Komparace vybraných parametrů turistického využívání hřebenových partií Krkonoš v posledním desetiletí ( )

Bartoš L. & Čihař M. 2010: Komparace vybraných parametrů turistického využívání hřebenových partií Krkonoš v posledním desetiletí (1999–2008). Opera Corcontica 47/2010 Suppl. 1: 283–292

Komparace vybraných parametrů turistického využívání hřebenových partií Krkonoš v posledním desetiletí (1999–2008) Comparison of selected parameters of tourism exploitation in ridge parts of the Krkonoše Mountains in the last decade (1999–2008) Lubomír Bartoš & Martin Čihař Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, Albertov 6, 128 43 Praha 2, CZ, [email protected], [email protected]

Abstrakt Studie se zabývá kvantitativními změnami návštěvnosti a změnami názorů a preferencí návštěvníků hřebenových partií Krkonoš během posledních deseti let (1999–2008). Vychází přitom ze standardních desetidenních šetření vždy na vrcholu letní turistické sezóny ve dvou klíčových referenčních bodech (rozcestí U čtyř pánů a Luční bouda). Byl podchycen statisticky významný úbytek celkového počtu návštěvníků zhruba o 18 % a markantní nárůst cykloturistů (více než 3,3 krát). Prokazatelně se rovněž změnila vzdělanostní struktura návštěvníků, jimi preferovaný typ výletů nebo percepce vnímání intenzity turistického ruchu ve frekventovaných turistických střediscích na území KRNAP. Abstract This study deals with quantitative changes and changes in visit rate, opinions and preferences of visitors in the ridge part of the Krkonoše Mountains during last ten years (1999–2008). The study appears from standard ten days’ surveys which are held at the height of the summer season at two key monitoring points (crossroads U čtyř pánů and Luční bouda). A statistically significant decrease (18 %) in the total number of visitors was detected in this period. The number of cyclists increased more than 3,3 times. Significant changes are in educational structure of visitors, in preffered type of trips and in perception of the perceived numbers of visitors in touring centres in the Krkonoše Mts National Park. Klíčová slova: Keywords:

udržitelný turismus, environmentální management, psychologická kapacita, národní park a biosférická rezervace sustainable tourism, environmental management, psychological capacity, national park and biosphere reserve

Úvod Management chráněných území se dnes neobejde bez dostatečné komunikace s odbornou a laickou veřejností, podnikateli i vlastníky. Veřejnost je nutné informovat, vzdělávat a pokusit se o její participaci na správě a rozvoji území. Takový přístup pomáhá zajistit větší zájem a podporu území, odpovědné chování k němu (konflikty a problémy vznikají často jenom kvůli nevědomosti). Návštěvníci by měli mít k informacím snadný přístup (Williams & Shaw 1996).

283

Bartoš L. & Čihař M.: Komparace využívání hřebenových partií Krkonoš (1999–2008).

Z výše uvedeného vyplývá fakt, že pro moderní management chráněných území jsou nezbytné průzkumy zabývající se potřebami a názory návštěvníků (Cope et al. 2000, Ceballos-Lascuráin 1996). Čím více přesných informací o návštěvnících určitého území získáme, tím lepší příležitosti se nabízejí pro dobrý management území. Kvantita návštěvníků se zjišťuje většinou ručním zaznamenáváním, stále více se prosazují moderní technologie (elektronická počitadla). Návštěvnické názory a charakteristiky návštěvníků se zjišťují dotazníkovými šetřeními (Cope et al. 2000). Cílem této studie bylo vyhodnotit data o návštěvnosti a návštěvnících Krkonošského národního parku, porovnat kvantitativní aspekty návštěvnosti a dále charakteristiky, názory, postoje návštěvníků a jejich změny mezi roky 1999 a 2008. Využíváme vybrané výsledky dlouhodobého monitoringu indikátorů udržitelného turismu v centrální části Krkonošského národního parku. V rámci dlouholetého projektu Univerzity Karlovy v Praze, Přírodovědecké fakulty, Ústavu pro životní prostředí, jehož nositelem je RNDr. Martin Čihař, CSc., probíhá již od roku 1997 v referenčních bodech (rozcestí Luční bouda a U čtyř pánů od roku 1999) vždy na vrcholu letní turistické sezóny standardizované desetidenní kvantitativní sčítání turistů, cykloturistů a projíždějících automobilů. Výsledky jsou základem monitoringu udržitelného turismu v hřebenových partiích KRNAP a umožňují srovnání trendů v časových řadách podobně jako komparaci s ostatními národními parky a dalšími zájmovými územími ochrany přírody a krajiny v České republice (Čihař et al. 2002). Paralelně s kvantitativními šetřeními jsou formou dotazníkových šetření (řízené rozhovory, náhodný výběr) oslovováni návštěvníci centrálních částí KRNAP. Standardizované dotazy jsou zaměřeny na předem vybrané okruhy názorové a socio-demografické struktury účastníků ankety. Získaná data jsou potenciálně dobře využitelná pro environmentální management v lokálním, regionálním i v celostátním měřítku.

Metodika Kvantitativní monitoring Pro sčítání návštěvníků byla použita precizní a spolehlivá metoda přímého pozorování na vybraných profilech. Použití standardní metody umožňuje vynikající a bezproblémovou srovnatelnost výsledků s daty z analogických výzkumů v různých dalších zájmových částech České republiky. Během šetření byli zvlášť zaznamenáváni pěší turisté, cyklisté a motorová vozidla. Terénní průzkumy probíhaly v rámci desetidenních monitoringů každodenně od 9. do 17. hodiny. Dotazníkové šetření Základní technikou sběru dat byly tzv. řízené rozhovory (Disman 1993), umožňující přímé a bezprostřední interakce s respondentem. Nástrojem této techniky byl standardizovaný dotazník. Při vlastním dotazování bylo programově eliminováno vzájemné ovlivňování respondentů, čímž bylo dosaženo stabilně vysoké vypovídací schopnosti a reprezentativnosti získávaných údajů (Sollárová & Kollárik 2005). Dotazníky a výběr respondentů V dotazníky byly použity otázky uzavřené, otevřené a polootevřené, alternativní, selektivní i škálové (Disman 1993). Vynechány přitom byly příliš emotivní, zavádějící nebo komplikované otázky, které mohly ovlivnit kvalitu a hodnověrnost získávaných dat (Pecáková 1995). Dotazníky byly realizovány ve čtyřech rovnocenných jazykových mutacích, české, polské, německé a anglické. Druhoplánově dotazník plnil a plní v rámci všech našich analogických výzkumů zároveň důležitou funkci environmentálně-výchovnou. Komunikace s návštěvníky a vzájemná výměna informací je další důležitou a dlouhodobou stránkou celého projektu (Čihař et al. 1999, Čihař & Třebický 2000, Stoll-Kleemann 2001). Vlastní výběr respondentů v terénu byl prováděn pomocí náhodného výběru. Ten obecně předpokládá, že každá část populace má stejnou šanci být zařazena do výběrového souboru (Pecáková 1995; Pecáková et al. 2000; Trakolis 2001).

284

Opera Corcontica 47/2010 suppl. 1

Dotazníky byly vyplňovány anonymně. Otázky dotazníku vytvářely několik tematických bloků. První z nich se zabýval vybranými aspekty rekreace a rekreačních aktivit respondentů. V dalším bloku se nacházely otázky zaměřené na reflexi managementu ochrany přírody, stav životního prostředí a jejich hodnocení. Třetí blok zkoumal hodnocení intenzity turistického ruchu a spokojenost respondentů s náklady na jejich dovolenou v Krkonoších. Poslední blok specifikoval demografické charakteristiky respondenta. Elementární výsledky dotazníkových šetření byly k primárnímu zpracování převedeny do programu MS Access a následně exportovány do programu MS Excel. Další podrobné zpracování bylo provedeno v programu Statgraphics Plus version 3.1. Statisticky významné rozdíly odpovědních spekter srovnávaných skupin respondentů byly testovány pomocí chí-kvadrát testu χ2 (chí square test) na hladině významnosti 0,05 (5 %) (Hendl 2006).

Výsledky a diskuse Kvantitativní šetření V roce 1999 byl i v roce 2008 byl z deseti sledovaných turistických směrů jako nejrušnější determinován úsek Luční bouda – Sněžka [denní průměr 627 záznamů (zhruba 315 fyzických průchodů) v roce 1999 a 568 záznamů (279 fyzických průchodů) v roce 2008] – viz Obr. 1 a 2. Nejnižší úroveň turistického provozu byla v roce 2008 zaznamenána ve směru U čtyř pánů – Mumlava (denní průměr 78 záznamů, tj. 39 průchodů), analogicky jako v roce 1999 (denní průměr 99 záznamů, okolo 50 průchodů) – viz Obr. 3 a 4. Nejrušnějším dnem v týdnu v roce 1999 byla v obou uzlových bodech středa (U čtyř pánů přes 1820 průchodů, v rozcestí Luční bouda 1720 průchodů), nejslabší bylo ve stejném ohledu úterý (U čtyř pánů okolo 130 průchodů a u Luční boudy zhruba 170 průchodů). Nejrušnějším dnem v týdnu v roce 2008 byla na rozcestí U čtyř pánů neděle, 1082 průchodů, na rozcestí Luční bouda to byl čtvrtek, 1560 průchodů. „Turisticky nejslabším“ dnem byla na obou stanovištích druhá monitorovaná sobota (U čtyř pánů pouze 26 průchodů, Luční bouda 45 průchodů). Denní dynamiku frekvence pěších turistů v roce 1999 charakterizuje jednovrcholová křivka s maximem v odpoledních hodinách (U čtyř pánů mezi 13. a 14. hodinou, Luční bouda přibližně o hodinu později). V roce 2008 popisovala analogickou charakteristiku jednovrcholová křivka s maximem mezi 13. a 14. hodinou na obou sledovaných křižovatkách. Z hlediska cykloturismu byla v roce 1999 se 140 průjezdy jako frekventovanější shledána lokalita U čtyř pánů, v profilu Luční bouda bylo zaznamenáno 50 průjezdů, v roce 1999 nebyl v obou lokalitách oficiálně příjezd cyklistů umožněn. V roce 2008 zažívaly obě monitorované lokality svoji „zoficionalizovanou“ cykloturistickou premiéru. Více využíváno bylo přitom rozcestí U čtyř pánů (457 průjezdů), u Luční boudy jsme podchytili 177 průjezdů. Týdenní dynamika počtů cyklistů v roce 1999 kopírovala trend týdenní dynamiky pěších s maximem zhruba uprostřed týdne. V roce 2008 byl na křižovatce U čtyř pánů cyklisticky nejrušnějším dnem čtvrtek (126 průjezdů), na Luční boudě to byla neděle (49 průjezdů) Denní dynamika cyklistů v roce 1999 byla charakterizována dvěmi kulminacemi, první v odpoledních hodinách (13. až 14. hodina) a druhou v pozdějších odpoledních hodinách (mezi 15. až 17. hodinou). Také v roce 2008 byla denní dynamika cyklistů charakterizována dvěma maximy. U čtyř pánů to bylo mezi 12. a 13. hodinou a pak mezi 14. až 15. hodinou, u Luční boudy mezi 13. a 14. hodinou a poté mezi 16. až 17. hodinou. Celkově bylo v roce 1999 zaznamenáno 14 909 pěších turistů, 190 cyklistů a 91 automobilů. V roce 2008 bylo zaznamenáno 11 737 pěších turistů, 634 cyklistů a 85 automobilů. Sledujeme statisticky významný nárůst počtu cykloturistů více než 3,3 krát (p<0.05) mezi roky 1999 a 2008, celkový počet všech návštěvníků se snížil o 18 %, což je statisticky významný pokles (p<0.05).

285


Kozí hřbety 700 500 300 Kaplička

Bílé Labe

100

tam zpět oba směry

-100

Sněžka

Stawy

Obr. 1. Průměrné denní počty pěších turistů – rozcestí Luční bouda (1999). Fig. 1 Average daily number of hikers – crossroad Luční bouda (1999) (blue – there, red – back, green – both directions). Kozí hřbety 600 400 200

Kaplička

Bílé Labe

0 tam zpět oba směry Sněžka

Stawy

Obr. 2. Průměrné denní počty pěších turistů – rozcestí Luční bouda (2008). Fig. 2 Average daily number of hikers – crossroad Luční bouda (2008) (blue – there, red – back, green – both directions).

Dotazníkové šetření Z relativně dosti rozsáhlých databází (Čihař et al. 1999, Čihař et al. 2008) byly vybrány následující poznatky a údaje. Statistické údaje uvádíme pouze u signifikantních rozdílů a změn, u ostatních výsledků nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. V roce 1999 bylo získáno 965 vyplněných dotazníků, z toho 752 (77,9 %) od návštěvníků z ČR a 213 (22,1 %) od návštěvníků z jiných zemí. V roce 2008 bylo získáno 490 dotazníků, 398 (81,2 %) od návštěvníků z ČR a 92 (18,8 %) od návštěvníků ze zahraničí. Mezi zahraničními respondenty převládali v roce 1999 Němci s 18,0 %, druzí byli Poláci s 1,7 % v rámci všech oslovených návštěvníků. V roce 2008 mezi zahraničním respondenty převažovali opět Němci, ovšem už nikoli tak výrazně (10,6 %). V četnostním pořadí druhých Poláků s 6,3 % z celého příslušného vzorku naopak výrazně přibylo.

286


Pramen Labe 700 500 300 Mumlava

100

Labská bouda tam zpět oba směry

-100

Kotel

Vrbatova bouda

Obr. 3. Průměrné denní počty pěších turistů – rozcestí U čtyř pánů (1999). Fig 3 Average daily number of hikers – crossroad U Čtyř pánů (1999) (blue – there, red – back, green – both directions). Pramen Labe 400

200 Mumlava

Labská bouda 0

Kotel

tam zpět oba směry

Vrbatova bouda

Obr. 4. Průměrné denní počty pěších turistů – rozcestí U čtyř pánů (2008). Fig. 4 Average daily number of hikers – crossroad U Čtyř pánů (2008) (blue – there, red – back, green – both directions).

Z pohledu územní alokace domácích návštěvníků převažovali v roce 1999 obyvatelé Prahy (28,6 %), následovaní obyvateli Královéhradeckého kraje (18,1 %) a obyvateli Středočeského kraje (14,6 %). V roce 2008 převažovali také návštěvníci z Prahy (30,7 %), následovaní opět obyvateli Královéhradeckého (15,6 %) a Středočeského kraje (11,8 %). Nejvyšší absolutní počet návštěvníků přijížděl do národního parku v roce 1999 i v roce 2008 z měst s deseti tisíci až sto tisíci obyvateli (1999: 31,5 %, 2008: 31,8 %). Praha za nimi v letech 1999 i 2008 relativně mírně zaostávala (1999: 25,1 %, 2008: 25,8 %). Nejnižší poměrný podíl návštěvníků představovali v roce 1999 obyvatelé obcí a měst s dvěma až deseti tisíci obyvateli, v roce 2008 to byli obyvatelé nejmenších rozlišovaných obcí – do dvou tisíc obyvatel. Oproti výsledkům z roku 1999 kdy muži tvořili 54,3 % respondentů, v roce 2008 mezi odpovídajícími mírně převažovaly ženy (50,2 %). V obou komparovaných letech se nejvíce respondentů zařadilo mezi duševně pracující: 1999 (43 %) a 2008 (44,8 %).

287


60% 50% 40% 30%

Základní Střední Vysokoškolské

20% 10% 0% 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Obr. 5. Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů (srovnání v rámci celého období 1999 až 2008); (p<0.05). Fig. 5 Education of respondents (comparison of whole period 1999–2008 | red – Basic, blue – Secondary, green – University). 40.6%

39.9% 35.4%

27.3% 15.3%

15.0%

14.3%

7.8% 2.5%

1.8%

1999 1 den

2008 2 - 6 dní

1 týden

2 týdny

Více

Obr. 6. Předpokládaná délka pobytu v KRNAP (srovnání 1999 a 2008). Fig. 6 Supposed duration of your stay in KRNAP (comparison of years 1999 and 2008 | red – 1day, orange – 2 to 6 days, light green – 1 week, dark green – 2 weeks, pink – more than 2 weeks).

Statisticky významný posun můžeme sledovat ve vzdělanostní struktuře krkonošských návštěvníků. V roce 1999 byl podíl vysokoškolsky vzdělaných respondentů 31,9 % v roce 2008 již 43,9 % odpovědí (p<0.05) – viz Obr. 5. Sociálním autedeterminováním dominovali mezi respondenty duševně pracující (1999: 44,1 %, 2008: 42,9 %). Mírně mezi nimi poklesl podíl těch, kteří byli v KRNAP poprvé z 16,6 % (1999) na aktuálnějších 15,3 %. V roce 1999 byl stejně jako v roce 2008 nejčastěji uváděnou předpokládanou dobou pobytu týden, také zde ovšem sledujeme pokles z 40,6 % na 35,4 % respondentského spektra. U dvoutýdenních pobytů se analogicky jednalo o pokles z 14,3 % na 7,8 %. Relativní zastoupení jednodenních pobytů se prakticky nezměnilo, v roce 1999 představovalo 15,3 % a v roce 2008 15,0 % odpovídajících – viz Obr. 6. V roce 1999 většina odpovídajících trávila pobyt s rodinou (52,7 %), v roce 2008 trávilo nejvíce respondentů pobyt s partnerem (38,1 %), „rodina“ byla až na druhém místě (35,3 %).

288


100% 90% 80% 70%

Jinak Kemp Podniková chata Penzion Hotel

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Obr. 7. Způsob ubytování (srovnání v rámci celého období 1999 až 2008). Fig. 7 Type of accommodation (comparison of whole period 1999–2008 | orange – hotel, light green – pension, red – company cottage, yellow – camp, pink – differently). 100% 90% 80% 70% Nevím Zhoršil Nezměnil Zlepšil

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Obr. 8. Hodnocení stavu životního prostředí v KRNAP „za poslední roky“ (srovnání v rámci celého období 1999 až 2008). Fig. 8 Assessment of environmental conditions in KRNAP in recent years (comparison of whole period 1999–2008 | green – improved, yellow – not changed, red – become worse, orange – I dont know).

Z ubytovacích zařízení dominovaly v roce 1999 penziony (29,0 %), následované podnikovými chatami (25,9 %) a hotely (21,9 %). O deset let později získaly již penziony zcela markantní převahu s 43,8 % odpovědí, následovaly je hotely (27,2 %) a jiný způsob ubytování (14,9 %) – viz Obr. 7. Nejpoužívanějším dopravním prostředkem do NP býval a zůstává osobní automobil (1999: 75,2 %, 2008: 70,7 %), následovaný autobusem (1999: 17,7 %, 2008: 21,4 %). Po území NP se většina účastníků pohybuje a pohybovala pěšky (1999: 44,9 %, 2008: 41,7 %), v četnostech odpovědí následovala doprava lanovkou (1999: 24,2 %, 2008: 29,2 % odpovědí). U používání automobilu v rámci vnitroparkového pohybu pozorujeme mírný úbytek (1999: 20,2 %, 2008: 18,8 % odpovědí). U této otázky mohli respondenti uvést více odpovědí.

289


100% 90% 80% 70% Možný bez omezení Spíše umožněn Spíše vyloučen Zcela vyloučen

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Obr. 9. Názor na vstup do nejohroženějších částí KRNAP (srovnání v rámci celého období 1999 až 2008. Fig. 9 Attitudes of the respondents to the issue of tourist access to the most endangered parts of KRNAP (comparison of whole period 1999–2008 | red – definitely forbidden, orange – probably forbidden, light green – probably allowed, dark green – allowed without restrictions).

Převládajícím motivem pobytu v NP byla v letech 1999 i 2008 „příroda a její krásy“, následovala odpověď „klid a odpočinek“, „sportovní vyžití“ a relativně nejméně četný souhlas vyjadřovali odpovídající návštěvníci s motivační prioritou „kulturní vyžití“. Poměrně významný názorový posun sledujeme v respondentském vnímání stavu životního prostředí Krkonoš. V roce 1999 se 40,4 % respondentů domnívalo, že se stav životního prostředí v dané oblasti za poslední roky zlepšil, v roce 2008 to bylo už 54,1 % z celkového počtu odpovídajících – viz Obr. 8. Jako konkrétní ekologický problém Krkonoš uváděli návštěvníci v roce 1999 nejčastěji stav lesů (34,1 % odpovědí) a stav ovzduší (17,1 %), v roce 2008 to byl stav ovzduší (31,0 %) a kůrovec (18,1 %). Jistý názorový posun jsme zaznamenali v oblasti indikací „ochranářského (konzervačního) cítění“ veřejnosti vůči cenným přírodním fragmentům KRNAP. Podíl respondentů kteří by nedoporučovali zpřístupnění nejohroženějších částí národního parku mírně poklesl z 69,0 % (1999) na 60,8 % (2008) – viz Obr. 9. Preferovaným způsobem regulace v případě zpřístupnění takových míst by při tom v obou srovnávaných letech měl být vstup s kvalifikovaným průvodcem. Jako rušivou nebo nadměrnou intenzitu ruchu na turistických cestách hodnotilo situaci v roce 1997 22,6 % respondentů v roce 2008 to bylo již 34,4 % ze základu všech odpovídajících. Ve střediscích obdobně hodnotilo v roce 1997 intenzitu turistického ruchu jako rušivou 20,3 % respondentů, v roce 2008 dokonce 50,4 % – jedná se o statisticky významný posun (p<0.05). Na túry chodili respondenti nejraději „ve skupině“ (1999: 51,2 %, 2008: 48,7 %), „výlety v páru“ jich preferovalo 41,5 % (1999), respektive 46,8 % (2008). „Samotářské“ vycházky preferovalo 7,3 % (1999) a 4,5 % odpovídajících (2008). Oproti roku 1999 v roce 2008 statisticky významně (p<0.05) stoupl počet návštěvníků, kteří dávali přednost delším výletům (z 51,7 % v roce 1999 na 68,0 % v roce 2008) – viz Obr. 10. Relativní zastoupení návštěvníků, kteří vnímali společné využívání cest pěšími a cyklisty jako konfliktní mírně poklesl z 37,5 % (1999) na 30,4 % odpovědí (2008). V roce 1999 jich nejvíce (24,4 %) takto odhadovalo individuální náklady na ubytování stravu na částku 300 Kč, v roce 2008 dominovaly s 19,5 % odpovědí náklady 500 Kč.

290


100% 80%

28.4%

32.2% 3.7%

60%

16.0%

40% 20%

68.0% 51.7%

0% 1999 Delší výlety

2008 Procházky v okolí ubytování

Různě (podle okolností)

Obr. 10. Preferovaný typ výletu v KRNAP (srovnání 1999 a 2008); (p<0.05). Fig. 10 Preferred type of trip in KRNAP (comparison of years 1999 and 2008 | green – long trips, orange – walks near place of accommodation, yellow – variously, it depends).

Závěry V rámci studie přinášíme první nastínění trendů kvantitativních a vybraných kvalitativních parametrů udržitelného turismu v centrálních partiích nejstaršího českého národního parku a biosférické rezervace Krkonoše. Zaměřujeme se při tom na desetileté období formou komparace let 1999 a 2008. Statisticky významný rozdíl mezi oběma uvedenými lety byl zaznamenán u nárůstu počtu cykloturistů (více než 3,3 krát), u celkového počtu všech návštěvníků byl za stejné období podchycen statisticky významný pokles (o 18 %). Statisticky významné změny byly zaznamenány také ve vzdělanostní struktuře návštěvníků, v preferovaném typu výletů v KRNAP a ve vnímání intenzity turistického ruchu ve střediscích. Během sledovaného časového rozmezí nedošlo ke statisticky významné změně věkové struktury a pohlaví návštěvníků, četnosti návštěv, délky pobytu ani způsobu dopravy do Krkonošského národního parku. Změna nebyla zaznamenána ani u názoru na společné využívání cest pěšími a cyklisty, znalosti ekologického problému nebo názoru na vstup turistů do nejohroženějších částí národního parku. Na základě percentuální komparace byly dále shledány mj. následné poklesy a nárůsty kvalitativních parametrů: Zaznamenali jsme relativní úbytek mužů mezi respondenty. Zatímco při šetření v roce 1999 převažovali, v roce 2008 už většinu analogicky náhodně vybíraného vzorku tvořily ženy. V rámci zkoumané populace pokleslo také zastoupení respondentů, kteří v Krkonoších tráví delší dobu, nežli jeden týden. Zatímco poměr jednodenních návštěvníků zůstal prakticky nezměněn, dramaticky přibylo právě jednotýdenních odpovídajících. Poměrně výrazně ubylo návštěvníků, kteří svůj pobyt v Krkonoších tráví s rodinou. Relativní, nikoli však dramatický pokles zaznamenáváme u poměrného zastoupení respondentů, kteří by nedoporučovali zpřístupnění nejohroženějších částí národního parku.

291


Velmi výrazně mezi respondenty naopak vzrostl podíl ubytovaných v penzionech. Majorita tohoto způsobu ubytování je nadevše pochybnosti, rovněž poměr ubytovaných v hotelových zařízeních pomaleji, ale „s jistotou“ narůstá. Signalizovat můžeme také poměrný nárůst respondentské skupiny, podle které se stav životního prostředí v KRNAP za poslední roky zlepšil, i těch, kteří hodnotí intenzitu turistického ruchu jako rušivou a to jak na turistických cestách, tak zejména ve střediscích. S ohledem na limity psychologické nasycenosti příslušných prostředí je tento údaj velmi transparentní a měl by být všemi zainteresovanými subjekty managementu brán trvale v potaz. Také veškerá ostatní získaná a studií předkládaná data jsou velmi dobře využitelná v lokálním, regionálním i celostátním měřítku participativního managementu (mj. možnost porovnání dat a jejich skupin s obdobnými údaji v jiných částech ČR, signifikantní indikace a identifikace priorit environmentálního managementu). Jejich dalším sběrem, zpracováním a interpretací se v současnosti zabýváme v rámci samostatného vědecko-výzkumného titulu. Poděkování Výzkum byl prováděn ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR a s laskavým pochopením Správy KRNAP. Oběma institucím stejně jako grantovému titulu VaV SP/4i2/40/08 patří proto naše uznání a poděkování.

Literatura Ceballos-Lascuráin H. 1996: Tourism, ecotourism, and protected areas: The state of nature-based tourism around the world and guidelines for its developement. IUCN, Gland, Switzerland, and Cambridge, UK. 301 str. Cope A., Doxfore D. & Probert Ch. 2000: Monitoring visitors to UK countryside resources. The approaches of land and recreation resource management organisations to visitor monitoring. Land Use Policy 17: 59–66. Čihař M., Třebický V. & Tancošová Z. 1999: Analýza základních ukazatelů rekreačního a turistického využívání Krkonošského národního parku a hodnocení jeho managementu veřejností. (Závěrečná zpráva výzkumného titulu MŽP, Ústav pro životní prostředí PřF UK Praha a MŽP ČR Praha). 237 str. Čihař M. & Třebický V. 2000: Monitoring turistického využití a management Krkonošského národního parku. Opera Corcontica 37: 628–638. Čihař M., Štursa J. & Třebický V. 2002: Monitoring of tourism in the Czech National Parks. In: Arngerger, A., Brandenburg, C. & Muhar A. (eds), Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas, Institute for Landscape Architecture and Landscape Management, Bodenkultur University Vienna: 240–245. Čihař M. et al. 2008: Monitoring vybraných ukazatelů udržitelného turismu v centrálních částech horských národních parků a biosférických rezervací Šumava a Krkonoše. Krkonoše. Ústav pro životní prostředí PřF UK Praha. Zadavatel MŽP ČR. 167 str. Disman M. 1993: Jak se vyrábí sociologická znalost. Regleta Praha. 374 str. Hendl J. 2006: Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Portál Praha. 586 str Pecáková I. 1995: Statistické aspekty terénních průzkumů I. Fakulta informatiky a statistiky, Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE). 131 str. Pecáková I., Novák I. & Hermann, J. (2000): Pořizování a vyhodnocování dat ve výzkumech veřejného mínění. Fakulta informatiky a statistiky, VŠE, Praha. 145 str. Trakolis D. 2001: Local people΄s perceptions of planning and management issues in Prespes Lakes National Park, Greece. Journal of Environmental Management 61: 227–241. Sollárová E. & Kollárik T. 2005: Metódy sociálnopsychologickej praxe. Ikar Bratislava. 264 str. Stoll-Kleemann S. 2001: Barriers to Nature Conservation in Germany: A Model Explaning Opposition to Protected Areas. Journal of Environmental Psychology 21 (4): 369–385. Williams A. D. & Shaw G. (eds) 1996: Tourism, leisure, nature protection and agritourism: principles, partnership and practice. EPE, University of Exeter, Exeter, UK. 188 str.

292

Komparace vybraných parametrů turistického využívání hřebenových partií Krkonoš v posledním desetiletí ( )

Recommend Documents