Podnikatelský záměr pro zahraniční trh

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management

Podnikatelský záměr pro zahraniční trh

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Alena Klapalová

Autor: Jan Hladík

Brno, červen 2006

pro

Jan Hladík

obor

management

Název tématu:

Podnikatelský záměr pro zahraniční trh

Problémová oblast: Příprava a zpracování podnikatelského záměru, zahraniční trh, analýza prostředí, poptávka, průzkum.

Cíl práce: Cílem práce je vytvoření podnikatelského záměru pro služby v oblasti pohostinství poskytované na vybraném zahraničním trhu.

Postup práce a použité metody: Rešerše odborné literatury, analýza relevantních oblastí pro zpracování cíle práce (analýza trhu, konkurence, finanční náročnosti, resp. dalších oblastí ovlivňujících úspěšnost podnikatelského záměru), vyhodnocení výsledků. Metody: analýza, syntéza, strukturované rozhovory, on-line průzkum, průzkum v poli, pozorování.

Doporučená literatura:

FORET, M. STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum.Jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol.s.r.o., 2003. 159 s. ISBN 80-247-0385-8. FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada, 2005. ISBN 8024709392. HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku. Praha: Victoria Publishing.1996. ISBN 8085865076. STRUCK, U. Přesvědčivý podnikatelský plán. Praha: Management Press, 1992. ISBN 808560312. VESELÝ, I. Zpracováváme podnikatelský plán. Karviná: Slezská universita, 2000. ISBN 8072480790. WESTWOOD, J. Jak sestavit marketingový plán. Praha: Grada, 1999.ISBN 80-7169-542-4. WUPPERFELD, U. Podnikatelský plán pro úspěšný start. Praha: Management Press, 2003. ISBN 807610759.

-2-

Jméno a příjmení autora:

Jan Hladík

Název bakalářské práce:

Podnikatelský záměr pro zahraniční trh

Název v angličtině:

Business plan for a foreign market

Katedra:

Podnikového hospodářství

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Alena Klapalová

Rok obhajoby:

2006

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá zpracováním podnikatelského záměru pro služby poskytované na vybraném zahraničním trhu. V teoretické části práce jsem se zaměřil na obecnou definici podnikání, podnikatele a vyjmenoval jsem důvody, které vedou k rozhodnutí podnikat mimo mateřskou zemi a k založení společného podniku. Dále jsem v teoretické části specifikoval podnikatelský plán a jeho strukturu. Praktická část práce je věnovaná analýze podnikatelského prostředí v Chorvatsku. Na konci praktické části práce je navržena strategie vstupu na trh a zhodnocen efekt založení společného podniku. Annotation This bachelor work deals with creating of a business plan for servicess offered in a chosen foreign market. I have focused on a general definition of an enterprise and entrepreneur in the theoretical part and, I have named reasons, why to make decision to establish an enterprise outside of one´s mother country and for foundation of a joint venture. Then I have specified a business plan and its structure in the theoretical part. The practical part of my work is dedicated to analysis of entrepreneurial environment in Croatia. The final part of this bachelor work offeres strategy of entering the market and evaluates the effect of establishement of the joint venture.

Klíčová slova Podnikání, podnikatelský plán, společný podnik, obecné okolí, oborové okolí, finanční analýza, SWOT analýza, umístění, strategie.

Keywords Enterprise, business plan, joint venture, general and professional surrounding of a company, financial analysis, SWOT analysis, location, strategy.

-3-

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Aleny Klapalové a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 30.6.2006

.......................................... vlastnoruční podpis autora

-4-

Na tomto místě bych rád poděkoval paní Ing. Aleně Klapalové za odborné vedení bakalářské práce, rady, připomínky a její trpělivost, pečlivost, ochotu a skvělý přístup.

-5-

Obsah

Obsah………………………………………………………………………………………….6 Úvod…………………………………………………………………………………………..7 Teoretická část………………………………………………………………………………...8 1. Podnikání a podnikatelský záměr……………………………………………………...8 1.1. Podnikání………………………………………………………………………………8 1.2. Podnikatel……………………………………………………………………………...8 1.3. Podnikání v zahraničí………………………………………………………………….8 1.4. Společník………………………………………………………………………………9 2. Podnikatelský záměr…………………………………………………………………..11 2.1. Podnikatelský plán…………………………………………………………………….11 2.1.1. Účel……………………………………………………………………………..11 2.1.2. Obsah…………………………………………………………………………...11 2.1.3. Požadavky………………………………………………………………………11 2.1.4. Struktura………………………………………………………………………..12 2.2. Zakladatelský rozpočet………………………………………………………………..12 2.2.1. Účel rozpočtu…………………………………………………………………...12 2.2.2. Obsah…………………………………………………………………………...12 Praktická část…………………………………………………………………………………14 3. Analýzy prostředí……………………………………………………………………...14 3.1. Vnější obecné okolí…………………………………………………………………....14 3.2. Analýza vnějšího prostředí…………………………………………………………….14 3.3. Analýza oborového prostředí………………………………………………………….18 4. Zahájení podnikání…………………………………………………………………….26 5. Finanční plán…………………………………………………………………………..31 6. Finanční analýza………………………………………………………………………34 7. Ukončení podnikatelské činnosti…………………………….………………………..35 Závěr: ………………………………………………………………………………………...37 Seznam použité literatury…………………………………………………………………….39 Seznam tabulek ………………………………………………………………………………40

-6-

Úvod Motto: „Odborníci zjistili, že přes všechny sny z objevování nového, většina lidí vyráží na dovolenou s tím, že nechtějí být překvapováni a znejistěni. Kamkoliv si chtějí přenést kousek toho svého, dál žít ve své bublině a jenom občas z ní vystoupit“. Na tomto zjištění je založen podnikatelský záměr firmy, která se rozhodla vstoupit na zahraniční trh v oblasti pohostinství a pomocí typicky českého produktu a značky se na tomto trhu prosadit. Při mé loňské dovolené, kterou jsem trávil v jednom chorvatském městě na pobřeží Jadranu, mě překvapilo velké množství turistů z Čech. Během procházky městem byla čeština převažujícím jazykem, který bylo možné zaslechnout. Připadal jsem si, jako bych se procházel českým městem. S několika českými turisty jsem se dal náhodně do řeči a z našeho rozhovoru vyplynulo, že by měli chuť (stejně jako já) sednout si někam na dobré české pivo. Bohužel naše poptávka nebyla uspokojena odpovídající nabídkou. Odtud byl už jen krok k tomu, zkusit navrhnout způsob, jak by se dal tento "problém" vyřešit. Ve své bakalářské práci se budu zabývat přípravou a zpracováním podnikatelského záměru pro služby poskytované na zahraničním trhu konkrétně v Chorvatsku. Pozornost budu věnovat analýze zahraničního prostředí, možnostem vstupu zahraničních subjektů na tento trh a rizikům, která jsou s působením na tomto trhu spojená a dále spolupráci se zahraničním partnerem na tomto projektu. Cílem mé práce je vytvoření podnikatelského záměru pro služby v oblasti pohostinství na vybraném zahraničním trhu tak, aby se podstatně zvýšila úspěšnost realizace záměru. Dalším cílem mé práce je zjistit výnosnost této investice ve srovnání s uložením kapitálu do bezrizikových státních dluhopisů emitovaných v české měně. V návaznosti na stanovené cíle jsem stanovil hypotézu: Mohu očekávat, že výnosnost investice do restaurace bude vyšší, než při uložení kapitálu do bezrizikových dluhopisů ČR emitovaných v korunách. Práci člením na část teoretickou a část aplikační. V teoretické části se zaměřím na důvody zakládání společných podniků, na formy zakládání podniků v zahraničí a na rizika možných neúspěchů této spolupráce. V části aplikační sestavím podnikatelský plán. Provedu SLEPT a SWOT analýzu prostředí a nově zakládané firmy, pomoci kterých definuji příležitosti a hrozby, silné a slabé stránky firmy. Zaměřím se na význam lokalizace podniku podnikající v oblasti pohostinství a turismu a na význam charakteru sezónnosti jejich činnosti. Vypracuji finanční analýzu a zhodnotím výnosnost projektu. Z výše uvedeného textu vyplývají i metody, které použiji při zpracování. Jsou to jednak metody analýzy podnikatelského prostředí a metody finanční analýzy.

-7-

1. Podnikání a podnikatelský záměr 1.1. Podnikání Pojem podnikání (enterprise) není jednoduché interpretovat. Existují různé pojetí tohoto pojmu. Může to být například pojetí ekonomické, psychologické, sociologické či právnické. [3] Česká legislativa vymezuje tento termín zákonem č.513/1991 Sb., v platném znění takto: Podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Definičně lze podnikání označit za proces utváření čehosi jiného, čemuž náleží hodnota prostřednictvím vynakládaní potřebného času a úsilí, přebírání doprovodných finančních, psychických a společenských rizik a získávání výsledné odměny v podobě peněžního a osobního uspokojení. [6]

1.2. Podnikatel Nositelem podnikatelské činnosti je podnikatel („entrepreneur“), slovo francouzského původu, které ve svém překladu znamená „zprostředkovatel“ nebo „prostředek“. [6] Motivy lidí začínající podnikat bývají různé. Hlavní motivací pro podnikání bývá obvykle touha po nezávislosti, možnosti realizovat své vlastní nápady a dosahovat zisk, jako odměnu za svoji předchozí námahu. Každý, kdo chce začít podnikat a chce dosáhnout v podnikání úspěch by měl mít dobrou myšlenku, schopnost představit si vývoj do budoucna a vybrat si správné lidi na to, aby ji realizoval. Nutným předpokladem pro úspěšné podnikání je kromě vlastní iniciativy a kreativního myšlení také pevné zdraví a schopnost posoudit, zda je reálné nápady uskutečnit anebo zda nejsou nad síly podnikatele. Podnikání je obecně spojeno s rizikem neúspěchu. Je tím pravděpodobnější, čím více se rizika podcení. Nezbytným krokem pro zmírnění těchto rizik je provedení analýzy vlastností a schopností samotného začínajícího podnikatele a vypracování podnikatelského plánu, jako důležitého dokumentu, který konkretizuje podnikatelský záměr.

1.3. Podnikání v zahraničí Nebývá obvyklé, že se začínající podnikatel rozhodne podnikat mimo svoji mateřskou zemi. Investování v zahraničí sleduje především tyto cíle: [1] • • • •

proniknout na zahraniční trhy zabezpečení návratnosti vložených prostředků bezpečnost investování likviditu podnikání

Pro angažovanost na zahraničních trzích mohou být i další důvody, např. investování volných finančních prostředků s přesvědčením, že budou lépe zhodnoceny než v mateřské zemi . Klíčovou otázkou, kterou si musí podnikatel ujasnit, je volba teritoria na které v souvislosti se zahraniční expanzí hodlá vstoupit. [3] -8-

Vstup na zahraniční trh je velmi riskantní záležitost. Pro zmírnění těchto rizik je proto důležité vybírat trh, který má vysoký potenciál růstu. Neméně důležitá je spolupráce s vhodným obchodním partnerem, který se na tomto trhu dokonale orientuje. Neznalost místního podnikatelského prostředí představuje pro podnikatele handicap, který je překážkou úspěšného podnikání, a znamená v tomto případě hazardování s jeho finančními prostředky. Podmínky pro zahraniční investování se mohou lišit podle konkrétních zemí.Tyto země jsou označovány jako hostitelské.U hostitelských zemí by zájemce o zahraniční investování měl věnovat pozornost základním okruhům problémů. [1]

Specifika hostitelských zemí. Je nutné ověřit, zda ČR má s hostitelskou zemí: • uzavřenu dohodu o obchodně ekonomické spolupráci • dohodu o zrušení vízové povinnosti • dohodu o podpoře a ochraně investic • dohodu o zamezení dvojího zdanění

1.4. Společník Podnikatel může svoji činnost provádět sám, nebo se společníkem případně s více společníky. Ve svých úvahách o tom, zda je vhodné založit společný podnik by měl vycházet z toho, jaký užitek mu spolupráce přinese. Jaké jsou hlavní důvody pro spolupráci podnikajících či podnikat začínajících subjektů? Odpověď můžeme najít v uváděných důvodech neúspěšnosti malých podniků. Dle Synka [1] jsou to: a) Nedostatek zkušeností b) Přehnaná optimistická představa o velikosti trhu c) Podceňování volby vhodného okamžiku pro zahájení podnikání d) Nedostatek oběžného kapitálu e) Příliš nákladné zahájení podnikání f) Špatné sídlo podniku g) Nesprávně vedené účetnictví Propojování tuzemských a zahraničních ekonomických aktivit bývá někdy označováno jako společné podnikání.Lze jej dělit na: a) podnikání bez kapitálové účasti b) podnikání s kapitálovou účastí Výsledek přímé investice dvou či více podniků, které na základě smlouvy zakládají právnickou osobu, jejíž kapitál společně vytvářejí a na jejímž řízení se spolupodílejí označujeme jako joint venture (v překladu společné riziko). [1]

Přes všechny výhody, které spojení podnikatelů má zde stále existuje riziko, že mezi nimi později dojde k názorovému rozkolu v zásadních podnikatelských záležitostech. Proto je důležité a spíše nezbytné, aby při společném podnikání existovala partnerská dohoda -9-

vypracovaná písemně právníkem. Měla by upravovat body odlišující se od zákona a pokrývat oblasti, které nejsou pokryty zákonem. [5]

- 10 -

2. Podnikatelský záměr 2.1. Podnikatelský plán Výrazem podnikatelského záměru je podnikatelský plán. Podnikatelský plán představuje pro podnikatele rozhodující pomůcku, která má napomáhat při cestě k realizaci jeho vizí a nápadů, pro které se rozhodl podnikat. Je především řídící pomůckou pro podnikatele, neboť ten přijímá hlavní riziko práce. Z hlediska definice lze podnikatelský plán označit za písemný dokument zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související se zahájením podnikatelské činnosti či fungováním existující firmy.[3] Každý začínající podnikatel by měl vypracování podnikatelského plánu věnovat velkou pozornost, tím větší čím více a složitější činnosti hodlá provádět. 2.1.1. Účel Podnikatelský plán, jinak též business plán nebo podnikatelská koncepce slouží ke dvěma základním účelům, vnitřním a vnějším. Je vodítkem pro samotného podnikatele, kterému plán pomůže přesně definovat podnikatelské cíle, stanovit strategii jejich dosažení a může napomoci předem odhalit slabá místa podnikatelského záměru a předejít tak možnému krachu ihned na počátku podnikání. Na straně druhé v případě, že podnikatel není schopen svůj záměr financovat z vlastních zdrojů slouží podnikatelský plán k přesvědčení poskytovatelů kapitálu o výhodnosti do projektu investovat. Kromě využití plánu jako nástroje plánování je podnikatelský plán vhodný také jako nástroj kontroly. Po uplynutí určité periody se podle plánu porovnají plánované cíle s dosaženou skutečností a odchylky se vyhodnotí. 2.1.2. Obsah Podnikatelský plán musí obsahovat poslání firmy, dlouhodobé a krátkodobé cíle firmy a strategie k jejich dosažení. Popisuje nabízené výrobky a služby, konkurenční výrobky a jejich postavení na trhu, potenciál trhu, strategii vstupu na trh, výrobu, management a organizaci, finanční situaci, rizika.[3]

2.1.3. Požadavky Podnikatelský plán by měl splňovat určité požadavky, a to: [2] • • • • • •

být stručný a přehledný být co nejvěrohodnější a realistický nebýt příliš optimistický z hlediska tržního potenciálu nebýt však ani příliš pesimistický – to snižuje atraktivitu projektu pro investora nezakrývat slabá místa a rizika projektu upozornit na konkurenční výhody projektu

- 11 -

2.1.4. Struktura Struktura podnikatelského plánu není striktně daná, každý podnik je jiný z pohledu odvětví velikosti či způsobu řízení. Proto neexistuje žádný typový plán použitelný universálně pro všechny podniky. Struktura podnikatelského plánu může vypadat například takto: [4]

1. Přehled obsahu 2. Shrnutí 3. Všeobecný popis podniku 4. Klíčové osobnosti a organizace podniku 5. Výrobky nebo služby 6. Analýza trhu a prognóza obratu 7. Odbyt 8. Výroba 9. Mezní termíny 10. Finanční plán 11. Financování 12. Příloha I přesto, že podnikatelský plán je poctivě sestaven podle všech výše uvedených zásad nemůže zabránit případnému krachu projektu v konkurenčním prostředí, ve kterém má podnikatel snahu svůj nápad uplatnit. Podstatně však zvyšuje naději na úspěch a snižuje míru rizika neúspěchu.

2.2. Zakladatelský rozpočet V rámci příprav realizace podnikatelského záměru je třeba podnikatelského plánu sestavit zakladatelský rozpočet.

kromě zpracování

2.2.1. Účel rozpočtu Účelem zpracování zakladatelského rozpočtu je zejména specifikace a kvantifikace potřebných zdrojů, které se musí do firmy vložit dříve, než začne vydělávat.

2.2.2. Obsah Jedná se zejména o: [3] • • • • •

Soupis dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nutného pro rozjezd firmy Kvantifikace výše oběžných aktiv potřebných v počátečních fázích podnikání, než firma začne generovat peníze Předpokládaný rozsah výnosů, nákladů a zisku-tento propočet je dobré stanovit v několika možných variantách od pesimistického výhledu až po optimistický Sestavení očekávaného toku peněžní hotovosti Předpokládaná návratnost vloženého kapitálu.

- 12 -

Podnikatel by při sestavování zakladatelského rozpočtu neměl zapomenout, že kromě počátečních startovacích nákladů souvisejících bezprostředně se založením firmy vznikají také pravidelně se opakující výdaje v souvislosti s provozem firmy, jako je nájem, platy, pojištění, poplatky, výdaje na energii, vodné, stočné, propagace, které nebývají ve fázi zahájení činnosti kryty odpovídajícími příjmy. S tím by měl počítat a plánovat výkaz výdajů a příjmů v počátečním období tak, aby na jedné straně neohrozil likviditu firmy nedostatkem hotovosti a na druhé straně, aby nevázal zbytečně mnoho peněz v málo výnosných aktivech. Sestavením zakladatelského rozpočtu získá tak podnikatel přehled o potřebě finančních prostředků v počátečních fázích vývoje firmy tj. od založení, přes zahájení až po stabilizaci a běžný provoz.

- 13 -

3. Analýzy prostředí 3.1.

Vnější obecné okolí

Podnikatelskou činnost budeme vyvíjet na území Chorvatské republiky v rámci v Chorvatsku založené obchodní společnosti, proto se budeme řídit chorvatskou legislativou. Mezi Českou republikou a Chorvatskem je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění [17] a dohoda o volném obchodu, která byla podepsána 12.11.2001 a od 1.1. 2002 je prováděna v plném rozsahu. [9]

3.2.

Analýza vnějšího prostředí

SLEPT analýza Počet obyvatel: Celkový počet obyvatel podle sčítání z roku činí 4 439tis. Turisticky atraktivní oblast jadranu tzv. Dalmatinsko-splitska županija v okolí města Split, udává 189.444 stálých obyvatel. Do této oblasti, hojně navštěvované turisty, umístíme naší provozovnu. Úřední jazyk: Úředním jazykem je chorvatština / charvátština, kterým mluví 96,12% obyvatel. Vzhledem k příbuznosti s češtinou není problém s dorozumíváním. Mnoho Chorvatů umí německy. S dodavatelem byl navázán kontakt v angličtině. Legislativa: Legislativní rámec pro zahraniční investice vymezuje Zákon o podniku (NN 111/93, platný od 1.1.1995), a Zákon o soudní registraci (NN 1/95), které zahraničním investorům a společnostem garantují stejná práva a závazky (na základě reciprocity - stejná práva chorvatským občanům v zemi investora), a dále stanoví pravidla pro soudní registraci firem. Zákon o podniku zajišťují též volné převody (pohyb) kapitálu/ investic a zisků. Ekonomické faktory: Měna: 1 chorvatská kuna (HRK) se dělí na 100 lipa. Cizí měny lze v Chorvatsku měnit za místní měnu zcela bez problémů. Posledních 5let se kurz pohyboval v rozmezí od 4,4 do 3,85 CZK za 1HRK. Od počátku r. 2006 se její kurz pohybuje pod úrovní 3,95 CZK/HRK a nemá žádné velké výkyvy. Reálné tempo růstu HDP činilo v posledních třech letech 4,3% (r.2003), 3,8% (r.2004), 4,1% (r.2005). HDP na jednoho obyvatele dosáhlo v roce 2005 hodnoty 8.674USD. Míra inflace měřená indexem spotřebitelských cen v roce 2005 byla 3,3 %, Míra nezaměstnanosti koncem roku 2005 byla na hodnotě 19%. Ve Splitské oblasti 23,7%. V roce 2005 byl průměrný hrubý plat 6.248 HRK. Pozn.: Statistické údaje převzaty ze zdrojů [9] a [8]. .

- 14 -

Průměrné platy v hotelích a restauracích Tabulka č. 1 ukazuje průměrné platy (HRK) v hotelích a restauracích dosahovaných v období let 2003-2005. Tabulka č. 1: Platy v hotelích a restauracích, 2003-2005 2003 2004 2005 hrubý čistý hrubý čistý hrubý čistý 4739 3377 5038 3559 5334 3771 Zdroj: Chorvatský statistický úřad [8], zpracováno autorem.

Charakteristika trhu z hlediska daní, investic a rizika: Ústava CHR zahraničním investorům garantuje: • ochranu vloženého kapitálu; • volný převod zisku do zahraničí; • volný převod volného investičního kapitálu. Zákon na podporu investic přijatý v roce 2000 upravuje Zákon o dani ze zisku ve smyslu daňových úlev pro domácí a zahraniční investory takto: Objem investice Zvýhodněná Doba využívání Podmínky pro : daňová sazba zvýhodněné sazby od počátku investice. min. 10 mil. HRK více než 20 mil. HRK více než 50 mil. HRK

7% 3% 0%

10 let 10 let 10 let

30 zaměstnaných 50 zaměstnanců 75 zaměstnanců

Daně: Daň ze zisku Všichni daňoví plátci platí daň ze zisku ve výši 20 % (viz Zákon o dani ze zisku NN 127/00, Pravilnik NN 132). Nižší zdaňovací úroveň 5 % a 15 % odvádí poplatníci podnikající v oblastech zvláštní státní péče (např. v oblastech postižených válečnými událostmi). Nižší daňovou sazbu (10 %) rovněž využívají uživatelé volných celních zón. Tento plán vychází z daně ve výši 20%. Daň z přidané hodnoty (DPH) Je zavedena jednotná DPH ve výši 22% na všechny druhy zboží a služeb Daň z nemovitostí Daň z nemovitosti se platí při prodeji, výměně nebo při získání nemovitosti. Daň platí kupující. V našem případě zaplatíme jako kupující 5 % z hodnoty pořizované nemovitosti. Daně zavedené některými orgány místní samosprávy Místní orgány státní správy mohou zavádět některé typy daní, které se týkají převážně domácích fyzických a právnických osob.V některých obcích a městech mohou být také uplatňovány některé dodatečné daně - tzv. “prirez k porezu na dohodak”- dodatečná daň k - 15 -

dani z příjmu. Tento plán s nimi nepočítá, v místě naší podnikatelské činnosti nejsou zavedeny. Daně z prodaných nápojů Právnická osoba platí daň v rozmezí 1%-3% z prodejní ceny nápoje. Tento plán vychází z horní hranice tj. 3%. Odvody na sociální, zdravotní, důchodové fondy Z hrubé mzdy zaměstnance se odvádí příspěvek na důchodové pojištění (10,75 %), zdravotní pojištění (9,0 %) a příspěvek do fondu zaměstnanosti (0,85 %), tj. celkem 20,6 %. Zaměstnavatel navíc platí za zaměstnance 16,6% z jeho mzdy jako příspěvek na důchodové pojištění, zdravotní pojištění a do fondu zaměstnanosti. Míra zdanění mzdy včetně odstupňování daňových pásem je obsažena v tabulce č. 2. Tabulka č.2: Platová pásma, zdanění mzdy v Chorvatsku míra zdanění měsíční základ nebo ročně (%) do (HRK) do (HRK) 15 3.200 38.400 25 8.000 96.000 35 22.000 268.800 45 od 22.000 od 268.800 Zdroj: Ministerstvo financí Chorvatska [16], upraveno autorem

Charakteristickým rysem chorvatského hospodářství je nízký objem přímých zahraničních investic (FDI), který sice ke konci 3.čtvrtletí 2005 dosáhl 1,548 mld USD, což je o 301,2 mil USD více než za celý rok 2004, avšak podíl FDI na HDP je ve srovnání s jinými zeměmi velmi nízký. Opatrný přístup zahraničních investorů je spojen zejména s pomalým tempem změn v právním systému. Existuje tu jistá podobnost s vývojem legislativy a vymahatelnosti práva v ČR. Složité byrokratické postupy spojené s vydáváním nejrůznějších povolení a koncesí a v neposlední řadě i nejasnosti v pozemkových knihách [13] byly zřejmě hlavními důvody, proč dosud nedošlo k zásadnímu obratu v přílivu a struktuře zahraničních investorů.

Rizika místního trhu: Chorvatské hospodářství poznamenává nedobrá platební disciplina a morálka chorvatských subjektů a především vysoká míra korupce ve státním sektoru. Je proto nutné vytvořit podnik s místním člověkem, který se v podobných situacích dobře orientuje a zná místní podnikatelský „folklór“. Od svých obchodních partnerů je třeba požadovat zálohy předem, či požadovat úhradu v hotovosti. Pozn.: Údaje převzaty ze zdroje [16], [15], [9], upraveno autorem.

Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu. V Chorvatsku se vzhledem k vysokým provozním nákladům a k byrokratickým opatřením spojeným se zaměstnáváním cizinců (viz vydávání pracovního víza a pracovního povolení) nedoporučuje malým a středním firmám zřizovat vlastní zastoupení. Jako vhodnější se k uskutečnění obchodních transakcí jeví využití místní firmy nebo společníka, kteří jsou seznámeni se specifiky místního trhu. Předem je třeba projednat otázku cen, marže, - 16 -

zastupování sjednávat na procenta ze zisku. Otázku výhradního zastoupení podmínit zkušební dobou a minimálním prodejem. Zahraniční subjekty mohou v Chorvatsku založit (zápisem do obchod. registru): • •

veřejnou obchodní společnost (javno trgovačko društvo); společnost s ručením omezeným (društvo s ograničenom odgovornošču) - min. kapitál pro založení je 20 000 KN • akciovou společnost (dioničko društvo) - min. kapitál pro založení. je 200 000 KN • komanditní společnost (limited partnership - komanditno društvo); • tiché společenství (tajno društvo). Detailní postup pro registraci obchodních společností je obsažen v zákonu o soudním registru (Zakon o sudskom registru, NN 1/95 z 2.1.1995). Zahraniční investoři mohou založit společnosti se 100% podílem zahraničního vlastníka, vlastnit akcie domácích společností, příp. podíly ve společnostech s ručením omezeným (minimální podíl v s.r.o. je 200 KN). Chorvatská právnická osoba může nakupovat v Chorvatsku nemovitosti bez omezení, v případě založení chorvatského právního subjektu není zkoumán teritoriální původ kapitálu. Zahraniční fyzická osoba může nakupovat nemovitosti na základě schválení žádosti o nákupu nemovitostí, které se předkládá Ministerstvu zahraničních věcí Chorvatska. To posuzuje žádosti o nákup nemovitostí zahraniční fyzickou osobou na základě reciprocity (stejná možnost pro chorvatské občany v zemi cizince) . Vzhledem k tomu, že ČR a Chorvatsko nemají podepsanou reciproční dohodu týkající se nákupu nemovitostí, české fyzické osobě nebude chorvatským Ministerstvem zahraničních věcí vyhověno v případě její žádostí týkající se nákupu nemovitosti v Chorvatsku. Pozn.: Údaje převzaty ze zdroje [18], [14], [10], upraveno autorem.

Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Zaměstnávání cizinců v Chorvatsku je regulováno tzv. cizineckým zákonem (Zakon o strancima NN 109/2003). Cizinec může pracovat v Chorvatsku za předpokladu, že má pracovní povolení a splňuje všeobecné a zvláštní podmínky pro vytvoření zaměstnaneckého vztahu. Pracovní povolení se vydává na dobu určitou, po dobu vykonávání určitých činností nebo odborné práce. Pracovní povolení vydává MUP - Ministerstvo vnitra Chorvatska prostřednictvím policejních služeben v místě vykonávaní činností. Chorvatská republika i v roce 2005 zavedla systém kvót na počet pracovních povolení pro cizince, rozdělených jednak z hlediska počtu pro jednotlivé skupiny profesí ( Stavba lodí, Stavebnictví, Věda a vzdělávání, Turistika, Zdravotnictví, Kultura a Doprava) a také dle územně správních celků (županijí), ve kterých je pracovní činnost vykonávána. V roce 2005 byla rozhodnutím Vlády NN 153/2005 vydána kvóta na celkem 1837 pracovních povolení pro cizince pro celé území Chorvatska a kvóta na prodloužení již vydaných pracovních povolení pro cizince byla stanovena ve výši 800. Pozn.: Údaje převzaty ze zdroje [18].

- 17 -

Politické faktory: Státním zřízením Chorvatska je parlamentní republika, hlavou státu je prezident. Hlavní politické strany: V Chorvatské republice je registrováno více než 80 politických stran. V volbách v listopadu 2003 se po čtyřech letech k moci opět dostalo HDZ, které se pod vedením Ivo Sanadera stalo moderní demokratickou pravostředovou stranou, očištěnou od xenofobních a nacionalistických proudů. Hlavou státu je prezident - Stjepan Mesin.

Infrastruktura: Rozvoj dopravní infrastruktury, zejména silniční a železniční sítě je jedním z prioritních rozvojových projektů. Nevyhovující silniční a dálniční síť neumožňuje kvalitní a rychlé spojení centrálního Chorvatska s mořem (střední a jižní Dalmácií) a další hospodářský rozvoj a rozvoj turistického ruchu především v přímořských oblastech (mj. cca 80% zahraničních turistů přijíždí do Chorvatska vlastními motorovými vozidly). Nová chorvatská vláda přijímá v roce 2004 nový čtyřletý plán na výstavbu silnic a dálnic, ve kterém se předpokládá výstavba dalších cca 450 km dálnic a 60 km tzv. polodálnic do konce roku 2005. V létě roku 2004 byla uvedena do provozu dálnice ve směru Záhřeb – Split, která zrychlila cestování k moři do oblasti kolem Splitu. Dále se bude se pokračovat ve výstavbě dálnice ze Splitu do Dubrovníku a dálnice ze Žute Lokve do Rijeky, která bude součástí jadransko-jónské magistrály. Lze předpokládat, že tato dálnice přivede do turisticky atraktivních oblastí ještě více návštěvníků, než tomu bylo doposud.

Telekomunikace Telefonní síť umožňuje bezproblémové spojení mezi ČR a Chorvatskem faxem, telefonem.

Kulturní odlišnosti: Jsou nepatrné a pro naše podnikání nevýznamné. Čechové jsou zde vnímáni v dobrém světle jako stabilní a tradiční návštěvníci i jako solidní obchodní partneři. Příbuznost jazyka a podobná mentalita obou národů usnadní vstup na trh.

3.3. Analýza oborového prostředí Turistický ruch Významnou oblastí služeb spojenou s hoteliérstvím, pohostinstvím, pronájmy, dopravou atd. je turistika. Služby spojené s turistickým ruchem jsou důležitým odvětvím chorvatského hospodářství jednak z hlediska pozitivního dopadu na zaměstnanost a také z hlediska pozitivních dopadů na platební bilanci Chorvatska - země exportéra v oblasti služeb. V roce 2005 bylo zaznamenáno 9,995 mil. návštěv (turistů), z čehož 84,7 % turistů tvořili zahraniční hosté. Realizováno bylo 51,420 mil. noclehů, což znamená nárůst 7,57 %, oproti roku 2004. Devizové příjmy z turistického ruchu v roce 2004 dosáhly 6,726 mld. USD (+6,5 % oproti stejnému období roku 2003). Za rok 2005 je očekáván (přesný údaj dosud není znám) nárůst až o 9,6 % ( tzn. 7,37 mld USD devizových příjmů z turistiky). Pokračuje tak vzestupný trend devizových příjmů z turistiky pro chorvatskou ekonomiku. - 18 -

Chorvatsko nejvíce navštěvují turisté z ČR, Itálie, Německa, Rakouska a Slovinska (řazeno abecedně). Počet českých turistů v roce 2005 poklesl z hlediska počtu o 7 % oproti roku 2004. Konkrétní údaje jsou uvedeny v následující tabulce. Do Chorvatska v roce 2005 začaly ve zvýšené míře cestovat turisté ze skandinávských zemí, SiČH a zemí bývalého SSSR. Jejich počet v absolutních číslech z hlediska celkového počtu zahraničních turistů není významný, avšak relativně se jedná o nárůsty v desítkách až stovkách procent v srovnání s rokem 2004. Tabulka č. 3: Počet zahraničních turistů v Chorvatsku v roce 2005 Země Počet turistů Index 2005/2004 Počet noclehů Index 2005/2004 Německo

1 572 090

99

11 001 142

101

Itálie

1 252 684

102

5 698 791

106

Slovinsko

878 882

99

5 099 116

101

Rakousko

742 498

100

3 756 535

103

93

4 051 780

97

Česká republika 615 535 Ostatní

3 405 197

16 379 153

Celkem 8 466 886 107 45 986 517 108 Zdroj: BusinessInfo.cz, oficiální portál pro podnikání a export. [9]

Příležitosti Hlavními úkoly stojícími před chorvatskou turistikou je restrukturalizace velkých turistických společností (většina z nich je stále ve státním vlastnictví) a s tím spojená urychlená privatizace. Důležitým úkolem je zvýšení úrovně služeb a změna stále přetrvávajícího myšlení v tom, že jedinečné přírodní podmínky nemusí nutně automaticky znamenat jedinečné výnosy a obrat pro které má Chorvatsko v oblasti turistiky předpoklady, bez významnějších investic do tohoto odvětví. [9]

Naše firma bude stát na počátku tohoto období, kdy ještě nejsou pevně rozdány karty mezi kapitálově silné společnosti, které v blízké budoucnosti zcela jistě ovládnou místní trh. Je zde šance zachytit se na trhu, který má obrovský potenciál a kde je konkurence roztroušena mezi relativně velký počet malých subjektů. Lze vyslovit předpoklad, že zvýšené investice do turistiky ze strany jiných subjektů zapůsobí jako pozitivní externalita pro náš podnik. Ze statistik vyplývá (viz tab. č.4), že prvé místo v oblíbenosti zahraničních cílových destinací občanů ČR zaujímá bezkonkurenčně Chorvatsko a to nejenom v roce 2005. Hlavním lákadlem pro české turisty, kteří vyjíždějí na dovolenou do Chorvatska je čisté moře a jeho relativní blízkost. Mezi další faktory můžeme uvést podobnost jazyka a mentalitu místního obyvatelstva.Naopak ceny, které se mění rok od roku oběma směry a jsou na vyšší úrovni, než v ČR za srovnatelné zboží či služby jsou tím faktorem, který může některé potenciální návštěvníky odradit a mohou dát přednost např. v poslední době hojně propagovanému a levnějšímu Bulharsku, proti kterému ale hovoří velká vzdálenost a horší kvalita služeb a ne tak čisté moře.

- 19 -

Tabulka č. 4: Zahraniční cesty českých občanů (4 a více přenocování) dle místa pobytu v roce 2005 Oblast Počet výjezdů Celkový počet přenocování (v tis.) (v tis.) TOP 6 Chorvatsko 1. 870,7 7 703 Slovensko 2. 794,1 5 340 Itálie 3. 562,2 4 431 Řecko 4. 287,1 3 145 Rakousko 5. 257,7 1 367 Německo 6. 195,3 2 030 Celkem 4 374 38 286 Zdroj: CzechTourism [20], zpracováno autorem.

Z ankety, ve které byli tázáni představitelé českých cestovních kanceláří, které se specializují na zájezdy do Chorvatska vyplynulo, že „se více létá na Jadran, a to z Prahy, Brna i Ostravy, ale i jiných menších lokálních letišť. Rok od roku tak nabírá na síle zcela nový trend – sezona na Jadranu se prodlužuje, začíná už koncem dubna a končí až v říjnu, tedy trvá necelý půlrok. Hlavní důvody tohoto jevu jsou dva: obrovský nárůst klientů, kteří jezdí na poznávací zájezdy, a stoupající trend před a posezónních dovolených. Mnoho lidí si uvědomilo, že za jednu dovolenou v hlavní sezoně si mohou dovolit dvě: v červnu a v září.. Hlavní poptávka je směřována na dlouhodobé pobyty u moře, lokality ve vnitrozemí slouží převážně k jednodenním výletům. Klientela je stálá, zákazník se vrací třeba i po desáté.“ [19]

Zákazníci Našimi zákazníky budou všichni turisté, kteří budou chtít v našem podniku – Pivním baru uhasit žízeň. Hlavní tržby (65%) plánujeme z prodeje piva, zbytek připadá na nealkoholické nápoje, kávu. Původní podnikatelský záměr autora vycházel z myšlenky využít především jeden segment a na něj se zaměřit - turisty z České republiky případně Slovenska. Pro určení teoretické poptávky segmentu provedeme analýzu získaných údajů o počtu českých a slovenských turistů ubytovaných v místě provozování naší podnikatelské činnosti – městě Omiš.

Tabulka č. 5: Počet turistů a počet nocí strávených v ubytovacích kapacitách města Omiš Sezona Země ČR SR

2004 Počet turistů Počet nocí 22 838 142 157 3 405 21 842

2005 Počet turistů Počet nocí 23 008 155 388 4 728 32 107

Zdroj: Město Omiš, zpracováno autorem. [7]

Tabulka č. 6: Průměrná délka pobytu Sezona 2004 2005 ČR 6,2 6,7 SR 6,4 6,8 Zdroj: vlastní výpočty - 20 -

Tabulka č. 5 přehledně ukazuje počet ubytovaných a přihlášených turistů z ČR a SR na obecním úřadě města Omiš v sezóně 2004 a 2005. Každé ubytovací zařízení v dané lokalitě má povinnost tyto údaje obci nahlásit. Z výše uvedené statistiky vyplývá, že se v Omiši meziročně zvýšil jak celkový počet ubytovaných turistů z ČR a SR, tak také vzrostl podíl strávených nocí. Propastný rozdíl mezi oběma státy ve prospěch ČR je zřejmě dán vyšší životní úrovní a s tím související vyšší kupní silou obyvatel ČR. Nemalou roli bude zřejmě mít i propagace oblasti ze strany českých cestovních agentur. Pokud porovnáme meziroční pokles v počtu ubytovaných Čechů a Slováků za celé území Chorvatska v sezoně 2004 a 2005 (viz tab. č.7) je zřejmé, že oblasti, ve které je umístěn náš bar se netýká.

Tabulka č. 7: Turistika Chorvatska v letech 2003 – 2005 * údaje v tisících Německo Itálie Slovinsko Rakousko Česká republika Slovensko Francie Maďarsko Velká Británie Nizozemí Celkem zahraniční

Příjezdy 2003 1552* 1 206 918 709 699 188 221 356 153 179 7 409

2004

Počet přenocování 2005 2003 2004

1 580 1 572 1 232 1 253 884 879 741 742 664 616 176 185 393 591 403 453 208 256 212 244 7 912 8 467

11 056 5 323 5 208 3 585 4 554 1 205 689 1 905 721 1 497 41 323

10 888 5 375 5 032 3 638 4 173 1 101 1 242 2 092 1 015 1 690 42 516

2005 11 001 5 699 5 099 3 757 4 052 1 183 1 920 2 405 1 349 1 910 45 987

Zdroj: Chorvatský statistický úřad [8], zpracováno autorem. Čísla z tabulky č.5 podporují původní úsudek autora, který si utvořil během pobytu v tomto městě pozorováním okolí. A sice, že vysoká koncentrace turistů z Čech může být předpokladem pro úspěšný prodej českého produktu, který je nejvíce žádaný v letních měsících a dokonce typický pro spotřebu Čechů. Pokud uvážíme, že Čeští a Slovenští turisté tvoří pouze část potenciálních zákazníků našeho baru představuje daná oblast lokalitu vhodnou pro náš záměr. Další rezervy potenciálních zákazníků lze spatřit v okruhu: • • • •

Nenahlášených ubytovaných hostů svými hostiteli úřadům Nenahlášení plného počtu ubytovaných dnů Turisté z okolí Turisté projíždějící

Pro podniky žijící z turismu je typický sezónní charakter jejich činnosti. Nejvyšších tržeb dosahují na vrcholu sezóny, během zbytku roku tržby klesají, nebo se zcela zastaví. Výhodou tohoto typu podniků je, že marže v období vrcholné sezony jsou natolik vysoké, že dokáží pokrýt období na tržby slabé. Nevýhoda je nasnadě: po dlouhou dobu vázané finanční prostředky ve fixních aktivech, které jsou nevyužity.

- 21 -

Do místa našeho působení začínají turisté každoročně přijíždět ve zvýšeném počtu v červnu jejich počet dosahuje maxima v červenci a srpnu a v měsíci září, kdy končí sezona se jejich počet postupně snižuje. Tomuto zjištění přizpůsobíme naše podnikání, které budeme provozovat od června do září a po zbytek roku podnik uzavřeme.

Odhady objemu prodeje v segmentu Struck [4] uvádí na str. 56 vzorec k určení ročního teoretického objemu prodeje na dílčím segmentu takto: Počet všech zákazníků v dílčím segmentu x tempo jeho růstu x průměrný počet nákupů na jednoho zákazníka ročně (v kusech) Pokusíme se odhadnout teoretický objem trhu u piva v našem segmentu tj. turisté z ČR (nyní bez SR). Pro odhad použijeme průměrnou roční spotřebu piva na hlavu v ČR tj. 160l a prodejní cenu piva ve výši 12HRK za 0,5l resp.24HRK za 1 l. Počet zákazníků segmentu: 23 008 Tempo růstu trhu: 1,093 Průměrný počet nákupů na jednoho zákazníka: (160litrů/365) x 6,7 = 2,94litru Dosadíme do vzorce: 23 008 x 1,093 x 2,94 = 73 934 litrů Teoretický objem trhu: 73 934 x 24 HRK = 1. 774. 416 HRK Úprava: Předpokládáme 3 člennou rodinu, odečteme ženy a děti (uvažujeme, že nepijí pivo*): 23 008/3 = 7669 Dosadíme do vzorce: 7669 x 1,093 x 2,94 = 24 643 Teoreticky realizovatelný objem trhu: 24 643 x 24 HRK = 591 432 HRK Na základě telefonického dotazování ve kterém autor položil 30-ti respondentům (jen mužům) jedinou otázku „Koupili byste si během své dovolené v Chorvatsku točené plzeňské pivo za 12HRK/0,5l tj. cca 48 Kč i přesto, že by domácí pivo bylo za 10 HRK?“ 4/5 tj 24 respondentů odpovědělo, že ano. Dotazovaný vzorek zahrnoval muže z celého území ČR pobírající mzdu 20-30 tis. Kč.

Úprava: Ze 7669 teoretických zákazníků (z ČR)pivního baru - konzumentů piva, odečteme 1/5. Úprava: Dosadíme do vzorce: 6135 x 1,093 x 2,94 x 24 = 473 144 HRK. Závěr: Zdá se, že vybraný segment tj. turisté z Čech není dostatečně veliký na to, abychom dosáhli očekávaných tržeb, které vycházejí z výhodného umístění našeho baru. Tomu přizpůsobíme naší obchodní strategii. * sporné je, zda jsme nenarazili na muže, který pije za tři.

- 22 -

Dodavatelé Dodavatelem piva Pilsner Urquell bude výhradní obchodní zástupce plzeňského pivovaru pro Chorvatsko firma Bohemia Ugostiteljstvo d.o.o. Osijecka 39, 51000 Rijeka. Cena je stanovena na 300 HRK/30l sud tj. 5HRK za 0,5l. Točenou limonádu budeme odebírat za 200 HRK/25l sud tj 8 HRK za 1l. V cenách je zahrnuta i doprava z Makarské (37km), kde se nachází sklad dodavatele. Ostatní zboží je možné nakupovat v Metro, Cash and Carry, 21 204 Split-Dugopolje, Bana Jelačića 27. Vzhledem k tomu, že dodavatel je schopen splnit všechny naše požadavky včetně dopravy, budeme veškeré zboží nakupovat od něj, tím dosáhneme na výhodnější ceny. Konkurence V místě našeho působení se nachází celkem 11 restaurací 8 pizzerií a 3 velké hotely s restaurací. Několik mobilních stánků umístěných na pláži, kde se podává pivo do kelímku nepovažujeme za naší přímou konkurenci. Náš nejbližší přímý konkurent se nachází přibližně do 200 metrů od našeho baru. Je to restaurace, která nabízí hostům kromě piva (domácí, zahraniční) i teplou kuchyni. Autor si všiml, že návštěvníky jsou převážně turisté ubytovaní v okolních penzionech, kteří sem pravidelně chodí na obědy a večeře. Obsluha je již zná a proto se jim věnuje přednostně. Náhodní hosté restaurace, kteří se přišli jen napít musejí dlouho čekat na vyřízení své objednávky a často se stává, že čekání nevydrží a odcházejí. Náš pivní bar je umístěn tak, že může ihned uspokojit jejich potřebu. Do 100 metrů od nás je umístěna pizzerie, kde servírují pizzu přes pult do ruky a pivo do kelímku (Karlovačko). Pivní bar podobného typu jako je ten náš, který představuje pro nás další přímé ohrožení můžeme lokalizovat přibližně 50 metrů od naší provozovny. Také zde se čepují jak domácí tak zahraniční piva, Plzeňský Prazdroj chybí. Autor se snažil nalézt ve městě provozovnu, kde by Pilsner Urquell měli v nabídce, nebyl však úspěšný. Po zjištění nákupních cen za které odběratelé nakupují pivo od distributorů je zřejmé, že marže u domácích piv je vyšší než u piv zahraničních a to je zřejmě důvod, proč je svým zákazníkům provozovny nenabízejí. Lze vyslovit domněnku, že se může jednat i o tichou dohodu mezi výrobci a distributory s cílem podpořit domácí výrobce piva. Cílem našeho podniku bude prosadit Pilsner Urquell ve městě a využít k tomu výhody jedinečného umístění provozovny na pěší zóně města. Ceny za které nabízí svoje zboží konkurence budeme respektovat a přizpůsobíme se jim. Místní konkurenční podniky nabízejí točená piva domácích značek v průměru za 8 - 11HRK za půllitr, piva zahraniční od 11 do 15HRK za půllitr. Domácí láhvové pivo koupené v marketu stojí od 4 do 6,- HRK za 0,5 l. láhev, zahraniční od 8 HRK.

Substituty a komplementy: Přestože Chorvatsko je známé dobrým vínem, neočekáváme při současných cenách odklon spotřebitele od pití piva ve prospěch vína. Určité riziko vidíme v nahrazení točeného piva pivem láhvovým a to v případě vyššího rozdílu v cenách, než je doposud. To stejné můžeme předpokládat u piva v plechu.

Klíčový produkt Tradiční české pivo Pilsner Urquell.

- 23 -

V našem pivním baru chceme nabízet osvědčenou značku piva Pilsner Urquell. Ostatní nabízený sortiment není v ničem zvláštní, je shodný s tím co nabízí konkurence. Konkurence - domácí značky na trhu: Karlovačko, Laško

SWOT analýza domácího (Chorvatsko) produktu • • •

•

Jejich přednosti: domácí značky jsou stále levnější než piva zahraniční nižší výrobní náklady kvalita produkce - velké chorvatské pivovary jsou již v rukách zahraničních vlastníků, který pečlivě hlídá kvalitu produkce

Příležitosti pro nás: nabízet trhu český produkt

• • •

•

Zahraniční značky na trhu: Guiness, Heineken, Amstel,Vyškovský ležák

- 24 -

Jejich slabiny: jiný charakter piva, než na jaký jsou konzumenti z ČR zvyklí určitá uniformita, stejnost v chuti piva odlišný výrobní způsob

Hrozby pro nás: plynou z konkurence jiných českých značek piv, které se také budou chtít usadit na místním trhu

SWOT analýza našeho produktu (pivo) a společného podniku • • • • • •

• • •

Přednosti: kvalitní produkt - známá značka produktu umístění provozovny na pěší zóně ve městě s velkou hustotou turistů blízkost letiště nezávislost na vnějším financování znalost místního prostředí kontakty na české obchodní partnery

Příležitosti pro nás: nabídnout značku trhu těžit z investic do turismu zachytit očekávaný zvýšený příjezd turistů po nově vybudované dálnici Zagreb-Split(Dubrovník)

• • • •

Slabiny: závislost na zdroji - výrobci v ČR dražší produkt malá zkušenost s podnikáním vyšší počáteční náklady

• • •

Hrozby pro nás: nekalé praktiky místní konkurence politická nestabilita v Chorvatsku sílící koruna (současně i výhoda)

Bariéry vstupu a výstupu do odvětví Bariéry neexistují, do podnikání lze vstupovat relativně snadno. Jak zahraniční, tak domácí subjekt vstupuje na domácí trh za stejných podmínek a bez omezení. Očekávané administrativní problémy formou společného podnikání s místním občanem.

Na základě výše uvedené situační analýzy a na základě odhadu budoucího vývoje jsme se rozhodli vstoupit na trh u kterého očekáváme mohutný růst a kde vidíme šanci se prosadit.

- 25 -

4. Zahájení podnikání Podnik Založení společnosti Název: Pivní bar Zakladatelé-společníci: H a A Vzdělání: H- středoškolské všeobecné, národnost česká A- vyučen v oboru kuchař, národnost chorvatská Právní forma: d.o.o. (společnost s ručením omezeným) Základní kapitál: 901.750 HRK Předmět podnikání: provozování služeb v oblasti pohostinství Počet zaměstnanců: 2, oba společníci jsou současně zaměstnanci podniku Financování projektu: vlastní finanční zdroje Poměr vkladů: 75% česká strana a 25% chorvatská strana. Po založení společnosti 1.1. 2007 nakupují společníci do majetku firmy již dříve vyhlédnutý objekt, ve kterém chtějí provozovat podnikatelskou činnost.

Popis činnosti Typově bude provozovna – pivní bar odpovídat velmi malému rodinnému podniku, kde budou pracovat dva její zakladatelé. Provoz pivního baru předpokládají společníci zahájit od 6.měsíce roku 2007 a počítají s jejím provozem každoročně po dobu 4 let pouze v období hlavní turistické sezony od června do září tj. 4 měsíce. Po zbytek roku bude podnik uzavřen. Kapacita restaurace je 32 míst, obsluhovaná plocha 50m2.Výdaje budou směřovat především do rekonstrukce objektu, který se tímto zhodnotí a připraví na předpokládaný prodej v budoucnosti. Další činnost bude v prvním roce zaměřena na propagaci podniku a praktické ověřování zájmu o nabízené zboží. Především česká strana bude pečlivě sledovat specifika místního trhu (bude zde fyzicky přítomna jako zaměstnanec), aby mohla včas zachytit možný negativní vývoj.

Popis podniku, lokalizace Podnik je umístěn na pěší zóně v turisticky atraktivním chorvatském přímořském městě Omiš (6.000 stálých obyvatel, 26km jižně od Splitu)v objektu, který společnost zakoupila z vlastních zdrojů za 750.000HRK. Jedná se o původní podsklepenou patrovou kamennou budovu o rozloze 60m2. Městečko je rozlohou malé, takřka všechen provoz je koncentrován kolem hlavní silnice a několika málo uliček kolem ní. Velké množství turistů na velmi malé rozloze pěší zóny bude jedinečným zdrojem naší konkurenční výhody. Turisté nás v podstatě nemohou minout. Pro zásobování je objekt přístupný nákladním autem. Budova původně sloužila jako sklad a obchod s potravinami. Je v dobrém technickém stavu. Objekt je napojen na pitnou vodu, elektřinu. Kanalizace je svedena do odpadní jímky. Interiér bude třeba upravit tak, aby mohl sloužit podnikatelskému záměru. Zvýšené náklady přinese vybudování sociálního zařízení, které je nedostatečně dimenzované. Celkové náklady na stavební úpravy objektu před jeho uvedením do provozuschopného stavu odhadl znalec na 50.000HRK. Délka trvání prací včetně vydání stavebního povolení a kolaudace je odhadována na 5 měsíců. - 26 -

Cíle podniku Cílem je získání a upevnění pozice Pivního baru v místě působení. Cílem je prosadit Pilsner Urquell ve městě a využít k tomu výhody jedinečného umístění provozovny na pěší zóně města a značky produktu. Cílem je maximalizace tržní hodnoty podniku.

Návrh strategie Vzhledem k tomu, že jsme malý začínající podnik a předpokládaná doba trvání projektu jsou 4 roky použijeme strategii expanze. Opřeme se o známou značku.

Marketingový cíl Marketingovým cílem je zvýšit během 4 let tržby z prodeje piva o 25% oproti prvnímu roku podnikání.

Prostředek k dosažení Podpora prodeje

Akční plán Zviditelnit provozovnu logem značky piva, umístit reklamní plakáty s naší nabídkou v autobusech, které míří do oblasti, kontakty na české cestovní kanceláře, kontakty na průvodce, kteří mohou doporučit náš bar k návštěvě, zviditelnění našeho pivního baru na internetových stránkách města Omiš. Kontakty na lokální cestovní kanceláře, na místní průvodce. Mnoho turistů přijíždí do města sjíždět řeku Cetina na raftu – umístit plakát. Na propagaci budeme vynakládat ročně 2% z tržeb. České cestovní agentury vhodné ke kontaktu: CK Dalmatour(dalmatour.cz), CK Jadrantour(jadrantour.cz), CK Apple Tour(appletour.cz), CK Atlantika(atlantika.cz).

Zakladatelský rozpočet Po založení společnosti (viz Zahajovací rozvaha tab.8) následují další kroky. Vybudovat restauraci – pivní bar o kapacitě 32 míst znamená pronajmout nebo zakoupit nemovitost o velikosti obsluhující plochy alespoň 50m2. Společnost má možnost zakoupit budovu v hodnotě 750.000 HRK. Společníci předpokládají, že s přílivem investic do regionu stoupne cena nemovitostí a že se zakoupenou budovu později podaří prodat dráž, než byla koupena. Dále je nutné nakoupit vybavení baru v hodnotě 65.500HRK a vynaložit 50.000HRK na stavební úpravy interiéru. Za služby spojené se založením společnosti a za propagaci před zahájením provozu bude třeba vynaložit 16.000HRK Na počátek provozu je třeba zakoupit zásoby v hodnotě 20.250HRK. Celkem činí počáteční potřeba kapitálu 901.750 HRK. Z vlastních zdrojů je možné na tuto investici vyčlenit 901.750 HRK, což bude odpovídat hodnotě základního kapitálu společnosti. Česká strana má 75% podíl na ZK, chorvatská 25% a oba společníci se ve stejném poměru podílejí na financování vkladem v hotovosti.

- 27 -

Účet zakládáme v peněžním ústavu Privredna banka Zagreb [21), který má ve městě pobočku a patří kapitálově k největším bankám v zemi.

Tabulka č. 8: Zahajovací rozvaha k 1.1.2007 Aktiva Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný Dlouhodobý hmotný Dlouhodobý finanční Oběžná aktiva Zboží Účty v bankách

901 750 Pasiva 0 Vlastní kapitál 0 Základní kapitál HV běžného 0 úč.období 0 Cizí zdroje 901 750 0 901 750

901 750 901 750 901 750 0 0

Tabulka č. 9: Potřeba kapitálu před zahájením provozu (HRK): Nákup budovy 750.000 Rekonstrukce 50.000 Vybavení baru 65.500 Pořízení zásob 20.250 Služby 16.000 Celkem 901.750

Pravidelné měsíční platby od zahájení provozu. Mzdy (2 zaměstnanci): 8.000 HRK Pojištění (16,6%z hrubé mzdy hradí zaměstnavatel): 1.328 HRK Energie, služby : 2.000 HRK Zboží: 40.500 HRK

Tabulka č. 10: Rozvaha k 31.5.2007 Aktiva Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný Dlouhodobý hmotný Stavby Samost.mov.věci a soubory mov.věcí Dlouhodobý finanční Oběžná aktiva Zboží Účty v bankách

885 750 Pasiva 865 500 Vlastní kapitál 0 Základní kapitál HV běžného 865 500 úč.období 800 000 65 500 0 Cizí zdroje 20 250 20 250 0

- 28 -

885 705 885 705 901 705 -16 000

0

Tabulka č. 11: Výsledovka ke dni 31.5.2007 Tržby za prodej zboží Finanční výnosy Náklady na prodané zboží Spotřeba mat.a energie Služby Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy HIM Zisk před zdaněním Daň (20%) HV k 31.5.2007

0 0 0 16 000 0 0 0 -16 000 -16 000

Tabulka č. 12: Plán odpisů Odpisy: Odpisová skupina DHM 5. (30let) budova 1. (4roky) soubor mov.věcí Celkem:

1. rok

další roky

800000x0,014 =11200 65500x0,142 =9301 20501

800000x0,034 =27200 65500x0,286 =18733 45933

* Pozn.: Odpisové sazby DHM jsme použili dle českých daňových a účetních zákonů, proto budou i další výpočty ovlivněny použitou metodikou ČR sazeb. Při snaze získat chorvatskou metodiku výpočtu daňových a účetních odpisů autor narazil na problém a sice placenou službu. Specialisté na chorvatské účetnictví nebo daně jsou uvedeni v internetové databázi daňové a účetní komory a autor nalezl pouze čtyři osoby. Sazby se pohybovali od 10.000Kč do 13.000Kč za tuto informaci. Také CzechTrade [12] by tuto informaci poskytl v rámci svých placených služeb.

Plán tržeb Odhad vychází z kapacity budoucího podniku, počtu konkurentů v okolí, teoretického množství zákazníků, kteří přicházejí jako hosté našeho podniku v úvahu a především zkušeností z místa působení podobných typů a velikosti podniku.

Tabulka č. 13: Očekávané tržby v prvním roce podnikání Měsíc Tržby měsíčně v HRK Z toho: Pivo Nealko Ostatní Počet dnů v měsíci Denně v HRK

červen 84000

červenec 84000

srpen 84000

září 84000

Celkem 336 000

54000 21000 9000 30 2800

54000 21000 9000 30 2800

54000 21000 9000 30 2800

54000 21000 9000 30 2800

216000 84000 300000

- 29 -

Počítáme s postupným zvyšováním tržeb v průběhu června, vrcholem v červenci a srpnu a snižováním tržeb v září. Údaje v tabulce udávají průměrné měsíční hodnoty během jednoho roku. V rámci našich kapacitních a personálních možností (2zaměstnanci) jsme schopni zvládnout očekávaný nárůst prodeje v červenci a srpnu o přibližně 30% vyšší, než je náš průměrný měsíční plán. Minimální cena za kterou budeme realizovat naše prodeje je s ohledem na konkurenci následující: Pivo: 12 HRK za 0,5l tj. 24 HRK/litr Točená limonáda: 7 HRK za 0,5l tj. 14 HRK/litr Očekáváme návštěvnost v průměru 100 hostů denně a útratu 28 HRK na 1 hosta.

Tabulka č. 14: Přehled příjmů a výdajů od zahájení provozu 1.6.2007 – 31.12.2007 Zahájení provozu červen červenec výdaj příjem výdaj 38 500 84 000 8 000 1 750 1 328 250 1 750 20 250 250 7 420 40 500 68 170 84 000 51 828 15 830

příjem 84 000

84 000 32 172

srpen výdaj příjem 8 000 84 000 1 328 1 750 250 40 500 51 828 84 000 32 172

Celkem

září výdaj 8 000 1 328 1 750 250 40 500 51 828

příjem 84 000

84 000 32 172

říjen výdaj 8 000 1 328

3 000 12 328

Příjem 0

0 -12 328 100 018

- 30 -

5. Finanční plán Údaje z finančního plánu jsou obsaženy v tabulkách č.15, 16, 17. Z finančního plánu je zřejmé, že společnost dosahuje každoročně kladného hospodářského výsledku. Největší výdaj během prvního roku podnikání představuje nákup objektu 750.000 HRK, jeho rekonstrukce 50.000 HRK a nákup vybavení baru 65.500 HRK. V prvním roce podnikání představují náklady za služby, daně a poplatky nejvyšší podíl nákladů za celou dobu podnikatelské činnosti. Je to zapříčiněno dvěma okolnostmi: platbou 5% daně z pořizovací ceny objektu ve výši 37.500 HRK a dále jednorázově vyššími náklady (16.000 HRK) souvisejícími se založením společnosti a její propagací před uvedením podniku do provozu. Daň 37.500 HRK je placena již během prvního měsíce provozu, tj. v měsíci červnu a příjmy z prodeje generují dostatečný peněžní tok na její zaplacení. Výsledkem je kladný cash flow ve výši 15.830 HRK za měsíc červen. Platba daně tak krátce po zahájení provozu představuje určité riziko pro likviditu společnosti v době, kdy se ještě přesně neví, jak si společnost v podnikání povede. Pro případ, že by daň nemohla zaplatit, požádala by společnost o odklad s placením daně, nakoupila by v červnu méně zásob, anebo by ji uhradila z vlastních zdrojů společníků. Společnost ale nemusí první měsíc platit mzdy a pojištění ve výši 9.328 HRK (výplaty jsou až v měsíci červenci), takže má určitou finanční rezervu. Společnost neeviduje v rozvaze koncem roku žádné zásoby. Vzhledem k povaze zásob by to ani nebylo možné. Pivo na export, které nakupuje, má sice prodlouženou dobu trvanlivosti na 6 měsíců, ale doba přestávky v provozu je 8 měsíců. Kromě toho by se dlouhodobá vázanost finančních prostředků v zásobách negativně projevila na rentabilitě. Společnost končí provoz každoročně v září a zahajuje ho příštím rokem v červnu. Pracovní kapitál dosahuje kladné hodnoty, oběžná aktiva pokrývají veškeré krátkodobé závazky společnosti. Společnost neváže finanční prostředky v zásobách, ale má je umístěny na bankovních účtech. Z důvodu vyššího zhodnocení jsou finanční prostředky ukládány na termínované vklady, na kterých se úroková sazba pohybuje v závislosti na délce vkladu a výši úložky od 3,25% p.a. na jeden měsíc do 4% p.a. na 6 měsíců. Cizí zdroje vykazované na konci roku představují krátkodobé závazky vůči finančnímu úřadu. Podstatnou část položky služby ve výsledovce tvoří náklady na propagaci. Společníci se rozhodli vynakládat 2% z ročních tržeb na propagaci firmy. S ohledem na lokální působení tento náklad považují za dostatečný. Kromě prvního roku představují odpisy a osobní náklady nejvyšší podíl na nákladech vykázaných ve výsledovce. Osobní náklady rostou o 3% ročně, což je v souladu s roční mírou inflace v zemi. Daň z prodeje ve výši 3% vykázaná v rozvaze představuje závazek z titulu placení daně z prodejní ceny nápojů, kterou má povinnost odvádět každý subjekt, a jejíž přesnou výši určuje obec v místě podnikání podnikatele. Rozmezí tohoto poplatku-daně je podle zákona od 1%-3%, tento plán počítá s poplatkem v horní hranici pásma. Plán tržeb předpokládá druhým rokem nárůst o 15%, v následujících letech o 5% každým rokem až do doby ukončení podnikání v roce 2010. Plán uvažuje s prodejem majetku podniku za 1.210.000 HRK při zůstatkové ceně DHM 720.800 HRK.

- 31 -

Tabulka č. 15: Rozvaha 2007 – 2010 Rozvaha Aktiva Stálá Budovy Sam.mov. Oběžná Účty v bankách Pasiva Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku HV min.let HV. za úč.obd. Cizí zdroje Krátkodobé záv. Daň z příjmu Daň z prodeje (3%)

1 2 3 4 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009 31.12.2010 945 017 844 999 788 800 56 199 100 018 100 018 945 017 929 164 901 750

1 033 521 799 066 761 600 37 466 234 455 234 455 1 033 521 1 004 370 901 750

1 118 575 753 133 734 400 18 733 365 442 365 442 1 118 575 1 087 040 901 750

1 702 898 0 0 0 1 702 898 1 702 898 1 702 898 1 579 726 901 750

27 414 15 853 15 853 6 853

27 414 75 206 29 152 29 152 18 802

102 620 82 670 31 535 31 535 20 668

185 290 492 686 123 171 123 171 123 171

9 000

10 350

10 867

Tabulka č. 16: Výsledovka 2007 – 2010 1 2 3 4 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009 31.12.2010 Tržby za prodej zboží Finanční výnosy Výnosy z DIM Zůstatková cena prodaného DIM Náklady na prodané zboží Spotřeba mat.a energie Služby (2%ročně prop.) Pojištění nem. Osobní náklady (růst 3%) Daně a poplatky Odpisy HIM Zisk před zdaněním Daň (20%) HV za účetní období

336 000

162 000 7 000 26 720 700 37 312 47 500 20 501 34 267 6 853 27 414

386 400 1 000

178 200 7 350 10 728 700 38 431 12 050 45 933 94 008 18 802 75 206

- 32 -

405 720 2 345

187 110 7 718 11 114 700 39 584 12 567 45 933 103 338 20 668 82 670

426 006 3 654 1 210 000 720 800 196 465 8 103 11 520 700 40 772 13 110 32 333 615 857 123 171 492 686

Tabulka č. 17: Přehled peněžních toků od 1.1. 2007 – 31.12. 2007. Stav peněžních prostředků na počátku období Nákup budovy Rekonstrukce Vybavení baru Příjem z prodeje zboží Výdaje na nákup zboží Výdaje za služby Daně a poplatky Pojištění nem. Osobní náklady Výdaje za materiál a energii Čisté zvýšení resp.snížení peněž.prostř. Stav peněžních prostředků na konci období

901 750 -750 000 -50 000 -65 500 336 000 -162 000 -26 720 -38 500 -700 -37 312 -7 000 -801 732 100 018

- 33 -

6. Finanční analýza Likvidita Ukazatel likvidity je poměrem toho, co se platí a co je třeba zaplatit. Ukazatel běžné likvidity ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je obecně pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku. Rentabilita tržeb (zisková marže) Ukazatel informuje o tom, jak je podnik ziskový ve vztahu k tržbám po odpočtu všech nákladů. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Ukazatel informuje o tom, jak se podařilo zhodnotit vložené prostředky do podnikatelské činnosti. Čím vyšší tento údaj je, tím lépe. Tabulka č. 18: Poměrové ukazatele Likvidita Zisková marže Rentabilita vlastního kapitálu

31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009 31.12.2010 6,3 8,0 11,6 13,8 8,2 19,5 20,4 115,7 3,0

7,5

7,6

31,2

Zdroj: vlastní výpočty

Likvidita a rentabilita tržeb jsou na příznivé úrovni a jejich hodnoty se meziročně ještě zvyšují. Naopak rentabilita vlastního kapitálu společnosti je v prvním roce velmi nízká. To je zapříčiněno již zmiňovanými jednorázovými náklady, které byly vynaloženy v souvislosti se založením společnosti a zahájením jejího provozu. Z pohledu vlastníků by dlouhodobě taková hodnota nebyla udržitelná a společnost by pravděpodobně byla odsouzena k zániku. Je důležité aby ROE bylo vyšší než úroky, které by investor obdržel při jiné formě investování např. z obligací, termínovaného vkladu. Hodnota 3,0 je dokonce nižší, než je výnos, který by společnost mohla získat z termínovaného vkladu v bance kam ukládá svoje volné finanční prostředky. Přestože ROE v dalších letech překračuje úročení termínovaného vkladu, jeho hodnota není příliš vysoká, pokud se vezme v úvahu fakt, že investor na sebe bere vysoké riziko a měl by požadovat vyšší zhodnocení. Hlavní příčinu tak nízké hodnoty lze spatřit ve vysokém podílu vlastního kapitálu, kterým byl celý projekt financován. Čerpání úvěru by za určitých podmínek vedlo k vykázání lepších hodnot ukazatele ROE.

- 34 -

7. Ukončení podnikatelské činnosti Náš plán počítá s tím, že po čtyřech letech provozu baru ukončíme svoji podnikatelskou činnost a majetek zlikvidníme. Hlavním důvodem záměru prodat majetek podniku v roce 2010 je předpoklad vstupu Chorvatska do EU. Toto s sebou na jedné straně přinese zavedení přísnějších hygienických předpisů a s tím souvisejících vysokých nákladů, které by s ohledem na sezónní charakter podnikání výrazně snížili výnosnost podnikání. Naopak na druhé straně bude vrcholit zájem o nemovitosti, takže doba pro prodej bude ideální. A za třetí: z rodinných důvodů již nechceme podnikat na území cizího státu.

Likvidace investice, prodej DHM. Koncem čtvrtého roku podnikání svoji činnost ukončíme a všechen majetek převedeme do likvidní formy. Objekt koupený před čtyřmi lety za 800.000HRK včetně investice do rekonstrukce prodáváme za 1.200.000HRK a za 10.000HRK prodáváme již plně odepsané vybavení baru. Po zaplacení daní a poplatků obdržíme částku 1.702.878 HRK (viz.Tab. č.15) Doba návratnosti Doba návratnosti (úhrady) je takové období (počet let), za které tok příjmů přinese hodnotu rovnající se původním výdajům na investici. Doba úhrady projektu, v případě, že by nebyl ukončen ve 4. roce a za předpokladu stejného příjmu od 4 roku by byla 7,5 roku. Tabulka č. 19: Peněžní příjmy z investice Období CF i = 3%* PV Suma PV 1. - 4.rok

1. 72604 1,030

2. 86645 1,060

70489,32 1527679,49

81740,57

3. 123522 1,092

4. 1420126 1,125

113115,38 1262334,22

Zdroj: vlastní výpočty Vyhodnocení, zda investovat do projektu Součet současných hodnot budoucích příjmů je 1.527.679HRK. Původní vklad 901.750 HRK. NPV = 625.929 HRK Pokud budou splněny výše uvedené předpoklady, investici je výhodné realizovat. * Pozn.: Pokud připočítáme prémii za riziko v tomto oboru, kterou autor nezná vyjde NPV nižší a projekt bude méně výhodný. Podmínkou však je NPV > 0. Potvrzení, vyvrácení hypotézy Vývoj kurzu chorvatské měny vůči české koruně neměl za posledních 5 let žádné extrémní výkyvy a pro výpočet předpokládáme, že tomu tak bude i příští 4 roky. Proto: Vklad do bezrizikových (4-letých) dluhopisů ČR na počátku r. 2007. Hodnota vkladu počátkem roku 2007:901.750 HRK (neprovádíme konverzi) Výnos (předpoklad): 3% Délka vkladu: 4 roky Hodnota vkladu koncem roku 2010: 1.014.927 HRK. Hodnota vkladu do společného podniku koncem roku 2010: 1.702.878 HRK.

- 35 -

Vnitřní míra výnosu (vnitřní výnosové procento) [22] Lze jej definovat jako takovou úrokovou míru, při které se současná hodnota peněžních příjmů z investice rovná kapitálovým výdajům. Metodou aproximace jsme zjistili, že vnitřní míra výnosu se pohybuje mezi 15%-20%. Dosazením do vzorce VVP=in + ČSHn/ (ČSHn+ČSHv) x (iv-in) vypočteme hodnotu vnitřní míry výnosu. VVP=19,18%.

- 36 -

Závěr Cílem mé práce bylo vytvořit podnikatelský záměr pro služby v oblasti pohostinství poskytované na vybraném zahraničním trhu. Dalším cílem bylo zjistit výnosnost této investice a porovnat ji s výnosem při uložení do bezrizikových státních dluhopisů emitovaných v české měně. V návaznosti na tyto cíle jsem v úvodu vyslovil hypotézu „Mohu očekávat, že výnosnost investice do restaurace bude vyšší, než při uložení kapitálu do bezrizikových dluhopisů ČR emitovaných v korunách“. Obou cílů mé práce bylo dosaženo. Domnívám se, že podnikatelský plán, který jsem vytvořil, dává věrný obraz o možnostech podnikání v Chorvatsku a může být vodítkem pro podnikatele, který vstupuje na tento trh. Popisuje úskalí, která jsou spojená se získáváním informací o této zemi. Vzhledem k tomu, že Chorvatsko není dosud členem EU, nejsou statistické údaje o této zemi často k dispozici v českém jazyce, případně jsou zastaralé. Prameny je zapotřebí hledat na internetové síti chorvatských institucí a podniků. Pokud tam jsou k dispozici, často bývají pouze v chorvatštině. Za předpokladu splnění všech podmínek plánu lze prohlásit, že i v úvodu vyslovená hypotéza byla potvrzena. Výnosnost investice do restaurace je vyšší, než při investování do bezrizikových státních dluhopisů ČR. Autor si je vědom tenkého ledu, na který se pouští při odhadu prodejní ceny majetku za čtyři roky. Tato odhadovaná cena také ovlivňuje celkovou výnosnost investice. Pro srovnání autor zvolil zdánlivě nesrovnatelné – výnos státního dluhopisu ČR. Toto má původ v odlišném vnímání rizika. Konzervativní investor s averzí k riziku zřejmě tento podnikatelský záměr odmítne a položí si otázku, zda má vůbec smysl se do podnikání v zahraničí pouštět a zda si raději nekoupit bezpečný dluhopis ČR, ze kterého plynou sice nízké, avšak jisté výnosy. Na základě tohoto plánu by poučený konzervativní investor možná raději svoje peníze umístil na dlouhodobý termínovaný vklad v chorvatské bance, který nabízí vyšší zhodnocení než dluhopisy ČR. Prapůvodní myšlenka autora provozovat v Chorvatsku restauraci na bázi franšízy „Švejk restaurant“ se ukázala jako slepá ulička hlavně z důvodu dalších investic, které by jen do stylového interiéru znamenaly vynaložit přibližně 1 mil. Kč a do gastronomického vybavení kuchyně dalších 0,5 mil. Kč navíc. Přesto však nechtěl autor od svého záměru upustit a chtěl využít dobrého kontaktu s místním člověkem spolu s nabídkou na koupi nemovitosti. Výsledkem se stal tento podnikatelský záměr pivního baru, který současně umožnil založením společného podniku odstranit dva problémy: nabytí nemovitosti cizincem a získání pracovního povolení. Je zřejmé, že podnikání v cizí zemi přináší podnikateli více těžkostí a daleko více nároků na přípravu, než kdyby začal podnikat v prostředí, ve kterém roky žije. Také se zpočátku spolupráce s chorvatským společníkem jevila velmi slibně, postupně však společník vyvíjel stále menší aktivitu a ochotu ke spolupráci a veškeré záležitosti týkající se podnikání a jeho rozvoje musel řešit autor projektu sám. Dalším úskalím tohoto projektu se může jevit nízký stupeň využití fixních aktiv a nízká rentabilita vlastního kapitálu, která je dána nákupem nemovitosti z vlastních zdrojů. Možným řešením je samozřejmě varianta nájmu prostor, ovšem v tomto případě zase není jisté, zda se podaří získat nájemní prostory na lukrativním místě a není možné předem eliminovat - 37 -

případné problémy s majitelem nemovitosti, v níž podnikáme. A čím delší dobu investice trvá, tím více je ovlivněna proměnlivostí prostředí, která se velmi špatně odhaduje. Při získávání informací pro zpracování tohoto podnikatelského záměru autor mimo jiné využil nabídku služeb agentury CzechTrade, pobočky v Zagrebu. Kromě obecných informací o možnostech založení firmy v Chorvatsku a doporučení na místní advokátní kanceláře však další potřebné informace, např. strukturu spotřebitelů z hlediska národnosti v určité lokalitě nebo informaci o odpisech, bylo možné získat údajně pouze za úhradu s tím, že CzechTrade za tyto informace také platí místním zdrojům. Což se následně ukázalo jako nepravdivá informace, neboť při přímém mailovém kontaktu autora s místním úřadem v Omiši, mu byly požadované informace poskytnuty velmi ochotně, rychle a bezplatně. V této souvislosti se dále jeví jako zajímavá nabídka vládního portálu pro zakládání firem HITRO.HR, slibující založit firmu během několika dní v rámci balíčku všech služeb.

- 38 -

Seznam použité literatury: (1) SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika.2.vydání.Praha : C. H. Beck, 2000. 456stran. ISBN 80-7179-388-4. (2) FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1.vyd., Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 356 stran. ISBN 80-247-0939-2. (3) VEBER, J., SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2005. 304 stran. ISBN 80-247-1069-2. (4) STRUCK, U. Přesvědčivý podnikatelský plán. Přeložil Ing.Jiří Vašenda. 1.vyd. Praha: Management Press, 1992. 136 stran. ISBN 80-85603-12-8. (5) BARROW, C. Základy drobného podnikání. 1.vyd. Praha, Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-232-8. (6) HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku. 1 .vyd. Praha: Victoria Publishing, a.s. 1996. ISBN 80-85865-07-6. (7) Službene Stranice, Grad Omiš, Červen 2006. Dostupný na www: http://www.omis.hr/e-mail.htm (8) Státní statistický úřad Chorvatska. (citace 2006-04-20). Dostupný na www: http://www.dzs.hr/ (9) BusinessInfo.cz, oficiální portál pro podnikání a export. (citace 2006-01-08). Dostupný na www: http://www.businessinfo.cz/cz/ (10) Vládní portál pro zakládání firem, HITRO.HR.Červen 2006. Dostupný na www: http://www.hitro.hr/ (11) Velvyslanectví české republiky v Chorvatsku. Dostupné na www: http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?ParentIDO=297&ido=11079&amb=92&idj=1 (12) CzechTrade, zahraniční kancelář v Záhřebu, (citace 2006-05-01). Dostupný na www: http://www.czechtradeoffices.com/Global?xml=/office/croatia-zagreb/contacts (13) Chorvatský pozemkový registr. Dostupný na www: http://e-izvadak.pravosudje.hr/mpweb/main.jsp (14) Chorvatská hospodářská komora, How To Start Up an Enterprise in Croatia. (citace 2006-05-11). Dostupný na www: http://www.hgk.hr/en/pdf/TD_njem_10_2004_web.pdf (15) Chorvatská hospodářská komora, Croatien ihr Wirtschaftspartner. (citace 2006-05-11). Dostupný na www: http://www.hgk.hr/en/pdf/Cro_partner_de.pdf (16) Ministerstvo financí Chorvatska, chorvatský daňový systém.Červen 2006. Dostupný na www: http://www.pu.mfin.hr/en/porezi/v_poreza.asp?id=b01d1 (17) Ministerstvo financí České republiky, Smlouva o zamezení dvojího zdanění. Dostupný na www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/prehled_smluv.html (18) Export.cz , stránky podpory obchodu. (citace 2006-01-08 ). Dostupný na www: http://www.export.cz/index.asp?p=info (19) C.O.T. business, internetový server cestovního ruchu. (citace 2006-01-08). Dostupný na www: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=206 (20) CzechTourism. Dostupný na www: http://www.czechtourism.cz/index.php?show=003010&id_lang=2&mitem= (21) Privredna banka Zagreb. Červen 2006. Dostupný na www: http://www.pbz.hr/ (22) VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 1999. ISBN 80-86119-21-1. - 39 -

Seznam tabulek: Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č.

1: Platy v hotelích a restauracích…………………………………………….....15 2: Platová pásma………………………………………………………………..16 3: Počet zahraničních turistů v Chorvatsku v roce 2005……………………….19 4: Počet Čechů v cizích zemích...………………………………………………20 5: Počet turistů a nocí strávených v ubytovacích kapacitách města Omiš……...20 6: Průměrná doba pobytu……………………………………………………….20 7: Turistika Chorvatska v letech 2003-2005……………………………………21 8: Zahajovací rozvaha k 1.1.2007………………………………………………28 9: Potřeba kapitálu před zahájením provozu……………………………………28 10: Rozvaha k 31.5.2007…………………………………………………………28 11: Výsledovka ke dni 31.5.2007………………………………………………...29 12: Plán odpisů…………………………………………………………………...29 13: Očekávané tržby v prvním roce podnikání…………………………………..29 14: Přehled příjmů a výdajů od zahájení provozu………………………………..30 15: Rozvaha 2007-2010………………………………………………………….32 16: Výsledovka 2007-2010………………………………………………………32 17: Přehled peněžních toků od 1.1.2007-31.12.2007…………………………….33 18: Poměrové ukazatele………………………………………………………….34 19: Peněžní příjmy z investice…………………………………………………...35

- 40 -

- 41 -

- 42 -

- 43 -

- 44 -

- 45 -