ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní umělecké školy Opava, Solná 8 -příspěvková organizace
obsah:
1
1. Identifikační údaje, str. 3 2. Charakteristika školy, str. 4 - 5 3. Zaměření a vize školy, str. 6 4. Výchovně vzdělávací strategie, str. 7 - 8 5. Organizace výuky v ZUŠ Opava, Solná 8, p. o., str. 9 6. Studijní zaměření v ZUŠ Opava, Solná 8, p. o., str. 9 7. Charakteristika vyučovaných předmětů, str. 10 8. Tabulace, učební plány, str. 11 9. Školní výstupy, str. 12 - 15 10. Vzdělávání mimořádně nadaných dětí, str. 16 11. Zabezpečení výuky žáků se speciálními potřebami, str. 16 12. Hodnocení žáků, str. 17 13. Vlastní hodnocení školy, str. 18
1. IDENTIFIKA ČNÍ ÚDAJE:
ŠKOLNÍ VZD ĚLÁVACÍ PROGRAM pro umělecké vzdělávání, 2
Základní umělecká škola Opava, Solná 8, příspěvková organizace
název školy: organizace
Základní umělecká škola Opava, Solná 8, příspěvková
adresa:
Solná 8, 746 01 Opava
I ČO: ředitelka:
47813512 Ivana Sýkorová
kontakty:
e-mail: web: zřizovatel: název: adresa: I ČO: kontakty: e-mail: web:
tel: 553 714 526 739 937 307
[email protected] www.zusopavasolna.cz
Krajský úřad Moravskoslezského kraje 28. října 117, 702 18 Ostrava 70890692 Odbor školství, mládeže a sportu tel: 595 622 111
[email protected] www.kr-moravskoslezsky.cz
platnost dokumentu: od 1. 9. 2012
podpis ředitelky a razítko:
2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY: ZUŠ Opava, Solná 8. Příspěvková organizace je jednooborová školy s výtvarným oborem. 3
Na škole je realizováno přípravné studium, 1. a 2. stupeň základního studia, studium s rozšířeným počtem hodin s názvem Příprava na SŠ a VŠ s uměleckým zaměřením a studium pro dospělé. Historie: Výtvarný obor dnešní ZUŠ byl založen v roce 1963 a byl součástí víceoborové tehdejší Lidové školy umění. V tomto roce měla škola 210 žáků. Vyučovalo zde 19 kmenových učitelů. O založení výtvarného oboru se zasloužil pan Miloš Kačírek, který byl dlouholetým ředitelem. V roce 1976 se výtvarný obor osamostatnil a je jednou z mála jednooborových škol v republice. Od tohoto roku vyučují učitelé v prostředí bývalého Dominikánského kláštera, ve kterém je umístěn i Dům umění. Současnost: V současné době škola stále sídlí v objektu bývalého Dominikánského kláštera, jehož poloha v centru města je velmi výhodná pro všechny žáky sjíždějící se z celého okolí. Výjimečná poloha a její začlenění do komplexu bývalého Dominikánského kláštera, jehož součástí je i Dům umění a zrekonstruovaný kostel sv. Václava, dávají možnost navštěvovat akce, které jsou tam pořádány. Dění v blízkém okolí školy je zdrojem inspirace a poučení. Na škole dnes vyučuje 6 kmenových učitelů, škola má 2 správní zaměstnance. Kapacita školy je v rejstříku školských zařízení stanovena na 540 žáků.
DLOUHODOBÉ PROJEKTY: •
spolupráce s městem Opava
- výstavy, výtvarné akce, happeningy v rámci kulturního festivalu Bezručova Opava - aktivní účast na kulturním festivalu Další břehy - organizace dětské výtvarné soutěže O cenu primátora města •
výstavní síň ZUŠ
- tradiční výstavy Učitel a jeho žáci - výstavy současných žáků a absolventů školy - ostatní výstavy •
prezentace školy na veřejnosti
- výtvarné akce školy pro veřejnost, bez návaznosti na program festivalů
REGIONÁLNÍ A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE: •
Galerie a středisko dětského výtvarného projevu v Toruni (PL) 4
- výměna projektů a výstav •
Palác mládeže Katowice (PL)
- společné plenéry, výtvarné dílny, reciproční pobyty na výtvarných akcích •
Kulturní středisko Wlodislaw (PL)
-workshopy, výtvarné spolupráce •
individuální spolupráce jednotlivých učitelů
-s MŠ, ZŠ, Slezským muzeem, Slezskou univerzitou, zdravotními středisky a jinými subjekty
Charakteristika školy a její vybavení: Podle samotných učitelů je pedagogický sbor kompaktní, kolegiální, učitelé jsou ochotni si navzájem pomáhat, radit, spolupracovat na zadaných úkolech. Je dobré, že se kolegové navštěvují v hodinách, mají možnost srovnání a inspirace. Pedagogové jsou si věkově blízcí, což hraje taky důležitou roli. Všichni učitelé rádi přijímají nové informace, ochotně se účastní vzdělávacích seminářů pro rozšíření svých znalostí. Jsou kreativní a rádi reprezentují školu na veřejnosti. Materiálně-technické podmínky školy, vybavení: Škola má kvalitní vybavení učeben pro výuku výtvarného oboru, malířské, modelovací stojany, grafické lisy, keramické pece, grafické studio a další běžné i nadstandardní pomůcky. Zásobování školy je na velmi dobré úrovni, učitelé mají možnost samostatných nákupů a mají možnost se vyjadřovat k nákupům školy jako celku. Pedagogický sbor, personální podmínky: Na škole vyučuje 6 pedagogů, 4 mají plnou vysokoškolskou kvalifikaci, jedna učitelka má odbornou kvalifikaci získanou na odborné škole a doplňující pedagogické studium, druhá získala výjimku ředitelky školy pro odbornou kvalifikaci, neboť svou výtvarnou činností naplňuje § 10 odst. 2 zákona č.563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících. Dále také absolvovala doplňující pedagogické studium.
3. ZAMĚŘENÍ A VIZE ŠKOLY: Škola chce být otevřená pro všechny, kteří mají zájem o výtvarné vzdělání, a kteří prokážou určitou míru nadání. Snaží se být nápaditá, multikulturní a tolerantní ke všem odlišnostem. Posláním jednooborové školy je nejen vzdělávat žáky, studenty a dospělé ve výtvarném 5
oboru, ale i posílit jejich sebevědomí, citové a estetické prožitky, které budou přetrvávat do osobního života. Škola se snaží naučit žáka vnímat, chápat a podporovat umění, podat mu základní informace nejen o výtvarném umění, ale estetice jako celku. Toho chce docílit prostřednictvím svého zaměření – vizuální tvorba, pomocí vyučovacích předmětů plošná tvorba, prostorová tvorby, objektová a akční tvorba a výtvarná kultura. Studijní zaměření – příprava na střední a vysoké školy s uměleckým zaměřením dává žákům možnost se připravit na talentové zkoušky zmiňovaných škol. Součástí tohoto studijního zaměření je pravidelná výuka dějin umění nad rámec běžné výuky. Důležitou součástí školních aktivit je prezentace školy na veřejnosti.
• • • • •
přátelství, tolerance a respekt ve vztazích podpora individuálních schopností žáka, respektování jeho osobnosti vyvolat celoživotní zájem o výtvarné činnosti a kulturu podporujeme cestu ke komunikaci a spolupráci přesahující rámec školy cílem je udržovat a rozvíjet kvalitu současného stavu výuky.
4. VÝCHOVN Ě VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE: Výchovně vzdělávací strategie vedou k utváření vědomostí, dovedností a hodnotových postojů v životě žáka. Výchovně vzdělávací strategie rozvíjí klíčové kompetence žáka, na základě působení učitele. Kompetence k umělecké komunikaci:
6
-žák disponuje vědomostmi, dovednostmi, které mu umožňují samostatně volit a užívat prostředky pro umělecké vyjádření U ČITEL: -seznamuje žáka s různými výtvarnými technikami, širokou škálou výtvarných činností, které žák aplikuje ve své tvorbě -ponechává tvůrčí svobodu žáka -žák proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu U ČITEL: -průběžně seznamuje žáka s uměleckými směry, autory a jejich díly -využívá jich k motivaci a inspiraci výtvarné práce žáka Kompetence osobnostně sociální: -žák disponuje pracovnímu návyky, které jsou utvářeny soustavnou uměleckou činností a které formují jeho morálně volní vlastnosti a hodnotovou orientaci U ČITEL: -osobním příkladem motivuje a svou koncepcí vede žáka k soustavnému prohlubování výtvarné práce -žák účelně se zapojuje do společenských uměleckých aktivit a uvědomuje si svoji odpovědnost za společné dílo U ČITEL: -zařazuje úkoly, které učí žáka pracovat ve skupině – společné práce, rozdělení dílčích úkolů -učí ho pochopit, že je součástí týmu Kompetence kulturní: -žák je vnímavý k uměleckým a kulturním hodnotám a chápe je jako důležitou součást lidské existence U ČITEL: -nabízí žákovi účast na kulturním dění ve městě, upozorňuje ho na přednášky, výstavy, filmová a divadelní představení v regionu -nabízí mu možnost účasti na regionálních i zahraničních workshopech, plenérech a seminářích -žák aktivně přispívá k vytváření i uchování uměleckých hodnot a k jejich předávání dalším generacím U ČITEL: -umožňuje žákovi i skupinám se prezentovat na veřejnosti-samostatné i kolektivní výstavy, výtvarné akce, happeningy -pomáhá mu samostatně prosazovat jeho mimoškolní aktivity na kulturním poli ve městě i mimo něj
7
5. ORGANIZACE VÝUKY V ZUŠ: Osvojování dovedností a vědomostí je realizováno dvěma studijními zaměřeními: VIZUÁLNÍ TVORBA a P ŘÍPRAVA NA STŘEDNÍ AVYSOKÉ ŠKOLY S UMĚLECKÝM ZAMĚŘENÍM. Studium na ZUŠ probíhá ve struktuře: • přípravné studium - 2 roky …………………………… 1. - 2. tř. ZŠ, výjimečně 5 -ti leté děti • základní studium na 1. stupni - 7 let………………………………………………….…. 3. - 9. tř. ZŠ
•
základní studium na 2. stupni- 4 roky……….……………………………….………… 1. - 4. roč. SŠ
•
příprava na SŠ a VŠ s uměleckým zaměřením na 1. stupni- max. 3 roky….7. - 9. tř. ZŠ 8
• •
příprava na SŠ a VŠ s uměleckým zaměřením na 2. stupni- max. 4 roky… 1. - 4. roč. SŠ studium pro dospělé……………………….………………………………..dle finančních možností školy
Žáci docházejí do lekce jedenkrát týdně . Lekce zahrnuje 3 vyuč ovací hodiny týdně . Ve studijním zaměření příprava na SŠ a VŠ a uměleckým zaměřením mají žáci o jednu tříhodinovou lekci navíc. Ve vyučovací skupině je maximálně 15 žáků. 6. STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ V ZUŠ OPAVA: 1. VIZUÁLNÍ TVORBA: Přípravné studium: výtvarné vyjadřování 1. stupeň základního studia: Výtvarné vyjadřování zahrnuje předměty: • plošná tvorba • prostorová tvorba • objektová a akční tvorba Výtvarná kultura: prolíná všemi předměty 2. stupeň základního studia: Výtvarné vyjadřování zahrnuje předměty: • plošná tvorba • prostorová tvorba • objektová a akční tvorba • výtvarná kultura: prolíná všemi předměty 2. PŘÍPRAVA NA STŘEDNÍ A VYSOKÉ ŠKOLY S UMĚLECKÝM ZAMĚŘENÍM: 1. stupeň, 5. -7. ročník: • studijní kresba, malba, modelování • výtvarná kultura 2. stupeň, 1. - 4. ročník: • studijní kresba, malba • prostorové vyjadřování • výtvarná kultura 7. CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTŮ: Výtvarné vyjadřování pro přípravné studium: prolínají se zde předměty plošná tvorba, prostorová tvorba, objektová a akční tvorba. Děti se seznamují s výtvarnými postupy v jednotlivých předmětech. Plošná tvorba: předmět zahrnuje kresbu, malbu, grafiku a kombinování těchto postupů, je základem pro další práci ve VO. V tomto předmětu se učí pracovat s bodem, linií, plochou, barvou, světlem aj. 9
Prostorová tvorba: realizuje se modelováním, výtvarným konstruováním, prostorovými pracemi z různých materiálů (plast, papír, drát, textil aj.), pomocí kterých se snaží vyjádřit prostor, objem, strukturu. Objektová a akční tvorba: zaměřuje se na uplatnění vizuálních prvků v činnostech, jako jsou vyjádření pocitů, prožívání a ztvárnění podnětů z okolí, zásahy do prostoru, objevování nových možností realizace vlastních nápadů. Důraz je kladen na spolupráci. Většina takových to výtvarných akcí je zachycována na media. Výtvarná kultura: rozvíjí vztah žáka k umění, prolíná celou výukou, jde o seznámení se historií i vývojem umění. Studijní kresba: jde o zvládání přepisu trojrozměrné skutečnosti do plochy, zvládání proporcí pomocí kresebných prostředků. Studijní malba: zaměřuje se na přepis skutečnosti do plochy pomocí malířských technik a postupů. Studijní modelování: má naučit přepis trojrozměrné skutečnosti do prostoru ve zvolených materiálech, při zachování osobního rukopisu žáka. Prostorové vyjadřování: je zaměřeno na samostatnou prostorovou práci potřebnou k přijímacímu řízení na obory jako jsou sochařství, design aj. Výtvarná kultura pro zaměření na přípravu na SŠ a VŠ: se zaměřuje na zvládání základních pojmů z dějin umění, výtvarných technologií a oborových specifik.
8. TABULACE, U ČEBNÍ PLÁNY: Základní studium:
10
Přípravné studium předmět výtvarné vyjadřování
týdenní hodinová dotace 1.přípr.roč 2.přípr.roč. 3
1.stupeň základního studia předmět plošná tvorba prostorová tvorba objektová a akční tvorba výtvarná kultura
týdenní hodinová dotace 1.roč. 2. 3. 4. 5. 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 prolíná celou výukou, bez hodinové dotace
2.stupeň základního studia předmět plošná tvorba prostorová tvorba objektová a akční tvorba výtvarná kultura
týdenní hodinová dotace 1.roč. 2. 3. 4. 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 prolíná celou výukou, bez hodinové dotace
3
6. 3 3 3
7. 3 3 3
Studium pro dospělé 3 hodiny týdně, vzdělávací obsah je určen učitelem, zanesen do TK
poznámka: Jednotlivé vyučovací předměty učí učitelé v blocích, rozsah bloku jednoho předmětu volí učitel dle potřeby na jednotlivá témata, žák projde všemi předměty v daném školním roce.
Příprava na střední a vysoké školy s uměleckým zaměřením: 1.stupeň příprava na SŠ předmět studijní kresba studijní malba studijní modelování výtvarná kultura
týdenní hodinová dotace 5.roč 6. 7. 3 3 3 3 3 3 3 3
2.stupeň příprava na VŠ předmět studijní kresba studijní malba prostorové vyjadřování výtvarná kultura
týdenní hodinová dotace 1.roč. 2. 3. 3 3 3 3 3 3 3 3
3 3 3 3
4. 3 3 3 3
3 3 3 3
poznámka: Jednotlivé vyučovací předměty učí učitelé v blocích, učitel může navýšit počet vyučovacích hodin jednotlivého předmětu v bloku dle potřeby a zaměření talentové zkoušky.
9. ŠKOLNÍ VÝSTUPY: 1. ZÁKLADNÍ STUDIUM: Přípravné ročníky základního studia: 11
3 3 3
Výstup vizuální tvorba: • • • •
zná nejjednodušší výtvarné pojmy přiměřeně věku zvládá základní výtvarné techniky je schopen pracovat v kolektivu zvládá základní pracovní návyky, pochopil organizaci výuky a chod pracovny
První stupeň základního studia: 1. -4. ročník: Výstup plošná tvorba: •
kreslí na základě pozorování, ve spojení se smyslovými vjemy
•
dokáže ztvárnit představy z fantazie
•
zvládá základní techniky plošné tvorby (kresba, malba, grafika)a jiné plošné techniky
•
umí rozlišit, pojmenovat a používat základní výtvarné nástroje
•
rozlišuje realistické a abstraktní pojetí plošných technik
Výstup prostorová tvorba: •
dokáže ztvárnit skutečnost i představy v prostoru
•
je schopen si zvolit materiál pro svou prostorovou práci
•
zná základní pojmy pro prostorové vyjadřování (objem, hloubka, vypouklé, plošné aj.)
•
umí rozlišovat základní pojmy prostorové tvorba (plastika, reliéf, ubírání, přidávání hmoty aj.)
Výstupy objektová a akční tvorba: •
umí řešit zadaná témata pomocí nových výtvarných postupů ( land art, body art, performance, happening aj.)
•
aktivně zasahuje a vstupuje do nabízených témat
•
prožitky z akcí ztvárňuje především plošnými technikami
•
naučí se být součástí kolektivu
•
mluví a vystupuje na veřejnosti
5. -7. ročník: 12
Výstup plošná tvorba: •
kreslí nejen na základě pocitů, představ
•
ztvárňuje realisticky skutečnost se zachováním vlastního rukopisu
•
dobře rozlišuje kresebné nástroje a materiály
•
rozlišuje malířské techniky (akvarelová, temperová malba aj.)
•
zná grafické techniky, nástroje
•
bezpečně zachází se všemi nástroji plošných nástrojů
Výstup prostorová tvorba: •
dokáže ztvárnit skutečnost i představy v prostoru
•
rozlišuje plastické a skulpturní způsoby prostorové tvorby (nízký, vysoký reliéf, plastika, skulptura aj.)
•
samostatně volí materiál pro práci
•
hlouběji vnímá prostor (objem, povrch, materiál aj.)
Výstup objektová a akční tvorba: •
pomocí nových forem vyjadřování dokáže ztvárnit své myšlenky
•
ztvárňuje osobní zážitky, parafrázuje situace vycházející z uměleckého díla
•
vystupuje na veřejnosti
•
je součástí kolektivu, ve skupině obhajuje své nápady, učí se kompromisu
•
uvědomuje si podíl na výsledcích společné práce
•
prožitky ztvárňuje především plošnými technikami
2. stupeň základního studia: 1. – 4. ročník: Výstup plošná tvorba: •
zvládá studijní, návrhovou a volnou kresbu, malbu
•
zvládá všechny běžně na škole užívané grafické techniky
•
kombinuje jednotlivé plošné výtvarné techniky
•
pracuje s obecně užívanými termíny plošné tvorby
13
•
cíleně využívá pozorování, experimentu, abstrahování, kompozice
•
samostatně hledá náměty ze svého okolí i umění
•
inspiruje se historií, hudbou, literaturou
•
umí si své postupy obhájit
•
má možnost dokumentovat svou práci-portfolio
Výstup prostorová tvorba: •
realizuje své představy v prostoru
•
samostatně volí materiál dle námětu prostorové práce
•
reflektuje prostorovou skutečnost při zachování svého rukopisu (skica, pokus o portrét, figuru aj.)
•
obhajuje si své postupy v prostorové tvorbě
Výstup objektová a akční tvorba: •
svobodně vyjadřuje své prožitky a myšlenky novými výtvarnými postupy
•
zasahuje svými podněty do výtvarných akcí
•
prožitky z akcí zaznamenává pomocí kresby, malby, textů a jiných artefaktů
•
má možnost dokumentace svých i kolektivních akcí
•
umí zhodnotit svou práci, diskutovat o ní se spolužáky a učitelem
•
prezentuje svou i práci druhých na veřejnosti
Výstup výtvarná kultura: •
orientuje se v jednotlivých epochách, směrech a oblastech umění
•
používá výtvarné pojmy
•
navštěvuje výstavy v blízkém okolí
•
zajímá se o kulturní dění ve městě i mimo něj
•
využívá různé prameny k získávání informací z oboru (knihy, informační media aj.)
2. PŘÍPRAVA NA STŘEDNÍ A VYSOKÉ ŠKOLY S UMĚLECKÝM ZAMĚŘENÍM: 5. - 7. ročník prvního stupně:
14
Výstup studijní kresba: •
zvládá kresbu zátiší se správným kompozičním umístěním
•
zvládá kresbu perspektivy
•
je schopen zachytit postavu v pohybu se správným proporčním rozčleněním
•
zvládá lineární kresbu, stínování
•
dokáže nakreslit portrét velikosti 1:1
•
uvědoměle výtvarně pracuje, plní domácí úkoly zadané učitelem a dle požadavků zvoleného oboru (propagační grafika, design, hračka aj.)
Výstup studijní malba: • uvědoměle pracuje s barvami • dokáže barevně vyjádřit skutečnost i pocty • má povědomí o barvách základních a doplňkových
Výstup studijní modelování: •
vymodeluje hlavu dle modelu v poměru 1:1
•
vystihuje objem, sklon a proporce modelovaných objektů
•
umí se prostorově vyjadřovat v jiných materiálech dle požadavků přijímacího řízení
Výstup výtvarná kultura: •
má základní povědomí o jednotlivých epochách umění
•
má bližší znalosti o výtvarných slozích, osobnostech
•
zná regionální umělce
•
navštěvuje výstavy, čte knihy a časopisy o výtvarném umění a diskutuje o nich
1. - 4. ročník druhého stupně: Výstup studijní kresba: •
zvládá kresbu portrétu a postavy v životní velikosti, se zachycením podoby portrétovaného
•
zvládá zachytit objem pomocí perspektivy a stínování
•
dokáže vyjádřit povrch zobrazovaných materiálů
Výstup studijní malba: 15
•
vyjadřuje „přetlak“ talentu výhradně malbou
•
osobitě ztvárňuje skutečnost a pocity
•
umí využít působení a psychologie barev pro interiérové a externí vizualizace prostoru
Výstup prostorové vyjadřování: •
umí své představy realizovat v prostoru, materiálu, který si zvolí
•
obhajuje své názory, diskutuje o nich
•
své vize umí zhmotnit, finalizovat
Výstup výtvarná kultura: •
orientuje se ve světových dějinách umění
•
provádí analýzy současného umění
•
dokáže si utříbit a pochopit souvislosti, diskutovat a srovnávat
•
umí vyjádřit vlastní názor, citový vjem z uměleckého díla
•
hodnotí bez odsudku „mnohovrstevnost“ vizuálního umění
•
dokáže hodnotit svou i práci druhých
•
suverénně využívá všech dostupných zdrojů a medií k sebevzdělávání v oblasti výtvarného umění
10. VZDĚLÁVÁNÍ MIMOŘÁDN Ě NADANÝCH Ž ÁKŮ : Ve škole rozlišujeme dvě skupiny těchto žáků: • se zájmem o studium na SŠ a VŠ s uměleckým zaměřením • se zájmem o rozvoj vlastního talentu, jako součást svého vzdělání Pro žáky v prvním odkazu je vytvořeno studijní zaměření s názvem Příprava na střední a vysoké školy s uměleckým zaměřením. Zde se žáci vzdělávají v předmětech, které jsou koncipovány dle zaměření školy, na kterou se připravují. Pro takto orientované děti je organizována výuka dějin umění nad rámec běžné výuky. Pokud žák přinese potvrzení z PPP o jeho mimořádném nadání, může mu být vytvořen individuální vzdělávací plán. Ten sestavuje třídní učitel a zanese ho do třídní knihy.
11. ZABEZPEČENÍ Ž ÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI POTŘ EBAMI: Škola je otevřená všem dětem bez rozdílů jejich potřeb pro výuku, prokážou-li určitou míru nadání. Zdravotní postižení a znevýhodnění: • škola je otevřená tělesně, sluchově postiženým dětem, dětem s lehčím mentálním
postižením, dětem s vadami řeči a jinými oslabeními 16
Sociální znevýhodnění: • škola je otevřená dětem z odlišného sociálního a kulturního prostředí
Po dohodě s rodiči je možno krátit výuku těchto znevýhodněných dětí, popřípadě vyžadovat přítomnost osoby blízké ve vyučování. Učitel využívá alternativní metody v kombinaci s běžnými výukovými postupy. Pokud postižení vyžaduje vytvoření individuálního studijního plánu, rodič dítěte musí předložit posudek Pedagogicko- psychologické poradny či jiného speciálního pedagogického centra. Na základě toho pak učitel vytvoří a zanese IP do třídní knihy, po seznámení s obsahem vedení školy a rodičů. Sociálně znevýhodněné děti mohou získat slevu na úhradě za vzdělání. Žáci se speciálními potř ebami mají stejné materiálové zajiště ní jako ostatní žáci. Škola má bezbariérový přístup. 12. HODNOCENÍ Ž ÁKŮ : Kritéria hodnocení: • přípravné ročníky a 1. - 4. ročník I. stupně hodnocení má motivační charakter, hodnotí se snaha, zaujetí, píle; je sledována snaha po originalitě projevu vzhledem k jeho individuálním schopnostem • 5. -7. ročník I. stupně a II. stupeň
nadále je hodnocena snaha, píle, aktivní přístup; je přihlíženo k uplatnění teoretických znalostí ve vlastní práci, k preciznosti, nápaditosti při ztvárnění úkolů, k podílu práce žáka na práci ve skupině, k organizaci vlastí práce, k akceptování názorů jiných, k prosazení a obhajobě vlastní práce; je přihlíženo k individualitě žáka, osobnímu tempu a míře jeho nadání. Rodiče se mohou informovat o prospěchu žáka individuálně během roku po domluvě s učitelem – učitelkou a po výroční schůzi SRPUŠ. Žák je klasifikován dvakrát roč ně . Klasifikace je prováděna za použití klasifikačních stupňů. klasifikační stupeň - míra/úroveň/splnění cíle - samostatnost ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------1 - výborný -dosáhl požadované úrovně, zadání splnil v plném rozsahu; pracuje zcela samostatně 2 - chvalitebný -dosáhla požadované úrovně, zadání splnil s drobnými nedostatky; pracuje samostatně s drobnou pomocí 3 - uspokojivý -dosáhl požadované úrovně, zadání splnil s chybami nebo v minimálním rozsahu; pracuje s výraznou systematickou pomocí 4 - neuspokojivý -nedosáhl požadované úrovně; samostatně nepracuje, minimálně reaguje na podněty a pomoc
17
•
• •
žák prospěl s vyznamenáním – jestliže je z hlavního předmětu /plošná tvorba/ hodnocen 1 - výborný a v ostatních předmětech není prospěch horší než 2 -chvalitebný žák prospěl – jestliže nebyl ani v jednom předmětu hodnocen prospěchem 4 neuspokojivý žák neprospěl – jestliže byl z některého předmětu hodnocen 4 - neuspokojivý
Nelze-li hodnotit žáka z objektivních příčin v prvním pololetí, je jeho klasifikace dokončena ve 2. pololetí. Nelze-li hodnotit žáka ve 2. pololetí z objektivních příčin, nemůže mu být uzavřen příslušný ročník. Tento pak musí nastoupit v následujícím školním roce. 13. VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY: Cílem vlastního hodnocení školy je zjistit úroveň podmínek vzdělávání, klima na škole, výsledky práce ve stanoveném časové období. Tato zjištění slouží k plánování rozvoje školy v příštích letech. Struktura, způsob hodnocení, četnost vlastního hodnocení se řídí platnými předpisy, zákonem č.561/2004 Sb. tzv. školský zákon a vyhláškou č.15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění pozdějších předpisů.
18
