Proˇ c mˇ e B˚ uh stvoˇ ril. . . ˇ clovˇ eka? Kdybych mˇel nˇejak nadepsat dneˇsn´ı zamyˇslen´ı, asi bych pouˇzil ot´azku: Proˇc mˇe B˚ uh stvoˇril. . . ˇclovˇeka?“ ” Tuhle ot´azku uˇz jste urˇcitˇe v nˇejak´e podobˇe slyˇseli, moˇzn´a o n´ı dokonce pˇrem´ yˇsleli. Je to ˇsirok´e t´ema a j´a se dneska dotknu jenom nˇekolika m´alo myˇslenek. Urˇcitˇe ale bude prostor pro vaˇse doplnˇen´ı a postˇrehy. Kdyˇz zaˇc´ın´a program takovou hezkou ot´azkou, st´alo by za to ji poloˇzit pˇr´ımo a poˇckat si na p´ar odpovˇed´ı – vy by jste ale mohly vyˇcerpat m˚ uj program a j´a bych si pak pˇripadal hloupˇe. . . takˇze prostor k vaˇs´ım odpovˇed´ım nech´am tak´e aˇz ke konci. Proˇc B˚ uh stvoˇril ˇclovˇeka?. . . Kdyˇz se tak pt´ame, bylo by asi fajn zaˇc´ıt nˇekde na zaˇc´atku. Hned v prvn´ıch kapitol´ach Bible se dov´ıd´ame jak to bylo s t´ım stvoˇren´ım. Nechci dneska pˇr´ıliˇs zabˇred´avat do diskuse jestli 6 dn´ı bylo opravdu 6 dn´ı a nebo p´ar tis´ıc let (mysl´ım ˇze B˚ uh vzhledem ke sv´e Vˇsemohoucnosti mˇel v tomhle plnou svobodu). . . proto budeme jednotliv´e dny br´at sp´ıˇse jako etapy. Genesis 1:1–4 Na poˇc´atku stvoˇril B˚ uh nebe a zemi. Zemˇe byla pust´a a pr´azdn´a a nad propastnou t˚ un´ı byla tma. Ale nad vodami vzn´aˇsel se duch Boˇz´ı. I ˇrekl B˚ uh: Bud’ svˇetlo!“ A bylo ” svˇetlo. Vidˇel, ˇze svˇetlo je dobr´e, a oddˇelil svˇetlo od tmy. 1
D´ale pak oddˇelil souˇse od vod, stvoˇril byliny a stromy, pt´aky a ryby a vˇsechnu poln´ı zvˇeˇr, vesm´ır a hvˇezdy. . . . a vidˇel ˇze je to dobr´e. Vˇsechno co B˚ uh stvoˇril bylo dobr´e. . . Proˇc po tom vˇsem dobr´em dokonal´em, n´adhern´em a u ´ˇzasn´em o ˇcem s´am ˇrekl ˇze je to dobr´e, stvoˇril B˚ uh ˇclovˇeka? ˇ eka, kter´ Clovˇ y to vˇse pokaz´ı a zniˇc´ı? Na co s´ahne to rozbije ˇ eka, kter´ a znehodnot´ı. Clovˇ y m´ısto dokonal´eho boˇz´ıho pl´anu zaˇcne naplˇ novat a vytv´aˇret chab´e a hloup´e, sobeck´e a deˇ eka, kter´ struktivn´ı pl´any vlastn´ı? Clovˇ y m´a svoj´ı hlavu a dˇel´a ˇ eka, si vˇeci podle sebe, m´ısto aby svˇeˇril ˇr´ızen´ı Bohu? Clovˇ kter´ y, pˇresto co vˇsechno kolem sebe vid´ı, Boha odm´ıt´a a zavrhuje? Dost´av´ame zde hlubˇs´ı podobu ot´azky po lidsk´em byt´ı. Proˇc B˚ uh stvoˇril ˇclovˇeka? Kdybychom tu prvn´ı kapitolu doˇcetli do konce, dostali bychom odpovˇed’ kterou jiˇz moˇzn´a m´ate mnoz´ı na jazyku. Genesis 1:26a I ˇrekl B˚ uh: Uˇciˇ nme ˇclovˇeka, aby byl naˇs´ım ” obrazem podle naˇs´ı podoby. . . “ ˇ ek byl stvoˇren aby byl obrazem Boˇz´ım – kdyˇz se Clovˇ pod´ıv´ame do v´ ykladov´e pozn´amky pod textem, dostaneme konkr´etnˇejˇs´ı podobu: Genesis 1:26 pozn. d) Obrazem je naznaˇcena schopnost ˇclovˇeka, a to muˇze i ˇzeny, ˇz´ıt s Bohem v obecenstv´ı; je tu vyj´adˇren vztah bl´ızkosti a pˇrece i odliˇsnosti.
2
Uˇz tady, tedy hned na zaˇca´tku, se dozv´ıd´ame d˚ uleˇzitou skuteˇcnost o Bohu. B˚ uh je vztahovou bytost´ı. Nezn´am lepˇs´ı slovo jak´ ym to vyj´adˇrit, ale mysl´ım ˇze je dostateˇcnˇe v´ ystiˇzn´e. B˚ uh touˇz´ı po vztahu, po vztaz´ıch. . . A protoˇze ˇclovˇek je stvoˇren k jeho obrazu, plat´ı to sam´e i o n´as. I my touˇz´ıme po vztaz´ıch a po vˇsem co s t´ım tak nˇejak v´ıce ˇci m´enˇe souvis´ı,. . . po uzn´an´ı, po pochvale, po tom aby n´as mˇel nˇekdo r´ad. . . Asi to vyzn´ı trochu jinak neˇz bych si pˇr´al, ale mysl´ım ˇze to stejn´e plat´ı pˇrenesenˇe i o Bohu. B˚ uh touˇz´ı po uzn´an´ı, po sl´avˇe (po oslavov´an´ı), po chv´ale, a tak d´ale. . . S t´ım nyn´ı, a mysl´ım ˇze uˇz naposledy, pokl´ad´am ot´azku: proˇc B˚ uh stvoˇril ˇclovˇeka? Vˇzdyt’ jej pˇreci chv´al´ı a oslavuje cel´e stvoˇren´ı. Cel´e stvoˇren´ı ukazuje na jeho velikost a dokoˇ nalost. Jak ˇr´ık´a tˇreba Zalm 19 Nebesa vypravuj´ı o Boˇz´ı sl´avˇe, obloha hovoˇr´ı o d´ıle jeho rukou. . . Proˇc to cel´e B˚ uh pokazil ˇclovˇekem? Pˇred p´ar lety. . . byli velmi obl´ıben´e hraˇcky kter´e nˇejak reagovali na sv´e okol´ı. Nejzn´amˇejˇs´ı byl asi Furby, od t´e doby ale pˇribylo spoustu r˚ uzn´ ych hraˇcek, panenek, plyˇsa´k˚ u kter´e um´ı mluvit, vyjadˇrovat radost, kdyˇz slyˇs´ı zn´am´ y hlas, potˇeˇsen´ı pˇri pohlazen´ı, ale i smutek a rozˇcilen´ı. Prostˇe reagovat na podnˇety ze sv´eho okol´ı. 3
Tv˚ uj mobil uˇz vlastnˇe mluvit um´ı, staˇc´ı jej jenom nauˇcit ta spr´avn´a slova a m˚ uˇze tˇe chv´alit na kaˇzd´em kroku. M˚ uˇze vyjadˇrovat uzn´an´ı, n´aklonnost, potˇeˇsen´ı, m˚ uˇze n´as pochv´alit za vˇsechno co udˇel´ame a provol´avat n´am sl´avu kamkoliv se hneme. A co v´ıc, m˚ uˇze to ˇr´ıkat tˇemi nej´ uˇzasnˇejˇs´ımi slovy a zp˚ usobem jak´ ym si budeme pˇr´at! A pˇ rece to pro n´ as nebude v˚ ubec nic znamenat! Nebude to pro n´as m´ıt ˇza´dnou cenu. . . Vˇsemohouc´ı B˚ uh stvoˇril dokonal´ y svˇet, pt´aky kteˇr´ı jej chv´al´ı sv´ ym zpˇevem, kvˇetiny kter´e jej oslavuj´ı svoj´ı kr´asou, celou pˇr´ırodu kter´a ukazuje na jeho dokonalost a velikost. . . M˚ uˇze stvoˇrit COKOLIV, aby mu to vzd´avalo sl´avu a ˇcest, vyjadˇrovalo uzn´an´ı podle jeho gusta. . . Proˇc m´ısto toho na zemi B˚ uh postavil ˇclovˇeka s vlastn´ım rozumem, s vlastn´ı hlavou ze kter´e vzeˇslo uˇz tolik zla? Moˇzn´a jsem u ´plnˇe mimo. . . ale moˇzn´a to trochu souvis´ı s tˇema hraˇckama a mobilama o kter´ ych jsem mluvil. Stejnˇe jako pro n´as mnohem v´ıce znamen´a uzn´an´ı od pˇr´ıtele. Stejnˇe jako je mnohem cennˇejˇs´ı ˇze si v´as v´aˇz´ı kamar´ad nebo kamar´adka, i kdyˇz to moˇzn´a d´avaj´ı najevo neumˇel´ ymi slovy a gesty. . . neˇz kdyby v´as chv´alil v´aˇs telefon na kaˇzd´em kroku pˇresnˇe podle vaˇsich pˇredstav. . . Stejnˇe tak B˚ uh touˇz´ı po uzn´an´ı a po vztahu s ˇclovˇekem, kter´ y k tomu dospˇeje ne 4
naprogramovan´ ym postupem“, ale vlastn´ım rozhodnut´ım, ” i kdyˇz je to mnohdy neumˇel´e a pro okol´ı moˇzn´a i hloup´e. . . D´ av´ a to smysl? Cel´a pˇr´ıroda je stvoˇrena pro to, aby oslavovala a chv´alila sv´eho Stvoˇritele, trochu mi to ale pˇripom´ın´a dˇetsk´ y telefon vykˇrikuj´ıc´ı sice hlubokou, ale v dan´e situaci u ´plnˇe bezcennou vˇetu I love you“. Jenom proto, ˇze jej tak nˇekdo vyrobil. ” Kde pˇresnˇe je ten rozd´ıl mezi ˇclovˇekem a dˇetsk´ ym telefonem asi u ´plnˇe nev´ım. Moˇzn´a je to pr´avˇe moˇznost rozhodnut´ı. Jak m˚ uˇzeme ˇc´ıst pozn´amku na zaˇc´atku knihy Genesis, B˚ uh stvoˇril ˇclovˇeka, aby s n´ım mohl m´ıt obecenstv´ı. Aby s n´ım mohl m´ıt vztah. A proto mu dal rozum, svobodnou v˚ uli a myˇslen´ı. A prvn´ı rozhodnut´ı pˇred kter´e n´as stav´ı, je: jestli jej uzn´ ame jako vˇ semohouc´ıho a dokonal´ eho Stvoˇ ritele, jako laskav´ eho, ale pˇ redevˇ s´ım tˇ rikr´ at Svat´ eho P´ ana nejen vesm´ıru ale i naˇ seho ˇ zivota. ˇ si na sv˚ A nebo si ˇrekneme ˇze n´am za to nestoj´ı. Ze uj ˇzivot staˇc´ıme sami, a ˇze sami dobˇre v´ıme jak se sv´ ym ˇzivotem ˇ vˇsechno kolem n´as vˇcetnˇe n´as sam´ naloˇzit. Ze ych je jen souhrou n´ahod nebo hˇr´ıˇckou osudu. Mysl´ım ˇze Bohu pˇr´ıliˇs moc neˇr´ık´a stotis´ıcihlav´ y dav, kter´ y je strˇzen ke zpˇevu nˇejak´ ym plamenn´ ym k´az´an´ım vynikaj´ıc´ıho 5
ˇreˇcn´ıka. B˚ uh netouˇz´ı po zmanipulovan´em a neosobn´ım davu, ale po hlubok´em osobn´ım vztahu s tebou. S konkr´etn´ım ˇclovˇekem, kter´ y pˇrizn´a Bohu vl´adu nad stvoˇren´ım, kter´ y pˇrijme u ´kol jej slavit a uct´ıvat a kter´ y pˇrijme nesm´ırnˇe drahocenn´ y a nezaslouˇzen´ y dar, jak´ ym je nab´ıdka Vˇsemohouc´ıho tˇrikr´at Svat´eho Boha k osobn´ımu vztahu. . . Mysl´ım ˇze k podobn´emu z´avˇeru dospˇelo mnoho lid´ı ji ve staroz´akonn´ı dobˇe v ˇcele s Davidem, o ˇcemˇz vypov´ıd´a mnoho ˇzalm˚ u: ˇ • Zalm 19 Nebesa vypravuj´ı o Boˇz´ı sl´avˇe,. . . ˇ • Zalm 24 Hospodinova je zemˇe se vˇs´ım, co je na n´ı,. . . ˇ • Zalm 47 Lid´e vˇsech n´arod˚ u, tleskejte v dlanˇe,. . . ˇ • Zalm 48 Velik´y je Hospodin a nejv´yˇs hodn´y chv´aly. . . ˇ • Zalm 66 Hlahol Bohu, cel´a zemˇe! ˇ • Zalm 93 Hospodin kraluje! Odˇel se d˚ ustojnost´ı. ˇ • Zalm 96 Zp´ıvejte Hospodinu p´ıseˇ n novou,. . . ˇ • Zalm 98 Zp´ıvejte Hospodinu p´ıseˇ n novou,. . . ˇ • Zalmy ∼100
6
ˇ • Zalm 113 Chvalte, Hospodinovi sluˇzebn´ıci, chvalte jm´eno Hospodina! ˇ • Zalm 117 Chvalte Hospodina, vˇsechny n´arody,. . . ˇ • Zalm 134 Dobroˇreˇcte Hospodinu, vˇsichni Hospodinovi sluˇzebn´ıci,. . . ˇ • Zalm 136 Chv´alu vzdejte Hospodinu, protoˇze je dobr´y,. . . ˇ • Zalmy ∼150 Je to na tobˇe,. . .
7
