Problém konverzí průmyslových areálů v urbanistické struktuře na různých úrovních (na příkladu dolu Gorkého ve městě Doněck) The Problem of Conversion of the Industrial Areas in Urban Structure on a Different Levels (on Gorkogo Mine Example in Donetsk) Oleg Fetisov ČVUT v Praze – Fakulta stavební,
[email protected] Alina Altukhova ČVUT v Praze – Fakulta stavební,
[email protected] DonNASA – Fakulta architektury, Makijivka,
[email protected] Abstract: The present article deals with the problems of conversion of industrial areas in urban structure of big and largest industrial and urbanized cities. The importance of research in the field of problems of industrial area and industrial architecture conversion in the urban structure has been defined. The present statement of the problem in a context of environmental, landscape, social and aesthetic factors has been analyzed. Experimental methods of conversion on different levels connected with the problems in a context of present research work have been defined. The proposition of conversion concept of Gorkogo Mine industrial area in Donetsk (Ukraine) has been developed. On the basis of analysis and experimental work the general conclusions have been formulated. Abstrakt: Článek se zabývá problematikou konverze průmyslových areálů v urbanistické struktuře velkých průmyslových a urbanizovaných měst. V práci je definovaný význam výzkumu v oblasti problematiky konverzí průmyslových areálů a průmyslové architektury v urbanistické struktuře. Je analyzován stav problému v kontextu environmentálních, urbanistických a sociálních a estetických faktorů. V práci jsou definovány experimentální metody konverzí na různých úrovních na základě skutečných problémů v kontextu provedené výzkumné práce. Zpracován návrh konverzí průmyslového areálu dolu Gorkého ve městě Doněck (Ukrajina). Na základě analýzy a experimentální práce jsou rozvinuty obecné závěry. Keywords: conversion; industrial sites; industrial architecture; urban structure. Klíčová slova: konverze; průmyslové areály; průmyslová architektura; urbanistická struktura.
Stav problému Historické průmyslové objekty a jejich areály jsou dnes nedílnou součástí městského prostředí. S rozvojem měst průmyslové objekty organicky vstoupily do architektonické a urbanistické struktury moderního průmyslového města; už jsou integrovány s celkovou infrastrukturou města a mají vliv na budování silniční sítě, rozšíření obytných ploch, nábřeží řek atd., včetně exprese siluety města [1—5]. 1
- 312 -
Podle současných podmínek městské infrastruktury ve velkých průmyslových a urbanizovaných městech je možné tvrdit, že problém konverze průmyslových areálů v urbanistické struktuře města vyžaduje novou experimentální metodu, která předpokládá analýzu na různých úrovních na základě skutečných problémů a sociálních faktorů. Významnost výzkumné práce je definována zhoršujícím se stavem městského a životního prostředí v blízkosti průmyslových areálů, který má negativní vliv na sociální infrastrukturu města a sociální úroveň populace [6]. V současnosti je třeba vytvořit nové objekty na základě průmyslových areálů, které budou relevantní pro všechny ekologické, estetické, funkční (krajinné, rekreační, vzdělávací, zdravotnické, zábavní, kulturní a další) a ekonomické požadavky a regionální funkce [6, 7]. Přehled posledních výzkumů a publikací. Výzkumy v oblasti problematiky konverzí průmyslových areálů a průmyslové architektury v urbanistické struktuře ve velkých průmyslových a urbanizovaných městech dnes provádí v ČR např. Prof. T. Šenberger (ČVUT v Praze), Doc. I. Vorel (ČVUT v Praze), Prof. P. Urlich (ČVUT v Praze) PhDr. B. Fragner (ČVUT v Praze), Mgr. L. Beran (ČVUT v Praze); na Ukrajině I. Lobov (DonNASA), Prof. M. Bevz („Lvivská politechnika“), Prof. M. Dyomin (KNUSA), a tak dále. Ekologické aspekty jsou studovány Prof. J. Tywoniakem (ČVUT v Praze), Doc. T. Dostálem (ČVUT v Praze) a mnohé další. Ve svých pracech vědci prozkoumali příčiny a podmínky kvalitativních změn městského a sociálního prostředí historických průmyslových měst. Jsou definovány složitosti a rozmanitosti moderních procesů architektury, které posloužili jako základ pro vytvoření obecných teoretických aspektů v této práce. Cílem této práce je analýza problému konverzí průmyslových areálů v urbanistické struktuře; rozpracování experimentálního návrhu konverzí průmyslového areálu dolu Gorkého ve městě Doněck (Ukrajina). Objekt výzkumu: průmyslové stavby a průmyslové areály v urbanistické struktuře. Předmět výzkumu: ekologický, urbanistický, sociální a estetický úrovní konverzí průmyslových areálů v urbanistické struktuře. Metodika výzkumné práce: definování významu výzkumu v oblasti problematiky konverzí průmyslových areálů a průmyslové architektury v urbanistické struktuře města; analýza stavu problému v kontextu aktuálních faktorů; definice experimentálních metod konverzí na různých úrovních na základě nejdůležitějších faktorů a skutečných problémů; rozpracování návrhu konverzí průmyslového areálu dolu Gorkého ve měste Doněck. Definice nejdůležitějších faktorů v kontextu problému konverze průmyslových areálů v urbanistické struktuře Většina průmyslových objektů z 18. až začátku 20. století jsou nyní opuštěné památky nebo neaktivní průmyslové podniky. Problém jejich zachování a dalšího využití je v současné době aktuální. Je definováno, že problém transformace a integrace průmyslových objektů v moderní urbanistické struktuře se vyznačuje postupným a kontinuálním rozvojem obyvatelstva, změnami v estetickém vnímání industriální architektury, změnami v sociálních postojích k průmyslovému dědictví, stejně jako zdokonalení vědy, techniky a výroby. Většina průmyslových společností dnes je „odříznuta“ od sociálního prostředí města [3, 4, 6, 8, 9]. Je definováno, že objekty průmyslového dědictví v moderním městě jsou nyní v „izolaci“. Většina velkých a aktivně rostoucích průmyslových měst je charakterizována zhoršujícím se stavem městského a životního prostředí, nedostatkem společenských prostor (například, zdravotní a kulturní centa, nové bydlení, rekreační a sportovní plochy a další), ale 2
- 313 -
tento problém je nejdůležitější pro centrální části města a velké městské části (obvody) [6]. Problém konverzí průmyslových areálů v urbanistické struktuře a jejich využití z důvodu rozvoje městské infrastruktury a její ekologického, sociálního a estetického prostředí v současné době je aktuální a velice potřebný. Současné stadium této výzkumné práce předpokládá analýzu problémů konverzí průmyslových areálů v urbanistické struktuře v kontextu ekologických, urbanistických, sociálních a estetických faktorů. Na základě výsledků analytické práce jsou definovány nejvýznamnější charakteristiky každého faktoru: 1) Ekologický faktor. Průmyslový areál v centrální části města nebo ve velkých městských částech s sebou nese různé typy znečištění: znečištění životního prostředí, atmosféry a podzemních vod, mutace ekosystému, flóry a fauny v areálu průmyslového objektu, včetně negativního vlivu na krajinu. Negativní vliv průmyslu na životní prostředí a člověka v některých případech vyžaduje radikálních opatření na ochranu a zlepšování životního prostředí člověka [6]. 2) Urbanistický faktor. Průmyslové objekty (funkční stejně jako nefunkční) ve městech mají dnes významné místo ve tvorbě městských systémů a jsou nedílnou strukturou a plánovací součástí moderního města. Území dnes má vysokou cenu a nejdražší je v centrální části města. Je nedostatek stavebních pozemeků např. pro nové bydlení nebo jiné aktuální funkce. Tyto „černé díry“ (průmyslové objekty) v urbanistické struktuře mohou vyřešit tyto problémy přes konverze průmyslových areálů na různých úrovních do nových funkcí. Dnes je relevantní zvážit a analyzovat moderní urbanistickou koncepci města, jeho potřebu nových ulic, náměstí, promenád, parků atd. Je rovněž nutné definovat územní rezervy pro budoucí rozvoj [6, 7, 10]. 3) Sociální faktor. Průmyslové areály v urbanistické struktuře města jsou dnes velmi nepopulární mezi občany. Jako výsledek, obytné plochy v blízkosti těchto míst jsou ekonomicky nevýhodné. Počet „depresivních obytných ploch“ se zvyšuje, stejné jako se zvyšuje kriminalita atd. Obyvatelstvo dnes nemá žádnou možnost studovat historii historických průmyslových objektů, proces a kvalitu výroby atd. Zpravidla sociální úroveň obyvatel v těchto oblastech je velmi nízká [6, 10]. 4) Estetický faktor. Estetické problémy průmyslových areálů jsou neméně důležité než jiné problémy diskutované dříve. Je definováno, že jakékoliv průmyslové areály v centrálních částech měst jsou dnes jako lokalizace negativního vizuálního prostředí a esteticky neatraktivní částí města pro občany. Koncentrace agresivních průmyslových architektonických forem, monochromatické barvy, homogenních vizuálních polí v opuštěných nebo částečně funkčních průmyslových areálech vedou ke zvýšení lidské agrese, duševních chorob, deprese atd. Je definováno, že infrastruktura průmyslových areálů má negativní vliv na stav „videoekologii“ města [5, 8, 9, 11]. Experimentální metody konverzí na různých úrovních Na základě výsledků výzkumu nejdůležitějších faktorů v kontextu tématu výzkumné práce jsou definovány následující aktuální metody pro řešení problémů v rámci konverzí průmyslových areálů v urbanistické struktuře průmyslových měst: 1) Na ekologické úrovni. aplikace stavebních materiálů šetrných k životnímu prostředí ; využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie; konverze průmyslových objektů (areálů) do nové nerušící výroby; zavedení nových ekologických technologických výrobních systémů; zlepšení městského životního prostředí. 2) Na úrovni městského plánování (na urbanistické úrovni). využití průmyslových areálů jako klíčových objektů pro rozsáhlou 3
- 314 -
modernizaci územního plánu města; rehabilitace krajiny; rozvoj rekreačních ploch; zajištění dopravy a pěší dostupnosti; použití průmyslových areálů pro nové obytné plochy. 3) Na sociální úrovni. konverze průmyslové architektury do nových udržitelných sociálních funkcí; snížení počtu „depresivních obytných ploch“, oslabení kriminality; zlepšení ekonomické situace v přilehlých obytných plochách; rozvoj průmyslového cestovního ruchu. 4) Na estetické úrovni. zvýšení estetické úlohy průmyslových areálů města pro obyvatele; vytvoření příznivého a harmonického vizuálního prostředí; zvýšení kulturní úrovně obyvatel města; zlepšení emocionálního a psycho-fyziologického stavu obyvatel. Návrh konverzí průmyslového areálu dolu Gorkého ve měste Doněck Pro experimentální koncepční návrh konverzí průmyslového areálu byl v rámci této práce vybrán průmyslový areál dolu Gorkého ve měste Doněck, Ukrajina. Objekt je umístěn v centru města (Vorošilovský obvod) v blízkosti parku Šerbakov, rybníků, různých průmyslových areálů a obytných ploch (obr. 1). 4
obr. 1 – Průmyslový areál dolu Gorkého v urbanistické struktuře města Doněck
Od zahájení provozu v letech 1961—1962 (důl „Novocentrálnaja“) byl důl Gorkého považován za významný a perspektivní podnik pro těžbu uhlí ve městě. Důl Gorkého stále funguje i dnes, ale je v částečném provozu. Některé části areálu dolu Gorkého (např. těžní věž, která stojí jako dominantní a z různých částí města Doněck viditelný objekt) jsou nyní opuštěné nebo ve zchátralém stavu (obr. 2). - 315 -
obr. 2 – Současný stav průmyslového areáu dolu Gorkého
- 316 -
Díky své poloze v urbanistické struktuře města Doněck má dnes areál dolu Gorkého velkou cenu, je propojený s celkovou infrastrukturou města a jeho důležitými funkcemi. Tyto faktory sloužily při výběru tohoto objektu pro experimentální koncepční návrh konverzí na různých úrovních. Návrh konverzí dolu Gorkého ve měste Doněck předpokládá transformaci průmyslového areálu na různých úrovních, které byli definovány autory této práce. Je analyzován současný stav areáu dolu Gorkého (obr. 3, 4) a rozpracován koncepční návrh konverzí (obr. 5, 6, 7).
obr. 3 – Současný stav areálu dolu Gorkého
obr. 4 – Současný stav areálu dolu Gorkého. Seznam objektů
- 317 -
Tento projekt demonstruje modernizaci průmyslového areálu dolu Gorkého se změnou environmentálních, urbanistických, sociálních a estetických zvláštností. Návrh předpokládá vyřešení problému „černé díry“ v urbanistické struktuře přes konverzi průmyslového areálu do nových funkcí: turistická informační kancelář, muzeum průmyslu, dětské zábavní centrum, umělecká škola, kino, koncertní komplex, hotel, plavecký bazén, stadion, turistická železnice, vyhlídková terasa atd. (obr. 5, 6, 7) V důsledku konverzí se očekává zlepšení životního prostředí, ekologických a ekonomických indexů, zlepšení kriminálního prostředí v regionu a velký zájem obyvatel a turistů.
obr. 5 – Konverze průmyslového areálu dolu Gorkého
obr. 6 – Konverze průmyslového areálu dolu Gorkého. Seznam objektů
- 318 -
obr. 7 – Návrh muzea průmyslu v rámci konverzí průmyslového areálu dolu Gorkého
Závěry Je definován význam výzkumu v oblasti problematiky konverzí průmyslových areálů a průmyslové architektury v urbanistické struktuře. Je analyzován stav problemu v kontextu environmentálních, urbanistických, sociálních a estetických faktorů. Jsou definovány nejdůležitější faktory v kontextu problému konverze průmyslových areálů v urbanistické: ekologický, urbanistický, sociální a estetický. Na základě výsledků analytické práce jsou definovány nejvýznamnější charakteristiky každého faktoru. 5
- 319 -
Aktuální experimentální metody pro řešení problémů v rámci konverzí průmyslových areálů v urbanistické struktuře průmyslových měst na různých úrovních jsou definovány. Zpracován experimentální návrh konverzí průmyslového areálu dolu Gorkého ve měste Doněck, který předpokládá transformaci na environmentálních, urbanistických, sociálních a estetických úrovních. Článek byl podpořen grantem SGS13/019/OHK1/1T/11„Sociální funkce a jejich udržitelnost při konverzi průmyslové architektury“. Děkujeme panu architectu Oleksandru Chabaniukovi za pomoc s rozpracování návrhu konverzí průmyslového areálu dolu Gorkého a návrh muzea průmyslu. Literatura: [1] CHING FRANCIS, D. K., JARZOMBEK, M., PRAKASH V. A global history of architecture. Hoboken: Wiley, 2006, 800 p. ISBN: 978-0-470-40257-3. [2] MOROZOVA, E. B. Architektura promyšlenných objektov: prošloje, nastojasšeje i budusšeje. Mn. : Technoprint, 2003, 316 s. ISBN: 985-464-349-2. [3] VILKOVSKY, M. Sociology of architecture. Moscow: Foundation "Russian Avantgarde", 2010, 592 p. ISBN: 978-5-91566-021-1. [4] SCHMEIDLER, K. [Karel]. Sociologie v architektonické a urbanistské tvorbě. Brno: “Zdaněk Novotný”, 2001, 292 s. ISBN: 80-238-6582-X. [5] JARHINA, Z. N. Estetíka horoda. Moskva: Stroíizdat, 1991. 366 s. ISBN: 557-1-48658753-3. [6] MASLOV, N. Urban planning ecology. Moscow: High school, 2003, 284 s. ISBN: 506-004643-5. [7] IATSKO, I. P. [Ielyzaveta Petrivna]. Printsypy formirovanija postindustrialnogo landšafta s učetom ustojčivogo rayvitija promyšlennych gorodov. In: Visnzk DonNABA. Serija : Problemy architektury i mistobuduvannia. Makijivka. Vol. 2010―2(82), No. 2(82), ss. 77―80. ISSN: 1814-3296. [8] PRIGANN, H. [Herman]. Ökologische Ästhetik. Basel: Birkhäuser, 2004. 255 s. ISBN: 3-7643-2423-6. [9] LINČ, K. [Kevin]. Obráz horoda. Moskva: Stroíizdat, 1982. 328 s. ISBN: 5-0707994. [10] BELOV, S. V. Environmental protection. 2nd ed. Moscow: High school, 1991, 319p. [11] LINČ, K. [Kevin]. Sověršénaja forma v hradostroítelstvě. Moskva: Stroíizdat, 1986. 264 s. ISBN: 5-1602570.
- 320 -
