1 071 570 425 938 1 448 988 379 957 654 539 263 816 4 451 001 3 316 702 2 923 351 2 546 516 1 126 856 366 574 376 373 198 048 2 433 746 760 229 1 064 662 571 960 3 386 951 1 069 929 1 313 240 740 309 1 059 064 166 844 381 631 99 149 989 571 135 771 395 895 89 255 2 299 763 778 565 1 315 754 666 497 1 541 368 223 328 446 871 140 126 1 682 314 209 243 970 059 147 006 1 928 769 333 284 845 979 241 618

212 939 721 953 29 569 591 452 71 969 1 439 446 34 019 586 025 43 683 1 425 867 35 165 620 959 93 974 905 125 148 819 1 460 413 29 147 534 594 20 132 457 996 41 217 739 352 33 724 930 282 25 356 551 030 26 260 892 140

- 39 -

279 358 206 190 443 113 208 424 101 783 129 524 463 959 613 298 142 839 135 680 244 657 164 215 161 225 190 650

465 449 43 928 232 234 82 122 726 503 133 361 94 295 180 801 38 548 26 384 70 851 49 478 36 881 65 406

V roce 2008 se proti roku 2006 zvýšil počet hromadných ubytovacích zařízení o 47 zařízení. Zvýšil se počet hotelů (+ 19), penziónů (+16), chatových osad (+1). Na druhé straně se snížil počet kempů, turistických ubytoven (-1), ostatních hromadných ubytovacích zařízení (- 8). Vývojové trendy v letech 2006 – 2008 byly téměř jednoznačné u zvýšení počtu hotelů a penzionů. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních měl stoupající tendenci a z hlediska ubytovaných hostů se v roce 2008 Moravskoslezský kraj umístil na 8. místě v rámci ČR Hlavní důvody návštěvy Relaxace 29%

Jiný 6%

Sport 23%

Tranzit 3% Návštěva známých 6% Obchod 7%

Poznání 19%

Zdraví 7%

Lůžka v ubytovacích zařízeních Ukazatel Kraj hotely penziony kempy chatové osady turistické ubytovny ostatní

2006 25974 10178 4045 814 792 3287 7280

2007 26524 10225 4462 815 798 3298 6943

2008 27025 10654 4637 782 798 3291 6949

V roce 2008 došlo proti roku 2006 k navýšení v počtu lůžek v ubytovacích zařízeních kraje v hotelech (+476 lůžek), v pensionech (+592 lůžek). Naproti těmto skutečnostem se snížily počty lůžek u ostatních ubytovacích zařízení (-331 lůžek) a v kempech (- 32 lůžek). Ke zvýšení počtu lůžek došlo v chatových osadách o 8 lůžek, turistických ubytovnách o 4 lůžka. Vývojové trendy v letech 2000 – 2004 byly v zásadě jednoznačné u všech typů ubytovacích zařízení s výjimkou ostatních ubytovacích zařízení a kempech.

Lůžka v ubytovacích zařízeních (v %) Ukazatel Kraj Hotely Penziony Kempy chatové osady turistické ubytovny Ostatní

2006 100,1 38,9 15,6 3,2 3,0 12,7 26,6 - 40 -

2007 99,9 39,4 16,7 3,2 2,9 12,9 24,8

2008 100,0 40,4 17,6 3,1 3,1 12,8 23,0

Důvod návštěvy regionu procenta 0

5

10

15

20

25

30

sport poznání regionu celková relaxace zdraví komerční důvody návštěva příb./známých tranzit jiný do 29 let

30 - 49 let

nad 50 let

V roce 2008 došlo proti roku 2006 ke zvýšení podílu počtu lůžek v hotelích a pensionech na celkovém počtu lůžek o 1,5 bodu, resp. o 2,0 bodu. Minimální zvýšení nastalo u chatových osad a turistických ubytoven o 0,1 bodu. Ke snížení tohoto podílu došlo u ostatních o 3,6 bodu a kempech o 0,1 bodu. Pořadí podílu počtu lůžek v jednotlivých typech ubytovacích zařízení na celkovém počtu lůžek se stanovilo tak, že na 1. místě je podíl lůžek v hotelech, na 2. místě podíl lůžek v ostatních ubytovacích zařízeních, na 3. místě podíl lůžek v penzionech, na 4. místě podíl lůžek v turistických ubytovnách, o 5. a 6. místo se dělí podíl lůžek v kempech a v chatových osadách. Vývojové trendy podílu počtu lůžek na celkovém počtu lůžek v letech 2006 – 2008 měly v zásadě stoupající tendenci u významných typů ubytovacích zařízení s výjimkou počtu lůžek v kempech, chatových osadách a u ostatních ubytovacích zařízení, kde se vývojový trend měnil. Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji podle zemí v roce 2008

640 128

1 928 769

Průměrný počet přenocování 3,0

503 812 136 316

1 595 485 333 284

3,2 2,4

4,2 3,4

1 238 848 936 385 1 471 2 923 904 333 37 4 081 203 30 2 897 2 332 81 5 1 850 35

2 713 1 661 2 772 650 3 540 6 770 2 320 655 143 9 682 539 79 3 879 2 752 191 6 3 856 60

2,2 2,0 3,0 1,7 2,4 2,3 2,6 2,0 3,9 2,4 2,7 2,6 1,3 1,2 2,4 1,2 2,1 1,7

3,2 3,0 4,0 2,7 3,4 3,3 3,6 3,0 4,9 3,4 3,7 3,6 2,3 2,2 3,4 2,2 3,1 2,7

Hosté Celkem v tom: rezidenti nerezidenti v tom: Belgie Bulharsko Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Island Itálie Srbsko a Černá Hora Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Lichtenštejnsko Maďarsko Malta

Přenocování

- 41 -

Průměrná doba pobytu (dny) 4,0

Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Ostatní evropské země Kanada Spojené státy americké Brazílie Mexiko Ostatní americké země Čína Izrael Japonsko Jižní Korea Ostatní asijské země Jihoafrická republika Ostatní africké země Austrálie Nový Zéland Oceánie

17 990 2 142 530 21 021 190 3 700 912 17 437 642 26 362 1 041 3 394 1 147 1 706 767 323 3 184 4 301 411 2 506 103 175 171 538 251 611 1 203 2 361 70 220 239 70 9

47 963 5 784 1 222 49 098 736 6 918 2 545 25 342 1 805 59 750 3 003 9 515 2 868 4 576 2 031 851 6 804 12 781 1 473 8 209 254 889 493 1 282 794 1 234 2 180 28 689 185 998 575 120 49

2,7 2,7 2,3 2,3 3,9 1,9 2,8 1,5 2,8 2,3 2,9 2,8 2,5 2,7 2,6 2,6 2,1 3,0 3,6 3,3 2,5 5,1 2,9 2,4 3,2 2,0 1,8 12,2 2,6 4,5 2,4 1,7 5,4

3,7 3,7 3,3 3,3 4,9 2,9 3,8 2,5 3,8 3,3 3,9 3,8 3,5 3,7 3,6 3,6 3,1 4,0 4,6 4,3 3,5 6,1 3,9 3,4 4,2 3,0 2,8 13,2 3,6 5,5 3,4 2,7 6,4

Cestovní ruch Ukazatel Počet pracujících osob Průměrná doba pobytu ve dnech

2006 3406 4,5

2007 4199 4,9

2008 4283 5,1

Počet pracujících osob v cestovním ruchu se v letech 2006 – 2008 zvyšoval. Průměrná doba pobytu se trvale zvyšovala, a to o 0,6 dne v porovnaných letech.

Shrnutí

- 42 -

Hlavní důvody návštěvy regionu Polovina návštěvníků přijíždí do Moravskoslezského kraje z důvodů celkové relaxace (odpočinek, procházky, koupání, zábava apod.) nebo sportovního vyžití (turistika, cyklistika, lyžování apod.). Jako převažující důvod návštěvy regionu označuje relaxaci a sport. Na třetím místě uváděných důvodů figuruje poznání regionu (kultura, folklór, historie apod.). Podíl ostatních důvodů návštěvy regionu nepřesahuje 10 %. Trojice hlavních důvodů se ovšem liší regionálně, sezónně, podle věku i dalších hledisek. Návštěvníci z větší vzdálenosti nad 50 km jsou více orientováni na poznávání regionu a péči o své zdraví, návštěvníci z bližšího okolí zase na odpočinek. Mladší do 29 let jsou významně více orientovaní na sport (i u nich je ale hlavním důvodem návštěvy relaxace), starší nad 50 let zase zdraví. Důvodem příjezdu pro cizince je především poznání regionu (významně častěji než u tuzemců). Pořadí hlavních důvodů návštěvy regionu se silně mění v různých obdobích roku. V letní sezóně jsou významně silnějšími důvody návštěvy relaxace (pro více než třetinu návštěvníků) a poznávací turistika (pro čtvrtinu návštěvníků). Sport se tak dostává až na třetí místo (nejdůležitější pro pětinu návštěvníků). Na podzim jsou významně silnějším důvodem návštěvy regionu komerční důvody (práce, obchod, nákupy), avšak nejčastějším důvodem ale zůstává celková relaxace. Následují poznání a sport s méně než 20%. V zimě je zdaleka nejčastějším důvodem návštěvy sportovní vyžití, a to zhruba dvakrát častěji než v létě a na podzim (téměř 40 %). Obdobně jako na podzim je významně silnějším důvodem příjezdu komerce. Oproti letní sezóně je třikrát méně frekventovaným důvodem poznávání regionu (pod 10 %) a dvakrát méně je uváděna relaxace (pod 20 %). To, čím region návštěvníky přitahuje, odpovídá nejčastějším důvodům jejich příjezdu, kterými jsou odpočinek, sport a poznání. Nejlákavějšími aktivitami jsou pěší turistika (pro cca 40 %), cykloturistika (pro cca 30 %) a návštěvy zajímavých míst (pro cca 30 %). Na dalších místech jsou zimní a letní sporty, společenský život a zábava a účast na kulturních akcích (vždy pro více než pětinu návštěvníků). Jednodenní návštěvníci z bližšího okolí se od vícedenních návštěvníků (turistů) z větší vzdálenosti liší spíše intenzitou zájmu o jednotlivé aktivity než jejich strukturou. To v zásadě platí i pro zahraniční návštěvníky, kteří se od tuzemců z hlediska struktury zájmů v daném regionu příliš neliší. Větší rozdíly - 43 -

jsou samozřejmě v závislosti na věku. Mladší návštěvníci kladou oproti starším na jedno z předních míst zábavu a více jsou orientovaní na aktivní sport. Mírně ustupuje do pozadí poznávací i pěší turistika a účast na kulturních akcích. U starších návštěvníků figuruje na předním místě pěší turistika, která je nejlákavější aktivitou pro více než polovinu z nich. Významně více jsou také zaměřeni na péči o své zdraví. Korelace s věkem je u všech sledovaných faktorů lineární. S rostoucím věkem roste zájem o pěší turistiku, kulturu, poznání a péči o zdraví, naopak klesá zájem o sport a zábavu.

Profily turistických oblastí Profily turistických oblastí uvádějí hlavní charakteristiky, kterými se jednotlivé oblasti liší od celkového průměru. Ostravsko-Karvinsko

Na Ostravsko-Karvinsku byla monitoringem zaznamenána nejkratší příjezdová vzdálenost návštěvníků. Ze 70 % se jedná o obyvatelstvo Moravskoslezského kraje. Nejméně návštěvníků ze všech turistických oblastí využilo pro dopravu automobil, nadprůměrné byly tudíž příjezdy vlakem (nejvyšší podíl ze všech oblastí) a autobusem (druhý nejvyšší podíl po Hrubém Jeseníku). Monitoringem bylo podchyceno výrazně nejvíce návštěvníků, kteří přijeli sami (třetina) a nejméně těch, kteří přijeli s partnerem nebo s přáteli. Rodiny s dětmi byly až druhou nejsilnější skupinou (svým podílem 30 % však v rámci průměru). Doba pobytu je druhá nejdelší po Hrubém Jeseníku, hlavně díky největšímu podílu návštěvníků s pobytem delším než týden. Do oblasti Ostravsko-Karvinska přijíždí zdaleka nejvíce návštěvníků, kteří ji znají z více než tří dřívějších návštěv (dvě třetiny oproti průměru jedna polovina). Tři čtvrtiny návštěvníků určitě chtějí přijet opětovně (nejvíce ze všech oblastí). Znalost místa se promítá i do toho, že návštěvníci Ostravsko-Karvinska nejméně využívají jako informační zdroje o regionu internet a informační centra, ale nadprůměrně se opírají o vlastní zkušenosti. Ubytování vícedenních návštěvníků je nejčastější spolu s Opavsko-Krnovskem v soukromí u příbuzných či známých (45 %). Nižší je podíl hotelového ubytování. Jde o oblast, kde návštěvníci nejvíce využívají možnosti stravovat se z vlastních zdrojů (38 %) a nejméně se stravují převážně v restauracích (spolu s Nízkým Jeseníkem jen něco přes čtvrtinu, jinde minimálně třetina). Důvody návštěvy se výrazně odlišují od ostatních oblastí, neboť ze tří pilířů relaxace, sport a poznání se opírají jen o první z nich (a to ještě v podprůměrné míře). Častější než sport a poznání jsou jiné důvody jako komerce, zdraví, návštěva příbuzných či známých. Výrazně nejvíce láká Ostravsko-Kavinsko svými příležitostmi pro zábavu (přes 40 % návštěvníků, srovnatelně uváděno na Opavsko-Krnovsku). Na druhém místě byly uváděny návštěvy pamětihodností, byť jako důvod příjezdu se objevovaly málo. Návštěvy kulturních akcí byly oproti očekávání uváděny v pásmu průměru (méně než na Opavsko-Krnovsku). Jako všude schází podle návštěvníků regionu nejvíce lepší dopravní infrastruktura, přičemž na druhém místě uváděli ve stejné míře jako jinde potřebu většího množství společenských a zábavních center. Nadprůměrně chybí návštěvníkům atrakce pro děti. Podobně jako v Beskydech a Poodří nepoukazují návštěvníci ve větší míře na nedostatek stravovacích a ubytovacích kapacit. Ačkoliv by návštěvníci chtěli více příležitostí pro zábavu, samotné možnosti zábavy hodnotí na Ostravsko-Karvinsku nejlépe ze všech oblastí (a to velmi výrazně). Všechny ostatní sledované faktory služeb a vybavenosti (kromě drobného prodeje) hodnotí hůře než činí průměr za celý - 44 -

turistický region, vč. ubytovacích a stravovacích služeb (tedy výhrady ke kvalitě, nikoliv ke kvantitě).

Návštěvníci Ostravsko-Karvinska jsou nejkritičtější ze všech návštěvníků regionu k úrovni personálu ve sužbách, k péči o čistotu a pořádek, ke vstřícnosti obyvatelstva k návštěvníkům, k dopravní dostupnosti i k místnímu značení tras a pamětihodností. Z tohoto pohledu jsou náročnější než návštěvníci jiných turistických oblastí. Ještě kritičtější ve svém hodnocení než návštěvníci OstravskoKarvinska jsou návštěvníci Nízkého Jeseníku k hodnocení poskytování informací o regionu, návštěvníci Nízkého Jeseníku a Opavsko-Krnovska k hodnocení rozsahu sítě hostinských kapacit a návštěvníci Nízkého Jeseníku a Poodří k hodnocení vybavenosti pro sport. Ostravsko-Karvinsko svým charakterem nejvíce vybočuje z rámce turistického regionu, jeho atraktivnost je návštěvníky pokládána za nejnižší spolu s Opavsko-Krnovskem. Beskydy-Valašsko

Beskydy a Valašsko navštěvují z 80 % návštěvníci ze Severní Moravy a Střední Moravy (podle NUTS 2), podíl návštěvníků ze vzdálenějších částí ČR je třetí nejmenší (po Ostravsko-Karvinsku a Opavsko-Krnovsku). Příjezdová vzdálenost je na průměru regionu, kratší než v oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku. Na průměru regionu je i způsob dopravy (s mírně převažující dopravou vlakem nad dopravou autobusem). Po Ostravsko-Karvinsku se jedná o oblast, kam se návštěvníci nejčastěji vracejí. Nejméně často přijíždějí sami, nejtypičtější je jejich příjezd jako rodiny s dětmi (podobná struktura jako v Poodří a Nízkém Jeseníku). Nadprůměrně časté jsou příjezdy jen na jeden den, pod průměrem regionu jsou příjezdy na dobu delší než týden. Celkově je doba pobytu mírně podprůměrná, výrazně kratší než v konkurenčním Hrubém Jeseníku. Struktura ubytování vícedenních návštěvníků je na průměru celého regionu podobně jako v Poodří, na prvním místě je ale s 19 % (pokud pomineme ubytování v soukromí) ubytování v penzionech, kdežto v Poodří ubytování v hotelech nižší kategorie.

Po Hrubém Jeseníku je v Beskydech-Valašsku nejčastější stravování v restauračních zařízeních.

Spolu s Nízkým Jeseníkem jsou zde nejméně využívány služby cestovních kanceláří a agentur.

Významně nejčastějšími důvody návštěvy v porovnání s ostatními turistickými oblastmi jsou celková relaxace a sport. Třetí pilíř, o který se opírá cestovní ruch, tj. poznávací turistika, je důvodem příjezdu jen pro 17 % návštěvníků (nižší podíl je už jen v Hrubém Jeseníku a na OstravskoKarvinsku). Nejpřitažlivější je pro návštěvníky Beskyd a Valašska pěší turistika (na úrovni stejné jako v Nízkém Jeseníku a Poodří). Nadprůměrně přitažlivá je tato oblast ještě pro zimní sporty a cykloturistiku. Návštěvníci Beskyd a Valašska v menší míře než jinde poukazují na nedostatky. Nejvíce poukazují na dopravní infrastrukturu, vybavenost pro sport a vybavenost pro zábavu, vždy však v menší míře než jinde (kromě Poodří, kde je na tyto oblasti poukazováno ještě méně). Všechny sledované faktory kvality služeb jsou návštěvníky hodnoceny na úrovni celkového průměru za region, tj. nejhůře je jako jinde hodnoceno poskytování informací o regionu a dále pak péče o čistotu a úroveň personálu ve službách. Celkově vyznívá hodnocení služeb příznivě, lepší je jen v Hrubém Jeseníku. V oblasti infrastruktury a vybavenosti regionu je hodnocení vesměs příznivější než jinde nebo na úrovni průměru. Výjimkou je hodnocení místního značení turistických atraktivit, které je horší už jen na Ostravsko-Karvinsku (a stejné na Opavsko-Krnovsku). Nejlépe ze všech oblastí je hodnocena síť - 45 -

ubytovacích a stravovacích kapacit a dopravní dostupnost regionu (spolu s Nízkým Jeseníkem). Jak vyplývá z provedené analýzy hodnocení, návštěvníci jsou v této turistické oblasti relativně spokojeni.

Beskydy-Valašsko lze charakterizovat jako stabilní zaběhnutou turistickou oblast, která je obecně vnímána jako nejatraktivnější v regionu.

Velmi významným návštěvnickým segmentem na trhu cestovního ruchu jsou svým třetinovým podílem „rodiny s dětmi“, přičemž v létě je jejich podíl ještě větší (u tohoto segmentu byla vysledována tendence poklesu). Rodiny s dětmi navštěvují nejvíce oblasti Poodří, Beskydy-Valašsko a Nízký Jeseník. Cestovní ruch by se neměl orientovat jen na turisty (vícedenní návštěvníky), ale také na jednodenní návštěvníky, protože oba tyto segmenty jsou stejně velké. Liší se ovšem strukturou požadovaných služeb. Cestovní ruch v regionu se z pohledu návštěvníků opírá o 3 hlavní pilíře: relaxaci, sport a poznání. V létě je silným důvodem relaxace, v zimě sport. Struktura důvodů návštěvy regionu je v posledních letech stabilní. Důvody návštěvy se značně liší podle turistické oblasti, sezóny a věku. Nejvíce vybočuje OstravskoKarvinsko. Odlišnosti lze charakterizovat takto: •

•

Ostravsko-Karvinsko – od ostatních oblastí se výrazně liší tím, že všechny tři hlavní důvody návštěvy jsou zastoupeny významně méně často. Na prvním místě je celková relaxace, ale jen pro každého pátého návštěvníka. Všechny ostatní důvody jsou tím pádem zastoupeny významně více (komerční důvody, péče o zdraví, návštěva příbuzných či známých i tranzit). Beskydy-Valašsko – na prvních dvou místech je se stejným podílem uváděn sport a relaxace, vždy s podílem přesahujícím jednu třetinu a v obou případech významně častěji než činí průměr. Nízkou orientací na zdraví a vysokou orientací na odpočinek se Beskydy značně odlišují od Hrubého Jeseníku. Poznávání regionu jako třetí nejčetnější důvod je poloviční oproti Poodří a Nízkému Jeseníku, stále však častější než V Hrubém Jeseníku a na Ostravsko-Karvinsku.

Návštěvníci regionu preferují personální zdroje informací před nepersonálními. O vlastní zkušenosti se opírá více než polovina návštěvníků, z ústních informací od známých či příbuzných vychází další třetina návštěvníků. Jednodenní návštěvníci z bližšího okolí si převážně vystačí s vlastními zkušenostmi. Z nepersonálních zdrojů informací pro návštěvníky regionu roste význam internetu. Informační centra jsou zdrojem informovanosti minimálně pro každého patnáctého zahraničního hosta a ubytovaného turistu. Více jsou využívána návštěvníky Ostravsko-Karvinska a Jeseníků. Návštěvníci regionu nejčastěji využívají možností hotelového ubytování (zhruba z poloviny ve tříhvězdičkových a vyšších hotelových zařízení a z poloviny v hotelech nižší kategorie) a ubytování v penzionech. Tento typ ubytování preferuje více než 40 % z těch, kteří tráví v regionu více než jeden den. V zimě je hotelové ubytování častější, v létě je více využíváno méně náročné ubytování. Třetina z vícedenních návštěvníků (turistů) využívá možnost ubytovat se u příbuzných nebo známých, tedy bez využití služeb ubytovacích zařízení. Ve struktuře ubytování se od celkového průměru nejvíce liší oblasti Hrubého Jeseníku, OpavskoKrnovska a Ostravsko-Karvinska. Opavsko-Krnovsko a Ostravsko-Karvinsko je charakteristické vysokým podílem ubytování u příbuzných či známých (blíží se polovině). Na Ostravsko-Karvinsku k tomu přistupuje významně nižší podíl ubytování v penzionech a ubytovnách. Nedostatečnost sítě ubytovacích a stravovacích zařízení pociťují zdaleka nejvíce návštěvníci turistických oblastí Nízkého Jeseníku a Opavsko-Krnovska (jako problém uváděno téměř třikrát častěji než např. v Beskydech nebo na Ostravsko-Karvinsku). V obou těchto oblastech jsou také nejhůře hodnoceny služby spojené s ubytováním a stravováním. Potenciál pro rozvoj stravovacích služeb představuje téměř třetina návštěvníků, kteří se zcela obejdou bez stravování v restauračních zařízeních. - 46 -

Obecně nejpřitažlivější je pro návštěvníky regionu pěší turistika (pro 40 %). Následuje poznávací turistika a cykloturistika (vždy pro 30 %). Strategie rozvoje cestovního ruchu musí ovšem podporovat i ostatní aktivity, zejména sportovní, relaxační a zábavní, protože s turistikou úzce souvisejí. Rozdílné jsou pro návštěvníky nejlákavější aktivity podle oblastí: Beskydy je pro polovinu návštěvníků spojena s pěší turistikou, následují zimní sporty a cykloturistika. I zde je díky tomu poněkud potlačen zájem o poznávací turistiku (jedna z nejlákavějších aktivit jen pro každého pátého návštěvníka). • Ve střední části kraje na Opavsko-Krnovsku a Ostravsko-Karvinsku nejvíce návštěvníky láká společenský život a zábava (uvádí přes 45 % návštěvníků), na druhém místě pak návštěvy zajímavých míst. Jako největší problém regionu je návštěvníky vnímána nízká kvalita dopravní infrastruktury. Značné části návštěvníků chybí vybavenost pro sport a zábavu. Ve vnímání těchto tří hlavních nedostatků nedochází ke zlepšení, meziročně roste podíl těch, kteří na jejich zlepšení poukazují. •

Kromě nedostatečné dopravní infrastruktury, která je všude vnímána jako největší nedostatek (kromě Poodří vždy více než třetina návštěvníků uvádí požadavek na zkvalitnění), jsou ostatní sledované faktory vnímány v jednotlivých oblastech různě: • • •

Ostravsko-Karvinsko – na druhém místě po dopravní infrastruktuře nejvíce schází společenská a zábavní centra, méně než jinde je pociťován nedostatek ubytovacích a stravovacích zařízení. Beskydy-Valašsko – oblast, kde jsou uváděny nedostatky v menší míře než jinde. Na Ostravsko-Karvinsku jsou nejlépe ze všech oblastí hodnoceny příležitosti pro zábavu, nejhůře pak dopravní dostupnost a turistické značení.

Turistické výjimečnosti regionu Severní Morava a Slezsko Tab. - Turistická „NEJ“ regionu

„NEJ“ Nejrozsáhlejší CHKO v ČR Největší hustota cyklotras po Jihomoravském regionu Nejvíce dřevěných kostelíků v ČR Největší golfové hřiště Nejvyšší počet euroregionů Nejnovější vodní nádrž Slezská Harta Nejvýznamnější a největší průmyslová památka Největší propad objektu Nejvyšší hora na Moravě a druhá nejvyšší v ČR Nejojedinělejší geologická a archeologická lokalita s černouhelnou žílou vystupující na povrch Největší bludný balvan v ČR (skandinávský) Největší živý organismus v ČR Největší kapacita lůžek v lázeňských zařízeních po Karlovarském kraji Nejstarší fungující papírna na výrobu ručního papíru Největší délka státní hranice ze všech turistických regionů Největší lesnatost turistického regionu v ČR - 47 -

Popis CHKO Beskydy, rozloha 1 204 km2 0,38 km/km2 16 z 30 v ČR v Čeladné, 36 jamek 6 z 13 v ČR dosud největší potenciál pro CR Dolní oblast Vítkovic kostel sv. Petra v Komorní Lhotce (o 36 m) Praděd (1 492 m n. m.) jediná v ČR – Petřkovice-Landek 16,5 tuny, Vratimovská ul. v Ostravě platan javorolistý (vč. kořenového balu), u zámečku v Bartošovicích 4387 lůžek (Karlovarský kraj 11 387) v roce 2008 Velké Losiny 533 km, t. j. 23,3 % z celkové délky 40%

Nejstarší muzeum v České republice Nejvýchodnější místo České republiky Nejstarší písemně doložená jeskyně ve střední Evropě Největší komplex přirozeného jedlobukového lesa karpatského typu

Slezské zemské muzeum v Opavě Hrčava jeskyně Na Špičáku Prales Mionší

Pramen: CzechTourism, vlastní šetření

Nejlákavější aktivity v regionu procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

pěší turistika cykloturistika hipoturistika koupání zimní sporty kulturní akce návštěvy památek zábava péče o zdraví

Nejlákavější aktivity v regionu 0

10

20

30

40

50

procenta 60

pěší turistika cykloturistika hipoturistika koupání zimní sporty kulturní akce návštěvy památek zábava péče o zdraví

do 29 let

30-49 let

nad 50 let

Vzdělávání Počet učňů a studentů Ukazatel Kraj Střední odborná učiliště Gymnázia Střední odborné školy Vyšší odborné školy Vysoké školy

2006/07 2007/08 2008/09 106992 107536 108368 24447 23301 22634 16947 17058 17115 28291 28457 28694 2467 2592 2664 34840 36128 37261 - 48 -

V roce 2008/9 se proti roku 2006/7 zvýšil počet učňů a studentů o 1.376 osob. Ke zvýšení došlo skoro na všech typech škol, a to na vysokých školách o 2.421 osob, na středních odborných školách o 403 osob, na gymnáziích o 168 osob, na vyšších odborných školách o 197 osob. Výjimku tvoří střední odborná učiliště, kde počet učňů klesl o 1.813 osob. V letech 2006/7 – 2008/9 se trvale zvyšoval celkový počet studentů. Pokles zaznamenala střední odborná učiliště.

Počet učňů a studentů (v %) 2006/07 2007/08 2008/09 100,1 100,0 100 22,8 21,2 19,8 15,9 16,5 16,8 26,4 26,9 27,4 2,3 2,4 2,5 32,7 33,0 33,5

Ukazatel Kraj Střední odborná učiliště Gymnázia Střední odborné školy Vyšší odborné školy Vysoké školy

Podíl počtu studentů středních odborných škol na celkovém počtu učňů a studentů se v roce 2008/9 zvýšil proti roku 2006/7 o 1,0 bodu. U studentů gymnázií došlo ke zvýšení o 0,9 bodu a vysokých škol o 0,8 bodu. Naproti tomu je znatelný pokles učňovské mládeže o 3,0 bodu. Pořadí podílu škol podle počtu učňů a studentů na celkovém počtu učňů a studentů se promítlo tak, že na 1. místo je podíl vysokých škol, na 2. místě podíl středních odborných škol, na 3. místě podíl středních odborných učilišť, na 4. místě podíl gymnázií a 5. místo obsadil podíl vyšších odborných škol. Vývojové trendy podílu učňů a studentů na celkovém počtu v letech 2000 – 2006 byly u všech druhů škol, s výjimkou středních odborných učilišť, stoupající.

Závěrečné shrnutí V ekonomické oblasti dnes kraj řeší nemalé problémy spojené s globální ekonomickou krizí. Patřil a v současnosti stále patří mezi nejdůležitější průmyslové a rozvojové regiony střední Evropy. Zaměření jeho hospodářské činnosti však stále přináší problémy s nezaměstnaností tohoto regionu, s řešením sociálních problémů zejména spojených se změnami odvětví. Tento územní celek je svým charakterem různorodý, přičemž jeho jádrem je ostravsko-karvinská aglomerace. Jedná se o tradiční industriální oblast s vysokým podílem tzv. „velkého“ průmyslu, především hutnictví, těžkého strojírenství a hornictví. Dalšími významnými sektory jsou lehké strojírenství, elektrotechnický, potravinářský, ale také rozvíjející se automobilový průmysl, dále stavebnictví a výroba plastových výrobků. V roce 2008 se kraj podílel na vytvořeném HDP v celé ČR 10,9% a byl tak na třetím místě mezi kraji ČR. Při přepočtu HDP na jednoho obyvatele byl na šestém místě. To je důsledek zvýšení nezaměstnanosti v tomto regionu. Zvyšující se hodnota hrubého domácího produktu a hrubé přidané hodnoty společně se zvyšující se produktivitou práce v průmyslu a stavebnictví mohou dát předpoklady ke zlepšení postavení kraje v rámci celé republiky. Při posuzování hrubé přidané hodnoty podle odvětví je pozitivním jevem zvyšující se podíl na její tvorbě u odvětví průmyslu, nicméně očekávání jsou spjata z oblastmi terciární a sekundární sféry. To zakládá mimo jiné i dobré předpoklady pro řešení sociálních problémů kraje. Vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu v letech 2006 – 2009 v kraji v porovnání s průměrem za ČR byl příznivý. Na tvorbě hrubé přidané hodnoty se podílel průmysl terciární sektor a sekundární sektor s mírnou převahou. Největší podíl hrubé přidané hodnoty patřil průmyslu, ve sledovaném období nedošlo - 49 -

k výrazné změně v podílu jednotlivých odvětví na hrubé přidané hodnotě. Disponibilní důchod domácností se postupně zvyšoval, i když zůstal pod průměrem ČR. V letech 2006 – 2009 se prakticky snižoval střední stav obyvatelstva kraje a obyvatelstvo postupně stárlo. Velmi plynule klesal podíl obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání, podíl obyvatel se středním vzděláním bez maturity a zvyšoval se podíl obyvatel se středním vzděláním s maturitou, vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Do budoucna je třeba vytvořit lepší podmínky pro další růst vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. V letech 2006 – 2009 došlo ke zvýšení počtu zaměstnanců v NH a k nárůstu počtu ekonomicky neaktivních obyvatel. Počet nezaměstnaných se zvyšoval v jednotlivých letech. Zvýšení počtu neaktivního obyvatelstva zejména ovlivnilo zvyšování počtu starobních a invalidních důchodců a studentů a žáků škol. Na druhé straně došlo ke snížení počtu neaktivních osob ze zdravotních důvodů, osob na rodičovské dovolené, žáků učilišť a neschopných nástupu do 14-i dnů. Více než polovinu celkového neaktivního obyvatelstva v roce 2009 tvoří starobní a invalidní důchodci. Podíl počtu pracovních sil Moravskoslezského kraje na celkovém počtu pracovních sil v ČR byl konstantní. Míra ekonomické aktivity v Moravskoslezském kraji byla v celém hodnoceném období lehce pod její úrovní v ČR. Nejvíce se snížila ve věkových skupinách 55–59 let a naopak nejvíce se zvýšila ve věkových skupinách 20–24 let. Ke zvýšení míry ekonomické aktivity došlo na všech stupních vzdělání. Zaměstnanost se v Moravskoslezském kraji v letech 2006 - 2009 snižovala, podíl zaměstnanosti kraje na zaměstnanosti v ČR se v těchto letech v zásadě trvale snižoval. Zaměstnanost se snižovala ve věku 45–59 let, naopak se zvyšovala ve věku 15-29 let a 30-44 let. Nejvíce zaměstnaných bylo ve věku 30 – 44 let a 45 – 59 let. Ve sledovaném období došlo k výraznému snížení počtu zaměstnaných se základním vzděláním a bez vzdělání a se středním vzděláním bez maturity, naopak se zvyšoval počet zaměstnaných se středním vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Přesto menší polovina zaměstnaných v roce 2009 měla střední vzdělání bez maturity. Z hlediska odvětví činnosti zaměstnaných v NH došlo v letech 2006 – 2009 k nejvýraznějšímu snížení počtu zaměstnaných v odvětví zpracovatelského průmyslu, těžby nerostných surovin, dopravy, skladování a spojů, obchodu, oprav motorových vozidel a ubytování, stravování. Na druhé straně se zvýšil počet zaměstnanců zejména v odvětvích zemědělství, myslivost, lesnictví, veřejná správa, zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti a vzdělávání. I přes uvedený pokles zůstal zpracovatelský průmysl nejvýznamnějším odvětvím v kraji. Pokud jde o klasifikaci zaměstnání zaměstnaných v NH došlo k nejvýraznějšími poklesu počtu řemeslných a kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů, kvalifikovaných pracovníků v zemědělství a lesnictví a obsluhy strojů a zařízení. Naopak se zvýšil zejména počet zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků, provozních pracovníků ve službách a obchodě a technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků (vč. příbuzných oborů). Největší podíl na zaměstnanosti v NH měli řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci a obsluhy strojů a zařízení. Z hlediska postavení zaměstnaných v NH se nejvíce snížil počet zaměstnanců, naopak se výrazněji zvýšil počet pracujících na vlastní účet. Přesto naprosto dominantními zůstali zaměstnanci. Počet osob s dalším zaměstnáním se v letech 2006 – 2009 snižoval. Počet nezaměstnaných se v Moravskoslezském kraji v letech 2006 – 2008 snižoval, a to skoro až na polovinu. Rovněž podíl počtu nezaměstnaných v kraji na celkovém počtu nezaměstnaných v ČR se v uvedeném období měl převážně snižující tendenci. V letech 2006 – 2008 stále dominoval v průmyslu počet ekonomických subjektů zpracovatelského průmyslu. Pokud jde o průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu podle odvětví OKEČ (podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v Moravskoslezském kraji) výrazně převažoval v těchto letech podíl zpracovatelského průmyslu, a to zhruba ve výši 78 %, následovala těžba nerostných surovin s 12 % a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody se 10 %. Ve zpracovatelském průmyslu byl největší počet ekonomických subjektů ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, ve zpracování dřeva, výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků, dřevařských výrobků kromě nábytku, ve výrobě elektrických a optických přístrojů a zařízení a ve výrobě, které dohromady tvořily téměř 80 % všech ekonomických subjektů ve zpracovatelském průmyslu. Pokud jde o průměrný evidenční počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu podle - 50 -

odvětví OKEČ (podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v Moravskoslezském kraji) v roce 2008 převažovala výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, výroba dopravních prostředků a zařízení, výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených, výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků a výroba textilií, textilních a oděvních výrobků, které dohromady představovaly více než 79 % všech zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu. Tržby z průmyslové činnosti (podniky se 100 a více zaměstnanci) se zvýšily v roce 2008 proti roku 2006 o více než 15 % v důsledku zvýšených tržeb ve zpracovatelském průmyslu, v těžbě nerostných surovin a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody. Dominantní byly tržby ve zpracovatelském průmyslu. Ty nejrychleji rostly ve výrobě základních kovů, hutnických a kovodělných výrobků a ve výrobě dopravních prostředků a zařízení, které dohromady tvořily v roce 2008 téměř 70 % všech tržeb ve zpracovatelském průmyslu.

- 51 -

Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji a životní prostředí Moravskoslezský kraj, stejně tak jako všechny ostatní kraje České republiky (kromě Ústeckého kraje) nemá uceleně zpracovanou a oficiálně schválenou strategii udržitelného rozvoje svého území. Tato část je věnována ukazatelům udržitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji. Společně s odborníky z Vysoké školy báňské – Technické univerzity byly určeny prioritní ukazatele z jednotlivých pilířů s akcentem na environmentální). Ty nejdůležitější z nich budou v následujícím textu komentovány. Výběr je prováděn následujícím způsobem. Ke každému z ukazatelů jsou přiřazeny body (čím důležitější ukazatel, tím více bodů). Nakonec jsou přidělené body zprůměrovány a z výsledných průměrů je sestaveno pořadí důležitosti. Pro další hodnocení byly tedy vybrány ukazatele s hodnocením vyšším než 3,5. Celkem jde o 10 ukazatelů environmentálního pilíře. Zde jsou jednotlivé ukazatele v pořadí podle jednotlivých pilířů a důležitosti: Průměrné hodnocení

Název ukazatele Ekonomický pilíř Vývoj HDP ve srovnatelných cenách na zaměstnaného (předchozí rok = 100) Vývoj HDP ve srovnatelných cenách (předchozí rok = 100) Hrubý domácí produkt na obyvatele v tis. Kč Míra investic v % Výdaje na výzkum a vývoj k HDP v % Čistý disponibilní důchod domácností na obyvatele v tis. Kč Podíl terciárního sektoru na hrubé přidané hodnotě v % Podíl malých a středních podniků na celkové zaměstnanosti v % Saldo příjmů a výdajů veřejných rozpočtů na celkových výdajích těchto rozpočtů v % Sociální pilíř Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z celkového počtu obyvatel ve věku 15 a více let v % Podíl domácností s čistým příjmem pod hranicí životního minima v % Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12. v % Naděje dožití mužů a žen při narození (roky) Obecná míra nezaměstnanosti v % Podíl domácností připojených k internetu v % Míra zaměstnanosti žen v % Míra zaměstnanosti osob ve věku 55 - 64 let v % Environmentální pilíř Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v % Podíl profilů ve IV. a V. třídě znečištění (sk. A - obecné, fyzikální a chemické ukazatele) v % Pořízené investice na ochranu životního prostředí podle místa investice v Kč na obyvatele (běžné ceny) Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí na tis. Kč HDP kraje podle kraje sídla investora, (běžné ceny) 2 Emise oxidů dusíku (REZZO 1-4) v t/km Emise oxidu siřičitého (REZZO 1-3) v t/km 2 Koeficient ekologické stability Produkce podnikového odpadu v kg na tis. Kč HDP Produkce komunálního odpadu v kg na obyvatele Index defoliace v %

- 52 -

4,63 4,56 4,56 4,50 4,44 4,31 4,00 3,94 3,63 4,50 4,47 4,19 4,13 4,06 3,75 3,69 3,63 4,56 4,50 4,44 4,44 4,25 4,19 3,94 3,88 3,88 3,56

Environmentální oblast Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Graf : Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v % 1% 00 90

2004

2005

2006

2007

2008

80 70 60 50 40 30 20

Moravskoslezský kraj

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Brno

Vysočina

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

0

Hl. město Praha

10

Z definice tohoto ukazatele jasně vyplývá, že jeho vypovídací schopnost je podstatně menší než by bylo z názvu patrné. Problém je totiž v tom, že zhoršená kvalita ovzduší (tj. překročená hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance) je totiž především funkcí počasí. Stačí tedy pár dnů nepříznivých rozptylových podmínek a i oblast jinak exhalacemi nezatěžovaná vykazuje nadlimitní hodnoty. Z toho také plynou obrovské meziroční rozdíly v jednotlivých oblastech. Srovnáme-li ale medián těchto hodnot, zjistíme, že problematické jsou vlastně jen čtyři oblasti: Praha, Ústecký kraj, Brno (statutární město) a Moravskoslezský kraj. V souvislosti s intenzitou a typem výroby v daných oblastech jde o výsledky předpokládané a stěží (za stávajících podmínek) ovlivnitelné.

Olomoucký

90 % 80


Graf : Medián podílu oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v %

70 60 50 40 Česká republika

30 20 10

53

Zlínský

Jihomoravský

Brno

Vysočina

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

Hl. město Praha

0

Jakost povrchových vod Graf : Podíl profilů ve IV. a V. třídě znečištění v % *) 100 % 90


80

Česká republika

70 60 50 40 30 20 10 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

*) sk. A - obecné, fyz ikální a chemické ukazatele

Obecně lze říci, že se jakost povrchových vod v České republice zvyšuje. Lineární regrese dat z tabulky to potvrzuje. Jediný kraj vymykající se tomuto trendu je kraj Liberecký. Nesmírně potěšujícím jevem je relativně prudký pokles znečištění v Moravskoslezském kraji. K tomu je třeba připočíst fakt, že se Moravskoslezský kraj i přes historickou ekologickou zátěž drží přibližně ve středu pole. V Moravskoslezském kraji byly na ochranu životního prostředí věnovány značné prostředky, což platí i přes hluboký propad těchto investic vztažených na jednoho obyvatele po roce 2000, kdy se kraj dostal na jedno z posledních míst. Vysoké výdaje na životní prostředí z konce 90. let byly obnoveny po roce 2004 a Moravskoslezský kraj se tak opět dostal do popředí i přesto, že investice na jednoho obyvatele nedosahují průměru za celou Českou republiku.

Graf : Pořízené investice na ochranu životního prostředí podle místa investice v Kč na obyvatele v běžných cenách 3 500 Kč 3 000 Moravskoslezský kraj Česká republika

2 500

2 000

1 500

1 000

500

0 1999

2000

2003

2004

2005

54

2006

2007

2008

Graf : Regrese podílu profilů ve IV. a V. třídě znečištění Investiční výdaje na ochranu životního prostředí Regrese podílu profilů ve I V. a V. třídě znečištění 100,0 Hl. m. Praha (Pha) Středočeský (Stč) Stč 80,0

Jihočeský (Jhč)

Par

Plz eňský (Plz )

Jhm

Karlovarský (KVa) Zli

Ust Jhč

Ústecký (Ust)

Vys

Pha 60,0

Liberecký (Lib)

Lib

Královéhradecký (KvH)

KVa

KvH

Msk

Plz

Pardubický (Par) Vysočina (Vys)

40,0

Olm

Jihomoravský (Jhm) Olomoucký (Olm) Zlínský (Zli) Moravskoslez ský (Msk)

20,0 1998 1999

2000 2 0 0 1 2002

2003 2004 2005 2006

55

2007 2008

Neinvestiční výdaje na ochranu životního prostředí Ani tento ukazatel nevyznívá pro Moravskoslezský kraj nejhůře. Už sám fakt, že je náš kraj mezi kraji nadprůměrně investujícími do ochrany životního prostředí je pozitivní. Přidá-li se informace o tom, že investice v těchto letech neklesají a že reálně víc prostředků než náš kraj (v poměru k HDP) dávají pouze dva jiné kraje, nelze než hodnotit tento ukazatel pozitivně. Graf : Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí na tis. Kč HDP kraje v letech 2002 - 2008 podle kraje sídla investora, (běžné ceny) mil. Kč 90 80 70 60

Česká republika

50 40 30 20

Moravskoslezský

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

Hl. město Praha

0

Pardubický

10

Emise oxidů dusíku Tento ukazatel již jednoznačně příznivě pro náš kraj nevyznívá. V každém roce byly sice hodnoty emisí podstatně nižší než v Praze a Ústeckém kraji, kde navíc tyto hodnoty stoupají, ale náš kraj je celkově nad republikovým průměrem. Je-li emitorem oxidů dusíku především doprava, pak by po dokončení dálnice mohla být situace v kraji příznivější. Situaci by mohla zlepšit i úplná plynofikace kraje. Graf : Emise oxidů dusíku (REZZO 1-4) v t/km2 7 t/km2 6

5

4

3

2 Moravskoslezský kraj Česká republika 1

0 2002

2003

2004

2005

56

2006

2007

2008

Emise oxidu siřičitého Tak jako předchozí ukazatel i tento je svázán s historickou zátěží kraje. Pokles emisí SO2 v 90. letech je nesporným úspěchem. Dalším úspěchem pak je, že se přiblížil ostatním (zvláště těm menším a méně průmyslovým) krajům, na rozdíl od kraje Ústeckého. Nicméně je Moravskoslezský kraj stále ještě nadprůměrným producentem oxidu siřičitého. Graf : Emise oxidu siřičitého (REZZO 1-3) v t/km

2

t/km2 16 14

Moravskoslez ský kraj Česká republika

12 10 8 6 4 2 0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Koeficient ekologické stability Díky geografické podobě Moravskoslezského kraje vychází tento ukazatel velmi příznivě. Rozsáhlé horské a podhorské oblasti Beskyd a Jeseníků stabilizují krajinu a poměrně nízké zastoupení zemědělské výroby v kraji nevyužívá zdaleka všech možných ploch. Výsledkem je nadprůměrný koeficient ekologické stability. Navíc jeho hodnota okolo 1,3 (v posledních letech) svědčí o vyvážené krajině, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami.

Graf : Koeficient ekologické stability 1,4 Moravskoslez ský kraj 1,3

Česká republika

1,2

1,1

1,0

0,9

0,8 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

57

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Produkce podnikového odpadu Další z ukazatelů, který nevyznívá pro kraj příznivě. V produkci odpadů je Moravskoslezský kraj na špici celé republiky. I když je to nepochybně dáno strukturou produkce kraje (a tedy něčím, co nelze ovlivnit ze dne na den), jsou výsledky alarmující. Graf : Produkce podnikového odpadu v kg na tis. Kč HDP kg/tis. Kč 16 průměrná produkce 14

medián

Česká republika: průměr a medián

12 10 8 6 4 2

Moravskoslezský

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

Hl. město Praha

0

Produkce komunálního odpadu I když produkce komunálního odpadu v kraji dynamicky vzrostla, situace z hlediska produkce komunálního odpadu v cílovém roce 2006 je stále lepší než v jiných krajích. Otázkou ale je, zda regresní přímka z pouhých šesti hodnot nezkresluje skutečný trend. Přesto jsou směrnice přímky varováním pro další roky. Vždyť kromě Zlínského a Ústeckého kraje došlo všude k nárůstu produkce komunálních odpadů; pro Moravskoslezský kraj je varující nejvyšší dynamika růstu. Graf : Regrese produkce komunálního odpadu v kg na obyvatele 350 Hl. m. Praha (Pha) Středočeský (Stč) Stč Jihočeský (Jhč) Ust

Plzeňský (Plz) Karlovarský (KVa)

Zli

300

Ústecký (Ust)

Jhč Vys Olm Jhm

KVa Pha KvH Lib

Liberecký (Lib) Královéhradecký (KvH) Pardubický (Par) Vysočina (Vys)

250 Par

Jihomoravský (Jhm) Olomoucký (Olm)

Plz

Zlínský (Zli)

Msk

Moravskoslezský (Msk) 200 2003

2004

2005

2006

2007

58

2008

Index defoliace Tento ukazatel nevypadá na první pohled pro Moravskoslezský kraj příliš příznivě. Pokud si však uvědomíme, že se jedná o index (tedy kolik je takto odlistěných stromů na 100 stromů celkem), pak z hlediska absolutních čísel se nejedná o zásadně dramatický jev. Nehledě na to, že i tak se kraj umístil (i přes exhalace a historickou zátěž) zhruba uprostřed ostatních krajů. Nejlepší situace v tomto směru je v kraji Zlínském a překvapivě i v kraji Ústeckém. Nejhorší, a podstatně horší než v Moravskoslezském kraji, je poměrně překvapivě stav v kraj Středočeském. Graf : Index defoliace v % 3,0 % 2,5

Moravskoslezský kraj Česká republika

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

59

2005

2006

2007

2008

Komplexní analýza trhu práce, ekonomického prostředí, cestovního ruchu a životního prostředí v Moravskoslezském kraji

Recommend Documents