Klima Asie Miroslav Šobr
Hlavní vlivy na utváření velmi rozmanitého klimatu Asie: -velká rozloha Asie -tvar kontinentu – rozsáhlost v poledníkovém i rovnoběžkovém pásu -vysoké a rozsáhlé horské systémy působící jako klimatické předěly -ve většině Asie, zejména ve vnitrozemských oblastech, výrazně převládají prvky kontinentálního klimatu -významné vodní plochy (Kasp. m. - v lednu je nad ním o 8°C více, Bajkal…) -mořské proudy – Kuro-šijo a Oja-šijo
Vliv Atlantského oceánu na klima Asie
Z Atlantiku do Asie proniká většina mořského polárního vzduchu (vzdušná masa mírného pásu) Vlhký Atlantský vzduch se cestou mění na sušší pevninský polární vzduch – hlavní asijská vzdušná masa Mořský polární vzduch z Tichého oc. se projevuje pouze na úzkém pruhu vých. pob.
Studený arktický vzduch x mořský tropický vzduch - vliv arktického vzduchu se vlivem relativně málo členitého povrchu uplatňuje v širokém pruhu -mořský tropický vzduch ovlivňuje oblast jižně od západovýchodních horských pásem Sibiřská anticyklóna x íránská tlaková níže -vznikají vlivem silného prohřívání souše v létě a jejím ochlazováním v zimě -vznikají pronikavé rozdíly v cirkulaci ovzduší -sibiřská anticyklóna – pevninský polární a arktický vzduch – mráz, bezvětří, jasno - na okrajích vanou stálé větry (SZ, S, SV) – zimní kontinentální monzun (prudká teplotní anomálie na východě Asie – odklon izoterm k jihu při přechodu z oceánu na souš)
Polární fronta -vlivem ochlazené pevniny se v zimě posouvá značně k jihu -intenzivní projevy v zimě na již. svazích v Přední Asii (zimní deště středom. pod.) -severní okraje Přední a Střední Asie – cyklóny na polární frontě se projevují dvakrát (mírněji na začátku zimy, silněji na jaře, když se fronta pohybuje k severu – jarní max. srážek) -léto – posun fronty k severu, vydatné prohřívání subtropického pásu Asie – polární kontinentální vzduch se mění na tropický kontinentální (Přední, Střední a vnitřní Asie) – zde se fronta projevuje nezřetelně, mocněji v horách jihosibiřských, středoasijských a v severních částech vnitřní Asie – převaha letních srážek nad zimními (nesouvisejí s monzunem), odlišnost od zbytku vnitřní Asie (jasno, sucho, pouště, polopouště, stepi) Íránská tlaková níže -Íránská vysočina, dolní Indus – silné prohřívání povrchu -suché západní větry z Afriky – tropické pouštní podnebí Arábie a z. okrajů Přední Indie Zimní monzun -polární fronta zatlačována na jih do tropických zeměpisných šířek -monzun vane z pevniny nad oceán, zde se otepluje a nasycuje a zásobuje srážkami severozápadní svahy pohoří na ostrovech
Letní tichomořský (pacifický) monzun -tichomořská polární fronta – styk polárního a tropického mořského vzduchu -hranice vede přes jih Koreje a sever Japonska (Kurily) -podél fronty se posunují málo aktivní cyklóny, v jejich teplém sektoru se k Asii dostává teplý a vlhký tropický vzduch z jižnějších oblastí Pacifiku -při styku teplého vzduchu se studenými oceánskými proudy (Oja-šijo, Sachalinský) se tento silně ochlazuje – mlhy, deště – chladné léto na březích Ochotského moře – monzunové podnebí mírného pásu -podél tichomořské polární fronty postupují tajfuny – vznik východně od Filipín, směřují k pobřeží Číny a Japonska, nejvíce na podzim, v době změny monzunů
Rozložení průměrných ročních srážek a srážkové rekordy -nejvíce na horských svazích -zde 3000 mm i více -Čerápuňdží prům. 11430 mm max. za rok 22987 mm (1861) max. za měs. 9300 mm (VII-1861) -nejvíce srážek za den – Baquia 1160 mm, Luzon -nejsušší o. Masíra, Omán (průměr 15 mm za rok)
Průměrné roční teploty zima -nejnižší teploty v Jakutsku – verchojansko-ojmjakonský pól mrazu (lednové průměry až -50°C -Ojmjakon – minimum -71,2°C, někde se udává i -77,8°C, maximum 35°C – rozdíl až 112,8°C – nejvíce na světě -celá Sibiř má prům. teploty pod -20°C, výjimku tvoří pobřeží Tichého oc. (-5 - -15°C) -izoterma 0°C (redukovaná na hladinu moře) – Samarkand, jižní č. Tarimské pánve, Velká čínská nížina, jižní Korea, severně od Tokia -izoterma 20°C přibližně obratník Raka, na rovníku izoterma 25°C léto průměrné červencové teploty až 30°C – Arábie, Íránská vysočina, dolní Indus, jih Turánské nížiny, poušť Takla Makan v Tarimské pánvi 53,9°C – nejvyšší naměřená teplota – Tirat Cvi – Izrael izoterma 20°C – až k 50 – 60° s.z.š. u oceánu se izoterma ostře stáčí k jihu arktické pobřeží – méně než 10°C
Podnebné oblasti Asie 4 hlavní oblasti + podoblast vysokohorského klimatu - mírný a polární pás - suchý subtropický a tropický pás - vlhký subtropický a tropický pás - rovníkový pás
Severní část Asie – mírný a polární pás -typické střídání 4 ročních období zima -nejvýraznější roční období, mrazivá, mnohem delší než léto -po obou stranách Eurasie tlaková minima – Islandské a Aleutské -nad Sibiří anticyklóna, sahá až ke Karpatům, z ní vane studený a suchý vzduch -zimní monzun – větry z anticyklóna k aleutskému minimu -vliv Atlantiku – teploty se snižují od západu k východu (vzdálenost od oceánu) a od jihu k severu (radiace) -nejtepleji je v Turánské nížině –lednová izoterma 0°C -vytváří se arktická fronta – nad mořem Karským, Barentsovo a Ochotským – projevuje se bohatším sněžením na východě -polární fronta leží jižněji, zasahuje pouze do Střední Asie, občasné zimní srážky -nejvíce sněhu na Kamčatce, Přímoří, středoasijské hory (s výjimkou vých. Pamiru a Ťan-šanu), méně v Západosibiřské rovině (kolem 50 cm), nejméně ve stepních oblastech -sníh leží na západě 130-200 dnů, na východě 260-280 dnů
Léto -méně ovlivněno cirkulací, více radiací, izotermy mají téměř rovnoběžkový průběh -vliv má Íránská tlaková níže nad Íránem, Afghánistánem a Indií -postup vzduchových hmot do centra kontinentu – západní, severní a východní proudění -vzduch se mění na kontinentální vzduch mírných šířek -nejvíce cyklonální činnosti je na polární a arktické frontě, nejméně cyklonální činnosti je na JZ území -srážek ubývá od západu k východu, ale méně než v zimě (Jakutsko v létě 200 mm) -vpády arktického vzduchu – suché větrné počasí – „suchověj“ Jaro a podzim -přechodná období, kdy se mění radiační bilance -na západě jaro dříve a podzim později než na východě -nestálé počasí, prudké změny teplot (Verchojansk – za měsíc o 15-20°C) -jaro je chladnější než podzim – vliv permafrostu -náhlé vpády arktického vzduchu (předčasný podzimní mráz „šedivák“)
Klimadiagramy vybraných míst
západ nejteplejší místo býv. SSSR
východ
Horské oblasti Ťan Šanu Meteorological station Tien - Shan 1930-2005
10
60 Precipitation 50
5
Temperature
-5 30 -10 20
Temperature (°C)
Precipitation (mm)
0 40
-15 10
-20
0
-25 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Meteorological station Tien - Shan annual averages 1930-2005
500
0 Precipitation
0
-10 20 05
-9
20 00
50
19 95
-8
19 90
100
19 85
-7
19 80
150
19 75
-6
19 70
200
19 65
-5
19 60
250
19 55
-4
19 50
300
19 45
-3
19 40
350
19 35
-2
Temperature (°C)
-1
Temperature
400
19 30
Precipitation (mm)
450
Suchý subtropický a tropický pás -zahrnuje oblast Malé Asie, Arabského poloostrova, Írán, Afghánistán, Pákistán Turecko -3 klimatické oblasti - pobřeží Středozemního, Černého moře a vnitrozemí -vliv tlakových center, nadmořská výška, okrajová pohoří uzavírající vnitrozemskou náhorní plošinu Pobřeží Středozemního moře – teplé léto, mírná zima, málokdy pod 0°C, srážky na podzim a v zimě (300-550 mm, na horských svazích 1000-2000 mm) Černomořské pobřeží – mírné klima, nejteplejší měsíc 23°C, nejchladnější 6°C, srážky po celý rok, nejvíce zima a jaro, úpatí hor až 2500 mm Vnitrozemské plošiny – drsná zima, horké léto, nejteplejší měsíc 20°, nejchladnější pod 0°C (horské obl. na SV minima až -35°C), srážky na podzim a v zimě, nedostatek (300 mm)
Oblast východního pobřeží Středozemního moře -nejpříznivější klima na pobřeží a na západním návětří hor, dále na východ se klima vysušuje a značně otepluje -srážky nejvíce od října do května – pobřeží 400 – 800 mm, pohoří nad 1000 mm -léto teplé suché, zima mírná – roční průměry při pobřeží kolem 20°C
- na podzim často vanou horké větry z arabských pouští zvané „chamzín“ v Sýrii „šluk“ – zvyšují teplotu o 10-15°C, prašné bouře
Oblast Arabského poloostrova -převládá kontinentální tropické a subtropické pouštní podnebí -v létě tlaková níže, která nasává teplý tropický vzduch z pevniny -střední roční teplota kolem 20°C (kromě hor), na pobřeží 26-28°C -nejchladnější měsíc 7°C, na jihu méně -velké rozdíly mezi dnem a nocí (15-30°C) -absolutní maxima přes 50°C, minima na severu -10°C, většinou do 0°C, na západě neklesají pod 15°C -srážky nepatrné, nepravidelné (nejvíce zima) – pobřeží nepřesahují 100 mm, vnitrozemí ještě sušší -maxima srážek v okrajových pohořích Jemenu a Ománu (400500 mm) – vliv jihozápadního monzunu
Maskat
Irák -kontinentální, suché, teplé (vysoké průměrné teploty), krajní sever slabě ovlivněn středomořím (více srážek – až 1500 mm, nejvíce jaro nejméně podzim) Írán -vnitrozemské subtropické podnebí s nepravidelným rozložením srážek a teplot -srážky závislé na návětří – nejvíce západní svahy Zagrosu, Kurdistánského poh., Elborzu – max. pobřeží Kaspiku (1500 mm), východ 100 mm -teploty závislé na zeměpisné poloze a nadmořské výšce Afghánistán -kontinentální, výkyvy teplot během roku i dne, silná závislost na nadmořské výšce -srážky nejvíce na svazích Hindúkuše (400-800 mm – vliv monzunu), na jih ubývají až na 100 mm
Oblast vlhkého subtropického a tropického pásu – monzunová oblast -monzun – z arabského mausim – roční doba -vznik vlivem nestejného zahřívání pevniny a moře Zima -vane zimní monzun, zastavuje se ale o hradbu Himálaje -Indie – nejchladnější měsíc 12°C na úpatí Him., na jihu 26°C Léto -indickooceánské a pacifické monzunové proudění Indickooceánský monzun -monzun postupuje na sever postupně, před ním nejvyšší teploty (květen-červen 2735°C) -postupuje od JZ k SV, přináší intenzivní deště a lehký pokles teploty -nejvíce srážek na úbočí Západního Ghátu, Asámských hor a Himálaje, srážky se směrem k SZ zmenšují
Indie - klimadiagramy
Thajsko, Laos, Kambodža -teploty vyrovnané, nemrzne ani v horách, roční průměry kolem 27°C -monzunové klima, návětří (1500 – 3000 mm), nejvíce srážek duben - říjen -srážkový stín (Koratská plošina) pouze 1000 mm Vietnam -monzunové podnebí, relativně vyrovnané množství srážek v průběhu roku -srážky ubývají od jihu k severu, nejvíce na návětří pohoří -zimní srážky vlivem monzunu j Jihočínského moře, menší úhrny
Klima Číny -značně rozdílné klima v jednotlivých oblastech vlivem rozlohy, zeměpisné polohy a nadmořské výšky -obecně je Čína (východní pobřeží Asie) chladnější než by odpovídalo stejné zeměpisné šířce na jiných kontinentech – vliv zimního monzunu (listopad-březen) -v létě vanou JV a V větry jako letní monzuny (květen-září), srážky zachycují pohoří a směrem do vnitrozemí jich ubývá
-teploty jsou závislé na zeměpisné šířce, nadmořské výšce a vzdálenosti od oceánu -nejchladnější je leden, nejteplejší červenec
lednové izotermy
červencové izotermy
Klima Japonska -zima – vliv zimního monzunu – vysoké srážky na Hokaidu a západním pobřeží -jaro – postupné oteplování -baiu – období švestkových dešťů – s ústupem polární fronty dochází většinou v květnu a červnu k vytrvalým dešťům vlivem zvýšené cyklonální činnosti -léto – červenec, srpen – horké vlhké počasí -šurin – tajfunové deště (září-říjen) – polární fronta se posouvá na jih -podzim – suší a chladnější období
Hokaido
Honšů
Honšů
Kjůšů
Korejský poloostrov -zima – ochlazení vlivem zimního monzunu (sníh i v nížinách) -léto – J a JV monzun, teplo, srážky -výrazné ubývání teploty k S (1°C na 35 km) -průběh izoterm – nejchladnější střed poloostrova -minimální prům. -21°C až 0°C, maxima 20°C až 26°C -srážky 500-1500 mm, letní monzun
Oblast rovníkového pásu -vysoké roční úhrny srážek, stabilní teplota v průběhu roku, značné nepravidelnosti -srážky od 2000 do 2500 mm, severněji ležící Filipíny až 4500 mm Sumatra
Moluky
o 5° jižněji
Sulawesi
Filipíny
Malajsie -vyrovnané teploty po celý rok, rovnoměrné srážky, nejméně leden-březen Indonésie -klima složité, vliv polohy jednotlivých ostrovů, uplatnění zenitálních dešťů -vliv návětří a závětří -Borneo (Kalimantan) nejvíce srážek v dubnu a listopadu – střídání monzunů Filipíny -teploty průměrně 24-29°C, srážky 1000-4500 mm 3 specifické oblasti -západní Luzon, Mindanao, Negros, Panaj a Palavan – suchý podzim a zima, vlhké jaro a léto -jižní Luzon, vých. Samar, Leyte, Mindanao – celoroční srážky se zimním maximem -sv Luzon, v Mindoro, z Leyte – pravidelné srážky bez maxima a minima
Krašen -období od 2. poloviny listopadu do konce ledna -jemný vytrvalý déšť z vrstevnaté oblačnosti -Tonkingský záliv (sever Vietnamu – Hong Kong)
Literatura: • KUNSKÝ, J., MÁLEK, R., VRÁNA, O. (eds). Zeměpis světa : Asie. Praha: Orbis, 1965. • YIHUI, D., CHAN, J. The East Asian summer monsoon: an overview. Meteorology and Atmospheric Physics 89, 117-142, 2005. • www.klimadiagramme.de • www.en.wikipedia.org
