KARUSELOVÉ PODVODY U DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY SE ZAMĚŘENÍM NA TRH S POHONNÝMI HMOTAMI

KARUSELOVÉ PODVODY U DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY SE ZAMĚŘENÍM NA TRH S POHONNÝMI HMOTAMI Pavel Semerád, Lucie Bartůňková, Michal Semerád ÚVOD Hospodářská kriminalita se v posledních letech stává fenoménem, který nejenže negativním způsobem ovlivňuje inkaso daně, ale současně velmi významným způsobem deformuje tržní prostředí. Jestliže některý subjekt získá nestandardní výhodu, potom mu lze konkurovat, v lepším případě, pouze snížením vlastních marží. Zpravidla však začíná boj o přežití firmy s vírou, že tomu stát a jeho regulátoři nebudou přihlížet a zasáhnou. Předmětem našeho zkoumání je daň z přidané hodnoty (dále též „DPH“) a daňové úniky, které s ní souvisí. V posledních desetiletích dochází výraznému nárůstu systematických podvodů k této dani [11],[12]. Přestože kreativita plátců daně je opravdu bezmezná [9], jako největší problém lze definovat kolotočové nebo též karuselové podvody. Ve své nejjednodušší podobě jsou využity řetězce plátců daně v rámci několika členských států, čímž bývají zneužity základní principy intrakomunitárních obchodů (do řetězce mohou být zahrnutí i plátci ze třetích zemí). Evropská komise [2] mechanismus popsala na obrázku č. 1. Princip je prostý. Předmět zdanitelného plnění osvobozený v jednom státě je prodán v jiném státě, aniž by byla odvedena DPH. Tím, že první subjekt na území „nezdaněného“ státu postupuje předem s úmyslem podvodu, může si dovolit prodávat předmět zdanitelného plnění pod cenou, kterou již nemohou nabídnout ostatní účastníci na trhu. Obr. 1: Příklad karuselového podvodu

Zdroj: Evropská komise [2] Členské státy se potýkají s podvody u různých komodit. Jako příklad lze uvést šrot, emisní povolenky, mléko, obilí, kulatina, sluneční brýle nebo pohonné hmoty. Právě poslední z náhodného výčtu působí problémy v České republice. Dle odhadů Ministerstva financí České republiky by mělo docházet k podvodům v rozmezí 4-8 mld. Kč ročně, přičemž státy odkud bývalo zboží dodáno je Německo a Rakousko (viz např. operace s krycím názvem „LINZ“). Pohonnými hmotami (dále též „PHM“) je pro účely tohoto článku rozuměn pouze automobilový benzín a motorová nafta.

1

CÍL A METODIKA

Cílem tohoto článku je na základě analýzy trhu s PHM v České republice identifikovat hlavní problémy vznikající karuselovými podvody a neodvedením DPH některým z plátců. Na základě těchto zjištění je dílčím cílem zhodnotit některá zákonná opatření, která byla přijata, příp. se jejich přijetí připravuje. V rámci článku byly využity standardní metody, které umožnily objektivní a systematický kvantitativní i kvalitativní popis dané problematiky. Pro naplnění cíle příspěvku proto byly využity metody analýzy, komparace a deskripce.

2 2.1

DAŇOVÉ PODVODY A ZMĚNY ZÁKONŮ KARUSELOVÉ PODVODY U POHONNÝCH HMOT

Jedná-li se o podvody u DPH, potom není příliš účelné rozlišovat mezi komoditami. Každá se může stát předmětem podvodu. Podvodníci se přesouvají mezi jednotlivými státy a mění předměty zdanitelného plnění v závislosti na aktuálních podmínkách. Jako příklad lze uvést železný šrot, u kterého jednotlivé členské státy postupně zavádí přenesenou daňovou povinnost (viz Maďarsko, Česká republika a další). Jako společné rysy autoři článku označují:  rychlou obrátkovost (předmět zdanitelného plnění je snadno a rychle prodejný),  obtížnou identifikovatelnost (předmět zdanitelného plnění nelze jednoduše rozlišit od jiného kusu, litru, aj.)  snadná přemístitelnost  nízká hodnota  předmět zdanitelného plnění není v režimu přenesené daňové povinnosti tzv. reverse charge mechanismu, protože je jen velmi obtížné u takové komodity udělat daňový únik. Pohonné hmoty nejsou výjimkou, a proto jsou změny nejen daňových zákonů motivovány právě hledáním řešení. Česká republika neúspěšně v letech 2010 a 2011 žádala Evropskou Komisi o možnost uplatňovat přenesenou daňovou povinnost u PHM. Tato však byla odmítnuta. V roce 2013 však dochází v Evropské unii k obrovskému tlaku na potlačování podvodu a byl schválený mechanismus rychlé reakce, který dokonce změnil Směrnici Rady 2006/112/ES [7] o společném systému daně z přidané hodnoty. Členské státy by tak měly mít možnost upravit právní základ. Působnost byla omezena na rozsáhlé a nenadále podvody ve specifických odvětvích, a kterým nelze zabránit současnými kontrolními prostředky a následkem by byly nenapravitelné ztráty. Česká republika by tak mohla zavést přenesenou daňovou povinnost snadněji než dříve, avšak toho zatím nevyužila.

2.2

ZMĚNY ZÁKONA O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY

O tom, jak velký a především dlouhodobý problém jsou daňové úniky u pohonných hmot, svědčí také tiskové zprávy Policie České republiky a Celní správy. Jednou ze známých kauz byla kauza „LINZ“, ve které zasahovalo 300 policistů a celníků. Pachatelé měli nakupovat v letech 2007 až 2009 od zahraničních firem pohonné hmoty. Z těch však nebyla odváděna DPH nebo byla odváděna jen v minimální výši. Předpokládá se škoda ve výši 1 mld. Kč [5]. O tom, že se nejedná o ojedinělý případ, svědčí další případ. V roce 2009 mělo docházet ke krácení DPH v souvislosti s nákupem a prodejem PHM. DPH měla být zkrácena o více než 431 milionů korun [6]. Princip byl vždy totožný. Jednalo se o seskupení firem (plátců daně), kdy předem určený subjekt, který neodvedl daň. Prodej PHM není zasažen podvody pouze u DPH. Např. tým „MIX“ ukazuje propojenost mezi podvody na dani z přidané hodnoty a spotřební daně. Pachatelé měli nejméně od listopadu 2008 do března 2009 dovážet pohonné hmoty z Polska a ze Slovenska, přičemž je vykazovali jako minerální oleje. Mělo se jednat o cca 1 mil. litrů, čímž mělo dojít k celkové škodě 11 mil. Kč [1]. Takovéto chování způsobuje velké problémy. Vezmeme-li v úvahu fakt, že na každém litru tyto firmy machinacemi vydělají např. 4 Kč (DPH může činit i více. Při prodejní ceně 34 Kč je dokonce 5,78 Kč), mohou si dovolit prodávat levněji než ostatní konkurence. Tento nerovný boj však nelze dlouhodobě vyhrát a do boje o záchranu poctivých firem musí vyrazit stát. Zákonodárci v dubnu 2011 novelou zákona o DPH zavedli nástroj §109 Ručení za nezaplacenou daň, který přímo definuje, za jakých podmínek přechází ručení za daň z poskytovatele na příjemce zdanitelného plnění. Každým rokem dochází k rozšiřování tohoto opatření. V současné době je těchto podmínek pět. Mimo těch zcela obecných jako je vědomost o účasti na podvodu, anebo případů, kdy byla úplata bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny, vychází toto ručení právě do boje s daňovými úniky u PHM. §109 definuje, že ručení přichází na příjemce také v případě, že nakoupí pohonné hmoty od neregistrovaného distributora pohonných hmot. Zákon o pohonných hmotách [13] definuje distributora pohonných hmot jako osobu, která prodává pohonné hmoty na území České republiky, s výjimkou prodeje pohonných hmot na čerpací stanici (§2 písm. j. zákona o pohonných hmotách). Postupně došlo k dalším úpravám zákona. Jedná se např. o §109a Zvláštní způsob zajištění daně, který dává příjemci zdanitelného plnění možnost odvést DPH za svého poskytovatele a vyhnout se

pozdějším sankcím. Změna v délce zdaňovacího období přinesla úpravu pro nově registrující se plátce, kteří musí mít povinně nejprve měsíční období a teprve po splnění podmínek mohou požádat o změnu na čtvrtletní. §106a Nespolehlivý plátce lze chápat jako doplnění §109, protože je-li poskytovatel zdanitelného plnění zveřejněn jako nespolehlivý plátce i zde dochází k přechodu ručení (§109 odst. 3). [13]

2.3

ZMĚNY ZÁKONA O POHONNÝCH HMOTÁCH

Velmi rozporuplně je přijímána novela zákona o pohonných hmotách, která jako jednu z diskutovaných změn zavádí distributorům povinnost složit kauce anebo získat bankovní záruku ve výši 20 mil. Kč. Přestože mnohá uskupení prosazovala různé výše, zákon byl schválen v předkládané výši. Společenství čerpacích stanic navrhovalo jako max. výši 10 mil. Kč [10]. Přestože došlo také k požadavkům na zástupce a na jejich bezúhonnost, jsou právě kauce nejpalčivějším problémem. Položíme-li si otázku, kdo vlastně může vytvořit daňový únik ve výši 20 mil. Kč, potom to zcela jistě nebude plátce uskutečňující svá zdanitelná plnění pouze v tuzemsku. V teoretické rovině by při marži 0,04 Kč musel prodat 500 mil. litrů, což představuje více než 500 cisteren denně o kapacitě 30 000 litrů. Naopak jedná-li se o plátce pořizujícího pohonné hmoty, postačí při srovnatelné výši pouhých 6 cisteren o stejné kapacitě denně za podmínky, že DPH činí 4 Kč. Právě tato disproporce vyvolává tlak na úpravu této novely a přizpůsobit ji cíleně na některé distributory po vzoru Estonska (více též Kaspar [3]).

3

ZHODNOCENÍ ZÁKONNÝCH OPATŘENÍ

Na jedné straně hodnocení je roční ztráta u DPH ve výši 4-8mld. Kč a na druhé straně stojí řada poctivých distributorů, kterým může každá změna způsobit omezení až znemožnění vlastního podnikání. Otázkou tak je, kde je hranice restrikcí a jak účinná tato opatření jsou. Zákonná opatření u DPH jdou postupnými kroky k omezování prostoru trhu za cenu přenesení nezaplacené daně na jiný subjekt. Toto je zcela legitimním nástrojem dle Směrnice Rady 2006/112/ES [7],[8], na základě které mají členské státy tuto možnost. Způsob jakým ale docházelo k výkladu zákona, mohl způsobovat nejistotu na straně příjemců zdanitelného plnění. Semerád a Semerád [4] upozorňovali na problém, jak se mohl příjemce dozvědět, že byl součástí podvodného řetězce a stejně tak mohl být v nejistotě poskytovatel zdanitelného plnění v případě tvrzení příjemce, že využil §109a Zvláštní způsob zajištění daně. Z pohledu zákona o pohonných hmotách, jak již bylo uvedeno, vznikají disproporce mezi velkými a malými distributory. Přestože jejich definice v zákoně není, lze předpokládat, že většina malých distributorů ukončí svoji živnost, protože nebudou schopni splnit zákonnou podmínku. Na základě vlastního šetření autorů banky (Komerční banka, Česká spořitelna, UniCredit Bank, Sberbank) požadují přibližně 2% p.a. za poskytnutí bankovní garance a dále požadují určitou výši zajištění např. nemovitostmi. 2% p.a. představují dodatečný náklad 400 tisíc Kč, což je pro mnohé distributory likvidující. Dle našeho názoru by proto stát měl přijít s úpravou, která by např. formou dovozových licencí uchránila na trhu ty poctivé a od potenciálních rizikových plátců by mohl vybrat kauci i ve vyšší výši.

ZÁVĚR Dochází-li k omezování podnikání ať již formou dodatečných bariér nebo jiných opatření, vždy je otázkou efektivita těchto řešení. Karuselové podvody patří v celé Evropské unii k obrovským problémům, které jsou řešeny na nejvyšší úrovni. Úspěchem bylo prosazení mechanismu rychlé reakce, který umožňuje státům účinněji bojovat s podvody. V České republice je obrovským problémem vyčísleným na několik miliard ročně obchod s pohonnými hmotami. Bylo by neobjektivní, odsoudit novely zákonů. Zákonodárci museli najít alternativní řešení, které by mohlo nahradit neúspěšnou žádost o přenesenou daňovou povinnost. Přesto by zejména schválená výše kauce měla být přehodnocena. Existuje-li účinnější řešení ve formě přenesené daňové povinnosti, potom nechť je ho využito. Jestliže je znám způsob, jakým dochází ke krácení, lze identifikovat předměty zdanitelného plnění, potom by to mělo být samozřejmostí. Teprve tehdy může dojít k odstranění bariér a nerovností na trhu, způsobené možná nevědomky zákonodárci.

PODĚKOVÁNÍ Tento článek vznikl za finanční podpory projektu IGA č. 8/2013 Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně s názvem „Hospodářská trestná činnost u prodeje pohonných hmot : z pohledu nepřímých daní“.

LITERATURA [1] [2]

[3]

[4]

[5] [6]

[7] [8] [9] [10]

[11] [12]

[13]

[14]

BARTÁK, J., SKŘEPEK, R. Další daňové úniky v souvislosti s PHM. [online]. 2010. [cit. 2013-0910]. Dostupné z: . Evropská komise. Omezení „karuselových“ podvodu s DPH. [online]. 2009. [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: < https://www.euroskop.cz/8439/14280/clanek/omezeni-karuselovych-podvodu-sdph/> KASPAR, L. VAT Fraud and the Fight against It in Estonia: Laws and the Practice of the Administrative Law Chamber of the Supreme Court. Juridica International. 2011. XVIII/2011. p. 152-160. SEMERÁD, P., SEMERÁD, M. Aplikace změn zákona o dani z přidané hodnoty na prodej pohonných hmot v České republice. [CD-ROM]. In Sborník příspěvků V. mezinárodní vědecké konference doktorandů a mladých vědeckých pracovníků. Karviná. 2012. s. 627--631. ISBN 97880-7248-800-1. SKŘEPEK, R. Operace „LINZ“. [online]. 2010. [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: < http://www.policie.cz/clanek/operace-linz.aspx>. SKŘEPEK, R. Policisté odhalili další neplatiče daní při obchodech s pohonnými hmotami. [online]. 2011. [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: < http://www.policie.cz/clanek/policiste-odhalili-dalsineplatice-dani-pri-obchodech-s-pohonnymi-hmotami.aspx>. Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o mechanismus rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH. SOPKOVÁ, E., RAŠKOVSKÁ, K. Daňové úniky v oblasti dane z pridanej hodnoty v podmienkach Slovenskej republiky. Acta academica karviniensia. 2013. č. 1. s. 147-158. Společenství čerpacích stanic České republiky. Tisková zpráva Společenství čerpacích stanic. [online]. 2013. [cit. 2013-08-13]. Dostupné z: . ŠEMETA, A. Editorial – Future of VAT. EC Tax Review. 2011 I. s. 2-3. TUMPEL, M., WURM, G. Extension of the Reverse-Charge Mechanism: A Possible Solution to Combat Tax Fraud and Tax Evasion in the Common VAT System in the European Union? in Lang, M. et al.: Te Future of Indirect Taxation: Recent Trends in VAT and GST Systems Around the World. Kluwer. 2011. s. 587-606. ISBN 978-9041137975. Zákon č. 234/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Adresa autorů: Ing. et Ing. Pavel Semerád, Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, Ústav účetnictví a daní, Email: [email protected] Ing. Lucie Bartůňková, Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, Ústav účetnictví a daní, Email: [email protected] Bc. et Bc. Michal Semerád, Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, Email: [email protected]

CAROUSEL FRAUDS IN VALUE ADDED TAX ON THE FUEL MARKET Pavel Semerád, Lucie Bartůňková, Michal Semerád Abstract This article deals with the problem of carousel frauds. Their size is estimated at CZK 4-8 billion per year only in the Czech Republic. The aim is to identify on the basis of analysis main problems on the market and to evaluate legal measures. Mainly amendments to the Act on Value Added Tax and the Act on Fuels are discussed. The acts have caused or can cause unnecessary financial and administrative burdens on distributors. That is why it is recommended to use a new adopted measure – Quick reaction mechanism – or to modify current burdens on distributors in order to cause the least restrictions on their business.

Key words amendments, Czech Republic, fuels, tax evasion

JEL Classification H20, H26