KOMPETENCE PRO TRH PRÁCE PRO SŠ

KOMPETENCE PRO TRH PRÁCE PRO SŠ ANEB VÝCVIK V KOMUNIKAČNÍCH DOVEDNOSTECH, SEBEPREZENTACI A EFEKTIVNÍ PRÁCI S INFORMACEMI

Název projektu:

Kariérový koučink do škol

Číslo projektu:

CZ.1.07/1.1.00/14.0072

Aktivita:

Kompetence pro trh práce

Tento materiál je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Obsah I.

KOMUNIKACE ...................................................................................................................... 5 1. ZÁKLADY EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE .................................................................................. 5 1.1.

Co znamená efektivní komunikace ........................................................................... 5

1.2.

Co naši komunikaci ovlivňuje nejvíce? ...................................................................... 7

1.3.

Zpětná vazba ............................................................................................................. 8

2. VERBÁLNÍ KOMUNIKACE .................................................................................................. 8 2.1.

Osobní komunikace ................................................................................................... 8

2.2.

Písemná komunikace ................................................................................................ 9

2.3.

Telefonická komunikace............................................................................................ 9

3. ROZHOVOR, NASLOUCHÁNÍ A MLČENÍ .......................................................................... 10 3.1.

Rozhovor, to jsou především otázky ....................................................................... 10

3.2.

Umíte aktivně naslouchat? ..................................................................................... 12

3.3.

Umění mlčet ............................................................................................................ 14

4. NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE ............................................................................................ 15 4.1.

Jaký význam pro sdělení má řeč těla....................................................................... 15

4.2.

Vysvětlení některých projevů řeči těla.................................................................... 16

4.3.

Chyby ve vnímání druhých lidí ................................................................................ 18

4.4.

Jak funguje osobní prostor ...................................................................................... 19

4.5.

Jedenáct rad pro navazování a udržování efektivní komunikace ........................... 19

5. CO JE TO ASERTIVNÍ JEDNÁNÍ......................................................................................... 20 5.1.

Důsledky asertivity .................................................................................................. 21

5.2.

Asertivita, pasivita, agresivita ................................................................................. 22

5.1.

Praktický návod, jak se zachovat při řešení konfliktu ............................................. 25

5.2.

Asertivní práva ........................................................................................................ 26

5.3.

Předpoklady pro asertivní jednání .......................................................................... 27

5.4.

Asertivní dovednosti (techniky) .............................................................................. 28

6. CO JE TO UDRŽITELNÝ ROZVOJ? ..................................................................................... 30 6.1.

Co je ekostopa? ....................................................................................................... 31


Stránka 2

II.

PRÁCE S INFORMACEMI .................................................................................................... 32 7. PRÁCE S INFORMACÍ ....................................................................................................... 32 7.1.

Jak pracuje paměť? ................................................................................................. 32

7.2.

Jak zacházíme s informacemi? ................................................................................ 33

8. UMĚNÍ UČIT SE ............................................................................................................... 33 8.1.

Učební styly ............................................................................................................. 33

8.2.

Prokrastinace........................................................................................................... 40

8.3.

Jak s prokrastinací bojovat? .................................................................................... 40

8.4.

Práce s nesoustředěností ........................................................................................ 40

8.5.

Jak se více namotivovat? ......................................................................................... 41

9. TIME MANAGEMENT ...................................................................................................... 42 9.1.

Eisenhowerův princip .............................................................................................. 42

9.2.

Vylepšení time managementu ................................................................................ 43

9.3.

Zlepšení organizačních dovedností ......................................................................... 44

III. SEBEPREZENTACE .............................................................................................................. 45 10.

HLEDÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ ............................................................................................... 45

10.1.

Kde všude můžete hledat zaměstnání................................................................. 45

10.2.

Jakým způsobem je vhodné kontaktovat zaměstnavatele ................................. 46

10.3.

Jak pracovat s inzercí volných pracovních míst ................................................... 47

11.

OSOBNÍ PERSONALISTIKA ........................................................................................... 50

11.1.

Jak napsat vlastní inzerát ..................................................................................... 51

11.2.

Jak psát životopis ................................................................................................. 52

11.3.

Jak psát průvodní dopisy ..................................................................................... 53

11.4.

Napište dobrý motivační dopis ............................................................................ 53

11.5.

Žádost o místo ..................................................................................................... 54

12.

KONTAKT SE ZAMĚSTNAVATELI .................................................................................. 55

12.1.

Jak telefonovat zaměstnavatelům....................................................................... 55

12.2.

Osobní pohovor ................................................................................................... 56


Stránka 3

12.3.

Příprava na pohovor ............................................................................................ 57

12.4.

Pravidla chování u pohovoru ............................................................................... 58

IV. ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI ......................................................................................................... 60

V.

12.1.

Jaké role ve svém životě zastáváme .................................................................... 60

12.2.

Předsudky a výmluvy ........................................................................................... 61

12.3.

Co nás ovlivňuje ................................................................................................... 62

Použitá literatura ............................................................................................................... 65

VI. Formulář ............................................................................................................................ 67


Stránka 4

I. 1.

KOMUNIKACE

ZÁKLADY EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE

1.1. Co znamená efektivní komunikace Efektivní komunikace je úspěšná aplikace psychologicky a sociálně kompetentních verbálních i nonverbálních schopností a dovedností v oblasti interpersonálních a profesních kontaktů a vztahů. Porozuměli jste této definici? Lze tuto definici vyjádřit snadněji? Projděme si všechny složky komunikace, které ovlivňují její úspěšnost. V mezilidském kontaktu není možné nekomunikovat! Můžete přestat poslouchat, můžete odejít z místnosti a pro přítomné je toto vaše chování sdělením o vašem nezájmu, únavě nebo o jiném důležitém úkolu, který musíte vyřešit. Protože vždy, když se nějak chováme, něco děláme, něco říkáme či neříkáme, vždy komunikujeme! Komunikační dovednosti žádají zaměstnavatelé v inzerátech. Hledají člověka, který umí jednat s lidmi. Toto „umění“ je dosti složitá dovednost. Znamená však dobrý vklad pro úspěch v životě. Umění jednat s lidmi, se skládá ze tří velkých částí: 1. Umění mluvit, sdělovat (řečnické a prezentační dovednosti) 2. Umění naslouchat (věnovat aktivní pozornost druhému člověku v komunikaci) 3. Umění mlčet (odhad situace) Cvičení: Zatrhněte, co všechno je komunikace, co není komunikace a proč: Hádka Rozhovor Lyžování Reklama

Televizní seriál Internet Facka

Déšť Podání ruky Polibek

K řadě nedorozumění a problémů mezi lidmi dochází díky špatně fungující komunikaci a to zejména proto, že lidé:   

se vyjadřují nejasně, neříkají vše, co je důležité, pletou jedno přes druhé,


 

málo mluví, nepředávají potřebné informace,

Stránka 5



zdůrazňují jednoduché věci,  nepustí druhého ke slovu a pořád zapomínají na věci důležité, vykládají jen svůj názor,  nesledují, co jim kdo říká  jednají s druhým nezdvořile,  neposlouchají druhé, ponižují ho.  nezajímají se o problémy ostatních, I v komunikaci platí tzv. Paretovo pravidlo: 80:20. Toto pravidlo říká, že např. 20 % zákazníků přináší prodejci 80 % zakázek nebo 20 % správně vynaloženého času a energie může přinést až 80 % výsledku (zapamatujte si i pro hledání zaměstnání!!!!). V komunikaci toto pravidlo říká, že velká část toho, co je sdělováno, není podstatné.

Jak si lidé vzájemně sdělují to, co si chtějí říci? Co si navzájem sdělujeme:   

informace svoje potřeby svoje přání a názory

  

svoje požadavky názor na věci, o kterých hovoříme jak se navzájem vidíme

Jakým způsobem komunikujeme: 1. slovy – verbálně 2. jak stojíme, jak se pohybují naše ruce, jak se tváříme, jak se díváme – to znamená ne slovy - neverbálně 3. jakým mluvíme hlasem – tiše, hlasitě, rychle, pomalu, příjemně, naštvaně, nářečí 4. svým jednáním a chováním Komunikace se odehrává jako vzájemné sdělování informací mezi sdělujícím (komunikátorem, mluvčím, chovajícím se určitým způsobem) a příjemcem (komunikantem, naslouchajícím, vnímajícím). Informace se přenáší pomocí komunikačního kanálu (média). Cvičení: Nakreslete, jak probíhá mezilidská komunikace.

Zpráva na cestě od jednoho člověka ke druhému, musí překonat různé překážky. Představme si hluk v dílně, při kterém se musí pracovníci domlouvat. Stroje rachotí, lidé se překřikují, nahlas hraje rádio. Vyrušeni můžeme být i telefonem, kolegou, který od nás něco chce, autem, právě projíždějícím pod oknem. Někdy nás může „rušit“ i přicházející chřipka nebo bolavý zub. Spěch a zmatek také nepřispívají ke klidu. Nesnáze se vyskytují již při vzájemném předávání informací mezi dvěma lidmi. Což teprve, jde-li o zprávu šířenou postupně Kompetence pro trh práce

Stránka 6

například z vedení až k řadovým pracovníkům. Komunikační mezičlánky původní informaci buď úmyslně, nebo neúmyslně pozměňují, vkládají do ní svá přání, vlastní postoje, potřeby. Potom vznikají zmatky a šumy, kterým se jen těžko můžeme bránit. Cvičení: Rozepište do jednotlivých fází komunikačního procesu: vysílatel

kódování

přenosový

kanál

dekódování

příjemce

rozhlasová reklama vysvědčení pohlazení jídelní lístek inzerát v novinách

1.2. Co naši komunikaci ovlivňuje nejvíce? Komunikace v situaci je ovlivněna celkovým dojmem, který si člověk o komunikačním partnerovi (partnerech) vytváří. Do komunikace se promítá to, co si o druhém člověku myslíme, co o něm předpokládáme, jaká pověst ho předchází, jak vypadá, v jaké situaci se s ním setkáváme. Celkový dojem o komunikačním partnerovi ovlivňuje průběh a obsah komunikace. Dojem vzniká velmi rychle (v prvních vteřinách) a je utvářen:    

věkovými proměnnými  vzhledem názory o druhém  haló efektem (zaměřeností na nápadné znaky) pověstí předpoklady a očekáváními, podle nichž zpracováváme a doplňujeme informace

Celkový dojem je vytvořeným komunikačním postojem a je proto (jak je známo) obtížně měnitelný, doprovází a utváří komunikaci v dané situaci i v situacích následných. Změna celkového dojmu v jiné komunikační situaci se stejným komunikačním partnerem vede k narušení plynulosti komunikace a navozuje napětí. Platí pravidlo, že se nám lépe komunikuje s lidmi, kteří jsou nám podobní – nejen vizáží, ale také zájmy, koníčky, životními hodnotami, názory apod. Zkuste se druhým v komunikaci přizpůsobit, najít něco společného, bude se vám komunikovat lépe!


Stránka 7

1.3. Zpětná vazba Zpětná vazba nás může ohlídat před zkreslením a neporozuměním při vzájemné komunikaci. Mohou to být např. odpovědí "rozumím", "ano", s jejichž pomocí si ověřuji, že adresát zprávu skutečně slyšel. Ale pozor, odpověď "rozumím" ještě nepotvrzuje, že adresát rozumí významu zprávy - může ji chápat úplně jinak. Jindy si můžeme nechat zopakovat celou informaci slovo od slova, ani to nám nezaručí, že ji druhý pochopil správně. Správné pochopení příkazu si např. mistr může ověřit tak, že zkontroluje dělníkovu práci, šéf kanceláře zkontroluje dopis, který sekretářka napsala. Jednosměrná a obousměrná komunikace Jednosměrná

Obousměrná

Rychlost Přesnost Emoce

2.

VERBÁLNÍ KOMUNIKACE

Ve své práci používají lidé nejrůznějších možností komunikace. Hovoří se svými zákazníky a kolegy, vedou rozhovory, telefonují, píší objednávky, apod. Používají tedy ke komunikaci slova – slovní (verbální) komunikaci. Typy verbální komunikace: -

osobní komunikace písemná komunikace telefonická komunikace

2.1. Osobní komunikace Řeč je nejuniverzálnějším způsobem dorozumívání, nejméně se zkresluje smysl sdělení při jeho předávání. Rozhovor je verbální komunikací, při níž dochází k výměně rolí mluvčího a naslouchajícího. Pokud s někým hovoříme tváří v tvář, může to mít své výhody i nevýhody. Kompetence pro trh práce

Stránka 8

Cvičení: napište výhody a nevýhody osobní komunikace.

Jak je sdělení řečeno, čeho si všímáme:  intenzita hlasového projevu (hlasitost)  výška hlasu  zabarvení hlasu  intonace, modulace hlasu  rychlost řeči

  

plynulost, členění řeči, frázování (dýchání) správnost výslovnosti, přesnost projevu vsuvky, doplňková slova

2.2. Písemná komunikace Další formou komunikace je písemná komunikace, která má také své výhody a nevýhody. Písemně se dnes projevujeme čím dál častěji v elektronické podobě – v e-mailové poště. Ta má své odlišnosti. Jsou názory, že se v této formě komunikace tolik nedbá na úpravu, ale pamatujte, že cokoli řeknete, napíšete, to vše vyvolává ve druhých lidech určitý dojem!!! A ten by měl být, pokud hledáte práci, co nejlepší. Cvičení : napište výhody a nevýhody písemné komunikace.

2.3. Telefonická komunikace Telefonování je pro nás hodně důležité, zejména hledáte-li si práci. Pomocí telefonu si můžete domluvit nebo zrušit schůzku, zajistit dodávku zboží, vyřídit platbu a spoustu dalších činností. Hlas je nejen jediným projevem komunikace při telefonním styku, je ale i důležitým komunikačním prostředkem v přímé komunikaci. Síla hlasu prozrazuje, jak dalece je člověk, s kterým jednáte, silný. Kdo mluví příliš hlasitě, prosazuje se zřejmě rád. Naopak ten, kdo mluví velmi tiše, o sobě vypovídá, že se v dané situaci necítí nejlépe. Vyrovnaný člověk hovoří klidně a stále stejnou rychlostí. Člověk, který si potřebuje něco rozmyslet, zpomalí svou řeč. Naopak, když někdo prožívá radost, většinou hovoří rychleji. Klidní lidé mluví vyrovnaně, bez delších přestávek. Lidé nejistí hovoří přetrhovaně, přeříkávají se, hledají vhodná slova, používají tzv. slovní vatu, módní obraty („Je to o tom…“).


Stránka 9

Hlas bývá někdy jediným vodítkem pro člověka na druhém konci drátu, aby si o nás udělal nějaký obrázek. Mluvte tedy do telefonu stručně, zřetelně a dobře se na telefonát připravte. Jestlipak víte, že úsměv je v telefonu „slyšet“?

Nezapomeňte, že podle telefonátu si o vás dělají ti na druhém konci drátu obraz, jací asi jste! Cvičení: napište výhody a nevýhody telefonické komunikace.

Hlasová modulace Následující větu řekněte (jakoby do telefonu) několika navrhovanými způsoby: - informativně, - vesele, - unaveně, - dominantně, - lhostejně. „ To jsem rád/a, že tě slyším.“ Cvičení: Zkuste si říci nahlas větu - POPRAVIT NE OSVOBODIT – pokaždé jinak, aby vyzněla vždy jiným způsobem. Kolik typů jste vytvořili?

3.

ROZHOVOR, NASLOUCHÁNÍ A MLČENÍ

3.1. Rozhovor, to jsou především otázky Veškeré informace se od svého partnera dozvídáte tak, že mu kladete otázky. Formulovat vhodné otázky, klást je v pravý čas a tak, aby nenaváděly k určité odpovědi, aby se druhého nedotkly, je skutečné umění. Otázky slouží více účelům:  Jsou projevem zájmu o druhého člověka  Udržují pozornost druhého a nutí ho přemýšlet  Vedou k zisku informací o protějšku, jeho názorech, postojích, přáních, vlastnostech apod.  Otázkami získáváme čas  Mohou snížit napětí, zabránit konfliktu Kompetence pro trh práce

Stránka 10

 Udržují tok rozhovoru a zaměřují ho ke stanoveným cílům  Kladením otázek se stáváme tím, kdo rozhovor řídí a určuje jeho směr Správně volená otázka má druhého povzbudit k odpovědi. Typů otázek je celá řada a některé z nich mohou druhou stranu proměnit v nepřítele! Typy otázek: a) Uzavřené otázky  umožňují odpověď “ano, ne, nevím” („Mohu počítat s tímto termínem?“);  je vhodné užívat je cíleně v kontaktu s extrémně upovídanými lidmi nebo s lidmi, kteří často odbíhají od tématu;  jejich převaha v komunikaci dvou nebo více osob může vytvářet dojem “výslechu”;  je vhodné užívat je v situacích, kdy je nutné rychle zjistit fakta; b) Otevřené otázky  otevírají komunikaci („Můžete mi říci více podrobností o tomto volném místě?“);  je vhodné je užívat v kontaktu s lidmi zamlklými nebo s těmi, kteří přesně nevědí, co chtějí, neformulují své požadavky konkrétně;  užívají se v těch situacích, kdy chceme zjistit názor jiného člověka;  začínají tázacími zájmeny (jak, kde, kdy, v kolik);  patří k osvědčeným technikám překonávání námitek druhé strany (zákazník: Jde vám jen o to vytáhnout z lidí peníze!, prodejce: jsou i takoví, můžete mi říci, jak jste získal takovou zkušenost?) Vhodně položená otázka nutí nespokojený protějšek přemýšlet, konkretizovat. c) Sugestivní otázky  užívají se v situacích, kdy chceme předem získat souhlas, nesouhlas, ovlivnit odpověď; kdy s druhým člověkem manévrujeme, manipulujeme;  jsou efektivní u sugestibilních osob, u osob lehce manipulovatelných, u malých dětí, kde by vysvětlování a přesvědčování nemělo smysl („Jistě se mnou všichni budete souhlasit, když“....);  někdy je sugestivní otázka dána pouhou intonací, ze které tázaný vytuší, jakou odpověď si asi přejeme slyšet d) Alternativní otázky  dávají možnost výběru;  podporují rozhodování; Kompetence pro trh práce

Stránka 11

 je vhodné je užívat u osob, které jsou nerozhodné, u osob, které se vyjadřují nekonkrétně;  nepředpokládají zamítavé stanovisko;  neumožňují “vyhnout se konkrétní odpovědi” („Přijdete ve středu nebo ve čtvrtek?“); Pamatujte, že vždy je důležitá intonace hlasu, intonací lze i otevřenou otázku změnit na sugestivní! Cvičení: O jaký typ otázky se jedná? Máte hlad?

…………………………………………………….

…………………………………………………………………

Budete si to zboží kupovat?

Co soudíte o současné situaci v našem fotbalu?

……………………………………………………

………………………………………………………………….

…………………………………………………...

Jaký je váš názor na moderní umění?

Taky se vám tak líbí ten televizní seriál? ………………………………………………………………… Těší vás ta práce?

3.2. Umíte aktivně naslouchat? Položíme-li druhému otázku, dočkáme se odpovědi. Abychom správně pochopili význam sdělení, musíme se naučit naslouchat. Není to tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo, k efektivnímu naslouchání musíme vyvinout určité úsilí. Cvičení: Udělejte si test, zda umíte správně naslouchat: 1. Při jednání si všímám nejen toho, co druhý říká (obsah), ale také toho, jak to říká (tón hlasu, intonace, zabarvení hlasu): ano- spíše ano – spíše ne – ne 2. Po ukončení jednání jsem schopen podat detailní, přesný popis partnera, se kterým jsem jednal: ano- spíše ano – spíše ne – ne 3. Při jednání sleduji výraz tváře partnera, jeho gesta, postoj, pohyby: ano- spíše ano – spíše ne – ne 4. Mimikou, gesty i poznámkami dávám při řeči partnera viditelně najevo, že naslouchám: Kompetence pro trh práce

Stránka 12

ano- spíše ano – spíše ne – ne 5. I když mne sdělení partnera příliš nezajímají, ovládám se a nedávám nezájem žádným způsobem najevo: ano- spíše ano – spíše ne – ne 6. Kladu otázky, které signalizují můj zájem o druhého a jeho potřeby: ano- spíše ano – spíše ne – ne 7. Po ukončení rozhovoru jsem schopen podat objektivní a celistvý záznam jeho průběhu, klíčových momentů a závěrů akceptovaných oběma stranami: ano- spíše ano – spíše ne – ne 8. V průběhu času dohodnutého k jednání mám vypnutý mobil, neberu telefon, nenechám se vyrušovat žádnými vedlejšími podněty, nedávám najevo nudu, nezájem, nervozitu, netrpělivost apod.: ano- spíše ano – spíše ne – ne 9. Většinou mám pocit, že jsem se z jednání dozvěděl něco zajímavého či přínosného o předmětu rozhovoru či o osobnosti toho, s kým jsem jednal: ano- spíše ano – spíše ne – ne 10. V průběhu rozhovoru dám najevo poznámkou či otázkou něco pozitivního, co jsem si zapamatovat o druhé straně z předchozích jednání. Oslovuji druhého jménem: ano- spíše ano – spíše ne – ne U každé položky od „ano“ po „ne“ si započítejte 3, 2, 1, 0 bodů: 30 – 23 bodů: Jste výborným posluchačem a umíte si získat druhé svým upřímným zájmem. 22 – 16 bodů: Nacházíte se v průměru. Určitě se vám vyplatí věnovat druhým ještě více pozornosti a zájmu. 0 – 15 bodů: Vaše rezervy v aktivním naslouchání druhým jsou značné. Jste pravděpodobně vůdčí typ, který přejímá aktivitu. Někdy je nutné i přínosné přirozenou dominanci potlačit!

Aktivní naslouchání je důležité pro vzájemnou komunikaci. Dobré aktivní naslouchání zahrnuje:  Soustředěnost Kompetence pro trh práce

Stránka 13

 Schopnost pochopit názor a druhého člověka  Schopnost „číst mezi řádky“ Aktivním nasloucháním dáváte najevo, že posloucháte, že rozumíte, že vnímáte. Svůj zájem dáváte najevo slovy (skutečně?, rozumím, chápu vás, apod.) i tělem (kývnutím hlavou, pohledem do očí, mírným nakloněním k partnerovi, apod.) Jakých chyb v aktivním naslouchání se můžeme dopustit?    

Skáčeme do řeči Soustředíme se pouze na jednu informaci Projevujeme nadřazenost Sdělení nás nezajímá a my to dáme najevo

Cvičení: uveďte alespoň 5 způsobů, jak dát druhému najevo, že nasloucháte, a 5 způsobů, kterými naopak projevíte svůj nezájem, lhostejnost:

3.3. Umění mlčet La Rochefoucauld řekl: „Jak můžete čekat, že jiní lidé udrží naše tajemství, když sami jsme nebyli schopni je udržet?“ Zachovat mlčení vyžaduje sebeovládání, a proto může být náročnější než trénování verbální komunikace. Cvičení: Udělejte si test, zda umíte mlčet: 1.

Pro svou otevřenost a upřímnost mívám potíže: často – občas – výjimečně – nikdy

2. Stává se mi, že plácnu něco, čeho vzápětí lituji: často – občas – výjimečně – nikdy 3. Myslím, že problémy se mají řešit otevřeně, na rovinu: často – občas – výjimečně – nikdy 4. Stává se mi, že se neuváženým výrokem nechtěně někoho dotknu:

často – občas – výjimečně – nikdy 5. Myslím, že problémy mezi lidmi je třeba řešit okamžitě: rozhodně – většinou ano – spíše ne – až po zvážení všech okolností


Stránka 14

6. Stane se, že mi vyklouzne tajemství či důvěrná informace: často – občas – výjimečně – nikdy 7. Držet bobříka mlčení – (tj. 24 hodin nepromluvit ani slovo) by mi dělalo potíže: rozhodně – spíše ano – spíše ne – ne Vyhodnocení: U každé položky stupnice ve směru zleva doprava si započítejte 3,2,1,0 bodů: 0 – 7 bodů: Jste člověk, který dokáže vážit slova a udržet tajemství. To je vlastnost nezbytná nejen pro diplomacii, ale i obecně pro úspěch v jednání s lidmi. 8 – 14 bodů: Nacházíte se v průměru, jste na tom jako většina lidí. Občas se dostáváte do potíží, situace „slona v porcelánu“ vám není zcela neznámá. 15 – 21 bodů: Nezřízenou otevřeností vnášíte zbytečné problémy do svých vztahů s jinými lidmi. Vaše upřímnost a spontánnost je až hrozivě nebezpečná.

Typickým projevem nedostatku mlčenlivosti a také taktu je potřeba se neustále vyjadřovat ke všemu – věcem, událostem, lidem, jejich chování, vlastnostem.

4.

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

4.1. Jaký význam pro sdělení má řeč těla Komunikace, kde se nepoužívá slov, se nazývá řečí těla (jinak též neverbální komunikace). Až do dnešní doby bylo zaznamenáno asi milion signálů, které při komunikaci vysíláme, Jak dalece jsou pro nás tyto signály důležité? Slova vyjadřují jen 7 % z celkového sdělení, 38 % vyjadřuje hlas (tón hlasu, jeho síla, melodie a ostatní zvuky) a celých 55 % zahrnuje řeč těla. Už se vám asi stalo, že jste s někým hovořili a něco se vám nezdálo? Dotyčný člověk nepůsobil přesvědčivě. Mohlo to být třeba proto, že jeho tělo naznačovalo něco jiného než říkala jeho ústa. Možná ani sám nevěřil tomu, co vám sděloval nebo vás záměrně klamal. Podle názorů odborníků se slova používají k předání informace, zatímco řeč těla prozrazuje pocity lidí. Určitá sdělení mohou být přenášena pouze řečí těla, například pokrčením ramen při vyjádření, že něco nevíme, kroucením hlavou při nesouhlasu, přikyvováním při souhlasu, výstražným pohybem ukazováčku při kárání dítěte apod. Kompetence pro trh práce

Stránka 15

Výzkumy, které byly provedeny u slepců, ukazují, že i oni používají ve stejných situacích gesta, jako ostatní jedinci. V tomto případě jde o vrozená gesta. Mnoho gest a pohybů je ale ovlivněno kulturou a prostředím, ve kterém žijeme. Mezi obecná gesta a projevy patří pokyvování nebo kroucení hlavou, úsměv, krčení ramen, krčení nebo povytažení obočí. U některých gest platí, že v jedné zemi mohou být použita v naprosto odlišném významu než ve druhé.

4.2. Vysvětlení některých projevů řeči těla. Následující interpretace gest jsou pouze pomůckou v tréninku četby řeči těla, nelze je však jednoduše aplikovat v každé situaci, vždy záleží na dranice člověka a jeho vnějších projevů. Gesta dlaní Otevřená dlaň byla vždy spojována s pravdomluvností, upřímností a vstřícností. Toto gesto se používá naprosto spontánně. Naopak např. manžel, který vymýšlí výmluvu, kterou by vysvětlil svůj pozdní příchod, má tendenci dlaně skrývat. I dítě, když lže, dá automaticky ruce za záda. Dlaň napovídá i to, jakou moc nad ostatními člověk má. Například dáváte někomu pokyn „Ukliď to!“ a přitom gestikulujete dlaní vzhůru. V tomto případě to znamená, že jste příliš „měkký“ a těžko se prosazujete. Naopak, je-li dlaň sklopena přitom, když ukazujete na předmět, který by se měl uklidit, zdůrazňujete tím fakt, že si za příkazem pevně stojíte. Sevřená dlaň a vysunutý ukazováček. je jedním z nejnepříjemnějších gest. Úkol bude sice splněn, ale v napjaté atmosféře strachu a hrozby. Podání ruky Pozdrav gestem ruky se traduje už od dob pravěku. Tehdy jeskyní muži – lovci zdvihali ruce, aby ukázali, že přicházejí v míru a nemají zbraně. Takto se zdravili i staří Římané. Při podání ruky hraje roli směrování dlaní. Vedoucí Vám podá vaši ruku tak, že ji obrátí dlaní vzhůru. „Politikovo gesto“ znamená, že ten, kdo ho používá, vám oběma rukama uchopí podávanou pravici. Snaží se přitom vzbudit dojem srdečnosti a bodrosti, chce zapůsobit. Zcela jistě už jste se setkali s pozdravem „leklá ryba“, kdy je vám nabídnuta téměř bezvládná končetina. Určitě to na vás zapůsobilo nepříjemně a přemýšleli jste, co vám na tomto člověku nesedí. Opakem je příliš silné sevření podané ruky, spojené s mohutným potřásáním. Gesta rukou a paží Velmi obvyklým gestem jsou ruce, zaklesnuté do sebe. Sepjaté ruce se objevují tehdy, když popisujete nějaký svůj neúspěch nebo nepříjemný zážitek – tedy když se setkal s negativním Kompetence pro trh práce

Stránka 16

postojem. Další obdobou je gesto, kdy člověk stojí a ruce má spojeny před tělem. To je výraz velmi nízké sebejistoty. Prsty mohou být spojeny do jakési stříšky. Toto gesto často používají šéfové, když hovoří se svými podřízenými. Je to výraz sebevědomí a nadřazenosti. Pohyby rukou po obličeji Právě pohyby rukou po obličeji někdy usvědčují partnera ze lži. Zajímavé je i vysvětlení, že když si váš partner zakrývá rukou ústa, nemusí to znamenat, že lže on, ale že má pocit, že lžete vy! Dotýkání se ucha může znamenat mnohé, například roztěkanost nebo nervozitu. Když se člověk nudí, má tendenci si rukou podpírat hlavu, jako by se bál, aby neusnul. Ten kdo chce pouze předstírat zájem má opřenou hlavu o dlaň a vysunutý ukazováček. Výraz nesouhlasu nebo negativního postoje vypadá tak, že se váš partner dotýká brady a ukazováček má podél tváře. Zkřížené ruce Schovávat se za nějakou překážku je zcela přirozený projev, který jsme si osvojili už v dětství. Například když je někdo nervózní, nebo když se bojí, zkříží ruce, což je signál, že se obává nebezpečí. Obdobně můžeme vysvětlit i gesta dolních končetin. Má-li někdo křečovitě zaklesnutou jednu nohu přes druhou a celé držení těla velmi strnulé, je to znánka nechuti k tomu, s kým jedná. Kontakt pohledem Ti, kteří nemají co skrývat a důvěřují sobě i svému partnerovi, nemají problém udržovat s tím, s kým jednají stálý kontakt pohledem. Ti, kteří něco tají nebo lžou, rádi pohledem uhýbají. Z očních zorniček můžete vyčíst i zaujetí. Hovoříte-li o něčem, co druhého zajímá, jeho zorničky se rozšíří. Do oblasti nonverbální komunikace patří kromě gest a mimiky i hlas, jeho síla, tón a rychlost mluvy. Cvičení: Jaká gesta a mimika jsou typická pro hněv, popište: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………..


Stránka 17

Jaká gesta a mimika jsou typické pro strach, popište ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Jaká gesta a mimika jsou typické pro radost, popište ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Která gesta podle vás značí uvolněnost a pohodu ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Jak byste se chovali u přijímacího pohovoru ………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

4.3. Chyby ve vnímání druhých lidí První dojem (haló – efekt) Je založen na principu vytvoření postoje k druhé osobě na základě nápadných znaků za spolupůsobení kontextu místa nebo situace (příklad: univerzitní profesor při úklidových pracích). První dojem má tendenci přetrvávat a ovlivňuje tak další průběh komunikace, další komunikační setkání. Černobílé vidění Je založeno na sympatiích a antipatiích. Osoby sympatické - pozitivní hodnocení, nesympatické - negativní. Obvykle nedovedeme posoudit osobnost jako celek s různorodými vlastnostmi (například naše hodnocení politiků). Chyby kontrastu a podobnosti Člověk má tendenci všímat si u druhých lidí buď vlastností rozdílných nebo podobných jemu samému. Předsudky Předem vytvořené soudy, bez rozumového poznání, nekriticky přejaté od osob, kterým věříme. Soudy tradované z generace na generaci. Nálada Pozitivní a negativní emoční vyladění ovlivňuje vnímání lidí, stejně působí únava a přesycenost podněty. Sociální klima, sociální rámec Kompetence pro trh práce

Stránka 18

Idealizace nebo nepřijetí jednotlivce na pozadí skupiny, vnímání na základě sociální role (např. známý umělec). Vzájemné postavení Nadřízenost – podřízenost, rovnocennost postavení.

4.4. Jak funguje osobní prostor Každý kolem sebe potřebuje nějaký prostor. Jeho velikost závisí na mnoha okolnostech. Osobní prostor do 60 cm Tento prostor si udržuje každý člověk jako svoje území, kam nedovolí vstup cizím osobám. Sem mohou skutečně jen ti nejbližší. Dojde-li k narušení vetřelcem, vyvolá to vůči němu silně nepříjemný pocit. Prostor do 1,5 m Na tuto vzdálenost se staví lidé při přátelských setkáních v práci i ve společnosti. Prostor do 3,5 m Je to odstup, který udržujeme vůči cizím osobám a neznámým lidem. Do této vzdálenosti od ostatních se většinou postaví ten, kdo vstoupil do neznámé společnosti. Veřejný prostor – více než 3,5 m Tuto vzdálenost si udržuje řečník od svého publika. Při komunikaci je potřeba dodržovat pravidlo: „Nenarušovat prostor partnera!“ Přistupte k němu jen na tu vzdálenost, kterou on sám dovolí a která mu je pohodlná. Když tuto hranici překročíte, poznáte to na změně jeho chování. Začne se ošívat, zneklidní a snaží se od vás odtáhnout. Můžete ho proti sobě snadno popudit.

4.5. Jedenáct rad pro navazování a udržování efektivní komunikace Máte problémy v komunikaci? Máte pocit, že se s vámi druzí nechtějí bavit? Chcete být úspěšní v komunikaci s druhými lidmi? Pokuste se řídit následujícími radami: 1. Zajímejte se upřímně o lidi. Vyplatí se naslouchat zkušenostem jiných. 2. Usmívejte se. Kompetence pro trh práce

Stránka 19

3. Pamatujte si jména lidí a oslovujte je. 4. Buďte pozornými posluchači. Mějte druhé k tomu, aby hovořili o sobě. 5. Sledujte reakce partnera, dává vám zpětnou vazbu. 6. Hovořte o všem, co zajímá druhého. 7. Upřímně vzbuďte v druhém pocit, že je důležitou osobou. 8. Vyhýbejte se manipulacím. 9. Podstatné vícekrát zopakujte. 10. Nikdy se nepřeme s tím, koho chceme přesvědčit a získat. 11. Slůvka „děkuji“ a „prosím“ nejsou nikdy zbytečná. A hlavně: uvědomte si, s kým mluvíte (jinak budete mluvit s dítětem a jinak s dospělým) a jasně formulujte své myšlenky!!! Příklad nejasné informace: „Mám několik málo knih o sportu“. Kolik jich mám, dvě, pět, deset nebo více? Pro každého výraz „několik málo“ znamená něco jiného. Je jedna možnost, jak si můžeme ověřit, že si vzájemně rozumíme. Můžeme použít tzv. zpětné vazby.

5.

CO JE TO ASERTIVNÍ JEDNÁNÍ

Cvičení: Na úvod kapitoly zkuste vyřešit krátkou studii: Do společnosti, která se pravidelně schází, přichází nový člen a posadí se na první volné místo. Pravidelný uživatel tohoto místa, který přijde o několik minut později, má nyní 3 možnosti a vy rozhodněte, jak dotyčný reagoval (asertivně, pasivně, agresivně): 1. 2. 3.

Nechá dotyčného sedět, najde si jiné místo a špatné pocity si „skladuje. Čeká na to, kdy to bude moci dotyčnému vrátit i s úroky. (Popsané jednání je ………………) Vybojuje si své místo jakýmkoli způsobem. (Popsané jednání je ………………) Přistoupí k dotyčnému a věcně řekne: „Toto je moje místo, což vy pochopitelně nemůžete vědět. Jsem na ně zvyklý a chci na něm sedět i dnes, pomohu vám tedy najít si jiné místo.“ (Popsané jednání je ………………)


Stránka 20

Asertivita je způsob jednání, způsob komunikace. Je jednou ze sociálních dovedností. Asertivita je schopnost vymezit vlastní hranice neagresivním způsobem, dosáhnout shody a účinně komunikovat. Je jednou ze základních a nejužitečnějších komunikačních technik. Asertivita je „zdravé sebeprosazení“, „přiměřené sebeprosazení“. Cvičení: Jak chápete následující výrok? Než začneme s tréninkem asertivity, uvědomte si, že: „Nikdo nežije jiný život než ten, který právě ztrácí, a neztrácí jiný život než ten, který právě žije.“ (Marcus Aurelius, Hovory k sobě).

5.1. Důsledky asertivity Pozitivní aspekty asertivity:         

napomáhá rozvíjet zdravé sebevědomí, zvyšuje sebeúctu a seberespekt, zvyšuje odpovědnost za své chování, zvyšuje rozhodnost, tvořivost a zdravé riskování, umožňuje být sám sebou, prohlubuje mezilidské vztahy otevřeným, jasným a přímým jednáním, vede ke spolupráci na základě vzájemné tolerance, umožňuje předcházet konfliktům a vede k jejich efektivnímu řešení, umožňuje jednat s lidmi nemanipulativním způsobem.

Negativní aspekty asertivity:     

může být vnímána jako drzé jednání, může být považována za nedostatečné projevování úcty vůči druhým, může být vnímána jako manipulace, vzbuzuje antipatie u lidí, kteří čekají podrobení se jim, může být chápána jako sobectví a může při zaměření se jen na prosazování vlastních práv do sobectví přecházet,  při opakovaných neúspěšných pokusech o asertivní jednání může vést ke snížení sebevědomí,  nemůže být užívána vždy, všude a vůči každému. Dříve, než se rozhodneme chovat se asertivně, musíme zvážit: Kdy? Vůči komu? Jaké to může mít následky?


Stránka 21

5.2. Asertivita, pasivita, agresivita Pasivitou rozumíme chování ústupné, vzdávající se, nejisté, neprosazující se. Pasivní člověk nedokáže odmítat požadavky druhých, i když jsou pro něho nepřijatelné. Pasivní člověk se neumí přiměřeně uplatnit, jedná podle zásady „sedávej panenko v koutě“. Pasivní jedinec nebude prosazovat i správné cíle, aby se vyhnul konfliktu. Pasivita vyvolává u druhých účast, zájem, snahu pomoci, toleranci, v některých případech i hněv. Pasivita může být i manipulativním jednáním! Agresivitou rozumíme chování útočné, sebeprosazující se za každou cenu, chování na úkor druhých, manipulující s druhými lidmi, napadající je, ponižující, zesměšňující. Agresivní jedinec i správné cíle prosazuje nesprávnými prostředky. Agresivita vyvolává u druhých úzkost, strach, agresi, nepřátelství. Agresivita je manipulativním jednáním! Asertivitou rozumíme chování, které není ani pasivní, ani agresivní, je řazeno do kontinua chování mezi ně (viz. následující tabulka). Znaky základních typů chování pasivita

agresivita

asertivita

„Máš pravdu.“

„Nemáš pravdu“

„Takhle to vidím já.“

Formulace:

„Nesmíš si myslet něco jiného „Nezáleží na tom, co si myslím než já.“ a co cítím.“ „Na tvých pocitech nezáleží.“

„Tohle cítím.“ „To chci a tohle nechci.“ „Co ty na to?“

Účel: Vyhnutí se konfliktu.

Výhra za každou cenu

Vzájemná komunikace a respekt.

Hlasitý, zvýšený, staccato, důrazný, ironický, intonace nerovnoměrná, rychlý.

Klidný, pevný, stálý rytmus, přiměřená hlasitost, zdůrazňující podstatné.

Prostředky: hlas:

Slabý, nejistý, váhavý, třesoucí se. Polykání částí slov, vět, pomlčky. oči:


Stránka 22

Odvrácené, dívající se dolů, mimo, skrze, malý kontakt.

Upřené, pronikavé, chladné, přivřené, pohled úkosem.

Otevřené, přímé, stálý kontakt s druhými.

Strnulý úsměv, údiv, provinění.

Zamračená, zatnuté zuby, vysunutá brada.

Úsměv, klid, uvolněnost, spontánní reakce.

Shrbené, ochablé, schoulené

Tuhé, strnulé, náklon dopředu.

Vyvážené, přímé, pevné.

Rázná, prudká gesta, ruce v bok, vztyčený prst.

Ruce uvolněné, gesta širší, od těla.

tvář:

tělo:

gesta:

Kroucení rukama, hraní si s něčím, zaklesnuté do sebe, gesta u těla.

Verbální aspekty chování (slovní vyjádření) pasivita

agresivita

asertivita

dlouhé, nesouvislé výroky

výroky se samým

stručné, jasné,

bez „já“

„já“

věcné výroky

časté zdůvodňování

jednoznačný názor, názor jako fakt

rozlišování faktů a názorů

„měl bych“

„musíš“

„můžu“

„možná“

„měl bys“

„můžete“

„jsem nemožný“

„jsi nemožný“

„chci vám pomoci“

váhavé návrhy

pokyny

jasné návrhy

prosby

hrozby

vlastní postoje

bagatelizace svých potřeb

bagatelizace potřeb druhých

snaha zjistit potřeby druhých

omlouvání

sarkasmus a ironie

konstruktivní kritika


Stránka 23

Důsledky pasivity, agresivity a asertivity pasivita

agresivita

asertivita

vnitřní konflikt

vnější konflikty

problém je řešen

bezmocnost

napětí, frustrace

spokojenost

deprese

pocit viny

pozitivní vztahy

pocit osamělosti

osamělost

prožitek „my“

nesamostatnost

autoritářství

demokratičnost

rezignace

dosažení cíle vždy

dosažení cíle

omezené vztahy

omezené vztahy

účinné vztahy

očekávání pomoci

snaha manipulovat

schopnost řídit

malá sebekontrola

žádná sebekontrola

sebekontrola

výjimečně i agrese

hněv, zlost, útok

zvyšování sebedůvěry

slabý sebeobraz

zkreslený sebeobraz

přiměřený sebeobraz

snížený seberespekt

pochybný seberespekt

udržuje seberespekt

lítost

strach, rivalita

kooperace

snaha pomoci

oddálení se

pomoc

tendence manipulovat

nepřátelství

přátelství

tendence zranit

podřízení se

partnerství

žádné zisky

krátkodobé zisky

dlouhodobé zisky

prohra

výhra

Kompromis (výhra obou)

od druhých:

Asertivní jedinec respektuje partnera, neponižuje ho, umí druhým naslouchat a zvažovat jejich požadavky. Je ochoten přistoupit na kompromis nebo změnit svůj názor pod tlakem


Stránka 24

argumentů. Asertivní jedinec prosazuje správné cíle správnými prostředky. Asertivita obvykle vyvolává u druhých klid a důvěru. Asertivita je nemanipulativní jednání. Cvičení: Řešte asertivně tyto situace: +

asertivní výrok

-

pasivní výrok

!

agresivní výrok Situace

Výrok

Výrok je (+, -, !)

1. Spolupracovník za vámi přišel s úkolem, „Ne tak to tu nechej. Já se který nepatří do vaší pracovní náplně, a na to zkusím podívat.“ na který nemáte čas. 2. Spěcháte na poradu a kolegyně vás zastaví se slovy: „Prosím tě, musíš se „Mám teď důležitější věci podívat na fotky z Ivaniny svatby. To bude než vaši svatbu.“ hned.“ 3. Musíte společně se spolupracovníky vypracovat náročnou zprávu, ale „Hrome, tak začneme nebo spolupracovníci se baví o soukromých ne, já nemám tolik času.“ záležitostech, a vy spěcháte. 4. Nadřízený vám tvrdí, že práci, kterou vy děláte celý týden, by zvládnul za dva dny, „No jo, tak na to asi přičemž netuší, jaké obtíže je nutno nemám.“ překonávat. 5. Povídáte si s kolegou telefonicky už „Podívej, musím končit. dost dlouhou dobu. rád byste rozhovor Mám tady další hovor.“ ukončil.

5.1. Praktický návod, jak se zachovat při řešení konfliktu Udělejte v rozhovoru pauzu, abyste mohli přemýšlet a uvolnit se (vhodné při konfliktu s agresivním partnerem). Pokuste se zjistit co nejpřesněji, o co jde – začněte se ptát na důvody druhého a zatím nenaznačujte, že třeba nesouhlasíte. Kompetence pro trh práce

Stránka 25

Postupně se snažte říkat své názory – buďte přímí a otevření, ne však příliš důrazní nebo ustupující Pokuste se problém shrnout – řekněte, o co mezi vámi vlastně jde a vyjmenujte všechno, co je na vašich názorech společné.Někdy zjistíte, že o konflikt vlastně vůbec nejde, jenom o nedorozumění. Dohodněte se na řešení přátelsky. Cestou k takovému řešení je pochopit, že v rozhovoru nejde o to, kdo má pravdu, ale o to, co je správné.

5.2. Asertivní práva Jsou to práva, která má každý člověk a jejichž cílem je zabránit manipulativnímu chování vůči nám. Jde o zásady, které uplatňujeme v situaci, kdy bychom ztratili seberespekt, kdy nemůžeme někomu druhému dovolit, aby s námi manipuloval. Práva nám umožňují jednat jasně a slušně, umožňují nám vyznat se v sobě (uvědomit si, co chceme) i ve druhých lidech (uvědomit si, čeho vlastně chtějí dosáhnout). 1. Člověk má právo posuzovat své vlastní chování, myšlenky a emoce a být za ně odpovědný. Názor na to, co je dobře a špatně, co je morální a co ne, je obvykle společensky velmi vyhraněný. Máme obavy být sami sobě soudci, posuzovat objektivně svá rozhodnutí, je jednodušší se odvolávat na autority. 2. Člověk má právo nenabízet žádné omluvy a výmluvy ospravedlňující jeho chování. Jestliže jsme svým chováním druhému nezpůsobili žádnou újmu, nemusíme se zbytečně omlouvat nebo vymlouvat, zdůvodňovat, proč jsme jednali určitým způsobem. 3. Člověk má právo posoudit nakolik a jak je odpovědný za řešení problémů druhých. Zejména pro udržení dobrých interpersonálních vztahů (fungujících systémů) jsme ochotni povýšit závazky vůči druhým nad závazky k sobě a obětovat sebe. 4. Člověk má právo změnit svůj názor. „Mýlit se je lidské.“ Pokud jsme dospěli k jinému názoru, než který jsme prezentovali dříve, máme to sdělit. A to i před veřejností, kdy je to velmi těžké. 5. Člověk má právo říci „já nevím“. Jsme-li manipulováni do odpovědí na otázky typu „Co bys udělal na mém místě?“, „Co kdyby se všichni chovali ….?“, máte právo nezaujímat stanovisko a nevědět. „Já nevím“ nelze to samozřejmě často říkat v oblasti, na které jsme odborníci. Kompetence pro trh práce

Stránka 26

6. Člověk má právo být nezávislý na vůli ostatních. Nemusíme ani od lidí, na kterých jsme emočně závislí, očekávat souhlas se svým jednáním a bát se odmítnutí. Můžeme odmítat, říkat NE. Člověk má právo dělat chyby a být za ně odpovědný. „Kdo nic nedělá, ten nic nezkazí!“. Nejme nespolehliví, i když děláme chyby. Se svými chybami se můžeme vyrovnat bez pocitu viny. 7. Člověk má právo dělat nelogická rozhodnutí. Naše jednání se nemusí vždy řídit rozumem a logikou. I navenek zdánlivě iracionální rozhodnutí může mít vlastní logiku, případně mu sami nemusíme vždy rozumět. 8. Člověk má právo říci „já ti nerozumím.“ Když nám jednání druhého člověka není jasné a on není schopen (nebo nechce) jasně formulovat, co chce, je to manipulativní jednání a můžeme se bránit. 9. Člověk má právo říci „je mi to jedno“. Případně vhodněji „vidím to jinak“. Nemáme-li vytvořený jednoznačný názor nebo nemáme zájem rozhodovat za druhého, využijeme tohoto práva a distancujeme se od nám vnucovaného problému. Připojíme ještě další asertivní právo: 10. Máme právo nechovat se asertivně. I když umíme asertivitu, můžeme se chovat pasivně nebo agresivně v případech, kdy by asertivita mohla být neúčinná nebo by mohla vyvolávat nežádoucí důsledky.

5.3. Předpoklady pro asertivní jednání 1. Naučit se kontrolovat své emoce Při nezvládnutí emocí můžeme sklouznout do pasivity nebo agresivity. Staneme se terčem posměchu nebo politování. 2. Respektovat a tolerovat osobní práva druhých Nemanipulovat druhými, nechat jim prostor pro vlastní rozhodnutí, zda setrvají na svých způsobech jednání, i když jim neskrýváme pocity, které jejich chování v nás vyvolávají. 3. Stručně a výstižně vyjadřovat své pocity, vysvětlovat příčiny našeho chování, přiznat své omyly. 4. Snažit se vidět sebe i druhého reálně, umět se podívat pravdě do očí. Kompetence pro trh práce

Stránka 27

5. Pokusit se poznat stanovisko druhého. Najít důvod pro jednání druhého člověka. (Jak bych jednal já? Proč to říká?) 6. Naslouchat druhému a vyslyšet ho. Nevnímejme druhého hned jako rivala, snažme se mu naslouchat. 7. Vážit si názorů druhých. Nerozčilovat se, nehádat se, tolerovat názor druhého, být uznalý. 8. Nemít navrch za každou cenu. Snažit se o rovnocenný vztah dvou partnerů. Nemít vždy poslední slovo, nevyvolávat u druhého pocit prohry. 9. Učit se nacházet kompromis. Učit se hledat kompromisní řešení, chtít to nejlepší pro oba. 10. Přiznat omyl a snažit se ho napravit. Při omylu se hned neurazit, nezlehčovat ho a nesnažit se své rozhodnutí svádět na druhého. 11. Uvědomit si včas, co vlastně chceme. Znát jasně svůj cíl, vědět o co mi jde, jak budu postupovat.

5.4. Asertivní dovednosti (techniky) Jedná se o komunikativní dovednosti, které lze získat učením. Asertivní techniky nám umožňují uplatnit se přiměřeným způsobem v různých situacích. 1.a

Prosazení požadavku – pokažená gramofonová deska

Klidným opakováním svého požadavku prosazujeme to, na co máme skutečně právo. Nenecháme se vtáhnout do argumentace, vysvětlování či útoku. Gramodesku užíváme tehdy, kdy naše právo je určeno předpisem, zákonem. Můžeme takto nakupovat, reklamovat, jednat s podřízeným. 1.b

Odmítnutí požadavku – pokažená gramofonová deska

Umění říkat NE v situacích, kdy je nám to nepříjemné. Klidným opakováním neustálého odmítání sdělujeme, co nechceme. Souhlasíme se vším, co je možné (pravděpodobné), přesto odmítáme pro nás nepřijatelné požadavky. Příklad: - "Prosím tě podíval by ses na tu zprávu..." - "Já mám málo času, musím se připravit na odpoledne na schůzi" - "Ale jenom tak na pět minut" Kompetence pro trh práce

Stránka 28

- „Smůla, nemám vůbec čas.“ - „Tak na to jenom mrkni.“ - „Teď musím dělat přípravu na schůzi a nezvládnul bych to“. 2.a

Požádání o laskavost

I v případě, že víme nebo předpokládáme, že se jedná o povinnost vůči nám, požádám o laskavost. Nejde o pasivitu (neponižujeme se), ale o slušnost. 2.b

Přijetí laskavosti

Nabídne-li nám někdo pomoc, pochválí nás, poděkujeme za laskavost i v případě, kdy pomoc nepotřebujeme nebo se domníváme, že se jedná o přijatelnou manipulaci. Postupy vyrovnávání se s kritikou: 3. Technika otevřených dveří Uznáváme argumenty protivníka, přiznáme, že může mít v něčem pravdu a tím mu znemožníme dále kritické argumenty rozvíjet. Ignorujeme další kritické výhrady. (Někdo chce vyrazit dveře, protože předpokládá, že jsou zamčené. Je připraven na náraz a místo nárazu se ocitá za dveřmi.) Příklad: - "Jak to, že jsi ještě nepřipravil materiály pro páteční jednání!" - "Ale víš, já jsem měl hroznou žízeň, tak jsem si raději šel sednout na pivo." 4. Dotazování na nedostatky Ptáme se na vlastní nedostatky, žádáme další kritiku sebe, svých nedostatků, popřípadě žádáme detailní rozbor kritizovaného chování. Dotazování nesmí být ironické. Příklad: V čem jsou uvedené údaje nepřesné? Týká se to jenom prvního kvartálu nebo celého roku? Jsou tyto nedostatky i v druhém kvartálu? Které položky nejsou uvedeny? Týká se to i jiných položek? Není to v letních měsících, kdy došlo ke změně osnovy? 5. Výběrové ignorování Kompetence pro trh práce

Stránka 29

Potvrdíme, že jsme rozuměli (slyšeli), ale nevyjadřujeme se k manipulativní kritice (útoku), nekomentujeme, nebráníme se. Příklad: Na některé věci nereaguji, „neslyším“ je. Odpovídám až na věcné dotazy. Jsi lump, darebák a nevíš jak ošidit lidi! Nereaguji. Tady švindluješ ve výkazu! Řekl bych spíše, že neznáš novou metodu výpočtu. 6. Sebeotevření Sdělování svých nedostatků i předností. Většinou se používá při manipulativní kritice nebo při navazování kontaktu. Příklad: Přiznáte, že se vám taky občas něco nepovede. "Já sice často zapomínám, ale vím to a snažím se věci dokončovat."

6.

CO JE TO UDRŽITELNÝ ROZVOJ?

Definice udržitelného rozvoje: Trvale udržitelný rozvoj (mimo ekonomický kontext též trvale udržitelný život) je takovým způsobem rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí.

Mezi hlavní cíle trvale udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě. Žijeme tak, že měníme svět kolem sebe. Jak jej měníte vy? Jak se můžeme podílet na zachování životního prostředí? Cvičení: Jaký druh chování? (Uveď 3 příklady z praxe) Má Česká republika své plány pro trvale udržitelný rozvoj? Proč jej má, co myslíte? př. Vyhledej si informace – www.mzp.cz/.../cz/strategie.../OEV-Strategie_VUR_ČR20080808.pdf . Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky 2008 -2015. Ministerstvo živ.prostředí


Stránka 30

6.1. Co je ekostopa? Ekologická stopa neboli EKOSTOPA, je měřítkem toho, kolik produktivní země a vody potřebuje jedinec, město, stát či civilizace k zajištění svých potřeb zdrojů a k zneškodnění odpadů, které vyprodukují při využívání současných technologií a současném stavu poznání. Průměrná ekostopa v České republice je 5,3 globálních hektarů na osobu. Celosvětově je však k dispozici jen 2,1 globálních hektarů. To znamená, že průměrný občan České republiky potřebuje ke svému životu 2,5 planety!!!! Kolik planet potřebujete vy??? Uveďte odhad. V rozmezí od 0 – 10.

Výpočet ekostopy : www.hraozemi.cz Cvičení: Co si myslíš, že ovlivňuje tvou ekostopu? Uveď tři příklady? Velikost ekostopy ovlivňuje životní styl každého člověka. Při výpočtu osobní ekostopy vycházíme z níže uvedených faktorů: Věk. Pohlaví. Jak často konzumujeme produkty živočišné výroby. Jaká část potravin je průmyslově zpracována a balena. Jaká část potravin je importována ze zahraničí. Kolik potravin ve srovnání s vrstevníky konzumujeme. Velikost a druh obydlí. Vytápení. Lokalita. Používání úsporných zařízení. Počet členů domácnosti.Jak a kolik cestujeme. S kým a kam.Zda třídíme odpady. Cvičení: graficky a výtvarně znázorněte cestu do obchodu jablka z Čech a jablka z Nového Zélandu. )Na volný list. Je rozdíl mezi jednotlivými ekostopami? Jak naložíte s touto informaci?


Stránka 31

II. PRÁCE S INFORMACEMI 7.

PRÁCE S INFORMACÍ

Cvičení: Prohlédněte si napsaná čísla a napište vše, co jste si zapamatovali: Cvičení: Kolik jste si zapamatovali států USA?

7.1. Jak pracuje paměť? Základní znalosti týkající se fungování mozku nám mohou pomoci strávit učením kratší dobu, kterou můžeme využít pro jiné činnosti (a mnohdy zábavnější). Mozkové hemisféry Lidský mozek je rozdělen na levou a pravou hemisféru. Každá z hemisfér má specializovanou funkci. Levá hemisféra má na starosti zvládání logických a analytických úkolů. Pravá hemisféra funguje na bázi komplexního myšlení, kreativity, uměleckého vnímání a intuice. Levá hemisféra řídí pravou část těla a pravá levou část. Řada velkých myslitelů a vědců byli leváci a dokázali tak více využívat pravou hemisféru zodpovědnou za generování nových, kreativních řešení. Důležitý pro rozvoj mozku je trénink méně používané hemisféry a její propojování s hemisférou dominantní. Je to velmi jednoduché. Pokud si chcete zlepšit paměť a využít také výhod druhé hemisféry, zkuste například sníst polévku nebo si vyčistit zuby opačnou rukou. Typy paměti Lidská paměť pracuje ve třech základních módech, přičemž každý z nich plní určitou roli. Nejčastěji mluvíme o senzorické, krátkodobé a dlouhodobé paměti. Senzorická paměť nám pomáhá si vjemy pamatovat po dobu max. 20 sekund. Je aktivní při nutnosti rychlého hodnocení situace (např. při řízení auta) nebo když si potřebujeme zapamatovat telefonní číslo, než ho navolíme. Pokud chceme trénovat senzorickou paměť, můžeme zvolit některé ze cvičení rozvíjejících koncentraci. Kompetence pro trh práce

Stránka 32

Krátkodobá paměť umí podržet informaci v řádu minut, aby se vjem přesunul ze senzorické paměti do krátkodobé, musí být opakován min. 20 sekund. Krátkodobou paměť používáme např. pří nakupování (doma si řekneme, co chceme nakoupit, ale než dorazíme do obchodu, tak už část věcí zapomeneme). Lepší tvorbě krátkodobé paměťové stopy pomáhá např. řazení informací do skupin nebo dávání informací do vzájemných souvislostí. Pokud chceme uložit informace do dlouhodobé paměti (tedy něco se naučit), pak si potřebujeme vybranou informaci zopakovat alespoň třikrát. Podruhé po několika hodinách až jednom dni. Potřetí po několika dnech. Je tedy praktické (i když ne příjemné) se na učivo zběžně podívat po návratu ze školy a pak se k němu vrátit po dvou až třech dnech (je to sice náročné na sebeovládání, ale ve výsledku strávíme učením méně času). Dlouhodobá paměťová stopa se zpevňuje během spánku. Proto když se učíme před spaním, tak máme pocit, že si nic nepamatujeme, ale po probuzení si překvapivě vybavíme mnohem více. To je také důvod, proč se doporučuje se před důležitou zkouškou nebo písemkou pořádně vyspat. Pokud si chceme něco zapamatovat je „bohužel“ třeba tomu věnovat náležitou pozornost. Bohužel existuje také opačný proces, zvaný zapomínání. Fakt, že si nepamatujeme všechny vjemy, které na nás působí během dne, je ochranou mozku před přetížením. A navíc nás potkávají zážitky, na které se někdy snažíme rychle zapomenout, nebo ne?

7.2. Jak zacházíme s informacemi? Co je pro vás na informacích důležité? Je náš rozvoj závislý na informacích?

8.

UMĚNÍ UČIT SE

8.1. Učební styly 8.1.1 Co mi jde a co by mi mohlo jít lépe? Cvičení: Ohodnoťte svůj výkon v jednotlivých oblastech. Oznámkujte se a navrhněte možnosti zlepšení.

předměty náročné na paměť (např. čeština, dějepis …)


Stránka 33

známka

proč jsem dal/a zrovna takovou známku?

co bych musel/a změnit, abych se co nejrychleji zlepšil/a?

předměty náročné na logiku (např. matematika, fyzika …) známka



umělecké předměty (např. výtvarná výchova, hudební výchova …) známka




Stránka 34

sport známka



manuální činnosti známka



cizí jazyky známka



Stránka 35


písemné práce známka



stíhám se učit, připravovat se a plnit domácí úkoly včas známka




Stránka 36

8.1.2 Jaký učební styl je pro mne ten pravý? Vyberte si odpověď, která Vás nejvíce vystihuje, a zakroužkujte znak odpovědi. Můžete vybrat i více odpovědí. 1. Jste v hotelu a máte půjčené auto. Chtěl byste navštívit přítele, jehož adresu neznáte. Chtěl byste, aby vám: ● nakreslil mapu? □ napsal vám cestu, kudy jet (bez mapy)? ■ řekl cestu? ○ vyzvedl vás u hotelu svým autem? 2. Právě jste obdržel plán vaší cesty kolem světa. Zajímá to také vašeho přítele. Co uděláte? ■ Okamžitě mu zavoláte a řeknete mu to. □ Pošlete mu kopii plánu. ● Ukážete mu vše na mapě světa. ○ Hned začnete hledat obrázky a prospekty míst, které mu ukážete. 3. Chystáte se, že uvaříte pro svou rodinu desert nebo speciální jídlo. ○ Uvaříte něco známého a nebudete k tomu potřebovat recept. ● Hledáte v kuchařce a necháte se inspirovat obrázky. □ Vezmete si k ruce speciální kuchařku, kde jsou dobré recepty ■ Zeptáte se ostatních na radu. 4. Máte na starosti skupinu turistů, kteří by chtěli vědět něco o národních parcích. Co uděláte? ○ Zavezete je do nějakého národního parku. ● Ukážete jim obrázky a fotky parku. □ Dáte jim knihu o národním parku. ■ Vyprávíte jim o národním parku. 5. Chcete si koupit nové stereo. Co jiného, kromě ceny, ovlivní váš názor? ■ Kamarád, který vám o něm vyprávěl. ○ Poslechnete si stereo přehrávač. □ Přečtete si o něm detaily. ● Zajímá vás jeho charakteristický vzhled. 6. Zkuste si vzpomenout, jak jste se něco učil, např. nějakou stolní hru. Jak jste se ji nejlépe naučil? ● Pomocí diagramů a obrázků popisujících hru. □ Podle napsaných instrukcí. Kompetence pro trh práce

Stránka 37

■ Někdo jiný vám ji vysvětlil. ○ Někdo jiný vám ji vysvětlil během hry. 7. Máte se naučit nový program na počítači. Jak to uděláte? ○ Poprosíte kamaráda, aby vás to naučil. □ Přečtete si manuál, který je přiložený u programu. ■ Zatelefonujete kamarádovi a zeptáte se ho na program. ● Budete se ho nejprve učit podle obrázků v manuálu. 8. Učíte se cizí jazyk a nejste si jistí, jak se píše nějaké slovíčko. □ Najdete si ho ve slovníku. ● Zkusíte si slovíčko představit a vyberete nejlepší způsob, jak podle vás vypadá. ■ Zkusíte si to říct. ○ Napíšete si vedle sebe obě možnosti a rozhodnete se. 9. Jak vyučoval učitel, kterého jste měl nebo máte rád? Co používal? □ Knihy a další tištěné materiály. ● Diagramy, obrázky, tabulky. ○ Plánoval exkurze a práci v laboratořích. ■ Diskuze, dialogy, na hodiny zval hosty. Teď si spočítejte, kolik máte celkem ●, ■, a ○. Tato písmenka napovídají, jaký učební styl vám nejvíce vyhovuje. Pokud máte stejný počet více písmenek, pravděpodobně vám vyhovuje více stylů nebo jejich spojení.

● VIZUÁLNÍ TYP ■ AUDITIVNÍ TYP □ TYP ZAMĚŘENÝ NA ČTENÍ A PSANÍ ○ KINESTETICKÝ TYP


Stránka 38

Nejvíce ● VIZUÁLNÍ TYP Ve třídě byste měl: - podtrhávat - používat různé barvy - používat symboly, tabulky a různá uspořádání Během studia a učení se byste si měl vyvolávat a představovat obrázky, které jste měl v sešitě, kreslit si diagramy tam, kde je to vhodné. Nejvíce ■ AUDITIVNÍ TYP Ve škole byste měl: - navštěvovat přednášky a cvičení - diskutovat o tématech se spolužáky - vysvětlovat myšlenky ostatním lidem - používat cd přehrávač - popisovat nadpisy, obrázky atd. někomu, kdo chyběl - nechávat si u poznámek místo k pozdějšímu doplnění Během studia si zřejmě budete muset doplňovat poznámky - dáváte přednost poslechu na úkor psaní poznámek a z hodiny nebo přednášky zřejmě nebudete mít kompletní poznámky. Může vám pomoci, když si během učení budete látku přeříkávat, nahrávat a pak si ji pouštět. Čtěte si během učení své poznámky nahlas a zkuste je vysvětit někomu dalšímu. Nejvíce □ TYP ZAMĚŘENÝ NA ČTENÍ A PSANÍ Ve škole byste měl používat: - seznamy, nadpisy - slovníky a definice - knihy, své poznámky a jiné materiály Když se budete učit, nejlepší bude, když si budete psát znovu a znovu to, co se učíte, a když si své poznámky budete pořád dokola číst. Přepisujte si myšlenky jinými slovy a zkuste slovy přepsat také obrázky a diagramy. Nejvíce ○ KINESTETICKÝ TYP Ve škole byste měl: - používat všechny své smysly - chodit do laboratoří a zúčastňovat se exkurzí - poslouchat příklady ze skutečného života Během studia si k poznámkám pište i reálné příklady, využívejte také obrázky a fotografie. Zkuste si najít spolužáka, který je stejný typ jako vy, a zkuste s ním o probírané látce mluvit.


Stránka 39

8.2. Prokrastinace Zamyslete se nad následujícími tvrzeními a oznámkujte se. Do jaké míry na Vás platí? Buďte k sobě upřímní :-).

Často plním úkoly, které jsem si naplánoval/a, se zpožděním několika dnů. Často odkládám nákupy věcí tak dlouho, že už je nakonec vyprodáno (např. lístky na koncerty atd.). Když mi zazvoní budík, ihned vstávám. Napsaný dopis nechávám ležet na stole i několik dní, než jej odešlu. Vánoční dárky nakupuji na poslední chvíli. Na zmeškané hovory okamžitě odpovídám. Úkoly, které nezaberou moc času plním více dní. Odkládám úkoly na později. Při plnění úkolu se nevěnuji jiným činnostem. Úkoly často plním dříve než je to potřeba. Prokrastinace je …. Prostor pro doplnění definice z výkladu lektora

Nejčastějšími příčinami prokrastinace jsou: Jak prokrastinaci omezit?

8.3. Jak s prokrastinací bojovat? Lidem trpícím prokrastinací mohou pomoci specializovaní psychologové, či svépomocné terapeutické skupiny. Pokud se s ní ale chcete vypořádat sami, existuje několik tipů, jak s ní bojovat.

8.4. Práce s nesoustředěností Nesoustředěnost na úkol a jeho dokončení je jedním z prvotních problémů. Pokud ji dokážete překonat, jste na dobré cestě.


Stránka 40

Zbavte se problémů s nesoustředěním. - Uvědomte si, kdy se přestanete na zadaný úkol soustředit a pokuste se přimět pokračovat v práci. Pojmenování příčiny nesoustředěnosti je prvním krokem k jejímu zvládnutí. Zbavte se věcí, co Vás rozptylují. - Toto je největší problém lidí studujících či pracujících doma. Velmi často podléhají svodům televize, kuchyně či Internetu. Z pracovního stolu odstraňte všechny zbytečné věci a je-li to možné, odpojte si i Internet. Uspořádání prostředí zvyšuje pravděpodobnost dokončení úkolu. - Tato strategie vychází z poznatků, že dostatečná úroveň kontroly podnětů z vnějšího prostředí má pozitivní vliv na výkon. Pracovní prostředí mnohdy neposkytuje potřebné podmínky pro koncentraci a prokrastinátoři jsou rozptylováni nežádoucími podněty.

8.5. Jak se více namotivovat? Uvědomte si „proč" vůbec chcete na úkolu pracovat? - I když se to zdá hodně přitažené za vlasy, za mnohé potíže s motivací může jednoduchý důvod. Jste si skutečně jistí, proč tuto věc chcete dělat? Odpověď na „proč" musí vycházet z Vás. Nemůže vám ji nikdo nadiktovat. Že je to samozřejmé? Najděte opravdu důležité důvody. Váháte-li jen chvíli, sepište si je. Pokud si totiž nejste schopni odpověď na otázku „Proč se tímto úkolem vlastně zatěžuji?", máme pro vás velmi špatnou zprávu. Chuť ani motivace se nedostaví. A co je horší, možná se nedostaví ani pocit z dobře vykonané práce. Udělejte si poznámky. - Sepište si co a dokdy máte udělat a dejte si poznámky na viditelné místo. Po dokončeném úkolu si je zkuste odškrtávat, což Vám může přinést jistý pocit sebeuspokojení. Poznámky by měly být umístněny na viditelném místě (např. na dveřích, monitoru počítače) nebo jsou vedeny v elektronických nebo stránkových diářích, které denně používáte. Ráno se do poznámek pravidelně podívejte, naplánujte si podle nich pracovní den, a večer zhodnoťte, zda se Vám plán podařilo splnit. Stanovte si nějakou odměnu. - Jaká bude odměna za splnění Vašeho úkolu? Řekněte si, že dokud nedokončíte stanovený úkol, odepřete si určité potěšení nebo nějakou svou malou neřest (Facebook, hru, čokoládu, hospůdku atd.). Dřív, než splníte své předsevzetí, si to prostě nedovolíte. Převezměte vlastní zodpovědnost za své chování. - Jak už jsme uvedli výše v textu, prokrastinátoři pro své chování často přicházejí s různými typy omluv, které jsou okolím mnohdy přijímané jako oprávněné. Často se stává, že jedinec nesplní svou povinnost včas a lidé z jeho okolí jsou nuceni úkol dokončit za něj. Za těchto okolností se však prokrastinující necítí za nedodržení termínu zodpovědný. Z tohoto pohledu je důležité, aby byl prokrastinátor seznámen s následky, které při nedodržení termínu ponese. Nicméně s Kompetence pro trh práce

Stránka 41

ohledem na již zmiňovanou nízkou sebeúctu, je důležité klást důraz na selhání při plnění úkolu, nikoliv označit jedince jako selhání.

9.

TIME MANAGEMENT

9.1. Eisenhowerův princip Generál Dwight David Eisenhower, známý též jako Ike, (14. října 1890 – 28. března 1969) byl americký voják a politik. Během druhé světové války byl vrchním velitelem (západních) spojeneckých expedičních sil v Evropě (1944-1945). Po válce nějakou dobu pobýval v nejvyšších vojenských funkcích USA, načež v roce 1952 odešel do důchodu a vstoupil do americké politiky. Získal nominaci republikánské strany na funkci prezidenta USA, v prezidentských volbách zvítězil, úřad prezidenta USA poté zastával po dvě funkční období v letech 1953-1961.


Stránka 42

důležitost = jak velké mohou být důsledky, pokud úkol neudělám naléhavost = kolik času mi do splnění zbývá priorita = co udělám nejdřív

9.2. Vylepšení time managementu Organizace času je klíčovou dovedností pro všechny, kteří se rozhodli nebo jsou nuceni studovat či pracovat samostatně. Studium na vysoké škole je na samostatné a termínované práci založené. Vyjmenované strategie nepředstavují úplný výčet všech možností, ale jelikož jednotlivé postupy neúčinkují u všech prokrastinátorů stejně, čím více jich vyzkoušíte, tím spíše připadnete na některou, která Vám pomůže. Stanovte si priority. - Pokud máte úkolů více, rozdělte si je na ty, které nepočkají a na ty, které tolik nespěchají. Mnoho odkladačů totiž odkládá ty úkoly, které jsou v daný čas nejdůležitější a nejvíce spěchají. Úkol si rozdělte na menší úseky. - Prokrastinátor se musí naučit postupovat směrem k cíli po dílčích krocích. K dalšímu kroku může přistoupit až po splnění toho předchozího. Často se doporučuje rozepsat si jednotlivé kroky na papír a sledovat vlastní postup; odškrtávání úkolů je formou odměny. Po každém vypracovaném úseku si dejte menší pauzu, můžete si dát kafe, nebo si přečíst noviny. Prostě se snažte přijít na jiné myšlenky a na zadaný úkol se snažte nemyslet. Přestávku ovšem zbytečně neprotahujte. Po každém splněném úseku se Vám postupně bude vracet sebevědomí a budete získávat chuť úkol dokončit. Vedle odškrtávání úkolů lze přidat i hmatatelnější formu odměny (např. návštěvu oblíbené restaurace). Rozdělte si čas na stejné časové úseky a ty pak přesně naplánujte. - Tato metoda zvaná time-managing nám usnadní situaci - víme, že čas věnovaný určitému úkolu, je poměrně krátký, a tím pádem lépe zvládnutelný. I 5 minut stačí. - Další možností je naplánovat si práci na nepříjemném úkolu na pouhých pět minut. Tím oblafneme naši vlastní vůli v tom základním - začít. Je celkem pravděpodobné, že po pěti minutách se do práce zabereme natolik, že jí věnujeme více času. Jen nepřetrhnout řetěz. - Další fintou, kterou můžete zkusit na pravidelně se opakující nepříjemnou činnost, je tvoření řetězce v kalendáři. Každý den, kdy jsme denní úkol splnili, v kalendáři zakrou.žkujeme. Když vydržíme několik dní, už se nám nebude chtít řadu kroužků přerušit a lépe se donutíme splnit úkol každý další den. Vynechejte maximálně 2 dny za sebou. Nikdo není dokonalý, čas od času se i ten nejlepší řetěz přetrhne. Když vynecháte jeden den, v tom druhém dni už rozhodně neváhejte. Donuťte se a uvidíte, že si budete vděční. Kompetence pro trh práce

Stránka 43

Využijte volný čas. - Pokud se během dne nudíte, pusťte se do práce na úkolu. I kdybyste pracovali jen půl hodiny. A navíc je lepší využít nudu, než se do práce nutit později, když na ni nebudete mít z různých důvodů čas.

9.3. Zlepšení organizačních dovedností Měli bychom se naučit upřednostňovat priority před méně podstatnými záležitostmi a jejich splnění věnovat zvýšené úsilí. Stejně tak si musíme umět včas obstarat nezbytné prostředky, které jsou potřebné pro zdárné dokončení úkolu. Existuje mnoho tipů, jak svou práci na úkolu zorganizovat tak, aby byla zvládnutelná a přinášela uspokojení. Najděte nejbližší možný krok. - Při pohledu na náročný úkol máme tendenci blednout nebo přímo upadat do letargie. Existuje jedna velmi jednoduchá pomůcka - zeptejte se sami sebe: „Kdybych měl jednu jedinou možnost, jak posunout tuto věc o krok dál, co bych udělal?" Uvidíte, že se úkol rozdrobí do malých krůčků a Vaše motivace se hned o kousek zvýší. Stanovte si nejdůležitější úkol dne. - Mnohdy musíte motivaci trochu popostrčit. Pokud Vám úkol stojí delší dobu právě proto, že se vám do něj nechce, existuje jednoduché řešení. Zítra, jakmile začnete pracovat (nebo vůbec existovat), udělejte jej jako první věc dne. Dřív, než zkontrolujete poštu. Než začnete číst noviny. Než... Zbytek si už doplňte sami. Nerozdělujte problémy na malé a velké - Pravidlo 1: Problém je problém. Pravidlo 2: Neexistuje nic podobného jako malý problém. Když se člověk řídí tím, že velké problémy se hasí nejdříve, změní se malé problémy doslova ve „vtěrky". Motivaci k jejich řešení vystřídá frustrace. Drobnosti se budou stále připomínat, nejčastěji v nejnevhodnějších chvílích. Proto i s malými problémy zacházejte, jako kdyby se jednalo o průšvihy největšího kalibru. Odhadujte realisticky čas potřebný ke splnění úkolu. - Prokrastinátor se učí odhadnout, kolik času bude potřebovat na splnění úkolu. Pro měření přesnosti odhadu musí být stanovena externí kritéria. Nebuďte perfekcionisty. - Stanovte si reálné cíle. Pokud přípravu na zkoušku dokončíte včas nebo odevzdáte práci ve stanoveném termínu, jen málokdo si všimne, že jste tomu věnovali pouze 50 % nebo 80 % Vaší kapacity. Je lepší práci opravit nebo zkoušku zopakovat, než se neustále vymlouvat, že jste nestíhali nebo že nejste 100% připraveni. Cvičení: Vysvětlete lektorovi, jak na to? Připravte na volný list. 


Stránka 44

III. SEBEPREZENTACE 10. HLEDÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ 10.1. Kde všude můžete hledat zaměstnání Při hledání zaměstnání můžete využívat tyto základní možnosti informací o volných místech: 1) Tištěná inzerce. Cvičení: S jakými inzertními novinami jste se setkali, ve kterých by jste hledali pracovní inzeráty?

2) Internet. Přehled internetových adres www.mpsv.cz

www.nabidky-prace.cz

www.superkariera.cz

www.prace.cz

www.joblist.cz

www.hledampraci.cz

www.jobpilot.cz

www.cvmarket.cz

www.personal.cz

www.jobs.cz

www.cvonline.cz

www.annonce.cz

www.sprace.cz

www.ejob.cz

www.grafton.cz

www.startnatrhprace.cz

www.inzerce.idnes.cz

www.avizo.cz

www.tip-prace.cz

www.czechjobs.cz

www.manpower.cz

www.jobatlas.cz

www.seznam-prace.cz

www.start.cz

www.profesia.cz

www.volna-mista.cz

www.tvojekariera.cz

www.jobcentrum.cz

www.najdipraci.cz

www.ihned.cz

www.easy-prace.cz

www.pracovniprilezitost.cz

Internetové adresy si projděte a vypište si ty, které Vás nejvíce zaujmou: Kromě těchto adres je dobré projít si webové stránky firem z Vašeho okolí a podívat se na odkaz obvykle nazvaný „Pracovní příležitosti“. Mnoho firem inzeruje volná místa právě na svých internetových stránkách a nikde jinde. 3) Rádio. 4) Televize. Teletext, kabelová televize, to jsou další možnosti hledání inzerce volných pracovních míst. Kompetence pro trh práce

Stránka 45

5) Personální agentury. Mimo úřady práce existují i soukromé firmy zprostředkovávající práci. Příklady personálních agentur: ManMark Economy s.r.o., Advantage Consulting, s.r.o., KAPA o.p.s., Platan Consulting, s.r.o., Pragma, Index Plus, s.r.o., Start CZ, s.r.o. 6) Agentury práce. Jejich fungování se řídí zákonem o zaměstnanosti. Mnohdy jsou spojeny se službami personálních agentur. Jejich seznam naleznete na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí – www.mpsv.cz. Pokud budete vybráni ve výběrovém řízení, agentura práce s Vámi sepíše pracovní smlouvu a práci budete vykonávat u jejího zákazníka. Příklady pracovních agentur: Personal fabric, a.s., Manpower, JOB – centrum Ostrava, s.r.o., PMB – ZOS, s.r.o., Rodych s.r.o., Start CZ, s.r.o., Index Plus 7) Reference od známých. 8) Vývěsky. 9) Úřady práce. 10) Nabídky zjištěné vlastní aktivitou. Jedná se o hledání práce tzv. naslepo, aniž by firma inzerovala volné pracovní místo. Každá firma, která zaměstnává lidi na pracovních místech, která by mohla být vhodná i pro vás, je vašim možným zaměstnavatelem. Je proto dobré pokoušet náhodu a tyto firmy kontaktovat. Předem si zjistěte, kdo přijímá ve firmě nové zaměstnance, někdy se i pokuste předem telefonicky ohlásit k osobní schůzce a nezapomeňte si s sebou vzít životopis, který ve firmě necháte na personálním útvaru pro případ, že by se vhodné místo uvolnilo. Je také vhodné asi jedenkrát za měsíc do firmy zatelefonovat a zeptat se, zda se nějaké místo uvolnilo. Projevujete tím svůj opravdový zájem.

10.2. Jakým způsobem zaměstnavatele

je

vhodné

kontaktovat

Nejoblíbenější způsob kontaktování zaměstnavatelů je mezi nezaměstnanými osobní kontakt, po kterém následuje kontakt telefonický a prostřednictvím e-mailu.


Stránka 46

Uchazeči o zaměstnání uvádějí, že zaměstnavatele kontaktují průměrně 5x do měsíce. Doporučujeme plánovat si 4 – 5 kontaktů zaměstnavatelů týdně, tzn. 16 – 20 kontaktů měsíčně, což respondenti našeho dotazníkového šetření zdaleka nedosahují. Cvičení: Navrhněte nejvhodnější postup kontaktování zaměstnavatelů?

10.3. Jak pracovat s inzercí volných pracovních míst Existují tři základní druhy inzerátů: 1) inzeráty, které zveřejňují samotné firmy s uvedením nabízeného místa a přímého kontaktu na kompetentní osobu, která má výběr nových zaměstnanců na starosti. 2) inzeráty zveřejněné personální agenturou bez uvedení konkrétní zaměstnavatelské firmy, u které je nabízené místo. Inzerát uvádí přímý kontakt pouze na zprostředkovatelskou firmu. 3) inzeráty na značku bez uvedení zaměstnavatelské organizace s odkazem na adresu zveřejňujícího tisku. Takový inzerát vzbuzuje oprávněně nedůvěru, protože zájemce neví, kam se hlásí (třeba do firmy, kde nedávno pracoval, nebo je zaměstnavatel neseriózní a na nabídku zaměstnání ani neodpoví). Přesto je dobré odpovědět i na tyto inzeráty. Cvičení: Co si myslíte, že firmu vede k tomu, aby zveřejnila inzerát na značku?

Správně formulovaný inzerát by měl obsahovat ty informace, které vám sdělí všechno podstatné k tomu, abyste se mohli rozhodnout, zda je nabízená pozice pro vás vhodná a zda byste tuto práci mohli dělat. Kompetence pro trh práce

Stránka 47

Už ze samotného vzhledu a způsobu zpracování inzerátu si můžete udělat představu o firmě, která nabízí místo. Na inzerátu hodnoťte: Konkrétnost a výstižnost sdělovaných informací, grafickou úpravu inzerátu, tisk, ve kterém byl inzerát zveřejněn Cvičení: Jak se vám líbí tento inzerát? Společnost ……………………………………………………………………………., podnikající oblasti zpracování a prodeje mražených výrobků, hledá vhodného zaměstnance na pozici:

mistr/mistrová výroby. Požadujeme: středoškolské vzdělání, zkušenosti s vedením kolektivu, znalost práce na PC, samostatnost, zodpovědnost, organizační schopnosti. Nabízíme: stabilní pracovní podmínky, zaměstnanecké výhody, pracovní ohodnocení závislé na pracovním výkonu. Plánovaný nástup – 1.1.2010. Své nabídky do výběrového řízení zasílejte v podobě strukturovaného životopisu nejpozději do 31.listopadu 2009 na adresu: ……………………………. Co říkáte na tento inzerát? Odpovíte na něj? Hledám schopné lidi! Výdělek 30.000 měsíčně! Kontakt 600 111 111. Co by měl tedy správně formulovaný inzerát obsahovat?

Výběr inzerátů: Kompetence pro trh práce

Stránka 48

Mezi inzeráty v denním tisku lze získat zajímavé nabídky práce. Je však nutné být obezřetný, protože se mezi nimi vyskytuje spousta podvodných inzerátů. Jak je poznáte? 2. 3. 4. 5.

neuvádějí, o jakou práci jde, nabízejí neskutečně vysokou odměnu, například 20 tisíc korun za pár dnů práce, často také v inzerátu není uvedeno, o jako firmu se jedná, při kontaktu na uvedeném telefonním čísle jste zváni na osobní schůzku, kde Vám bude vše vysvětleno.

Je až s podivem, že se stále najde spousta lidí, kteří podlehnou vidině získání práce a často z vypůjčených peněz zaplatí poměrně vysoké částky za nabízené výrobky či údajné proškolení nutné pro získání zaměstnání. Pokyny pro výběr vhodného inzerátu: 1. Předem nic neplaťte – podvodníci po vás chtějí zaplatit za zaslání své nabídky a budou z vás tahat peníze tak dlouho, dokud se necháte. 2. Vybírejte jen ty, které jsou jasné a srozumitelné - inzeráty Vás zaujmou na první pohled svým zpracováním, obsahem a neopomíjejte inzeráty, které sice nejsou zajímavé svým zpracováním, ale mohou nabízet zajímavou práci. 3. Z požadavků, které inzerují, je nutné splnit alespoň 75 % požadavků (např. vzdělání, jazyky, praxe apod.). Je nutno rozlišovat mezi požadavky, které musíte splňovat a které je vhodné splňovat. Nutné požadavky jsou pro inzerované místo nezbytné. Budoucí zaměstnavatel je vyžaduje např. těmito formulacemi: „Požadujeme…“ „Očekáváme…“ „…je bezpodmínečně nutné...“ „…předpokládáme...“ „... jsou samozřejmé...“. Požadavky, které nejsou pro vypsané místo bezpodmínečně nutné, ale zvyšují uchazečovy vyhlídky na přijetí bývají vyjádřeny takto: „…jsou žádoucí“ „…bylo by vhodné“ „…mají přednost“ „…je vítáno“. Kompetence pro trh práce

Stránka 49

Odpovězte i na inzerát, kde nesplňujete všechny požadavky. 4. Zvažujte, kdo je inzerentem a jak ho znáte - můžete se i na zaměstnavatele informovat prostřednictvím internetu či známých. 5. Odpověď na inzerát - Důsledně dodržujte pokyny inzerenta uvedené v inzerátu, zašlete všechny požadované formality, i foto pokud je požadováno a Vám se to nemusí líbit. Vypadnete hned v prvním kole, když to neuděláte - např. neuvedete značku inzerátu, nezašlete životopis apod.

11. OSOBNÍ PERSONALISTIKA V minulých kapitolách jsme si řekli, kde všude a jakým způsobem můžete hledat zaměstnání. Teď se podíváme podrobněji na prostředky hledání a nalezení práce. Sestavíte si dokumentaci potřebnou pro tuto činnost. Naučíte se tzv. osobní personalistiku. Takže, co všechno potřebujete mít ve své osobní složce? -

Text vlastního inzerátu

-

Strukturovaný životopis

-

Profesní životopis

-

Fotografie – ne z automatu, ne viditelně použité, ale aktuální, na zadní straně podepsané

-

Text průvodního (motivačního) dopisu

-

Nabídkový dopis

-

Doklady o dosaženém vzdělání a kvalifikaci

-

Osvědčení a potvrzení o dalším vzdělání, kurzech

Někdy jsou vyžadovány:  ukázky vaší práce – zvláště u uměleckých oborů,  ukázky vašeho rukou psaného textu, nejčastěji životopis – převážně pro grafologickou expertizu,  reference, doporučení na vás, posudky – často jsou vyžadovány v podobě seznamu dvou až tří osob s kontaktem, u kterých si zaměstnavatel v případě zájmu sám vyžádá reference na vás.

Připravte si svou osobní složku. Kompetence pro trh práce

Stránka 50

11.1. Jak napsat vlastní inzerát V denním tisku můžeme nejen vyhledávat mezi nabídkami práce, ale můžeme také zadat inzerát, ve kterém zviditelníte sebe a svoji kvalifikaci. Možnost nejen hledat, ale i aktivně poptávat práci můžeme využívat při všech formách inzerce (tisk, vývěsky, internet). Někteří zaměstnavatelé nechtějí vynakládat své finanční prostředky a čas inzerováním volného místa, které chtějí obsadit. Spoléhají na to, že si najdou vhodného zaměstnance jiným způsobem – například náhodně na doporučení, na internetu, ze své databáze. Právě pro takové zaměstnavatele si zformulujte svůj inzerát a uveřejněte ho. Můžete tak učinit prostřednictvím tisku i internetu. Inzerát je ta nejkratší forma nabídky vlastní práce. Musí být proto výstižně formulovaný a vhodně umístěný. Dnes využívá možnosti inzerce mnoho lidí, uspět tedy není jednoduché. Přemýšlejte a pak napište: -

Kdo jste? (označení profese, současné postavení)

-

Co nabízíte? (znalosti, schopnosti, zkušenosti)

-

Co hledáte? (o jaké místo, práci usilujete)

Inzerát nezapomeňte zakončit údaji o způsobu kontaktování: „Nabídky prosím posílejte na…“ Ukázka vhodné formulace inzerátu: Automechanik hledá pracovní uplatnění u zaměstnavatele v Ostravě a blízkém okolí. Nabízím pracovitost, spolehlivost, zodpovědnost, ochotu pracovat v pružné pracovní době. Nabídky zaměstnání posílejte na e-mail……………. nebo telefonicky na tel.č. ………………….

Cvičení: Napište text vlastního inzerátu:

Přijdou-li odpovědi na inzerát, nenechávejte firmy dlouho čekat. Jestliže nabídka odpovídá vašim představám, můžete se ohlásit telefonicky nebo okamžitě poslat potřebné podklady. Jinak byste měli sdělit firmě své zdvořilé odmítnutí. A pozor na neseriózní nabídky!!! Kompetence pro trh práce

Stránka 51

11.2. Jak psát životopis Váš životopis je to první, co potenciální zaměstnavatel vidí a je Vaší první vizitkou. Jeho vypracování byste proto měli věnovat maximální pozornost. Měl by být přehledně uspořádán, údaje by měly být uvedeny stručně, avšak výstižně a seřazeny chronologicky od nejmladších k nejstarším. Je vhodné doplnit i ostatní znalosti a zajímavé údaje, zejména vlastnictví řidičského průkazu a počítačové znalosti, záliby a koníčky, vztahují-li se k výkonu práce. Fotografie není nutnou součástí životopisu, pokud ji však přiložíte, nic nezkazíte. Někdy naopak může být výhodou. Vyvarujte se pravopisných chyb a nesrozumitelných větných spojení. Důležité informace: 1) Výběr na "první pohled" - váš životopis s doprovodným dopisem musí zaujmout potencionálního zájemce hned při prvním rychlém vteřinovém čtení. Životopis o vás mnohé řekne, protože v něm o sobě píšete a současně sami tvoříte jeho úpravu. Co můžete udělat, aby jste zaujali? - dodržet instrukce v inzerátu - dobře se celkově prezentovat - být struční a srozumitelní - věnovat pozornost důležitým detailům - mít přehlednou a úhlednou formu 2) Forma životopisu - existují dvě základní formální úpravy životopisu: -

životopis strukturovaný (psaný v tematických oblastech a v bodech), dnes všeobecně a nejčastěji používaný, životopis profesní (kde se k jednotlivým bodům např. praxe, vzdělání šířeji rozepisujete)

Další forma – kompoziční životopis, tj. psaný text jako životní příběh se dnes již nepoužívá! V současné době je preferováno psaní životopisů na počítači, pouze podpis je vlastnoruční. Životopis psaný vlastní rukou, dnes už používaný pouze na žádost zaměstnavatele z důvodu grafologického rozboru. Ukázku 5 podob strukturovaných životopisů najdetena stránkách www.smrov.cz v sekci Projekty ESF – Kariérový koučink – On-line poradenství (http://www.smrov.cz/projektyesf/karierovy-koucik-do-skol/on-line-poradenstvi)

Nyní si připravte svůj strukturovaný životopis  Kompetence pro trh práce

Stránka 52

Napište na volný list

11.3. Jak psát průvodní dopisy Jestliže byste zaslali zaměstnavateli pouze svůj životopis, věřte, že si s ním nebude vědět rady. Aby neskončil v koši na odpadky, stačí málo. Napsat průvodní dopis, ve kterém zaměstnavateli objasníte, proč mu životopis posíláte. Dopisem byste měli vzbudit jeho zájem a vytvořit dostatečný obraz o vás a to, že právě vy se hodíte na konkrétní pracovní místo. Formu písemného oslovení zaměstnavatele používejte ve dvou případech: -

-

jako žádost o místo na základě zveřejněného inzerátu, tzv. motivační dopis, kdy splňujete inzerované požadavky. Pokud nesplňujete některý z nich, je důležité přesvědčivě zdůvodnit, proč se přesto považujete za vhodného zájemce. jako žádost o neinzerované místo z vlastní iniciativy, kdy svou nabídkou chcete získat zájem zaměstnavatele nebo chcete využít náhodné příležitosti, pokud zaměstnavatel zatím pouze zvažuje možnost přijetí zaměstnance, ale nepodnikl zatím žádné konkrétní kroky.

Průvodní dopisy nemůžete mít formulované univerzálně pro všechny možné zaměstnavatele. Každý dopis by měl být připraven zvlášť. Každá firma je jiná a dává přednost jiným kvalitám zaměstnanců. Text co nejvíce přizpůsobte požadavkům zaměstnavatele. Měli byste na specifické požadavky zaměstnavatele reagovat a tím maximalizovat pravděpodobnost vašeho úspěchu, kterým je: Dosažení pozvání k osobnímu pohovoru. Průvodní dopis se skládá z: -

dopisu, který obsahuje podstatné informace o vaší kvalifikaci, schopnostech, znalostech a praxi přílohy - životopis, který je případně doplněný vaší současnou fotografií, kopie vysvědčení, osvědčení apod. Pro první kontakt se zaměstnavatelem postačí zaslat strukturovaný životopis. Vždy se ale držte pokynů zaměstnavatele!

11.4. Napište dobrý motivační dopis Pojem motivační dopis se objevuje v inzerátech. Je to průvodní dopis, ve kterém reagujete na konkrétní inzerované volné místo. Text co nejvíce přizpůsobte požadavkům, uvedeným v inzerátu! Co by měl obsahovat? 1. místo a datum vyhotovení dopisu Kompetence pro trh práce

Stránka 53

2. adresáta 3. věc (účel) dopisu – např. „Žádost o zařazení na výběrové řízení na místo účetní“ 4. oslovte osobu uvedenou v inzerátu 5. na začátku uveďte číslo inzerátu (kód) a název pracovní pozice a kde jste si inzerát přečetli 6. vyzdvihněte, že jste se informoval o inzerentovi a že máte předpoklady pro inzerovanou práci 7. vraťte se podrobně k tomu, kde jste pracoval naposledy 8. ukažte svoji odhodlanost pro novou práci, vyvolejte osobní schůzku 9. zdvořilostní pozdrav 10. podpis a informace o vás – jméno, příjmení, kontakty 11. seznam příloh – pro první kontakt většinou postačí životopis, další přílohy mějte připraveny k případnému osobnímu pohovoru. Jako přílohu zašlete jen to, co chcete opravdu vyzdvihnout

Ukázku průvodního dopisu najdete na stránkách www.smrov.cz v sekci Projekty ESF – Kariérový koučink – On-line poradenství (http://www.smrov.cz/projekty-esf/karierovykoucik-do-skol/on-line-poradenstvi)

Cvičení: Najděte si inzerát, na který chcete reagovat a sestavte průvodní motivační dopis.

11.5. Žádost o místo Používá se v případě, když oslovujete zaměstnavatele z vlastní iniciativy, tzv. naslepo – jako pokus vzbudit jeho zájem o Vaší osobu. Je to další způsob, jak vstoupit do kontaktu se zaměstnavatelem. Ukázka průvodního dopisu – „naslepo“ najdete na stránkách www.smrov.cz v sekci Projekty ESF – Kariérový koučink – On-line poradenství (http://www.smrov.cz/projektyesf/karierovy-koucik-do-skol/on-line-poradenstvi)


Stránka 54

Cvičení: najděte si např. ve Zlatých stránkách kontakt na firmu, ve které se budete ucházet o zaměstnání a sestavte krátkou žádost o místo.

12. KONTAKT SE ZAMĚSTNAVATELI 12.1. Jak telefonovat zaměstnavatelům Na základě telefonického rozhovoru vzniká první dojem. Je jen na vás, jak na potenciálního zaměstnavatele zapůsobíte a zda se s vámi bude chtít setkat. Naším cílem je zapůsobit co nejlépe. Telefonické navázání kontaktu lze použít ve dvou případech: pokud v inzerátu zaměstnavatel uvádí svůj telefon s odkazem na další informace pokud má telefonický hovor představovat jen první kontakt s vámi vytipovaným zaměstnavatelem, abyste si ověřila, zda má cenu svou nabídku zasílat „Dobrý den, společnost XYZ, Dlouhá u telefonu, jak vám mohu pomoci?“ „Nováková, dobrý den. Volám na ten inzerát, je to místo ještě volné?“ „Můžete mi prosím říct, o jakou pracovní pozici se zajímáte? Obsazujeme totiž 2 pozice současně.“ „No přece to volné místo, bylo to na pracáku, něco ve výrobě.“ „Zjistěte si prosím název pozice a zavolejte znovu, ráda Vám poté odpovím. Nashledanou.“

Co myslíte, máte po takovém rozhovoru reálnou šanci na pracovní uplatnění? Asi ne – personalista pozná, že jste nepřipravení, že nemáte představu o svém budoucím povolání a vy sami jste zaměstnavateli nic ze svých zkušeností a znalostí nenabídli.

Pamatujte, že na způsobu telefonování hodně záleží, z případného telefonického hovoru totiž může vzejít osobní schůzka! Vyvarujte se podobných vět: „Jaké máte požadavky na praxi, já jsem pracovala jako účetní a o osobní asistenci nic nevím …“ Jaké máte požadavky na věk, mně je už …“ Nemám řidičák a neumím cizí jazyky, to bude asi problém, že?“ Kompetence pro trh práce

Stránka 55

Sdělujete tím zaměstnavateli, že si ale vůbec nevěříte! Zaměstnavatel tady není od toho, aby vám dodával odvahu a přesvědčoval vás o tom, že máte bohaté pracovní a zejména životní zkušenosti, které můžete ve svém budoucím zaměstnání využít. To je váš úkol. Zde je několik rad:  dobře se na rozhovor připravte - promyslete si, jak se představíte, jak budete odpovídat na možné dotazy, nač se sami budete ptát  mějte u telefonu potřební dokumenty - inzerát, na který reagujete, svůj životopis, případně vlastní inzerát, kde máte ve zkratce řečeno, kdo jste, co nabízíte a jakou práci hledáte  udělejte si dopředu písemné poznámky – připravte si představení své osoby, shrnutí svých dosavadních zkušeností, schopností a předností. Počítejte s tím, že budete dotázána na okruh práce, o který máte zájem, na vaše vzdělání, důvody zájmu, možný termín nástupu…  zvolte pro telefonát vhodné prostředí – bez rušivých zvuků  hovor veďte věcně a stručně, vyjadřujte se výstižně  získejte k telefonu kompetentního člověka  nenechávejte dotazy jen na zaměstnavateli, sama klaďte otázky, abyste více projevila svůj zájem  hovor uzavřete pozitivně – poděkujte, popřípadě dodejte, že se těšíte na osobní schůzku Cvičení: Najděte si inzerát, na který chcete reagovat a připravte si úvod telefonního rozhovoru.

12.2. Osobní pohovor Osobní pohovor se zaměstnavatelem je ve vašem postupu při hledání zaměstnání úspěšným vyvrcholením všech předcházejících způsobu vyhledávání a kontaktování zaměstnavatelů. Neznamená to však, že tu nejnáročnější práci jste už odvedli. Spíše naopak. Teprve v osobním pohovoru nejvíce využijete všechno to, co jste si dříve promýšleli, připravovali a někdy i písemně formulovali na papír. V osobním pohovoru se zaměstnavatelem ke svým znalostem a odborným dovednostem připojíte i to, jaký dovedete vyvolat celkový dojem, jak dovedete reagovat na otázky, jak dovedete zapůsobit a přesvědčit. V osobním pohovoru můžete tedy hodně získat, můžete však i hodně ztratit. Cvičení: Zopakujte si zásady neverbální komunikace, jak vyvoláte co nejlepší dojem? Kompetence pro trh práce

Stránka 56

Vězte, že žádný absolvovaný neúspěšný osobní pohovor nebyl zbytečný. Jestliže jste se dostali až k osobnímu pohovoru, dostali jste se mezi cca 10 vyvolených ze 100 – 200 zájemců na jedno pracovní místo! Umění být úspěšný u osobního pohovoru lze získat z vlastní zkušenosti, je tedy ponaučením se z rozhovorů, které jste již absolvovali. Proto každý pohovor, který absolvujete, je pro Vás přínosem, budete-li se snažit vyvarovat chyb, kterých jste se již dopustili. Můžete si ale hodně pomoci a zjednodušit svoji situaci, pokud budete používat několik ověřených rad.

12.3. Příprava na pohovor Úspěšný pohovor začíná vaší přípravou doma. V přípravě se zaměřte na: - shromáždění informací o firmě, do které se chystáte na pohovor a o pracovním místě, na které se hlásíte: jakákoliv informace o firmě, kterou budete u pohovoru znát, svědčí o vašem zájmu o práci a vytváří dojem, že jste cílevědomí, zvídaví a pracovití. Můžete se současně ze zjištěných informací dozvědět i některé podrobnosti, které využijete ve svůj prospěch při popisování vaší vlastní odbornosti. - promyšlení a shromažďování informací o vaší vlastní odbornosti: připravte si své osobní dokumenty a ještě jednou je zkontrolujte, abyste měli jistotu, že je máte u sebe a že je můžete při rozhovoru skutečně použít. Nejlepším způsobem přípravy je vložit si všechny dokumenty do složky. Požadované dokumenty jsou: - životopis – 2 až 3 vyhotovení pro případ, že se výběrového pohovoru bude účastnit více osob - doklady o dosaženém vzdělání – vezměte si s sebou kopie i originály k nahlédnutí - doklady o absolvovaných kurzech – vezměte si s sebou kopie i originály - blok na poznámky a psací potřeby – píšící!!! - diář – pro zaznamenání další schůzky - fotografii - reference od bývalých zaměstnavatelů - znovu si zopakujte (nejlépe tím, že si všechno budete psát na papír), které své předpoklady pro nabízenou práci budete zaměstnavateli v pohovoru uvádět. Počítejte s tím, že budete muset odpovídat na řadu takových a podobných obtížných otázek: 1) 2) 3) 4)

Řeknete mi něco o sobě? Jaké jsou vaše přednosti ( klady, silné stránky) ? Jaké jsou vaše rezervy (nedostatky, slabé stránky)? Proč bychom měli zaměstnávat právě vás?


Stránka 57

5) Proč chcete pracovat právě u nás? ( v naší firmě?) 6) Co jste dělal, když jste byl nezaměstnaný? 7) Proč jste opustil své poslední zaměstnání? 8) Co chcete dělat za 3 roky? 9) Jak jste vycházel s vedoucím (nadřízeným) v posledním zaměstnání? 10) Jaký máte vztah k výpočetní technice? 11) Jak často jste chyběl v práci ve vašem minulém zaměstnání? 12) Co vaše zdraví? 13) Jaké stroje a zařízení umíte obsluhovat? 14) Jaké zaměstnání hledáte? 15) Vykonával jste již práci, o kterou se ucházíte? 16) Jste ochoten pracovat přesčas? 17) Jaký si představujete výdělek?

U osobního pohovoru neexistují správné a špatné odpovědi, existují pouze odpovědi kvalitní a méně kvalitní. Připravte se na takové otázky, aby vás zbytečně nezaskočily. A u pracovního pohovoru se také vy ptejte – dáváte tak najevo svůj zájem o práci a firmu. Připravte si otázky, na které byste se mohli ptát: - připravte i sami sebe (vzhled, chování, náladu): dbejte na to, aby jste působili přiměřeně a vhodně pro místo, o které se ucházíte. Oblečení a úpravu účesu zvolte o něco lepší než takové, jaké byste nosili denně do práce, kdybyste byli přijati. Ženy se nejlépe uvedou v kostýmu a pěkné halence, mírně nalíčené, s méně nápadnými šperky a decentním parfémem. Muži se dobře uvedou v obleku nebo saku. Oblečení vždy přizpůsobte pozici, o kterou ucházíte. Nezapomeňte, že součástí oděvu jsou i vyčištěné boty, aktovka nebo větší kabelka, ne igelitová taška! Umyté vlasy a jemná kolínská nejlépe doplní váš vzhled. Vždy musíte působit čistě a vkusně. Dobře se vyspěte a odpočiňte si, abyste nebyli zbytečně nervózní a nesoustředění. Nikdy se neposilňujte alkoholem nebo léky! Věnujte své osobní přípravě dostatek času, abyste se cítili pohodlně. Cestu k zaměstnavateli si předem zjistěte, abyste věděli, jak dlouho vám trvá cesta, abyste nepřišli pozdě. Dobrá příprava hodně ovlivní vaše chování u rozhovoru.

12.4. Pravidla chování u pohovoru Dodržujte tato pravidla chování:


Stránka 58

-

-

-

-

Na schůzku přijďte přesně v dohodnutém termínu a raději o 5 minut dříve (přesnost je výsada králů a pozdní příchod je tou nejhorší vizitkou) Před vstupem do dveří si vypněte mobilní telefon. Do místnosti vstupte po zaklepání, vejděte sebevědomě, s úsměvem, vzpřímení - ne shrbení, představte se a řekněte proč a za kým jmenovitě přicházíte. Při mluvení se dívejte do očí tomu, s kým hovoříte. Např. „Dobrý den, jmenuji se Jan Novák a jsem pozván dnes na 10 hodin na pohovor ve věci obsazení pracovního místa přípraváře.“ Počkejte, až vám zaměstnavatel podá ruku a vyzve vás, abyste se posadil. Nabídne-li vám zaměstnavatel nápoj, neodmítejte, dejte si něco nenáročného (minerálku). Sedněte si pohodlně - nikoliv nedbale (jako doma se spokojeně rozložit), nenechávejte si tašku na klíně. Nedávejte ruce do kapes ani si nesahejte na obličej. Neklepte prsty o stůl, necvakejte propisovací tužkou. Vždy mějte příruční tašku a v ní poznámkový blok a tužku. Ty si k rozhovoru připravte na poznámky. V průběhu rozhovoru nezapomeňte na zdravě sebevědomé dospělé chování. Nevystupujte pasivně ani agresivně. Nedívejte se do stropu, nemračte se ani neušklíbejte.


Stránka 59

IV. ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI 12.1. Jaké role ve svém životě zastáváme 12.1.1

Co se od nás očekává?

To jakého jsme pohlaví, k jaké rase ve společnosti patříme a v jakém jsme věku, výrazně ovlivňuje, jak se k nám ostatní, v nejrůznějších situacích chovají. Tyto charakteristiky určují naše postavení ve společnosti. Sociální role je něco, podle čeho nás může okolí posuzovat a očekávat naše reakce na reakce. Jestliže zastáváme určitou roli, je od nás očekáváno určité chování, např. od role nezaměstnaného je očekáváno, že hledá práci, od role dítěte je očekáváno, že bude poslouchat. Některé role si nemůžeme vybrat (muž/žena; černoch/běloh, …), o jiných se částečně rozhodnout můžeme nebo jsou plně v naší moci (student/pracující; rodič/bezdětn(ý/á); nepracující/brigádník/plný úvazek; …). Pracovní trh v České republice rozlišuje práci mužskou a práci ženskou, což je dáno plánovaným rozdělením povolání na mužská a ženská v 50. a 60. letech, kdy docházelo k přesunům mužů z lehkého průmyslu a služeb (likvidace živností) do odvětví těžkého průmyslu. Původní pracovní místa pak zaujaly ženy. V současnosti jsou zejména technické obory (telekomunikace, výpočetní technika apod.) doménou mužů (z 97 %), feminizovány jsou naopak pedagogické obory (z 90 %), farmacie (z 80 %) nebo filozofie (z 76 %). Cvičení: Udělejte si seznam rolí, které v životě zastáváte: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………

12.1.2

Jak jednotlivé role sladíme?

Člověk se své roli učí v procesu socializace, tj. výchovou. V průběhu života si své role může člověk v jisté míře vybírat a přizpůsobit sobě samému. Každý člověk má potenciál k zaujímání většího počtu rolí. Jinak vystupujeme ve vztahu k rodičům, jinak ve vztahu partnerském, kamarádském, jinak jako student ve škole a úplně jinak např. při porušení dopravních předpisů. Kompetence pro trh práce

Stránka 60

Vztah člověka k roli může zahrnovat širokou škálu možností od téměř absolutního ztotožnění se s rolí až k úplnému odmítnutí role. Člověk se se svou rolí může plně identifikovat a je s ní spokojen. Může však být do role tlačen svým okolím a necítí se v ní dobře, ale přizpůsobí se požadavkům. A nebo roli považuje za něco zcela přirozeného (např. role studenta). Cvičení: Rozdělte role z předchozího cvičení na ty, s kterými jste spokojení, a ty, ve kterých se necítíte dobře: Název role, se kterou jsem spokojen

Proč

Název role, ve které nejsem spokojen

Proč

S rolí souvisí určité konvenční rituály (např. podání ruky při seznámení se s novým člověkem). Jedná se o určité chování. Rituály souvisí se snahou opakovat to, co se alespoň zdánlivě osvědčilo. Problém může nastat v případě, kdy se vytrácí původní smysl a cíl jednání, a dochází k ulpívání na rutině. Lidé např. v roli nezaměstnaného používají stále stejné způsoby kontaktování zaměstnavatelů nebo se ucházejí o stejné pracovní pozice a nepřemýšlejí o jiných možnostech. Cvičení: Jaké chování a rituály očekáváte od níže uvedených rolí: Dítě …………………………………………………………………………………………... Zaměstnanec .................................................................................. Kamarádka ………………………………………………………………………………… Spolužák ……………………………………………………………………………………. Pracovnice na úřadě …..................................................................... Nadřízený v práci …………………………………………………………………………

12.2. Předsudky a výmluvy Sami si často vymýšlíme nejrůznější výmluvy, kterými omlouváme svou neschopnost dosáhnout věcí, které bychom chtěli: 

Pořádek je pro blbce, inteligent zvládne i chaos.


Stránka 61



Nejsem robot, abych se musel pořád řídit plánem.



Kdo v práci nepospíchá, je podezřelý.



Věci se musí zvládat tak, jak přicházejí.



Na velké rozmýšlení a plánování není čas.



Zvládnout se musí vše.



Na nedostatek odpočinku se dá zvyknout.



Plánováním času se stejně nic nezmění.



Práce je o něčem jiném, než plánování času.



Já už jsem takový, s tím se nedá nic dělat.

Cvičení: S jakými dalšími předsudky se setkáváte?

12.3. Co nás ovlivňuje Mnoho návyků, znaků našeho chování či reagování na určité situace je výsledkem působení jakýchsi příkazů, které jsou v nás ukryty od dětství. Takové s člověkem do určité míry manipulující příkazy se nazývají manipulační pověry. Popsána byla řada manipulačních pověr, nejvýznamnějších je však pět následujících: 1. Musím být perfektní Projevuje se tak, jako by nás vnitřní hlas neustále pobízel, abychom byli lepší než ostatní. Člověk se zakořeněnou touto pověrou často používá výrazy jako: "Samozřejmě", "Jistě", "Jasně", „Já vím“ a snaží se okamžitě sebevědomě dávat najevo, že rozumí nebo že záležitost zvládne. 2. Musím se více snažit Člověk s touto manipulační pověrou si jakoby neustále opakoval, že by se měl více snažit, je se svým výkonem nespokojen a často říká: "To je těžké", "To asi nebudu umět", "Nevím" apod. Navenek se projevuje jako věčně utrápený člověk s nízkou sebedůvěrou. 3. Musím být milý Tito lidé se neustále obávají, že nejsou k ostatním dostatečně milí a ohleduplní a Kompetence pro trh práce

Stránka 62

často používají různé zdvořilostní obraty jako: "To jste laskavý", "Myslíte, že byste mohl...", "Nezlobte se, ale vy víte nejlépe..." Množství takovýchto frází často komplikuje jejich komunikaci a někdy až zabraňuje se rozumně dohovořit se svým okolím. 4. Musím pospíchat Lidé s takovouto vyvinutou pověrou jsou jakoby neustále v časovém tlaku, mají stále pocit, že něco nestíhají, jsou v horečnatém spěchu a nahlas používají postesky: "Co ode mne zase chtějí?", „Vždyť to nejde stihnout!“ a vůči svému okolí: "Rychleji, rychleji!". 5. Musím být silný Člověk vyznačující se silně touto pověrou se řídí snahou ukrýt před okolím jakýkoliv případný projev slabosti. S oblibou zdůrazňuje: „Mně to nevadí", „Já si s tím poradím“ příp. "Bez komentáře" a jeho výrazy jsou chladné a tvrdé. Každý člověk má v sobě tyto příkazy zakořeněny jinak a v různé kombinaci. Zpravidla jsme si je osvojili díky naší výchově a máme je proto zejména od svých rodičů:  Pokud nám říkali, resp. svým příkladem vštěpovali: "Musíš být perfektní", byli naši rodiče pravděpodobně málokdy spokojeni sami se sebou.  Pokud říkali: "Musíš se více snažit", bylo to asi proto, že byli přesvědčeni, že jedinými věcmi, které stály v životě za to, byly ty těžko dosažitelné, vykoupené tvrdou prací a jim se své sny realizovat nepodařilo.  Pokud nám vštěpovali: "Snaž se být milý", bylo to zřejmě proto, že přikládali větší význam názoru jiných než svému.  Pokud nám vždy říkali: "Pospěš si", neměli asi nikdy dost času pro sebe.  A pokud nám říkali: "Musíš být silný", obávali se možná sami být slabými. Žádná z uvedených zásad manipulačních pověr se nedá označit za vyloženě špatnou. Snad každý by chtěl vynikat svými výsledky, dosahovat jich vlastním úsilím, vycházet slušně s lidmi okolo, neplýtvat zbytečně časem a být dostatečně odolný vůči stresům a negativním tlakům okolí. Pokud však byla některá z těchto zásad vštípena příliš hluboce, stává se jakoby „koulí na noze“ komplikující svému nositeli život. Podle názoru odborníků strávíme až 80% našeho času reagováním na naše manipulační pověry! Úspěšný člověk by proto měl umět vědomě porušovat své manipulační pověry a stát se tak více svým vlastním pánem. Kompetence pro trh práce

Stránka 63

Výsledkem přehnaného působení manipulačních pověr může být, že se staneme jejich otroky. Odstrašujícím příkladem je workholismus = chorobná závislost na práci (z angl. work práce, pracovat), na jehož vzniku se podílí zejména pověra „Musím se více snažit“. Workholici se nikdy necítí dobře, necítí se být užiteční, nemyslí si, že za něco stojí. Přitom vyvíjejí horečnatou aktivitu a jsou neustále přetíženi prací. Své tělo i duši obětují tomu, čemu říkají "moje práce" a kvůli čemu prožívají neustálý strach a úzkost. Tito lidé zpravidla nejsou sami schopni s odstupem posoudit svůj stav a něco na svém způsobu života změnit. Výzkumy ukazují, že workholici nepodávají v práci špičkové výkony. Jejich kariéra často končí propuštěním nebo selháním zdraví. Závislost na práci je totiž choroba, která není-li včas léčena, může vyústit ve vážné duševní a fyzické poruchy. Způsobuje žaludeční vředy, problémy se zády, nespavost, deprese, nadváhu, infarkty a v konečném důsledku i předčasnou smrt.


Stránka 64

V. Použitá literatura Bělohlávek, F., Konečná, D.: Poznejte sami sebe (Jaký jsem – co umím – co chci), Ostrava: Škola manažerského rozvoje s.r.o. 2007 Bělohlávková, V., Schneider, M.: Komunikace, Ostrava: Škola manažerského rozvoje s.r.o. 2006 Honzák, R., Novotná V.: Jak se asertivně prosadit, Praha: GRADA 2006 Hroník, F.: Jak se nespálit při výběru zaměstnanců, Praha: Computer Press 1999 KAHN, Norma B. Jak efektivně studovat a pracovat s informacemi. 1. vydání. Praha: Portál, 2001. 152 s. ISBN 80-7178-443-5 Kol. autorů. Velká kniha technik učení, tréninku paměti a koncentrace. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. 232 s. ISBN 978-80-247-3023-3 Kolektiv ŠMR, Analýza problematiky návratu cílových skupin na trh práce /zpracováno v rámci projektu ESF 2.2/ Ostrava: 2007 Křivohlavý, J.: Psychologie zdraví, Praha: Portál 2001 MOSER-WILL, Ines; GRUBE, Ingrid. 110 her pro rozvoj myšlení, lepší paměť a koncentraci. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. 272 s. ISBN 978-80-247-3560-3 Navarová, S..: Trh práce, Škola manažerského rozvoje s.r.o., Ostrava 2006 Praško, J, Prašková, H.: Asertivitou proti stresu, Praha: GRADA 1996 Siegel Z. Jak úspěšně hledat a získat zaměstnání, Praha: GRADA 2005 Štěpaník, J.: Umění jednat s lidmi 2, Komunikace, Praha: GRADA 2005 Štěpaník, J.: Umění jednat s lidmi, Cesta k úspěchu, Praha: GRADA 2003 Šuleř, O.: Techniky organizace práce, Ostrava: Škola manažerského rozvoje s.r.o. 2005 Internetové zdroje: http://hn.ihned.cz/c1-22016900-jaky-ucebni-styl-vam-vyhovuje http://xman.idnes.cz/nejste-lini-trpite-prokrastinaci-poradime-vam-jak-na-ni-pio-/xmanstyl.aspx?c=A101101_211730_xman-styl_fro http://poradna.adiktologie.cz/article/clanky-o-tematu-2/ Kompetence pro trh práce

Stránka 65

http://www.contros.cz/management/time/eisenhower.htm http://www.hraozemi.cz http://www.mzp.cz/.../cz/strategie.../OEV-Strategie_VUR_ČR-20080808.pdf http://www.manpower.cz http://www.mpsv.cz http://www.prace.cz


Stránka 66

VI. Formulář Kariérový koučink do škol, CZ.1.07/1.1.00/14.0072 Výstup aktivity 3. Kompetence pro trh práce Jména a příjmení: ……………………………………

Dotazník klíčových kompetencí Sebeposouzení a posouzení spolužáky: Komunikační dovednosti

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

3

4

5

6

7

8

9

10

3

4

5

6

7

8

9

10

Práce s informacemi

1

2

Sebeprezentace

1

2


Stránka 67

KOMPETENCE PRO TRH PRÁCE PRO SŠ

Recommend Documents