Obsah 1.
ÚVOD ...................................................................................................................................................................- 3 -
2.
VÁNOČNÍ ŘÁDKY ............................................................................................................................................- 3 2.1.
KDYBYCH BYL JEŽÍŠEK ................................................................................................................................ - 5 -
3.
KDYBYCH BYL STROMEČEK ......................................................................................................................- 5 -
4.
KDYBYCH BYL SNĚHULÁK ..........................................................................................................................- 6 -
5.
DOKONČENÉ – NEDOKONČENÉ POHÁDKY ZE 3.A ...............................................................................- 7 5.1. 5.2.
O KOHOUTOVI, KTERÝ RÁD SPAL .................................................................................................................. - 7 O JEŽIBABĚ A JEJÍM KOŠTĚTI......................................................................................................................... - 8 -
6.
HALLOWEENSKÉ ŘÁDKY .............................................................................................................................- 8 -
7.
DRAKIÁDA .........................................................................................................................................................- 9 -
8.
EXKURZE DO PLANETÁRIA .......................................................................................................................- 10 -
9.
NEOČEKÁVANÉ ŽONGLOVÁNÍ .................................................................................................................- 10 -
10.
ZÁŽITKOVÝ DEN NA SŠPHZ UHERSKÉ HRADIŠTĚ.............................................................................- 11 -
11.
NÁVŠTĚVA ÚŘADU PRÁCE UH ..................................................................................................................- 12 -
12.
SVATÝ MARTIN – 4.B ....................................................................................................................................- 12 -
13.
BAREVNÝ TÝDEN A PÁTKY ELEGANCE ................................................................................................- 13 -
14.
NAŠE MIKULÁŠSKÉ PARTY MÍŘÍ DO ŠKOLEK ....................................................................................- 15 -
15.
VÝTVARNÁ VÝCHOVA – ZIMA SE BLÍŽÍ – 6. ROČNÍK........................................................................- 15 -
ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ ZÁKLADNÍ ŠKOLY ZA ALEJÍ 1072, UHERSKÉ HRADIŠTĚ REDAKCE: DARINA KOVÁCSOVÁ, KATEŘINA LATÝNOVÁ, ANNA KOMÁRKOVÁ (7.A), BARBORA ŽALUDOVÁ, KRISTINA BRAJDIĆ (7.B), LUCIE BLAHOVÁ (8.A), JOHANA HOLČÍKOVÁ (8.B), SANDRA DUFFKOVÁ, ADÉLA MĚRKOVÁ (9.B) ILUSTRACE: 4.B, 2.B ČASOPIS PRO TISK PŘIPRAVILY MGR. A. NAVRÁTILOVÁ A MGR. K. PÁLKOVÁ
1. Úvod Milí čtenáři Školního zpravodaje, zdravím všechny v čase po čtvrté adventní neděli. Máme před sebou nádherné období Vánoc, čeká nás spousta překvapení a neopakovatelná atmosféra nejkrásnějších svátků v roce. Poslední číslo letošního Zpravodaje je plné příspěvků vánočních, na skok se ale také vrátíme do období podzimních akcí. Čas čekání na Ježíška si můžeme zpříjemnit třeba pohádkami třeťáků, nebo spoustou informací ze života školy. Všem čtenářům přejeme kouzelné Vánoce prožité v pohodě, do nového roku velký kopec zdraví, štěstí a každý den roku 2017 ať je jen sluníčkový. Redakce Školního zpravodaje
2. Vánoční řádky Padá jedna, druhá vločka, bude velká koulovačka. Nasadíme si čepičky, v rádiu se rozezní rolničky. Pro mě bude velkým dárečkem, když pod rozsvíceným stromečkem, bude malé štěňátko nebo taky koťátko. Alžběta Omelková, 5.B
Zase přišel prosinec, Vánoce jsou tady! Z táty se stal myslivec, pušku dává dohromady. Máma už je v kuchyni, krásně zdobí perníčky a já venku s kamarádem hážu sněhové kouličky. Vánoce jsou přece pohodové svátky, tak proč jsou v kuchyni pořád ty naše matky? Navštěvujeme příbuzné, babičky i tetičky, proč jsou tak zlobivé ty naše dětičky? Martin Hadaš, 7.B
Zimní radovánky
Kapra sníme, bude to mňamka, dostanu dáreček, bude v něm baňka. Uvidím prasátko nejen ledajaké, bude totiž krásné a zlaté. Od Ježíška dostanu perníček, hned půjde na můj nejoblíbenější talířek. Štědrý večer brzy nastane, těšíte se, nebo ne? Sára Hlaváčková, 5.B
Na Vánoce krásně sněží, kolem domu děti běží. Vašík sáně veze, bude jezdit z meze. Ostatní se přidají a moc se pobaví. Postaví i sněhuláka, u cesty bude stát a z uhlíků pusou černou, na všechny se bude smát. Jiří Mádle, 7. A
Svátky Já mám ráda svátky, kdy dostanu dárky, ale také přiberu kilo navíc, nezhubnu už asi snad nic. U stromku zpívám rolničky a pak pouštím lodičky. Moje loďka plula na jih, protože napadl včera bílý sníh. K zimě patří rodina, a určitě ne zmrzlina. Advent jsem si užila, na pohádky se dívala a vzpomněla jsem si pak na to, jak tuto báseň já skládala, tak jsem si uvědomila, že život stojí za To! :) Magdaléna Brajdić, 5.B
-3-
Milý Ježíšku, chtěla bych se podělit o svůj neobyčejný zážitek. Domů jsme Na Vánoce sněží, přivezli stromeček. Byla jsem nadšená. Ihned jsem začala zdobit. mráz po zádech běží. Visely na něm všelijaké ozdoby. Od dřevěných trpaslíčků přes V krbu dřevo praská, baněčky až po světýlka. Podívám se na hodiny. Rychle dám pod kapřík se ve vaně mrská. stromeček trpaslíčky a hop do postele! Dívám se na světýlka a pomalu, ale jistě usínám. Slyším kostelní zvony. V pokoji hraje Děti se už těší zároveň i vánoční hudba. Otevřu oči a podívám se dolů. Trpaslíci a a Ježíšek běží. všechny ozdoby ožili. „Jak to?“ ptám se sama sebe. Vykročím z Ježíšek dárky nadělí, postele. S ozdobami tančím, ale ani ne za půl hodiny usnu na zemi. dětem úsměv vykouzlí. Cítím malé ručičky na mých zádech. Jsem líná otevřít oči, ale jsem Šimon Kavalec, 7. B si jistá, že to byli trpaslíci. Ráno se probudím a vidím stromeček ozdobený jako předtím. Vběhnu do kuchyně, kde voní perníčky. Všechno od začátku řeknu mamce. Ta se usměje a řekne: „Běž se umýt.“ Nadšená ještě z noci odkráčím do koupelny. Byl to sen nebo ne? Sama nevím. Kristina Brajdić, 7.B Rána pod pás Když jsem byla menší, tak jsem měla ráda období adventu. Vánoce už se blíží Vše bylo vyzdobené vánočními dekoracemi a blyštivými světýlky. a děti se neúnavně těší. Toto období se mi vždy zdálo jako období míru, protože všude Ne každý má však zimu rád, panovala vánoční pohoda, ráda jsem zpívala vánoční koledy a co takový ptáček, v neposední řadě jsem se těšila na Mikuláše a Vánoce. Těšívala jsem který lesem bloudí sám. se na mikulášskou nadílku, ale čertů jsem se bála. Maminka s tatínkem mi vždy říkávali: „Když si myslíš, že jsi byla celý rok hodná Obživu si marně shání a nemáš černé svědomí, tak se nemáš čeho bát. Mikuláš tě celý rok a nikde nemá ani stání. pozoroval a všechno má zapsané ve své knize.‘‘ Žádný rok jsem Bílá deka vše přikryla nebyla hodná ani zdaleka tak, jak byla bohatá mikulášská nadílka. a na ptáčka ohled nebrala. Také mi říkali, jestli jsem byla hodná, tak mi Ježíšek přinese to, co si budu přát. Co se týče psaní dopisu Ježíškovi, tak jsem nikdy nebyla Ptáček marně létá dál, nějak obzvlášť náročná, většinou jsem si přála panenku s dlouhými avšak s vědomím, že je sám. vlásky, nebo další rybičku do mého akvárka. Támhle vzadu něco bliká, Bylo mi něco kolem sedmi let. Jakmile začalo adventní ptáčkovi zas naděje svítá. období spojené s Vánoci, už jsem začínala přemýšlet, co si budu přát, aby mi Ježíšek přinesl. Přemýšlela jsem a přišla jsem na to, že Vše však marné je, jsem ještě neměla jiné domácí zvířátko než rybičky a králíky se ptáčkovo srdce už nebije. slepicemi, které měla babička na zahradě, když jsme tam ještě Bezduché tělíčko padlo na bydleli. Navíc jsme už na bytě dlouho a chtělo by to nějak oživit. Tak zem, jsem teda napsala dopis Ježíškovi, ve kterém jsem si přála morčátko temnou noc vystřídal den. a 3D puzzle s globusem. Když nastal Štědrý den, tak jsem si řekla, že Smutek vystřídal smích budu držet půst, abych viděla zlaté prasátko. Nakonec jsem a děti jezdí na saních. maminčině cukroví neodolala. Nastal večer, usedli jsme ke štědrovečernímu stolu. K večeři Tak si uvědom, že zima není jen jsme tradičně měli kapra nebo žraloka s bramborovým salátem a o smíchu a radosti... polévkou. Po večeři jsme dělali vánoční zvyky, například jsme Barbora Žaludová, 7. B pouštěli lodičky z ořechů, krájeli jsme jablíčko a odlévali vosk. Po večeři jsme šli se sestrou a tatínkem na balkón vyhlížet Ježíška. Za Vánoce chvíli se ozval zvoneček, kterým zazvonil Ježíšek, a rychle jsme se se Ježíšek přichází, sestrou rozběhly do obývacího pokoje ke stromečku. Rozdali jsme si dárky nám roznáší, dárky a všichni jsme se šli dívat na vánoční pohádky, poté na kutě a dárky si rozbalujeme spát. Celé svátky proběhly hladce, stejně jako každý rok. Když jsme a večeři dojídáme. přišli do školy, tak jsme si s paní učitelkou ve třídě povídali o Vánocích a o tom, jak jsme prožili svátky, a co jsme dostali od rodičů. Stromeček je ozdobený, V tu chvíli jsem si řekla: „Jak od rodičů? Vždyť dárky nosí Ježíšek.“ dárek už je rozbalený, V ten moment se mi v hlavě přehrávalo několik otázek. Jak jsem nastal konec dárečků, přišla domů, hned jsem se na to zeptala rodičů a ti mi řekli pravdu. děkuji ti, Ježíšku. Vůbec jim nemám za zlé, že mi lhali, každé Vánoce uměli Beáta Bublíková, 5.B vytvořit nádhernou vánoční atmosféru. Žádný rok od té doby není tak kouzelný, jako když jsem věřila na Ježíška. Vendula Skočovská, 9.B
-4-
Vzkaz pro Ježíška Milý Ježíšku, tento rok jsem byl velice hodný. Doma jsem pomáhal a ve škole jsem měl samé jedničky. Na jarmark jsem vyrobil pět sněhuláků a to je můj rekord. Proto bych si přál: knížku od J.K. Rowlingové Fantastická zvířata, auto na ovládání, a hlavně abychom měli všichni krásné Vánoce. Děkuji, Ježíšku. P.S. Jo a to jsem zapomněl, velkého plyšového lva. Josef Pohanka, 7.B
Globální oteplování, Vánoce, zima Vánoce jsou tady zase, vítej v tomto zimním čase. Čepice, zima, dárky na nás čekají a mezitím pole roztají. Co jsou to Vánoce bez sněhu, když v něm každý hledá útěchu? Celá rodina se sejde, u stromku se zahřeje. Rádi bychom si šli hrát do snížku, ale kde je, milý Ježíšku? Jsem ráda za svou povedenou rodinku, a teď si dáme všichni trochu pudingu. Štěpánka Malíková, 7.B
2.1. Kdybych byl Ježíšek
Kdybych byla Ježíšek, tak bych byla ta nejšťastnější dívka na světě. Já si myslím, že Ježíšek to nemá zrovna nejlehčí. Představovala bych si ho asi takhle - myslím si, že Ježíšek celou dobu až do 23.prosince spí a až toho 23.prosince si vezme všechny dopisy a sežene ty dárky na severním pólu u nějakých skřítků ve velkoobchodě. A jak Ježíšek se soby odjede z obchodu, tak ten obchod musí být úplně prázdný a skřítek musí být miliardář. Takže Ježíšek musí mít úplně prázdné kapsy, ale ještě by mě zajímalo, kde ty peníze bere. Musí být asi bleskový, než všechny děti objede. Stejně bych chtěla být Ježíšek, protože má sobíky!! Nela Hanáčková, 5.B
Kdybych byl Ježíšek, dával bych dárečky jenom hodným dětem, protože zlé děti si to nezaslouží. Zlé děti si dárečky nezaslouží, protože zlé děti zlobí maminky i tatínky, nedělají si domácí úkoly a dělají si, co chtějí, ale hodné děti maminky a tatínky poslouchají, plní si domácí úkoly a nedělají si, co chtějí, dobře se učí a maminek nebo tatínků se ptají, jestli můžou jít ven a hrát si s kamarády. A proto by hodné děti měly dostat hezké a velké dárečky a zlé děti by měly dostat cibuli nebo briketu. Přeji Vám hezké a šťastné Vánoce s rodinou. Nicolas Chvostál, 5.B Kdybych byl Ježíšek, tak bych byl rád, jak začnu dětem rozdávat dárky a radost. Martin Uchytil, 5.B Kdybych byla Ježíšek, dělala bych všem radost dárečky, ale některé by se mě bály, protože bych měla vousy, byla bych tlustá a říkala bych: „Hohoho.“ Vanessa Popková, 5.B
3. Kdybych byl stromeček Kdybych byla vánoční stromeček a měla bych hlad, tak natáhnu větvičku (ruku) a snědla bych večeři rodině, která pode mě dává dárky, které mimochodem vždycky ukradnu a sním. Nejvíc mi chutnají ponožky, které každé Vánoce dostává pán rodiny neboli táta. Protože jsem umělý strom, tak mě po Vánocích pán rodiny schová do sklepa, kde si celou dobu až do Vánoc povídám s roztrhaným méďou, kterého tam schovala Anička, dcera pána rodiny. Vždycky si povídáme o tom, čím bychom chtěli být. Méďa by chtěl být stěnou, protože stěna se nehýbe a může pořád spát. No a já bych chtěl být člověkem, ale vím, že to nejde, a potom bych se probudila a zjistila, že jsem člověk. Vanesa Frolová, 5.B
-5-
Kdybych byla vánoční stromeček, tak bych byla určitě nejkrásnější, protože by bylo na mně spousta ozdob. Ráda bych asi nebyla, protože by to určitě bolelo, svědilo a nemohla bych se ani poškrábat na ruce, vlastně na větvičce. Potom bych stejně skončila v popelnici a to už by bylo asi po mně. Nechtěla bych být stromečkem. Nela Hanáčková, 5.B Kdybych byla vánoční stromeček, nebyla bych šťastná. Totiž oni to mají velmi těžké. Když se narodí, jsou s rodiči a sourozenci, každý má plno přátel. Jednoduše je šťastný. Ale jak roky uplynou, tak stromeček roste a roste, a pak… Jeden dřevorubec usekne jeho kmen. Bolí to fyzicky i psychicky, protože už není s rodinou… Poté mu polámou větve tím, že ho zabalí do fólie a v autě ho odvezou pryč. Někam daleko, kde nikdy nebyl. Byl na jednom místě, kde se už zakotvil. Skoro měsíc stál na nepříjemném místě, zdobený plno baňkami, řetězy a velkou hvězdou. Ale jednou… ze stromečku vše sundali a odvezli ho pryč. Stromeček se ocitl ve velké spalovně dřeva! Rozsekali ho a spálili! Jeho rodina dopadla stejně. Ale v nebi už byli všichni spolu… Už navždy! Magdalena Brajdić, 5. B Kdybych byl vánoční stromeček a věděl, že jsem vánoční stromeček, tak bych se těšil na děti, až mě ozdobí. Martin Uchytil, 5.B Kdybych byla vánoční stromeček, těšily by se na mě děti, protože by pode mnou našly dáreček. Padalo by ze mě jehličí a krásně bych voněla. Vanessa Popková , 5.B Kdybych byla vánoční stromeček, tak bych byla moc šťastná, protože bych měla na sobě moc baněk a pode mnou byly dárky, ve kterých by byli věci a plyšáci, kteří by nějakou rodinu potěšili, a já bych viděla, jak jsou šťastní, ale hlavně bych viděla Ježíška! Ale moc by mě mrzelo, že bych se nemohla hýbat, a hlavně bych nedostala dárky. No a kdybych byla stromeček, tak bych si přála být člověkem, protože mohou dělat víc věcí než stromek. Například se mohou hýbat, mohou mluvit a mnoho jiných věcí. Jsem ráda, že jsem člověk. Stromeček nemá šťastný konec. Uschne a pak skončí v popelnici. Sára Hlaváčková, 5.B
4. Kdybych byl sněhulák Kdybych byla sněhulák, tak bych si nasadila klobouk nebo kastrol, samozřejmě mrkev, šálu a nezapomenout na knoflíky. Kdybych byla sněhulák, tak bych si kolem sebe postavila iglú. Postavila bych si vedle sebe další sněhuláky, abych tam nebyla sama. Postavila bych si tam kamarády a rodinu. Rodina je vždycky na světě nejdůležitější, ale nejhorší roční období je jaro a léto. Tam vždycky roztaju a moje rodina i kamarádi, dům. To by byla moje smrt, ale v zimě jsem zase na živu. To by byl celý můj život (příběh). A další zimu se uvidíme. Sandra Bublíková, 5.B Kdybych byla sněhulák, přála bych si, ať není léto, protože bych roztála. Gabriela Hrušková, 5. B Kdybych byla sněhulák, měla bych nos z mrkve, oči a pusu z uhlíků a knoflíky z vršků. Děti by se o mě staraly a měla bych se dobře.
Vanessa Popková, 5.B
-6-
5. Dokončené – nedokončené pohádky ze 3.A 5.1. O kohoutovi, který rád spal V jednom hospodářství žil pan Valenta s celou rodinou i hospodářskými zvířaty – pes Vořech, kočka Valérie, koza Vědma, kravičky, husy, kachny, slepice a hlavně kohout Vikýr. Ten byl velký spáč, a tak se stalo, že ráno přestal kokrhat a neprobouzel celé hospodářství. Hledal výmluvy, jen aby mohl ráno déle spát. Hospodář ho chtěl vyměnit za jiného kohouta. Vikýr prosil jednotlivá zvířátka, aby za něho ráno někdo z nich zakokrhal. Jedině pes Vořech to zkusil a hafokrhal, potom raději hanbou zalezl do boudy. To už se hospodář naštval a opatřil nového kohouta. Dva kohouti na jednom smetišti……. Natřásají se, vypínají hřebínky. Slepice bojácně pozorují, co bude...
…
…
……
……
……
…
-7-
…
…
5.2. O ježibabě a jejím koštěti Ježibaba Arturka byla ošklivá, zlá, rozcuchaná a měla špinavý krk. Žila úplně sama v polorozpadlé chatrči v hluboké rokli daleko za vesnicí. Byla tak protivná a nesnášenlivá, že od ní utekl i kocour Ubliž. Lítala na koštěti a děti z vesnice před ní utíkaly. Arturka neměla nikoho na celém světě ráda, ani to svoje koště. Pořád se s ním vadila, nic jí nebylo dobré. Koště jí proto dělalo naschvály. Ježibaba vyhrožovala, že ho spálí, a tak koště uteklo ke Světlušce Omáčkové. Ježibaba se rozhodla, že si koupí nové koště. Jenže všechna košťata si lítala podle sebe a ne podle ježibaby. Vypravila se tedy do vesnice na výzvědy a uviděla, jak Světluška zametá jejím koštětem. Zlomyslně se ušklíbla a…
...
6. Halloweenské řádky Byla tajemná černá noc, byl právě Halloween a já jsem byla s kamarády Klárkou, Petrem a Lukášem bruslit. Při bruslení jsme si vyprávěli strašidelné příběhy. Petr říkal, že určitě přijde dýně, která shodí Lukáše na led a on si rozbije hlavu. A taky se tak stalo, ale nepřišla dýně, jen Lukáš nešika spadl. Narazil ve velké rychlosti hlavou do mantinelu a rozbil si ji. Tak jsme zavolali záchranku, která Lukáše odvezla. Potom vyprávěla Klárka, že až půjdeme domů, přiletí určitě upír, popadne nějakou kolemjdoucí paní, vynese ji na strom, ona spadne a zlomí si nohu. A co se nestalo… Když jsme šli domů, objevil se upír, chytl jednu paní, co šla po chodníku, a hodil ji na strom. Naštěstí slezla dolů a měla jen pár odřenin. „To snad není možné,“ řekla Klárka, „vše, co řekneme, to se stane.“ „ Hmm, to je vážně divné,“ řekl Petr a chtěl ještě ověřit, jestli to opravdu funguje. Vtom šel po chodníku nějaký člověk a Petra napadlo, že by toho chodce mohlo srazit policejní auto. „Ale Petře, to se nedělá,“ řekla jsem, ale bylo už pozdě. Kolem jelo policejní auto a taktak, že ho nesrazilo. Šli jsme za ním. Policie mu právě vysvětlovala, že vůbec neví, jak se to mohlo stát. Z ničeho nic dostalo auto smyk. Přihlásila jsem se a pověděla jim, že jsme to byli my. Policisté nechápali a ptali se, jak jsme to jako mohli udělat. Odpověděli jsme, že když řekneme něco, aby se stalo, tak se to taky stane. Policisté nám samozřejmě nevěřili. Řekli jsme, že jim to dokážeme. Řekla jsem, že chci, aby sem přiletěla čarodějnice na koštěti a ječela.
-8-
Místo čarodějnice na koštěti přijela na kole bez světel holka střapatá jako čarodějnice a zpívala tak nahlas, že to šlo slyšet snad po celém městě. Policie ji odvedla na stanici. Potom jsme se už raději s kamarády rozloučili a šli domů. Když jsem přišla domů, vypadalo to, že tam nikdo není. Šla jsem do sklepa, kde jsem zaslechla, že asi tatínek opravuje něco v kotelně. Ale jaké bylo mé zděšení, to nebyl táta, ale ZOMBIK !!!! Lekla jsem se a utekla k babičce nahoru do podkroví. Babička ležela v posteli, otočená ke stěně. Pověděla jsem jí, že je v kotelně zombie. Babička mi ale neodpovídala. Odkryla jsem její peřinu a místo babičky tam byl taky zombie! Vyděšená jsem vyběhla ven na ulici a viděla všude kolem chodit zombíky. „Nééééé, už stačííí,“ zakřičela jsem a vtom jsem se vzbudila. Vždyť já jenom spala! To byl ale pěkně škaredý halloweenský sen. Seběhla jsem hned dolů za mamkou a za sestrou do kuchyně, které se právě chystaly na halloweenský bál. Nela Hanáčková, 5.B
Halloween a opuštěný dům V Americe začal Halloween a kamarádi ze stejné třídy se společně domluvili, že si vyrobí nějaké masky a půjdou také na koledu. Kluci se rozhodli, že půjdou za duchy, a tak si z prostěradel udělali kostým. Holky na půdě našly staré deky, hadry a děravé zástěry, potom si natupírovaly vlasy, pomalovaly obličej a ve sklepě našly stará košťata. Každý už měl svou masku a koleda mohla začít. Chodili společně od jednoho domu k druhému. Až byli na konci, tak si všimli, že v dálce stojí ještě jeden starý dům. Rozhodli se, že půjdou na koledu i tam. Přišli k domu a zjistili, že dům je prázdný a opuštěný. Jejich zvědavost jim nedala, a tak se rozhodli, že se do domu podívají. Vešli opatrně dovnitř a najednou uslyšeli strašnou ránu. Dveře se samy zabouchly. Kamarádi zkoušeli chytit za kliku, ale bylo zamčeno. Protože venku byla už tma a v domě nefungovala světla, tak si zapálili svíčku. Vtom si všimli, že pod schody jsou nějaké
zvláštní dveře. Otevřeli je a za nimi byla tajná chodba. Chodba byla docela úzká, plná pavučin a zvláštního zápachu, ale protože nemohli z domu ven, tak se rozhodli, že chodbu prozkoumají a třeba se jim podaří najít cestu ven. Jakmile došli na konec chodby, tak se před nimi objevil veliký poklop, který se jim podařil otevřít. Ocitli se uprostřed hluboké díry. Po chvilce si uvědomili, že tajná chodba vedla na hřbitov a oni stojí uprostřed čerstvě vykopaného hrobu. Snažili se dostat ven, ale hrob byl moc hluboký. Kamarádi dostali strach, že se nedostanou ven. Najednou se nad hrobem objevila podivná postava v černém obleku. Natáhla k nim ruku a pomohla jim z hrobu. Když chtěli záhadnému muži poděkovat, tak najednou byl pryč. Potom si všimli, že na vedlejším náhrobku je fotografie stejné osoby, která je zachránila. Na tento den jistě žádný z kamarádů nezapomene. Lucie Barešová, 5.B
7. Drakiáda V úterý 25.10. proběhla na školním hřišti Drakiáda, které se zúčastnila všechna oddělení ŠD. Na školním hřišti se slétlo asi 60 draků, velkých, malých, barevných…Vítr sice nefoukal podle představ, ale všichni si běhání s drakem i bez něj velice užili.
-9-
8. Exkurze do planetária 12. října se děti ze 6. A a ze 6. B vydaly do Brna navštívit nově opravené planetárium. Ve výpravném představení žáci nahlédli pod pokličku vzniku sluneční soustavy a zjistili, kdy a kde se vzalo Slunce s planetami. Na vlastní oči spatřili ta nejzajímavější zákoutí našeho planetárního systému a podívali se do míst, kam se doposud odvážily jen meziplanetární sondy. Po cestě do planetária jsme se zastavili na náměstí Svobody a měli štěstí, že zrovna se spustil brněnský orloj. Přečtěte si několik zážitků z této cesty. Největší zážitek byl: šli jsme do planetária a sedli jsme si na takové sedačky, které se daly dát dolů, abychom si mohli lehnout. Nad námi bylo plátno a bylo to, jako bychom byli doopravdy ve vesmíru. Nejvíce mě překvapilo, jak nad námi bylo to plátno. Myslela jsem si, že to bude jiné, ale bylo to lepší, než jsem si myslela. Bylo to poprvé, co jsem byla v planetáriu. Svým potomkům bych vzkázala - bylo to super! Šárka Kamrlová Bylo to pro mě poprvé, co jsem jela tramvají a byla v planetáriu. Tramvaj jede skoro jako autobus, ale nebylo mi špatně. Největší zážitek pro mě bylo planetárium. Bylo to hrozně pěkné, sedačky se daly posunout tak, aby se na ně dalo lehnout. Dívali jsme se na obrazovku nad námi, promítali dokument o hvězdách a planetách. Byla jsem velmi nadšená. Rozhodli jsme se jet do Brna vlakem. To jsem ale netušila, že ve vlaku a tramvaji strávíme téměř 5 hodin z celkového času 7 a půl hodin výletu. Nicméně děti byly výborné, a když už učitelé na zpáteční cestě umírali hladem, postaraly se o jejich svačinu. Rozdělily se o řízky, toasty, rohlíčky…..i čokoládu. A planetárium? Tak to prostě musíte vidět sami, protože to stojí za to. Marie Holčíková Největší zážitek byl, že tam byla umělá obloha, ale strašně pěkná. Nejvíce mě překvapilo, jak vypadá ten brněnský orloj a co dělá. Bylo to poprvé, co jsem viděl brněnský orloj. Co bych vzkázal svým potomkům, neutrácej v planetáriu, mají tam všechno moc drahé. Největší zážitek byl, když jsme byli ve vlaku a v tramvaji. Super taky bylo, když orloj v Brně pouštěl kuličku. Planetárium bylo takové krásné a výjimečné. Nejvíce mě překvapilo, když jsme v planetáriu leželi a nad námi bylo 3D promítání. Bylo to poprvé, co jsem viděla to promítání v planetáriu. Nikdy jsem to nezažila a možná ani nezažiju. Svým potomkům bych vzkázala - takové promítání se vám bude líbit. Valerie Abrahámová
9. Neočekávané žonglování Pondělí 28. 11. 2016, 8:00 „Dobrý den,“ říká paní učitelka. „Usaďte se. Žáci, dnes půjdeme do tělocvičny místo čtvrté hodiny,“ říká paní učitelka. „A proč?“ ptají se žáci. „Protože dnes k nám přijede jeden pán a bude nám ukazovat žonglování a možná, že vám půjčí nějaké to diabolo, kruhy, létající tyčku a možná i flowerstick,“ říká paní učitelka.
- 10 -
Pondělí 28. 11. 2016, 10:55 „Tak děcka, jdeme do tělocvičny,“ říká paní učitelka. „Jupí, hurá,“ vykřikují děti. Pondělí 28. 11. 2016, 10:55, tělocvična „Dobrý den, dnes vám představím žonglování,“ říká žonglista Jirka. Jirka představuje různé věci na žonglování a pak pustí děti, aby si to vyzkoušely. Pondělí 28. 11. 2016, 11:40 „Tak děti, už končíme. Sbalte všechny věci a dejte je ke dveřím,“ říká žonglista Jirka. „Na shledanou,“ říkají děti a vrací se do třídy. Nicolas Chvostál, 5.B
Noviny každý den - žonglování V pondělí 28. 11. 2016 se ve škole ZŠ ZA ALEJÍ stala zajímavá událost. Pan Jiří z cirkusu přišel do tělocvičny s plno zajímavými předměty. Děti z 5. B se usadily na lavičky a Jiří (Jirka) dětem popsal, co který předmět znamená, co se s ním dělá, a ukázal jim, jak s nimi umí pracovat i on! Šlo mu to velmi dobře…Poté děti vybídl, aby si to také zkusily. Chytal děti, aby nespadly, radil jim a chválil je. Paní učitelka fotila a sama si to také zkusila. Jedna ze zajímavých věcí byla jednokolka. Řekla bych, že to Matoušovi Nevyjelovi šlo nejlépe. Další byl např. flowerstick neboli květinová hůlka. Ta šla dobře Beátě Bublíkové. Adama Zimáka velmi bavilo mini kolo pro klauny. Magdaléně Brajdić moc dobře nešlo balanční prkno na takové trubce, dokonce z toho i dvakrát škaredě spadla na oba boky, ale nic se jí nestalo, jen se tomu zasmála. Dále tam byla různá žonglovátka, obruče a takový malý přístroj na šlapání. Jirka pochválil i Majdu za gymnastické kousky, nejen ji, ale i zbytek třídy. Celá akce byla plná zábavy, pádů, ale i ponaučení. Bylo to jako v cirkuse. Magdalena Brajdić, 5.B
10.Zážitkový den na SŠPHZ Uherské Hradiště Poslední listopadový den nebyl pro žáky devátých tříd jen tak obyčejný, byli jsme se totiž podívat na Střední školu průmyslovou, hotelovou a zdravotnickou v Uherské Hradišti. Celé to začalo srazem v šatně, odkud jsme pak vyrazili přímo na střední školu. Tam nás uvedli do přednáškového sálu, kde jsme zhlédli dvě krátká motivační videa, co vlastně na škole je. Potom nám řekla pár slov zástupkyně školy a pak jsme se na vše šli podívat na vlastní oči. Škola je rozdělena na tři části: průmyslovou, hotelovou a zdravotnickou, dále je každá část ještě rozdělena na několik oborů, které končí buď maturitou, nebo výučním listem. Já bych s dovolením začala hotelovou částí, kterou jsem navštívila jako první. Vešli jsme do větší místnosti plné různých stolků. První nás usadili a pak nám servírky, které se zde na očividně na servírky učily, přinesly buchtu. Když jsme dojedli, mohli jsme si vyzkoušet udělat smoothie, namíchat nějaký drink. Na obojí zde měli bohatý výběr přísad a sirupů.
- 11 -
Mohli jsme i soutěžit o to, kdo odhadem přesněji naměří panáka, nebo nabere všechny bonbóny lžičkou a vidličkou za kratší čas. Jako druhou aktivitu hotelové školy jsme si zkusili nazdobit rumové koule nebo linecké stromečky fondánem. Jako poslední jsme si ještě mohli udělat ozdobu na nějaké dárky. S blížícími se Vánocemi se nám to určitě bude hodit. Jako druhou jsme absolvovali prohlídku strojírenské, tedy průmyslové části. Polovina z naší skupiny si zkoušela zapojovat různé obvody, tak aby svítily všechny žárovky, nebo aby fungoval píst, když propojíte všechny trubičky. Druhá polovina si sedla k počítačům a měla za úkol naprogramovat robota tak, aby se třeba otáčel, nebo jezdil do čtverce. Jako poslední nás čekalo zdravotnictví, zase jsme se rozdělili. V jedné místnosti jsme si první tak trochu zkoušeli první pomoc a potom nastalo ověřování našich znalostí anatomie a v druhé místnosti jsme zkoumali různé zdravotnické pomůcky, od jehel, přes různé ampulky, až třeba po věci, o kterých jsme nikdy dříve neslyšeli. Tímto naše prohlídka školy končila. Pak už jsme se jen zase všichni potkali v přednáškové hale, kde se s námi vedení školy rozloučilo, každý jsme dostali letáček a pak jsme se vydali na poslední hodinu zase zpátky do naší školy. Julie Hrochová, 9.A
11.Návštěva Úřadu práce UH Většina z nás ještě úplně neví, co by chtěla v budoucnu dělat. Někteří už mají jasno v tom, na jakou školu by chtěli jít, buď s nějakým zaměřením, nebo na gympl, kde se ještě můžou rozhodovat během následujících čtyř let. Během dnešního dne se nám při rozhodování pokusí pomoct na úřadu práce, kam jsme hned ráno za doprovodu paní psycholožky vyrazili. Cesta tam byla super, jelikož nejenže bylo 1. prosince, což znamenalo, že tu budou za chvíli Vánoce, ale taky poprvé sněžilo. Před půl devátou jsme dorazili na místo, kde jsme si věci odložili do dvou skříní, a šli jsme si sednout do místnosti s předem nachystanými židličkami a plátnem k promítání, no a program mohl začít. Bavili jsme se o tom, kdo by chtěl jít na jakou školu, a hráli jsme také jednu hru, při které dostal každý kartičku s nějakou vlastností, kterou měl následně přiřadit k povolání. Dělali jsme také testy na počítačích, kde jsme odpovídali na několik otázek, a vyjela nám spousta možných povolání, které bychom mohli dělat. Během toho, co si někteří dělali test, ostatní měli přestávku, o které si mohli prohlížet šanony s povoláním, které byly ve dvou stojanech seřazeny podle abecedy. Nakonec jsme si na plátně promítli dvě zvolená videa o učebních oborech, a to truhlář a kuchař – číšník. Celkové to trvalo asi dvě hodiny, ale myslím si, že to možná některým z nás pomohlo se rozhodnout. Adéla Měrková, 9.B
12.Svatý Martin – 4.B CO JSME DĚLALI NA SVATÉHO MARTINA Tak první jsme začali vyrábět koníky. Měli jsme je čtyři. Na Martinova koně jsme dali prostěradlo a pod ním byly dvě děti. Museli jsme si sehnat kostým. Buď biskupa, nebo vojáka. Rozdávali jsme kokina ve třídách. Svatý Martin byl Erik a biskup byla Kája. Kateřina Krajsová Vyráběli jsme koníky. Nacvičovali jsme průvod svatého Martina. Zpívali jsme Svatý Martin na bílém koni. A já jsem byl svatý Martin. A myslím si, že se nám průvod se svatým Martinem povedl. Erik Polášek
- 12 -
Naše třída chodila se svatým Martinem a bílým koněm a s celou svou družinou jsme rozdávali bonbony. Taky jsme šli pod schody a žehnali víno a taky jsme zpívali. Anežka Bílová CO VÍME O SVATÉM MARTINOVI je patronem hus, vinařů a také žebráků Martinův otec byl vojákem a v 15 letech se nedobrovolně stal Martin vojákem, ve 22 letech ho propustili. Martin nechtěl, aby ho našli, a tak se schoval mezi husy, nikde ho nemohli najít, ale husy ho prozradily. V pozdějších letech se stal biskupem. Také na svatého Martina žehnáme víno a pečeme husu. Barbora Fialová Svatý Martin byl moc štědrý a vždy jezdil na bílém koni. Na bílém koni jel proto, že bílý kůň označoval zimu. Kája Prachařová Martin jel na koni a před bránou hradu byl žebrák. Žebrák prosil o něco na sebe nebo k jídlu. Martin vzal svůj červený plášť a mečem rozsekl svůj plášť, půlku si nechal a půlku dal nahému žebrákovi. Té noci se mu zjevil Ježíš oblečený v tom plášti, a proto se Martin nechal pokřtít. Anežka Bílová
13.Barevný týden a Pátky elegance V týdnu od 21. do 25. listopadu se naše škola oblékla do krásných barevných tónů. Pondělí – červená
- 13 -
Úterý – modrá
Středa – zelená
Čtvrtek – oranžová
Pátek - bílá, šedá, černá
25. listopad se zároveň stal prvním Pátkem elegance v řadě čtyř pátků před adventními nedělemi. Že nám to ale slušelo
- 14 -
14.Naše mikulášské party míří do školek V pondělí 5.12. vyrazily mikulášské skupiny osmáků a deváťáků do okolních mateřských školek rozdat dětem zaslouženou nadílku. Ve stejném čase se děti v 1.A rozhodly, že v době Mikulášů nakreslí jejich pekelný doprovod – čerty.
15.Výtvarná výchova – zima se blíží – 6. ročník
- 15 -
