Prázdniny – den nultý Vyjdu ze školy a konečně se nadechnu „prázdninového vzduchu“. Večer si zajdem na večeři a pohár, ať je vysvědčení jakékoliv. Po vysvědčení půjdu na oběd. Jako vždycky asi bude segedínský guláš. Potom přijedu domů, ukážu babičce vysvědčení i rodičům a dál ještě nevím, ale asi pojedu k druhé babičce a dědovi. Asi půjdu do cukrárny. Sice nevím s kým, ale je to jedno. A pak pojedeme do Kopřivnice pro novou aktovku, protože se mi vízo obzvláště povedlo. 30. června jak dostanu vysvědčení, půjdu ho ukázat celé rodině (pochlubit se). Až dostanu vysvědčení, půjdu domů a jelikož nebude tak špatné, oslavíme to pohárem. Ukážu vysvědčení rodičům a půjdu za kámoškami a za Megi (kotětem). V den, kdy dostanu vysvědčení, přijdu domů, sbalím si všechny věci a bude ze mne uprchlík na útěku před mamkou. Sednu k PC a budu hrát WOW. Kolem třetí odpoledne půjdem slavit. Po vysvědčení půjdu s rodiči a přáteli na slavnostní oběd. Pak půjdeme hrát asi nějaké hry a dál nevím... 6.A
Kdybych se stal starostou Frenštátu pod Radhoštěm Takový byl název literární soutěže, kterou vyhlásil Nadační fond Student ve Frenštátě. Za naši školu byli nejúspěšnější Jan Tesař a Lada Chromelová z 8.A. Kromě kouzelné obálky, kterou dostali, byli pozváni ke starostovi města.
Kdybych byl starostou Frenštátu Kdybych se já stal starostou města Frenštát, tak bych se zabýval důležitými věcmi, jako například šachtami za městem, stavbou nového sport centra, volným časem dnešní mládeže nebo zkrášlením šedých panelových domů. Když byla vyhlášena tato soutěž, tak jsem si řekl, proč ne, napíšu svůj názor. První věcí, kterou bych se zabýval, by bylo zrušení těžebních věží a těžby uhlí v naší oblasti. Těžbu bych zakázal, protože by způsobila pokles terénu, devastaci okolí, zhoršení ovzduší, nárůst dopravy kvůli nákladním vozům, které by odvážely zeminu z dolů, nebo úplné zničení tichavské Travertinové kaskády. Těžba uhlí by sice mohla přinést pracovní místa, ale na jak dlouho? Uhlí se nemůže těžit do nekonečna a jednou dojde a my budeme mít zdevastovanou přírodu a prázdné ruce. K tomu bych ještě podotkl, že uhlí z naší oblasti je na trhu v této době téměř bezcenné, takto vytěžené uhlí by se maximálně dováželo do tepelných elektráren a ty také znečišťují ovzduší. Když už by se tady mělo začít těžit, tak až za pár let, až by vzrostlo uhlí na ceně a to určitě
vzroste, pak by byla těžba mnohonásobně výnosnější, i když příroda by utrpěla tak či onak. Další téma, které jsem si vybral, je demolice Bumbalovy továrny a vystavění sportovního Eurosport parku. Myslím, že je to moc pěkný nápad zbořit tu starou obnošenou továrnu, která jenom kazí výhled a postavit tu něco nového a futuristického, určitě by to bylo přínosem pro mládež a širokou veřejnost, k tomu by tam byl ještě letní amfiteátr, vodní fontána, sad a wellnes centrum. Toto místo by se stalo určitě rychle oblíbeným, lidé by se mohli projít sadem, posadit se na lavičky nebo diskutovat u fontány, podívat se na nějaké kulturní vystoupení v amfiteátru, oddychnout si od stresu, starostí a bolestí ve wellnes centru nebo si naopak pořádně procvičit svoji fyzičku ve sport centru. Já osobně bych se tam určitě rád podíval, zaběhal si, prošel se a odreagoval se. Možná by bylo taky dobré postavit v okolí přístřešky nebo takové debatní koutky, kde by se dalo diskutovat o filozofii a útrapách dnešního složitého světa. S rozlohou sadu bych určitě nešetřil, měl by být tak velký, aby se tam daly hrát různé skupinové hry, ale ať to zase není nějaký velký zarostlý prales, ve kterém se budou válet láhve a odpadky, to by se mi moc
nelíbilo. Ale kdyby se to povedlo, bylo by to místo, kde by se všichni rádi scházeli a bavili se. Pak bych do svého programu starosty jistě zařadil takové důležité detaily, které jsou docela nenápadné, ale jejich vyřešení by zpříjemnilo život. Například by bylo moc pěkné, kdyby se škola Tyršova oblékla do nového barevného kabátu. Myslím, že ta šedá chladná omítka moc nepodporuje chuť malých prvňáků jít do naší milované školičky. Nebo cyklostezky. Vždycky jsem se chtěl projet po Frenštátě na kole nebo kolečkových bruslích, ale nikde tu nejsou pořádné stezky, občas jsem se vydával na cesty, ale tam to není bezpečné ani pohodlné. Proto bych vybudoval nějaký malý a velký okruh, který by taky mohl protínat sad u Sport centra, aby se tam lidé mohli lehce dostat. Také bych se podíval na hudební kluby, kde by se dalo o víkendu dobře bavit nebo na hudební akce, které by přilákaly mnoho mladých lidí. Hudba je velmi oblíbená a myslím,
že by to mělo úspěch. Například hudební festival jako Fren music, ten byl super. Dále bych se zabýval speciálními akcemi pro širokou veřejnost. Například bych jednu neděli v měsíci uzavřel les a v něm bych pořádal adrenalinové hry, společenské třeba airsfot, paintball nebo slaňovaní, takový adrenalin weekend, to by se myslím chytlo. Bylo by to zpestření každodenního stereotypu, aby se lidé mohli pobavit. Tak něco takového a ještě víc bych udělal pro své občany a voliče, kdybych byl starostou Frenštátu, aby se mohli bavit a rozvíjet svoje schopnosti ve všech směrech. Samozřejmě jsou zde i potřebnější věci, než adrenalin weekend, ale kdybych k tomu měl prostředky, tak by to určitě nebyly vyhozené peníze.
Jan Tesař 8.A – II. místo v kategorii základní školy (a pěkný finanční příspěvek na prázdniny…)
Prázdninám předchází čas výletů DinoPark U vchodu do DinoParku jsem hned viděl 2 hlavy dinosaurů. Nejsrandovnější na výletu bylo, že všechno začínalo na DINO, třeba Dinozmrzlina, Dino WC, Dinoshop, Dinovlak atd. Byla tam i hustá bažina, ve které se topil dinosaurus. Ale nechápu, proč ve 3D kinu vysílají pořád tu samou pohádku.
Hornické muzeum Landek Když jsme přijeli do Landeku, nejdřív jsme byli v řetízkových šatnách. Potom jsme přišli do další haly. Ale ještě předtím jsme byli v záchranářské službě. Viděli jsme hornické náčiní a stroje v dole. Potom jsme tam viděli horníka po 12hodinové práci. Chtěl bych se tam vrátit. Vojtěch Charenza 3.C
Jeli jsme do Ostravy jednopatrovým autobusem. Jeli jsme do Hornického muzea Landek. Počasí bylo hrozné a lilo jak z konve. Potom jsme šli do dolu, nebylo tam zrovna moc čisté ovzduší. Byly tam různé důlní stroje a plno uhlí. Ještě jsme tam viděli důlní záchranářství, řetízkovou šatnu a dole jsme ještě viděli 3 figuríny horníků. Do DinoParku jsme jeli asi hodinu z Landeku a šli jsme do 3D kina. V 3D kině byla tma, dostali jsme šedé brýle. Nebyly tam židle a tak jsme museli stát. Bylo to strašidelné a ječeli jsme. Potom jsme vrátili brýle a šli jsme dál. Potom jsme se dívali na krásné modely. Počasí už bylo slunečné, trochu nám pršelo, ale to nevadilo. V DinoParku jsme viděli hodně dinosaurů, třeba triceratopse, apatosaura atd. Šli jsme k vodě a viděli jsme ve vodě dinosaura. Potom jsme si všimli, že všechno začíná na dino, jako Dinopark, Dinoshop, Dino WC, Dinocafé, Dinozmrzlina, Dinopárek, Dinoexpres, Dinosaurus. A na konci jsme si dali sváču, bylo to super!!! Nejvíc se mi líbilo v DinoParku. Bylo to tam moc hezké. Moc ráda bych se tam vrátila, akorát by mohlo být lepší počasí. Jinak to bylo super. Moc se mi to líbilo. Jakub Hlavička, Adam Zátopek, Michaela Krupová, Václav Raška, Klára Kubečková, Klára Petrová, Kristýna Štěpničková, Veronika Šaradyová 3.C
Výlet Sraz jsme měli v sedm hodin, ale já jsem stál u kina už v šest třicet. Po chvíli se začali sbíhat kamarádi z naší třídy, což bylo pozitivní. V sedm hodin a nějaké minuty přijel autobus. Cesta v autobuse byla poměrně klidná, ale trošku hlasitá, což nebylo příjemné. Po asi dvou hodinách jsme se blížili k hradu Bouzov. Všichni jásali a vykukovali z oken autobusu. Hned jsme vystoupili z autobusu a kochali se u stánků. Stánkaři nabízeli o sto šest a děcka jen kupovala, podle mého tam byly samé blbosti. Jak jsme dorazili na hrad,
zakoupili jsme si vstupenky a šli jsme na hrad. U vchodu jsme potkali „Českou televizi“, a proto jsme pozdravili a vstoupili do hradu. Na začátku jsme dostali papuče. Vystoupali jsme po točitých schodech a vstoupili do místnosti, kde byly parkety. Jak jsme prošli všechny místnosti, šli jsme na dvůr, tam byla kašna. Potom jsme se sešli u autobusu. Potom jsme jeli na Javoříčské jeskyně, kde jsme museli jít ještě 600 metrů. Nahoře byla chatka, kde se daly koupit vstupenky. Jak jsme vstoupili do jeskyně, lezl nám mráz po zádech, protože nám byla zima a byla tam tma. Nejvíce se mi líbila místnost Gigantů, bylo tam hodně velkých krápníků, to se mi líbilo. Hned potom jsme uviděli malý potůček, kde bylo plno malých mincí. Potom jsme vyšli z jeskyní a jeli jsme na Úsov. Úsov byl nádherný lovecký zámek, bylo zde hodně zajímavých úlovků – tchoři, ptáci, savci a exotická zvířata, došli jsme na konec a bylo po výletu. Zahráli jsme si ještě pár her – piškvorky, kostky, balancovník a puzzle. Potom jsme se sešli u autobusu a byl KONEC. Jiří Houšťava 5.A
Výlet Ráno jsem se vzbudila a řekla si, že bude ve škole nuda. Podívala jsem se na kalendář a vidím: Dnes jedeme na výlet! Sbalila jsem se. Odvezla mě mamka a u kina už byla skoro celá třída. Autobus přijel o čtvrt hodiny později. V autobuse jsme s holkama hrály šibenici. Byla to sranda. Autobus zastavil. Venku jsem viděla kousek Bouzova. Došli jsme k Bouzovu. Museli jsme si vzít asi desetkrát větší papuče, než byly naše nohy. Nemohli jsme v nich chodit, jenom se klouzat. Bylo to směšné. Na hradě jsme viděli zbrojnici, sloupovou síň nebo hradní kapli svaté Alžběty. Na Bouzově jsem si koupila malou knížku. Šli jsme do Javoříčských jeskyní. Super. Krápníky vypadaly jako záclony, brčka, lopaty, domy, iglů a zvířata. Netopýři tam byli taky. Byli moc malí. V Javořičských jeskyních se mi moc líbilo. Koupila jsem si penízek pro štěstí a další knížečku. Dojeli jsme k Úsovu. Paní nám řekla, že je tam asi
sedm tisíc zvířat a pět set kusů paroží. Viděli jsme tam ptáky, jezevčíky, vydry, losy, antilopy, vlky, hmyz, leopardy, sloní kly a další. Bylo jich tam vážně hodně. Na konci jsme šli na nádvoří. Koupila jsem si penízek pro štěstí, knížečku a pohlednici. Šli jsme do domečku, kde byly hry. Zkoušeli jsme si tam, jak nedostat balónek do slepé uličky, piškvorky nebo puzzle. Byli jsme tam tři čtvrtě hodiny. V autobusu jsme se strašně smáli. Mávali jsme na nákladní auta a na auta, ale sranda byla, protože nám řidiči také mávali. Za chvíli ale smích přešel. Jeden kluk střelil druhého kluka kuličkovkou do oka. Za chvíli jsme byli doma. Doma jsem vše povykládala rodičům. Vendula Malinová 5.A Výlet 6.B První den jsme se sešly s holkama (já, Viky, Timi, Venda, Bibi, Kika, Pája a Eliška) na jednom pokoji. Ze srandy jsme volaly klukům, že jsme Club 69... Byla to sranda. Druhý den jsme se opět sešly v tom samém pokoji. Česaly jsme se, malovaly se a tančily. Když Pája s Timi tančily na píseň Beruško má milovaná, tak se při otočce picla do skříně a spadla na zem. Bylo to bezva. Tak moc jsem se ještě nenasmála. Žaneta Stránská
Na výletě jsme vyvolávali duchy a Kiki dostala záchvat. A nejhorší bylo, že druhý den jsme šli na túru 18 km pěšky. Brigita Oprštěná Dne 15. 6. jsme šli na Bílý kříž. Byla to dřina, ale stálo to za to. Nohy trochu bolely, ale ještě se dal na chatě hrát fotbal, samozřejmě můj tým to vyhrál. Jiří Podžorný
Nejlepší zážitek – nejlepší bylo asi to, že jsme si na jednom pokoji dělaly účesy a Pája s Timi tančily a i zpívaly „Beruško má milovaná“, pak Timi spadla a praštila se do zdi. Nejhorší zážitek – holky vyvolávaly duchy a já chytla hysterák. Kristýna Babincová
Nejlepší na výletě bylo, jak jsme s holkama vyvolávaly duchy a jak jsme dělaly blbosti na pokoji. Anebo jak jsme si dělaly šílené účesy. Nebo jak jsme dělaly tu hru s těma papírkama, kde každý o někom psal, co si o něm myslí… Ale zajímavý večer byl, když Kristýna zešílela. Taky se mi líbilo, jak jsem s Timi zajímavě tančila a omylem jsem ji pustila a Timi vrazila do zdi. Pavla Petrášová Lukáš otevřel dveře od pokoje a zařval“ „Baf!“ A za dveřma stála učitelka. Radši opatrně zavřel a dělal, že nic. Michal Loprais
Co se mi vybaví, když se řekne výlet? Buchlovice, Buchlov, hrad, zámek, polívka, jídlo, spaní, automat, ZOO, tam to bylo hodně dobré, potom nevím, pak se mi vybaví Eliška, jak fakt hodně blbla, potom ten rychlovýtah, jak se ho Lucka hodně bála a nechtěla tam jít a já jsem ji pak přemluvila, nakonec to bylo dobré, potom ta paní v tom muzeu, jak vyprávěla, jak se tam pořád sekala a vyprávěla skoro ke každé botě. Školní výlet byl prostě super. Nejlepší bylo spaní. Jak jsme dojeli, tak skoro všichni odešli a zůstaly jsme tam jenom holky. No prostě bomba, úplně jsme se smály a měly pokoj od všech kluků. No prostě nejlepší. Nebo to spaní bylo ještě lepší. Prostě jsem z toho nemohla. Andrej vytáhla bonbony a takový bufet tam. Strašně fajn tam bylo. Zpáteční jízda nejlepší. Až na to spaní – opravdu jsem se nemohla uložit. Nejlepší byl večer, hráli jsme fotbal, Pája vyhodil pojistky a vypl se automat a potom to opravila učitelka. Kahy zničil pumpičku. Buchlovice, Buchlov, ubytování, kuchyňka, řešení rozbitého automatu, urvaná hadice u pumpičky, ZOO, kecali jsme s paní učitelkou, nedalo se spát, strašně brzo se vstávalo. Takže výlet tento rok byl lepší než minulý – prohlídky, které jsme navštívili, byly super a o hodně lepší než minulý rok. Snad jen bych nechala ve škole Emila, Pavla, Honzu a Romana a možná, možná by byl větší klid a já bych se víc vyspala. Líbilo se mi prostě všechno – jsem ráda, že jsem jela. Děkuji paním učitelkám, že i přes naše chování ten výlet přichystaly a obětovaly svůj čas na to, aby s námi jely na výlet, protože byl moc super.
7 energi nápojů, rozbitá pumpička, drby, skákání po matracích, učitelka s hrncem a vařečkou, ZOO Luxus, mega super. Výlet se vydařil jako nikdy, i když jsme se pohádali, ale to byl moment a pak dobré. Hej né, ale ten výlet nikdy nebyl takový. Mocně se mi líbil, prostě bych tam jela znova a nebyla tady. Jako tolik zážitků za 2 dny, ty brďo. Jo jinak se dobře hopsalo na tých madračkách. Nevyspalost, vyčerpanost, zábava a páv, který chytá signál, papuče na zámku a na hradu, nezdravé jídlo, pocit, že se musí zase do školy, dlouhá jízda autobusem, mnoho fotek, prochozené boty, budíček. Perlička mňam spacák špinavý pumpička automat vyhodil pojistky jinak zámek docela dobrý hrad též ale Baťa nuda tak na spaní u každého regálu se zastavila ale ten velký dům byl nejlepší ZOO mě moc nebrala nejlepší tam byl vláček aspoň jsem nemusel furt pěšky holky tam drbaly všechny 3 baličky bonbonů během minuty sežrané. 7.C
Nezapomenutelný zážitek na školním výletě Ráno jsme vyšli a šli. Bylo v plánu ujít 15 km, už ta představa nám naháněla hrůzu. Pak jsme uviděli pana učitele Grófa s mapou v ruce. A v tu ránu jsem tušila, že to nedopadne dobře. Tak začali jsme vylízat na nějakou horu, tam jsme strávili tak hodinu a potom jsme zabočili do naší osudné cesty. Pořád jsme šli dolů a dolů a už jsme museli slézt tak víc jak polovinu hory. Potom konečně někoho napadlo, že by to chtělo najít značku, po které máme jít. Nikdo ji po cestě dolů nepotkal. Celou dobu jsme scházeli pořád někam do pryč. Tak jsme se začali vracet. A konečně najednou, když jsme se podívali z břehu, uviděli jsme naši zelenou značku. Všichni jsme jásali, že už brzo půjdeme na slibovanou pizzu. Po hodinovém zpoždění jsme došli do daleké pizzerie a tam jsme si všichni špinaví sedli na krásné bílé židle. Radši jsem se už nedívala, jak židle dopadly. Ale pomaličkým tempem jsme šli do naší vesničky, kde jsme byli ubytovaní. Ráno jsme vycházeli v 9 hodin a přišli kolem sedmé hodiny a našlapali jsme místo 15 km 30 km. No takový menší maraton. Ponaučení na příště: NIKDY NEDÁVAT PANU UČITELI MAPU DO RUKOU.:D Lada Chromelová 8.A
Co se mi nejvíce líbilo na výletě? No nejvíce se mi asi líbila noční Praha, jak jsme se procházeli po Karlově mostě a viděli kolem sebe nádherné dominanty Prahy. No a ještě se mi líbilo v senátu, ale samozřejmě všude to bylo super. Nejvíc se mi líbil pohled z žižkovského televizního vysílače. Dohlédli jsme daleko. A až se setmělo, tak nad Prahou zavládl dlouhý ohňostroj. Po Tv vysílači jsme byli na Karlově mostě, který byl krásně osvětlen. Praha byla také. Nezapomenutelný zážitek. Nejvíc se mi líbilo židovské město, byla to celkem zajímavá prohlídka. Ale nejvíce jsem se vyžil na Václaváku a v New yourkru, ale taky bylo super zrcadlové bludiště. Nejhezčí byl pro mě Žižkov, rozhled byl krásný a mohli jsme se kochat i v odpočinku. Karlův most byl také krásný, jak vše v noci svítí a dívat se na noční Vltavu, jak se od ní odráží světla. Karlův most + večerní Praha, všude to krásně svítilo a bylo to tam jako v pohádce. Móc se mi to líbilo a vůbec se mi z Karlova mostu nechtělo jít pryč, nejradši bych tam zůstala. Na výletě se mi líbily hlavně eskalátory, protože tady nejsou. Nejvíce se mi líbilo na nočním Karlově mostě a kostel sv. Mikuláše. Tahle místa byly fakt bomba. I na žižkovském vysílači to bylo fajné a Petřín taky super. 9.C
Jeden výlet navíc! Navíc zdarma! Zdarma i občerstvení! Červen bývá dobou školních výletů, ale i poznávacích exkurzí. Na jednu takovou se vydali v rámci projektu Objevování historie regionu Frenštátska, který je realizován v rámci operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost a financován z prostředků Evropské unie a státního rozpočtu České republiky, žáci 8. tříd ZŠ a MŠ Tyršova 913 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Putování začalo již tradičně před školou, kde čekaly dva autobusy, které nás dovezly na Pustevny. Výšlap na Radhošť začal před devátou, takže slunce se tvářilo ještě dost nesměle. V kapli sv. Cyrila a Metoděje byl naším průvodcem předseda Matice Radhošťské Drahomír Strnadel. Po zajímavém výkladu o dávné minulosti i přítomnosti kaple zahrál na
fujaru. Sejít zpět na Pustevny už bylo lehké, přestože slunce ukazovalo, kdo je na horách pánem. Obešli jsme útulny a diskutovali, která je nejhezčí. Pak přišla chvilka na vítané občerstvení a doplnění energie. Potom už autobusy mířily do Rožnova. Mnozí už ve Valašské dědině byli, ale zjistili, že se skanzen pořád mění a že jsme se trefili zrovna do doby školních výletů. Zato v Mlýnské dolině bylo už lidí méně a kupodivu tam chybělo i to hlavní – voda. Prošli jsme vše, co se k vidění nabízelo, a vydali se na cestu zpáteční. Následující den byl ve znamení pracovních listů, které prověřily, jak jsme dávali pozor. Učitelé byli s našimi znalostmi celkem spokojeni. Dozvěděli jsme se hodně nového, třeba to, že Rožnov byl lázeňským městem, kde se léčilo procházkami a pitím žinčice, ale také už tušíme, jak to chodívalo na salaši. Většinou jsme se ale shodli, že žít na konci 19. století nebylo nic lehkého.
Čekají nás velké změny! (Možná už jste slyšeli, že koncem tohoto školního roku bude paní zástupkyně Alena Korčeková odcházet. Na místo zástupce ředitele pro II. stupeň usedne třídní učitel 8.A Ladislav Gróf).
Jak mi bude chybět náš pan učitel třídní? Náš třídní učitel mi bude určitě chybět, protože si myslím, že jako náš učitel byl moc dobrý, výlety s ním byly suprovní a myslím si, že je rozjížděl ve velkém stylu. Je to fajn člověk, který je rozumný, dá se s ním dobře bavit, je vtipný. Určitě mi bude chybět a přeji mu, aby se mu to jako zástupci hodně dařilo… Hodně štěstí. Jiří
Pan učitel nám bude chybět. Ale nejsem moc smutný, protože ho vystřídá taky dobrý učitel. Už se těším, až bude pan učitel Gróf hlásit ve školním rozhlase. Musíme si zvyknout, že budeme mít jiného třídního. Panu učiteli Grófovi přeju štěstí. Martin
No, tak bude to velká změna. Pana učitele Ondryáše znám už nějakou chvíli, tak aspoň vím, na čem budem. Jsem jenom zvědav, jak dlouho
vydrží na tom svém novém místě, třeba se za rok zase vrátí k třídnictví. Určitě nám ale bude v některých věcech chybět. Třeba na výletě nám nechal dost volnosti a to se všem líbilo a za to mu děkujem. Rozloučíme se s ním a bude jistě překvapen jak. David H. Náš třídní učitel mi bude chybět. Bude to velká změna mít najednou jiného třídního učitele. Asi budeme muset změnit své chování. S naším třídním byla sranda, výlety skvělé, prostě všechno. Nevím, jak si zvyknu na nového třídního, ale tak učí nás v podstatě od 6. třídy, takže by to neměl být problém, protože ho už teď známe poměrně dobře. Některé věci ze školních výletů jsou prostě nezapomenutelné. Určitě našemu třídnímu učiteli přeju hodně štěstí do budoucna. Ty tři roky byly dobré roky, i když to tak někdy nevypadá, prostě byly dobré. Dominik Určitě se nám aspoň trochu stýskat bude. Prožili jsme s ním pár vzácných let na základce, taky jsme s ním zažili úžasné školní výlety a víkendovky. Někdy byly mezi námi hádky, které se ale naštěstí hned vyřešily, občas jsme ho hodně naštvaly, ale tak už to bývá. I když dostaneme novou velkou třídu, po té naší malé se
nám bude hodně stýskat, nebudeme se moct houpat na židlích a lepit si nálepky po lavicích, bude nám to opravdu chybět. Říkal, že se na nás bude chodit dívat, ale moc velkou naději tomu nedáváme, protože na to nebude mít čas, teda podle nás, vždyť se na nás nechodí dívat ani teď!!! Natož když bude zástupce ředitele… Klára, Markéta
Pan učitel byl hodně dobrý třídní, je takový mladý a dalo se s ním dělat různé kraviny a blbosti. Dělal si z nás srandu i my z něho a nikomu to nevadilo. Je to prostě nejlepší třídní, každý ho měl a bude mít rád, a kdo ho nemá z naší třídy rád, neví, jaký pořádně je. Tři roky jsme ho měli za třídního jen My a nikdo jiný ho mít nebude, protože My jsme ta nejlepší třída, která jsme ho dostala a když teďkom bude zástupce, tak nám bude moc chybět, jezdili jsme na nejlepší výlety, co kdy mohly být, jsme prostě moc rádi, že jsme ho ty 3 roky měli, ale škoda, že nebude s námi ten čtvrtý rok… Ale děkujeme mu aspoň za ty tři pěkně prožité roky… Andrea, Kateřina, Josef
Pan učitel byl rozhodně skvělý třídní. Chybět nám bude stoprocentně (ovšem jak komu), jelikož jak jsem řekl předtím, třídní to byl skvělý. Zastával se nás, řešil naše třídní problémy, organizoval super výlety a navíc byl sympatický. Sem tam hodil nějakou vtipnou hlášku, která všechny pobavila. Jelikož byl jeden z mladších učitelů, tak nám
v některých věcech rozuměl, ovšem svým způsobem byl svázán učitelskými pravidly, kterými se musel řídit. Ovšem kolem a kolem to byl super třídní, který nám bude chybět. Je škoda, že nás v tom posledním ročníku opustí, ale kariéra je taky důležitá a snad mu to jako zástupci ředitele školy půjde. David S., Adrian
Určitě nám bude chybět, ale život půjde dál a uvidíme, jak se to bude vyvíjet dále, ale myslím si, že bude uchován v našich srdcích. Byl to dobrý učitel, jak třídní, tak na fyziku, ale doufám, že pan učitel Křištof bude tak dobrý, jako učitel Gróf. A o panu učiteli Ondryášovi si myslím, že jako třídní učitel bude dobrý, tak se pan učitel Gróf nemusí bát, že bychom spadli do nesprávných rukou. Vít Náš třídní nám bude chybět, přeci jen s námi byl tři roky, takže s námi zažil už něco zlého i dobrého, např. tento rok na našem školním výletě, když pršelo celý den, byl s námi a snažil se nás zabavit i přes to, že nám byla zima a mokro (téměř všem). Nebo když jsme si vařili v kuchyňce a dělali, co jsme chtěli, tak nás nechal a nehlídal a neokřikoval nás, bylo to příjemné a z jeho strany ohleduplné. Asi také proto, že to byl náš poslední výlet. Ale i ve školním roce to byl iniciativní učitel, který nás chtěl vždycky k něčemu dovést, ale i když se mu to nedařilo, snažil se to zuby nehty dodržet. Organizace třídní knihy s ním byla občas prekérní, ale omluvenky podepisuje bez větších problémů. Pan učitel nám bude chybět, ale doufáme, že se s námi bude vídat, jako by byl stále náš třídní. Doufáme, že na nás bude taky vzpomínat v dobrém a ne jako na zlobivé malé neotesance. Jan, Petr
Žádost Ze slohu víme, jak má vypadat a co všechno má obsahovat správná žádost. Všechny naše žádosti jsme adresovali paní ředitelce.
Žádost o prodloužení letních prázdnin Žádám o prodloužení letních prázdnin pro školu ZŠ Tyršova 913. Prodloužené letní prázdniny budou sloužit k důkladnějšímu odpočinku žáků a ke zkrácení následujícího školního roku. Prosím o urychlené vyřízení žádosti z důvodu rychle blížících se letních prázdnin. S poděkováním a pozdravem Kateřina Žingorová Žádost o vymazání libovolných tří známek v ŽK Žádám o vymazání tří jakýchkoli známek z ŽK. Toto vymazání 3 známek prospěje všem žákům školy a napomůže některým si ještě získat vyznamenání či stipendium na střední škole, proto žádám o urychlené vyřízení žádosti a zároveň o sdělení přibližného termínu, kdy se tak stane. S velkým poděkováním a srdečným pozdravem Lucie Romanovská Žádost o prodloužení letních prázdnin Žádám o prodloužení letních prázdnin. Delší prázdniny budou sloužit k větším zážitkům a k delšímu pobytu u moře a u rodiny a odpočinku všem pracovníkům školy. Žádám o urychlené vyřízení a zároveň o uvedení data, dokdy budou prázdniny prodlouženy. S poděkováním a pozdravem Michaela Dobiášová Žádost o voňavější šatny Žádám Vás o zakoupení Bries one touch. Bude sloužit k tomu, aby se v šatnách dalo dýchat, proto žádám o urychlené vyřízení žádosti. S poděkováním a pozdravem Adéla Křenková Žádost o zákaz udělování ředitelských důtek, 2 a 3 z chování Žádám o zákaz udělování vyšších trestů než DTU. Zakázání trestů by zlepšilo aktivitu dětí a tím pádem i pracování mozků. Tuto žádost bych chtěl vyřídit co nejdříve, protože mi moc času do dalšího trestu nezbývá. Děkuji. Emil Milata
Žádost o prodloužení letních prázdnin Žádán Vás o prodloužení letních prázdnin z důvodu velkého náporu školní docházky. Je potřeba, aby si žáci a také učitelé odpočinuli. Je potřeba tuto žádost akceptovat, protože si musíme všichni odpočinout a hlavně nabrat dobrou náladu na další školní rok. S poděkováním a pozdravem Denisa Labounková Žádost o zavedení tělesných trestů Žádám o zavedení tělesných trestů, o zrušení poznámek a jiných psaných trestů. Žáci budou mít před učiteli větší respekt a myslím, že ve škole bude lepší morálka. S pozdravem Drahoslava Máchová Ve Frenštátě p. R. 3. 6. 2010
Po prázdninách se budeme stěhovat! (3.A) Těším se na hlavní budovu, protože je tam sranda a mám tam hodně kamarádů. Ale bude se mi stýskat po malé Tyršovce, protože jsem si na ni zvykl. Daniel Vojtek 3.A
Mi se líbí na hlavní budově, že tam budu mít sestřenici a sestru. A na malé Tyršovce se mi taky líbí, protože tu není takový hluk jako na velké. A na velké budově máme kousek na obědy, ale zase musím vstávat dřív, teď nám totiž začíná vyučování v 8 hodin. Soňa Smelíková 3.A
Moc se těším na velkou Tyršovku, protože mi přijde, že je to tam útulnější. Je tam mnoho zajímavostí a moc se mi tam líbily ty dva roky. Ale zase malá Tyršovka má jiné výhody – například tu není takový velký rámus a křik. Mám to blíž domů a můžu chodit do školy až o 5 minut později, protože tu zvoní později. Už se moc těším, až se vrátím. Jana Cibulcová 3.A
Na hlavní budově je výhoda, že nemusím chodit tak daleko na obědy a taky kvůli tomu, že tam mám víc kamarádů. Taky malá Tyršovka má svou výhodu, je tu klid, ale zase musím říct, že bych to tu nevydržel víc než rok. Matěj Jenčke 3.A
Po prázdninách se budeme stěhovat! (2.B) Těším se, ale bude to složitější. Angličtina, český jazyk a paní učitelka. Moc se netěším. Těším se akorát na nové předměty a kamarády. Změní se učitelka a nebude tam automat na mléko. Lepší bude, že tam bude jen 60 dětí. Já se těším na paní učitelku. Já se těším i na budovu. Změní se třída i paní učitelka. Lepší bude zvonění a třída. Horší bude, že se budu loučit s paní učitelkou Pavlou Novotnou. Já se netěším do jiné budovy. Tam je 60 dětí a tady 600. Nebude tam hluk. Bude tam 1 předmět navíc. Nebudou tam počítače. Změní se zvonění o 10 minut. Bude nová učitelka. Bude těžší učení. Bude tam klid. Bude to tam hezčí. Budeme muset přecházet na oběd a do tělocvičny. Nebude tam 11 počítačů. Nebude tam hluk. Bude tam 1 předmět navíc. Bude tam klid. Bude to tam hezčí. Mají tam hnusné záchody. Mají tam málo počítačů. Trojka je hrůza, protože tam je těžké vše.
Také jste potkali kouzelného dědečka? Třicátého června jste vyšli ze školy a u brány seděl kouzelný dědeček. Nabídl vám, že si vezme vaše vysvědčení a splní vám jedno přání (nesmí se týkat školy), ale musíte zopakovat ročník, který jste právě skončili. Přijmete jeho nabídku? Myslím si, že to asi nemá cenu opakovat celý ročník kvůli jednomu přání. Lepší je pokračovat do deváté třídy s lidmi, co už znám od první třídy, něž propadnout znovu do osmičky mezi lidi, co skoro neznám. Vždyť přání se mi může vyplnit i tak, třeba někdy. Gábina Czefferová 8.A
Přál bych si, aby mi všechno vycházelo. Bylo by to asi nějak takhle. Všechno by se mi povedlo, další roky ve škole bych prošel se samými jedničkami. V dospělosti by se mi všechno povedlo, hned bych našel práci, neměl bych potíže s penězi, prostě ideální svět. Dominik Schneiderka 8.A
Asi bych si vysvědčení nechal a nic bych mu nedával a šel bych s vysvědčením domů. Lukáš Štefek 8.A
Nabídku bych přijal, jelikož už bych ty předměty a témata uměl a měl bych ještě lepší vysvědčení. No, a přání si nechám pro sebe. 8.A Kdybych měl odevzdat vysvědčení a opakovat celou sedmou třídu znova, tak bych si přál, abych měl jistou budoucnost, myslím tím, že budu mít dobrou školu, dobrou práci s hodně penězi. Také bych mohl mít třeba bezva rodinu, zkrátka bezva život. To by mi za to možná stálo. Jan Šrubař 7.A
Škola Omlouváme se ti, naše hodná školičko, že tě na dva měsíce opustíme. No, aspoň si tady odpočineš od toho řevu, co jsme tady prováděli a taky že jsme tě někteří ničili. Moc se ti omlouváme. Kamča a Marki, tvoje nej fanynky z 6.A
Milá školo, nejspíše si to nedovedeš představit, ale dva měsíce se neuvidíme. Je to velice smutné se loučit, ale určitě to zvládneme a za dva měsíce budu zase běhat po chodbách, lézt po tabulích, klepat na dveře v hodině a tak dále, moc se na to těším, tak za dva měsíce ahojky. Žaneta 6.A
Milá školo, dva měsíce mě neuvidíš, ale vrátím se. Bude pro tebe lepší si ode mne odpočinout. Vím, že se ti bude stýskat po mém houpání na židli, Marek 6.A vrzání na židli, psaní do sešitu a po mém smíchu. Milá školo, je nám moc líto, že tě na dva měsíce opustíme (upřímně mi to není vůbec líto). Odpočineš si alespoň od toho kraválu a rámusu, co tady dennodenně vyvádíme… Doufám, že se ti nic nestane a na shledanou. Adéla 6.A
Milá školo, bude mi po tobě smutno. Dva měsíce se neuvidíme, ale zase po prázdninách se uvidíme, budeme běhat po chodbě, sedět na židlích a psát po lavici. Petra 6.A ŠKOLO, NEBUDU TU! Milá školo, tímto ti oznamuji, že mě (i ostatní děti a učitele) 2 měsíce neuvidíš!!! Skvělá zpráva, že? Budeš mít klid… Nikdo nebude svačit na oknech, nikdo nebude skákat z topení, nikdo nebude běhat po lavicích, nikdo nebude kreslit na tabule, nikdo si nebude házet s maskotem třídy,
nikdo nebude dělat nepořádek na záchodech ani nikdo nebude řvát a házet křídy do koše… Těšíš se? Kristýna 6.A
Kde bych chtěl(a) prožít kus prázdnin? Chtěla bych být dva týdny na Havaji a pak asi tři týdny v Americe u mého strejdy. Měsíc v Itálii, v České republice zbytek. U moře v Tunisku, protože jsem tam ještě nikdy nebyla. Chtěla bych aspoň na týden do Chorvatska a také do Prahy za sestřenicí a na Slovensko za rodinou. Prázdniny bych chtěl prožít 14 dní u babičky a dva týdny doma na aquaparku. Dva týdny někde v zahraničí. Chtěl bych prázdniny prožít na cestě kolem světa. V Las Vegas v místním kasinu. Nejraději bych celé prázdniny strávila u moře. Na Havaji, protože je tam hezky. 14 dnů bych chtěla být na Kubě, protože je tam krásně. Dalších 14 dnů bych chtěla být na volejbalovém soustředění. Chtěla bych podniknout cestu kolem světa. Tak na měsíc. A určitě naše každoroční 14denní soustředění na Horní Bečvě. 14 dní na Kubě, protože je tam teplo, 14 dnů u babičky, abych byla s rodinou, 7 dní v Paříži, 7 dní v Praze. Já bych chtěla prožít svoje 4 dny prázdnin v Německu v Tropical ireland. 6.A
Střípky ze závěrečné konference projektu Objevování historie regionu Frenštátska. Úvodní slova měla paní ředitelka Zdeňka Murasová. Přivítala hosty, např. bývalého ředitele pana Mazala, ale i paní místostarostku Frenštátu. Poté přišel na řadu pan učitel Ondryáš, jeho vtipný a přitom naučný projev trval asi 45 minut. Mluvil o tom, jak žáci navštívili hrad Šostýn nebo třeba městské muzeum. Všem se už sbíhaly sliny na krásné švédské stoly. Po konci projevu jsme konečně mohli jít ochutnat. Jednohubky byly opravdu výborné. Po chvíli přišla televize, tak jsme raději už šli. Slyšeli jsme dlouhé proslovy, ale taky jsme se pořádně najedli. Bylo to super. Lucie Stupavská 6.A
Na co myslela 9.C deset dní před koncem školního roku? Školní rok se pomalu chýlí ke konci. Někteří smutní, někteří jásají. Já jsem mezi těmi, kteří jásají. Jsem rád, že základní škola pro mě končí. Konečně půjdu pryč od těch děcek. Známky máme uzavřené a tak většinu času trávíme povídáním o čtyřech letech strávených spolu. Vzpomínáme na různé zážitky z každodenních dnů, ale také z výletů, exkurzí apod. Já budu mít na ZŠ pěkné vzpomínky a doufám, že se mi uchovají až do důchodu. Tomáš
Po těch 4 letech na téhle škole, nachází závěr školního roku devátého ročníku. Většina z nás už je přijatá na školu. Užívám si poslední dny na téhle škole naplno. Konečně ukončíme devítku a nebudu žákem základní školy. Po drcení písemkama a všeho toho učení už je volnost. Na téhle škole jsem strávil pěkný kus svojeho života, jsem rád, že mě tady učitelé něco naučili a pomohli mi k novým cílům. Až na pár problémů to tady
bylo bezva a moc se těším, až naposledy zazvoní a já opustím tuhle školu. Bude se mi sice stýskat, ale život jde dál a jednou se určitě všichni sejdem. Radek
Pomalu se blíží konec školního roku a většina žáků už na tento okamžik dlouho netrpělivě čekala, až se zbaví na dva další měsíce většiny školních povinností a začne si konečně užívat prázdnin. Tyto poslední dva týdny školy půjdou nejspíše i pro většinu žáků dost pomalu, ale na druhou stranu to bude dost velká novina jít na střední školu a opustit základku. Na jedné straně se mi moc ze základky nechce, ale věřím, že si brzy zvyknu na novou školu a zalíbí se mi. Ostatně těch 9 let nebylo zas tak hrozných a rychle uběhly. David
Konec roku už je tu, opouštíme základku. A teď už kvapem na střední, ať tam nejsem poslední. Monika
Na co budeš ze základky vzpomínat? Na všechno. Všechno mělo svůj význam a všechno nám něco dalo! Ale to nejlepší ze všeho jsou přátelé! Byly to nejkrásnější roky s těmi nejlepšími lidmi! Na naši třídu budu velmi ráda vzpomínat, na žáky, i když jsme se furt hádali, štěkali jsme na sebe, tak mi kousek mého srdce odpadne! Nejvíce budu vzpomínat na kamarády, mé spolužáky! Za těch 9 let strávených spolu jsme toho hodně zažili. Samozřejmě všechny chvíle nebyly vždy radostné, ale i tak myslím, že můžu říct, že jsme skvělý kolektiv! Na různé školní akce, výlety budu taky vzpomínat a to moc ráda. Hlavně na náš poslední výlet v 9. třídě. A učitele… nikdy jsme si to nepřipouštěli, ale jsou skvělí! 9.A
Deváté třídy se loučí IX. A Před devíti lety to začalo, poznali jsme své nové kamarády. A pak všechno krásně klapalo… …vzpomínáme na to rádi! Na prvním stupni jsme se naučili to nejdůležitější. Zabrat nám to ale dalo! Někteří však odešli na gympl zdejší, tak, bylo by nás málo. Druhý stupeň byl velký skok, už to nebylo stejné jako každý rok. Hned na začátku k nám přišli noví žáci, a od té doby učitelům, tak trochu znepříjemňujeme práci. Přiznáváme, nechovali jsme se zrovna vlídně, ale děkujeme, že jste nás brali celkem klidně. Teď bychom Vám dlouze děkovali, za vše, co jste nám kdy dali… … Proto končíme tímto textem … jedním srdečným DÍKY … ☺
Věta, která je teď v IX. A na denním pořádku: Každý rok jsme počítali dny do prázdnin … tento rok s hrůzou zjišťujeme, kolik dní zbývá do konce školního roku …
9.B Blíží se prázdniny a brzy se s vámi rozloučí i třída 9.B. O sobě říkáme, že jsme třída silná v absenci a slabá v prospěchu (což je pravda). Ale jsme experti na řadu věcí. Každý z nás je originál. Jedni jsou na vynikající prospěch, další na vymýšlení vtipných poznámek uprostřed hodiny, jiní jsou častými návštěvníky chirurgie. Snad nám učitelé odpustí zmožené hlasivky i těch pár vlasů, co jim z nás nejspíše zešedivělo. (J)elita vám odcházejí a určitě se jim bude po základce stýskat. Barbora Jílková 9.B
9.C Jak jsem se těšil na druhý den ve škole? (6.C – září 2006) Vstala jsem a cítila, že se něco pokazí a bála jsem se, že zabloudím, protože Tyršova je velká. Denisa Měl jsem trochu trému z nové školy, ale jinak jsem se těšil. Radmil Moc se mi nechtělo, ale pak jsem se vzchopil a šel. Cítil jsem se skvěle, moc jsem se těšil na kamarády a jak zase pojedu domů, ale nechtělo se mi vstávat. Petr Bylo to hrozné, protože se mi nechtělo vstávat, ale těšila jsem se na to, že se s někým nebo něčím seznámím. Tereza Trochu jsem se těšila, ale jenom malinko, vůbec jsem ale nechtěla vstávat. Kateřina Divně, už jsem zapomněl, že už zase začala škola. Vzbudil jsem se a myslel, že se do školy nejde, ale pak mi to došlo. Michal Dobře, ale nepotěšilo mě, že musím jít 1,5 kilometru pěšky na autobus a hlavně že se musí vstávat. Kamila Moje pocity byly zcela normální, jenom nemůžu uvěřit, že chodím na Tyršovku. Magda
Co pro mě znamenala Tyršovka? (9.C – červen 2010) První roky pro mě znamenala jen další školu, ze které stejně za pár let vyjdu a půjdu dál. Ale teď si uvědomuji, jak pro mě byla důležitá a kolik
lidí jsem tady potkala. A teď se mi z ní vůbec nechce pryč. Až z ní odejdu, ztratím kus svého života. Bude mi to tu chybět… Kateřina Ze začátku to pro mě byla škola jako každá jiná. Někdy jsem do ní chodila ráda a někdy ne. Nikdy dřív jsem ale nepřemýšlela, co by pro mě mohla znamenat. Ale teď vím, že na tuto školu budu mít hodně vzpomínek a ráda se tu přijdu někdy opět podívat. Sabina Když si vybavím čtyři roky v této škole, vzpomenu si, že jsem tady chodil rád a po čase si uvědomuji, že mi tato škola dala dost. Všichni mladší pořád tvrdí, že se těší ven z téhle školy, ale každý zjistí, že mu tahle budova bude jednou chybět. David
Končí další rok časopisu Končí zase jeden rok v historii Druhého patra. Novými tvářemi v jeho redakci byly nejen malířky z 6.B, ale také Lucka a Kamča ze 6.A. Jak viděla Lucka svůj rok v redakci školního časopisu? Proč chodit do redakčního kroužku? - dostanete se na místa, kde se jen tak někdo nedostane - děláme reportáže s významnými lidmi - jezdíme po různých přednáškách nebo soustředěních - vyrážíme na soutěže A co všechno jsme za jediný rok zažili? - setkání s redakcí MF Dnes - výpravu na soustředění se Solokaprem - byli jsme i v tajných místnostech frenštátského kina - a nakonec VÝHRU Zlatého Solokapra Zažili jsme a naučili jsme toho mnohem víc, ale to bychom tu byli do rána. Jsme moc ráda, že můžu psát články do tohoto suprového časopisu. A děkuji za podporu panu učiteli Ondyášovi. Lucka
Jak jsme psaly do Druhého patra Začalo to v 6. třídě, kdy si nás pan učitel Ondryáš zavolal ke stolu a zeptal se nás, jestli bychom nechtěly psát do školního časopisu Druhé patro. Chvíli jsme o tom uvažovaly a na začátku 7. třídy jsme tam začaly chodit. Scházeli jsme se každé úterý. Buď jsme psaly články nebo jsme probíraly,
jaká budou v příštím čísle témata. Ale nejhlavnější je to, že vždy byla sranda. Někteří si můžete říct, že jsme tam jen psali a psali. Ale není tomu tak. Chodili jsme na různé exkurze a taky víkendová soustředění. Víkendové soustředění bavilo každého, protože jsme si ho dokázali užít. Ale největší chloubou pro nás redaktory, učitele a hlavně náš časopis byly výhry NEJLEPŠÍ ČASOPIS V KRAJI. To byl skvělý pocit, když jsme seděli v publiku a najednou vyhlásí váš časopis za nejlepší. Prostě je spousta zážitků, o kterých bychom mohly psát, bylo toho opravdu moc. Ale jedno je jasné, bez pana učitele Ondryáše a Křištofa by tento časopis nejlepší určitě nebyl. Ti dva mají na tom největší podíl. A za to jim děkujeme. Vzpomínky nám určitě zůstanou a budeme rádi vzpomínat na zážitky a srandu v kroužku. A opravdu nelitujeme, že jsme obětovaly svůj čas a tento kroužek navštěvovaly. Sabina a Katka
Druhé patro děkuje za spoustu pěkných článků nejen Sabině a Katce, ale také všem žákům pátého i devátého ročníku, kteří do naší školy už v září nepřijdou. Poděkování Konec měsíce června je dobou, kdy ve škole téměř dvacetiletou tradici. odcházejí nejstarší žáci. Tento rok Svůj dar inspirovat a přesvědčit je doprovodí i naše paní druhé a také svou houževnatost zástupkyně Alena Korčeková. a trpělivost mnohokrát zúročila při Celých dvacet let byla zástupkyní akcích prezentujících naši školu na ředitele školy ZŠ Tyršova 913 veřejnosti, stála u zrodu úspěšných a svou prací, neutuchajícím školních akademií, dnů otevřených nadšením, ale také lidským dveří a v posledních letech také při a kamarádským přístupem slavnostním předávání vysvědčení ovlivnila nejen žáky, ale i učitele. žákům 9. ročníku. Za neustálou V letošním roce získala od starosty schopnost vymýšlet a objevovat městy ocenění za mimořádnou stále něco nového, neutuchající dlouholetou a aktivní inspiraci a zanícenost, schopnost pedagogickou práci. Paní Alena najít si čas – vyslechnout – poradit Korčeková je učitelkou českého a najít řešení, ale především za a německého jazyka, je neobyčejné lidské, morální zakladatelkou prvního školního a profesní vlastnosti jí děkují žáci časopisu Ty a Tyršovák, který měl i učitelé z její Tyršovky.
… a je to … Každý z nás řekl tato jednoduchá slovíčka už mnohokrát. Bylo to ve spojení s ukončením nějaké práce, např. z našeho prostředí: - každý žák skoro denně, když vítězně rychle zavírá sešit s domněle hotovým úkolem - maminky při téže kontrolní příležitosti přidávají otazník, patrně mírný projev nedůvěry - letos přes sedmdesát žáků, již majitelů občanských průkazů, s pýchou zakřičí toto smysluplné spojení, protože po devíti letech mají povinnost odejít z naší školy - paní, která nepřetržitě chodila do různých škol od září 1957 do června 2010 - současní prvňáčci, kteří už opravdu všechno umí - paní kuchařky při vydání posledního talíře s každodenním dobrým obědem - paní uklizečky při zamykání vymydlené třídy - třídní učitelky a učitelé, kteří pečlivě vyplnili tiskopis vysvědčení Kdo nám může být vzorem, aby slova vždy platila?? Pat a Mat. Nikdy jim nechybí odvaha. Vždy je popadá bujná fantazie. Nikdy jim neschází chuť pustit se do čehokoli a hlavně – pokaždé mají obrovskou radost ze všeho, co se jim povede. Však se také za každičký úspěch sami náležitě pochválí. Tyhle dva nikdy nic neodradí, žádný úkol pro ně není dost těžký. Pat a Mat to prostě nikdy nevzdají. V jednom bodě je nepřímá zmínka o autorce textu. Snad po tolika letech mohu popřát současným žákům, aby vždy, když řeknou …a je to…, bylo to dobře. Všem mladším milým kolegyním a bezva kolegům přeji, aby jejich …a je to… bylo zařváno vždy s hrdostí a profesionální radostí a doplněno následným odpočinkem. Pro druhé patro, snad i pro Druhé patro mám špatnou zprávu: zmizí odtud pan učitel a seběhnutím 2x14 schodů se za dvojitými dveřmi změní v pravou ruku paní ředitelky. Přeji panu L. Grófovi, aby denně před odchodem ze školy s úsměvem mohl říct … a je to… 30. června může zaznít společné …a je to… a všichni máte před sebou krátkých šedesát dnů na nadechnutí do dalších úspěšných příležitostí. Ať nechybí podpis a posledních pár teček: Alena Korčeková
PS: Děcka, věřte, že mé mírumilovné oči za přísnými brýlemi vás už nebudou pronásledovat. Bylo mi s vámi vždy dobře. Přeji všem spokojené prázdniny plné zajímavých zážitků. …a je to…
Letos jsme vyhráli…
…výhru má paní zastupkyně…
…hodně soutěží, nejvyšší…
…vyhrála důchod!
Toto číslo připravovali pod vedením Mgr. Petra Ondryáše a Mgr. Marka Křištofa členové redakční rady kroužku Počítače a psaní. Obrázky kreslil: Lada Chromelová, Rebeka Fuksová, Michaela Strnadlová, Michal Janda Komiks: Jan Tesař e-mail:
[email protected] http://www.zstyrfren.cz Tisk: LWR Graphic s.r.o. Frenštát p. R. http://www.druhepatro.ic.cz ZŠ a MŠ Tyršova 913, Frenštát pod Radhoštěm Vydáno 25. 6. 2010
