DAŇ Z PØIDANÉ HODNOTY s komentáøem

DAŇ Z PØIDANÉ HODNOTY s komentáøem 10. aktualizované vydání (leden 2016) 1. aktualizace k 1. 8. 2016 Nařízení vlády č. 361/2014 Sb.,

o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti,

ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb. Vláda nařizuje podle § 92f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 360/2014 Sb.: §1 Předmět úpravy Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti. §2 Stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 k zákonu o dani z přidané hodnoty pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti (1) Režim přenesení daňové povinnosti se použije při a) převodu povolenek na emise skleníkových plynů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, b) dodání certifikátů elektřiny, c) dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi vymezenému v § 7a odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty; za obchodníka se pro účely režimu přenesení daňové povinnosti považuje také osoba, jejímž předmětem podnikání je přenos elektřiny, distribuce elektřiny, obchod s elektřinou, činnost operátora trhu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem za podmínek stanovených energetickým zákonem. (2) Režim přenesení daňové povinnosti se použije u zdanitelného plnění, kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč. (3) Vybraným zbožím se pro účely odstavce 2 rozumí a) obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 nebo kapitole 12, b) kovy, včetně drahých kovů, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 71 a třídě XV, s výjimkou zboží, 1. které je uvedeno pod kódy nomenklatury celního sazebníku 7101 až 7105, 7108 20 00, 7113 až 7118, 7302, 7309 00 až 7312, 7315 až 7326, 7415 až 7419, 7507, 7508, 7611 až 7616, 7806 00, 7907 00 00, 8007 00 80, 8101 99 90, 8102 99 00, 8103 90 90, 8104 90 00, 8105 90 00, 8106 00 90, 8107 90 00, 8108 90 60, 8108 90 90, 1

8109 90 00, 8110 90 00, 8111 00 90, 8112 19 00, 8112 29 00, 8112 59 00, 8112 99, 8113 00 90, 2. kterým je odpad a šrot z hafnia (celtia), který je uveden pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8112 92 10, 3. které je uvedeno pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitolách 82 a 83, 4. na které se vztahuje zvláštní režim podle § 90 zákona o dani z přidané hodnoty, 5. na které se použije režim přenesení daňové povinnosti podle § 92c zákona o dani z přidané hodnoty, c) mobilní telefony, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8517 12 00 nebo 8517 18 00, d) integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku 8542 31 a desky plošných spojů osazené těmito obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele, e) přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, která jsou uvedena pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8471 30 00, f) videoherní konzole, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 9504. (4) Kódem nomenklatury celního sazebníku se pro účely tohoto nařízení rozumí číselné označení zboží uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění. (5) Pokud se plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, dohodnou písemně, že na zdanitelné plnění, kterým je dodání vybraného zboží s celkovou částkou základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží nižší, než je částka uvedená v odstavci 2, použijí režim přenesení daňové povinnosti, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti. §3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou a) ustanovení § 2 odst. 2 až 4, která nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2015, a b) ustanovení § 2 odst. 3 písm. a), pokud jde o cukrovou řepu, které nabývá účinnosti dnem 1. září 2015. Poznámka k nařízení vlády č. 361/2004 Sb. 1)

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Směrnice Rady 2010/23/EU ze dne 16. března 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů. Směrnice Rady 2013/43/EU ze dne 22. července 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů.

***

Nařízení vlády č. 361/2014 Sb. nabylo účinnosti dne 1. ledna 2015, nařízení vlády č. 155/2015 Sb. nabylo účinnosti dne 1. července 2015, nařízení vlády č. 11/2016 Sb. nabylo účinnosti dne 1. února 2016.

*** 2

Komentář k nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti Vláda ČR svým nařízením č. 361/2014 Sb. ze dne 22. 12. 2014 stanovila, u kterého dodání zboží nebo u kterého poskytnutí služby plátce použije režim přenesení daňové povinnosti. Od doby vydání tohoto nařízení vlády došlo již ke dvěma změnám, a to nařízením vlády č. 155/2015 Sb. a nařízením vlády č. 11/2016 Sb. V roce 2016 dojde ke třetí změně (u některých služeb elektronických komunikací), a to pravděpodobně nejdříve od 1. 9. 2016. Nejprve si ale řekněme, na jakém základě došlo k vydání tohoto nařízení. Ve směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (směrnice o DPH) je v článku 193 stanoveno, že povinnost odvést daň má osoba povinná k dani uskutečňující zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou případů, kdy daň odvádí jiná osoba podle článků 194 až 199b a článku 202. V článku 194 je pak stanoveno, že uskutečňuje-li zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby osoba povinná k dani, která není usazena v členském státě, v němž je daň splatná, mohou členské státy nařídit, že osobou povinnou odvést daň je pořizovatel nebo příjemce. V zákoně o DPH se jedná o případy uvedené v § 108 odst. 1 písm. c) body 1 až 3, tj. povinnost plátce nebo identifikované osoby přiznat daň, pokud jim bylo osobou neusazenou v tuzemsku poskytnuto plnění s místem plnění v tuzemsku, jedná-li se o: • poskytnutí služby podle § 9 až § 10d, • dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo • dodání zboží soustavami nebo sítěmi. Jedná se o plnění uskutečněná „přes hranice“ v rámci Evropské unie. Nás ale zajímá v souvislosti s nařízením č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., tzv. tuzemský reverse charge, kdy se přenáší povinnost přiznat daň u určitých plnění z poskytovatele plnění na příjemce plnění v případech, kdy je místo plnění v tuzemsku. Pro úplnou informaci uvádím, že konkrétní plnění, u nichž se režim přenesení daňové povinnosti použije u plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněných plátcem, jsou uvedena jednak v článku 199 směrnice o DPH a dále v článku 199a téže směrnice. V článku 199 směrnice o DPH jsou uvedena plnění, u kterých členský stát může stanovit, že osobou povinnou odvést daň je osoba pořizovatele zboží nebo osoba příjemce služby, a to trvale. Členský stát je oprávněn použití režimu přenesení daňové povinnosti stanovit přímo na základě směrnice, toto rozhodnutí nepodléhá žádnému souhlasu ze strany členských států Evropské unie a Evropské komise. V případě ČR jsou obecná ustanovení o tomto režimu uvedena v § 92a zákona o DPH, a pokud jde o konkrétní plnění, v současné době se jedná o plnění uvedená v § 92c zákona o DPH (dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k zákonu o DPH – odpady, šrot), v § 92d zákona o DPH (dodání nemovité věci v případě, že plátce uplatňuje daň podle § 56 odst. 5 zákona o DPH, tj. dobrovolně zvolí uplatnění daně po skončení zákonem stanovené pětileté 3

lhůty pro povinné zdanění) a v § 92e zákona o DPH (poskytnutí stavebních nebo montážních prací). Poznámka: V návrhu novely zákona o DPH, která je součástí návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní s navrhovanou účinností od 1. ledna 2017 a který je v současné době po projednání ve vládě ČR předložen Poslanecké sněmovně, se zavádí použítí režimu přenesení daňové povinnosti i na zbývající plnění uvedená v článku 199. Jedná se o poskytnutí pracovníků pro stavební a montážní práce, dodání zboží poskytovaného jako záruka jednou osobou povinnou k dani jiné osobě povinné k dani při realizaci záruky, dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkon tohoto práva nabyvatelem a dodání nemovitosti dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji. V článku 199b (na rozdíl od článku 199 směrnice o DPH) jsou uvedena plnění, u nichž členské státy mohou do 31. 12. 2018 stanovit, a to na dobu alespoň 2 let, že osobou povinnou přiznat daň je osoba povinná k dani, která je příjemcem plnění, jedná-li se o dodání zboží nebo o poskytnutí služby uvedené dále v tomto článku. Z hlediska tuzemského zákona o DPH je možnost uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění u těchto druhů zboží a služeb dána ustanovením § 92f zákona o DPH s tím, že plátce při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 k zákonu o DPH jinému plátci použije režim přenesení daňové povinnosti tehdy, stanoví-li tak vláda nařízením. Na základě zmocnění uvedeném v § 92f zákona o DPH pak vláda svým nařízením č. 361/2014 Sb. a dalšími nařízeními č. 155/2015 Sb. a č. 11/2016 Sb. stanovila konkrétní druhy zboží a služeb, u nichž se režim přenesení daňové povinnost dočasně použije. Při předložení návrhu zákona, kterým byl do zákona o DPH doplněn § 92f a příloha č. 6 k zákonu nebylo stanoveno časové omezení, nicméně se s tímto časovým omezením počítá a podle dalšího vývoje pak případně dojde k úpravám. Pravidlo, že u konkrétních druhů zboží a služeb je možné použít režim přenesení daňové povinnosti podle § 92f zákona o DPH, bylo stanoveno v několika termínech postupně: • s účinností od 1. 1. 2015 při převodu povolenek na emise skleníkových plynů (v podstatě nešlo o novou položku, ale jednalo se pouze o přesun ze samostatného paragrafu zákona do přílohy č. 6 k zákonu a tím i do nařízení vlády); • s účinností od 1. 4. 2015 pro obiloviny a technické plodiny včetně olejnatých semen, kovy včetně drahých kovů, mobilní telefony, integrované obvody, přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (notebooky a tablety) a videoherní konzole; • s účinností od 1. 9. 2015, pokud jde o cukrovou řepu; • s účinností od 1. 7. 2015 pro dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 nebo kapitole 12; • s účinností od 1. 2. 2016 pro dodání elektřiny a plynu obchodníkovi a pro dodání certifikátů elektřiny. Zrekapitulujme si, jak byl reverse charge postupně uplatňován u jednotlivých položek a které hlavní problémy se vyskytly s praktickou aplikací a jak byly tyto problémy řešeny.

4

Obecná pravidla pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti Na úvod je nutné konstatovat, že pro plnění, u kterých se režim přenesení daňové povinnosti aplikuje podle nařízení vlády, platí obecně obdobná pravidla a povinnosti jako pro plnění, pro která byl režim přenesení daňové povinnosti již zaveden ještě před schválením nařízení vlády. Tento režim platí pouze pro dodání uskutečněná mezi plátci s místem plnění v tuzemsku, přičemž povinnost přiznat a zaplatit daň má plátce, pro kterého bylo uvedené zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno (příjemce plnění).

Povinnost podat správci daně výpis z evidence pro účely DPH elektronicky Povinnost podat správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání výpis z evidence pro účely DPH elektronicky platila do 31. 12. 2015. Tato povinnost byla zrušena s účinností zavedení kontrolního hlášení, které tyto údaje obsahuje, tj. od 1. 1. 2016.

Vymezení plnění pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti v roce 2015, konkrétní případy aplikace režimu s ohledem na stanovený limit v Kč pro plnění Podstatným problémem zejména v případech, kdy režim přenesení daňové povinnosti platí pouze na vymezenou část zboží a služeb, je vlastní určení, na které zboží, popř. služby se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje, jak z hlediska popisu, tak i zatřídění konkrétního zboží do nomenklatury celního sazebníku, která se používá pro účely DPH. Další praktické problémy vyplynuly ze zavedení limitu na výši plnění (100 000 Kč). U položek uvedených v nařízení vlády č. 361/2014 Sb. byla u vybraného zboží stanovena podmínka, že režim přenesení daňové povinnosti se použije u zdanitelného plnění, kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč. Toto omezení bylo mimo jiné stanoveno proto, že v nařízení vlády jsou uvedeny některé druhy zboží (zejména mobilní telefony, notebooky, tablety a videoherní konzole), které jsou běžným spotřebním zbožím, jež nakupují ve velkém objemu i fyzické osoby – nepodnikatelé, a pro prodejce by bylo velkým problémem ověřovat, zda je nákup proveden fyzickou osobou – podnikatelem nebo nepodnikatelem. Dalším důvodem pro stanovení limitu v Kč bylo i to, že ke zneužití nákupu a dalšího prodeje zboží k daňovým podvodům v řetězcích daňových subjektů dochází při vyšších částkách. Z těchto důvodů Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění v letech 2015 a 2016 obsahovala konkrétní ustanovení a postupy, jak řešit problémy týkající se možností řešení sporných případů zařazení plnění, dále zálohových plateb poskytnutých před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti, postupů v souvislosti se stanoveným limitem pro aplikaci režimu u vybraného zboží, např. stanovení celkové částky základu daně, zálohových plateb, postupu při změně hodnoty dodávaného zboží po přijetí zálohové platby, opravy základu daně u plnění v režimu přenesené daňové povinnosti a při uplatnění množstevních bonusů a jiných slev.

5

Možnosti řešení sporných případů zařazení plnění Těmito možnostmi bylo jednak využití právní fikce na základě dohody mezi poskytovatelem a příjemcem plnění na straně jedné a závazné posouzení na straně druhé.

Dohoda mezi poskytovatelem a příjemcem plnění Je-li při praktické aplikaci obtížné u plnění vymezených na základě § 92f zákona o DPH nařízením vlády č. 361/2014 Sb. posoudit, zda s ohledem na charakter konkrétního plnění byly naplněny podmínky pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti, a obě strany (poskytovatel i příjemce plnění) na základě důvodného předpokladu, že na zdanitelné plnění se tento režim vztahuje, jednají ve shodě a uplatní režim přenesení daňové povinnosti v rozsahu všech zákonem definovaných povinností, pak je aplikována právní fikce, že dané plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá (viz § 92f odst. 2 zákona o DPH). Pro tento účel se má za to, že poskytovatel plnění splní zákonné podmínky použití režimu přenesení daňové povinnosti tím, že vystaví daňový doklad, ve kterém uvede údaj „daň odvede zákazník“ podle § 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH (od 1. 1. 2016 splní povinnosti spojené s kontrolním hlášením). Příjemce plnění splní zákonné podmínky použití režimu přenesení daňové povinnosti tím, že doplní výši daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty (od 1. 1. 2016 splní povinnosti spojené s kontrolním hlášením) a příslušnou daň přizná.

Závazné posouzení To, zda se obecně při poskytnutí určitého zdanitelného plnění použije režim přenesení daňové povinnosti nebo ne, je předmětem závazného posouzení (§ 92h zákona o DPH). Lze tedy požádat GFŘ o závazné posouzení určitého zdanitelného plnění pro účely použití režimu přenesení daňové povinnosti. Poznámka: Pokud jde o problémy spojené s limitem 100 000 Kč na plnění, pro něž platí režim přenesení daňové povinnosti, ty byly ve velké míře odstraněny nařízením vlády č. 11/2016 Sb., kterým byl do § 2 doplněn odstavec 5, podle něhož platí, že dohodne-li se písemně plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, že na zdanitelné plnění, kterým je dodání vybraného zboží s celkovou částkou základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží nižší, než je částka 100 000 Kč, použijí režim přenesení daňové povinnosti, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti. Jedná se tedy o „dobrovolné“ uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti i při nižší než stanovené částce za zdanitelné plnění v Kč. Všechny informace vydané k problematice režimu přenesení daňové povinnosti, tj. i k těm případům stanoveným nařízením vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., jsou zveřejněny na internetové adrese www.f inancnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnot y/ informace-stanoviska-a-sdeleni/rezim-preneseni-danove-povinnosti

6

Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny, plynu a dodání certifikátů elektřiny č. j.: 2375/16/7100-20118-012884 Nařízení vlády č. 11/2016 Sb., které nabývá účinnosti dne 1. 2. 2016, mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. Změna příslušného nařízení vlády spočívá mimo jiné v zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na dodání certifikátů elektřiny a dodání elektřiny a plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi vymezenému v § 7a odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), za obchodníka se pro účely režimu přenesení daňové povinnosti považuje také osoba, jejímž předmětem podnikání je přenos elektřiny, distribuce elektřiny, obchod s elektřinou, činnost operátora trhu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem za podmínek stanovených zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), v souladu s § 2 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 11/2016 Sb.

1.

Dodání plynu a elektřiny

Dodáním daného zboží soustavami nebo sítěmi se rozumí dodání elektřiny sítěmi a dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území EU anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené. Sem patří i dodání plynu, který se nachází v zásobnících pevně spojených s přepravní či distribuční soustavou. Předpokladem je, že daný zásobník je součástí této přepravní či distribuční soustavy. Je na plátci, aby tuto skutečnost náležitě doložil. Při neoprávněném odběru elektřiny či plynu obchodníkem se jedná o zdanitelné plnění – dodání zboží dle § 13 zákona o DPH. Také u tohoto plnění se při naplnění všech zákonných podmínek uplatní režim přenesení daňové povinnosti. 1.1

Vymezení osoby obchodníka

Režim přenesení daňové povinnosti se uplatní, pokud je plátcem dodávána elektřina nebo plyn obchodníkovi, který je plátcem a místo plnění je v tuzemsku (místem plnění při dodání plynu a elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi je místo, kde má tento obchodník sídlo nebo kde má provozovnu, které je toto zboží dodáváno – § 7a odst. 1 zákona o DPH). Obchodníkem je osoba povinná k dani, která nakupuje elektřinu či plyn zejména za účelem jejich dalšího prodeje a jejíž vlastní spotřeba tohoto zboží je zanedbatelná.

7

Za obchodníka je tedy nutno považovat subjekt, který je držitelem licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem1) udělené Energetickým regulačním úřadem na základě energetického zákona, a to bez ohledu na to, že elektřinu nebo plyn používá pro vlastní spotřebu. Režim přenesení daňové povinnosti se uplatní i v situaci, kdy odběratel elektřiny bude mít od Energetického regulačního úřadu pouze licenci na obchod s plynem. Stejně tak se tento režim uplatní i v případě, že odběratel plynu bude mít od Energetického regulačního úřadu jen licenci na obchod s elektřinou. Pro účely uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti není tedy rozhodující, na jaké zboží (plyn nebo elektřina) byla licence vydána. S ohledem na fungování trhu s plynem a elektřinou a v souladu s § 2 odst. 1 písm. c) příslušného nařízení vlády je nezbytné za obchodníka s plynem a elekřinou považovat nejen držitele licence na obchod s elektřinou nebo plynem, ale také subjekty, které se obchodování účastní jen za účelem zajištění samotného fungování trhu s elektřinou nebo plynem a jejichž činnost je ekonomicky a technicky s těmito trhy spojena. Jedná se o některé činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 energetického zákona, a to přenos elektřiny, distribuci elektřiny, činnost operátora trhu, přepravu plynu, distribuci plynu a uskladňování plynu. Samotný trh by totiž bez těchto činností nemohl existovat, nehledě na to, že účtování těchto služeb je obvykle součástí ceny elektřiny nebo plynu. Mezi obchodníky, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti, se tak řadí i subjekty, které mají od Energetického regulačního úřadu přidělenou licenci v oblasti konkrétního předmětu podnikání v energetických odvětvích (např. na distribuci elektřiny, distribuci plynu, přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu). Předmětem režimu přenesení daňové povinnosti budou pouze zdanitelná plnění poskytnutá těmto subjektům, která jsou spojena s dodáním elektřiny či plynu. Mimo jiné se jedná i o společnosti, které mají výhradní postavení na trhu s elektřinou či plynem – OTE, a. s. (dále jen „operátor trhu“), ČEPS, a. s. (provozovatel přenosové soustavy) a NET4GAS, s. r. o. (provozovatel přepravní soustavy)2). Pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti je tedy zásadně rozhodující osoba odběratele – obchodníka. Účel využití předmětného zboží nebude mít žádný vliv na použití daňového režimu. Jak je již výše zmíněno, režim přenesení daňové povinnosti bude aplikován také v situacích, kdy osoba splňující definici obchodníka nakoupí elektřinu nebo plyn pro vlastní spotřebu. Finanční správa České republiky upozornila před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti na dodání plynu a elektřiny na riziko podvodů na dani z přidané hodnoty při obchodování s tímto zbožím (podrobněji viz http://www.financnisprava. cz/cs/dane-a- pojistne/novinky/2015/upozorneni-na-podvody-v-oblasti-dph-6848). Plátce 1)

2)

Samostatnou přílohou této Informace je pro účely usnadnění aplikace režimu přenesení daňové povinnosti tabulka Udělené licence, s údaji o držitelích licencí na obchod s elektřinou a plynem. Finanční správa bude v úvodní fázi zavedení režimu přenesení daňové povinnosti v pravidelných týdenních intervalech zveřejňovat aktualizaci těchto informací v závislosti na datech poskytnutých Energetickým regulačním úřadem. Upozorňujeme, že všechny udělené licence ERÚ, včetně licencí v oblastech jako jsou např. distribuce elektřiny, distribuce plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, uskladňování plynu jsou rovněž zveřejněny na http://www.eru.cz/cs/vyhledavac-licenci. Licence na činnosti operátora trhu, licence na přenos elektřiny a licence na přepravu plynu, jsou vydávány Energetickým regulačním úřadem jako výlučné licence za podmínek stanovených energetickým zákonem.

8

daně, který nakupuje a prodává předmětné zboží bez potřebné licence vydané nebo uznané Energetickým regulačním úřadem, naplňuje vědomostní test „věděl nebo mohl vědět“ o možném podvodu na dani z přidané hodnoty s možností neuznání nároku na odpočet daně při správě daně. Tento vědomostní test může naplnit i plátce, který nakupuje plyn nebo elektřinu od plátce nemajícího potřebnou licenci. 1.2

Stanovení základu daně

V režimu přenesení daňové povinnosti se základ daně stanoví dle obecných principů zákona o DPH. V souladu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona o DPH je základem daně vše, co plátce jako úplatu obdržel nebo má obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně, od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. Základ daně dále zahrnuje i vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění (§ 36 odst. 3 písm. c) zákona o DPH). Za vedlejší výdaje lze při splnění zákonných podmínek pokládat např. náklady na distribuci elektřiny nebo plynu, systémové služby, činnost zúčtování operátorem trhu, atd. Vedlejší výdaje, které jsou fakturovány společně v přímé souvislosti s uskutečněným zdanitelným plněním (dodání elektřiny nebo plynu), tedy vstupují do základu daně a na celé plnění se tak uplatní režim přenesení daňové povinnosti a to bez ohledu na výši úplaty za související plnění, která jsou považována za vedlejší plnění. Co se týká opravy základu daně u zdanitelného plnění, které bylo uskutečněno před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti, je třeba vycházet z obecné úpravy obsažené v § 42 zákona o DPH. V případě opravy základu daně a výše daně, která je považována za samostatné zdanitelné plnění, se uplatní režim zdanění platný ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění, tj. běžný režim zdanění. 1.3

Plnění nepodléhající režimu přenesení daňové povinnosti

U některých plnění mohou v praxi nastat situace, kdy se režim přenesení daňové povinnosti nebude na trhu s elektřinou či plynem aplikovat. Může se jednat o následující případy dodání elektřiny či plynu, např.: • obchodníkovi, který není plátcem, • plátci, který nenaplní definici obchodníka, včetně plátce, který dodává elektřinu nebo plyn v souvislosti s nájmem nemovitostí. Stejně tak u plnění, která nemají charakter dodání zboží, nýbrž poskytnutí služby – např. likvidace elektřiny nebo plnění ve vazbě na mimotoleranční odchylku, nebude režim přenesení daňové povinnosti na trhu s elektřinou či plynem uplatněn3).

2.

Dodání certifikátů elektřiny

2.1

Vymezení dodání certifikátů elektřiny

V obecné rovině lze konstatovat, že certifikát elektřiny je obchodovatelný a je určen např. k prokázání určitého množství či podílu elektřiny vyrobeného z obnovitelných 3)

V této souvislosti odkazujeme na závěry z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 14. 10. 2015 – příspěvek 460/16.09.15: Uplatnění daně z přidané hodnoty u odchylek elektřiny a plynu způsobených subjekty zúčtování – str. 14.

9

zdrojů energie nebo k potvrzení nároků účastníků trhu s elektřinou na úspory energie v důsledku opatření ke zvýšení energetické účinnosti. Dodáním certifikátů elektřiny se v současných podmínkách na trhu s elektřinou v ČR rozumí převod záruk původu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo záruk původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podporovaných zdrojích energie“)4). Záruka původu slouží k prokázání původu elektřiny vyrobené buď z obnovitelných zdrojů, nebo z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Hodnota záruky původu odpovídá množství takto vyrobené elektřiny, které bylo dodáno do elektrizační soustavy České republiky za období jednoho, dvou, tří, šesti nebo dvanácti kalendářních měsíců. Na základě žádosti výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je záruka původu vydávána v elektronické podobě operátorem trhu na účet výrobce vedený v evidenci záruk původu. O vydání záruky původu lze požádat nejpozději do 12 kalendářních měsíců od uskutečnění výroby a dodávky elektřiny5). Záruka původu může být vedena v evidenci záruk původu na účtu výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo obchodníka s elektřinou (dále jen „držitel účtu“). Evidence záruk původu provozovaná operátorem trhu umožňuje elektronickým způsobem převod záruky původu vedené na účtu držitele záruk původu mezi výrobci elektřiny nebo obchodníky s elektřinou v rámci České republiky. Převodce provede příkaz k převodu záruky původu, pokud ji příjemce nepřijme do 30 dnů, záruka původu zůstane na účtu převodce. Evidence záruk původu také umožňuje elektronickým způsobem uplatnění záruky původu z obnovitelných zdrojů pro prokázání původu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a dodané zákazníkovi v České republice. Uplatnění záruky původu se realizuje prostřednictvím evidence záruk původu tak, že se k příslušné záruce původu přiřadí zákazník, kterému byla elektřina, k níž se vztahuje záruka původu, dodána. Převod záruky původu je považován za poskytnutí služby. V tomto směru je třeba upozornit na skutečnost, že režim přenesení daňové povinnosti se vztahuje pouze na převod záruky původu a nikoliv na její první vydání operátorem trhu.

3.

Obecné povinnosti vztahující se k uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti

Pro plnění, u kterých se režim přenesení daňové povinnosti bude nově aplikovat, platí obecně obdobná pravidla a povinnosti jako pro plnění, pro která byl již režim přenesení daňové povinnosti zaveden.

4)

5)

Pojem „záruka původu“ je třeba vykládat v duchu legislativní zkratky uvedené v § 45 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie. Úprava „převodu záruky původu“ je obsažena v § 45 odst. 4 písm. b) téhož zákona. Podmínky pro vydávání záruk původu z obnovitelných zdrojů energie a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla upravuje vyhláška č. 403/2015 Sb., o zárukách původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, ve znění pozdějších předpisů.

10

Při naplnění podmínek režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny nebo plynu obchodníkovi a dodání certifikátů elektřiny se na předmětná zdanitelná plnění vztahují zejména povinnosti uvedené v ustanoveních § 92a, § 108 odst. 1 písm. g), § 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH a také povinnosti v oblasti kontrolního hlášení definované v § 101c a násl. zákona o DPH. V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno (příjemce plnění), povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (§ 92a odst. 1 zákona o DPH). K úplatám před uskutečněním zdanitelného plnění (zálohovým platbám) se nepřihlíží. Pokud byla přijata zálohová platba před uskutečněním zdanitelného plnění a zároveň před účinností režimu přenesení daňové povinnosti pro výše zmíněná plnění, režim přenesení daňové povinnosti se neaplikuje zpětně na již přiznanou daň z přijaté zálohové platby. Při výpočtu hodnoty, na kterou se použije režim přenesení daňové povinnosti, se dle § 92a odst. 4 zákona o DPH vychází ze základu daně stanoveného podle obecného pravidla v § 37a odst. 1 zákona o DPH (zjednodušeně hodnota doplatku za výše zmíněné plnění po zavedení režimu přenesení daňové povinnosti pro toto plnění bude podléhat režimu přenesení daňové povinnosti). V situaci, kdy základ daně ze zálohy přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění (a před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti) převýší konečnou úplatu za dané plnění, vyúčtování přeplatku proběhne v běžném režimu, neboť fakticky dochází k vrácení části zálohy. Podle § 92f odst. 2 zákona o DPH mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně za to, že toto zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, a tento režim k tomuto plnění použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti. Bude-li v souvislosti se zavedením režimu přenesení daňové povinnosti na výše zmíněná plnění sporné jednoznačně stanovit, zda byly naplněny podmínky pro uplatnění tohoto režimu a obě strany (poskytovatel i příjemce plnění) uplatní tento režim v rozsahu všech zákonem definovaných povinností (nezbytné je zajistit splnění všech povinností nejen poskytovatelem plnění, ale i příjemcem plnění), bude aplikována právní fikce, že dané plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá. V souvislosti s povinností podat kontrolní hlášení dle § 101c zákona o DPH vykazuje plátce v příslušném oddílu kontrolního hlášení jako poskytovatel nebo příjemce plnění v režimu přenesení daňové povinnosti mj. kód předmětu plnění. Jednotlivá plnění spadající do tohoto režimu jsou v aplikaci elektronického podání Kontrolní hlášení na Daňovém portálu Finanční správy zadávána pod následujícími kódy: 18 – dodání certifikátů elektřiny, 19 – dodání elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi, 20 – dodání plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi. Bližší informace o obecných pravidlech a povinnostech spojených s aplikací tohoto režimu jsou k dispozici na Internetu Finanční správy na následujícím odkazu: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/ informace- stanoviska-a-sdeleni/rezim-preneseni-danove-povinnosti.

11

Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění v letech 2015 a 2016 č. j.: 2552/15/7100-20116-011073 ve znění Dodatku č. 1, č. j.: 39648/15/7100-20118-012884 a Dodatku č. 2, č. j.: 10852/16/7100-20118-01288411) Z důvodu boje proti daňovým podvodům využila Česká republika možnost danou směrnicí Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, v platném znění, a počínaje dnem 1. 4. 2015 rozšířila postupně výčet plnění, při jejichž poskytnutí je použit režim přenesení daňové povinnosti. Toto rozšíření bylo součástí novely2) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) a nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ze dne 22. 12. 20143), o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, zveřejněném v Částce 143 Sbírky zákonů (dále jen „nařízení vlády č. 361/2014 Sb.“), které z množiny plnění stanovených v příloze č. 6 zákona o DPH vymezuje ta, na která se režim přenesení daňové povinnosti aplikuje. Toto nařízení bylo novelizováno nařízením vlády č. 155/2015 Sb., ze dne 15. 6. 2015, zveřejněném v Částce 64 Sbírky zákonů (dále jen „nařízení vlády č. 155/2015 Sb.“), kterým se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb. Počínaje dnem 1. 7. 2015 byla tímto nařízením rozšířena aplikace režimu přenesení daňové povinnosti o další komodity, a to v oblasti obilovin, technických plodin a olejnatých semen. Ve vazbě na zjištění daňových úniků u obchodování s elektřinou a plynem bylo vydáno nové nařízení vlády č. 11/2016 Sb., ze dne 13. 1. 2016, zveřejněné v Částce 4 Sbírky zákonů (dále jen „nařízení vlády č. 11/2016 Sb.“), kterým se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. Tímto nařízením došlo s účinností od 1. 2. 2016 mimo jiné k rozšíření působnosti režimu přenesení daňové povinnosti na dodání certifikátů elektřiny a dále pak na dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi vymezenému v § 7a odst. 2 zákona o DPH. Za obchodníka se pro účely režimu přenesení daňové povinnosti přitom považuje také osoba, jejíž předmět podnikání je podrobně specifikován v § 2 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení. V platnosti zůstává bez věcných změn režim přenesení daňové povinnosti pro všechna dosud v zákoně o DPH definovaná plnění, tj. pro dodání zlata (§ 92b), dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 zákona (§ 92c), převod povolenek na emise skleníkových plynů (zde došlo pouze k technické úpravě, resp. kontinuální pokračování režimu přenesení daňové povinnosti pro převod povolenek na emise skleníkových plynů od 1. 1. 2015 stanoví nařízení vlády č. 361/2014 Sb.4) a pro poskytnutí stavebních nebo montážních prací (§ 92e).

1) 2) 3) 4)

Doplněný text je označen tučně a kurzivou. Zákon č. 360/2014 Sb. ve znění Sdělení MV o opravě tiskové chyby zveřejněné v Částce 3 Sbírky zákonů 2015 Současně došlo ke zrušení původního časového omezení platnosti režimu přenesení daňové povinnosti pro převod povolenek na emise skleníkových plynů (do 1. 7. 2015).

12

Pro plnění, u kterých je režim přenesení daňové povinnosti aplikován nově, platí obecně obdobná pravidla a povinnosti jako pro plnění, pro která byl již režim přenesení daňové povinnosti zaveden. Tento režim platí pouze pro dodání uskutečněná mezi plátci s místem plnění v tuzemsku, přičemž povinnost přiznat a zaplatit daň má plátce, pro kterého bylo uvedené zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno (příjemce plnění)5). Plátci uskutečňující nebo přijímající plnění v tomto režimu mají od 1. 1. 2016 povinnost podat elektronicky správci daně kontrolní hlášení (§ 101c a násl. zákona o DPH), které zcela nahrazuje výpis z evidence pro účely daně z přidané hodnoty. Plátce, který je právnickou osobou, podává toto hlášení za kalendářní měsíc (a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce). Plátce, který je fyzickou osobou, je povinen podat kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Poskytovatel plnění v režimu přenesení daňové povinnosti vykazuje v příslušném oddílu kontrolního hlášení DIČ odběratele, evidenční číslo daňového dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně a kód předmětu plnění. Odběratel kromě těchto údajů uvádí v hlášení navíc daň a namísto DIČ odběratele vyplňuje DIČ dodavatele. Přehled kódů, pod kterými jsou jednotlivá plnění spadající do předmětného režimu vykazována v roce 2016, je uveden v příloze č. 1 této Informace. Podrobnější informace o obecných pravidlech a povinnostech spojených s tímto režimem jsou k dispozici na Internetu FS: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/rezim -preneseni-danove-povinnosti.

1.

Vymezení plnění pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti

1.1

Účinnost v roce 2015

Podle § 92f odst. 1 zákona o DPH použije plátce při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 zákona o DPH plátci režim přenesení daňové povinnosti, pokud tak vláda stanoví nařízením. Plnění, u kterých je režim přenesení daňové povinnosti uplatňován, vymezují ust. § 2 odst. 2 a násl. nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., následovně6). Režim přenesení daňové povinnosti se použije u zdanitelného plnění, kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč. 5)

6)

Pokud příjemce plnění bude vystupovat při pořízení zdanitelného plnění jako osoba nepovinná k dani, tj. bude pořizovat zdanitelné plnění výlučně pro soukromou potřebu, nebo výlučně pro plnění, které není předmětem daně, uplatní se běžný režim zdanění. V takovémto postavení může být např. obec, která pořizuje plnění pro potřeby související výlučně s její činností při výkonu veřejné správy (§ 5 odst. 3 zákona o DPH). Výjimkou je ovšem dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi dle § 2 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., u kterého účel využití tohoto zboží není rozhodující pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti. Blíže viz „Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny, plynu a dodání certifikátů elektřiny“, č. j.: 2375/16/7100-20118- 012884, zveřejněná dne 27. 1. 2016 na Internetu FS. Jak je již zmíněno v úvodu, ust. § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2014 Sb. umožnilo od 1. 1. 2015 kontinuální pokračování režimu přenesení daňové povinnosti pro převod povolenek na emise skleníkových plynů. Limit 100 000 Kč se na převod povolenek na emise skleníkových plynů nevztahuje.

13

Vybraným zbožím se přitom rozumí (pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti musí být podle nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., splněno slovní vymezení zboží a zároveň jeho vymezení příslušným kódem nomenklatury celního sazebníku7): a) obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 nebo kapitole 12. U tohoto zboží je režim přenesení daňové povinnosti aplikován s účinností od 1. 7. 20158) s výjimkou cukrové řepy (kód nomenklatury celního sazebníku 1212 91), kde účinnost nastala dnem 1. 9. 2015. V kapitole 10 se jedná o komodity, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 1001 (pšenice a sourež), 1002 (žito), 1003 (ječmen), 1004 (oves), 1005 (kukuřice), 1006 (rýže), 1007 (zrna čiroku), 1008 (pohanka, proso a lesknice kanárská, rosičky, merlík chilský, triticale a ostatní obiloviny). V kapitole 12 jsou zařazeny komodity pod kódy nomenklatury celního sazebníku 1201 (sójové boby, též drcené), 1202 (podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, též loupaná nebo drcená), 1203 00 00 (kopra), 1204 00 (lněná semena, též drcená), 1205 (semena řepky nebo řepky olejky, též drcená), 1206 00 (slunečnicová semena, též drcená), 1207 (ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené), 1208 (mouka a krupice z olejnatých semen nebo olejnatých plodů, kromě hořčičné mouky a krupice), 1209 (semena, plody a výtrusy k setí), 1210 (chmelové šištice, čerstvé nebo sušené, též drcené, v prášku nebo ve formě pelet; lupulin), 1211 (rostliny a části rostlin, včetně semen a plodů, používané zejména ve voňavkářství, ve farmacii nebo jako insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé nebo sušené, též řezané, drcené nebo v prášku), 1212 (svatojánský chléb, chaluhy a jiné řasy, cukrová řepa a cukrová třtina, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též v prášku; ovocné pecky a jádra a jiné rostlinné produkty, včetně nepražených kořenů čekanky druhu Cichorium intybus sativum, používané zejména k lidskému požívání, jinde neuvedené ani nezahrnuté), 1213 00 00 (sláma a plevy, nezpracované, též pořezané, pomleté, lisované nebo ve formě pelet), 1214 (tuřín, krmná řepa, jiné krmné kořeny, seno, vojtěška (alfalfa), jetel, vičenec ligrus, kapusta kadeřavá krmná, vlčí bob, vikev a podobné pícniny, též ve formě pelet). Je-li příslušné zboží uvedeno pod 4místným nebo 6místným kódem nomenklatury celního sazebníku, režim přenesení daňové povinnosti se vztahuje také na všechny podpoložky do úrovně 8místného kódu dle příslušného právního předpisu (příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87). Režim přenesení daňové povin7)

8)

Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí číselné označení zboží uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění, která je v plném znění dostupná na adrese: https://www.celnisprava. cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/spolecny-celni-sazebnik-es/Spolen%20celn%20sazebnk%20EU%20 platn%20pro%20rok%202016/NEK1754-2015.pdf. S účinností od 1. 4. 2015 do 30. 6. 2015 byly u této kategorie vybraným zbožím obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, uvedené pod kódy nomenklatury celního sazebníku 1005 (kukuřice), 1201 (sójové boby též drcené), 1205 (semena řepky nebo řepky olejky, též drcená), 1206 00 (slunečnicová semena, též drcená), 1207 50 (hořčičná semena), 1207 91 (maková semena), 1209 10 00 (semena cukrové řepy) nebo 1212 91 (cukrová řepa). (Z režimu přenesení daňové povinnosti byla v tomto období vyjmuta cukrová řepa s kódem nomenklatury celního sazebníku 1212 91.).

14

nosti se tak např. aplikuje na zboží označené pod kódem 1209 (semena, plody a výtrusy k setí) se všemi konkrétně specifikovanými podpoložkami, tzn. např. na zboží s kódem 1209 24 00 (semena lipnice luční). Technickou plodinou je pro účely aplikace režimu přenesení daňové povinnosti plodina, kterou není možné běžně bez dalších úprav použít ke konečné spotřebě. Jedná se o meziprodukt (surovinu), který je zpracováván, aby mohl být v dalších fázích výroby použit pro různé účely (potravinářské, farmaceutické, kosmetické, technické, aj.). Komodity vymezené v kapitole 12 celního sazebníku lze všeobecně podle jejich charakteru zařadit buď jako olejnatá semena, nebo technické plodiny (popř. cukrovou řepu), a tedy režim přenesení daňové povinnosti bude uplatněn u všech položek této kapitoly. b) kovy, včetně drahých kovů, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 71 a třídě XV, s výjimkou zboží, které je sice v kapitole 71 a třídě XV, ale je nařízením vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., negativně vymezeno vybranými kódy a kapitolami nomenklatury celního sazebníku nebo se jedná o zboží, které již podléhá režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92c zákona o DPH či zboží, na které se vztahuje zvláštní režim podle § 90 zákona o DPH. Vymezení kovů, včetně drahých kovů, na které se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje již s účinností od 1. 4. 2015, a to podle vybraných kódů z kapitoly 71 a třídy XV nomenklatury celního sazebníku, je uveden v příloze č. 2 této Informace. Vzhledem k dosavadní aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na dodání zlata (ust. § 92b odst. 1 písm. a) zákona o DPH, podle kterého je režim aplikován pouze na zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší) upozorňujeme, že do tohoto režimu dle § 92f zákona o DPH spadá mimo jiné také dodání zlata (včetně zlata pokoveného platinou), netepaného nebo ve formě polotovarů nebo prachu, které je uvedeno pod kódem nomenklatury celního sazebníku 7108 (s výjimkou zlata měnového – kód 7108 20 00), a to bez ohledu na ryzost dodávaného zlata. c) mobilní telefony, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8517 12 00 nebo 8517 18 00. U tohoto zboží je režim přenesení daňové povinnosti aplikován s účinností již od 1. 4. 2015. d) integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku 8542 31 a desky plošných spojů osazené těmito obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele. U tohoto zboží je režim přenesení daňové povinnosti aplikován s účinností již od 1. 4. 2015. e) přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, která jsou uvedena pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8471 30 00, jako jsou např. notebooky či tablety. U tohoto zboží je režim přenesení daňové povinnosti aplikován s účinností již od 1. 4. 2015.

15

f) videoherní konzole, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 9504. U tohoto zboží je režim přenesení daňové povinnosti aplikován s účinností již od 1. 4. 2015. 1.2

Účinnost v roce 2016

1.2.1 Dodání nemovité věci Režim přenesení daňové povinnosti se podle § 92d zákona o DPH použije při dodání nemovité věci plátci, pokud plátce, který nemovitou věc dodává, uplatní daň podle § 56 odst. 5 zákona o DPH (tj. plátce se rozhodne využít zákonnou možnost uplatnit daň při dodání nemovité věci jinému plátci, které by jinak bylo považováno za osvobozené plnění), a to s účinností od 1. 1. 2016. 1.2.2 Dodání elektřiny nebo plynu a dodání certifikátů elektřiny Na základě § 92f odst. 1 zákona o DPH je dále rozšířen okruh zboží a služeb, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. S účinností od 1. 2. 2016 se dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) a c) nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., uplatňuje režim přenesení daňové povinnosti u následujících plnění: • dodání certifikátů elektřiny, kterým se v současných podmínkách na trhu s elektřinou v ČR rozumí převod záruk původu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo záruk původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů, • dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi vymezenému v § 7a odst. 2 zákona o DPH; za obchodníka se pro účely režimu přenesení daňové povinnosti považuje také osoba, jejímž předmětem podnikání je přenos elektřiny, distribuce elektřiny, obchod s elektřinou, činnost operátora trhu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem za podmínek stanovených zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. U výše uvedeného zboží a služeb9), jež dle § 92f zákona o DPH nově podléhají režimu přenesení daňové povinnosti, se nesleduje výše základu daně u zdanitelného plnění. Na rozdíl od vybraného zboží specifikovaného v § 2 odst. 3 nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., se při aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u těchto plnění tedy k limitní částce 100 000 Kč nepřihlíží. Podrobnější údaje k zavedení režimu přenesení daňové povinnosti v oblasti obchodu s elektřinou, plynem a certifikáty elektřiny, jsou uvedeny v materiálu „Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny, plynu a dodání certifikátů elektřiny“, č. j.: 2375/16/7100-20118-012884, zveřejněné dne 27. 1. 2016 na Internetu FS na adrese: http://www.financnisprava.cz/ 9)

Zatímco elektřina a plyn, které jsou dodávány soustavami nebo sítěmi výše definovanému obchodníkovi, jsou podle § 4 odst. 2 písm. e) zákona o DPH považovány za zboží, převod záruky původu odpovídá svým charakterem poskytnutí služby.

16

cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/ rezim-preneseni- danove-povinnosti.

2.

Možnosti řešení sporných případů zařazení plnění

2.1

Právní fikce na základě dohody mezi poskytovatelem a příjemcem plnění

Pokud bude při praktické aplikaci obtížné u plnění vymezených na základě § 92f zákona o DPH nařízením vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., obecně posoudit, zda s ohledem na charakter konkrétního plnění byly naplněny podmínky pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti, tj. např. nebude zřejmé, zda dané plnění spadá pod konkrétní výše uvedené položky pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti, a obě strany (poskytovatel i příjemce plnění) budou na základě důvodného předpokladu, že na zdanitelné plnění se tento režim vztahuje, jednat ve shodě a uplatní režim přenesení daňové povinnosti v rozsahu všech zákonem definovaných povinností, bude aplikována právní fikce, že dané plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá (§ 92f odst. 2 zákona o DPH). Stejně tak v případě nejasností ohledně limitní částky (100 000 Kč) pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti, kdy je problematické určit, zda limit u daného zdanitelného plnění byl již dosažen či nikoli, je dána s účinností od 1. 2. 2016 možnost sjednání písemné dohody mezi plátcem, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátcem, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, o použití režimu přenesení daňové povinnosti i v případě, že celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží limit pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti nepřekročí (§ 2 odst. 5 nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb.). Předpokladem využití této fikce je opět jednotný postup poskytovatele i příjemce plnění. Jak vyplývá z výše uvedeného, proto, aby dané zdanitelné plnění bylo v těchto sporných případech považováno za plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti, je nezbytné zajistit faktické použití tohoto režimu, které představuje naplnění všech zákonných podmínek pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti, a to nejen poskytovatelem ale zejména také příjemcem plnění. Pro tento účel se má za to, že poskytovatel plnění splní zákonné podmínky použití režimu přenesení daňové povinnosti, jestliže vystaví daňový doklad, ve kterém uvede údaj „daň odvede zákazník“ podle § 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH a splní povinnosti spojené s kontrolním hlášením (§ 101c a násl. zákona o DPH). Příjemce plnění splní zákonné podmínky použití režimu přenesení daňové povinnosti tím, že doplní výši daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty dle § 92a odst. 2 zákona o DPH, splní povinnosti související s kontrolním hlášením na základě § 101c a násl. zákona o DPH, a příslušnou daň přizná. 2.2

Závazné posouzení

Určení, zda se obecně při poskytnutí určitého zdanitelného plnění použije režim přenesení daňové povinnosti nebo ne, je předmětem závazného posouzení (§ 92h zákona o DPH). V případech přetrvávajících nejasností tak existuje možnost požádat Generální finanční ředitelství o závazné posouzení určitého zdanitelného plnění pro účely použití režimu přenesení daňové povinnosti. 17

Žadatel musí uvést popis daného zdanitelného plnění (v žádosti lze uvést vždy pouze jedno zdanitelné plnění) a návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení (§ 92i zákona o DPH). Procesně řízení o závazném posouzení upravují ust. § 132 a § 133 zák. č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů. Podání žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení v dané oblasti podléhá správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč podle zák. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

3.

Zálohové platby před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti

V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno (příjemce plnění), nadále povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Také pro plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (poskytovatel plnění), je pro vykázání plnění v tomto režimu rozhodující den uskutečnění daného zdanitelného plnění. K úplatám před uskutečněním zdanitelného plnění (zálohovým platbám) se v režimu přenesení daňové povinnosti nepřihlíží, tyto se zahrnují do celkové úplaty za dané zdanitelné plnění, ale v daném režimu poskytovateli plnění nevzniká povinnost přiznat daň z přijaté zálohové platby, ani nevzniká povinnost při přijetí zálohové platby vystavit daňový doklad (pro vystavení daňového dokladu je opět rozhodující den uskutečnění zdanitelného plnění). Pro situace, kdy je přijata zálohová platba před uskutečněním zdanitelného plnění (a zároveň před účinností režimu přenesení daňové povinnosti pro určitý typ plnění), ze které vznikla povinnost přiznat daň, přičemž k uskutečnění daného zdanitelného plnění dojde až po zavedení tohoto režimu, bylo v souvislosti s rozšířením režimu na nové typy plnění zavedeno s účinností od 1. 1. 2015 pravidlo (§ 92a odst. 4 zákona o DPH), podle kterého se nebude v dané situaci aplikovat režim přenesení daňové povinnosti zpětně na již přiznanou daň z přijaté zálohové platby. Pro tyto případy se při výpočtu hodnoty, na kterou se použije režim přenesení daňové povinnosti, vychází ze základu daně stanoveného podle obecného pravidla v § 37a odst. 1 zákona o DPH. Základem daně je rozdíl mezi celkovou úplatou za dané zdanitelné plnění bez daně (celkovým základem daně za dané zdanitelné plnění podle § 36 odst. 1 zákona o DPH) a součtem částek zálohových plateb přijatých před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti, snížených o daň přiznanou z těchto zálohových plateb (souhrnu základů daně podle § 36 odst. 2 zákona o DPH). Takto vypočtený základ daně může být i ve výši 0. Př.: Plátce A obdrží od svého odběratele (rovněž plátce) dne 13. 3. 2015 úplatu (zálohovou platbu) ve výši 130 000 Kč včetně daně. K uskutečnění zdanitelného plnění (dodání mobilních telefonů) dojde až 30. 4. 2015, tj. po zavedení režimu přenesení daňové povinnosti pro mobilní telefony. Zároveň s uskutečněním plnění je poskytnuta zbývající platba ve výši 170 000 Kč (bez daně). Plátce A splnil svou daňovou povinnost a ke dni přijetí zálohové platby přiznal tuto transakci na ř. 1 daňového přiznání (základ daně ve výši 107 432 Kč a související daň ve výši 22 568 Kč) za příslušné zdaňovací období v běžném režimu, tj. mimo režim přenesení daňové povinnosti. Na ř. 25 daňového přiznání plátce A uvede hodnotu 170 000 Kč (hodnotu doplatku bez daně). Daň z hodnoty základu daně (170 000 Kč) dopočítá odběratel a uvede ji na řádku 10 daňového přiznání.

18

Pokud by ve výše uvedeném příkladu došlo pouze k obměně výše plateb, tj. zálohová platba včetně daně by činila např. 50 000 Kč a doplatek (bez daně) by činil např. 70 000 Kč, tj. doplatek by samostatně nepřevyšoval limit stanovený pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti 100 000 Kč pro toto vybrané zboží, bude se postupovat obdobně, jako je uvedeno výše, tj. plátce A přizná ke dni přijetí zálohové platby tuto skutečnost na ř. 1 daňového přiznání (tj. v tomto případě základ daně ve výši 41 320 Kč a související daň ve výši 8 680 Kč) za příslušné období (jedná se o období před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti). Na ř. 25 plátce A uvede hodnotu 70 000 Kč, tj. hodnotu doplatku bez DPH. Daň z hodnoty 70 000 Kč dopočítá odběratel (a uvede na ř. 10 daňového přiznání).

4.

Postupy v souvislosti se stanoveným limitem pro aplikaci režimu u vybraného zboží

4.1

Stanovení celkové částky základu daně

Pro stanovení celkové částky základu daně při dodání vybraného zboží (limit 100 000 Kč, při jehož překročení se aplikuje režim přenesení daňové povinnosti) může být určující celková částka základu daně uvedená na daňovém dokladu za zdanitelné plnění, a to v souhrnu za veškeré dodávané zboží splňující definici vybraného zboží (zboží uvedené v bodě 1. pod písm. a) až f)). Pokud nastane situace, kdy bude na jednom daňovém dokladu uvedeno více druhů vybraného zboží (spadajícího věcně pod více různých písm. a) až f)), budou se základy daně těchto různých druhů zboží pro určení hodnoty limitu sčítat. Může tak dojít např. k situaci, kdy při uvedení více než jednoho druhu vybraného zboží na jednom daňovém dokladu bude režim přenesení daňové povinnosti aplikován při překročení celkové částky základu daně na všechny druhy vybraného zboží, ačkoli u (jednoho či více) jednotlivých druhů zboží základ daně samostatně nepřekročí limitní hodnotu. V kontrolním hlášení by jednotlivé druhy zboží uvedené na jednom daňovém dokladu měly být deklarovány samostatně (pod samostatným kódem předmětu plnění), a to v hodnotě základu daně pro jednotlivý druh zboží. Pro situace sporných či nejednoznačných případů lze režim přenesení daňové povinnosti použít za použití právní fikce na základě dohody mezi poskytovatelem a příjemcem plnění (§ 92f odst. 2 zákona o DPH a § 2 odst. 5 nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb.), a to za předpokladu splnění všech zákonných povinností pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na straně dodavatele i odběratele (viz bod 2.1). Nutno upozornit na skutečnost, že některá jednání plátců mohou být posouzena jako jednání s cílem vyhnout se aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti. Pokud např. dodavatel vystaví několik daňových dokladů (popř. několik kupních smluv) pro jednoho odběratele s uvedením stejného dne uskutečnění zdanitelného plnění, hodnota základu daně na jednotlivých dokladech (popř. kupních smlouvách) přitom nepřekročí stanovený limit 100 000 Kč, ale v souhrnu za všechny daňové doklady (kupní smlouvy) bude tato hodnota základu daně překročena, přičemž tento dodavatel neuhradí daň na výstupu, může správce daně danou situaci vyhodnotit (a to vždy v závislosti na všech okolnostech konkrétního případu) jako jednání s cílem vyhnout se aplikaci režimu

19

přenesení daňové povinnosti a může mj. přistoupit k posouzení oprávněnosti souvisejícího nároku na odpočet daně odběratele. 4.2

Zálohové platby

V případě využití zálohových plateb u dodání vybraného zboží je pro správnou aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti nezbytné předem znát celkovou dohodnutou hodnotu základu daně vybraného zboží. V tomto případě se jedná o jedno zdanitelné plnění ve smyslu nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb. Pokud hodnota základu daně vybraného zboží přesáhne určený limit, budou se aplikovat pravidla pro režim přenesení daňové povinnosti (zálohové platby se nebudou zdaňovat, rozhodující pro zdanění transakce bude datum uskutečnění zdanitelného plnění). V opačném případě se budou při splnění zákonných podmínek aplikovat pravidla běžného režimu (se zdaněním přijatých zálohových plateb). Zálohové platby se tedy neposuzují pro účely stanovení limitu samostatně, ale zahrnují se do celkové hodnoty základu daně pro dané zdanitelné plnění. Př.: Plátce A se dohodl s plátcem B (objednávka, smluvní ujednání) na dodání mobilních telefonů a videoherních konzolí (přitom základ daně pro mobilní telefony je 80 000 Kč a pro videoherní konzole 90 000 Kč). Zároveň bylo domluveno poskytnutí zálohové platby před uskutečněním plnění, a to v měsíci květnu 2015 ve výši 80 000 Kč, zbývající platba bude uhrazena ke dni uskutečnění plnění v měsíci červenci 2015. Vzhledem k celkové hodnotě plnění budou v daném případě aplikována pravidla režimu přenesení daňové povinnosti (celková dohodnutá hodnota základu daně vybraného zboží je celkem 170 000 Kč a přesahuje tak stanovený limit). Tj. plátce A nemá v daném režimu povinnost přiznat v daňovém přiznání přijatou úplatu (zálohovou platbu) ke dni jejího přijetí, ale vzniká mu povinnost přiznat hodnotu daného plnění (v celkové výši 170 000 Kč) až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (ř. 25 daňového přiznání). Není nutno přitom ani rozlišovat, ke kterému druhu zboží se zálohová platba vztahuje. Ke dni uskutečnění zdanitelného plnění je také vystaven daňový doklad na obě položky zboží s hodnotou plnění a údajem „daň odvede zákazník“ (§ 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH). Plátce B mimo dalších povinností přizná základ daně (ve výši 170 000 Kč) a vypočtenou daň (v daném případě za použití sazby 21 %) ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (ř. 10 daňového přiznání za příslušné zdaňovací období). 4.3

Postup při změně hodnoty dodávaného zboží po přijetí zálohové platby

V praxi nelze vyloučit situaci, že bude hodnota objednaného zboží přesahovat stanovený limit a z přijatých zálohových plateb nebude z tohoto důvodu přiznána daň. Hodnota zboží, které bude nakonec skutečně dodáno, však bude pod stanoveným limitem, například z důvodu momentálního nedostatku zboží na skladě u dodavatele nebo kvůli následné změně objednávky odběratelem. Při uskutečnění plnění se v takovém případě uplatní běžný režim, přičemž do základu daně musí být zahrnuty i dříve nezdaněné zálohy. Důvod nezdanění zálohových plateb v příslušném zdaňovacím období je plátce povinen prokázat. Př.: Plátce objednal u prodejce elektroniky notebooky v hodnotě 120 000 Kč. Zaplatil zálohu 50 000 Kč, kterou prodejce elektroniky nezdanil, neboť na základě údajů 20

v objednávce předpokládal, že celá transakce proběhne v režimu přenesené daňové povinnosti. Odběratel však těsně před dodáním zboží objednávku snížil na hodnotu 90 000 Kč. Zdaněno bude proto v běžném režimu, základ daně se stanoví ve výši 90 000 Kč, tj. včetně nezdaněné zálohové platby. Dodavatel bude připraven doložit správci daně, že původní objednávka přesáhla limit, což jej opravňovalo k nezdanění zálohové platby. Nelze vyloučit ani situaci, kdy plátce z přijaté zálohové platby přizná daň, neboť důvodně předpokládá, že hodnota základu daně vybraného zboží nepřesáhne stanovený limit 100 000 Kč. K datu uskutečnění zdanitelného plnění však hodnota daného plnění stanovený limit přesáhne a toto plnění má tedy podléhat režimu přenesení daňové povinnosti. V daném případě lze postupovat obdobně jako v případě, který je podrobněji uveden v bodě 3 této Informace (postup podle ust. § 92a odst. 4 zákona o DPH), tj. neaplikovat zpětně režim přenesení daňové povinnosti na již přiznanou daň z přijaté zálohové platby a při výpočtu hodnoty, na kterou se režim přenesení daňové povinnosti uplatní, vycházet z obecného pravidla v § 37a odst. 1 zákona o DPH. 4.4

Oprava základu daně

4.4.1 Oprava základu daně u plnění v režimu přenesené daňové povinnosti V případě opravy základu daně u plnění, u kterého byl aplikován režim přenesení daňové povinnosti, protože byl překročen limit 100 000 Kč, a následně nastanou takové skutečnosti, které vedou ke zvýšení nebo snížení původního základu daně, musí být na opravu aplikován režim přenesení daňové povinnosti bez ohledu na výši prováděné opravy. Pokud tedy plátce dodal vybrané zboží v režimu přenesení daňové povinnosti (základ daně za toto zboží za zdanitelné plnění překročil stanovený limit) a následně nastanou skutečnosti, které vedou k opravě základu daně (ust. § 42 a § 45 zákona o DPH), čímž dojde ke snížení původního základu daně (základ daně za zdanitelné plnění je nově pod stanovený limit), bude po provedení této opravy platit nadále původně uplatněný daňový režim, tj. provede se pouze oprava základu daně (§ 42 odst. 7 zákona o DPH), nikoli oprava původně uplatněného režimu. Př.: Původní základ daně při dodání notebooků činil 120 000 Kč. Na základě dohody mezi dodavatelem a odběratelem dojde ke snížení základu daně o 30 000 Kč. Protože u původního dodání zboží byl překročen limit pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti, bude snížení hodnoty základu daně o 30 000 Kč také uskutečněno v režimu přenesení daňové povinnosti. Obdobně bude plátce daně postupovat v případě, kdy dojde ke zvýšení původního základu daně, u kterého byl uplatněn režim přenesení daňové povinnosti. Př.: Původní základ daně při dodání notebooků činil 120 000 Kč. Na základě dohody mezi dodavatelem a odběratelem dojde k navýšení základu daně o 20 000 Kč. Limit pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti byl překročen již u původního dodání zboží, navýšení hodnoty základu daně o 20 000 Kč a případné každé další navýšení hodnoty základu daně bude podléhat režimu přenesení daňové povinnosti. 4.4.2 Oprava základu daně u plnění v běžném režimu uplatnění DPH Pokud plátce dodal vybrané zboží v běžném režimu (základ daně za toto zboží za zdanitelné plnění nepřekročil stanovený limit a plátce uplatnil DPH na výstupu) a následně 21

nastanou skutečnosti, které vedou k opravě základu daně, čímž dojde ke zvýšení původního základu daně, uplatněný běžný režim původního plnění se již zpětně neopravuje. Zároveň je ale nutno za účelem řádného zdanění samotné opravy daně ve správném režimu podle obecného principu stanoveného v § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., prověřit celkovou hodnotu základu daně po navýšení. Pokud tato celková hodnota základu daně (s promítnutím všech oprav) přesáhne hodnotu 100 000 Kč, bude se tato oprava základu, při které dojde k překročení limitu a všechny následující, považovat za plnění, na které se režim přenesení daňové povinnosti uplatňuje. Př.: Původní základ daně při dodání videoherních konzolí činil 90 000 Kč. Na základě dohody mezi dodavatelem a odběratelem dojde k navýšení základu daně o 60 000 Kč, tj. celková hodnota základu daně po navýšení činí 150 000 Kč. Limit pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti byl po opravě základu daně překročen. Hodnota navýšení základu daně – v daném případě 60 000 Kč – bude podléhat zdanění v režimu přenesení daňové povinnosti. Režim u původního základu daně, který podléhal běžnému režimu zdanění, se již neopraví. Př.: Původní základ daně při dodání notebooků činil 50 000 Kč. Na základě dohody mezi dodavatelem a odběratelem dojde k navýšení základu daně o 30 000 Kč, tj. celková hodnota základu daně po navýšení činí 80 000 Kč. Limit pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti nebyl po opravě základu daně překročen, oprava bude provedena v běžném režimu. Následně dojde k navýšení hodnoty základu daně o dalších 40 000 Kč, tj. celková hodnota základu daně činí 120 000 Kč. Hodnota navýšení základu daně – v daném případě 40 000 Kč – bude podléhat zdanění v režimu přenesení daňové povinnosti. 4.4.3 Množstevní bonusy a jiné slevy V případě uplatnění množstevních bonusů nebo jiných slev, které se vztahují k většímu množství samostatných transakcí, přičemž půjde o situaci, kdy hodnota některých z nich přesáhla stanovený limit a hodnota ostatních nikoli, lze v odůvodněných případech (např. vzhledem k charakteru zboží nelze určit, zda se sleva vztahuje na dodávku v režimu přenesení daňové povinnosti nebo dodávku v běžném režimu) využít pro určení způsobu opravy základu daně vzájemnou dohodu mezi dodavatelem a odběratelem, na základě které obě strany shodně opravu vztáhnou buď k dodání v běžném režimu, nebo k dodání v režimu přenesení daňové povinnosti. Př.: Celkový objem dodávek kukuřice za rok je 1 000 000 Kč. 70 % z této částky bylo původně zdaněno v režimu přenesení daňové povinnosti, 30 % bylo zdaněno v běžném režimu. Následně byl přiznán bonus ve výši 100 000 Kč, tento ale vzhledem k charakteru zboží nelze jednoznačně přiřadit ke konkrétnímu dodání, tj. nelze rozlišit, zda tato byla zdaněna v běžném režimu nebo v režimu přenesení daňové povinnosti. Odběratel s dodavatelem se dohodnou, že celková oprava základu daně bude celá vztažena k dodávce (dodávkám) v režimu přenesení daňové povinnosti a obě strany ve shodě takto opravu provedou.

22

Příloha č. 1 č. j.: 2552/15/7100-20116-011073 ve znění Dodatku č. 1, č. j.: 39648/15/7100-20118-012884 a Dodatku č. 2, č. j.: 10852/16/7100-20118-0128841)

Kódy předmětu plnění (v aplikaci elektronického podání Kontrolní hlášení podle §101c a násl. zákona o DPH na Daňovém portálu)  Plnění podle § 92f zákona o DPH a nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb. 11 – převod povolenek na emise skleníkových plynů 12 – obiloviny a technické plodiny (zboží uvedené v části 1., oddílu 1.1, ve třetím odstavci, písm. a) této informace) 13 – kovy, včetně drahých kovů (zboží uvedené v části 1., oddílu 1.1, ve třetím odstavci, písm. b) a v příloze č. 2 této informace) 14 – mobilní telefony (zboží uvedené v části 1., oddílu 1.1, ve třetím odstavci, písm. c) této informace) 15 – integrované obvody a desky plošných spojů osazené těmito obvody (zboží uvedené v části 1., oddílu 1.1, ve třetím odstavci, písm. d) této informace) 16 – přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (zboží uvedené v části 1., oddílu 1.1, ve třetím odstavci, písm. e) této informace) 17 – videoherní konzole (zboží uvedené v části 1., oddílu 1.1, ve třetím odstavci, písm. f) této informace) 18 – dodání certifikátů elektřiny (služby uvedené v části 1., oddílu 1.2, pododdílu 1.2.2 této informace) 19 – dodání elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi (zboží uvedené v části 1., oddílu 1.2, pododdílu 1.2.2 této informace) 20 – dodání plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi (zboží uvedené v části 1., oddílu 1.2, pododdílu 1.2.2 této informace)  Plnění podle § 92d zákona o DPH 3 – dodání nemovité věci (zboží uvedené v části 1., oddílu 1.2, pododdílu 1.2.1 této informace) Pro úplnost uvádíme kódy pro ostatní plnění, která podléhají režimu přenesení daňové povinnosti dle příslušných ustanovení zákona o DPH: 1 – dodání zlata (plnění podle § 92b zákona o DPH) 4 – poskytnutí stavebních nebo montážních prací (plnění podle § 92e zákona o DPH) 5 – zboží uvedené v příl. č. 5 zákona o DPH (plnění podle § 92c zákona o DPH) Kódy předmětu plnění v režimu přenesení daňové povinnosti dle výše uvedených ustanovení zákona o DPH jsou uvedeny v Pokynech k vyplnění kontrolního hlášení DPH zveřejněných na následujícím odkazu: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/ dane/dan-z-pridane-hodnoty/kontrolni-hlaseni-DPH/soubory-ke-stazeni. 1)

Doplněný text je označen tučně a kurzivou.

23

Příloha č. 2 č. j.: 2552/15/7100-20116-011073 ve znění Dodatku č. 1, č. j.: 39648/15/7100-20118-012884 a Dodatku č. 2, č. j.: 10852/16/7100-20118-012884

Vymezení kovů, včetně drahých kovů, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti podle § 92f zákona o DPH s účinností od 1. 4. 2015 – vybrané kódy z kapitoly 71 a položky třídy XV nomenklatury celního sazebníku a jejich slovní specifikace (pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti musí být splněna podmínka zařazení zboží do kódu celní nomenklatura a zároveň uvedené slovní vymezení)

Kód nomenklatury nebo kapitola celního sazebníku 7106 7107 00 00

7108 11 00 7108 12 00 7108 13 7109 00 00 7110 7111 00 00 Kapitola 72

7301

7303 00 7304

Popis zboží

Stříbro (včetně stříbra pokoveného zlatem nebo platinou), netepané nebo ve formě polotovarů nebo prachu Obecné kovy plátované stříbrem, surové nebo opracované pouze do formy polotovarů Zlato (včetně zlata pokoveného platinou), netepané nebo ve formě polotovarů nebo prachu, a to pouze zlato jiné než měnové, tj.: Prach Ostatní netepané formy Ostatní polotovary (tyče, pruty, dráty a profily; desky; plechy a pásy o tloušťce převyšující 0,15 mm bez podložky, ostatní) Obecné kovy nebo stříbro plátované zlatem, surové nebo opracované pouze do formy polotovarů Platina Obecné kovy, stříbro nebo zlato plátované platinou, surové nebo opracované pouze do formy polotovarů Železo a ocel (celá kapitola kromě kódu 7204 – odpadu a šrotu ze železa nebo oceli, přetaveného odpadu ze železa nebo oceli v ingotech) Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků; svařované úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo oceli Trouby, trubky a duté profily z litiny Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli

24

7305

7306

7307 7308

7313 00 00

7314

7401 00 00 7402 00 00 7403 7405 00 00 7406 7407 7408 7409 7410

7411 7412 7413 00 00 7501 7502 7504 00 00 7505 7506 7601

Ostatní trouby a trubky (například svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), s kruhovým příčným průřezem, s vnějším průměrem převyšujícím 406,4 mm, ze železa nebo oceli Ostatní trouby, trubky a duté profily (například s netěsným rámem nebo svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), ze železa nebo oceli Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena, nátrubky), ze železa nebo oceli Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích Ostnatý drát ze železa nebo oceli; kroucené kruhové dráty nebo jednoduché ploché dráty, ostnaté i bez ostnů, a volně kroucené dvojité dráty, používané pro oplocení, ze železa nebo oceli Látky (včetně nekonečných pásů), mřížovina, síťovina a pletivo ze železného nebo ocelového drátu; plechová mřížovina ze železa nebo oceli Měděný kamínek (lech); cementová měď (srážená měď) Nerafinovaná měď; měděné anody pro elektrolytickou rafinaci Rafinovaná měď a slitiny mědi, netvářené (surové) Předslitiny mědi Měděný prášek a šupiny (vločky) Měděné tyče, pruty a profily Měděné dráty Měděné desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,15 mm Měděné fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu, lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu), o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,15 mm Měděné trouby a trubky Měděné příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena, nátrubky) Splétaná lanka, lana, kabely, splétané pásy a podobné výrobky, z mědi, elektricky neizolované Niklový kamínek (lech), slinutý oxid nikelnatý a jiné meziprodukty metalurgie niklu Netvářený (surový) nikl Niklový prášek a šupiny (vločky) Niklové tyče, pruty, profily a dráty Niklové desky, plechy, pásy a fólie Netvářený (surový) hliník 25

7603 7604 7605 7606 7607

7608 7609 00 00 7610

7801 7804 7901 7903 7904 00 00 7905 00 00 8001 8003 00 00 8007 00 10 8101 10 00 8101 94 00 8101 96 00 8101 99 10 8102 10 00 8102 94 00 8102 95 00 8102 96 00 8103 20 00 8103 90 10

Hliníkový prášek a šupiny (vločky) Hliníkové tyče, pruty a profily Hliníkové dráty Hliníkové desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,2 mm Hliníkové fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu, lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu), o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,2 mm Hliníkové trouby a trubky Hliníkové příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena a nátrubky) Hliníkové konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky); hliníkové desky, tyče, profily, trubky a podobné výrobky, připravené pro použití v konstrukcích Netvářené (surové) olovo Olověné desky, plechy, pásy a fólie; olověný prášek a šupiny (vločky) Netvářený (surový) zinek Zinkový prach, prášek a šupiny (vločky) Zinkové tyče, pruty, profily a dráty Zinkové desky, plechy, pásy a fólie Netvářený (surový) cín Cínové tyče, pruty, profily a dráty Desky, plechy, pásy a fólie, o tloušťce převyšující 0,2 mm (výrobky z cínu) Prášek z wolframu Netvářený (surový) wolfram, včetně tyčí a prutů získaných prostým slinováním Dráty z wolframu Tyče a pruty, jiné než získané prostým slinováním, profily, desky, plechy, pásy a fólie (z wolframu) Prášek z molybdenu Netvářený (surový) molybden, včetně tyčí a prutů získaných prostým slinováním Tyče a pruty, jiné než získané prostým slinováním, profily, desky, plechy, pásy a fólie (z molybdenu) Dráty z molybdenu Netvářený (surový) tantal, včetně tyčí a prutů získaných prostým slinováním; prášek z tantalu Tyče a pruty, jiné než získané prostým slinováním, profily, dráty, desky, plechy, pásy a fólie (z tantalu) 26

8104 11 00 8104 19 00 8104 30 00 8105 20 00 8106 00 10 8107 20 00 8108 20 00 8108 90 30 8108 90 50 8109 20 00 8110 10 00 8111 00 11 8112 12 00 8112 21 8112 51 00 8112 92 10 8112 92 31 8112 92 81 8112 92 89 8112 92 91 8112 92 95 8113 00 20

1)

Netvářený (surový) hořčík, obsahující nejméně 99,8 % hmotnostních hořčíku Ostatní netvářený (surový) hořčík Piliny, třísky a granule, tříděné podle velikosti; prášek (z hořčíku) Kobaltový kamínek (lech) a jiné meziprodukty metalurgie kobaltu; netvářený (surový) kobalt; prášek z kobaltu Netvářený (surový) bismut; prášek z bismutu (ne odpad a šrot z bismutu1)) Netvářené (surové) kadmium; prášek z kadmia Netvářený (surový) titan; prášek z titanu Tyče, pruty, profily a dráty (z titanu) Desky, plechy, pásy a fólie (z titanu) Netvářené (surové) zirkonium; prášek ze zirkonia Netvářený (surový) antimon; prášek z antimonu Netvářený (surový) mangan; prášek z manganu Netvářené (surové) berylium; prášek z berylia Netvářený (surový) chrom; prášek z chromu Netvářené (surové) thallium; prášek z thallia Hafnium (celtium) – netvářené (surové) a prášek z hafnia (ne odpad a šrot) Niob (columbium); rhenium – netvářené (surové) a prášek Indium – netvářené (surové) a prášek Gallium – netvářené (surové) a prášek Vanad – netvářený (surový) a prášek Germanium – netvářené (surové) a prášek Netvářené (surové) cermety

Odpad a šrot z bismutu, který společně s netvářeným (surovým) bismutem a práškem z bismutu spadá pod kód CN 8106 00 10, je v seznamu zboží, u kterého se použije režim přenesení daňové povinnosti podle § 92c zákona o DPH.

27

Změny v zákoně o DPH obsažené v zákoně, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb Po dlouhém projednávání zejména v Poslanecké sněmovně byl schválen a publikován v částce 43 Sbírky zákonů zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Současně s tímto zákonem byl také projednán, schválen a rovněž v částce 43 Sbírky zákonů publikován zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Součástí tohoto tzv. „doprovodného“ zákona je i část, která obsahuje změny zákona o DPH. Celkem se jedná o 5 bodů a 2 související přechodná ustanovení. Pojďme si postupně projít všechny tyto změny:

Změny týkající se elektronické formy podání – účinné od 1. 5. 2016 Pro stejný okruh podání se po schválení novely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, (dále zákon o DPH), uplatňují opatření směřující k efektivnější interakci mezi osobou, která podání činí (podatelem), a orgánem veřejné moci (správcem daně), který je jeho příjemcem. Záměrem je efektivní využití informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě a přijetí opatření nezbytných ke zlepšení efektivity výběru daní za účelem zamezení zneužívání a obcházení daňových předpisů. Pozornost je přitom zaměřena na tzv. formulářová podání (zejména daňová přiznání a hlášení), tj. zpravidla periodicky se opakující podání obsahující soubor údajů uspořádaných v určité pevně stanovené struktuře, přičemž nejdůležitější podmnožinou formulářových podání, u kterých je základním požadavkem jejich efektivní zpracování, jsou formulářová podání podle zákona o DPH. Tato podání se vyskytují ve vysoké kvantitě s krátkou periodicitou podání (značné množství měsíčně i poměrně velké množství zasílaných dat obsažených v jednom podání). Patří sem daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení a jiná hlášení, přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů, a to včetně příloh. Pro dosažení požadované efektivity při zpracování formulářových podání je nutné, aby správce daně tato podání obdržel ve formě, která takovéto účinné zpracování umožňuje. Nestačí proto pouhé naplnění toho, že podání je učiněno elektronicky (tj. datovou zprávou), neboť samotná elektronická forma nezaručuje, že daná datová zpráva bude zpracovatelná automatizovaným způsobem umožňujícím nasazení kontrolních mechanismů a úsporu v podobě nižší administrativní zátěže. Je proto nezbytné, aby konkrétní podání bylo učiněno nejen v určitém formátu a v určité struktuře (což stanoví již současná právní úprava), ale též vhodným způsobem. Způsobem, kterým je podání činěno, je nutné rozumět metodu zvolenou k odeslání datové zprávy ke správci daně. V případě formulářových podání podle zákona o DPH byly do účinnosti této novely zákona o DPH tyto způsoby obsaženy v § 71 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále daňový řád). Bylo tak možné jak odeslání datové zprávy na elektronickou podatelnu správce daně (na adresu daňového portálu finanční správy – www.daneelektronicky.cz), tak odeslání datové zprávy s využitím datové schránky. Zatímco při zasílání formulářového podání přes daňový portál finanční 28

správy je technicky vyloučeno podat toto podání v nesprávném formátu či struktuře, u datových schránek toto omezení není nastaveno, což odpovídá jejich charakteru jako maximálně univerzálního nástroje pro zasílání datových zpráv. Důsledkem je, že prostřednictvím datové schránky lze správci daně fakticky podat formulářové podání, které nerespektuje stanovený formát nebo strukturu a které je pak v souladu s § 74 daňového řádu označeno za vadné a podatel je vyzván k odstranění vad. Pokud tyto vady odstraní, bere se podání, jako by bylo učiněno řádně a včas (přestože fakticky tomu tak není). Neodstranění vad pak znamená neúčinnost podání. U formulářových podání podle zákona o DPH (zejména pak u kontrolních hlášení) by byl takovýto stav neefektivní a nežádoucí, neboť po uplynutí lhůty pro podání by nebylo jisté, kdo podal a kdo nikoliv. Nebylo by tak možné provádět okamžité zpracování získaných informací z hlediska jejich vzájemných vazeb. Řešením tohoto problému by mohlo být buďto vyloučení podání přes datové schránky (což byla varianta, ze které Ministerstvo financí ČR na základě připomínek ustoupilo), nebo změna právní kvalifikace podání, které nedodrží stanovený formát nebo strukturu (což byla je navržená a následně schválená varianta). Na formulářová podání uvedená v nově platném usatnovení § 101a odst. 1 a 2 zákona o DPH, která mají chybný formát nebo chybnou strukturu, je po novele pohlíženo jako na neúčinná podání. Riziko případné neúčinnosti podání se v praxi vztahuje pouze na ty, kteří nevyužijí daňový portál finanční správy, jelikož při podání přes tento portál není možné učinit podání v nesprávném formátu a struktuře. Navíc je podavatel upozorněn na existenci dalších chyb, které sice nebrání odeslání podání, nicméně signalizují, že podání v dané podobě nebude ze strany správce daně shledáno jako bezchybné. Podavatel tak může základní chyby podání opravit již v rámci procesu podávání a tyto chyby nemusí být následně předmětem výzvy správce daně. Daňový portál finanční správy v sobě kumuluje dvě funkce, a to vytvoření podání ve správném formátu a struktuře (při zachování možnosti vytvořit datovou zprávu v externím programu a následně nahrát na tento portál) a odeslání podání se zvoleným způsobem autentizace, kdy uživatelé portálu mají vedle využití obou funkcí možnost uplatnit pouze první z nich, přičemž odeslání a autentizaci si zajistí prostřednictvím své datové schránky. Výhodou tohoto postupu je garance dodržení předepsaného formátu a struktury a eliminace rizika neúčinnosti podání. Tato úprava nijak nově mění okruh podání či subjektů, u nichž by se stanovovala povinnost činit podání elektronicky. Novelou tedy nedošlo k rozšiřování povinností daňových subjektů činit podání elektronicky. 

Nové znění ustanovení § 101a zákona o DPH § 101a

a) b) c) a)

Elektronická forma podání (1) Plátce je povinen podat elektronicky daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, kontrolní hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19, přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení. (2) Pouze elektronicky lze podat souhrnné hlášení nebo následné souhrnné hlášení,

29

b) přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro identifikované osoby. (3) Podání uvedená v odstavcích 1 a 2 lze učinit elektronicky pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně a) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, b) odeslanou prostřednictvím datové schránky, c) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo d) dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu. (4) Podání uvedené v odstavci 1 nebo 2, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které není učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.

K § 101a [1] Věcná úprava oproti původnímu znění § 101a v odst. 1 a 2 nedoznala podstatných změn. V úvodní části odstavce byla vypuštěna formulace „na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně“, a to z důvodu duplicity vůči daňovému řádu. Povinnost zveřejnit elektronickou adresu své podatelny je stanovena v § 56 odst. 1 písm. b) daňového řádu. Vypuštění odkazu na elektronickou podatelnu je provedeno v celém zákoně o DPH. V ustanovení § 101a odst. 1 písm. b) je stanoveno, že tento text se vztahuje i na kontrolní hlášení, díky čemuž mohlo dojít k úpravě textu v § 101d. I když je výslovně zmíněno pouze kontrolní hlášení, vztahuje se povinná elektronická forma podání též na opravné kontrolní hlášení a následné kontrolní hlášení. Vzhledem ke skutečnosti, že souhrnné hlášení nepodávají pouze plátci, ale také identifikované osoby, byla úprava uvedená v § 101a odst. 1 a § 102 odst. 3 ve znění platném do 30. 4. 2016 týkající se souhrnného hlášení převzata do odstavce 2, ve kterém není uvedeno omezení povinným subjektem. Stejně jako doposud se povinná elektronická forma podávání nevztahuje na hlášení o dodání nového dopravního prostředku nebo na hlášení o dodání nového dopravního prostředku podle § 19. [2] Znění odstavce 2 je po věcné stránce shodné se zněním § 101a odst. 2 a textem uvedeným v § 102 odst. 3 ve znění účinném do 30. 4. 2016. V návaznosti na zakotvení jednotné úpravy způsobů elektronického podávání v § 101a odst. 3 je v odstavci 2 téhož paragrafu uvedeno, že povinná elektronická forma podání se vztahuje, stejně jako je tomu v současné době, také na následné souhrnné hlášení. Formální změnou, ke které v tomto ustanovení došlo, je podobně jako u odstavce 1 vypuštění formulace „na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně“, a to z důvodu duplicity vůči daňovému řádu. Povinnost zveřejnit elektronickou adresu své podatelny je stanovena v § 56 odst. 1 písm. b) daňového řádu. Touto adresou je v případě formulářových podání podle zákona o DPH adresa daňového portálu finanční správy (www.daneelektronicky.cz). [3] Znění odstavce 3 upravuje způsob elektronického podávání formulářových podání, jejichž výčet je obsažen v odstavcích 1 a 2. Jedná se o daňové přiznání nebo dodatečné 30

daňové přiznání, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení a jiná hlášení, přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů, a to včetně případných příloh, které jsou součástí těchto podání. Text obsažený v tomto ustanovení nedopadá pouze na ta formulářová podání, která jsou podávána povinně elektronicky, ale též na případy, kdy jsou tato podání učiněna elektronicky na základě volby podavatele, tj. v situacích, kdy si podavatel, který dané podání může učinit i v listinné podobě na předepsaném tiskopise, dobrovolně zvolí elektronický způsob komunikace. Ustanovení § 101a odst. 3 nestanovuje povinnost činit podání elektronicky, pouze upravuje způsob a formu podání, pokud je daný okruh podání činěn elektronicky. Datová zpráva bude muset (tak jako dosud) splňovat požadovaný formát a strukturu zveřejněnou za tím účelem správcem daně. V případě podání odesílaného prostřednictvím datové schránky se požadavek na dodržení formátu a struktury z logiky věci týká pouze zprávy (přílohy), která se do datové schránky vkládá. Dodržení formátu a struktury je standardní požadavek, který je poplatný všem formulářovým podáním (nejen těm podle zákona o DPH). Zůstávají zachovány dva základní způsoby odeslání datové zprávy, a to: – prostřednictvím daňového portálu finanční správy a – prostřednictvím datové schránky. Podavatel výše zmíněných formulářových podání, který využije daňový portál finanční správy, může zvolit z několika forem autentizace, tj. ověření jeho identity. Podání mohou být autentizována za využití uznávaného elektronického podpisu, přihlašovacích údajů datové schránky nebo dodatečným potvrzením (tj. pomocí tzv. e-tiskopisu). V případě podání odeslaného prostřednictvím datové schránky je autentizace zajištěna samotným použitím datové schránky. První dva způsoby autentizace jsou dnes známy již z úpravy daňového řádu (srov. § 71 odst. 1 písm. a) a c) daňového řádu). Obdobné lze říci i o třetím způsobu autentizace (tzv. e-tiskopis), který lze v daňovém řádu nalézt v § 71 odst. 3. Tento nástroj mohou využít ti podavatelé, kteří nemohou používat předchozí způsoby autentizace a musí tak provést podání ve dvou krocích: – odeslání neautentizované datové zprávy, – dodatečná autentizace prostřednictvím potvrzení (zpravidla vytištěný a podepsaný e-tiskopis). [4] V návaznosti na předchozí odstavec je v odstavci 4 obsaženo výslovné pravidlo, že formulářová podání uvedená v odstavcích 1 a 2, která nebudou zaslána elektronicky ve správném formátu nebo struktuře, budou ex lege neúčinná. Nepůjde tak o vadu podání ve smyslu § 74 daňového řádu. Neúčinnost tudíž dopadne jak na případy, kdy je sice dodržena povinná elektronická forma, nikoliv však formát nebo struktura, jakož i na případy, kdy není dodržena ani elektronická forma (tím pádem ani formát a struktura). Půjde zejména o situaci, kdy je formulářové podání učiněno listinnou formou. Výše uvedené se netýká těch podání, u nichž není stanovena povinná elektronická forma. Pokud si podavatel, který není zákonem zavázán k elektronické formě, zvolí elektronický způsob komunikace, pak případné nedodržení formátu nebo struktury nezpůsobí neúčinnost takového podání, ale půjde pouze o vadu podání ve smyslu § 74 daňového řádu. 31



Změna znění ustanovení § 101d zákona o DPH § 101d

Náležitosti a způsob podání kontrolního hlášení (1) V kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně. (2) Pokud je kontrolní hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení.

K § 101d [2] V ustanovení § 101d se odst. 2 zrušuje a dosavadní odst. 3 se označuje jako odst. 2. Nové úpravě podávání formulářových podání, která je předmětem úpravy § 101a, podléhá i podávání kontrolního hlášení, které je taktéž formulářovým podáním. Dochází proto k odstranění určité „roztříštěnosti“ norem upravujících povinnost podávat tato podání v elektronické formě a jejich koncentraci do zmíněného § 101a. Další specifika kontrolního hlášení zůstávají nedotčena. 

Změna znění ustanovení § 102 zákona o DPH § 102

Souhrnné hlášení (1) Plátce je povinen podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnil a) dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, b) přemístění obchodního majetku do jiného členského státu, c) dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu, nebo d) poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby. (2) Identifikovaná osoba je povinna podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnila poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, a to ve lhůtě do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno. (3) Pokud je souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení. Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně. (4) Souhrnné hlášení za společnost podává určený společník, který podává daňové přiznání za společnost. (5) Souhrnné hlášení podává plátce za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. (6) Pokud plátce uskutečňuje pouze plnění podle odstavce 1 písm. d), podává souhrnné hlášení současně s daňovým přiznáním ve lhůtě pro podání daňového přiznání. (7) Pokud plátce podle odstavce 6 podává souhrnné hlášení za každé kalendářní čtvrtletí a v průběhu kalendářního čtvrtletí uskuteční plnění podle odstavce 1 písm. a) až c), vzniká plátci povinnost v tomto kalendářním čtvrtletí za měsíce, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1 písm. a) až c), povinnost podat souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc tohoto kalendářního

32

čtvrtletí, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1 písm. a) až c). Tento plátce dále podává souhrnné hlášení podle odstavce 5, a to za každý kalendářní měsíc do konce kalendářního roku, ve kterém uskutečnil plnění podle odstavce 1 písm. a) až c). (8) Pokud plátce nebo identifikovaná osoba, kteří podali souhrnné hlášení, zjistí, že uvedli chybné údaje, jsou povinni do 15 dnů ode dne zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení způsobem uvedeným v odstavci 3. (9) Správce daně údaje v souhrnném hlášení, popřípadě v následném souhrnném hlášení posoudí, případně prověří a využije při stanovení daně. Obdobný postup uplatní ohledně údajů, které správce daně obdrží v rámci mezinárodní spolupráce.

K § 102 [2] V ustanovení § 102 odst. 3 se věta první zrušuje. Nově navrhované úpravě podávání formulářových podání, která je předmětem úpravy § 101a, bude podléhat i podávání souhrnného hlášení, které je taktéž formulářovým podáním. Dochází proto k odstranění určité „roztříštěnosti“ norem upravujících povinnost podávat tato podání v elektronické formě a jejich koncentraci do zmíněného § 101a. Další specifika souhrnného hlášení zůstávají nedotčena.

Změna sazby daně u stravovacích služeb – účinné od 1. 12. 2016 V příloze č. 2 – Seznam služeb podléhajících první snížené sazbě daně se za větu „55 Ubytovací služby.“ vkládá na samostatný řádek věta „56 Stravovací služby, podávání nápojů, pokud nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až 59 nebo pokud se nejedná o podání alkoholických nápojů uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2203 až 2208 nebo tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24.“ A dále se za větu „První snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné od 1. ledna 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.“ vkládá na samostatný řádek věta „Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku v platném znění72).“ Příloha č. 2 CZ-CPA 33.17.19 36.00.2 37 38.1 38.2 49 49.39.2 50 51

Seznam služeb podléhajících první snížené sazbě daně Popis služby Opravy zdravotnických prostředků uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Opravy invalidních vozíků. Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí. Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi. Sběr a přeprava komunálního odpadu. Příprava k likvidaci a likvidace komunálního odpadu. Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel. Osobní doprava lanovými a visutými dráhami a lyžařskými vleky. Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel. Letecká hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.

33

55 56

59.14 81.21.10 81.22.11 86 87 88.10, 88.91 90

90, 91, 93

93.11, 93.12 93.13 93.29.11 93.29.21 96.03 96.04

Ubytovací služby. Stravovací služby, podávání nápojů, pokud nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až 59 nebo pokud se nejedná o podání alkoholických nápojů uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2203 až 2208 nebo tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24. Poskytnutí oprávnění vstupu na filmová představení. Služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech. Služby mytí oken prováděné v domácnostech. Zdravotní péče vymezená číselným kódem klasifikace produkce CZ-CPA 86, pokud není jako zdravotní služba osvobozena od daně podle § 58. Sociální péče, pokud není osvobozena od daně podle § 59. Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany. Služby spisovatelů, skladatelů, sochařů a jiných výkonných umělců, pokud se nejedná o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít a mimo služby nezávislých novinářů, nezávislých modelů a modelek. Poskytnutí oprávnění ke vstupu do muzeí a jiných kulturních zařízení (na kulturní akce a památky, výstavy, do zoologických a botanických zahrad, přírodních rezervací, národních parků, lunaparků a zábavních parků, cirkusů, historických staveb a obdobných turistických zajímavostí). Poskytnutí oprávnění vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem. Služby posiloven a fitcenter. Služby související s provozem rekreačních parků a pláží. Poskytnutí oprávnění vstupu na ohňostroje, světelná a zvuková představení. Pohřební a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata. Služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní.

První snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné od 1. ledna 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy. Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku v platném znění 72). Pravidelnou hromadnou přepravou osob se rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, jde-li o linkovou osobní dopravu veřejnou. Za služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech a služby mytí oken prováděné v domácnostech se pro účely tohoto zákona považuje úklid v bytě nebo rodinném domě mimo prostor, které nejsou určeny k bydlení. Za úklidové práce v domácnosti se považuje také úklid společných prostor bytového domu. Oprávněním k výkonu práva dílo užít se rozumí oprávnění podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění. 72)

Příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.

34

K Příloze č. 2 Touto změnou dochází k přeřazení stravovacích služeb ze základní sazby daně (21 %) do první snížené sazby daně (15 %). Tato úprava se netýká stravovacích služeb poskytovaných v souvislosti s výchovou a vzděláváním (§ 57), tj. stravování žáků ve školních jídelnách, které jsou podle zákona o DPH osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně. Dále se tato úprava nevztahuje na stravovací služby poskytované v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb (§ 58) a s poskytováním sociálních služeb (§ 59), které jsou také podle zákona o DPH osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně. V základní sazbě daně zůstává na základě tohoto návrhu i nadále podávání alkoholických nápojů (kód nomenklatury 2203 až 2208) a tabákových výrobků (kód nomenklatury kapitoly 24). V základní sazbě daně zůstává také dodání alkoholických nápojů, tabákových výrobků a dalšího doplňkového sortimentu, které je stále jako doposud dodáním neboli prodejem zboží. Vzhledem k nově vkládané položce 56 dochází k zakotvení pojmu kód nomenklatury celního sazebníku. Čl. III zákona č. 113/2016 Sb., kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti čl. II bodů 1 až 3, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. II bodů 1 až 3.

K Čl. III zákona č. 113/2016 Sb. K bodu 1 Toto přechodné ustanovení se vztahuje k přeřazení stravovacích služeb do první snížené sazby daně a stanovuje, že pro uplatnění daně z přidané hodnoty, jakož i práv a povinností s ní souvisejících za období před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použijí právní předpisy platné do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona (dosavadní předpisy). K bodu 2 Toto přechodné ustanovení navazuje na novelizační body spojené s úpravou elektronického podávání formulářových podání, u nichž je účinnost od 1. 1. 2016. Tímto přechodným ustanovením je zakotveno, že nová úprava § 101a zákona o DPH se použije na formulářová podání činěná za zdaňovací období roku 2016, nikoliv za zdaňovací období dřívější.

35

DAŇ Z PØIDANÉ HODNOTY s komentáøem 10. aktualizované vydání Ing. Ladislav Pitner, Ing. Václav Benda Vydalo nakladatelství ANAG Odpovědná redaktorka Bc. Monika Metelková Sazba Mgr. Markéta Pučoková Autorská uzávěrka 22. února 2016 Tisk a vazba PBtisk a. s. Dělostřelecká 344, 261 01 Příbram I

ISBN 978-80-7554-005-8 ANAG, spol. s r. o. Kollárovo nám. 698/7, 779 00 Olomouc tel. 585 757 411, fax 585 418 867 e-mail: [email protected] www.anag.cz